Rychlejší přístup než prohlížeči!
18 vztahy: Římskokatolická církev, Bulharsko, Domovoj, Dušičky, Elegie, Hrob, Kněz, Letnice, Lidová kultura, Masopust, Panychida, Polsko, Pravoslaví, Slované, Slovanské pohanství, Velikonoce, 1551, 26. říjen.
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Dziady a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dziady a Bulharsko · Vidět víc »
Domovoj
Domovoj je slovanský domácí duch.
Nový!!: Dziady a Domovoj · Vidět víc »
Dušičky
William-Adolphe Bouguereau: ''Den mrtvých'' (1859) Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, Památka všech věrných zemřelých, Svátek zesnulých, Památka zesnulých či lidově Dušičky (lat. In commemoratione omnium fidelium defunctorum), která připadá na 2. listopadu, je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za duše v očistci.
Nový!!: Dziady a Dušičky · Vidět víc »
Elegie
Elegie (z řeckého ελεγεια), žalozpěv, je básnická či hudební skladba zádumčivého, smutného až truchlivého rázu, proto často bývá použita jako hudební nekrolog.
Nový!!: Dziady a Elegie · Vidět víc »
Hrob
Hrob, zastarale rov, je zvláštní pietní místo, do kterého se po smrti ukládají lidská těla nebo jejich části, tj.
Nový!!: Dziady a Hrob · Vidět víc »
Kněz
Římskokatoličtí kněží při mši Brahman v Dillí(Karnak) Kněz dnes znamená osobu, muže nebo ženu (kněžka), která je v daném náboženském společenství oprávněna a povolána konat náboženské obřady, zejména přinášet oběti, v některých křesťanských církvích sloužit svátostmi.
Nový!!: Dziady a Kněz · Vidět víc »
Letnice
Letnice v Ingeborském žaltáři (kolem roku 1200) Letnice, také Padesátnice, Seslání Ducha svatého, Boží hod Svatodušní či Svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky πεντεκοστή (ἡμέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den) označuje křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po svátku Nanebevstoupení Páně.
Nový!!: Dziady a Letnice · Vidět víc »
Lidová kultura
Lidová kultura je široce diskutovaný pojem, který bývá nejčastěji definován zbytkově v kontrastu k elitní kultuře (resp. také oficiální kultuře, vyšší kultuře apod.). Pak je jako lidová kultura pojímána kultura neelitních vrstev.
Nový!!: Dziady a Lidová kultura · Vidět víc »
Masopust
Masopust (lidově ostatky, fašank, morav. voračky, voráčí, končiny či obecně karneval) je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou.
Nový!!: Dziady a Masopust · Vidět víc »
Panychida
Pravoslavná panychida Výraz panychida pochází z řečtiny (– celonoční) a označuje v pravoslavné a řeckokatolické liturgii bohoslužbu za zemřelé.
Nový!!: Dziady a Panychida · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Dziady a Polsko · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Dziady a Pravoslaví · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Dziady a Slované · Vidět víc »
Slovanské pohanství
#PŘESMĚRUJ Slovanské náboženství.
Nový!!: Dziady a Slovanské pohanství · Vidět víc »
Velikonoce
sv. apoštola Pavla Korinťanům (latinsky) během velikonoční hrubé mše. Velikonoce (– pascha, pesach – přechod, přejití) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Nový!!: Dziady a Velikonoce · Vidět víc »
1551
Bez popisu.
Nový!!: Dziady a 1551 · Vidět víc »
26. říjen
26.
Nový!!: Dziady a 26. říjen · Vidět víc »
