Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Dolnomoravský úval

Index Dolnomoravský úval

Dolnomoravský úval je geomorfologický celek nacházející se v nejjižnější části Moravy na jihovýchodě Česka (s přesahem na Slovensko), na dolním toku řek Moravy a Dyje.

58 vztahy: Žerotín (přírodní památka), Černozem, Česko, Čtvrtohory, Břeclav, Borská nížina, Bzenec, Chvojnická pahorkatina, Dálnice D2, Doubrava (les), Druhý železniční koridor, Duna, Dyje, Dyjsko-moravská niva, Dyjsko-svratecký úval, Evropa, Fauna, Geomorfologický celek, Hmyz, Hodonín, Hornomoravský úval, Jantarová stezka, Jihomoravská pánev, Květena, Kyjovská pahorkatina, Lužní les, Meandr, Mikulovská vrchovina, Mladý paleolit, Morava, Morava (řeka), Moravská brána, Moravské pole, Nadmořská výška, Napajedelská brána, Náklo (vrch), Nížina, Němci, Neogén, Panonská pánev, Pavlovien, První železniční koridor, Sediment, Silnice I/55, Slované, Slovácko, Slovensko, Středověk, Tektonika, Uherské Hradiště, ..., Váté písky u Bzence, Vídeňská pánev, Věstonická brána, Velkomoravská říše, Vizovická vrchovina, Záhoří (Slovensko), Zemědělství, 9. století. Rozbalte index (8 více) »

Žerotín (přírodní památka)

Žerotín je přírodní památka jižně od města Strážnice v okrese Hodonín.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Žerotín (přírodní památka) · Vidět víc »

Černozem

Černozem na poli v okresu Orange ve státě New York v USA Černozem (z ukrajinského чорнозем-čornozem nebo ruského чернозём-černozjom) je nejúrodnější mírně vápnitý půdní typ ležící na sprašových pokryvech nížin, na místě stepí a lesostepí, má nasycený sorpční komplex.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Černozem · Vidět víc »

Česko

Pražský hrad Kraje a historické země – zeleně Čechy, modře Morava, okrově Slezsko Geografická mapa Česka malý státní znak, se poprvé objevil ve 13. století Česko, plným názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Česko · Vidět víc »

Čtvrtohory

#PŘESMĚRUJ Kvartér.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Čtvrtohory · Vidět víc »

Břeclav

Břeclav (do roku 1925 a v místním nářečí Břeclava) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji na řece Dyji, asi 50 km jihovýchodně od Brna, na hranici s Rakouskem a poblíž hranice se Slovenskem.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Břeclav · Vidět víc »

Borská nížina

Borská nížina je geomorfologický celek na západním Slovensku v Záhorské nížině, plošně jde o největší území vátých písků s rovinatým až pahorkatinným reliéfem s převahou borových lesů.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Borská nížina · Vidět víc »

Bzenec

Bzenec je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 9 km severozápadně od Veselí nad Moravou a 12 km jihovýchodně od Kyjova.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Bzenec · Vidět víc »

Chvojnická pahorkatina

Chvojnická pahorkatina je geomorfologický celek na západním Slovensku v Záhoří, s malým přesahem na Moravu.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Chvojnická pahorkatina · Vidět víc »

Dálnice D2

Dálnice D2 (tzv. „Bratislavská dálnice“) je dálnice v Jihomoravském kraji, která vede z Brna přes Břeclav k Lanžhotu, kde na ni na dálničním hraničním přechodu Lanžhot/Kúty přímo navazuje slovenská dálnice D2.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Dálnice D2 · Vidět víc »

Doubrava (les)

NPP Váté písky Doubrava (přezdívaná Moravská Sahara; slováckým nářečím Dúbrava) je rovinaté zalesněné území o rozloze 12 000 ha (120 km², 17 km na délku a 12 km na šířku) v Dolnomoravském úvalu v okrese Hodonín, které se rozprostírá mezi obcemi Bzenec, Strážnice, Ratíškovice, Dubňany, Vacenovice, Vracov a Milotice (tzv. Bzenecká Doubrava) a svým jižním cípem zasahuje až k Rohatci a Hodonínu (Hodonínská Doubrava).

Nový!!: Dolnomoravský úval a Doubrava (les) · Vidět víc »

Druhý železniční koridor

Mapa druhého železničního koridoru II.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Druhý železniční koridor · Vidět víc »

Duna

Pohled na příčné pouštní duny Duna je písečný přesyp, který vzniká převážně v pouštních oblastech anebo vlivem větrného odnosu částic v oblasti plážového pobřeží.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Duna · Vidět víc »

Dyje

Základní kámen programu Ochrana povodí řeky Dyje Začátek Dyje v Raabsu Dyje obtékající městečko Drosendorf Dyje v Břeclavi Soutok Dyje a Moravy Dyje (moravsky Dyja) je středoevropská řeka vzniklá spojením Rakouské Dyje a Moravské Dyje v Dolních Rakousích a tekoucí dále na pomezí Rakouska (Dolní Rakousy) a Česka (Jihomoravský kraj), převážně po území Moravy.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Dyje · Vidět víc »

Dyjsko-moravská niva

Dyjsko-moravská niva je geomorfologický podcelek Dolnomoravského úvalu.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Dyjsko-moravská niva · Vidět víc »

Dyjsko-svratecký úval

Dyjsko-svratecký úval je geomorfologický celek na jižní Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Dyjsko-svratecký úval · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Evropa · Vidět víc »

Fauna

Fauna Fauna (též zvířena) je souhrnné označení té části přírody, kterou se zabývá zoologie, to znamená živočichy.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Fauna · Vidět víc »

Geomorfologický celek

Geomorfologický celek (mezoregion) je jednotka šesté úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Geomorfologický celek · Vidět víc »

Hmyz

Hmyz (Insecta) je třída šestinohých živočichů z kmene členovců, kteří mají tělo rozdělené do tří článků (hlava, hruď a zadeček).

Nový!!: Dolnomoravský úval a Hmyz · Vidět víc »

Hodonín

Hodonín je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Hodonín · Vidět víc »

Hornomoravský úval

Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Hornomoravský úval · Vidět víc »

Jantarová stezka

Jantarová stezka nebo též jantarová cesta je označení prastaré obchodní trasy spojující sever Evropy (pobřeží Baltu) s civilizačním centrem kolem Středozemního moře.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Jantarová stezka · Vidět víc »

Jihomoravská pánev

Jihomoravská pánev (slovensky Juhomoravská panva) je geomorfologická oblast Vídeňské pánve v Česku a na Slovensku.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Jihomoravská pánev · Vidět víc »

Květena

Flora Květena (též flóra nebo rostlinstvo) je soubor rostlinných druhů určitého území.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Květena · Vidět víc »

Kyjovská pahorkatina

Vnější Západní Karpaty, Kyjovská pahorkatina vyznačena červeným polem Kyjovská pahorkatina je geomorfologický celek na jihu Moravy v okolí města Kyjov, na přechodu mezi Dolnomoravským úvalem na jihu a Chřiby a Ždánickým lesem na severu.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Kyjovská pahorkatina · Vidět víc »

Lužní les

Lužní les – Chrbovský les u Chropyně USA Detail lužního lesa v přírodní památce Skalský Lužní les (luh) je podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Lužní les · Vidět víc »

Meandr

Anglii Meandr je zákrut řeky způsobený boční erozí – vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Meandr · Vidět víc »

Mikulovská vrchovina

Mikulovská vrchovina je geomorfologický celek na jižní Moravě v geomorfologické oblasti Jihomoravských Karpat.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Mikulovská vrchovina · Vidět víc »

Mladý paleolit

Věstonická venuše Mladý paleolit (také svrchní paleolit) je období lidských dějin od přibližně 50 000 do 10 000 př.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Mladý paleolit · Vidět víc »

Morava

Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).

Nový!!: Dolnomoravský úval a Morava · Vidět víc »

Morava (řeka)

Morava je řeka ve střední Evropě, levý přítok Dunaje.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Morava (řeka) · Vidět víc »

Moravská brána

Moravská brána Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Moravská brána · Vidět víc »

Moravské pole

Moravské pole (německy Marchfeld) je asi 900 km² velká štěrková rovina v jihovýchodním Weinviertelu (Dolní Rakousko), mezi Dunajem a nejspodnějším úsekem řeky Moravy (německy March, odtud jméno).

Nový!!: Dolnomoravský úval a Moravské pole · Vidět víc »

Nadmořská výška

HA, HB, HC, HD... nadmořské výšky bodů A,B,C,D Badwater v kalifornském Údolí smrti je s 85,5 m pod mořem nejhlubší bod USA Nadmořská výška je svislá vzdálenost (výškový rozdíl) určitého místa na Zemi ke střední hladině některého moře (obvykle nejbližšího nebo toho, k němuž se vztahuje místní výškový systém).

Nový!!: Dolnomoravský úval a Nadmořská výška · Vidět víc »

Napajedelská brána

Napajedelská brána je označení pro soutěsku, která na území Zlínského kraje u města Napajedla přerušuje pásmo Vnějších Západních Karpat a propojuje Hornomoravský a Dolnomoravský úval.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Napajedelská brána · Vidět víc »

Náklo (vrch)

Náklo (265 m n. m.) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice, Vacenovice, Dubňany a Milotice.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Náklo (vrch) · Vidět víc »

Nížina

Záhorská nížina Nížina je část zemského povrchu o nadmořské výšce 0–200 m (popř. až 300 m), tvořená nezpevněnými nebo málo zpevněnými sedimentárními horninami, plochá nebo jen málo zvlněná, s relativní výškovou členitostí do 75 m. Obvykle tudy protékají velké řeky svými dolními toky, které zde zanechávají povodňové sedimenty, díky nimž bývají nížiny velmi úrodné.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Nížina · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Němci · Vidět víc »

Neogén

Neogén je geologická perioda patřící do éry kenozoika, která začala přibližně před 23 miliony let a její konec je kladen k hranici před 2,588 miliony let.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Neogén · Vidět víc »

Panonská pánev

Vymezení Panonské pánve (III.) Panonská pánev, standardizovaným jménem Panonská (Kárpát-medence ("Karpatská kotlina"), Kotlina Panońska, Panónska panva, Pannonische Tiefebene, Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, Câmpia de Vest, Панонска низија, Panonska nizija, Panonska nizina, Panonska nižina) je rozlehlá pánev ve Střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Panonská pánev · Vidět víc »

Pavlovien

Výzkum archeologické lokality Pavlov I. v roce 2014 Pavlovien je facie mladopaleolitické kultury gravettienu, která se v období asi před 30 až 25 tisíci lety vyskytovala v oblasti středního Podunají (včetně našeho území).

Nový!!: Dolnomoravský úval a Pavlovien · Vidět víc »

První železniční koridor

Mapa prvního železničního koridoru I. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Děčínem a Břeclaví.

Nový!!: Dolnomoravský úval a První železniční koridor · Vidět víc »

Sediment

Pohled na obnažené jezerní sedimenty Sediment je usazenina, složená z částic pevných látek, které se vlivem tíže usadily na dně prostoru, naplněného plynem, tedy např.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Sediment · Vidět víc »

Silnice I/55

Silnice I/55 je česká silnice I. třídy propojující Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský kraj a pokračující do Rakouska.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Silnice I/55 · Vidět víc »

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Slované · Vidět víc »

Slovácko

Havřicích Kaplička v Uherském Brodě-Havřicích, lokalita „Vinohrady“ datum přístupu.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Slovácko · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Slovensko · Vidět víc »

Středověk

Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Středověk · Vidět víc »

Tektonika

Kalifornii při leteckém pohledu Tektonika je část geologie zabývající se poruchami zemské kůry.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Tektonika · Vidět víc »

Uherské Hradiště

264x264px Uherské Hradiště (slováckým nářečím Hradišče) je město ve Zlínském kraji, 23 km jihozápadně od Zlína na levém břehu řeky Moravy.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Uherské Hradiště · Vidět víc »

Váté písky u Bzence

Váté písky je území chráněné jako národní přírodní památka.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Váté písky u Bzence · Vidět víc »

Vídeňská pánev

Vídeňská pánev (německy Wiener Becken, slovensky Viedenská kotlina) je subprovincie (severozápadní část) Západopanonské pánve v Rakousku, Česku (zejména Jihomoravská pánev – Dolnomoravský úval) a na Slovensku (Záhorská nížina).

Nový!!: Dolnomoravský úval a Vídeňská pánev · Vidět víc »

Věstonická brána

Věstonická brána je sníženina, která přerušuje pásmo Vnějších Západních Karpat a odděluje od sebe Jihomoravské Karpaty (konkrétně Pavlovské vrchy) a Středomoravské Karpaty (Ždánický les).

Nový!!: Dolnomoravský úval a Věstonická brána · Vidět víc »

Velkomoravská říše

Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).

Nový!!: Dolnomoravský úval a Velkomoravská říše · Vidět víc »

Vizovická vrchovina

Vizovická vrchovina je geomorfologický celek na východní Moravě v geomorfologické oblasti Slovensko-moravské Karpaty.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Vizovická vrchovina · Vidět víc »

Záhoří (Slovensko)

Záhorská nížina Příklad neoficiálních tradičních regionů Slovenska Záhoří (v záhoráckém nářečí Záhorí) je tradiční region a region cestovního ruchu (Záhořský region cestovního ruchu) na západě Slovenska, rozkládající se v oblasti Záhorské nížiny.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Záhoří (Slovensko) · Vidět víc »

Zemědělství

kombajnem, doprovázeným traktorem s vlekem. Zemědělství je věda a umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat.

Nový!!: Dolnomoravský úval a Zemědělství · Vidět víc »

9. století

9.

Nový!!: Dolnomoravský úval a 9. století · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »