Rychlejší přístup než prohlížeči!
21 vztahy: Berlín, Brno, Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, Druhé město (nakladatelství), Hugo Sonnenschein, Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Květa Legátová, Lidové noviny, Zeno Kaprál, 1975, 2001, 2005, 2007, 2008, 2009, 2014, 2016, 2019, 2020, 2022, 25. květen.
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Dora Kaprálová a Berlín · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Dora Kaprálová a Brno · Vidět víc »
Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně
#PŘESMĚRUJ Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění.
Nový!!: Dora Kaprálová a Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně · Vidět víc »
Druhé město (nakladatelství)
Druhé město je brněnské nakladatelství, které založil v roce 2006 Martin Reiner.
Nový!!: Dora Kaprálová a Druhé město (nakladatelství) · Vidět víc »
Hugo Sonnenschein
Hugo Sonnenschein (Egon Schiele, 1917 Hugo Sonnenschein (pseudonym Sonka) (25. května 1889, Kyjov židovské náboženské obce v Kyjově – 20. července 1953 v Mírově) byl český, německy píšící básník a anarchista.
Nový!!: Dora Kaprálová a Hugo Sonnenschein · Vidět víc »
Janáčkova akademie múzických umění v Brně
#PŘESMĚRUJ Janáčkova akademie múzických umění.
Nový!!: Dora Kaprálová a Janáčkova akademie múzických umění v Brně · Vidět víc »
Květa Legátová
Květa Legátová, vlastním jménem Věra Hofmanová, (3. listopadu 1919 Podolí u Brna – 22. prosince 2012 Brno) byla česká spisovatelka a pedagožka.
Nový!!: Dora Kaprálová a Květa Legátová · Vidět víc »
Lidové noviny
Lidové noviny (od 2. 4. 1939 s podnázvem List národního souručenství; od 14. 3. 1942 opět bez podnázvu; následně v letech 1945–1948 pod názvem Svobodné noviny), jsou deník založený v roce 1893 v Brně novinářem a politikem Adolfem Stránským, v němž pravidelně publikovala řada známých českých spisovatelů.
Nový!!: Dora Kaprálová a Lidové noviny · Vidět víc »
Zeno Kaprál
Zeno Kaprál (19. října 1941 Brno – 26. října 2020) byl český básník, představitel brněnské bohémské generace šedesátých let a autor spirituální lyriky s důrazem na tradiční formy.
Nový!!: Dora Kaprálová a Zeno Kaprál · Vidět víc »
1975
1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dora Kaprálová a 1975 · Vidět víc »
2001
Rok 2001 (MMI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Dora Kaprálová a 2001 · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Dora Kaprálová a 2005 · Vidět víc »
2007
Rok 2007 (MMVII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Dora Kaprálová a 2007 · Vidět víc »
2008
Rok 2008 (MMVIII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Dora Kaprálová a 2008 · Vidět víc »
2009
Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Dora Kaprálová a 2009 · Vidět víc »
2014
2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.
Nový!!: Dora Kaprálová a 2014 · Vidět víc »
2016
Rok 2016 (MMXVI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.
Nový!!: Dora Kaprálová a 2016 · Vidět víc »
2019
Rok 2019 (MMXIX) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Dora Kaprálová a 2019 · Vidět víc »
2020
Rok 2020 (MMXX) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna, skončil ve čtvrtek 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Dora Kaprálová a 2020 · Vidět víc »
2022
Rok 2022 (MMXXII) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince.
Nový!!: Dora Kaprálová a 2022 · Vidět víc »
25. květen
25.
Nový!!: Dora Kaprálová a 25. květen · Vidět víc »
