Rychlejší přístup než prohlížeči!
24 vztahy: Ústavní vývoj v Česku, Červencová monarchie, Březnová ústava, Ferdinand I. Dobrotivý, Franz von Pillersdorf, Hofburg, Klemens Wenzel von Metternich, Kroměříž, Kroměřížská ústava, Kroměřížský sněm, Lombardsko-benátské království, Milán, Němčina, Německý spolek, Nejvyšší soudní a kasační dvůr, Nejvyšší soudní úřad, Rakouské císařství, Toskánsko, Uherský sněm, Všeobecný zákoník občanský, Vídeň, Volby do rakouského Říšského sněmu 1848, 1848, 25. duben.
Ústavní vývoj v Česku
Tento článek sleduje vývoj ústavního práva na území dnešní České republiky.
Nový!!: Dubnová ústava a Ústavní vývoj v Česku · Vidět víc »
Červencová monarchie
Červencová monarchie (francouzsky Monarchie de Juillet), oficiálně Království Francouzů (francouzsky Royaume français) je označení pro Francii resp.
Nový!!: Dubnová ústava a Červencová monarchie · Vidět víc »
Březnová ústava
Felix Schwarzenberg, jeden z tvůrců ústavy Březnová či Stadionova ústava je oktrojovaná ústava vydaná císařem Františkem Josefem I. v Olomouci roku 1849 po revoluci v Rakouském císařství, která se odehrála v předchozím roce.
Nový!!: Dubnová ústava a Březnová ústava · Vidět víc »
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I.
Nový!!: Dubnová ústava a Ferdinand I. Dobrotivý · Vidět víc »
Franz von Pillersdorf
Baron Franz von Pillersdorf (1. března 1786 Brno farnosti při kostele sv. Janů (u minoritů) v Brně – 22. února 1862 Vídeň) byl rakouský státník a roku 1848 krátce i předseda ministerské rady (ministerský předseda) Rakouského císařství.
Nový!!: Dubnová ústava a Franz von Pillersdorf · Vidět víc »
Hofburg
Hofburg (česky Dvorní hrad) je hrad, respektive palácový komplex v centru Vídně, do roku 1918 rezidence habsburských a habsbursko-lotrinských panovníků.
Nový!!: Dubnová ústava a Hofburg · Vidět víc »
Klemens Wenzel von Metternich
Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly, hrabě z Kynžvartu, od roku 1814 kníže (15. května 1773 Koblenz – 11. června 1859 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik a diplomat.
Nový!!: Dubnová ústava a Klemens Wenzel von Metternich · Vidět víc »
Kroměříž
Kroměříž je město ve Zlínském kraji.
Nový!!: Dubnová ústava a Kroměříž · Vidět víc »
Kroměřížská ústava
Kroměřížská ústava (také kroměřížský návrh ústavy) označuje návrh ústavy vypracovaný poslanci na ústavodárném kroměřížském sněmu pro Rakouské císařství, který nikdy nevešel v platnost.
Nový!!: Dubnová ústava a Kroměřížská ústava · Vidět víc »
Kroměřížský sněm
Kroměřížský sněm je označení zasedání Ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie, které začalo 22.
Nový!!: Dubnová ústava a Kroměřížský sněm · Vidět víc »
Lombardsko-benátské království
Království lombardsko-benátské (italsky, německy) bylo politickým celkem, který vznikl v severní Itálii po porážce Napoleona Bonaparta podle rozhodnutí Vídeňského kongresu z 9.
Nový!!: Dubnová ústava a Lombardsko-benátské království · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Dubnová ústava a Milán · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Dubnová ústava a Němčina · Vidět víc »
Německý spolek
Německý spolek (německy Deutscher Bund), též nazýváno jako Německá konfederace, byl politický svazek německých států (hlavně Rakouska – včetně českých zemí – Pruska, Bavorska, Württemberska, Hannoverska a Saska) v letech 1815–1866.
Nový!!: Dubnová ústava a Německý spolek · Vidět víc »
Nejvyšší soudní a kasační dvůr
Justiční palác ve Vídni, sídlo soudu Nejvyšší soudní a kasační dvůr (Oberster Gerichts- und Kassationshof) byl nejvyšší soud se sídlem ve Vídni, který byl zřízen roku 1850 nejprve pro obvod celého Rakouského císařství, ale po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867 byla jeho působnost omezena již jen na Předlitavsko.
Nový!!: Dubnová ústava a Nejvyšší soudní a kasační dvůr · Vidět víc »
Nejvyšší soudní úřad
Nejvyšší soudní úřad (něm. Oberste Justizstelle) byl zvláštní rakouský úřad, který v sobě slučoval funkce nejvyššího soudu a vrcholného orgánu státní správy soudnictví.
Nový!!: Dubnová ústava a Nejvyšší soudní úřad · Vidět víc »
Rakouské císařství
Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).
Nový!!: Dubnová ústava a Rakouské císařství · Vidět víc »
Toskánsko
Toskánsko je kraj ve střední Itálii.
Nový!!: Dubnová ústava a Toskánsko · Vidět víc »
Uherský sněm
Uherský sněm nebo zemský sněm nebo zemské shromáždění Království uherského (Magyarországi országgyűlés, lidově zastarale Rákoš, Ungarischer Landtag) bylo nejvyšší shromáždění privilegovaných stavů a vrstev Uherska v letech 1298 až 1918.
Nový!!: Dubnová ústava a Uherský sněm · Vidět víc »
Všeobecný zákoník občanský
Všeobecný zákoník občanský pro německé dědičné země Rakouské monarchie (německy Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie, zkratka ABGB), v české právní praxi označovaný jako obecný zákoník občanský (ve zkratce o. z. o.), byl základem občanského práva neuherské části habsburské monarchie od skončení josefinismu až do jejího zániku.
Nový!!: Dubnová ústava a Všeobecný zákoník občanský · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Dubnová ústava a Vídeň · Vidět víc »
Volby do rakouského Říšského sněmu 1848
Parlamentní volby do rakouského Říšského sněmu se konaly v červnu 1848 jako první celostátní volby v Rakouském císařství, fakticky ovšem proběhly jen v předlitavské části monarchie (tedy bez Uherska).
Nový!!: Dubnová ústava a Volby do rakouského Říšského sněmu 1848 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dubnová ústava a 1848 · Vidět víc »
25. duben
25.
Nový!!: Dubnová ústava a 25. duben · Vidět víc »
