Rychlejší přístup než prohlížeči!
82 vztahy: Apoštol, Areios, Ariánství, Atanáš, Řehoř z Nazianzu, Řehoř z Nyssy, Órigenés, Basileios Veliký, Bůh Otec, Bible, Císař, Charismatická obnova, Chasidismus, Desatero, Druhý chrám, Evangelium, Evangelium podle Jana, Evangelium podle Matouše, Filioque, Genesis, Hebrejština, Holub, Holubice, Homoúsios, Hymnus, Inspirace, Invokace, Jan Křtitel, Ježíš, Ježíš Kristus, Jordán, Judaismus, Julianus, Kabalista, Křesťanství, Křest, Kniha žalmů, Kniha Izajáš, Kompilát, Kostel svatého Ducha, Kristus, Latina, Letnice, Liturgie, Maria (matka Ježíšova), Meditace, Midraš, Mojžíš, Náš letopočet, Nejsvětější Trojice, ..., Nicejské vyznání, Nový zákon, Panenské početí Ježíše Krista, Paraklétos, Pavel z Tarsu, Přijď, ó Duchu přesvatý, Plamen, Pneumatologie, Podstata, Proroctví, První konstantinopolský koncil, První nikajský koncil, Rabanus Maurus, Sinaj (biblická hora), Skutky apoštolů, Starý zákon, Středověk, Svatý Ambrož, Symbol, Talmud, Teolog, Teologie, Termín, Univerzita, Velikonoce, Veni sancte Spiritus, Verš, Vzkříšení, Zvěstování Panny Marie, 325, 362, 8. století. Rozbalte index (32 více) »
Apoštol
Simona Ušakova (1685) Apoštol (z řec. ἀπόστολος apostolos poslaný) je v křesťanském chápání ten, koho Ježíš Kristus vyslal, aby hlásal evangelium.
Nový!!: Duch svatý a Apoštol · Vidět víc »
Areios
Areios (či latinsky Arius, 256 – 336) byl křesťanský kněz a kazatel v alexandrijské čtvrti Baukalis.
Nový!!: Duch svatý a Areios · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Duch svatý a Ariánství · Vidět víc »
Atanáš
Svatý Atanáš Alexandrijský (řecky Athanasios, polatinštěle Athanasius, počeštěle též Athanáš či Atanázius; asi 295 – 2. května 373) je jednou z nejvýznamnějších osobností křesťanského starověku.
Nový!!: Duch svatý a Atanáš · Vidět víc »
Řehoř z Nazianzu
Svatý Řehoř (Grégorios) z Nazianzu (329 Arianz v Kappadokii – 25. ledna 389 tamt.), také Řehoř Bohoslovec nebo na rozdíl od otce téhož jména Mladší patří mezi nejvýznamnější řecké raně křesťanské teology 4. století, kteří jsou označováni jako kappadočtí otcové (dále k nim patří sv. Basileios Veliký a jeho bratr sv. Grégorios z Nyssy).
Nový!!: Duch svatý a Řehoř z Nazianzu · Vidět víc »
Řehoř z Nyssy
Sv. Řehoř z Nyssy (rytina ze 16. stol.) Svatý Řehoř z Nyssy, řecky Grégorios (asi 335 Kaisareia, dnešní turecké Kayseri – po 394) byl řecký teolog a učenec, jeden ze tří „kappadockých Otců“, biskup v dnes zaniklém městě Nyssa blízko Kaisareie v Kappadokii.
Nový!!: Duch svatý a Řehoř z Nyssy · Vidět víc »
Órigenés
Rytina s Órigenovým portrétem Órigenés (185 Alexandrie (?) – 253 Týros), řecký církevní učitel a teolog, byl nejznámějším a nejvýznamnějším představitelem alexandrijské školy.
Nový!!: Duch svatý a Órigenés · Vidět víc »
Basileios Veliký
Svatý Basileios z Kaisareie, krátce Basil (řecky Βασιλεῖος), zvaný též Veliký nebo Filosof (kolem 330 Kaisareia – září 377 tamtéž) patří mezi nejvýznamnější řecké raně křesťanské teology 4. století, kteří jsou označováni jako kapadočtí otcové (vedle Basileia mezi ně patří též sv. Grégorios z Nazianzu a Basileiův bratr, sv. Grégorios z Nyssy).
Nový!!: Duch svatý a Basileios Veliký · Vidět víc »
Bůh Otec
Bůh Otec je v křesťanství titul pro Boha.
Nový!!: Duch svatý a Bůh Otec · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Duch svatý a Bible · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Duch svatý a Císař · Vidět víc »
Charismatická obnova
#PŘESMĚRUJ Charismatické hnutí.
Nový!!: Duch svatý a Charismatická obnova · Vidět víc »
Chasidismus
Chasidismus (z hebrejského, chasid – zbožný) je židovské pietistické hnutí, které vzniklo na počátku 18. století v Podolí, dnes jihovýchodním Polsku a západní Ukrajině, „jako reakce na talmudickou suchopárnost a na tehdejší rozvrstvenost společnosti“.
Nový!!: Duch svatý a Chasidismus · Vidět víc »
Desatero
Rukopis s Desaterem z 2. století, tzv. Nashův papyrus Desatero, Desatero přikázání, Desatero Božích přikázání či dekalog (z řeckého deka deset + logos slovo, Deset slov) považují židé a křesťané za příkazy (přikázání), které Bůh dal lidem jako směrnici pro způsob života.
Nový!!: Duch svatý a Desatero · Vidět víc »
Druhý chrám
Izraelském muzeu v Jeruzalémě Druhý chrám (בית המקדש v překladu „svatý dům“) je označení pro jeruzalémský chrám, který stál na Chrámové hoře od roku asi 516 př. n. l. do roku 70 n. l. Po návratu z babylonského zajetí byl centrem židovského náboženství a místem přinášení obětí, které skončilo jeho zničením.
Nový!!: Duch svatý a Druhý chrám · Vidět víc »
Evangelium
Codex Alexandrinus (řecký rukopis), Lukášovo evangelium Evangelium (řecky εὐαγγέλιον euangelion, dobrá zvěst, nebo dobrá zpráva) je text pojednávající o životě, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Nový!!: Duch svatý a Evangelium · Vidět víc »
Evangelium podle Jana
El Greco: Jan Evangelista Evangelium podle Jana (zkratka J nebo Jan) je poslední z kanonických evangelií, čtvrtá kniha Nového zákona.
Nový!!: Duch svatý a Evangelium podle Jana · Vidět víc »
Evangelium podle Matouše
Sv. Matouš Evangeliář abatyše Ady, kolem 800. Evangelium podle Matouše (zkratka Mt nebo Mat) je jedno ze čtyř kanonických evangelií a v pořadí první kniha Nového zákona.
Nový!!: Duch svatý a Evangelium podle Matouše · Vidět víc »
Filioque
Filioque či spor o filioque je označení křesťanského teologické sporu ohledně dogmatu o trojjedinečnosti Boží (Svaté trojici), který se rozvinul v 8.
Nový!!: Duch svatý a Filioque · Vidět víc »
Genesis
Stránka z Geneze z hebrejské bible Geršoma ben Mošeho Soncina, Brest, 1494 Genesis (Berešit, značka Gn nebo Gen, případně 1M), též První kniha Mojžíšova, je první knihou hebrejské i křesťanské bible.
Nový!!: Duch svatý a Genesis · Vidět víc »
Hebrejština
Hebrejština (ivrit) označuje souhrnně všechny vývojové varianty hebrejského jazyka od starověké hebrejštiny přes biblickou (ivrit tanachit, též, lešon hakodeš, „svatý jazyk“) až po moderní hebrejštinu (ivrit), kterou se dnes hovoří ve státě Izrael.
Nový!!: Duch svatý a Hebrejština · Vidět víc »
Holub
Holub je české jméno pro asi třicet rodů ptáků z čeledi holubovití.
Nový!!: Duch svatý a Holub · Vidět víc »
Holubice
Název Holubice má více významů.
Nový!!: Duch svatý a Holubice · Vidět víc »
Homoúsios
Řecký pojem homoúsios (ὁμοούσιος.
Nový!!: Duch svatý a Homoúsios · Vidět víc »
Hymnus
#PŘESMĚRUJ Chvalozpěv.
Nový!!: Duch svatý a Hymnus · Vidět víc »
Inspirace
Inspirace (z lat. in-spirare, vdechnout) může znamenat.
Nový!!: Duch svatý a Inspirace · Vidět víc »
Invokace
Invokace (z latinského invocare, což znamená vzývat, vyvolat) je vzývání nějaké mocnosti (v náboženském nebo magickém smyslu).
Nový!!: Duch svatý a Invokace · Vidět víc »
Jan Křtitel
Svatý Jan Křtitel, v pravoslavné tradici zvaný též Předchůdce (starořečtina Ἰωάννης ὁ βαπτίζων, staroslověnština Іоаннъ Крестѧи), byl prorok z 1. století, jenž figuruje ve vyprávěných evangeliích a dalších spisech.
Nový!!: Duch svatý a Jan Křtitel · Vidět víc »
Ježíš
#PŘESMĚRUJ Ježíš Kristus.
Nový!!: Duch svatý a Ježíš · Vidět víc »
Ježíš Kristus
Ježíš (asi mezi 7 a 1 př. n. l. Betlém – asi mezi 30 a 33 n. l. Jeruzalém), známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, byl židovský pocestný kazatel, zakladatel křesťanství.
Nový!!: Duch svatý a Ježíš Kristus · Vidět víc »
Jordán
Jordán je řeka protékající Velkou příkopovou propadlinou, která tvoří hranici mezi Izraelem, Jordánskem a Západním břehem Jordánu.
Nový!!: Duch svatý a Jordán · Vidět víc »
Judaismus
Zdi nářků v Jeruzalémě Judaismus je termín latinského původu (z řeckého ιουδαϊσμός, iudaismos, od jména Juda), který označuje (zhruba od 19. století) abrahámovské náboženství židovského národa.
Nový!!: Duch svatý a Judaismus · Vidět víc »
Julianus
Flavius Claudius Julianus (latinsky FLAVIVS CLAVDIVS IVLIANVS, řecky Φλάβιος Κλαύδιος Ἰουλιανός, později pod křesťanským vlivem označován jako Julianus Apostata, řecky Ἰουλιανὸς ὁ Ἀποστάτης, tj. „Odpadlík“, ve starší české literatuře uváděn jako Julián; 331 v Konstantinopoli – 26. června 363 poblíž vesnice Maranga u řeky Tigris) byl od roku 355 mladší císař Constantia II. a v letech 360/361 – 363 samostatný římský císař.
Nový!!: Duch svatý a Julianus · Vidět víc »
Kabalista
#PŘESMĚRUJ Kabala.
Nový!!: Duch svatý a Kabalista · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Duch svatý a Křesťanství · Vidět víc »
Křest
Ježíš křtěný v Jordánu Křest (asi ze starohornoněmeckého Krist – Kristus; řecky βάπτισμα ponoření).
Nový!!: Duch svatý a Křest · Vidět víc »
Kniha žalmů
Kniha žalmů (tehilim,, psalmoi) je jednou z knih Starého zákona.
Nový!!: Duch svatý a Kniha žalmů · Vidět víc »
Kniha Izajáš
náhled Kniha Izajáš (Sefer Ješa'jahu) je kniha Starého zákona sepsaná ve složité poetické hebrejštině, která obsahuje proroctví připisovaná proroku Izajáši.
Nový!!: Duch svatý a Kniha Izajáš · Vidět víc »
Kompilát
Kompilát nebo kompilace (compilare, drancovat, obírat) je dílo, které vzniklo sloučením prvků jiného díla jiného autora či jiných děl jiných autorů, přičemž neobsahuje „nic původního“ (myšlenky, názory atp.) a současně necituje autora původního díla či autory původních děl.
Nový!!: Duch svatý a Kompilát · Vidět víc »
Kostel svatého Ducha
Kostelů zasvěcených svatému Duchu je více: katedrály.
Nový!!: Duch svatý a Kostel svatého Ducha · Vidět víc »
Kristus
Ježíš Kristus Kristus (latinsky christus, odvozeno z řeckého christos, kalk hebrejského mašiach) znamená „pomazaný“, Mesiáš, Bohem vyvolený král.
Nový!!: Duch svatý a Kristus · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Duch svatý a Latina · Vidět víc »
Letnice
Letnice v Ingeborském žaltáři (kolem roku 1200) Letnice, také Padesátnice, Seslání Ducha svatého, Boží hod Svatodušní či Svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den) označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po svátku Nanebevstoupení Páně.
Nový!!: Duch svatý a Letnice · Vidět víc »
Liturgie
forma ordinaria, versus populum) forma extraordinaria, ad orientem) Řeckokatolická liturgie (Byzantská, sloužena ad orientem) pravoslavné biskupské liturgii Liturgie (z řec. λειτουργία veřejná služba, z λειτος veřejný a εργον dílo, práce) znamená dnes bohoslužbu, veřejné shromáždění podle tradice a pravidel toho kterého náboženství či církve.
Nový!!: Duch svatý a Liturgie · Vidět víc »
Maria (matka Ježíšova)
Madona z Veveří (kolem 1350) ikon znázorňujících Pannu Marii – Bogorodica Vladimirskaja, Rusko, 12. stol. Socha Panny Marie v Međugorje Maria nebo Marie, také Panna Maria (hebrejsky מַרְיָם Miriam, aramejsky ܡܪܝܡ Marjām; řecky Μαριαμ či Μαρια; arabsky مريمMarjam) byla podle Nového zákona matka Ježíše z Nazareta a snoubenka tesaře Josefa, Ježíšova pěstouna.
Nový!!: Duch svatý a Maria (matka Ježíšova) · Vidět víc »
Meditace
Meditace - Vela Vincenzo Meditací se nejčastěji rozumí různé praktiky prohlubování soustředění.
Nový!!: Duch svatý a Meditace · Vidět víc »
Midraš
Midraš (doslova „zavrtávání se“) je odvozen od slovesa דרש ve významu „hledat, bádat, zkoumat“, tedy snaha zkoumat a porozumět biblickému textu.
Nový!!: Duch svatý a Midraš · Vidět víc »
Mojžíš
Mojžíš (Moše, vykládáno jako „z vody vytažený“) je jednou z nejvýznamnějších postav izraelského národa a Starého zákona.
Nový!!: Duch svatý a Mojžíš · Vidět víc »
Náš letopočet
Náš letopočet (zkratka n. l.) nebo také běžný letopočet je odměřování let začínající rokem 1 gregoriánského kalendáře.
Nový!!: Duch svatý a Náš letopočet · Vidět víc »
Nejsvětější Trojice
Andrej Rublev, ''Návštěva u Abraháma'', 1410, Treťjakovská galerie, Moskva – symbolické vyjádření Nejsvětější Trojice Svatá Trojice, Nejsvětější Trojice, Přesvatá Trojice, Boží Trojice či trojjediný Bůh je společné označení Boha v křesťanském dogmatu o trojjedinosti, třech božských osobách, totiž Bohu Otci (Bůh, stvořitel světa), Bohu Synu (Ježíš Kristus, vykupitel světa) a Bohu Duchu Svatém (posvětitel světa), které sdílejí jediné božství.
Nový!!: Duch svatý a Nejsvětější Trojice · Vidět víc »
Nicejské vyznání
Nicejské nebo nikajské vyznání je společné vyznání víry (krédo) vyznávající božství Ježíše Krista, přijaté na Prvním nikajském koncilu (325).
Nový!!: Duch svatý a Nicejské vyznání · Vidět víc »
Nový zákon
Papyrový zlomek Nového zákona (2Kor 11,33–12,9, kolem roku 200) Nový zákon je soubor 27 knih, které tvoří druhou část křesťanské Bible.
Nový!!: Duch svatý a Nový zákon · Vidět víc »
Panenské početí Ježíše Krista
Ducha svatého (v horní části znázorněn holubicí). Panenské početí Ježíše Krista je učení, podle kterého matka Ježíše Nazaretského Marie otěhotněla bez pohlavního styku s lidským otcem a zůstala pannou až do narození Ježíše.
Nový!!: Duch svatý a Panenské početí Ježíše Krista · Vidět víc »
Paraklétos
bazilice svatého Petra ve Vatikánu Paraklétos (latinsky paracletus, česky též paraklét) je řecké označení pro přímluvce, poradce, utěšitele, obhájce nebo pro toho, kdo je poblíž a pomáhá.
Nový!!: Duch svatý a Paraklétos · Vidět víc »
Pavel z Tarsu
Svatý Pavel z Tarsu či apoštol Pavel (– Ša’ul mi-Tarsos; také Saul či Šavel) je jedna z nejdůležitějších biblických postav, o jejíchž osudech vypráví Nový zákon.
Nový!!: Duch svatý a Pavel z Tarsu · Vidět víc »
Přijď, ó Duchu přesvatý
bazilice svatého Petra ve Vatikánu Přijď, ó Duchu přesvatý je česká duchovní píseň k Duchu svatému, jejíž text tvoří český překlad latinské sekvence Veni sancte Spiritus připisované nejčastěji kardinálovi Štěpánu Langtonovi.
Nový!!: Duch svatý a Přijď, ó Duchu přesvatý · Vidět víc »
Plamen
#PŘESMĚRUJOheň#Plamen.
Nový!!: Duch svatý a Plamen · Vidět víc »
Pneumatologie
Seslání Ducha Svatého (okolo roku 1200) Pneumatologie je podobor systematické teologie, který se zabývá zkoumáním významu Ducha Svatého v eschatologii.
Nový!!: Duch svatý a Pneumatologie · Vidět víc »
Podstata
Podstata čili substance (z latinského sub-stantia, podloží, základ; kalk řeckého hypo-stasis) je filosofický pojem, který chce zachytit stálou a neměnnou stránku jsoucna, to, co věc činí tím, čím je (lišku liškou, stůl stolem atd.) Na rozdíl od akcidentů či případků (např. velký, červený), které patří vždy nějaké substanci, substance existuje sama o sobě a svou existencí nezávisí na ničem jiném.
Nový!!: Duch svatý a Podstata · Vidět víc »
Proroctví
Proroctví je ve všeobecném významu nějaká předpověď týkající se budoucnosti.
Nový!!: Duch svatý a Proroctví · Vidět víc »
První konstantinopolský koncil
První konstantinopolský koncil (květen – 9. červenec 381), který většina církví uznává jako druhý ekumenický koncil, svolal císař Theodosius I., aby podpořil Nicejské vyznání a vypořádal se po půlstoletí rozporů s ariánskou kontroverzí. Koncil krom toho Nicejské vyznání doplnil o další věroučné výroky týkající se božství Ducha svatého. Roku 380 se císařové Gratianus a Theodosius I. rozhodli svolat koncil, který by se postavil stále silnému ariánství a který by také rozhodl v případu konstantinopolského biskupa Maxima Kynika. Koncil se sešel v květnu následujícího roku a zúčastnilo se ho 150 biskupů, všichni z východní části říše. Koncilu postupně předsedali Timotheos I. z Alexandrie, Melétios z Antiochie, Grégorios z Nazianzu a Nektarios. Koncil zvolil Grégoria (Řehoře) Naziánského konstantinopolským patriarchou, ten však několik měsíců nato rezignoval a uvolnil toto místo Nektariovi. Maximos byl odsouzen a Melétios z Antiochie ustanovil za biskupa Konstantinopole Grégoria z Nazianzu. Po Melétiově náhlém úmrtí předsedal Grégorios koncilu až do příjezdu Acholia, který měl předložit požadavky papeže. Ten požadoval, aby byl Maximos poslán do exilu a aby koncil zakázal přesunu biskupů z jednoho místa na druhé. Když však dorazil na koncil Timotheos z Alexandrie, označil ustanovení Grégoria konstantinopolským biskupem za neplatné. Grégorios rezignoval na svůj úřad a za konstantinopolského biskupa byl zvolen Nektarios, dosud katechumen. Koncil schválil čtyři disciplinární kánony. První z nich je namířen proti ariánství a různým ariánským sektám. Druhý omezuje moc biskupů na území jejich diecéze. Třetí kánon ustanovuje konstantinopolský biskupský stolec na druhé místo co do cti a důstojnosti. Poslední z těchto kánonů odsuzuje Maxima a jeho následovníky. Tři z těchto kánonů měly oslabit pozici Alexandrie. Pátý a šestý kánon přijala synoda, která se sešla v Konstantinopoli roku 382. Sedmý kánon je vytržen z listu, který konstantinopolská církev poslala Martyriovi z Antiochie.
Nový!!: Duch svatý a První konstantinopolský koncil · Vidět víc »
První nikajský koncil
První nikajský koncil, též nicejský koncil, svolal císař Konstantin v roce 325 do maloasijského města Nikáje (lat. Nicaea).
Nový!!: Duch svatý a První nikajský koncil · Vidět víc »
Rabanus Maurus
Rabanus Maurus: „De rerum naturis“ Blahoslavený Rabanus Maurus (také Hrabanus nebo Rhabanus; asi 780 v Mohuči – 4. února 856 ve Winkelu) byl opatem kláštera ve Fuldě a později arcibiskupem v Mohuči.
Nový!!: Duch svatý a Rabanus Maurus · Vidět víc »
Sinaj (biblická hora)
''Mojžíš s Desaterem'' – Rembrandt van Rijn (1659) Název hora Sinaj se vztahuje k místu, kde podle Bible (Exodus 19–20) dal Hospodin Desatero přikázání Mojžíšovi.
Nový!!: Duch svatý a Sinaj (biblická hora) · Vidět víc »
Skutky apoštolů
El Greco: ''Seslání Ducha sv.'' Kolem 1610 Skutky apoštolů (zkratka Sk) je pátá kniha Nového zákona, která popisuje období vzniku a šíření prvotní křesťanské církve, zejména činnost apoštolů Petra a Pavla ve 30.
Nový!!: Duch svatý a Skutky apoštolů · Vidět víc »
Starý zákon
Codex Leningradensis – rukopis Tanachu z roku 1008 či 1009, ze kterého pro jeho úplnost vycházejí dnešní kritická vydání Starého zákona Starý zákon (v některých překladech Stará smlouva) je delší a starší část Bible.
Nový!!: Duch svatý a Starý zákon · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Duch svatý a Středověk · Vidět víc »
Svatý Ambrož
Svatý Ambrož, lat. Aurelius Ambrosius (kolem 340 v Trevíru – 4. duben 397 v Miláně) byl latinský církevní otec, od roku 374 biskup v Miláně.
Nový!!: Duch svatý a Svatý Ambrož · Vidět víc »
Symbol
Symbol (z řec. σύμβολον, lat. symbolum) je obvykle vizuální znak, znamení, emblém nebo značka, která odkazuje na určitý konvenční nebo tradiční význam.
Nový!!: Duch svatý a Symbol · Vidět víc »
Talmud
Talmud, od למד – učit, tedy učení, je soupis rabínských diskusí týkajících se židovského zákona, etiky, které židovská tradice považuje za směrodatné.
Nový!!: Duch svatý a Talmud · Vidět víc »
Teolog
''Knize hodinek vévody z Berry'' (Francie, kolem 1430): Čtyři serafové kolem trůnu a čtyřiadvacet starců (Zj 4,4). Podle tradice jde o dvanáct synů Jákobových a dvanáct Apoštolů, pod nimi je Jan Evangelista - Teolog Teolog (z řec. θεολόγος) je v širším či užším významu ten, kdo mluví o Bohu či ten, kdo se zabývá teologií.
Nový!!: Duch svatý a Teolog · Vidět víc »
Teologie
Teologie (z řeckého θεολογία theologia.
Nový!!: Duch svatý a Teologie · Vidět víc »
Termín
Termín (v lingvistice) – (jinak též odborný název, technický termín, terminus technicus) je výraz - jméno (slovo nebo sousloví), které má v určitém oboru, řemesle či povolání specifický význam.
Nový!!: Duch svatý a Termín · Vidět víc »
Univerzita
Univerzita (z lat. universitas.
Nový!!: Duch svatý a Univerzita · Vidět víc »
Velikonoce
sv. apoštola Pavla Korinťanům (latinsky) během velikonoční hrubé mše. Velikonoce (– pascha, pesach – přechod, přejití) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Nový!!: Duch svatý a Velikonoce · Vidět víc »
Veni sancte Spiritus
#PŘESMĚRUJ Veni Sancte Spiritus.
Nový!!: Duch svatý a Veni sancte Spiritus · Vidět víc »
Verš
Verš je obvykle definován jako celistvá rytmická a významová jednotka básnického textu, oddělená od ostatních jednotek přesnými hranicemi.
Nový!!: Duch svatý a Verš · Vidět víc »
Vzkříšení
Vzkříšení značí v náboženství obnovené spojení ducha a těla nebo přivedení někoho ze smrti do života.
Nový!!: Duch svatý a Vzkříšení · Vidět víc »
Zvěstování Panny Marie
Melozzo da Forlì, ''Zvěstování'', 2. polovina 15. století ''Zvěstování z Jeníkova'', kolem 1460 Jana VII. ze Středy, Praha kolem 1360 Tradičně Zvěstování Panny Marie, v současné češtině vlastně Zvěstování Panně Marii či christologicky Zvěstování Páně, je biblická událost zaznamenaná v Lukášově evangeliu, kdy se Marii zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že počne dítě z Ducha svatého a narodí se jí Syn Boží, kterému má dát jméno Ježíš.
Nový!!: Duch svatý a Zvěstování Panny Marie · Vidět víc »
325
Bez popisu.
Nový!!: Duch svatý a 325 · Vidět víc »
362
Bez popisu.
Nový!!: Duch svatý a 362 · Vidět víc »
8. století
8.
Nový!!: Duch svatý a 8. století · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Duch Svatý, Sv. Duch, Svatý Duch.
