Rychlejší přístup než prohlížeči!
60 vztahy: Alcide d'Orbigny, Antoni van Leeuwenhoek, Aragonit, Černé moře, Česká křídová pánev, Bentos, Biostratigrafie, Brakická voda, Carl Linné, Chromalveolata, Devon (geologie), Egyptské pyramidy, Eukaryota, Globigerinida, Hérodotos, Heterotrofie, Indikátor, Jura, Kalcit, Kambrium, Karbon, Křída, Křída (hornina), Křemelina, Kokolitky, Krystal, Ložisko (geologie), Loděnka, Mřížovci, Mezozoikum, Nepohlavní rozmnožování, Paleogén, Paleozoikum, Panožka, Panožka (améba), Póry, Permokarbon, Petrochemický průmysl, Plankton, Ploidie, Pohlavní rozmnožování, Porcelán, Protoplazma, Prvoci, Rhizaria, Robert Hooke, Rozsivky, Salinita, Sediment, Středooceánský hřbet, ..., Stratigrafie, Stroncium, Terciér, Terciér na území Česka, Vápenec, Zooxanthela, 17. století, 18. století, 1835, 1872. Rozbalte index (10 více) »
Alcide d'Orbigny
Alcide d'Orbigny (6. září 1802 – 30. června 1857) byl francouzský biolog.
Nový!!: Dírkonošci a Alcide d'Orbigny · Vidět víc »
Antoni van Leeuwenhoek
Antoni van Leeuwenhoek (24. října 1632 Delft – 26. srpna 1723 Delft) byl nizozemský přírodovědec a průkopník mikroskopie.
Nový!!: Dírkonošci a Antoni van Leeuwenhoek · Vidět víc »
Aragonit
aragonit ze sbírek Národního muzea Praha, původ ze Slovenska Aragonit je uhličitan vápenatý, chemický vzorec je CaCO3.
Nový!!: Dírkonošci a Aragonit · Vidět víc »
Černé moře
Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Nový!!: Dírkonošci a Černé moře · Vidět víc »
Česká křídová pánev
Česká křídová pánev je rozsáhlá pánev, největší v Česku dochovaný sedimentační prostor, který se rozprostírá od Drážďan v Sasku, v Česku přes Děčín, severními Čechami přes Polabí až k Blansku u Brna.
Nový!!: Dírkonošci a Česká křídová pánev · Vidět víc »
Bentos
přílivové tůni Bentos je společenstvo všech vodních organismů žijících na povrchu, uvnitř nebo pod povrchem dna slaných i sladkých vod jako jsou moře, řeky, rybníky a jezera.
Nový!!: Dírkonošci a Bentos · Vidět víc »
Biostratigrafie
Mikrofosílie (schránky mlžů, ramenonožců a úlomky článků stonku lilijic) vhodné pro biostratigrafii Biostratigrafie je stratigrafická metoda, která pro datování stáří hornin využívá fosílie nalezené v jednotlivých vrstvách sedimentů.
Nový!!: Dírkonošci a Biostratigrafie · Vidět víc »
Brakická voda
Voda z Baltského moře má nízkou salinitu, a jedná se tedy o brakickou vodu. Brakická voda je voda, která má koncentraci solí mezi mořskou a sladkou vodou.
Nový!!: Dírkonošci a Brakická voda · Vidět víc »
Carl Linné
Carl Linné, po povýšení do šlechtického stavu nebo latinsky Carolus Linnaeus (23. května 1707 Råshult u Stenbrohultu, Švédsko – 10. ledna 1778 Uppsala) byl švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury.
Nový!!: Dírkonošci a Carl Linné · Vidět víc »
Chromalveolata
Chromalveolata je v současnosti již překonaný taxon eukaryotických organismů, který byl zaveden jako spojení bývalé skupiny Chromista (v užším slova smyslu) a skupiny Alveolata.
Nový!!: Dírkonošci a Chromalveolata · Vidět víc »
Devon (geologie)
Devon je útvarem paleozoika v nadloží siluru a v podloží karbonu.
Nový!!: Dírkonošci a Devon (geologie) · Vidět víc »
Egyptské pyramidy
Gíze Egyptské pyramidy (v egyptštině pravděpodobně mer) jsou zvláštní stavby typu pyramidy, které byly ve starověkém Egyptě budovány jako hrobky (případně kenotafy) králů a později také některých jejich významných manželek a matek (podle prozatím neprokázané domněnky rakouského egyptologa Petera Jánosiho měla od 4. dynastie hrobka královny podobu pyramidy jen tehdy, stal-li se její syn panovníkem).
Nový!!: Dírkonošci a Egyptské pyramidy · Vidět víc »
Eukaryota
Eukaryota (též Eukarya či česky jaderní) je doména, kam patří jednak veškeré známé mnohobuněčné formy životavláknité stélky sinic i jiné komplexní bakteriální agregáty se v tomto ohledu považují za kolonie jednobuněčných organismů, i když některé zdroje je mohou chápat jako příklady tzv.
Nový!!: Dírkonošci a Eukaryota · Vidět víc »
Globigerinida
Globigerinida, česky též kulovinky, je řád dírkonošců.
Nový!!: Dírkonošci a Globigerinida · Vidět víc »
Hérodotos
Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.
Nový!!: Dírkonošci a Hérodotos · Vidět víc »
Heterotrofie
Cyklus výživy mezi autotrofy a heterotrofy Heterotrofie (z řeckého heterone - jiný a trophe - výživa) je způsob získávání uhlíku pro tvorbu vlastních uhlíkatých skeletů organických látek u heterotrofních organismů (konzumentů, spotřebitelů).
Nový!!: Dírkonošci a Heterotrofie · Vidět víc »
Indikátor
(„hodinky“) Indikátor (z lat. indicare, ukazovat; od index, ukazováček) znamená obecně ukazatel, ne ovšem ukazatel směru.
Nový!!: Dírkonošci a Indikátor · Vidět víc »
Jura
Jura je geologická perioda patřící do éry mezozoika.
Nový!!: Dírkonošci a Jura · Vidět víc »
Kalcit
Kalcit (Haidinger, 1845), chemický vzorec CaCO3 (uhličitan vápenatý), je klencový minerál.
Nový!!: Dírkonošci a Kalcit · Vidět víc »
Kambrium
Rekonstrukce globální mapy z období cca před 510 miliony lety, tedy ze středního kambria Kambrium je první perioda prvohor (paleozoika).
Nový!!: Dírkonošci a Kambrium · Vidět víc »
Karbon
Karbon je geologický útvar prvohor (paleozoikum) a jde tedy také o součást eónu fanerozoika.
Nový!!: Dírkonošci a Karbon · Vidět víc »
Křída
Křída je vývojová etapa Země, je nejmladším a zároveň nejdelším útvarem (periodou) druhohor a jednou z hlavních částí geologického času, pokračuje od konce jurského období až do začátku paleocénu.
Nový!!: Dírkonošci a Křída · Vidět víc »
Křída (hornina)
Křídový útes na Rujáně Křída je usazená hornina, drobivý, pórovitý a slabě zpevněný ekvivalent vápence, vyznačující se vysokým stupněm čistoty, s obsahem uhličitanu vápenatého až nad 90 %.
Nový!!: Dírkonošci a Křída (hornina) · Vidět víc »
Křemelina
Rozsivky v mikroskopu Křemelina je nezpevněná (sypká) hornina, která je tvořena většinou opálovými schránkami rozsivek (jednobuněčné řasy), ty tvoří nejméně 40 procent jejího objemu.
Nový!!: Dírkonošci a Křemelina · Vidět víc »
Kokolitky
Kokolitky (Coccolithophorida, Coccolithophyceae) jsou skupina řas řazených dnes do kmene Haptophyta, a to zejména do řádů Isochrysidales a Coccolithales.
Nový!!: Dírkonošci a Kokolitky · Vidět víc »
Krystal
Krystaly křemene Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti (oproti atomárním měřítkům).
Nový!!: Dírkonošci a Krystal · Vidět víc »
Ložisko (geologie)
Umělecký obrázek, na kterém automatická sonda hledá na Marsu těžitelná ložiska Ložisko (ložisko nerostné suroviny nebo nerostný zdroj) je anomální přírodní nahromadění nerostné suroviny pod povrchem nebo na zemském povrchu, kterou je v současnosti nebo budoucnosti možné z praktického (či ekonomického) hlediska výhodné nebo dovolitelné těžit se ziskem.
Nový!!: Dírkonošci a Ložisko (geologie) · Vidět víc »
Loděnka
Loděnka může být.
Nový!!: Dírkonošci a Loděnka · Vidět víc »
Mřížovci
Mřížovci (Radiozoa) je kmen mořských jednobuněčných protistů, kteří vytvářejí své buňce mřížovité podpůrné struktury až ozdobné schránky s velkými otvory z oxidu křemičitého.
Nový!!: Dírkonošci a Mřížovci · Vidět víc »
Mezozoikum
Mezozoikum (druhohory) je geologické období přibližně před 252 až 66 miliony let, které tvoří střední éru fanerozoika, nejmladšího eonu (věku) Země.
Nový!!: Dírkonošci a Mezozoikum · Vidět víc »
Nepohlavní rozmnožování
Nepohlavní rozmnožování je biologický proces, kterým rodičovský organismus produkuje své klony - geneticky identické organismy.
Nový!!: Dírkonošci a Nepohlavní rozmnožování · Vidět víc »
Paleogén
Paleogén je geologická perioda patřící do éry kenozoika, spolu s mladším neogénem tvoří neformální časovou jednotku terciér.
Nový!!: Dírkonošci a Paleogén · Vidět víc »
Paleozoikum
Paleozoikum (z řec. paleos, starý a zóé, život), česky prvohory, je nejstarší ze tří geologických ér fanerozoika, nejmladšího eonu (věku) Země.
Nový!!: Dírkonošci a Paleozoikum · Vidět víc »
Panožka
Panožka je jednoduchý orgán pohybu.
Nový!!: Dírkonošci a Panožka · Vidět víc »
Panožka (améba)
Nákres améby Panožka (pseudopodium, pseudopodie) je dočasný výběžek cytoplazmy (tekuté části buňky) některých eukaryotických buněk.
Nový!!: Dírkonošci a Panožka (améba) · Vidět víc »
Póry
suchohřibu hnědého Póry jsou útvary na spodní straně klobouku plodnice tzv.
Nový!!: Dírkonošci a Póry · Vidět víc »
Permokarbon
Permokarbon je neoficiální označení mladších prvohor.
Nový!!: Dírkonošci a Permokarbon · Vidět víc »
Petrochemický průmysl
Petrochemické závody v Saúdské Arábii Petrochemický průmysl je odvětví průmyslu, které se zabývá zpracováním ropy.
Nový!!: Dírkonošci a Petrochemický průmysl · Vidět víc »
Plankton
Zástupci planktonu Plankton je soubor mikroskopických organismů pasivně se vznášejících v prostředí.
Nový!!: Dírkonošci a Plankton · Vidět víc »
Ploidie
Ploidie je počet homologních sad chromozomů v živé buňce.
Nový!!: Dírkonošci a Ploidie · Vidět víc »
Pohlavní rozmnožování
Pestřenky na květu zachycení během kopulace, důležité fáze pohlavního rozmnožování Pohlavní rozmnožování je biologický proces, během nějž vzniká nový jedinec splynutím pohlavních buněk zpravidla dvou různých organismů (výjimečně jednoho).
Nový!!: Dírkonošci a Pohlavní rozmnožování · Vidět víc »
Porcelán
Míšeňský porcelán, J.J.Kändler: Pár sojek, 1735–1740 Porcelán (zastarale též porculán) je keramická hmota, vzniká vypálením keramického těsta, tvořeného směsí kaolinu, ostřiva a taviva.
Nový!!: Dírkonošci a Porcelán · Vidět víc »
Protoplazma
Protoplazma (z řeckého proton - česky první, plazma - česky tvarovaný) je metabolicky aktivní živá hmota vyplňující vnitřní část buňky.
Nový!!: Dírkonošci a Protoplazma · Vidět víc »
Prvoci
Prvoci (Protista) je souhrnné označení pro jednobuněčné eukaryotní heterotrofní (či mixotrofní) organismy, které byly dříve kvůli pohyblivosti a neschopnosti fotosyntézy řazeny do říše živočichové (Animalia).
Nový!!: Dírkonošci a Prvoci · Vidět víc »
Rhizaria
Rhizaria je taxon jednobuněčných eukaryotických organismů na úrovni infraříše, jedna z přirozených skupin podříše SAR.
Nový!!: Dírkonošci a Rhizaria · Vidět víc »
Robert Hooke
Robert Hooke (18. července 1635 Freshwater, ostrov Wight – 3. března 1703 Londýn) byl anglický polyhistor, který se proslavil zejména svými objevy na poli přírodních věd.
Nový!!: Dírkonošci a Robert Hooke · Vidět víc »
Rozsivky
Rozsivky (Diatomeae, syn Bacillariophyceae) jsou velkou skupinou jednobuněčných fotosyntetizujících organismů s dvojdílnou křemičitou schránkou, tradičně řazenou mezi hnědé řasy.
Nový!!: Dírkonošci a Rozsivky · Vidět víc »
Salinita
světového oceánu Slanost (salinita) označuje obecně podíl minerálních látek (solí) rozpuštěných v roztoku (obvykle ve vodě).
Nový!!: Dírkonošci a Salinita · Vidět víc »
Sediment
Pohled na obnažené jezerní sedimenty Sediment je usazenina, složená z částic pevných látek, které se vlivem tíže usadily na dně prostoru, naplněného plynem, tedy např.
Nový!!: Dírkonošci a Sediment · Vidět víc »
Středooceánský hřbet
černým kuřákem Středooceánský hřbet je místo v oceánské kůře, kde dochází k výlevu magmatu a roztahování litosférické desky v podobě divergentního rozhraní.
Nový!!: Dírkonošci a Středooceánský hřbet · Vidět víc »
Stratigrafie
Salta (Argentina) Stratigrafie nebo také stratigrafickou geologii, můžeme chápat jako nauku studující vztahy geologických těles.
Nový!!: Dírkonošci a Stratigrafie · Vidět víc »
Stroncium
Stroncium (chemická značka Sr, Strontium) je 4.
Nový!!: Dírkonošci a Stroncium · Vidět víc »
Terciér
Terciér (třetihory) je označení pro geologické období Země zahrnující geologické periody paleogénu a neogénu.
Nový!!: Dírkonošci a Terciér · Vidět víc »
Terciér na území Česka
Terciér (třetihory) na území dnešní České republiky bylo období, kdy naposledy z českého území odstoupilo moře, jednalo se o výběžek moře Tethys, které se označuje jako Paratethys.
Nový!!: Dírkonošci a Terciér na území Česka · Vidět víc »
Vápenec
tureckém Pamukkale '''Vápenec''' ''(Malá Amerika v Českém Krasu)'' Vápenec je jemnozrnná až celistvá sedimentární hornina.
Nový!!: Dírkonošci a Vápenec · Vidět víc »
Zooxanthela
Zooxanthela je označení pro jednobuněčnou fotosyntetizující řasu především z řádu obrněnek (Dinoflagellata) a někdy rozsivek (Bacillariophyceae), které žijí v endosymbióze s různými živočichy.
Nový!!: Dírkonošci a Zooxanthela · Vidět víc »
17. století
17.
Nový!!: Dírkonošci a 17. století · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Dírkonošci a 18. století · Vidět víc »
1835
1835 (MDCCCXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dírkonošci a 1835 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dírkonošci a 1872 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Dírkonožci, Dírkovci, Foraminifera, Foraminifery.
