Rychlejší přístup než prohlížeči!
91 vztahy: Achaimenovci, Afghánistán, Afghánská islámská republika, Ahmad Šáh Durrání, Alexandr Veliký, Amanulláh, Arabové, Arachósie, Árie, Ílchanát, Írán, Šakové, Šaría, Šungové, Čagataj, Čingischán, Říše Tchang, Řecko-baktrijské království, Babrak Karmal, Baktrie, Balch, Bámján, Bonn, Britské impérium, Dóst Muhammad Chán, Durránská říše, Gandhára, Gandhárské umění, Ghazna, Ghaznovská říše, Hadda, Hafizulláh Amín, Hamíd Karzáí, Harappská kultura, Herát, Indo-řecké království, Indoevropané, Indoskythové, Isfahán, Islám, Jüe-č'ové, Kandahár, Kábul, Komunismus, Kušánská říše, Mahmúd z Ghazny, Maurjovská říše, Médie, Monarchie, Mongolové, ..., Mongolská říše, Mudžáhid, Mughalská říše, Muhammad Dáúd Chán, Muhammad Záhir Šáh, Muslim, Operace Trvalá svoboda, Paštuni, Pandžšír, Parthská říše, Pákistán, Perská říše, Ruské impérium, Safíovci, Satrapie, Sístán, Seleukovci, Sovětská válka v Afghánistánu, Sovětský svaz, Spojené státy americké, Středověk, Tálibán, Teroristické útoky 11. září 2001, Uzbeci, Válečný slon, Velká hra, Západní kšatrapové, 1747, 1772, 1919, 1929, 1964, 1978, 1979, 1989, 2001, 2004, 2006, 2021, 2022, 24. prosinec. Rozbalte index (41 více) »
Achaimenovci
Achaimenovci (staropersky Hachámanišijá) byli vládnoucí dynastií ve starověké Persii a zároveň prvním známým panovnickým rodem indoevropského etnika Peršanů.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Achaimenovci · Vidět víc »
Afghánistán
Afghánistán, plným názvem Afghánský islámský emirát je vnitrozemský stát ovládaný mezinárodně neuznanou vládou Tálibánu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Afghánistán · Vidět víc »
Afghánská islámská republika
Afghánská islámská republika, někdy též Islámská republika Afghánistán (IRA), bylo v letech 2004–2021 mezinárodně uznávané státní zřízení Afghánistánu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Afghánská islámská republika · Vidět víc »
Ahmad Šáh Durrání
Ahmad Šáh Durrání (1722 – 1773) také známý jako Ahmad Chán Abdálí nebo Ahmad Šáh Bábá byl zakladatelem říše Durrání – nezávislého afghánského státu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Ahmad Šáh Durrání · Vidět víc »
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Alexandr Veliký · Vidět víc »
Amanulláh
Amanulláh Chán (1. června 1892, Paghman – 25. dubna 1960, Curych) byl mezi lety 1919 až 1926 afghánským emírem a poté v letech 1926 až 1929 králem.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Amanulláh · Vidět víc »
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Arabové · Vidět víc »
Arachósie
Achaimenovské říše Arachósie, staropersky Harauvatiš, je historická země Íránu na území dnešního jižního Afghánistánu a přilehlých oblastí Pákistánu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Arachósie · Vidět víc »
Árie
koloraturní árie Árie původně označovala v hudbě výraznou melodii, kterou obvykle, i když ne vždy, interpretoval zpěvák.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Árie · Vidět víc »
Ílchanát
Ílchanát (persky, čínsky) byl jedním ze čtyř chanátů v rámci Mongolské říše.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Ílchanát · Vidět víc »
Írán
Írán (původně Árjan, neboli země Árjů), plným názvem Íránská islámská republika, je stát v Přední Asii.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Írán · Vidět víc »
Šakové
#PŘESMĚRUJ Sakové.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Šakové · Vidět víc »
Šaría
Exemplář Koránu ze severní Afriky z 11. století Šaría (sharīʿah,, IPA) je systém islámského náboženského práva odvozený z náboženských zásad islámu, zejména z koránu a hadísů.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Šaría · Vidět víc »
Šungové
Šungové byli magadhskou dynastií, která mezi lety 185–73 př.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Šungové · Vidět víc »
Čagataj
Čagataj, mongolsky Цагадай – Cagadaj (22. prosince 1183 – 1242), byl mongolský chán a druhý syn dobyvatele Čingischána.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Čagataj · Vidět víc »
Čingischán
Čingischán (též Čingizchán, Džingischán, nebo Džingis-chán (lze volně přeložit jako velký vládce), rodným jménem Temüdžin) byl sjednotitelem mongolských kmenů, prvním Velkým chánem Mongolů a jedním z nejslavnějších vojevůdců a dobyvatelů na světě.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Čingischán · Vidět víc »
Říše Tchang
Říše Tchang byl čínský stát existující v letech 618–907.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Říše Tchang · Vidět víc »
Řecko-baktrijské království
Řecko-baktrijské království existovalo zhruba mezi léty 250 až 125 př. n. l. Toto helénistické království se nacházelo ve střední Asii a zahrnovalo území Baktrie, Sogdiany a dalších územních celků.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Řecko-baktrijské království · Vidět víc »
Babrak Karmal
Babrak Karmal (rodným jménem Sultán Husajn, 6. ledna 1929 Kamari – 1. prosince 1996, Moskva) byl afghánský politik, který v letech 1979 až 1986 zastával funkci prezidenta.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Babrak Karmal · Vidět víc »
Baktrie
Mapa Baktrie Baktrie (staropersky Báchtriš, novopersky Báchtar, řecky Βακτριανή, latinsky Bactria, čínsky 大夏, Ta Sia) je název historické země v oblasti dnešního severního Afghánistánu, jejímž hlavním městem byla Baktra, pozdější Balch.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Baktrie · Vidět víc »
Balch
Balch, dříve znám jako Baktra, byl kdysi důležitým centrem středoasijské oblasti, než byl zničen Mongoly.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Balch · Vidět víc »
Bámján
Bámján, je město v Afghánistánu ve stejnojmenné provincii.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Bámján · Vidět víc »
Bonn
Bonn je město v Německu, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, ležící 20 km jihovýchodně od Kolína nad Rýnem.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Bonn · Vidět víc »
Britské impérium
Britské impérium v roce 1897, v tradiční růžové barvě Britské impérium nebo Britská říše (angl. British Empire) byla největší koloniální říše v dějinách lidstva.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Britské impérium · Vidět víc »
Dóst Muhammad Chán
Dóst Muhammad Chán (23. prosince 1793–9. června 1863) byl afghánský emír, první panovník Afghánistánu z kmene Barakzajů.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Dóst Muhammad Chán · Vidět víc »
Durránská říše
Durránská říše (د درانیانو واکمني), případně také Afgánská říše, byl státní útvar se středem v Afghánistánu, zahrnující severovýchodní Írán, dnešní Pákistán a indické území Paňdžáb.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Durránská říše · Vidět víc »
Gandhára
mahádžanapad (malých států); Gandhára se jako jediná společně s Kambódžou nacházela na severozápadě Indického subkontinentu Gandhára (v sanskrtu गन्धार, Gandhāra, urdsky i v jazyce paštó گندھارا, Gandhārā) bylo starověké království, jehož území se rozkládalo přibližně v dnešním severním Pákistánu a východním Afghánistánu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Gandhára · Vidět víc »
Gandhárské umění
Gautama Buddhou k učení. Buddhu doprovází Vadžrapáni-Héraklés jako jeho ochránce. Indořecké království (na mapě) byla oblast, kde se specifický druh umění objevil a rozvinul. Gandhárské umění, též řecko-buddhistické, je označení pro specifický druh výtvarného umění, které začalo vznikat zcela přibližně od počátku letopočtu v oblasti Gandháry, tedy přibližně v místech dnešního Pákistánu a Afghánistánu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Gandhárské umění · Vidět víc »
Ghazna
#přesměruj Ghazní.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Ghazna · Vidět víc »
Ghaznovská říše
Ghaznovská říše (persky غزنویان), také Ghaznovský sultanát, se od druhé poloviny 10. století do 12. století rozkládala ve střední Asii. Jejím hlavní městem byla nejdříve Ghazna (v dnešním Afghánistánu), od roku 1151 pak Láhaur (dnes leží v pákistánské provincii Paňdžáb). Za zakladatele dynastie Ghaznovců se považuje Alp Tegin, který byl také velitelem samánovské armády. Ovšem dynastii v pravém slova smyslu založil jeho zeť Sebük Tegin (asi 942–997), asi nejznámějším vládcem dynastie pak byl Mahmúd z Ghazny. Ghaznovci byli Turci a muslimové vyznávající sunnitský islám.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Ghaznovská říše · Vidět víc »
Hadda
stúpy, Musée Guimet Hadda je řecko-buddhistická archeologická lokalita, která se nachází v oblasti starověké Gandháry při Chajbarském průsmyku, asi deset kilometrů jižně od Džalálábádu na východě dnešního Afghánistánu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Hadda · Vidět víc »
Hafizulláh Amín
Hafizulláh Amín (1. srpna 1929, Paghmán – 27. prosince 1979, Kábul) byl afghánský politik a v roce 1979 krátkou dobu i afghánský prezident (oficiálně předseda prezidia Revoluční rady).
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Hafizulláh Amín · Vidět víc »
Hamíd Karzáí
#PŘESMĚRUJ Hámid Karzaj.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Hamíd Karzáí · Vidět víc »
Harappská kultura
Harappská kultura, také kultura poříčí Indu, protoindická kultura, protoindická civilizace apod., byla starověká kultura nacházející se v povodí řeky Indus, první známá městská kultura na Indickém subkontinentu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Harappská kultura · Vidět víc »
Herát
Herát je oázové město a třetí největší město Afghánistánu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Herát · Vidět víc »
Indo-řecké království
Indo-řecké království, též řecko-indické království, byl řecký státní útvar rozkládající se v severní a severozápadní části Indického subkontinentu přibližně v letech 180 př. n. l.–10 n. l., kdy v něm vládlo postupně více než třicet helénských králů, kteří spolu často soupeřili.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Indo-řecké království · Vidět víc »
Indoevropané
kurganové hypotézy, přibližně 4 000 – 1 000 př. n. l. Purpurová oblast reprezentuje předpokládanou indoevropskou pravlast, červená oblast osídlenou okolo roku 2 500 př. n. l., oranžová okolo roku 1 000 př. n. l. jámové kultury, 3 000 – 800 př. n. l. url.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Indoevropané · Vidět víc »
Indoskythové
Indoskythové jsou větví Šaků (Skythů), kteří zhruba od 2.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Indoskythové · Vidět víc »
Isfahán
Isfahán (– Eṣfahān) je třetím největším městem v Íránu po Teheránu a Mašhadu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Isfahán · Vidět víc »
Islám
směr modlitby a cíl muslimských poutníků z celého světa Prorok Mohamed během hadždže do Mekky v roce 632 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Islám · Vidět víc »
Jüe-č'ové
#PŘESMĚRUJ Jüe-č’.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Jüe-č'ové · Vidět víc »
Kandahár
Kandahár je druhé největší město Afghánistánu, hlavní město provincie Kandahár, která se nachází na jihu země jihovýchodně od toku Arghandábu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Kandahár · Vidět víc »
Kábul
Kábul ((afghánská perština)) je hlavním městem Afghánistánu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Kábul · Vidět víc »
Komunismus
Pařížskou komunou. Komunismus (z latinského.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Komunismus · Vidět víc »
Kušánská říše
Kušánská říše, někdy též Kušánsko, byl starověký stát, který se rozkládal přibližně na území dnešního Afghánistánu, Tádžikistánu, Pákistánu až na jih k řece Ganze v severní Indii.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Kušánská říše · Vidět víc »
Mahmúd z Ghazny
Mahmúd z Ghazny (2. listopadu 971 – 30. dubna 1030) byl největší zástupce tureckých muslimů Ghaznovské dynastie.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Mahmúd z Ghazny · Vidět víc »
Maurjovská říše
Maurjovská říše, někdy též maurijská či maurjská, byla první říší v Indii, které se podařilo sjednotit pod jednotnou vládu takřka celý Indický subkontinent.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Maurjovská říše · Vidět víc »
Médie
Médie (Máda, Μηδία Média, akkadsky Mádája) je historická země na severozápadě dnešního Íránu, jež byla ve starověku obývána íránským etnikem Médů, kteří založili Médskou říši.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Médie · Vidět víc »
Monarchie
Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Monarchie · Vidět víc »
Mongolové
Mongolové jsou etnikum žijící zejména v Mongolsku, v Čínské lidové republice a Rusku. Mongolové nebyli pospolitý národ, spíše roztroušené kočovnické kmeny, sjednotit je se podařilo až Čingischánovi v 13. století. Mongolské kmeny pasoucí svá stáda po stepích se musely často přesouvat, tudíž nemohly žít ve stálém domově. Proto Mongolové žili v kulatých stanech – jurtách. Jurty se daly rychle rozložit a složit. Uspořádané v kruhu, připomínaly malé město.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Mongolové · Vidět víc »
Mongolská říše
Mongolská říše (středomongolsky Yeke Mongγol Ulus, doslova „Veliký mongolský lid“, mongolsky) byla druhou největší říší v dějinách lidstva.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Mongolská říše · Vidět víc »
Mudžáhid
Strela-2, Afghánistán, 1988 Mudžáhid (arab. مجاهد – „ten, kdo o něco usiluje”, resp. „ten, kdo bojuje v džihádu” množ. č. mudžáhedíni, مجاهدين) je muslim angažovaný a bojující v (ideologickém i fyzickém) boji – džihádu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Mudžáhid · Vidět víc »
Mughalská říše
Mughalská říše, někdy též Mogulská říše (urdsky مغلیہ سلطنت, trans. Mughliyah Salṭanat, persky گورکانیان, trans. Gūrkāniyān, hindsky दौलत-इ हिंदुस्तान मुग़ल, trans. Daulat-e Hindustan Mogul, turkicky Babür İmparatorluğu) nebo říše Velkých Mughalů (Mogulů), byl v letech 1526–1858 turkický státní útvar na území Indického subkontinentu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Mughalská říše · Vidět víc »
Muhammad Dáúd Chán
Muhammad Dáúd Chán (18. července 1909 Kábul – 28. dubna 1978 tamtéž) byl prvním afghánským prezidentem a posledním vládcem Afghánistánu z rodu Ahmadzaj.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Muhammad Dáúd Chán · Vidět víc »
Muhammad Záhir Šáh
Muhammad Záhir Šáh z dynastie Barakzaj (16. října 1914 Kábul – 23. července 2007 Kábul) byl posledním afghánským králem v letech 1933–1973.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Muhammad Záhir Šáh · Vidět víc »
Muslim
Muslimská populace ve světě (v %) Modlící se muslimové v Káhiře, 1865, Jean-Léon Gérôme Muslimští Chuejové Muslim je vyznavač islámu, monoteistického abrahámovského náboženství.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Muslim · Vidět víc »
Operace Trvalá svoboda
Operace Trvalá svoboda (anglicky Operation Enduring Freedom, OEF) je řada vojenských akcí Spojených států amerických po útocích 11. září 2001 deklarovaná jako součást americké války proti terorismu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Operace Trvalá svoboda · Vidět víc »
Paštuni
#PŘESMĚRUJ Paštunové.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Paštuni · Vidět víc »
Pandžšír
Provincie Pandžšír (welájat-e Pandžšér (afghánská výslovnost) / velájat-e Pandžšír (perská/íránská výslovnost), də Pandžšér wɪlájat) je jedna z 34 afghánských provincií, která vznikla v roce 2004 oddělením jihozápadní části provincie Parván.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Pandžšír · Vidět víc »
Parthská říše
Parthská říše (persky شاهنشاهی پارت, v soudobé perštině اشکانیان, Aškāniān a İmparatoriya-Ashkâniân), resp.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Parthská říše · Vidět víc »
Pákistán
Pákistán (urdština پاکستان, pakistan), plným názvem Pákistánská islámská republika (urdština اسلامی سیاست پاکستان, islami siasatdaan e pakistan), je federativní republika ležící v jižní Asii.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Pákistán · Vidět víc »
Perská říše
Persepole, centra původní Perské říše Perská říše je pojmenování pro různé historické státní útvary v oblasti Peršany obývané Persie, dnešního Íránu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Perská říše · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Ruské impérium · Vidět víc »
Safíovci
Safíovci (persky) je název dynastie perských šáhů, která vládla v letech 1501–1736/1773 a učinila z šíitismu státní náboženství své říše.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Safíovci · Vidět víc »
Satrapie
Achaimenovská říše ve svém největším rozsahu podle Oxfordského atlasu světových dějin 2002. Satrapie je název základní administrativní jednotky v perské říši Achaimenovců (550 – 330 př. n. l.), v říši Alexandra Velikého a říši Seleukovců (312 – cca 140, resp. 64 př. n. l.). V jejím čele stál satrapa, staropersky chšaçapávan (ochránce země), odpovědný za správu a finančnictví v daném obvodu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Satrapie · Vidět víc »
Sístán
Sístán-Sakastán kolem roku 100 př. n. l. Sístán, též Sakastán „země Saků“, je historické území Íránu, na území dnešní íránské provincie Sístán a Balúčistán a afghánských provincií Nímróz, Hilmand a Kandahár.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Sístán · Vidět víc »
Seleukovci
Državy Seleukovců kolem roku 300 př. n. l. Seleukovci byli dynastií makedonského původu, která ovládala od roku 312 př. n. l. asijskou část panství Alexandra Velikého.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Seleukovci · Vidět víc »
Sovětská válka v Afghánistánu
Sovětská válka v Afghánistánu byl významný konflikt studené války probíhající v letech 1979–1989 mezi sovětskými intervenčními jednotkami spolu s afghánskou komunistickou vládou a mezinárodními povstaleckými skupinami mudžáhedínů.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Sovětská válka v Afghánistánu · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Spojené státy americké · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Středověk · Vidět víc »
Tálibán
Tálibán (paštunsky a persky طالبان; „studenti“, sami svou vládu nazývají Islámský emirát Afghánistán) je radikální hnutí v Afghánistánu.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Tálibán · Vidět víc »
Teroristické útoky 11. září 2001
Sochu Svobody Útoky z 11.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Teroristické útoky 11. září 2001 · Vidět víc »
Uzbeci
Uzbeci (O‘zbek / Ўзбек, plurál O‘zbeklar / Ўзбеклар) jsou turkický národ čítající asi 23 až 30 milionů lidí.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Uzbeci · Vidět víc »
Válečný slon
Armáda Khmérů táhne do bitvy - přelom 12./13. století Válečný slon je označení pro slona, který je alespoň základně vycvičen a použit pod lidskou kontrolou v bitvě.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Válečný slon · Vidět víc »
Velká hra
Fyzická mapa Střední Asie, s vyznačením dnešních států Velká hra (anglicky The Great Game, rusky Большая игра) je název strategického konfliktu mezi Britským impériem a Ruským impériem, později mezi Britským impériem a sovětským Ruskem.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Velká hra · Vidět víc »
Západní kšatrapové
Západní kšatrapové či Západní satrapové byli mezi lety 35–405 šakští vládci západní a střední části Indie (v oblasti Málvy a Šaurásthry; v oblastech dnešního Gudžarátu, jižního Sindhu, Maháráštry, Rádžasthánu a Madhjapradéše).
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a Západní kšatrapové · Vidět víc »
1747
1747 (MDCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 1747 · Vidět víc »
1772
1772 (MDCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 1772 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 1919 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 1929 · Vidět víc »
1964
1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 1964 · Vidět víc »
1978
1978 (MCMLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 1978 · Vidět víc »
1979
1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 1979 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 1989 · Vidět víc »
2001
Rok 2001 (MMI) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 2001 · Vidět víc »
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 2004 · Vidět víc »
2006
Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 2006 · Vidět víc »
2021
Rok 2021 (MMXXI) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1. ledna a skončil v pátek 31. prosince.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 2021 · Vidět víc »
2022
Rok 2022 (MMXXII) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna a skončil v sobotu 31. prosince.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 2022 · Vidět víc »
24. prosinec
24.
Nový!!: Dějiny Afghánistánu a 24. prosinec · Vidět víc »
