Rychlejší přístup než prohlížeči!
15 vztahy: Berlín, Figarova svatba, Němčina, Opera, Oranžérie, Praha, Schönbrunn, Stavovské divadlo, Vídeň, Wolfgang Amadeus Mozart, 1786, 1794, 1846, 27. duben, 7. únor.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a Berlín · Vidět víc »
Figarova svatba
Figarova svatba (v originále Le nozze di Figaro) je název komické opery Wolfganga Amadea Mozarta z roku 1786.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a Figarova svatba · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a Němčina · Vidět víc »
Opera
Bedřicha Smetany z roku 1919 Opera (z italského opera in musica, hudební dílo) je umělecká forma spojující dramatické divadelní představení s hudbou tak, že herci text (libreto) zcela či zčásti zpívají za instrumentálního doprovodu.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a Opera · Vidět víc »
Oranžérie
Versailles. Dřeviny v kontejnerech jsou v sezóně umístěny venku v parteru oranžérie. Oranžérie je druh uzavřené, zejména zámecké stavby s velkými okny a vytápěním, která slouží k přezimování choulostivých dřevin v malých nádržích a květináčích.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a Oranžérie · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a Praha · Vidět víc »
Schönbrunn
Schönbrunn je název barokního zámku ve Vídni.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a Schönbrunn · Vidět víc »
Stavovské divadlo
Stavovské divadlo (původní název Hraběcí Nosticovo národní divadlo, Gräflich Nostitzsches Nationaltheater, za socialismu Tylovo divadlo) je divadlo v Praze na Starém Městě, budova čp.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a Stavovské divadlo · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a Vídeň · Vidět víc »
Wolfgang Amadeus Mozart
Wolfgang Amadeus Mozart, jméno podle křestního záznamu Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart (27. ledna 1756, Salcburk – 5. prosince 1791, Vídeň) byl rakouskýJe též považován za Němce, a to zejména v Německu.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a Wolfgang Amadeus Mozart · Vidět víc »
1786
1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a 1786 · Vidět víc »
1794
1794 (MDCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a 1794 · Vidět víc »
1846
1846 (MDCCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a 1846 · Vidět víc »
27. duben
27.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a 27. duben · Vidět víc »
7. únor
7.
Nový!!: Der Schauspieldirektor a 7. únor · Vidět víc »
