Hvězda

ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.

346 vztahy: Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí, Absolutní hvězdná velikost, Absolutně černé těleso, Achernar, Aktivní oblast, Alcyone, Alfa, Alfa Centauri, Aliboron, Almagest, Anaximandros, Andalusie, Angelo Secchi, Annie Jump Cannon, Antares, Asterismus (astronomie), Astrologie, Astronomická jednotka, Astronomie, Atmosféra, Atmosféra Země, Atom, Atomové jádro, Avempace, Šíření tepla prouděním, Železo, Částice alfa, Čína, Černá díra, Červený obr, Červený trpaslík, Červený veleobr, Babylonie, Barevné spektrum, Barnardova šipka, Barva, Bayerovo označení, Bílý trpaslík, Beryllium, Betelgeuze, Bod, Bokovy globule, Bor (prvek), Cambridge University Press, Canopus, Cecilia Payne-Gaposchkinová, Cefeida, Chemická sloučenina, Chemický prvek, Chrom, ..., Chromatická aberace, Chromosféra, CNO cyklus, Collinder 399, Dalekohled, Démokritos, Degenerovaný plyn, Deuterium, Difúzní mlhovina, Dopplerův jev, Dvojhvězda, Dynamo, E=mc², Edward Charles Pickering, Edwin Salpeter, Ekliptika, Elektrický náboj, Elektromagnetické spektrum, Elektromagnetické záření, Elektronvolt, Eliptická dráha, Emisní mlhovina, Energie, Epikúros, Epsilon Lyrae, Eta Carinae, Evropská kosmická agentura, Exoplaneta, Fachruddín ar-Rází, Flamsteedovo označení, Fotografická deska, Foton, Fotosféra, Frekvence, Friedrich Wilhelm Bessel, Galaktické halo, Galaktické jádro, Galaxie, Galaxie Mléčná dráha, Galaxie v Andromedě, Gamma Velorum, Genitiv, Giordano Bruno, Giuseppe Piazzi, Granulace (astronomie), Gravitační kolaps, Gravitace, Gregoriánský kalendář, Gustav Kirchhoff, Hajašiho stopa, HE 1523-0901, Helium, Helium-3, Henry Draper Catalogue, Henyeyho stopa, Herbigův–Harův objekt, Hertzsprungův–Russellův diagram, HII oblast, Hipparchos, Hlavní posloupnost, Hmota, Hmotnost, Hnědý trpaslík, Hustota, Hvězda typu T Tauri, Hvězdná asociace, Hvězdná velikost, Hvězdný atlas, Hvězdný čas, Hvězdný katalog, Hvězdný vítr, Hvězdokupa, Hydrostatická rovnováha, Hydroxyl, Hypernova, Infračervené záření, Interferometr, Ion, Ionizace, Izotop, Jaderná fúze, Jasný obr, Jádro Slunce, Jižní polokoule, Johannes Hevelius, John Flamsteed, John Herschel, Joseph von Fraunhofer, Jupiter (planeta), Kalendář, Kalifornská univerzita, Kassité, Křemík, Kelvin, Keplerovy zákony, Kilogram, Kilometr, Kometa, Konvektivní zóna, Koróna, Koule, Kovy, Krabí mlhovina, Krabí pulsar, Krátká a dlouhá škála, Kulová hvězdokupa, Kvantová fyzika, Kvarková hvězda, Kyanidy, Kyslík, Latina, LBV 1806-20, Lepton, Lithium, Logaritmus, Lom vlnění, Magnetické pole, Měsíc, Mechanický pohyb, Metalicita, Mezihvězdné médium, Mezihvězdné prostředí, Mezinárodní astronomická unie, Mezopotámie, Mira, Miridy, Mizar, Mlhovina, Mlhovina v Orionu, Molekula, Molekulární mračno, Moment hybnosti, Mytologie, NASA, Navigace, Nebeská sféra, Nemesis (hvězda), Neon, Nepravidelná galaxie, Neutrino, Neutron, Neutronová hvězda, Newtonovy pohybové zákony, NGC 6397, Noc, Nova, Obr, Obr (hvězda), Observatoř, Obzor, Odmocnina, Odstředivá síla, Oko, Okrajové ztemnění, Omega, Optická dvojhvězda, Oslnění, Otáčení, Otevřená hvězdokupa, Oxid titanatý, Paleontologie, Paralaxa, Paralaxa (astronomie), Parsek, Perská říše, Phekda, Planeta, Planetární mlhovina, Planetární soustava, Plazma, Plejády, Plyn, Podobr, Podtrpaslík, Polárka, Poloměr, Pouhým okem, Pozitron, Protium, Protohvězda, Proton, Proton-protonový cyklus, Protoplanetární disk, Proxima Centauri, Prstence Saturnu, Pulsar, R Doradus, R136a1, Radiální rychlost, Radioaktivita, Rádiové vlny, Rektascenze, Rentgenové záření, Rigel, Rok, Rotace, Rotace Země, Rotanev, Rychlost, SAO katalog, Síra, Scintilace, Seznam hvězd, Seznam nejbližších hvězd, Seznam nejbližších jasných hvězd, Seznam nejjasnějších hvězd, Seznam nejtěžších hvězd, Seznam nejzářivějších hvězd, Seznam tradičních názvů hvězd, Sirius, Slunce, Sluneční erupce, Sluneční hmotnost, Sluneční skvrna, Sluneční soustava, SN 1054, Sodík, Souhvězdí, Souhvězdí Býka, Souhvězdí Delfína, Souhvězdí Lva, Souhvězdí Orionu, Soustava CGS, Soustava SI, Soustava souřadnic, Spektrální čára, Spektrální klasifikace, Spektroskopické dvojhvězdy, Spektroskopie, Spirální galaxie, Starověk, Starověké Řecko, Starověký Egypt, Starověký Orient, Stálice, Stelární astronomie, Sualocin, Sublunární sféra, Supernova, Supernova 1006, Svítivost, Světelná minuta, Světelný rok, Světlo, Symbol prvku, Těžiště, Těsná dvojhvězda, Temná hmota, Teplota, Terestrická planeta, Termonukleární fúze, Tlak, Trojhvězda, Trpaslík (hvězda), Tycho Brahe, UBV systém, Uhlík, Ultrafialové záření, Umocňování, Vícenásobná hvězda, Vega, Veleobr, Velký třesk, Vesmír, Vlastní pohyb, Vlnová délka, Vodík, Vrstva v zářivé rovnováze, Vteřina, Vzdálenost, Watt, William Herschel, Wolfova–Rayetova hvězda, Záření, Záření beta, Záření gama, Zářivý výkon, Zákryt, Zákrytová dvojhvězda, Země, Zeměpisný pól, Zemský rovník, 1006, 1584, 1600, 1834, 1838, 1865, 1899, 19. století, 1913, 1983, 20. století, 3-alfa reakce, 61 Cygni, 964. Rozbalte index (296 více) » « Zmenšit index

Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí

Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí (7. prosinec 903, Rajj – 25. květen 986, Muhára) byl perský astronom, známý v Evropě pod latinizovaným jménem Azofi.

Nový!!: Hvězda a Abdurrahmán ibn Umar as-Súfí · Vidět víc »

Absolutní hvězdná velikost

Absolutní hvězdná velikost (absolutní jasnost, absolutní magnituda) je veličina určující hvězdnou velikost vztaženou na standardní pozorovací podmínky.

Nový!!: Hvězda a Absolutní hvězdná velikost · Vidět víc »

Absolutně černé těleso

Absolutně černé těleso, černé těleso a nebo černý zářič je ideální těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadající na jeho povrch.

Nový!!: Hvězda a Absolutně černé těleso · Vidět víc »

Achernar

Achernar, α Eridani, je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Eridanu a jedna z deseti nejjasnějších hvězd na obloze.

Nový!!: Hvězda a Achernar · Vidět víc »

Aktivní oblast

Aktivní oblast je označení oblasti na Slunci, v níž se vlivem silných lokálních magnetických polí projevuje výrazná sluneční činnost.

Nový!!: Hvězda a Aktivní oblast · Vidět víc »

Alcyone

Alcyone nebo Eta Tauri (η Tau / η Tauri) je vícenásobný hvězdný systém v souhvězdí Býka a nejjasnější hvězda ve hvězdokupě Plejády.

Nový!!: Hvězda a Alcyone · Vidět víc »

Alfa

Alfa — majuskulní a minuskulní varianta Alfa (majuskulní podoba Α, minuskulní podoba α, řecký název ἄλφα) je první písmeno řecké abecedy.

Nový!!: Hvězda a Alfa · Vidět víc »

Alfa Centauri

Alfa Centauri (α Centauri, zkráceně α Cen) je trojhvězda a svou vzdáleností 4,37 světelného roku (1,34 parseku) také nejbližší hvězdný systém od sluneční soustavy.

Nový!!: Hvězda a Alfa Centauri · Vidět víc »

Aliboron

Ilustrace fází Měsíce ze středověkého rukopisu al-Birúního. Napravo je zobrazeno Slunce, zcela nalevo je Měsíc v úplňku. Ve středu šesti měsíčních fází by měla být zobrazena Země, která ale chybí. Aliboron (někdy též Abú ar Rajhán nebo al-Birúní) (15. září 973 – 13. prosince 1048), celým vlastním jménem Muhammad Abú ar Rajhán al-Birúní, byl perský astrolog, astronom, filosof, lékař, matematik, historik, kartograf a cestovatel pocházející z Chórezmu na území dnešního Uzbekistánu.

Nový!!: Hvězda a Aliboron · Vidět víc »

Almagest

Almagest je latinizovaná podoba středověkého arabského názvu (اَلْمَجِسْطِيّ al-magesti čili الكتاب المجسطي, al-kitabu-l-mijisti – Velká kniha; z původního řeckého μεγίστη megístē – největší nebo Megalae Syntaxis - Velká soustava) užívaného pro nejznámější spis slavného řeckého astronoma a geografa Klaudia Ptolemaia s původním názvem Μαθηματικἠ Σύνταξις (Mathématiké syntaxis – Matematická soustava).

Nový!!: Hvězda a Almagest · Vidět víc »

Anaximandros

Anaximandros (řecky: Ἀναξίμανδρος / Anaxímandros), též Anaximandros z Mílétu, (okolo 610 př. n. l. – okolo 546 př. n. l.) byl starořecký filosof, představitel tzv.

Nový!!: Hvězda a Anaximandros · Vidět víc »

Andalusie

Andalusie, plným názvem Autonomní společenství Andalusie, je nejlidnatější a druhé největší autonomní společenství a historické území na jihu Španělska při pobřeží Středozemního moře a Atlantského oceánu.

Nový!!: Hvězda a Andalusie · Vidět víc »

Angelo Secchi

Angelo Pietro Secchi (29. června 1818 Reggio Emilia – 26. února 1878 Řím) byl italský jezuita a astronom, průkopník spektroskopie a astrofyziky.

Nový!!: Hvězda a Angelo Secchi · Vidět víc »

Annie Jump Cannon

Annie Jump Cannon (11. prosince 1863 Dover – 13. dubna 1941 Cambridge) byla americká astronomka, jejíž práce vedla k vývoji současné spektrální klasifikace.

Nový!!: Hvězda a Annie Jump Cannon · Vidět víc »

Antares

Antares (α Scorpii, zkr. α Sco) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Štíra a 16.

Nový!!: Hvězda a Antares · Vidět víc »

Asterismus (astronomie)

Asterismus je výrazná skupina hvězd na obloze, která však nepatří mezi 88 oficiálních souhvězdí.

Nový!!: Hvězda a Asterismus (astronomie) · Vidět víc »

Astrologie

flammarionské dřevořezby od neznámého autora (1888). Astrologie, z (astron) – hvězda a (logos) – slovo, česky též hvězdopravectví, je tradiční hermetický obor a pseudověda.

Nový!!: Hvězda a Astrologie · Vidět víc »

Astronomická jednotka

Astronomická jednotka (doporučená značka jednotky au, Rezoluce B2, s. 1. IAU, 2012 (anglicky)Příručka SI: z anglického astronomical unit, nebo ua z francouzského unité astronomique; běžně se používá i značka AU, případně UA, obě zavedené dříve platnými normamiČSN 01 1300 Zákonné měřicí jednotky. Oddíl VII. Vedlejší jednotky, tab. 5, str. 8-9. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, Praha, 1979 (novelizace 1987)) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce.

Nový!!: Hvězda a Astronomická jednotka · Vidět víc »

Astronomie

Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.

Nový!!: Hvězda a Astronomie · Vidět víc »

Atmosféra

atmosféry Země Atmosféra (z řečtiny: atmos – pára, sphaira – koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru.

Nový!!: Hvězda a Atmosféra · Vidět víc »

Atmosféra Země

Troposféra – spodní část zemské atmosféry Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací.

Nový!!: Hvězda a Atmosféra Země · Vidět víc »

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Nový!!: Hvězda a Atom · Vidět víc »

Atomové jádro

helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.

Nový!!: Hvězda a Atomové jádro · Vidět víc »

Avempace

Ibn Bádždža Abú Bakr Muhammad, arabsky أبو بكر محمد بن يحيى بن الصائ, na Západě znám pod latinským jménem Avempace (1095, Zaragoza - 1138 Fes) byl arabský filozof, astronom, fyzik, lékař, botanik, básník, hudebník a politik (vezír) narozený a působící v Andalusii (tzv. muslimské Španělsko).

Nový!!: Hvězda a Avempace · Vidět víc »

Šíření tepla prouděním

zemském plášti. Barvy blízké červené představují teplé oblasti kdežto modré chladné oblasti. Šíření tepla prouděním (konvekcí) je jeden ze způsobů šíření tepla, kdy dochází k proudění hmoty o různé teplotě.

Nový!!: Hvězda a Šíření tepla prouděním · Vidět víc »

Železo

Železo (chemická značka Fe, ferrum) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru, kde hraje významnou roli ve vývoji hvězd.

Nový!!: Hvězda a Železo · Vidět víc »

Částice alfa

Jako částice alfa (označuje se symbolem α nebo He2+) se v částicové fyzice označuje jádro helia tvořené dvěma protony a dvěma neutrony.

Nový!!: Hvězda a Částice alfa · Vidět víc »

Čína

Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.

Nový!!: Hvězda a Čína · Vidět víc »

Černá díra

První snímek černé díry, respektive jejího blízkého okolí, (galaxie Messier 87) z dubna 2019 Černá díra je natolik hmotný objekt, že jeho gravitační pole je v jisté oblasti časoprostoru natolik silné, že žádná hmota – částice a ani elektromagnetické záření (například světlo) tuto oblast nemůže opustit.

Nový!!: Hvězda a Černá díra · Vidět víc »

Červený obr

Červený obr (též rudý obr) je hvězda velkých rozměrů a vysoké svítivosti, která se nachází v pozdní fázi svého hvězdného vývoje – ve svém jádru již přeměnila většinu vodíku na helium.

Nový!!: Hvězda a Červený obr · Vidět víc »

Červený trpaslík

Umělecké ztvárnění hvězdy GJ1214 s nově objevenou exoplanetou Červený trpaslík je malá a relativně chladná hvězda, na Hertzsprungově-Russellově diagramu se nachází na hlavní posloupnosti pozdního spektrálního typu K případně M. Tato definice pokrývá obrovské množství hvězd o průměru a hmotnosti menší než třetina sluneční (s dolní mezí 0,08 slunečních hmotností, za kterou jsou již hnědí trpaslíci).

Nový!!: Hvězda a Červený trpaslík · Vidět víc »

Červený veleobr

Červený veleobr je obrovská hvězda spektrálního typu M, je jedním ze závěrečných stádií vývoje velmi hmotných hvězd.

Nový!!: Hvězda a Červený veleobr · Vidět víc »

Babylonie

Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.

Nový!!: Hvězda a Babylonie · Vidět víc »

Barevné spektrum

368x368pixelůBarevné spektrum (také viditelné spektrum nebo světelné spektrum) je ta část elektromagnetického spektra, která je viditelná lidským okem.

Nový!!: Hvězda a Barevné spektrum · Vidět víc »

Barnardova šipka

Barnardova šipka (nebo Barnardova hvězda) je hvězda v souhvězdí Hadonoše, která má ze všech hvězd nejrychlejší vlastní pohyb po obloze: činí 10,34" ročně.

Nový!!: Hvězda a Barnardova šipka · Vidět víc »

Barva

Barva je kvalita (subjektivního) vjemu elektromagnetického záření konkrétní vlnové délky nebo součtu různých záření dopadajících na sítnici oka (v rámci zrakovým systémem vnímatelného spektra), který je vytvořen zrakovým centrem mozku.

Nový!!: Hvězda a Barva · Vidět víc »

Bayerovo označení

Bayerovo označení je označení hvězd písmenem řecké abecedy a genitivem nebo zkratkou latinského názvu souhvězdí.

Nový!!: Hvězda a Bayerovo označení · Vidět víc »

Bílý trpaslík

Bílí trpaslíci Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti.

Nový!!: Hvězda a Bílý trpaslík · Vidět víc »

Beryllium

Beryllium (chemická značka Be) někdy také berylium, je nejlehčím z řady kovů alkalických zemin, tvrdý, šedý kov o značně vysoké teplotě tání.

Nový!!: Hvězda a Beryllium · Vidět víc »

Betelgeuze

Betelgeuse, α Orionis, latinizováno Alpha Orionis (zkráceně Alpha Ori nebo α Ori) je po Rigelu (beta Ori) druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Orionu.

Nový!!: Hvězda a Betelgeuze · Vidět víc »

Bod

Bod je bezrozměrný základní geometrický útvar.

Nový!!: Hvězda a Bod · Vidět víc »

Bokovy globule

Hubbleova vesmírného dalekohledu Bokovy globule jsou hustá oblaka kosmického prachu a plynu, ve kterých se někdy formují hvězdy.

Nový!!: Hvězda a Bokovy globule · Vidět víc »

Bor (prvek)

Bor (též bór; chemická značka B, borium nebo borum) je nejlehčím z řady prvků III.

Nový!!: Hvězda a Bor (prvek) · Vidět víc »

Cambridge University Press

Cambridge University Press je akademické nakladatelství a vydavatelství oficiálních dokumentů Univerzity v Cambridgi.

Nový!!: Hvězda a Cambridge University Press · Vidět víc »

Canopus

Canopus (α Car / α Carinae / Alfa Carinae) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Lodního kýlu.

Nový!!: Hvězda a Canopus · Vidět víc »

Cecilia Payne-Gaposchkinová

Cecilia Helena Payne-Gaposchkinová, rodným jménem Cecilia Payne (10. května 1900 Wendover – 7. prosince 1979 Cambridge) byla britsko-americká astronomka.

Nový!!: Hvězda a Cecilia Payne-Gaposchkinová · Vidět víc »

Cefeida

Cefeida je pulsující proměnná hvězda, jejíž perioda pulsů je přímo závislá na její absolutní magnitudě, tedy i zářivém výkonu.

Nový!!: Hvězda a Cefeida · Vidět víc »

Chemická sloučenina

Kuličkový model molekuly vody – jedné z nejdůležitějších sloučenin na Zemi Chemická sloučenina (zkráceně sloučenina) je chemicky čistá látka, která je tvořena jedním druhem molekul obsahujících více druhů atomů, které jsou mezi sebou vázány chemickými vazbami.

Nový!!: Hvězda a Chemická sloučenina · Vidět víc »

Chemický prvek

Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.

Nový!!: Hvězda a Chemický prvek · Vidět víc »

Chrom

Chrom (též chróm; chemická značka Cr, chromium) je světle šedý, lesklý, velmi tvrdý a zároveň křehký kov.

Nový!!: Hvězda a Chrom · Vidět víc »

Chromatická aberace

Chromatická aberace se projevuje barevným lemováním kontrastních hran zejména na krajích fotografií (výřez z rohu) Chromatická aberace (též chromatická vada nebo barevná vada) je barevná vada čočky, i složitější optické soustavy čoček (např. objektivu), způsobená závislostí ohniskové vzdálenosti čoček na vlnové délce světla.

Nový!!: Hvězda a Chromatická aberace · Vidět víc »

Chromosféra

Chromosféra na francouzském snímku z roku 1999. Chromosféra je tenká vrstva sluneční atmosféry bezprostředně nad fotosférou.

Nový!!: Hvězda a Chromosféra · Vidět víc »

CNO cyklus

Schematické znázornění CNO cyklu CNO cyklus je jedním ze způsobů, jak může probíhat přeměna vodíku na helium (tj. termonukleární fúze) v jádrech hvězd, nesoucí název podle toho, že při něm vznikají různé izotopy uhlíku, dusíku a kyslíku (viz popis).

Nový!!: Hvězda a CNO cyklus · Vidět víc »

Collinder 399

Collinder 399 (také známý jako Collinder 399, Al Sufi's Cluster, Brocchi's Cluster nebo Ramínko) je pouze náhodné seskupení hvězd (asterismus), které bylo původně považováno za otevřenou hvězdokupu.

Nový!!: Hvězda a Collinder 399 · Vidět víc »

Dalekohled

alt.

Nový!!: Hvězda a Dalekohled · Vidět víc »

Démokritos

Holandský malíř 17. století: Démokritos s lebkou Démokritos Démokritos z Abdér (přibližně 460–370 př. n. l.) byl řecký předsókratovský filozof, jeden ze zakladatelů atomismu.

Nový!!: Hvězda a Démokritos · Vidět víc »

Degenerovaný plyn

Degenerovaný plyn je plyn s tak vysokou hustotou, že jeho fyzikální vlastnosti se v důsledku kvantových efektů podstatně odlišují od vlastností ideálního plynu (stavová rovnice).

Nový!!: Hvězda a Degenerovaný plyn · Vidět víc »

Deuterium

Jako deuterium se označuje atom s jádrem 2H, který má v jádře jeden proton a jeden neutron a od běžného vodíku se liší především atomovou hmotností, která činí 2,013 63 u.

Nový!!: Hvězda a Deuterium · Vidět víc »

Difúzní mlhovina

Difúzní mlhovina je astronomický objekt tvořen oblaky mezihvězdné hmoty nacházející se v blízkosti hvězd a hvězdokup.

Nový!!: Hvězda a Difúzní mlhovina · Vidět víc »

Dopplerův jev

Zdroj vlnění v pohybu zprava doleva. Před zdrojem vlevo je frekvence vyšší, za zdrojem vpravo je frekvence nižší. Dopplerův jev popisuje změnu frekvence a vlnové délky přijímaného oproti vysílanému vlnění, způsobenou nenulovou vzájemnou rychlostí vysílače a přijímače.

Nový!!: Hvězda a Dopplerův jev · Vidět víc »

Dvojhvězda

Dvojhvězda Albireo ze souhvězdí Labutě. Každá hvězda má jinou povrchovou teplotu, proto mají každá jiný barevný nádech. Oranžová je na povrchu chladnější, namodralá teplejší. Dvojhvězda jsou dvě hvězdy, které jsou na obloze blízko sebe.

Nový!!: Hvězda a Dvojhvězda · Vidět víc »

Dynamo

Dynamo v muzeu E.A.GDynamo je v elektrotechnice točivý elektrický stroj, který přeměňuje mechanickou energii na stejnosměrný proud (tj. elektrický generátor).

Nový!!: Hvězda a Dynamo · Vidět víc »

E=mc²

#PŘESMĚRUJ E.

Nový!!: Hvězda a E=mc² · Vidět víc »

Edward Charles Pickering

Edward Charles Pickering (19. července 1846 – 3. února 1919) byl americký astronom.

Nový!!: Hvězda a Edward Charles Pickering · Vidět víc »

Edwin Salpeter

#PŘESMĚRUJ Edwin Ernest Salpeter.

Nový!!: Hvězda a Edwin Salpeter · Vidět víc »

Ekliptika

Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru.

Nový!!: Hvězda a Ekliptika · Vidět víc »

Elektrický náboj

Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.

Nový!!: Hvězda a Elektrický náboj · Vidět víc »

Elektromagnetické spektrum

Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) je spektrum elektromagnetického záření, tedy stupnice rozdělující toto záření podle vlnové délky a odpovídající frekvence na jednotlivá záření specifických vlastností.

Nový!!: Hvězda a Elektromagnetické spektrum · Vidět víc »

Elektromagnetické záření

Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.

Nový!!: Hvězda a Elektromagnetické záření · Vidět víc »

Elektronvolt

kvadraticky, přičemž elektron na stejné vzdálenosti získá zhruba 43× vyšší rychlost. Proton získá 43× větší hybnost. Naznačené rychlosti částic nejsou v odpovídajícím poměru, ve skutečnosti by červená šipka měla být asi dvacetkrát menší, než je. Elektronvolt (značka eV) je jednotka práce a energie mimo soustavu SI.

Nový!!: Hvězda a Elektronvolt · Vidět víc »

Eliptická dráha

Malé těleso ve vesmíru obíhající kolem většího (podobně jako planeta kolem Slunce) po eliptické dráze s větším tělesem umístěným v jednom z ohnisek elipsy. Dvě tělesa stejné hmoty obíhající kolem společného barycentra po eliptických drahách. Schéma suborbitálního letu, A - start, B - přistání, G - těžiště Země, S - stratosféra, 1 - vzlet, 2 - mikrogravitace, 3 - návrat. Setrvačný let probíhá po elipse, v níž ohnisku se nachází těžiště Země. Eliptická dráha (al. eliptická orbita), v astrodynamice nebo v nebeské mechanice znamená Keplerovu dráhu s oběžnou excentricitou menší než 1.

Nový!!: Hvězda a Eliptická dráha · Vidět víc »

Emisní mlhovina

Emisní mlhovina N 164 Emisní mlhovina je mlhovina složená převážně z ionizovaného plynu (plazmatu), který emituje (vyzařuje) světlo různé barvy.

Nový!!: Hvězda a Emisní mlhovina · Vidět víc »

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Nový!!: Hvězda a Energie · Vidět víc »

Epikúros

Epikúros (řecky Ἐπίκουρος, latinsky Epicurus, také Epikúros ze Samu nebo Epikur; 341 př. n. l. na ostrově Samu – 270 př. n. l. Athény) byl starověký řecký hédonistický filosof období helénismu, zakladatel a současně nejvýznamnější představitel po něm nazývaného směru – epikúreismu.

Nový!!: Hvězda a Epikúros · Vidět víc »

Epsilon Lyrae

Epsilon Lyrae (ε Lyr) je dvojitá dvojhvězda v souhvězdí Lyry.

Nový!!: Hvězda a Epsilon Lyrae · Vidět víc »

Eta Carinae

Eta Carinae (η Car / η Carinae) je velmi velká a jasná proměnná hvězda v souhvězdí Lodního kýlu, přičemž její hmotnost je asi 100–150krát větší než hmotnost Slunce a její zářivý výkon dosahuje pětimiliontého násobku zářivého výkonu Slunce.

Nový!!: Hvězda a Eta Carinae · Vidět víc »

Evropská kosmická agentura

Sídlo ESA v Paříži Evropská kosmická agentura (European Space Agency, ESA; Agence spatiale européenne, ASE) je mezivládní organizace pro využití vesmíru, která má v současnosti 22 členských států včetně České republiky.

Nový!!: Hvězda a Evropská kosmická agentura · Vidět víc »

Exoplaneta

nedostupné.

Nový!!: Hvězda a Exoplaneta · Vidět víc »

Fachruddín ar-Rází

Fachruddín ar-Rází (persky فخر الدين رازي‎; 26. ledna 1150 - 29. března 1210), v islámském světě známý i pod přezdívkou sultán teologů, byl perský polyhistor a islámský učenec.

Nový!!: Hvězda a Fachruddín ar-Rází · Vidět víc »

Flamsteedovo označení

Flamsteedovo označení je označení hvězd arabským číslem a genitivem nebo zkratkou latinského názvu souhvězdí.

Nový!!: Hvězda a Flamsteedovo označení · Vidět víc »

Fotografická deska

Balení skleněných desek AGFA, asi 1880 Fotografická deska Henri Becquerela, která byla vystavena účinkům radioaktivního záření; dole je vidět stín kovového maltézského kříže umístěného mezi deskou a uranovou solí, asi 1896 Negativní skleněná deska Fotografická kazeta, zavřená Fotografická kazeta, otevřená Fotografická deska byla jeden z nosičů citlivé vrstvy před objevením fotografického filmu.

Nový!!: Hvězda a Fotografická deska · Vidět víc »

Foton

V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.

Nový!!: Hvězda a Foton · Vidět víc »

Fotosféra

Fotosféra Slunce Fotosféra je plynný obal hvězdy, který tvoří její viditelný povrch.

Nový!!: Hvězda a Fotosféra · Vidět víc »

Frekvence

Frekvence (též kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek.

Nový!!: Hvězda a Frekvence · Vidět víc »

Friedrich Wilhelm Bessel

Friedrich Wilhelm Bessel (22. července 1784 Minden, Vestfálsko – 17. březen 1846 Královec (Königsberg), Prusko) byl německý astronom, matematik, geodet a ředitel observatoře v Královci.

Nový!!: Hvězda a Friedrich Wilhelm Bessel · Vidět víc »

Galaktické halo

soustavy mnoha těles Galaktické halo je oblast obklopující spirální galaxie včetně Mléčné dráhy.

Nový!!: Hvězda a Galaktické halo · Vidět víc »

Galaktické jádro

Poloha jádra naší galaxie v souhvězdí Střelce horizontu černé díry, ke kterým došlo v průběhu posledních 10 000 let. Na snímku bylo nalezeno více než 2000 dalších rentgenových zdrojů. Galaktické jádro je označení centra rotace naší Galaxie, které leží ve směru souhvězdí Střelce, kde Mléčná dráha ve viditelném světle září nejjasněji a obsahuje nejvíce hvězd.

Nový!!: Hvězda a Galaktické jádro · Vidět víc »

Galaxie

Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.

Nový!!: Hvězda a Galaxie · Vidět víc »

Galaxie Mléčná dráha

Mléčná dráhaJay M. Pasachoff ve své učebnici Astronomie říká, že při pohledu ze Země do vesmíru se pojem Mléčná dráha vztahuje výhradně na pás světla, který galaxie tvoří na noční obloze, zatímco tato galaxie by se měla označovat celým jménem Galaxie Mléčná dráha; mezi astronomy však v tomto není shoda: Pasachoff, Jay M. (1994).

Nový!!: Hvězda a Galaxie Mléčná dráha · Vidět víc »

Galaxie v Andromedě

Galaxie v Andromedě je spirální galaxie, vzdálená přibližně 2,5 miliónu světelných let (2,4×1019 km) od Země, v souhvězdí Andromedy.

Nový!!: Hvězda a Galaxie v Andromedě · Vidět víc »

Gamma Velorum

#PŘESMĚRUJ Gama Velorum.

Nový!!: Hvězda a Gamma Velorum · Vidět víc »

Genitiv

Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.

Nový!!: Hvězda a Genitiv · Vidět víc »

Giordano Bruno

Giordano Bruno, původně Filippo Bruno, též Nolan nebo Nolanus (leden 1548, Nola u Neapole – 17. února 1600, Řím) byl italský dominikánský mnich, filozof (představitel renesančního hermetismu), spisovatel (básník a komediograf), teoretický kosmolog, zabýval se rovněž mnemotechnikou.

Nový!!: Hvězda a Giordano Bruno · Vidět víc »

Giuseppe Piazzi

Giuseppe Piazzi (7. července 1746 – 22. července 1826 Neapol) byl italský římskokatolický kněz, řeholník theatin, matematik a astronom.

Nový!!: Hvězda a Giuseppe Piazzi · Vidět víc »

Granulace (astronomie)

Granulace na povrchu Slunce. Granulace je označení jevů, k nimž dochází ve fotosféře Slunce (a obecně hvězd).

Nový!!: Hvězda a Granulace (astronomie) · Vidět víc »

Gravitační kolaps

Model mechanismu gravitačního kolapsu Gravitační kolaps (gravitační zhroucení) je velmi silná gravitační kontrakce, při které síly působící proti tlaku gravitace nestačí na zachování hydrostatické rovnováhy tělesa.

Nový!!: Hvězda a Gravitační kolaps · Vidět víc »

Gravitace

Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.

Nový!!: Hvězda a Gravitace · Vidět víc »

Gregoriánský kalendář

Gregoriánský kalendář je juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti, který je v současnosti celosvětově používaným systémem pro počítání času (kalendářem).

Nový!!: Hvězda a Gregoriánský kalendář · Vidět víc »

Gustav Kirchhoff

Gustav Robert Kirchhoff (12. března 1824 Königsberg, Prusko – 17. října 1887 Berlín) byl německý fyzik, který se zabýval především elektřinou a spektroskopií.

Nový!!: Hvězda a Gustav Kirchhoff · Vidět víc »

Hajašiho stopa

Henyeyovu stopu. Ještě hmotnější hvězdy se rodí prímo na Henyeyově stopě. U bodů na hlavní posloupnosti, ve kterých jednotlivé trajektorie končí je uvedena odpovídající hmotnost hvězdy v násobku hmotnosti Slunce. Červené křivky s údajem v letech (yr) jsou hvězdné izochrony pro uvedené roky. Jinými slovy, hvězdy staré 10^5 let leží na křivce označené 10^5 yr. Hajašiho stopa (H. vývojová stopa, H. dráha, H. linie) je trajektorie v Hertzsprungově–Russellově diagramu, kterou sleduje mladá hvězda o hmotnosti menší než 3 M☉ ve fázi vývoje před hlavní posloupností (fáze PMS).

Nový!!: Hvězda a Hajašiho stopa · Vidět víc »

HE 1523-0901

HE 1523-0901 je hvězda ze souhvězdí Vah.

Nový!!: Hvězda a HE 1523-0901 · Vidět víc »

Helium

Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.

Nový!!: Hvězda a Helium · Vidět víc »

Helium-3

Helium-3 (též helium 3, značka 3He, někdy nazývané také tralfium) je lehčí a mnohem méně běžný izotop helia, tvoří asi 0,000 137 % helia v přírodě.

Nový!!: Hvězda a Helium-3 · Vidět víc »

Henry Draper Catalogue

Henry Draper Catalogue je astronomický hvězdný katalog s daty pozic a spektrálních tříd 225 300 hvězd.

Nový!!: Hvězda a Henry Draper Catalogue · Vidět víc »

Henyeyho stopa

Henyeyho stopa je stopa hvězd před hlavní posloupností s hmotou větší než polovina hmoty Slunce na Hertzsprungově-Russellově diagramu na konci Hajašiho stopy.

Nový!!: Hvězda a Henyeyho stopa · Vidět víc »

Herbigův–Harův objekt

AU. Herbigovy–Harovy objekty jsou malé mlhovinám podobné objekty, které vznikly v důsledku krátké, jen několik tisíc let trvající etapy života mladé hvězdy.

Nový!!: Hvězda a Herbigův–Harův objekt · Vidět víc »

Hertzsprungův–Russellův diagram

HR diagram Hertzsprungův–Russellův diagram, zkráceně H–R diagram, HR diagram nebo HRD je zobrazení hvězd v souřadnicích spektrální třída resp.

Nový!!: Hvězda a Hertzsprungův–Russellův diagram · Vidět víc »

HII oblast

#PŘESMĚRUJ Oblast HII.

Nový!!: Hvězda a HII oblast · Vidět víc »

Hipparchos

Hipparchos z Níkaie (asi 190 – asi 125 př. n. l.) byl jedním z největších antických astronomů.

Nový!!: Hvězda a Hipparchos · Vidět víc »

Hlavní posloupnost

Hertzsprungův–Russellův diagram Hlavní posloupnost Hertzsprungova–Russellova diagramu je křivka, kolem které se nachází většina hvězd.

Nový!!: Hvězda a Hlavní posloupnost · Vidět víc »

Hmota

Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.

Nový!!: Hvězda a Hmota · Vidět víc »

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Nový!!: Hvězda a Hmotnost · Vidět víc »

Hnědý trpaslík

První objevený hnědý trpaslík Gliese 229B Hnědý trpaslík je subhvězdný objekt, který nevyzařuje světlo a energii díky termonukleárním reakcím jako hvězdy hlavní posloupnosti, ale má vodivý povrch a jádro.

Nový!!: Hvězda a Hnědý trpaslík · Vidět víc »

Hustota

Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se hovoří o plošné hustotě) nebo jednotkové délce (pak se hovoří o lineární hustotě).

Nový!!: Hvězda a Hustota · Vidět víc »

Hvězda typu T Tauri

akrečním diskem Hvězda T Tauri, po níž byla pojmenována celá tato třída hvězd. Napravo od hvězdy lze vidět mlhovinu, odrážející její světlo. Hvězda typu T Tauri (též hvězda asociace typu T) je typ mladé málo hmotné proměnné hvězdy, která se teprve vynořila z plynné obálky molekulárního mračna, v němž se zrodila.

Nový!!: Hvězda a Hvězda typu T Tauri · Vidět víc »

Hvězdná asociace

Jako hvězdná asociace se v astronomii označuje hvězdokupa, která je gravitací vázána pouze slabě.

Nový!!: Hvězda a Hvězdná asociace · Vidět víc »

Hvězdná velikost

Hvězdy s různou hvězdnou velikostí Hvězdná velikost (zdánlivá magnituda, zdánlivá hvězdná velikost, zdánlivá jasnost, symbol mag nebo m) je fotometrická veličina používaná v astronomii, která udává jasnost objektu (světelného zdroje) na obloze.

Nový!!: Hvězda a Hvězdná velikost · Vidět víc »

Hvězdný atlas

Hvězdný atlas je variantou tradičního geografického atlasu, který zobrazuje permanentní a polopermanentní polohy vesmírných objektů, například hvězd, souhvězdí, mlhovin, hvězdokup a galaxií.

Nový!!: Hvězda a Hvězdný atlas · Vidět víc »

Hvězdný čas

Hvězdný čas určuje polohu souhvězdí na obloze Hvězdný čas, také siderický čas, se užívá v astronomii k popisu zdánlivého pohybu hvězd po obloze, který je způsoben otáčením Země kolem své osy.

Nový!!: Hvězda a Hvězdný čas · Vidět víc »

Hvězdný katalog

Hvězdný katalog je astronomický katalog či atlas.

Nový!!: Hvězda a Hvězdný katalog · Vidět víc »

Hvězdný vítr

Hvězdný vítr společně s tlakem záření způsobuje rozpínání planetárních mlhovin, jako např. NGC 6751 Hvězdný vítr je ustálený proud částic směřující z povrchu hvězdy do mezihvězdného prostředí.

Nový!!: Hvězda a Hvězdný vítr · Vidět víc »

Hvězdokupa

Hvězdokupa je seskupení hvězd, které pohromadě udržuje gravitace.

Nový!!: Hvězda a Hvězdokupa · Vidět víc »

Hydrostatická rovnováha

Grafické znázornění rovnováhy tíhové síly a vztlakové síly Hydrostatická rovnováha nastává, když je tíhová síla rovna velikosti vztlakové síly, působící v opačném směru.

Nový!!: Hvězda a Hydrostatická rovnováha · Vidět víc »

Hydroxyl

Hydroxylová skupina: na červeně označený kyslík je navázán šedý vodík a organická skupina obecně označovaná R Srovnání hydroxidového iontu (nahoře) a hydroxylového radikálu (dole) Hydroxyl je chemická skupina obsahující jeden atom kyslíku a jeden vodíku se souhrnným chemickým vzorcem HO.

Nový!!: Hvězda a Hydroxyl · Vidět víc »

Hypernova

Hypernova je teoreticky předpokládaný typ supernovy vznikající kolapsem na konci životního cyklu výjimečně velké hvězdy.

Nový!!: Hvězda a Hypernova · Vidět víc »

Infračervené záření

teplotní škálou („tepelné záření“) Infračervené záření (také IR, z anglického infrared) je elektromagnetické záření s vlnovou délkou větší než viditelné světlo, ale menší než mikrovlnné záření.

Nový!!: Hvězda a Infračervené záření · Vidět víc »

Interferometr

Princip Michelsonova interferometru Interferometr je přístroj pro velmi přesná měření, jehož princip je založen na interferenci světla.

Nový!!: Hvězda a Interferometr · Vidět víc »

Ion

Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.

Nový!!: Hvězda a Ion · Vidět víc »

Ionizace

Ionizační energie neutrálních prvků. Ionizace je proces, při kterém se z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly stává iont.

Nový!!: Hvězda a Ionizace · Vidět víc »

Izotop

Tři izotopy vodíku – všechny mají jeden proton a jeden elektron, ale zatímco protium je bez neutronů, deuterium má jeden, tritium dva Izotop je označení pro nuklid v rámci souboru nuklidů jednoho chemického prvku.

Nový!!: Hvězda a Izotop · Vidět víc »

Jaderná fúze

Jaderná či nukleární fúze je typ jaderné reakce, při které dochází ke slučování atomových jader lehčích prvků v jádra těžších prvků a zároveň k uvolnění energie.

Nový!!: Hvězda a Jaderná fúze · Vidět víc »

Jasný obr

Jasní obři jsou hvězdy třídy svítivosti II Yerkesovy spektrální klasifikace.

Nový!!: Hvězda a Jasný obr · Vidět víc »

Jádro Slunce

Schematické znázornění vnitřní stavby Slunce. 1 - jádro Slunce, 2 - vrstva v zářivé rovnováze, 3 - konvektivní zóna, 4 - fotosféra, 5 - chromosféra, 6 - koróna, 7 - sluneční skvrna, 8 - granulace, 9 - protuberace. Jádro Slunce je centrální část Slunce, ve které probíhají termonukleární reakce a vzniká zde všechna energie Slunce.

Nový!!: Hvězda a Jádro Slunce · Vidět víc »

Jižní polokoule

Mapa světa, jižní polokoule je žlutě zvýrazněna (Antarktida není zakreslena) jižního pólu Plakát s legendou „Ushuaia, konec světa“. Ushuaia v Argentině je nejjižnější město na světě Jižní polokoule nebo jižní hemisféra je pojem označující část Země, která se rozkládá jižně od rovníku (0° s./j. z. š.) až k jižnímu pólu (+90° j. z. š.).

Nový!!: Hvězda a Jižní polokoule · Vidět víc »

Johannes Hevelius

Taurus (Johannes Hevelius) Johannes Hevelius, pol. Jan Heweliusz (28. ledna 1611 Gdaňsk – 28. ledna 1687 tamtéž) byl gdaňskýHevelius se narodil do německojazyčné luteránské rodiny, byl poddaným polského krále a považoval se za „součást polského světa“ (civis Orbis Poloniae).

Nový!!: Hvězda a Johannes Hevelius · Vidět víc »

John Flamsteed

John Flamsteed (19. srpna 1646 v Derbyshire - 31. prosince 1719 v Greenwich, Londýn) byl anglický astronom a první královský astronom, který nechal založit hvězdárnu v Greenwich.

Nový!!: Hvězda a John Flamsteed · Vidět víc »

John Herschel

Sir John Frederick William Herschel (7. března 1792 Slough, tehdy Buckinghamshire, dnes Berkshire, Spojené království – 11. května 1871 Hawkhurst, Kent, Spojené království) byl anglický astronom, matematik, chemik a průkopník fotografování.

Nový!!: Hvězda a John Herschel · Vidět víc »

Joseph von Fraunhofer

Joseph von Fraunhofer (6. března 1787, Straubing – 7. června 1826, Mnichov) byl německý optik, fyzik a astronom.

Nový!!: Hvězda a Joseph von Fraunhofer · Vidět víc »

Jupiter (planeta)

Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce.

Nový!!: Hvězda a Jupiter (planeta) · Vidět víc »

Kalendář

frakturou) Kalendář (lat. calendarium, od ''calendae'', původně svátky novoluní) je abstraktní systém pro členění času datováním a orientaci v čase v periodách dnů a delších v rámci roku.

Nový!!: Hvězda a Kalendář · Vidět víc »

Kalifornská univerzita

Kalifornská univerzita (University of California, UC) je veřejný univerzitní systém v americkém státě Kalifornii.

Nový!!: Hvězda a Kalifornská univerzita · Vidět víc »

Kassité

Kassité je jméno starověkého blízkovýchodního národa, který získal kontrolu nad Babylonií po pádu Starobabylonské říše (přibližně v období od 1531 př. n. l. do 1155 př. n. l.). Jejich jazyk je klasifikován jako izolovaný.

Nový!!: Hvězda a Kassité · Vidět víc »

Křemík

Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.

Nový!!: Hvězda a Křemík · Vidět víc »

Kelvin

stupnicí ve stupních Celsia a kelvinech Kelvin je jednotkou termodynamické teploty a také vhodnou jednotkou teplotního rozdílu, stejně velkou, jako je stupeň Celsia.

Nový!!: Hvězda a Kelvin · Vidět víc »

Keplerovy zákony

Keplerovy zákony jsou tři fyzikální zákony popisující pohyb planet kolem Slunce.

Nový!!: Hvězda a Keplerovy zákony · Vidět víc »

Kilogram

Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.

Nový!!: Hvězda a Kilogram · Vidět víc »

Kilometr

Kilometr (označení km) je jednotka délky v metrické soustavě, která se rovná tisíc metrů.

Nový!!: Hvězda a Kilometr · Vidět víc »

Kometa

Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (březen 1997) Kometa (z coma,, vlasy), zastarale vlasatice, je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce.

Nový!!: Hvězda a Kometa · Vidět víc »

Konvektivní zóna

Konvektivní zóna je vrstva Slunce (případně jakékoli jiné hvězdy hlavní posloupnosti) nacházející se mezi oblastí zářivé rovnováhy a fotosférou.

Nový!!: Hvězda a Konvektivní zóna · Vidět víc »

Koróna

Slunce s pozorovatelnou koronou při zatmění 11. 8. 1999 Sluneční koróna je jasně zářící okolí Slunce tvořené žhavými plyny unikajícími z fotosféry Slunce.

Nový!!: Hvězda a Koróna · Vidět víc »

Koule

euklidovském zobrazení Koule je prostorové těleso tvořené množinou všech bodů (trojrozměrného euklidovského) prostoru, jejichž vzdálenost od zadaného bodu (středu) je nejvýše rovna zadanému poloměru.

Nový!!: Hvězda a Koule · Vidět víc »

Kovy

Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.

Nový!!: Hvězda a Kovy · Vidět víc »

Krabí mlhovina

Krabí mlhovina (M1, NGC 1952 či Taurus A) je emisní mlhovina, která se nachází v souhvězdí Býka.

Nový!!: Hvězda a Krabí mlhovina · Vidět víc »

Krabí pulsar

rentgenové observatoře Chandra (modrá barva). vlnové délce 800nm. Krabí pulsar (PSR B0531+21) je celkem mladá neutronová hvězda.

Nový!!: Hvězda a Krabí pulsar · Vidět víc »

Krátká a dlouhá škála

Neznámo Krátká a dlouhá škála jsou dva rozšířené různé systémy pojmenování vysokých čísel v desítkové soustavě.

Nový!!: Hvězda a Krátká a dlouhá škála · Vidět víc »

Kulová hvězdokupa

Kulová hvězdokupa 47 Tucanae v souhvězdí Tukan na jižní obloze. Kulové hvězdokupy jsou kulovité koncentrace hvězd, jejichž průměr se pohybuje řádově v desítkách světelných let a které obsahují statisíce až miliony hvězd.

Nový!!: Hvězda a Kulová hvězdokupa · Vidět víc »

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.

Nový!!: Hvězda a Kvantová fyzika · Vidět víc »

Kvarková hvězda

Kvarková hvězda je hypotetický typ hvězdy, která je složená z kvarků, které odolávají tlaku gravitace.

Nový!!: Hvězda a Kvarková hvězda · Vidět víc »

Kyanidy

Kyanidy jsou soli kyseliny kyanovodíkové, které obsahují kyanidový aniont CN−.

Nový!!: Hvězda a Kyanidy · Vidět víc »

Kyslík

Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.

Nový!!: Hvězda a Kyslík · Vidět víc »

Latina

Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.

Nový!!: Hvězda a Latina · Vidět víc »

LBV 1806-20

LBV 1806-20 je hvězda či dvojhvězda v souhvězdí Střelce vzdálená 30 000–49 000 světelných let od Slunce, na opačné straně Mléčné dráhy.

Nový!!: Hvězda a LBV 1806-20 · Vidět víc »

Lepton

Ve fyzice je lepton částice, na kterou nepůsobí silná jaderná síla (silná interakce).

Nový!!: Hvězda a Lepton · Vidět víc »

Lithium

Lithium (chemická značka Li) je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu.

Nový!!: Hvězda a Lithium · Vidět víc »

Logaritmus

Logaritmus kladného reálného čísla x při základu a (a \isin \mathbb^+ \setminus \) je takové reálné číslo pro které platí V tomto vztahu se číslo a označuje jako základ logaritmu (báze), logaritmované číslo x se někdy označuje jako argument či numerus, y je pak logaritmem čísla x při základu a. Pro každé kladné číslo a kladný základ různý od jedné existuje právě jeden logaritmus, což je důsledkem vlastností exponenciální funkce-monotonie, spojitosti a oboru hodnot \mathbb^+.

Nový!!: Hvězda a Logaritmus · Vidět víc »

Lom vlnění

Lom světla znázorněný vlnami v nádrži vlnostroje Lom světla ve vodě. Tmavý obdélník ukazuje skutečnou polohu tyče. Světlý obdélník ukazuje její zdánlivou polohu ve vodě. Bod X vypadá, jako by byl blíže ke hladině v místě Y. Pokud se vlnění dostane k rozhraní dvou prostředí, ve kterých má vlnění různou fázovou rychlost, může dojít při průchodu vlnění tímto rozhraním ke změně směru šíření vlnění.

Nový!!: Hvězda a Lom vlnění · Vidět víc »

Magnetické pole

Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.

Nový!!: Hvězda a Magnetické pole · Vidět víc »

Měsíc

Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.

Nový!!: Hvězda a Měsíc · Vidět víc »

Mechanický pohyb

Mechanický pohyb je druh pohybu, při kterém se mění poloha vzhledem k jiným tělesům.

Nový!!: Hvězda a Mechanický pohyb · Vidět víc »

Metalicita

Metalicita v astronomii vyjadřuje, jaký je v dané hvězdě nebo jiném systému obsah těžších prvků vzhledem k obsahu vodíku a helia.

Nový!!: Hvězda a Metalicita · Vidět víc »

Mezihvězdné médium

V astronomii je mezihvězdné médium (ICM) přehřáté plazma přítomné v centru kupy galaxií. Tento plyn se zahřívá na teplotu řádově 10 až 100 megakelvinů a je složený hlavně z ionizovaného vodíku a helia, obsahující většinu baryonického materiálu v kupě.

Nový!!: Hvězda a Mezihvězdné médium · Vidět víc »

Mezihvězdné prostředí

Mezihvězdné prostředí se nazývá prostor a hmota, které se nacházejí mezi hvězdami v naší galaxii.

Nový!!: Hvězda a Mezihvězdné prostředí · Vidět víc »

Mezinárodní astronomická unie

Bývalá prezidentka Mezinárodní astronomické unie Catherine Cesarsky a vedle ní sedící bývalý generální sekretář Karel van der Hucht na 26. astronomickém kongresu v Praze Mezinárodní astronomická unie (International Astronomical Union, zkráceně IAU) je mezinárodní organizace, která sdružuje profesionální astronomy a národní astronomické společnosti světa.

Nový!!: Hvězda a Mezinárodní astronomická unie · Vidět víc »

Mezopotámie

Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.

Nový!!: Hvězda a Mezopotámie · Vidět víc »

Mira

Mira (ο Cet / ο Ceti / Omikron Ceti / také Mira Ceti) je dvojhvězda v souhvězdí Velryby sestávající z červeného obra Mira A (nebo jen Mira) a bílého trpaslíka Mira B nebo také VZ Ceti.

Nový!!: Hvězda a Mira · Vidět víc »

Miridy

Mira Ceti v roce 1997 (barevné spektrum) Mira Ceti v roce 1997 (ultrafialové záření) Miridy jsou proměnné hvězdy s velmi dlouhou periodou pulzací.

Nový!!: Hvězda a Miridy · Vidět víc »

Mizar

Mizar (ζ UMa / ζ Ursae Majoris) je hvězda v souhvězdí Velké medvědice, prostřední hvězda oje Velkého vozu.

Nový!!: Hvězda a Mizar · Vidět víc »

Mlhovina

galaxie M33, 2,7 miliónů světelných let od Země. Tato mlhovina je oblastí vzniku nových hvězd. Mlhovina je mezihvězdné mračno prachových částic a plynů.

Nový!!: Hvězda a Mlhovina · Vidět víc »

Mlhovina v Orionu

Mlhovina v Orionu, známá také jako M42 (Messier 42), je emisní mlhovina vzdálená 1 600 světelných let od Země v souhvězdí Orionu.

Nový!!: Hvězda a Mlhovina v Orionu · Vidět víc »

Molekula

Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.

Nový!!: Hvězda a Molekula · Vidět víc »

Molekulární mračno

vydavatel.

Nový!!: Hvězda a Molekulární mračno · Vidět víc »

Moment hybnosti

Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.

Nový!!: Hvězda a Moment hybnosti · Vidět víc »

Mytologie

Sir James George Frazer, jeden z nejvýznamnějších mytologů 19. století Mytologie (mythologie, bájesloví, případně bájeslovectví) je věda zabývající se studiem mýtů.

Nový!!: Hvězda a Mytologie · Vidět víc »

NASA

Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.

Nový!!: Hvězda a NASA · Vidět víc »

Navigace

Navigace je postup a činnost, jimiž lze kdekoliv na zeměkouli stanovit svou polohu a nalézt cestu ke stanovenému cíli, která je podle zvolených kritérií nejvhodnější (například nejrychlejší, nejkratší atd.).

Nový!!: Hvězda a Navigace · Vidět víc »

Nebeská sféra

Základní charakteristiky nebeské sféry. Základní charakteristiky nebeské sféry z hlediska pozorovatele na povrchu Země. Nebeská sféra nebo také světová sféra je v astronomii myšlená sféra, povrch koule v jejímž středu stojí pozorovatel (nacházející se na povrchu Země) dívající se na noční oblohu, na kterou se promítá poloha a pohyb všech viditelných těles vesmíru.

Nový!!: Hvězda a Nebeská sféra · Vidět víc »

Nemesis (hvězda)

Nemesis („hvězda smrti“, podle řecké bohyně pomsty a odplaty Nemesis) je astronomický koncept, který vzešel z pozorování domnělé cykličnosti masových vymírání v dějinách života na Zemi, odkrytých v geologickém záznamu.

Nový!!: Hvězda a Nemesis (hvězda) · Vidět víc »

Neon

Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.

Nový!!: Hvězda a Neon · Vidět víc »

Nepravidelná galaxie

M82 Nepravidelná galaxie je galaxie, která nespadá do Hubbleovy klasifikace galaxií.

Nový!!: Hvězda a Nepravidelná galaxie · Vidět víc »

Neutrino

Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.

Nový!!: Hvězda a Neutrino · Vidět víc »

Neutron

Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.

Nový!!: Hvězda a Neutron · Vidět víc »

Neutronová hvězda

Umělecká představa neutronové hvězdy (magnetaru) Neutronová hvězda je astronomické těleso tvořené převážně neutrony udržovanými pohromadě gravitační silou.

Nový!!: Hvězda a Neutronová hvězda · Vidět víc »

Newtonovy pohybové zákony

latině v původním vydání ''Philosophiae Naturalis Principia Mathematica'' (1687) Newtonovy pohybové zákony jsou fyzikální zákony formulované Isaacem Newtonem.

Nový!!: Hvězda a Newtonovy pohybové zákony · Vidět víc »

NGC 6397

NGC 6397 (také známá jako Caldwell 86) je kulová hvězdokupa vzdálená 7 500 světelných let v souhvězdí Oltáře o hodnotě magnitudy 5,3.

Nový!!: Hvězda a NGC 6397 · Vidět víc »

Noc

Noční fotografie (Osijek, Chorvatsko) Noc je část dne mezi západem a východem slunce, během které se slunce nachází pod obzorem.

Nový!!: Hvězda a Noc · Vidět víc »

Nova

Nova (lat. nova, čes. nová), zastarale též nová hvězda, je označení pro astronomický jev, při němž v důsledku náhlého spuštění termonukleární reakce (kataklyzmického výbuchu), způsobeného nahromaděním vodíkového a heliového plazmatu na povrchu bílého trpaslíka v soustavě těsné dvojhvězdy, hvězdný objekt prudce zvýší asi stotisíckrát až milionkrát svoji jasnost, tedy o 13 až 15 magnitud.

Nový!!: Hvězda a Nova · Vidět víc »

Obr

Françoise Rabelaise Obr je mytická bytost, zpravidla antropomorfní, která se vyznačuje nadlidskou velikostí a silou.

Nový!!: Hvězda a Obr · Vidět víc »

Obr (hvězda)

Vnitřní struktura Slunci podobné hvězdy (vlevo) a červeného obra. Hvězdy nejsou ve stejném měřítku. Obr je hvězda, v které se zastavily termonukleární reakce přeměny vodíku na hélium v jejím jádře.

Nový!!: Hvězda a Obr (hvězda) · Vidět víc »

Observatoř

Švýcarských Alpách Observatoř je místo, které je využíváno pro pozorování pozemských a nebeských jevů.

Nový!!: Hvězda a Observatoř · Vidět víc »

Obzor

Viditelný obzor při východu Slunce v Zwickau (Sasko) Obzor (též horizont, z řec. ὁρίζων, obzor, od ὁρίζειν, ohraničovat) je optická hraniční čára mezi viditelným povrchem planety Země a oblohou.

Nový!!: Hvězda a Obzor · Vidět víc »

Odmocnina

Graf kvadratické funkce (červeně) a k ní inverzní funkce druhá odmocnina (modře) Odmocňování v matematice je částečně inverzní operací k umocňování, odmocnina je výsledkem této operace.

Nový!!: Hvězda a Odmocnina · Vidět víc »

Odstředivá síla

Odstředivá síla (nebo také centrifugální) je síla působící na těleso resp.

Nový!!: Hvězda a Odstředivá síla · Vidět víc »

Oko

Lidské oko Oko (latinsky oculus) je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak.

Nový!!: Hvězda a Oko · Vidět víc »

Okrajové ztemnění

Okrajové ztemnění je jev, popisující pokles jasnosti disku hvězdy směrem od jeho středu k okraji.

Nový!!: Hvězda a Okrajové ztemnění · Vidět víc »

Omega

Omega — majuskulní varianta a jedna z variant minuskulních Omega nebo ómega (majuskulní podoba Ω, minuskulní podoba ω, starořecký název ὦ μέγα, novořecký ωμέγα, doslova "velké o") je čtyřiadvacáté (a poslední) písmeno řecké abecedy.

Nový!!: Hvězda a Omega · Vidět víc »

Optická dvojhvězda

#PŘESMĚRUJ dvojhvězda.

Nový!!: Hvězda a Optická dvojhvězda · Vidět víc »

Oslnění

Vyskytují-li se v zorném poli oka příliš velké jasy, jejich rozdíly nebo prostorové či časové kontrasty jasů, které překračují adaptabilitu zraku, vzniká oslnění.

Nový!!: Hvězda a Oslnění · Vidět víc »

Otáčení

Sféra rotující kolem osy Rotace (též rotační nebo otáčivý pohyb) čili otáčení je takový pohyb tuhého tělesa, při kterém se všechny body tělesa otáčejí kolem jedné společné osy se stejnou úhlovou rychlostí.

Nový!!: Hvězda a Otáčení · Vidět víc »

Otevřená hvězdokupa

M11 Otevřené hvězdokupy jsou fyzikálně příbuzné skupiny hvězd, které drží pohromadě vzájemnou gravitační přitažlivostí.

Nový!!: Hvězda a Otevřená hvězdokupa · Vidět víc »

Oxid titanatý

Oxid titanatý (TiO) je jedním z oxidů titanu, který v něm má oxidační číslo II.

Nový!!: Hvězda a Oxid titanatý · Vidět víc »

Paleontologie

Lebka dravého dinosaura druhu ''Tyrannosaurus rex'' Paleontologie (řecky: παλαιός palaios stáří) je věda o životě v minulých geologických obdobích.

Nový!!: Hvězda a Paleontologie · Vidět víc »

Paralaxa

Paralaxa Paralaxa se projevuje u dvouokých zrcadlovek, kde pohled z hledáčku a objektivu fotoaparátu není týž Paralaxa (z řeckého παράλλαξις (parallaxis) znamenající „změna“) je úhel, který svírají přímky vedené ze dvou různých míst v prostoru k pozorovanému bodu.

Nový!!: Hvězda a Paralaxa · Vidět víc »

Paralaxa (astronomie)

Paralaxa (míra vzdálenosti) v astronomii je úhel, o který se na obloze nebeské těleso posune, je-li pozorováno z krajových bodů vhodně zvolené základny.

Nový!!: Hvězda a Paralaxa (astronomie) · Vidět víc »

Parsek

Schematické vysvětlení jednotky parsek Parsek, také parsec (značka jednotky pc) je jednotka vzdálenosti, používaná hlavně v odborné literatuře v astronomii.

Nový!!: Hvězda a Parsek · Vidět víc »

Perská říše

Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.

Nový!!: Hvězda a Perská říše · Vidět víc »

Phekda

Phekda (γ UMa/γ Ursae Majoris) je jméno hvězdy v souhvězdí Velké medvědice.

Nový!!: Hvězda a Phekda · Vidět víc »

Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).

Nový!!: Hvězda a Planeta · Vidět víc »

Planetární mlhovina

Kočičí oko Planetární mlhovina je astronomický objekt skládající se z přibližně kulové zářící obálky plynů tvořený jistými typy hvězd na konci jejich života.

Nový!!: Hvězda a Planetární mlhovina · Vidět víc »

Planetární soustava

Umělecká představa možné planetární soustavy Planetární soustava je soustava různých vesmírných těles obíhajících hvězdu, sestávající například z planet, trpasličích planet, měsíců, planetek, meteoroidů, komet a kosmického prachu.

Nový!!: Hvězda a Planetární soustava · Vidět víc »

Plazma

Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.

Nový!!: Hvězda a Plazma · Vidět víc »

Plejády

Plejády (nazývané také Kuřátka, Sedm sester, v Messierově katalogu označené M 45) jsou mladá otevřená hvězdokupa v souhvězdí Býka.

Nový!!: Hvězda a Plejády · Vidět víc »

Plyn

Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.

Nový!!: Hvězda a Plyn · Vidět víc »

Podobr

Podobr je třída hvězd, které jsou jasnější než hvězdy hlavní posloupnosti nebo trpaslíci, ale ne tak jasné jako obři.

Nový!!: Hvězda a Podobr · Vidět víc »

Podtrpaslík

Podtrpaslík, někdy označovaný jako „sd“, je hvězda třídy svítivosti VI.

Nový!!: Hvězda a Podtrpaslík · Vidět víc »

Polárka

Polárka (anglicky Polaris poʊˈlɛərɪs), α Ursae Minoris (latinsky Alpha Ursae Minoris, zkráceně Alpha UMi, α UMi), též Severka, je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Malého medvěda.

Nový!!: Hvězda a Polárka · Vidět víc »

Poloměr

Atributy kružnice s vyznačeným poloměrem V geometrii je poloměr (rádius) délka úsečky, jejíž jeden koncový bod leží na kružnici (nebo hranici kruhu) a druhý koncový bod ve středu kruhu nebo kružnice.

Nový!!: Hvězda a Poloměr · Vidět víc »

Pouhým okem

Lidské oko Vidění pouhým okem je zrakové vnímání bez pomoci optického zvětšovacího přístroje, jako je dalekohled, mikroskop nebo lupa, a bez prostředků pro ochranu zraku.

Nový!!: Hvězda a Pouhým okem · Vidět víc »

Pozitron

Pozitron (neboli antielektron) je subatomární částice – antičástice elektronu.

Nový!!: Hvězda a Pozitron · Vidět víc »

Protium

#PŘESMĚRUJ Vodík#Protium.

Nový!!: Hvězda a Protium · Vidět víc »

Protohvězda

temnou mlhovinu, která zárodek hvězdy zpravidla obklopuje a zakrývá Protohvězda, prahvězda nebo globule je velmi mladý objekt, který stále nabírá hmotu ze svého mateřského molekulárního mračna.

Nový!!: Hvězda a Protohvězda · Vidět víc »

Proton

Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.

Nový!!: Hvězda a Proton · Vidět víc »

Proton-protonový cyklus

Proton-protonový cyklus (proton-protonová reakce, p-p cyklus, p-p reakce, pp reakce, p-p řetězec apod.) je cyklus jaderných reakcí, při kterých se v konečném důsledku přemění jádra vodíku 1H na jádra hélia 4He.

Nový!!: Hvězda a Proton-protonový cyklus · Vidět víc »

Protoplanetární disk

ALMA) Protoplanetární disk je zploštělý oblak prachu a plynu ve vesmíru, který rotuje kolem vznikající hvězdy anebo kolem právě zformované hvězdy.

Nový!!: Hvězda a Protoplanetární disk · Vidět víc »

Proxima Centauri

Proxima Centauri (též alfa Centauri C a V 645 Centauri) je hvězda nacházející se ve vzdálenosti 4,22 světelných let (tj. přibližně 1,3 parseku nebo 3,99×1013 kilometrů) od Země.

Nový!!: Hvězda a Proxima Centauri · Vidět víc »

Prstence Saturnu

Prstence Saturnovy prstence jsou prstence z ohromného množství úlomků ledu a prachu obepínající planetu Saturn v rovině jeho rovníku.

Nový!!: Hvězda a Prstence Saturnu · Vidět víc »

Pulsar

Animace rotující neutronové hvězdy Krabí mlhovině. Pulsary jsou rotující neutronové hvězdy, které vyzařují elektromagnetické záření.

Nový!!: Hvězda a Pulsar · Vidět víc »

R Doradus

R Doradus (též HD 29712) je červený obr a mirida v souhvězdí Mečouna.

Nový!!: Hvězda a R Doradus · Vidět víc »

R136a1

RMC 136a1 (obvykle uváděná zkráceně jako R136a1) je hvězda v galaxii Velký Magellanův oblak zhruba 49,97 kiloparseků (163 000 světelných let) od Země.

Nový!!: Hvězda a R136a1 · Vidět víc »

Radiální rychlost

Dopplerově jevu, tangenciální složka způsobuje viditelnou změnu polohy objektu. Radiální rychlost je rychlost objektu ve směru linie směřující k pozorovateli.

Nový!!: Hvězda a Radiální rychlost · Vidět víc »

Radioaktivita

Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.

Nový!!: Hvězda a Radioaktivita · Vidět víc »

Rádiové vlny

James Clerk Maxwell matematicky předpověděl existenci rádiových vln Heinrich Hertz uskutečnil první bezdrátový přenos v laboratoři a zkoumal vlastnosti rádiových vln Alexandr Stěpanovič Popov demonstroval použití rádiových vln ke komunikaci Guglielmo Marconi rozvinul praktické komerční používání rádiových vln ke komunikaci Rádiové vlny (též rádiové záření) jsou částí spektra elektromagnetického záření s vlnovými délkami od 1 milimetru až po tisíce kilometrů.

Nový!!: Hvězda a Rádiové vlny · Vidět víc »

Rektascenze

Rektascenze je souřadnice, která udává úhel mezi rovinou deklinační kružnice hvězdy a rovinou deklinační kružnice procházející jarním bodem.

Nový!!: Hvězda a Rektascenze · Vidět víc »

Rentgenové záření

Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.

Nový!!: Hvězda a Rentgenové záření · Vidět víc »

Rigel

Rigel, β Orionis, latinizováno Beta Orionis (zkráceně Beta Ori nebo β Ori) je nejjasnější hvězda souhvězdí Orionu, modrý veleobr nacházející se ve vzdálenosti přibližně 860 světelných let (260 kpc) od Země.

Nový!!: Hvězda a Rigel · Vidět víc »

Rok

Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.

Nový!!: Hvězda a Rok · Vidět víc »

Rotace

Rotace znamená především otočení (pootočení) nebo otáčení.

Nový!!: Hvězda a Rotace · Vidět víc »

Rotace Země

Animace zemské rotace okolo skutečné rotační osy (36000× zrychleno) Rotace Země je pohyb planety Země kolem její vlastní osy (pomyslná přímka spojující severní a jižní zeměpisný pól).

Nový!!: Hvězda a Rotace Země · Vidět víc »

Rotanev

Rotanev nebo Beta Delphini (β Delphini/β Del) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Delfína.

Nový!!: Hvězda a Rotanev · Vidět víc »

Rychlost

Rychlost je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase.

Nový!!: Hvězda a Rychlost · Vidět víc »

SAO katalog

SAO-Katalog (Smithsonian Astrophysical Observatory Star Catalog) je astrometrický hvězdný katalog Smithsonian Astrophysical Observatory.

Nový!!: Hvězda a SAO katalog · Vidět víc »

Síra

Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.

Nový!!: Hvězda a Síra · Vidět víc »

Scintilace

Scintilace je jev, při kterém vznikají slabé světelné záblesky (pulsy světla) v některých látkách při dopadu ionizujícího záření (krátce po průchodu ionizované částice).

Nový!!: Hvězda a Scintilace · Vidět víc »

Seznam hvězd

Seznam '''hvězd''', nesoucích jméno, nebo jinak významných.

Nový!!: Hvězda a Seznam hvězd · Vidět víc »

Seznam nejbližších hvězd

Seznam hvězd nejbližších Zemi je seřazen podle vzrůstající vzdálenosti od Země do vzdálenosti 5 parseků (16,308 světelných let).

Nový!!: Hvězda a Seznam nejbližších hvězd · Vidět víc »

Seznam nejbližších jasných hvězd

Seznam nejbližších jasných hvězd je tabulka hvězd ve vzdálenosti do 15 parseků od Slunce, které mají absolutní magnitudu +8.5 nebo vyšší.

Nový!!: Hvězda a Seznam nejbližších jasných hvězd · Vidět víc »

Seznam nejjasnějších hvězd

Jasné hvězdy jsou jasné proto, že mají vysokou zářivost nebo jsou blízko.

Nový!!: Hvězda a Seznam nejjasnějších hvězd · Vidět víc »

Seznam nejtěžších hvězd

Toto je seznam nejtěžších známých hvězd.

Nový!!: Hvězda a Seznam nejtěžších hvězd · Vidět víc »

Seznam nejzářivějších hvězd

Seznam hvězd je seřazen podle rostoucí absolutní hvězdné velikosti, tedy sestupně podle zářivosti.

Nový!!: Hvězda a Seznam nejzářivějších hvězd · Vidět víc »

Seznam tradičních názvů hvězd

Toto je seznam tradičních názvů hvězd, která jsou většinou latinského a arabského původu.

Nový!!: Hvězda a Seznam tradičních názvů hvězd · Vidět víc »

Sirius

Sirius nebo též Psí hvězda, Aschere nebo Canicula je nejjasnější hvězda (ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdu – Sirius A a Sirius B) na noční obloze a nejjasnější hvězda souhvězdí Velkého psa.

Nový!!: Hvězda a Sirius · Vidět víc »

Slunce

Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.

Nový!!: Hvězda a Slunce · Vidět víc »

Sluneční erupce

výronem hmoty, která se odehrála 31. srpna 2012. Sluneční erupce je prudký výbuch ve sluneční atmosféře s energií srovnatelnou s miliardou megatun TNT, běžně se pohybující okolo 1 milionu kilometrů v hodině (asi 0,1% rychlosti světla) a třeba i vyšší.

Nový!!: Hvězda a Sluneční erupce · Vidět víc »

Sluneční hmotnost

Sluneční hmotnost (M_\odot) je v astronomii základní jednotkou pro vyjádření hmotností hvězd a jejich systémů (galaxií, hvězdokup, planetárních mlhovin, apod.). Je to hmotnost látek, z níž se skládá Slunce: Hmotnost Slunce je přibližně 333 000 hmotností Země.

Nový!!: Hvězda a Sluneční hmotnost · Vidět víc »

Sluneční skvrna

Sluneční skvrny Sluneční skvrna je oblast na povrchu Slunce (ve fotosféře), které magnetické pole zabraňuje v proudění, a tak se vytvářejí oblasti s menší povrchovou teplotou než má okolí.

Nový!!: Hvězda a Sluneční skvrna · Vidět víc »

Sluneční soustava

Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.

Nový!!: Hvězda a Sluneční soustava · Vidět víc »

SN 1054

Krabí mlhovina, pozůstatek supernovy SN 1054 nebo Supernova 1054 byla supernova poprvé pozorovaná ze Země 4. července 1054.

Nový!!: Hvězda a SN 1054 · Vidět víc »

Sodík

Sodík (chemická značka Na, natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořských vodách i živých organismech.

Nový!!: Hvězda a Sodík · Vidět víc »

Souhvězdí

Mapa souhvězdí jednorožce z roku 1820–1830 Souhvězdí je v moderní astronomii oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi.

Nový!!: Hvězda a Souhvězdí · Vidět víc »

Souhvězdí Býka

Býk (symbol: 20px,, latinsky Taurus) je souhvězdí zvěrokruhu na severní obloze.

Nový!!: Hvězda a Souhvězdí Býka · Vidět víc »

Souhvězdí Delfína

Delfín je souhvězdí poblíž nebeského rovníku.

Nový!!: Hvězda a Souhvězdí Delfína · Vidět víc »

Souhvězdí Lva

Lev je zvířetníkové souhvězdí na severní obloze, které leží západně od souhvězdí Panny, jižně od souhvězdí Velké medvědice a východně od souhvězdí Raka.

Nový!!: Hvězda a Souhvězdí Lva · Vidět víc »

Souhvězdí Orionu

Orion (latinsky: Orion, gen. Orionis, zkr. Ori) je souhvězdí na nebeském rovníku, díky čemuž je alespoň jeho část viditelná z celého světa.

Nový!!: Hvězda a Souhvězdí Orionu · Vidět víc »

Soustava CGS

Soustava CGS (systém CGS, z centimetr-gram-sekunda, též absolutní systém (soustava) jednotek) představuje starší systém jednotek, používaný v letech 1874–1889.

Nový!!: Hvězda a Soustava CGS · Vidět víc »

Soustava SI

Soustava SI (zkratka z francouzského, česky Mezinárodní soustava jednotek) je moderní formou metrické soustavy a nejrozšířenějším systémem jednotek na světě.

Nový!!: Hvězda a Soustava SI · Vidět víc »

Soustava souřadnic

Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát.

Nový!!: Hvězda a Soustava souřadnic · Vidět víc »

Spektrální čára

Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.

Nový!!: Hvězda a Spektrální čára · Vidět víc »

Spektrální klasifikace

Spektrální klasifikace je klasifikace hvězd založená na jejich spektrálních charakteristikách.

Nový!!: Hvězda a Spektrální klasifikace · Vidět víc »

Spektroskopické dvojhvězdy

#PŘESMĚRUJ Spektroskopická dvojhvězda.

Nový!!: Hvězda a Spektroskopické dvojhvězdy · Vidět víc »

Spektroskopie

Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.

Nový!!: Hvězda a Spektroskopie · Vidět víc »

Spirální galaxie

světelných let od Země Teoretické vysvětlení ramen galaxie jako hustotních vln orbit hvězd Spirální galaxie je typ galaxie podle Hubbleovy klasifikace.

Nový!!: Hvězda a Spirální galaxie · Vidět víc »

Starověk

Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.

Nový!!: Hvězda a Starověk · Vidět víc »

Starověké Řecko

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.

Nový!!: Hvězda a Starověké Řecko · Vidět víc »

Starověký Egypt

Hlavní centra starověkého Egypta Gíze jsou dnes nejznámějšími symboly staroegyptské civilizace Starověký Egypt byl jednou z významných a současně nejstarších starověkých civilizací ve Středomoří a na Předním východě.

Nový!!: Hvězda a Starověký Egypt · Vidět víc »

Starověký Orient

Mapa s oblastmi a civilizacemi starověkého orientu Pojem Starověký Orient nebo také Starověký Přední východ označuje starověké civilizace Přední Asie (Sýrie, Palestina, Fénicie, Malá Asie), Mezopotámie a Íránské vysočiny (někdy je mezi ně řazen rovněž starověký Egypt a Arábie) v období od konce pravěku ve 4.

Nový!!: Hvězda a Starověký Orient · Vidět víc »

Stálice

Stálice je historické označení pro hvězdy, které vůči sobě navzájem nemění svoji polohu a vytvářejí dobře známá souhvězdí.

Nový!!: Hvězda a Stálice · Vidět víc »

Stelární astronomie

Stelární evoluce lehkých (levý cyklus) a těžkých (pravý cyklus) hvězd Stelární astronomie (někdy též hvězdná astronomie) je rozsáhlé odvětví astronomie, které studuje dynamické a fyzikální vlastnosti hvězd, jejich vznik, vývoj a zánik, mezihvězdnou hmotu, pohyb hvězd, stavbu a vývoj jejich soustav, rozložení hvězd v prostoru či vývoj a strukturu galaxií a mnoha dalších objektů tvořících vesmír.

Nový!!: Hvězda a Stelární astronomie · Vidět víc »

Sualocin

Sualocin nebo Alfa Delphini (α Delphini/α Del) je druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Delfína.

Nový!!: Hvězda a Sualocin · Vidět víc »

Sublunární sféra

Sublunární sféra (z latinského sub, pod, a luna, Měsíc) je staré označení pro celou oblast Země a všeho, co je a co se děje „pod“ oběžnou dráhou Měsíce.

Nový!!: Hvězda a Sublunární sféra · Vidět víc »

Supernova

Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova nebo výbuch supernovy (exploze supernovy) se v astronomii vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost nakonec v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.

Nový!!: Hvězda a Supernova · Vidět víc »

Supernova 1006

Supernova 1006 je nejjasnější zaznamenaná supernova.

Nový!!: Hvězda a Supernova 1006 · Vidět víc »

Svítivost

Svítivost udává intenzitu světelného toku v daném směru (vztažnou na prostorový úhel).

Nový!!: Hvězda a Svítivost · Vidět víc »

Světelná minuta

Světelná minuta je jednotka délky, která je definována jako vzdálenost, kterou urazí světlo v absolutním vakuu za jednu celou minutu, což představuje 17 987 547 480 m. Tato hodnota je přesná, protože metr je ve skutečnosti definován z hlediska rychlosti světla.

Nový!!: Hvězda a Světelná minuta · Vidět víc »

Světelný rok

Model vzdálenosti deseti světelných let, hvězdy Sirius a sto světelných let od Země Světelný rok (značka jednotky ly či l.y., z angl. light-year) je jednotka vzdálenosti používaná v astronomii.

Nový!!: Hvězda a Světelný rok · Vidět víc »

Světlo

Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.

Nový!!: Hvězda a Světlo · Vidět víc »

Symbol prvku

Takto je většinou zobrazený prvek v periodické soustavě prvků Symbol prvku, též značka prvku je grafické znázornění prvku nebo atomu tohoto prvku v textu a ve vzorcích chemických sloučenin.

Nový!!: Hvězda a Symbol prvku · Vidět víc »

Těžiště

Poloha těžiště "T" některých rovinných ploch, za předpokladu že hustota ploch je konstantní Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso.

Nový!!: Hvězda a Těžiště · Vidět víc »

Těsná dvojhvězda

Těsná dvojhvězda je dvojhvězda, jejíž hvězdy se nacházejí tak blízko u sebe, že se dotýkají nebo sdílejí společný plynový obal.

Nový!!: Hvězda a Těsná dvojhvězda · Vidět víc »

Temná hmota

kupy galaxií CL0024+17.http://www.astro.cz/clanek/2780 Hubble „viděl“ prstenec temné hmoty - astro.cz odkazuje na Astrophysical Journal Rotační křivka typické spirální galaxie demonstrující rozdíl mezi gravitačním působením viditelné hmoty a pozorovanou křivkou rychlostí. Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.

Nový!!: Hvězda a Temná hmota · Vidět víc »

Teplota

pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.

Nový!!: Hvězda a Teplota · Vidět víc »

Terestrická planeta

Charon.Na pozadí je ve správném měřítku kotouč Slunce. Terestrická planeta (někdy také kamenná planeta) je planeta, která je složena především z křemičitanových hornin.

Nový!!: Hvězda a Terestrická planeta · Vidět víc »

Termonukleární fúze

deuteria Termonukleární reakce či termojaderná fúze je proces, při kterém dochází ke sloučení atomových jader (jaderné fúzi) za pomoci vysoké teploty a tlaku.

Nový!!: Hvězda a Termonukleární fúze · Vidět víc »

Tlak

Tlak Tlak je fyzikální veličina, obvykle označovaná symbolem p nebo P (z anglického pressure), vyjadřující poměr velikosti síly F, působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše, a obsahu této plochy S, tedy Pokud není tato síla F rozložena na dané ploše rovnoměrně, pak veličinu p, danou předchozím vzorcem, nazýváme střední tlak.

Nový!!: Hvězda a Tlak · Vidět víc »

Trojhvězda

Trojhvězda je systém tří hvězd, které jsou vázány vlastní gravitací do jednoho celku a obíhají kolem společného těžiště.

Nový!!: Hvězda a Trojhvězda · Vidět víc »

Trpaslík (hvězda)

Trpaslík je souhrnné označení pro odlišné třídy hvězd.

Nový!!: Hvězda a Trpaslík (hvězda) · Vidět víc »

Tycho Brahe

Tycho Brahe (14. prosince 1546, zámek Knudstrup, Dánsko (dnes jižní Švédsko) – 24. října 1601, Praha), původním jménem Tyge Ottesen Brahe (někdy uváděný chybně jako „Tycho de Brahe“), byl význačný dánský astronom, astrolog a alchymista.

Nový!!: Hvězda a Tycho Brahe · Vidět víc »

UBV systém

UBV systém či Johnsonův systém nebo i Johnsonův-Morganův systém je širokopásmový fotometrický systém pro klasifikaci hvězd podle jejich barvy.

Nový!!: Hvězda a UBV systém · Vidět víc »

Uhlík

Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.

Nový!!: Hvězda a Uhlík · Vidět víc »

Ultrafialové záření

Jupiteru, jak ji v ultrafialovém oboru spektra zaznamenal Hubbleův vesmírný dalekohled Ultrafialové (zkratka UV, z anglického) záření je elektromagnetické záření s vlnovou délkou kratší než má viditelné světlo, avšak delší než má rentgenové záření.

Nový!!: Hvězda a Ultrafialové záření · Vidět víc »

Umocňování

Umocňování je matematická operace, která vyjadřuje opakované násobení.

Nový!!: Hvězda a Umocňování · Vidět víc »

Vícenásobná hvězda

Systém tří hvězd Vícenásobná hvězda je systém dvou nebo více hvězd vzájemně svázaných gravitační silou.

Nový!!: Hvězda a Vícenásobná hvězda · Vidět víc »

Vega

Vega (α Lyrae) je hvězda hlavní posloupnosti a nejjasnější hvězda souhvězdí Lyry.

Nový!!: Hvězda a Vega · Vidět víc »

Veleobr

Veleobr nebo nadobr je velmi hmotná a velmi zářivá hvězda.

Nový!!: Hvězda a Veleobr · Vidět víc »

Velký třesk

Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z nekonečně husté singularity. Vesmír se s postupem času rozpíná, čímž se objekty od sebe vzdalují. Teorie velkého třesku je fyzikální teorie, která předpokládá, že vesmír měl na počátku extrémně vysokou hustotu a teplotu a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání.

Nový!!: Hvězda a Velký třesk · Vidět víc »

Vesmír

datum přístupu.

Nový!!: Hvězda a Vesmír · Vidět víc »

Vlastní pohyb

Vlastní pohyb (označení μ) je zdánlivý úhlový pohyb hvězdy na obloze vyjádřený v obloukových vteřinách za jeden rok, v některých případech v obloukových vteřinách za sto let.

Nový!!: Hvězda a Vlastní pohyb · Vidět víc »

Vlnová délka

Vlnová délka (někdy též délka vlny) označuje vzdálenost dvou nejbližších bodů postupného periodického vlnění, které kmitají ve fázi.

Nový!!: Hvězda a Vlnová délka · Vidět víc »

Vodík

280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.

Nový!!: Hvězda a Vodík · Vidět víc »

Vrstva v zářivé rovnováze

Vrstva v zářivé rovnováze nebo oblast zářivé rovnováhy je vnitřní část Slunce nebo jiné hvězdy, která leží mezi jádrem a konvektivní vrstvou.

Nový!!: Hvězda a Vrstva v zářivé rovnováze · Vidět víc »

Vteřina

Vteřina, plným názvem úhlová vteřina (dříve také oblouková vteřina), je jednou z jednotek úhlu (1/60 úhlové minuty).

Nový!!: Hvězda a Vteřina · Vidět víc »

Vzdálenost

Vzdálenost je výraz pro odlehlost dvou bodů nebo útvarů (rovnocenných, bez vzájemného rozlišení, bez orientace směru) a pro vyjádření jejich vzájemné polohy.

Nový!!: Hvězda a Vzdálenost · Vidět víc »

Watt

Watt, W je hlavní jednotka výkonu v SI.

Nový!!: Hvězda a Watt · Vidět víc »

William Herschel

Sir Frederick William Herschel (15. listopadu 1738 Hannover, Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství, Svatá říše římská národa německého – 25. srpna 1822 Slough, Buckinghamshire, Spojené království) byl astronom a konstruktér zrcadlových dalekohledů, který objevil infračervené záření.

Nový!!: Hvězda a William Herschel · Vidět víc »

Wolfova–Rayetova hvězda

Hubble & NASA, Judy Schmidt) Wolfovy–Rayetovy hvězdy jsou velmi hmotné hvězdy hlavní posloupnosti s velmi vysokou svítivostí a velmi krátkou dobou života (méně než milion let).

Nový!!: Hvězda a Wolfova–Rayetova hvězda · Vidět víc »

Záření

Viditelné spektrum je jen velmi malou částí celkového rozsahu elektromagnetického záření Záření neboli radiace je emise energie ve formě vlnění nebo částic skrze prostor nebo hmotu.

Nový!!: Hvězda a Záření · Vidět víc »

Záření beta

Záření beta−, v neutronu se přeskupí kvarky a poté se neutron rozpadne. Záření beta jsou elektrony (β−) nebo pozitrony (β+), které vznikají při radioaktivním rozpadu.

Nový!!: Hvězda a Záření beta · Vidět víc »

Záření gama

Záření gama Záření gama (často psáno řeckým písmenem gama, γ) je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích.

Nový!!: Hvězda a Záření gama · Vidět víc »

Zářivý výkon

Zářivý výkon je souhrnný výkon, který těleso vyzařuje do prostoru jako elektromagnetické záření.

Nový!!: Hvězda a Zářivý výkon · Vidět víc »

Zákryt

Saturn Měsícem Zákryt (okultace) je astronomický jev, kdy jeden objekt je celý skryt za druhým objektem, nacházejícím se mezi zakrytým objektem a pozorovatelem.

Nový!!: Hvězda a Zákryt · Vidět víc »

Zákrytová dvojhvězda

Animace rotace dvojhvězdy s hlavním a vedlejším zatměním. Zákrytová dvojhvězda (též fotometrická dvojhvězdaMalá československá encyklopedie, VI. svazek Š-Ž, ČSAV, nakladatelství Academia, Praha 1987. S. 766, příp. zákrytová proměnná hvězda) je spektroskopická dvojhvězda se sklonem dráhy blízkým 90°.

Nový!!: Hvězda a Zákrytová dvojhvězda · Vidět víc »

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Nový!!: Hvězda a Země · Vidět víc »

Zeměpisný pól

Animace rotace zeměkoule Sklon rotace zeměkoule vzhledem orbitálním souřadnicím Zeměpisný pól, také geografický pól, je jeden ze dvou bodů na povrchu rotující planety nebo jiného rotujícího tělesa, kudy prochází pomyslná osa rotace.

Nový!!: Hvězda a Zeměpisný pól · Vidět víc »

Zemský rovník

#PŘESMĚRUJ Rovník.

Nový!!: Hvězda a Zemský rovník · Vidět víc »

1006

Bez popisu.

Nový!!: Hvězda a 1006 · Vidět víc »

1584

1584 (MDLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Hvězda a 1584 · Vidět víc »

1600

1600 (MDC) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou (podle juliánského kalendáře začal čtvrtkem).

Nový!!: Hvězda a 1600 · Vidět víc »

1834

1834 (MDCCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Hvězda a 1834 · Vidět víc »

1838

1838 (MDCCCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Hvězda a 1838 · Vidět víc »

1865

1865 (MDCCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Hvězda a 1865 · Vidět víc »

1899

1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Hvězda a 1899 · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

Nový!!: Hvězda a 19. století · Vidět víc »

1913

1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Hvězda a 1913 · Vidět víc »

1983

1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Hvězda a 1983 · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Hvězda a 20. století · Vidět víc »

3-alfa reakce

Schema 3-alfa reakce. 3-alfa reakce (3 alfa reakce, 3α reakce, Salpeterův proces) je řada několika reakcí při nichž ze tří heliových jader (alfa částic) vzniká jádro uhlíku.

Nový!!: Hvězda a 3-alfa reakce · Vidět víc »

61 Cygni

61 Cygni, známá též jako Besselova hvězda či Letící hvězda, je dvojhvězda v souhvězdí Labutě.

Nový!!: Hvězda a 61 Cygni · Vidět víc »

964

Bez popisu.

Nový!!: Hvězda a 964 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Druhy hvězd, Hvězdy, Zánik hvězd, Zánik hvězdy.

Uniepedie je mapa koncept nebo sémantické sítě organizovány jako encyklopedie nebo slovníku. To dává stručný definici každého pojmu a jeho vztahů.

Toto je obrovská on-line mentální mapa, která slouží jako základ pro koncepčních diagramů. Je to zdarma k použití a každý článek nebo dokument lze stáhnout. Je to nástroj, zdroj nebo odkaz na studium, výzkum, vzdělání, učení, nebo učení, které mohou být použity učiteli, pedagogy, žáky a studenty; pro akademický svět: pro školní, základním, středním, střední školy, střední, vysoké školy, technické vzdělání, vysoké školy, univerzity, vysokoškolák, mistři nebo doktorandském studiu; po dokladech, zprávy, projekty, nápady, dokumentace, průzkumy, souhrny, nebo práce. Zde je definice, vysvětlení, popis, nebo význam každá významná, na které budete potřebovat informace, a seznam jejich přidružené pojmů jako slovníčku. K dispozici v čeština, angličtina, španělština, portugalština, japonština, čínština, francouzština, němčina, italština, polština, nizozemština, ruština, arabština, hindština, švédština, ukrajinština, maďarština, katalánština, hebrejština, dánština, finština, indonéština, norština, rumunština, turečtina, vietnamština, korejština, thajština, řecký, bulharský, chorvatský, slovák, lithuanian, filipínský, lotyšský, estonština a slovinský. Více jazyků brzy.

Všechny informace se extrahuje z Wikipedie, a je k dispozici pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Uniepedie není podporována ani spojena s nadací Wikimedia Foundation.

Google Play, Android a logo Google Play jsou ochranné známky společnosti Google Inc.

Zásady ochrany osobních údajů