Rychlejší přístup než prohlížeči!
261 vztahy: Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa, Anexe, Ante Gotovina, Ante Pavelić, Autonomie, Avaři, Šibenik, Židé, Češi v Chorvatsku, Černá Hora, Římská říše, Řecká kolonizace Jadranu, Bačka, Badenská kultura, Balkán, Banát, Baranja, Bělehrad, Benátky, Benátská republika, Bihać, Biograd na Moru, Bitva u Moháče, Blatenské knížectví, Bosňáci, Bosenská krize, Bosna a Hercegovina, Bratrství a jednota, Brionské plénum, Bulharsko, Byzantská říše, Cetina, Charvátská země, Chorvatština, Chorvati, Chorvatská bánovina, Chorvatská rolnická strana, Chorvatská válka za nezávislost, Chorvatské demokratické společenství, Chorvatské jaro, Chorvatské knížectví, Chorvatské království (925–1102), Chorvatské Záhoří, Chorvatský bán, Chorvatsko, Chorvatsko-uherské vyrovnání, Code civil, Cyrilice, Dalmatští Italové, Dalmácie, ..., Dalmácie (provincie), Dejan Jović, Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka, Diecéze, Doba železná, Dráva, Drina, Druhá světová válka, Dubnová válka (Jugoslávie), Dubrovník, Eneolit, Evropská unie, Fašismus, Ferdinand I. Habsburský, FK Crvena zvezda, Fond pro nerozvinuté republiky, Fosilie, Francie, Franjo Tuđman, Franská říše, Genocida, GNK Dinamo Záhřeb, Habsburská monarchie, Hedvábnictví, Herakleios, Hvar (ostrov), Ilýrie, Ilyrové, Ilyrské provincie, Inflace, Jaderské moře, Jan VIII., Jan X., Jihovýchodní Evropa, Josip Broz Tito, Jugoslávie, Jugoslávská lidová armáda, Julius Caesar, Karpaty, Keltové, Knin, Kolinda Grabarová Kitarovičová, Koloman Uherský, Koncil, Konfederace, Konstantin VII. Porfyrogennétos, Kraňsko, Krapina, Království chorvatsko-slavonské, Království Jugoslávie, Lika, Liturgie, Louis Barthou, Manufaktura, Marseille, Matyáš Korvín, Mítink bratrství a jednoty (Petrova Gora), Nacistické Německo, Napoleonské války, Německá demokratická republika, Neolit, Neretva, Nezaměstnanost, Nezávislý stát Chorvatsko, Nin, Omiš, Operace Bouře, Organizace spojených národů, Osa Berlín–Řím–Tokio, Osmanská říše, Ostrogóti, Panonie, Parlament, Pád Západořímské říše, Personální unie, Plitvice, Policie, Pravěk, Pravoslaví, Prezident, Protibyrokratická revoluce, První světová válka, Rakousko-uherské vyrovnání, Rakousko-Uhersko, Referendum, Republika Dubrovník, Republika Srbská Krajina, Romové, Rvačka fotbalových fanoušků v Záhřebu v květnu 1990, Sabor, Sáva, Severoatlantická aliance, Slavonie, Slobodan Milošević, Slované, Slovinsko, Socialistická autonomní oblast Kosovo, Socialistická federativní republika Jugoslávie, Socialistická republika Bosna a Hercegovina, Socialistická republika Chorvatsko, Socialistická republika Makedonie, Soud, Split, Spojené státy americké, Srbové, Srbský nacionalismus, Srbsko, Starčevská kultura, Starověké Řecko, Střední Chorvatsko, Střední paleolit, Stjepan Mesić, Stjepan Radić, Svatý Metoděj, Svaz komunistů Chorvatska, Svaz komunistů Jugoslávie, Svaz komunistů Slovinska, Svaz komunistů Srbska, Symeon I., Třetí pětiletka (Jugoslávie), Teritoriální obrana, Thema, Tomislav I., Trogir, Trpimírovci, Uherské království (1000–1301), Uhersko, Ustašovci, Varaždín, Válka v Jugoslávii, Východní blok, Východní Slavonie, Baranja a Západní Srem, Velké Srbsko, Vis, Vlado Černozemski, Vnitřní makedonská revoluční organizace, Vojenská hranice, Vučedolská kultura, Vukovar, Zadar, Záhřeb, Zákon, Zánik Rakousko-Uherska, Západní Evropa, Země Koruny svatoštěpánské, 1. červenec, 1. duben, 1. leden, 1. prosinec, 10. století, 1102, 1167, 1273, 13. století, 1351, 14. kongres Svazu komunistů Jugoslávie, 14. století, 1409, 1477, 15. století, 1520, 1527, 1529, 1557, 17. prosinec, 1700, 1745, 1808, 1809, 1814, 1815, 1849, 1860, 1867, 1868, 1918, 1929, 1933, 1934, 1939, 1941, 1945, 1963, 1966, 1967, 1971, 1972, 1989, 1990, 1991, 1992, 1994, 1995, 1998, 2000, 2005, 2009, 2013, 3. říjen, 30. květen, 395, 6. století, 864, 867, 886, 9. říjen, 907, 910, 924, 925, 928. Rozbalte index (211 více) »
Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa
Akt kapitulace podepsaný v Remeši 7. května 1945 Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa byl právní dokument, podle kterého proběhla bezpodmínečná kapitulace ozbrojených sil nacistického Německa spojeneckým mocnostem, čímž skončila druhá světová válka v Evropě.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Akt bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa · Vidět víc »
Anexe
Newlandsovy rezoluce. Anexe (ad-nectere, připojovat) je de iure trvalé připojení (inkorporace) cizího státního území k jinému státnímu celku.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Anexe · Vidět víc »
Ante Gotovina
Ante Gotovina (* 12. října 1955, Pašman) je bývalý důstojník, generálplukovník chorvatské armády.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Ante Gotovina · Vidět víc »
Ante Pavelić
Pavelić se zotavuje v argentinské nemocnici z atentátu v roce 1957 Ante Pavelić (14. července 1889 – 28. prosince 1959) byl chorvatský nacionalista a politik, spoluzakladatel a vůdce organizace Ustaša.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Ante Pavelić · Vidět víc »
Autonomie
Autonomie (z řeckého autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Autonomie · Vidět víc »
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Avaři · Vidět víc »
Šibenik
Šibenik je město v Chorvatsku, ležící u Šibenického zálivu v ústí řeky Krky do Jaderského moře.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Šibenik · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Židé · Vidět víc »
Češi v Chorvatsku
Znak Čechů v Chorvatsku Česká menšina je v Chorvatsku relativně roztroušená, převahu má pouze v jediném obvodě (vyznačen žlutou barvou). Český národní dům v Záhřebu Češi představují v Chorvatsku jednu z mnohých národnostních menšin.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Češi v Chorvatsku · Vidět víc »
Černá Hora
Černá Hora (černohorsky Црна Гора/Crna Gora) je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Černá Hora · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Římská říše · Vidět víc »
Řecká kolonizace Jadranu
Světového dědictví UNESCO. Řecká kolonizace Jadranu je souhrrné označení pro postupné dobývání a osídlování východního pobřeží a ostrovů Jadranu starověkými Řeky.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Řecká kolonizace Jadranu · Vidět víc »
Bačka
Bačka (žlutě maďarská část, bleděmodře srbská část) Bačka (srbsky Бачка / Bačka, maďarsky Bácska, slovensky Báčka, rusínsky Бачка, německy Batschka, rumunsky Bacica) je historické území v Karpatské kotlině nad soutokem Dunaje a Tisy, rozdělené dnes mezi severosrbskou autonomní oblast Vojvodinu (naprostá většina) a maďarskou župu Bács-Kiskun (severozápadní okraj).
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Bačka · Vidět víc »
Badenská kultura
upright.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Badenská kultura · Vidět víc »
Balkán
Balkán (a Balkan,,, a Балкан) je geografický a historický název území na Balkánském poloostrově ležícím v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Balkán · Vidět víc »
Banát
Mapa Banátu Banát (či) je oblast v jihovýchodní Evropě, rozdělená na tři části: východní se nachází v Rumunsku (Timiș, Caraș-Severin a částečně Arad a Mehedinți), západní v Srbsku (srbský Banát ve Vojvodině) a menší severní část v Maďarsku (Csongrád-Csanád).
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Banát · Vidět víc »
Baranja
náhled župy '''Baranya''' z roku 1891 Baranja (maďarsky Baranya, chorvatsky Baranja, srbsky Барања) je historické území o rozloze 5176,31 km² rozdělené dnes mezi Maďarsko, jemuž náleží většina území, a Chorvatsko.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Baranja · Vidět víc »
Bělehrad
Bělehrad je hlavním a největším městem Srbska.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Bělehrad · Vidět víc »
Benátky
Rozdělení na čtvrti (''sestieri''): Cannaregio Castello Dorsoduro a Giudecca San Marco San Polo Santa Croce Benátky jsou hlavní město severoitalské oblasti Benátsko.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Benátky · Vidět víc »
Benátská republika
Benátská republika (benátsky Repùblega de Venèsia), plným jménem Nejjasnější republika benátská (benátsky Serenìsima Respùblica de Venexia) neboli La Serenissima, též známa jako „Nejjasnější republika sv.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Benátská republika · Vidět víc »
Bihać
Bihać je město v Bosně a Hercegovině, nacházející se v blízkosti chorvatských hranic.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Bihać · Vidět víc »
Biograd na Moru
Biograd na Moru (benátsky Xara Vécia – Starý Zadar) je přístavní město v severní Dalmácii v Chorvatsku, 28 km jihovýchodně od centra Zadaru.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Biograd na Moru · Vidět víc »
Bitva u Moháče
Bitva u Moháče (maďarsky Mohácsi csata, německy Schlacht bei Mohács, turecky Mohaç Muharebesi) byla jednou z nejvýznamnějších bitev v dějinách střední Evropy, v některých pojetích považovaná za mezník symbolizující zde konec středověku a počátek novověku.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Bitva u Moháče · Vidět víc »
Blatenské knížectví
Blatenské knížectví (slovensky Blatenské kniežatstvo, slovinsky Blatenska kneževina) neboli Dolní Panonie (latinsky Pannonia inferior) bylo slovanské knížectví, které se v polovině 9. století rozprostíralo kolem jezera Balaton, mezi Drávou na jihu, Dunajem na východě, Štýrským Hradcem na západě a přibližně Veszprémem na severu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Blatenské knížectví · Vidět víc »
Bosňáci
Bosňáci (bosensky Bošnjaci, Бошњаци) jsou jihoslovanský národ s islámskou tradicí, který obývá především Bosnu a Hercegovinu a území kolokviálně nazývané Sandžak.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Bosňáci · Vidět víc »
Bosenská krize
Ferdinandem I. cupují kusy osmanského území; Sultán jen bezmocně přihlíží Bosenská krize (někdy též Anekční krize, srbochorvatsky Aneksiona kriza) vypukla v letech 1908–1909.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Bosenská krize · Vidět víc »
Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí Босна и Херцеговина), někdy neformálně Bosna, je přímořský stát v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově, který hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Bratrství a jednota
Josipa Broza Tita, který se později stal základem tohoto mezi komunisty populárního hesla na jedné budově v Mostaru. Bratrství a jednota (srbochorvatsky браство и јединство/bratstvo i jedinstvo, slovinsky bratstvo in enotnost, makedonsky Братство и единство) bylo heslo jugoslávských partyzánů v dobách druhé světové války a jedno z hlavních hesel komunistického režimu socialistické Jugoslávie.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Bratrství a jednota · Vidět víc »
Brionské plénum
Brionské plénum Jako Brionské plénum je označováno 4.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Brionské plénum · Vidět víc »
Bulharsko
Bulharsko, plným názvem Bulharská republika, je stát v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Bulharsko · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Byzantská říše · Vidět víc »
Cetina
Cetina je řeka v centrální Dalmácii v Chorvatsku (Splitsko-dalmatská župa).
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Cetina · Vidět víc »
Charvátská země
Charvátská země neboli Bílé Charvátsko (chorvatsky Bijela Hrvatska, též Velika Hrvatska) je jméno pro území patrně slovanského kmene Bílých Chorvatů (Pracharvatů), které sahalo od Ostravy po Lvov a i až po Kyjevskou Rus.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Charvátská země · Vidět víc »
Chorvatština
Chorvatština (1380 - 1400) Chorvatština je jihoslovanský jazyk chorvatského obyvatelstva zejména v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a početných komunitách v zahraničí.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Chorvatština · Vidět víc »
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Chorvati · Vidět víc »
Chorvatská bánovina
Chorvatská bánovina (Banovina Hrvatska) byla správní jednotka v rámci Jugoslávie, která existovala v letech 1939–1941.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Chorvatská bánovina · Vidět víc »
Chorvatská rolnická strana
Chorvatská rolnická strana byla vlivná politická strana v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Chorvatská rolnická strana · Vidět víc »
Chorvatská válka za nezávislost
Chorvatská válka za nezávislost (v Chorvatsku známa jako Domovinski Rat − Vlastenecká válka, nebo Válka za nezávislost) je název válečného konfliktu na území dnešního Chorvatska v letech 1991 až 1995.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Chorvatská válka za nezávislost · Vidět víc »
Chorvatské demokratické společenství
Chorvatské demokratické společenství (chorvatsky Hrvatska demokratska zajednica, zkráceně HDZ) je vůdčí pravicová politická strana v Chorvatsku.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Chorvatské demokratické společenství · Vidět víc »
Chorvatské jaro
Deklarace Chorvatské jaro (chorvatsky Hrvatsko proljeće, kolokviálně i MASPOK (masovni pokret, doslova masové hnutí)) byl liberalizační proces v Socialistické republice Chorvatsko v období titoistické Jugoslávie.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Chorvatské jaro · Vidět víc »
Chorvatské knížectví
Chorvatské knížectví (chorvatsky Kneževina Hrvatska) neboli Knížectví Chorvatů (chorvatsky Kneževina Hrvata, latinsky Ducatus Chroatorum, řecky Χρωβατία) byl nezávislý státní útvar zformovaný během 7. století n. l. příchodem slovanského kmene Chorvatů na území Byzantské říše.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Chorvatské knížectví · Vidět víc »
Chorvatské království (925–1102)
Chorvatské království (latinsky Regnum Croatiae, chorvatsky Kraljevina Hrvatska) byl v letech 925–1102 nezávislý státní útvar (monarchie), který vznikl v roce 925 korunovací dosavadního chorvatského knížete Tomislava I. Chorvatsko požívalo nezávislosti do roku 1102, kdy jej ovládl uherský král Koloman, syn krále Gejzy I. Koloman nechal Uherskem znovu obsadit oblast Chorvatska a připojení jeho území k Zemím Koruny svatoštěpánské, avšak to vše po dohodě s vládnoucími chorvatskými rody.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Chorvatské království (925–1102) · Vidět víc »
Chorvatské Záhoří
Krajina v oblasti chorvatského Záhoří, pohled z hradu Veliki Tabor. Chorvatské Záhoří (chorvatsky Zagorje, či také Hrvatsko Zagorje) je oblast Chorvatska mezi Záhřebem, slovinskou hranicí, Mezimuřím a Podrávskem.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Chorvatské Záhoří · Vidět víc »
Chorvatský bán
Josipa Jelačiće, chorvatského bána v letech 1848-1859 Bánský dvůr - palác chorvatských bánů v Záhřebu Chorvatský bán neboli bán Chorvatska (chorvatsky: Hrvatski ban) je historický titul bánů, místních vládců a od roku 1102 místokrálů Chorvatského království, v době, kdy byla země pod nadvládou Uherského království.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Chorvatský bán · Vidět víc »
Chorvatsko
Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika, je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Chorvatsko · Vidět víc »
Chorvatsko-uherské vyrovnání
Část textu chorvatsko-uherského vyrovnání Chorvatsko (17) po roce 1881 na mapě Rakousko-Uherska Chorvatsko-uherské vyrovnání (chorvatsky Hrvatsko-ugarska nagodba, maďarsky Horvát–magyar kiegyezés, v chorvatském prostředí známé pod názvem nagodba) byla dohoda mezi vyslanci Saboru a Uherského sněmu, na základě které bylo definováno postavení Chorvatska a Slavonie v rámci Uher.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Chorvatsko-uherské vyrovnání · Vidět víc »
Code civil
První strana originálu Code Civil vydaného v roce 1804 Code civil (plným názvem, česky doslova Občanský zákoník Francouzů, v letech 1807–1816 a 1852–1870 nazývaný Napoleonův občanský zákoník, franc. Code Napoléon) je francouzský občanský zákoník, který byl schválen 21. března 1804 a přes mnohé novely zůstává doposud základem francouzského občanského práva.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Code civil · Vidět víc »
Cyrilice
Cyrilice (též cyrilika) je písmo původně vytvořené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Cyrilice · Vidět víc »
Dalmatští Italové
Dalmatští Italové jsou převážně historická italská národní menšina v oblasti Dalmácie v Chorvatsku a Černé Hoře.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Dalmatští Italové · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Dalmácie · Vidět víc »
Dalmácie (provincie)
Dalmácie (latinsky Dalmatia) byla starověká římská provincie, která se nacházela na západě Balkánského poloostrova.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Dalmácie (provincie) · Vidět víc »
Dejan Jović
Dejan Jović, v srbské cyrilici (* 12. dubna 1968 Samobor, Jugoslávie) je politolog, analytik a doktor politických věd, který se věnoval především analýze rozpadu Jugoslávie.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Dejan Jović · Vidět víc »
Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka
Text deklerace vyšel v chorvatském literárním časopise Telegram Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka, (chorvatsky Deklaracija o nazivu i položaju hrvatskog književnog jezika) byla vydána 17. března 1967 celkem sedmnácti kulturními institucemi s Maticí chorvatskou v čele.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka · Vidět víc »
Diecéze
Diecéze (lat. dioecesis) je správní jednotka církví s episkopální strukturou, v jejímž čele stojí biskup s úřadem a sídlem nazývaným biskupství.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Diecéze · Vidět víc »
Doba železná
V archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Doba železná · Vidět víc »
Dráva
Dráva je řeka v Evropě, pravý přítok Dunaje.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Dráva · Vidět víc »
Drina
Drina (v srbské cyrilici), je řeka na východě Bosny a Hercegoviny a západě Srbska.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Drina · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Druhá světová válka · Vidět víc »
Dubnová válka (Jugoslávie)
Dubnová válka (srbochorvatsky Апрлски рат/Travanjski rat, slovinsky Aprilska Vojna, pod německým kódovým názvem Direktiva 25 či operace Strafgericht) je název, kterým je v chorvatské, srbské a slovinské historiografii označována invaze vojsk Osy na území Jugoslávie v dubnu 1941.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Dubnová válka (Jugoslávie) · Vidět víc »
Dubrovník
Dubrovník (chorvatsky Dubrovnik, a Ragusa) je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Dubrovník · Vidět víc »
Eneolit
Eneolit (z latinského aeneus – měděný) či chalkolit (z řeckého chalkos – měděný, lithos – kámen), česky doba měděná, nebo také pozdní doba kamenná, je označení pro historické období v pravěku – závěrečnou fázi doby kamenné.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Eneolit · Vidět víc »
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Evropská unie · Vidět víc »
Fašismus
Svazek liktorských prutů se sekyrou, ''fasces'', je původní symbol fašismu a dal mu jméno Fašismus je označením typu politické ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus, militarismus, sociální darwinismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Fašismus · Vidět víc »
Ferdinand I. Habsburský
Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl římskoněmecký král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Ferdinand I. Habsburský · Vidět víc »
FK Crvena zvezda
Fudbalski klub Crvena zvezda (srbskou cyrilicí Фудбалски клуб Црвена звезда), česky známý jako Crvena zvezda Bělehrad či zkráceně CZ Bělehrad je srbský fotbalový klub sídlící v Bělehradě.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a FK Crvena zvezda · Vidět víc »
Fond pro nerozvinuté republiky
Fond Federace pro poskytování půjček pro zrychlení rozvoje nedostatečně rozvinutých republik a autonomních oblastí (srbochorvatsky Fond federacije za kreditiranje bržeg razvoja privredno nedovoljno razvijenih republika i autonomnih pokrajina/Фонд федерације за кредитирање бржег развоја привредно недовољно развијенихрепублика и аутономнихпокрајина, často jen Fond pro nerozvinuté republiky, srbochorvatsky Fond za nerazvijane/Фонд за неразвијанe) byl jeden z hlavních nástrojů Socialistické federativní republiky Jugoslávie pro překonání drastických rozdílů v hospodářském rozvoji a životní úrovní jednotlivých republik a oblastí země.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Fond pro nerozvinuté republiky · Vidět víc »
Fosilie
doi.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Fosilie · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Francie · Vidět víc »
Franjo Tuđman
Franjo Tuđman (též psáno Tudjman, vyslovováno; 14. května 1922 Veliko Trgovišće – 10. prosince 1999 Záhřeb) byl chorvatský politik, první prezident nezávislého Chorvatska a prominentní člen (zakladatel) strany HDZ, historik a jugoslávský generál.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Franjo Tuđman · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Franská říše · Vidět víc »
Genocida
Oběti genocidy ve Rwandě Genocida (genocidium) je zločin proti lidskosti definovaný mezinárodním trestním právem jako „úmyslné a systematické zničení, celé nebo části, etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny“, ačkoliv co znamená „část“ je předmětem debaty právníků.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Genocida · Vidět víc »
GNK Dinamo Záhřeb
GNK Dinamo Zagreb (v Česku známý jako Dinamo Záhřeb) je profesionální chorvatský fotbalový klub sídlící v hlavním městě Záhřebu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a GNK Dinamo Záhřeb · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Hedvábnictví
Hedvábnictví (angl.: silk industry) je obor ekonomiky, který zahrnuje činnosti související se všemi druhy hedvábí od chovu housenek až po výrobu hedvábných textilií.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Hedvábnictví · Vidět víc »
Herakleios
Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 – 11. února 641) byl byzantský císař v letech 610 až 641.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Herakleios · Vidět víc »
Hvar (ostrov)
Hvar (italsky Lesina, latinsky Pharia, řecky Pharos) je chorvatský ostrov v Jaderském moři u dalmatského pobřeží.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Hvar (ostrov) · Vidět víc »
Ilýrie
Ilyrské kmeny v předřímském období Ilýrie (albánsky Iliria; řecky Iλλυρία, Illyría; latinsky Illyricum) bylo ve starověku území rozkládající se na západě dnešního Balkánského poloostrova, jež obývaly divoké kmeny Ilyrů – starověkého národa indoevropského původu, dorozumívajícího se ilyrskými jazyky.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Ilýrie · Vidět víc »
Ilyrové
Ilyrové byla skupina indoevropských národů, které ve starověku obývaly západ Balkánského poloostrova.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Ilyrové · Vidět víc »
Ilyrské provincie
Ilyrské provincie byl v letech 1809–1816 státní útvar na území dnešního jižního Rakouska, severovýchodní Itálie, Slovinska a západního a jižního Chorvatska.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Ilyrské provincie · Vidět víc »
Inflace
Inflace 2019 studené války. Zlatý standard USA opustily v roce 1933. Inflace je většinou ekonomů definována jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Inflace · Vidět víc »
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Jaderské moře · Vidět víc »
Jan VIII.
Jan VIII. (okolo roku 820 Řím – 16. prosince 882 Řím) byl papežem od 14. prosince 872 až do své smrti.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Jan VIII. · Vidět víc »
Jan X.
Jan X. (kolem roku 860 Borgo Tossignano – květen 928 Řím) byl papežem od března 914 až do své smrti.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Jan X. · Vidět víc »
Jihovýchodní Evropa
Jihovýchodní Evropa Jihovýchodní Evropa Státy jihovýchodní Evropy v širším a užším pojetí Jihovýchodní Evropa je část Evropy na jihovýchodě kontinentu, která zahrnuje zejména území Balkánského poloostrova.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Jihovýchodní Evropa · Vidět víc »
Josip Broz Tito
Josip Broz Tito (cyrilicí: Јосип Броз Тито; vlastním jménem Josip Broz; 7. května 1892, KumrovecDatum 7. května 1892 bylo uvedeno v církevní matrice, v materiálech rakousko-uherské armády, do níž musel narukovat před první světovou válkou, je uvedeno datum 5. března 1892, spis u jugoslávské policie z meziválečného období hovoří o 12. březnu 1892, říšskoněmecké okupační orgány měly jako datum narození 7. březen 1892. V poválečné Jugoslávii se jeho narozeniny slavily 25. května (tzv. Den mládeže), což má patrně původ v omylu partyzánů, kteří jeho narozeniny v tento den poprvé slavili. – 4. května 1980, Lublaň) byl prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, předseda Svazu komunistů Jugoslávie, maršál Jugoslávie a vrchní velitel ozbrojených sil SFRJ a vůdce jugoslávského protinacistického odboje za druhé světové války.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Josip Broz Tito · Vidět víc »
Jugoslávie
Jugoslávie (slovinsky i, srbskou i makedonskou cyrilicí Југославија) je označení pro společný stát jižních Slovanů na území jihovýchodní a střední Evropy na břehu Jaderského moře existující mezi lety 1918 a 1991, kdy začala válka v Jugoslávii a její rozpad.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Jugoslávie · Vidět víc »
Jugoslávská lidová armáda
Jugoslávská lidová armáda (a Југословенска народна армијa, Jugoslavenska narodna armija, Jugoslovanska ljudska armada) byla hlavní ozbrojenou složkou Federativní lidové republiky Jugoslávie v letech 1945 až 1963 a Socialistické federativní republiky Jugoslávie v letech 1963 až 1992.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Jugoslávská lidová armáda · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Julius Caesar · Vidět víc »
Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Karpaty · Vidět víc »
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Keltové · Vidět víc »
Knin
Knin je město v Chorvatsku, v Dalmácii, 56 km od pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Knin · Vidět víc »
Kolinda Grabarová Kitarovičová
Kolinda Grabarová-Kitarovićová (nepřechýleně Grabar-Kitarović; * 29. dubna 1968 Rijeka, SFRJ) je chorvatská politička, bývalá 4.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Kolinda Grabarová Kitarovičová · Vidět víc »
Koloman Uherský
Koloman Uherský (maďarsky; kolem 1070 – 3. února 1116) byl král uherský v letech 1095–1116 a král chorvatský v letech 1102–1116 z dynastie Arpádovců.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Koloman Uherský · Vidět víc »
Koncil
Čtvrtý ekumenický koncil (Chalkedonský) v roce 451 (freska z roku 1876: Vasilij Ivanovič Surikov). Koncil (z lat. concilium rada, porada) nebo též synod a synoda (z řec. σύνοδος setkání) je církevní sněm biskupů, který má za cíl projednat a urovnat záležitosti týkající se církevní nauky a praxe.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Koncil · Vidět víc »
Konfederace
KonfederaceMalá československá encyklopedie ČSAV, heslo Konfederace, III.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Konfederace · Vidět víc »
Konstantin VII. Porfyrogennétos
Konstantin VII.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Konstantin VII. Porfyrogennétos · Vidět víc »
Kraňsko
Znak Kraňska Horní, Střední, Vnitřní Kraňsko (''Krain''). dole Istrie (1714) Historické Kraňsko na mapě současného Slovinska Kraňsko nebo též Krajina (slovinsky Kranjska; německy Krain; latinsky Carniola) je historická země.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Kraňsko · Vidět víc »
Krapina
Krapina je město v Chorvatsku, administrativní centrum Krapinsko-zagorské župy.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Krapina · Vidět víc »
Království chorvatsko-slavonské
Království chorvatsko-slavonské, též Trojjediné království chorvatské, slavonské a dalmatské bylo mezi lety 1868–1918 autonomní korunní zemí v rámci rakousko-uherského Zalitavska.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Království chorvatsko-slavonské · Vidět víc »
Království Jugoslávie
Království Jugoslávie (Краљевина Југославија, Kraljevina Jugoslavija), do 3. října 1929 oficiálně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tehdejší srbochorvatštinou Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca (cyrilicí) Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца, slovinsky Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev) zkracované na Království SHS, byl v letech 1918–1941/1945 stát na Balkáně v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Království Jugoslávie · Vidět víc »
Lika
Lika je název jednoho z regionů Chorvatska.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Lika · Vidět víc »
Liturgie
forma ordinaria, versus populum) forma extraordinaria, ad orientem) Řeckokatolická liturgie (Byzantská, sloužena ad orientem) pravoslavné biskupské liturgii Liturgie (z řec. λειτουργία veřejná služba, z λειτος veřejný a εργον dílo, práce) znamená dnes bohoslužbu, veřejné shromáždění podle tradice a pravidel toho kterého náboženství či církve.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Liturgie · Vidět víc »
Louis Barthou
Louis Barthou (25. srpna 1862 Oloron-Sainte-Marie – 9. října 1934 Marseille) byl francouzský politik třetí republiky.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Louis Barthou · Vidět víc »
Manufaktura
Historická manufaktura na výrobu porcelánu, Augarten (Leopoldstadt, Rakousko). Manufaktura (z latinského manu facere pracovat rukama) je velká dílna, ve které je práce rozdělena mezi velký počet dělníků, z nichž každý dělá jen dílčí úkony, a to bez významného využití strojů.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Manufaktura · Vidět víc »
Marseille
Marseille (výslovnost, francouzská), hlavní město Provence, je po Paříži druhé největší město Francie.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Marseille · Vidět víc »
Matyáš Korvín
Matyáš Korvín či Matyáš I., vlastním jménem Matyáš Hunyadi (maďarsky Hunyadi Mátyás, slovensky Matej Korvín, 23. února 1443 Kluž – 6. dubna 1490 Vídeň) byl uherský a chorvatský král, který vládl v letech 1458–1490.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Matyáš Korvín · Vidět víc »
Mítink bratrství a jednoty (Petrova Gora)
Karlovce. Mítink bratrství a jednoty (srbochorvatsky Narodni zbor bratstva i jedinstva) se odehrál na Petrově hoře (Kordun, Chorvatsko) 4. března 1990, jen několik dní před prvními svobodnými volbami v Chorvatsku.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Mítink bratrství a jednoty (Petrova Gora) · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Nacistické Německo · Vidět víc »
Napoleonské války
Napoleonské války byly sérií válečných konfliktů mezi lety 1803 až 1815, následující po revolučních válkách, které skončily roku 1802.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Napoleonské války · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Neolit
Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Neolit · Vidět víc »
Neretva
Neretva je řeka v Bosně a Hercegovině (Hercegovsko-neretvanský kanton) a Chorvatsku (Dubrovnicko-neretvanská župa).
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Neretva · Vidět víc »
Nezaměstnanost
Evropském jednotném trhu (aktualizováno červenec 2018) Nezaměstnanost je stav, kdy dochází k nerovnováze na trhu práce, nabídka práce, kterou lidé nabízí, je vyšší než poptávka firem po zaměstnancích.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Nezaměstnanost · Vidět víc »
Nezávislý stát Chorvatsko
Nezávislý stát Chorvatsko bylo označení pro chorvatský stát, existující v dobách druhé světové války jako loutková země Třetí říše a Itálie pod vládou tehdejších ustašovců.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Nezávislý stát Chorvatsko · Vidět víc »
Nin
Nin (latinsky Aenona nebo Nona) je chorvatské město, které se nachází v Zadarské župě, od samotného Zadaru je vzdáleno asi 15 km severozápadním směrem.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Nin · Vidět víc »
Omiš
Omiš (latinsky a italsky Almissa) je pobřežní město v Chorvatsku, ve Splitsko-dalmatské župě.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Omiš · Vidět víc »
Operace Bouře
Operace Bouře (chorvatsky, bosensky a srbsky: Operacija Oluja, Oпeрaциja Oлуja) byla posledním velkým střetnutím Chorvatské války za nezávislost, jež byla součástí jugoslávských válek.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Operace Bouře · Vidět víc »
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Organizace spojených národů · Vidět víc »
Osa Berlín–Řím–Tokio
Státy Osy Jako Osa Berlín–Řím, později Osa Berlín–Řím–Tokio, zkráceně Fašistická osa nebo jen Osa, se označovalo vojensko-politické uskupení nacistického Německa, Itálie a následně Japonska.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Osa Berlín–Řím–Tokio · Vidět víc »
Osmanská říše
Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Osmanská říše · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Ostrogóti · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Panonie · Vidět víc »
Parlament
Sněmovna Parlamentu ČR Kapitol ve Washingtonu, sídlo Kongresu USA Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Parlament · Vidět víc »
Pád Západořímské říše
alt.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Pád Západořímské říše · Vidět víc »
Personální unie
Personální unie (z lat. – osoba) označuje dva nebo více formálně samostatné státy (většinou monarchie) spojené osobou hlavy státu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Personální unie · Vidět víc »
Plitvice
Plitvice je řeka v Licko-senjské a v Karlovacké župě v Chorvatsku.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Plitvice · Vidět víc »
Policie
Český policista Policejní automobil Škoda Octavia (Chorvatsko) Policie (z latinského slova politia.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Policie · Vidět víc »
Pravěk
Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Pravěk · Vidět víc »
Pravoslaví
osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Pravoslaví · Vidět víc »
Prezident
Prezident (– předseda) je funkce, kterou se označuje vedoucí organizace, obchodní společnosti nebo státu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Prezident · Vidět víc »
Protibyrokratická revoluce
Jako protibyrokratická revoluce (srbsky антибирократска револуција, antibirokratska revolucija) se označuje politická kampaň v druhé polovině 80. let, jejímž cílem byla kompletní personální výměna vedení republikových a oblastních organizací svazu komunistů Jugoslávie v jednotlivých republikách a autonomních oblastech Jugoslávie.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Protibyrokratická revoluce · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko-uherské vyrovnání
Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Rakousko-uherské vyrovnání · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Referendum
Referendum (z latinského referendus, které znamená „věc, o níž má být podána zpráva“), někdy též plebiscit, česky také všelidové hlasování, je rozhodnutí všech občanů nebo i všech obyvatel v otázkách zákonodárných nebo výkonných.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Referendum · Vidět víc »
Republika Dubrovník
Republika Dubrovník neboli Dubrovnická republika (Dubrovačka Republika), přesněji Republika Ragusa či Raguská republika (dalmátsky Republica de Ragusa, Respublica Ragusina, Repubblica di Ragusa) byla italská aristokratická městská námořní republika na jihu chorvatské Dalmácie s centrem v Dubrovníku. Existovala od 14. století do roku 1808. Postupně vystřídala vazalský poměr k Byzanci, Benátské republice, Uhersku, Habsburské monarchii a Osmanské říši a byla významnou námořní republikou konkurující Benátkám. Zanikla 31. ledna 1808, kdy ji zrušil francouzský maršál Auguste Marmont, velitel francouzských jednotek, které území republiky okupovaly od roku 1806.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Republika Dubrovník · Vidět víc »
Republika Srbská Krajina
Republika Srbská Krajina (srbsky Република Српска Крајина / Republika Srpska Krajina), zkratkou RSK (РСК), byl separatistický státní útvar, existující v letech 1991–1995, resp.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Republika Srbská Krajina · Vidět víc »
Romové
Romové jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Romové · Vidět víc »
Rvačka fotbalových fanoušků v Záhřebu v květnu 1990
Rvačka fotbalových fanoušků v Záhřebu v květnu 1990 se odehrála mezi chuligány Dinama Záhřeb (Bad Blue Boys) a Crvené Zvezdy (Delije) dne 13. května 1990 na stadionu Maksimir.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Rvačka fotbalových fanoušků v Záhřebu v květnu 1990 · Vidět víc »
Sabor
Sabor je jednokomorový parlament Chorvatské republiky.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Sabor · Vidět víc »
Sáva
Sáva (a,, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je vůbec nejvodnějším přítokem veletoku Dunaje, do kterého se vlévá zprava v Bělehradě. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku protékající územím Slovinska, Chorvatska a Bosny. Leží na ní tři hlavní města (Lublaň jen svým okrajem). Povodí má rozlohu přibližně 95 700 km² a zasahuje také do Černé Hory a nepatrně do Albánie. V oblasti Gorského Kotaru se povodí Sávy na pouhých několik kilometrů přibližuje k Jaderskému moři. Celá jeho jihozápadní hranice je nezřetelná, neboť prochází zkrasovělými Dinárskými horami s množstvím ponorů a vyvěraček.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Sáva · Vidět víc »
Severoatlantická aliance
Severoatlantická aliance nebo též Atlantická aliance, Severoatlantický pakthttps://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Severoatlantická aliance · Vidět víc »
Slavonie
Slavonie je historická země ležící mezi řekami Drávou, Sávou a Dunajem, rozdělená v současnosti mezi Chorvatsko a Srbsko.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Slavonie · Vidět víc »
Slobodan Milošević
Slobodan Milošević (srbskou cyrilicí Слободан Милошевић, 20. srpna 1941 Požarevac – 11. března 2006 Haag) byl srbský politik, prezident Srbska v letech 1991–1997 a hlava Svazové republiky Jugoslávie v letech 1997–2000.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Slobodan Milošević · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Slované · Vidět víc »
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Slovinsko · Vidět víc »
Socialistická autonomní oblast Kosovo
Socialistická autonomní oblast Kosovo (zkráceně SAO Kosovo; srbochorvatsky Socijalistička Autonomna Pokrajina Kosovo, SAP Kosovo; Социјалистичка Аутономна Покрајина Косово, САП Косово; albánsky Krahina Socialiste Autonome e Kosovës) byla socialistickou autonomní oblastí, jež byla součástí Socialistické republiky Srbsko.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Socialistická autonomní oblast Kosovo · Vidět víc »
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Socialistická federativní republika Jugoslávie (zkratkou SFRJ), běžně označovaná jako SFR Jugoslávie nebo jednoduše Jugoslávie, byl federativní mnohonárodní stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Socialistická federativní republika Jugoslávie · Vidět víc »
Socialistická republika Bosna a Hercegovina
Socialistická republika Bosna a Hercegovina (zkráceně SR Bosna a Hercegovina; srbochorvatsky Socijalistička Republika Bosna i Hercegovina, Социјалистичка Pепублика Босна и Херцеговина) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Socialistická republika Bosna a Hercegovina · Vidět víc »
Socialistická republika Chorvatsko
Socialistická republika Chorvatsko (zkráceně SR Chorvatsko; chorvatsky Socijalistička Republika Hrvatska, SR Hrvatska) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Socialistická republika Chorvatsko · Vidět víc »
Socialistická republika Makedonie
Socialistická republika Makedonie (zkráceně SR Makedonie; makedonsky Социјалистичка Република Македонија, СР Македонија) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Socialistická republika Makedonie · Vidět víc »
Soud
Justice na londýnském Old Bailey, sídlu Hlavního trestního soudního dvora Anglie a Walesu Soud je nezávislý státní orgán vykonávající soudní moc.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Soud · Vidět víc »
Split
Split je město ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Split · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Spojené státy americké · Vidět víc »
Srbové
Srbové (srb. Срби/Srbi, jedn. č. Србин/Srbin) jsou jihoslovanský národ, žijící převážně v Srbsku (5 988 150 – r. 2011) a v Bosně a Hercegovině – většinou v Republice srbské (1 400 000), dále v Černé Hoře (178 110 – r. 2011) a Chorvatsku (186,633 – r. 2011).
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Srbové · Vidět víc »
Srbský nacionalismus
Ratka Mladiće doplněným nápisem „Srbští hrdinové“ v centru Bělehradu. Srbský nacionalismus je ideový koncept, který – podobně jako je tomu v případě jiných národů – předpokládá výlučnost srbského národa.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Srbský nacionalismus · Vidět víc »
Srbsko
Srbsko, plným názvem Srbská republika, je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Srbsko · Vidět víc »
Starčevská kultura
Rozšíření starčevské kultury Starčevská kultura (srbsky: Старчевачка култура) byla neolitická archeologická kultura v jihovýchodní Evropě.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Starčevská kultura · Vidět víc »
Starověké Řecko
Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je označení pro období řeckých dějin ve starověku.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Starověké Řecko · Vidět víc »
Střední Chorvatsko
Vlastní Chorvatsko na mapě současné Chorvatské republiky Střední či Vlastní Chorvatsko (chorvatsky Središnja Hrvatska; německy Kernkroatien) je jednou z pěti historických chorvatských zemí, v jejichž rámci bylo zemí hlavní.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Střední Chorvatsko · Vidět víc »
Střední paleolit
Střední paleolit je období cca 250 000 – 40 000 let př.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Střední paleolit · Vidět víc »
Stjepan Mesić
Stjepan „Stipe“ Mesić (* 24. prosince 1934, Orahovica) je chorvatský politik, poslední předseda Předsednictva SFRJ a bývalý chorvatský prezident.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Stjepan Mesić · Vidět víc »
Stjepan Radić
Střelba v jugoslávském parlamentu v roce 1928 - konec jedné etapy v dějinách státu a také i Stjepana Radiće, který byl zastřelen Stjepan Radić (Trebarjevo Desno u Sisaku 11. červen 1871 – 8. srpen 1928, Záhřeb) byl chorvatský politik v časech království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Stjepan Radić · Vidět víc »
Svatý Metoděj
Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci Svatý Metoděj (řecky Μεθόδιος, Methodios; latinsky Methodius) (813 (prameny uvádějí i 815) v Soluni – 6. dubna 885 na Moravě) byl významný byzantský právník, státník, mnich, biskup, teolog, světec a jeden z nejvýznamnějších učenců 9. století.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Svatý Metoděj · Vidět víc »
Svaz komunistů Chorvatska
Památník na místě, kde byla chorvatská komunistická strana roku 1937 založena. Bývalé sídlo SKH v Záhřebu. Svaz komunistů Chorvatska (srbochorvatsky Savez komunista Hrvatske/Савез комуниста Хрватске, do roku 1952 známý jako Komunistická strana Chorvatska srbochorvatsky Komunistička partija Hrvatske/Комунистичка партија Хрватске) byla republiková organizace SKJ na území SR Chorvatsko.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Svaz komunistů Chorvatska · Vidět víc »
Svaz komunistů Jugoslávie
Svaz komunistů Jugoslávie (v srbštině a chorvatštině Savez komunista Jugoslavije/Савез комуниста Југославије), před rokem 1952 známý také jako Komunistická strana Jugoslávie, byla komunistická strana v Jugoslávii.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Svaz komunistů Jugoslávie · Vidět víc »
Svaz komunistů Slovinska
Svaz komunistů Slovinska (ZKS) byla v letech 1945 až 1989 jediná politická strana ve Slovinsku.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Svaz komunistů Slovinska · Vidět víc »
Svaz komunistů Srbska
Svaz komunistů Srbska (srbochorvatsky Savez komunista Srbije, v cyrilici Савез комуниста Србије) byla republiková organizace Svazu komunistů Jugoslávie na území socialistické republiky Srbsko.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Svaz komunistů Srbska · Vidět víc »
Symeon I.
Simeon I. (864 nebo 865 – 27. května 927) byl bulharský kníže, později první bulharský car, jeden z nejvýznamnějších panovníků staré bulharské říše, za jehož vlády dosáhl bulharský stát největšího rozmachu a politického významu; dokončil poslovanštění Bulharů; třetí (nejmladší) syn Borise I.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Symeon I. · Vidět víc »
Třetí pětiletka (Jugoslávie)
Jugoslávský třetí pětiletý plán v letech 1961 – 1965 byl ekonomickou koncepcí ve snaze stanovit kurz, kterým by se mělo ubírat národní hospodářství.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Třetí pětiletka (Jugoslávie) · Vidět víc »
Teritoriální obrana
Označení příslušníků Teritoriální obrany Teritoriální obrana (zkratka: TO) byla vojenská organizace v SFRJ.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Teritoriální obrana · Vidět víc »
Thema
Thema (řecky θέμα) je byzantský správní termín, označující od 7. století militarizovaný správní okrsek.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Thema · Vidět víc »
Tomislav I.
Tomislav I. (vládl 910–928, latinsky Tamislao) byl první chorvatský král, na nějž byl korunován roku 925 papežem Janem X.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Tomislav I. · Vidět víc »
Trogir
Trogir (italsky Traù) je přímořské lázeňské město v Chorvatsku.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Trogir · Vidět víc »
Trpimírovci
Trpimírovci (chorvatsky: Trpimirovići) byla původní chorvatská vládnoucí knížecí a později královská dynastie.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Trpimírovci · Vidět víc »
Uherské království (1000–1301)
Uherské království (Magyar Királyság, Regnum Hungariae), zkráceně Uhersko či Uhry, byl historický mnohonárodnostní státní útvar.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Uherské království (1000–1301) · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Uhersko · Vidět víc »
Ustašovci
Vlajka Ustaša – Chorvatské revoluční hnutí bylo chorvatské ultranacionální, ke katolictví se hlásící a fašistické hnutí působící zejména v meziválečném období a v období druhé světové války.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Ustašovci · Vidět víc »
Varaždín
Varaždín (Varaždin, Warasdin, Varasd, Varasdinum) je město v severní části Chorvatska, u hranice s Maďarskem i Slovinskem.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Varaždín · Vidět víc »
Válka v Jugoslávii
Válka v Jugoslávii, jinak též rozpad Jugoslávie, byla série válečných konfliktů, které začaly jako střety mezi jednotlivými republikami Jugoslávie (SR Slovinsko a Jugoslávská lidová armáda) později probíhaly jako střety jednotlivých etnických skupin v Jugoslávii a nakonec skončily rozpadem země na šest (sedm) nezávislých států.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Válka v Jugoslávii · Vidět víc »
Východní blok
Státy východního bloku Východní blok (zkráceně Východ, též komunistický blok, sovětský blok nebo socialistický blok, rusky Восточная Европа, anglicky Eastern Europe) bylo označení pro skupinu socialistických států střední a východní Evropy, které byly satelitními státy Sovětského svazu (SSSR) během studené války (1947–1991).
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Východní blok · Vidět víc »
Východní Slavonie, Baranja a Západní Srem
Východní Slavonie, Baranja a Západní Srem (srbochorvatsky Источна Славонија, Барања и Западни Срем, Istočna Slavonija, Baranja i Zapadni Srem) byla krátce existující srbská separatistická entita na území Chorvatska, zbytkový nástupce Republiky Srbská Krajina.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Východní Slavonie, Baranja a Západní Srem · Vidět víc »
Velké Srbsko
Jedna z vizí hranic Velkého Srbska, kterou prosazoval srbský politik Vojislav Šešelj, definovaná hypotetickou hranicí Virovitica – Karlovac – Karlobag na západě. Velké Srbsko je název pro ideologický koncept rozšíření území Srbska podle etnických, kulturních, či jinak vytyčovaných hranic.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Velké Srbsko · Vidět víc »
Vis
Vis (řecky, italsky Lissa) je chorvatský ostrov v Jaderském moři.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Vis · Vidět víc »
Vlado Černozemski
Vlado Černozemski (19. října 1897 – 9. října 1934), narozen jako Veličko Dimitrov Kerin (bulharsky Величко Димитров Керин) byl bulharský revolucionář a atentátník.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Vlado Černozemski · Vidět víc »
Vnitřní makedonská revoluční organizace
Vnitřní makedonská revoluční organizace (VMRO, v cyrilici ВМРО) byla v 19. a 20. století nacionalistická revoluční politická organizace působící na území Bulharska v regionu Makedonie.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Vnitřní makedonská revoluční organizace · Vidět víc »
Vojenská hranice
Vojenská hranice (též označována jako Krajina, srbochorvatsky Војна Крајина/Vojna Krajina, maďarsky Határőrvidék, německy Militärgrenze, rumunsky Graniţa Militară) je označení pro pásmo v příhraničí Habsburské monarchie (později Rakousko-Uherska) v jejích jižních oblastech a Osmanskou říší.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Vojenská hranice · Vidět víc »
Vučedolská kultura
Rozšíření Vučedolské kultury Vučedolská kultura byla eneolitická archeologická kultura, která se rozvíjela na Balkáně zhruba v letech 3000 až 2200 př.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Vučedolská kultura · Vidět víc »
Vukovar
Vukovar (maďarsky Valkóvár, v srbské cyrilici Вуковар) je město na východě Chorvatska, na břehu řeky Dunaje.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Vukovar · Vidět víc »
Zadar
Zadar (dalmatsky Jadera) je město v chorvatské Dalmácii, na pobřeží Jaderského moře, 270 km jižně od Záhřebu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Zadar · Vidět víc »
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Záhřeb · Vidět víc »
Zákon
Zákon je obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárnou mocí.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Zákon · Vidět víc »
Zánik Rakousko-Uherska
Zárodky budoucího rozpadu Rakousko-Uherska lze vysledovat hluboko do minulosti tohoto soustátí, a to ještě do doby, která předcházela rakousko-uherskému vyrovnání z roku 1867, tedy do dob, kdy se státní útvar nazýval Rakouským císařstvím a jeho politická struktura byla značně odlišná.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Zánik Rakousko-Uherska · Vidět víc »
Západní Evropa
Návrh Stálého výboru pro zeměpisná jména na vymezení západní Evropy Západní Evropa je region prostírající se v západní části Evropy.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Západní Evropa · Vidět víc »
Země Koruny svatoštěpánské
Země Koruny svatoštěpánské (maďarsky A Magyar Szent Korona Országai nebo Szent István Koronájának Országai, chorvatsky Zemlje krune Svetog Stjepana, německy Länder der heiligen ungarischen Stephanskrone) byl název skupiny zemí, spojených personální unií s Uherským královstvím.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a Země Koruny svatoštěpánské · Vidět víc »
1. červenec
1.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1. červenec · Vidět víc »
1. duben
1.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1. duben · Vidět víc »
1. leden
1.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1. leden · Vidět víc »
1. prosinec
1.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1. prosinec · Vidět víc »
10. století
10.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 10. století · Vidět víc »
1102
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1102 · Vidět víc »
1167
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1167 · Vidět víc »
1273
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1273 · Vidět víc »
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 13. století · Vidět víc »
1351
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1351 · Vidět víc »
14. kongres Svazu komunistů Jugoslávie
14.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 14. kongres Svazu komunistů Jugoslávie · Vidět víc »
14. století
Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 14. století · Vidět víc »
1409
Dekret kutnohorský Odchod německých studentů z Prahy.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1409 · Vidět víc »
1477
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1477 · Vidět víc »
15. století
15.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 15. století · Vidět víc »
1520
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1520 · Vidět víc »
1527
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1527 · Vidět víc »
1529
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1529 · Vidět víc »
1557
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1557 · Vidět víc »
17. prosinec
17.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 17. prosinec · Vidět víc »
1700
1700 (MDCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1700 · Vidět víc »
1745
1745 (MDCCXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1745 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1808 · Vidět víc »
1809
1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1809 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1814 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1815 · Vidět víc »
1849
1849 (MDCCCXLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1849 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1860 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1867 · Vidět víc »
1868
1868 (MDCCCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1868 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1918 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1929 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1933 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1934 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1939 · Vidět víc »
1941
1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1941 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1945 · Vidět víc »
1963
1963 (MCMLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1963 · Vidět víc »
1966
1966 (MCMLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1966 · Vidět víc »
1967
1967 (MCMLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1967 · Vidět víc »
1971
1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1971 · Vidět víc »
1972
1972 (MCMLXXII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou 1. ledna a skončil v neděli 31.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1972 · Vidět víc »
1989
1989 (MCMLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1989 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1990 · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1991 · Vidět víc »
1992
1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1992 · Vidět víc »
1994
1994 (MCMXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1994 · Vidět víc »
1995
1995 (MCMXCV) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal a skončil nedělí.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1995 · Vidět víc »
1998
1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 1998 · Vidět víc »
2000
Rok 2000 (MM) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1. ledna, skončil v neděli 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 2000 · Vidět víc »
2005
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 2005 · Vidět víc »
2009
Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 2009 · Vidět víc »
2013
2013 (MMXIII) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal v úterý 1. ledna 2013 a skončil v úterý 31. prosince 2013.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 2013 · Vidět víc »
3. říjen
3.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 3. říjen · Vidět víc »
30. květen
30.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 30. květen · Vidět víc »
395
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 395 · Vidět víc »
6. století
6.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 6. století · Vidět víc »
864
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 864 · Vidět víc »
867
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 867 · Vidět víc »
886
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 886 · Vidět víc »
9. říjen
9.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 9. říjen · Vidět víc »
907
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 907 · Vidět víc »
910
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 910 · Vidět víc »
924
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 924 · Vidět víc »
925
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 925 · Vidět víc »
928
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Chorvatska a 928 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Chorvatské dějiny, Historie Chorvatska.
