Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Bezplatná
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Dějiny Litvy

Index Dějiny Litvy

Státní znak Litevské republiky Dějiny Litvy počínají příchodem Baltů asi 3000–2000 př.

420 vztahy: Adam Mickiewicz, Alexandr I. Jagellonský, Alexandr I. Pavlovič, Alexandr Něvský, Alexandr Vasiljevič Suvorov, Algirdas, Algirdas Mykolas Brazauskas, Andrusovské příměří, Anglie, Antanas Smetona, Ústava, Aušra, August II. Silný, August III. Polský, Šalčininkai, Šiauliai, Šlechta, Štěpán Báthory, Švédové, Švédsko, Žmuď, Černá Rus, Černé moře, Černihiv, Červená Rus, Řád mečových bratří, Řád německých rytířů, Římskokatolická církev, Baltové, Baltské státy, Banka, Berlín, Bitva, Bitva u Grunwaldu, Bitva u Vídně, Bohdan Chmelnický, Bonifác IX., Brjansk, Bruno z Querfurtu, Car, Chemický průmysl, Code civil, Dalia Grybauskaitė, Daugava, Déšť, Dělení Polska, Dětmar z Merseburku, Demokracie, Diecéze, Dmitrij Donský, ..., Dněpr, Dobrudža, Druskininkai, Duchovenstvo, Eduard Ševardnadze, Ekonomická krize, Ekonomika, Emír, Euro, Eurozóna, Evropa, Evropská unie, Feudalismus, Francie, Fridrich II. Veliký, Gediminas, Grodno, Gubernie, Habsburkové, Halič, Haličsko-volyňské království, Hedvika z Anjou, Homel, Hranice, Ignalinská jaderná elektrárna, Ilegalita, Island, Ivan III., Ivan IV. Hrozný, Jagellonci, Jan II. Kazimír Vasa, Jan III. Sobieski, Jan XXIII. (vzdoropapež), Jaroslav I. Moudrý, Jaunutis, Jižní Amerika, Jindřich III. Francouzský, Jonas Basanavičius, Josif Vissarionovič Stalin, Jotvingové, Karaitský judaismus, Kateřina II. Veliká, Kaunas, Kazimír IV. Jagellonský, Křesťanská demokracie, Křesťanství, Kęstutis, Klaipėda, Knut IV. Dánský, Knut Veliký, Koalice, Kolchoz, Kolektivizace, Komunistická strana Litvy, Korunovace, Kovodělnictví, Kozáci, Krakov, Krevská unie, Kurové, Kyjev, Kyjevská Rus, Latgalci, Latinka, Levobřežní Ukrajina, Litevština, Litevci, Litevská rada, Litevská sovětská socialistická republika, Litevské království (1251–1263), Litevské velkoknížectví, Litevský litas, Livonská válka, Livonsko, Lotyšsko, Lotyština, Lublinská unie, Lucjan Żeligowski, Malbork, Manufaktura, Maso, Michał Korybut Wiśniowiecki, Michail Gorbačov, Michail I. Fjodorovič, Mindaugas, Minsk, Mléčný výrobek, Monarchie, Moskva, Nacismus, Národní hymna, Němci, Německo, Neris, Netimer, Nezávislost, Novogrodek, Ober Ost, Organizace spojených národů, Osmanská říše, Osvícenský absolutismus, Osvícenství, Paříž, Pakt Ribbentrop–Molotov, Panevėžys, Papež, Parlament, Personální unie, Petr I. Veliký, Petrohrad, Podlesí (region), Podolí (země), Pohanství, Poláci, Polština, Polesí (region), Politická strana, Polock, Polské království (1385–1569), Polsko, Polsko-litevská unie, Polsko-litevská unie (1569–1795), Pověst dávných let, Pravomoc, Pravoslaví, Prezident, Privatizace, Prusko, Prusové, První světová válka, Pskov, Quedlinburské letopisy, Rakousko, Riga, Rudá armáda, Rus (historické území), Rusifikace, Ruské impérium, Rusko, Saské kurfiřtství, Sasko, Sélové, Sąjūdis, Sejm, Severní válka, Severoatlantická aliance, Seznam dánských králů, Seznam vládců Kyjevské Rusi, Sibiř, Smolensk, Sociální demokracie, Soudní moc, Sovětský svaz, Sovchoz, Spojené království, Spojené státy americké, Společnost národů, Správa, Stanislav I. Leszczyński, Stanislav II. August Poniatowski, Státní převrat, Strojírenství, Svrchovanost, Tacitus, Tartu, Tataři, Tisk, Tiskárna (podnik), Trakai, Ugra, Ukrajina, Ulrich von Jungingen, Umělec, Umění, Vaišelga, Valdas Adamkus, Varšava, Varšavská univerzita, Vasilij I., Vasilij IV. Ivanovič Šujskij, Válka, Vídeňský kongres, Východní fronta (druhá světová válka), Východní Prusko, Východní Slované, Veliký Novgorod, Velkokníže, Vilnius, Vincas Kudirka, Visla, Vitebsk, Vladislav II. Jagello, Vladislav IV. Vasa, Vláda, Vodní tok, Volby, Volyň, Vykintas, Vytautas, Vytautas Landsbergis, Vzdělávání, Zákon, Zákonodárná moc, Záporoží, Zebeden, Zemědělství, Zemgalové, Zikmund I. Starý, Zikmund II. August, Zikmund III. Vasa, 1009, 1038, 1040, 11. březen, 11. prosinec, 12. září, 1219, 1250, 1251, 1253, 1261, 1267, 1269, 1281, 1295, 1298, 1311, 1316, 1341, 1377, 1380, 1381, 1383, 1385, 1390, 1392, 1395, 1397, 1398, 14. únor, 14. století, 1403, 1409, 1410, 1415, 1422, 1430, 1432, 1440, 1447, 1492, 15. leden, 15. století, 1501, 1503, 1506, 1514, 1522, 1528, 1529, 1548, 1557, 1558, 1561, 1564, 1569, 1576, 1579, 1583, 1586, 16. únor, 1600, 1609, 1610, 1612, 1618, 1619, 1629, 1648, 1655, 1656, 1660, 1667, 1668, 1669, 1672, 1673, 1674, 1677, 1683, 1696, 1697, 17. září, 1700, 1708, 1711, 1717, 1721, 1725, 1729, 1733, 1734, 1763, 1764, 1766, 1767, 1770, 1772, 1773, 1777, 1793, 1795, 1796, 1797, 1798, 1800, 1801, 1815, 1817, 1820, 1822, 1825, 1830, 1831, 1855, 1858, 1863, 1864, 1867, 1870, 1883, 1886, 1889, 19. století, 1904, 1907, 1915, 1917, 1918, 1919, 1920, 1922, 1923, 1926, 1927, 1928, 1929, 1931, 1936, 1938, 1939, 1940, 1941, 1988, 1990, 1991, 1992, 1993, 1998, 20. století, 2003, 2004, 2009, 21. září, 23. srpen, 25. říjen, 29. březen, 31. srpen, 7. září, 9. březen. Rozbalte index (370 více) »

Adam Mickiewicz

Adam Bernard Mickiewicz (24. prosince 1798 – 26. listopadu 1855) byl polský spisovatel, představitel polského romantismu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Adam Mickiewicz · Vidět víc »

Alexandr I. Jagellonský

Alexandr Jagellonský (5. srpna 1461 Krakov – 19. srpna 1506 Vilnius) byl litevským velkoknížetem (1492–1506) a později polským králem (1501–1506).

Nový!!: Dějiny Litvy a Alexandr I. Jagellonský · Vidět víc »

Alexandr I. Pavlovič

Alexandr I. Pavlovič (rusky Александр I Павлович; 23. prosince 1777, Petrohrad – 1. prosince 1825, Taganrog) byl ruský imperátor vládnoucí v letech 1801–1825, v letech 1809–1825 první finský velkokníže a jako Alexandr II. v letech 1815–1825 polský král.

Nový!!: Dějiny Litvy a Alexandr I. Pavlovič · Vidět víc »

Alexandr Něvský

Alexandr Jaroslavič Něvský, často uváděn jako svatý Alexandr Něvský (rusky, zřejmě 30. května 1220, Pereslavl-Zalesskij – 14. listopadu 1263, Goroděc na Volze) byl kníže novgorodský (1236–1252) a velkokníže vladimirský (1252–1263), který se pro svá vítězství stal národním hrdinou Ruska.

Nový!!: Dějiny Litvy a Alexandr Něvský · Vidět víc »

Alexandr Vasiljevič Suvorov

Alexandr Vasiljevič Suvorov (Moskva –, Petrohrad) byl ruský šlechtic od roku 1789 hrabě, od roku 1799 kníže a slavný vojevůdce z rodu Suvorovů žijící v 18. století.

Nový!!: Dějiny Litvy a Alexandr Vasiljevič Suvorov · Vidět víc »

Algirdas

Algirdas (litevsky Algirdas, polsky Olgierd, bělorus. Альгерд, rus. Ольгерд, 1296/1304 – 1377) byl litevský velkokníže, syn Gediminase z dynastie Gediminovců.

Nový!!: Dějiny Litvy a Algirdas · Vidět víc »

Algirdas Mykolas Brazauskas

Algirdas Mykolas Brazauskas (22. září 1932, Rokiškis, Litva – 26. června 2010, Vilnius) byl v letech 1993–1998 první litevský prezident zvolený po oddělení Litvy od Sovětského svazu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Algirdas Mykolas Brazauskas · Vidět víc »

Andrusovské příměří

Území získané Ruským impériem na úkor Republiky obou národů vyznačeno tmavě zeleně Andrušovské příměří (polsky; rusky – Andrusovskoje peremirije) byla dohoda, kterou 30.

Nový!!: Dějiny Litvy a Andrusovské příměří · Vidět víc »

Anglie

Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Nový!!: Dějiny Litvy a Anglie · Vidět víc »

Antanas Smetona

Antanas Smetona (10. srpna 1874 Užulėnis – 9. ledna 1944 Cleveland) byl litevský politik a první litevský prezident.

Nový!!: Dějiny Litvy a Antanas Smetona · Vidět víc »

Ústava

Ústava státu je základní zákon (nebo jejich soubor u ústavy polylegální) státu a nejvyšší právní norma jeho právního řádu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Ústava · Vidět víc »

Aušra

Ausra v roce 1884, č. 10–11 Aušra (česky: Svítání) byl první společenský, politický a literární a latinkou psaný časopis, který vycházel v litevštině.

Nový!!: Dějiny Litvy a Aušra · Vidět víc »

August II. Silný

Fridrich August I., známý jako August II.

Nový!!: Dějiny Litvy a August II. Silný · Vidět víc »

August III. Polský

August III. (17. října 1696, Drážďany – 5. října 1763, Drážďany), nazývaný také August III.

Nový!!: Dějiny Litvy a August III. Polský · Vidět víc »

Šalčininkai

Šalčininkai je město ve Vilniuském kraji v Litvě, na Lidské vrchovině.

Nový!!: Dějiny Litvy a Šalčininkai · Vidět víc »

Šiauliai

Šiauliai (IPA: /ʃoʊˈleı/, česky zastarale Šavli) je čtvrté největší město Litvy, ve kterém žije přibližně 130 000 obyvatel.

Nový!!: Dějiny Litvy a Šiauliai · Vidět víc »

Šlechta

Italský šlechtic z 15. stol. Šlechta (též nobilita či aristokracie) je mocenský, vládní stav, třída, kasta, soubor jedinců, majících mocenské, právní výsady spojené se šlechtickým titulem a zpravidla i znakem rodu – erbem ve feudální společenské formaci.

Nový!!: Dějiny Litvy a Šlechta · Vidět víc »

Štěpán Báthory

Štěpán Báthory (maďarsky: Báthory István, polsky: Stefan Batory, litevsky: Steponas Batoras) 27. září 1533 – 12. prosince 1586) byl vojvoda transylvánský (1571–1576), kníže transylvánský (1576–1586), král polský a velkokníže litevský (1576–1586). Štěpán Báthory, syn Štěpána VIII. Báthoryho a člen maďarské šlechtické rodiny Báthoryů, byl v 70. letech 16. století vládcem Transylvánie. V roce 1576 se stal manželem královny Anny Jagellonské a třetím zvoleným králem Polska. Jedním z protikandidátu Štěpána Báthoryho při volbě polského krále byl Vilém z Rožmberka. Když byl Štěpán Báthory zvolen králem, musel souhlasit se zaplacením vyššího tributu (daně) Turkům (celkem 25 000 florinů), za což získal jejich souhlas s polsko-sedmihradskou personální unií. Regentem (vojvodem) jmenoval svého bratra Krzysztofa. Po jeho smrti převzala moc regentská rada a v roce 1585 se stal regentem Jan Ghycza (nahradil Zygmunta, nezletilého Krzysztofova syna). Navzdory tomu král Stefan zorganizoval samostatnou transylvánskou kancelář v Krakově a nechal všechna důležitá rozhodnutí na sobě. Ve válkách s Moskvou využíval i sedmihradské vojáky, rekrutované především z Rumunů a Sikulů. Odhaduje se, že jeho vláda dala Transylvánii mír a šanci na rozvoj a položila základy pro budoucí úspěchy země. Úzce spolupracoval s kancléřem Janem Zamojskim.

Nový!!: Dějiny Litvy a Štěpán Báthory · Vidět víc »

Švédové

Švédové (švédsky) jsou germánský národ, původem ze Švédska, kde tvoří většinu obyvatelstva.

Nový!!: Dějiny Litvy a Švédové · Vidět víc »

Švédsko

Švédsko (plným názvem Švédské království) je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Nový!!: Dějiny Litvy a Švédsko · Vidět víc »

Žmuď

Žmuď, Žemaitsko nebo Dolní Litva (žemaitsky Žemaitėjė) je jedním z pěti etnografických regionů Litvy.

Nový!!: Dějiny Litvy a Žmuď · Vidět víc »

Černá Rus

Republiku obou národů v roce 1660 Černá Rus je jeden z názvů používaných pro region okolo města Novogrodek (Navahrudak) v západní části současného Běloruska na horním toku řeky Němen.

Nový!!: Dějiny Litvy a Černá Rus · Vidět víc »

Černé moře

Černé moře (megrelsky) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Černé moře · Vidět víc »

Černihiv

Černihiv (historicky znám především jako Černigov;;, staroslovansky; Чєрнигов) je staroslovanské město na území dnešní Ukrajiny v regionu Polesí v severní části země, v minulosti bylo hlavním městem Černigovského knížectví.

Nový!!: Dějiny Litvy a Černihiv · Vidět víc »

Červená Rus

Červená Rus (Rotreussen) jako součást Rzeczpospolity po míru v Olivě (1660), Vídeň 1892 Červená Rus je označení pro historický region, z nějž větší část tvořilo území Haliče a je občas také nazýváno Červené hrady, Červoňské hrady, Červeňské hrady či Červeňská Rus.

Nový!!: Dějiny Litvy a Červená Rus · Vidět víc »

Řád mečových bratří

Řád mečových bratří (latinsky Fratres militiæ Christi Livoniae; německy Schwertbrüderorden; francouzsky Ordre des Chevaliers Porte-Glaive), známi též zkráceně jako mečonoši, byl vojenský rytířský řád, který se podílel na šíření křesťanství ve východních oblastech Pobaltí.

Nový!!: Dějiny Litvy a Řád mečových bratří · Vidět víc »

Řád německých rytířů

Řád německých rytířů, celým názvem Řád bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě (latinsky Ordo domus Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum nebo Ordo fratrum domus hospitalis Sanctæ Mariæ Theutonicorum Hierosolymitanorum, německy Orden der Brüder vom Deutschen Haus der Heiligen Maria in Jerusalem) je jeden z nejstarších duchovních rytířských řádů římskokatolické církve.

Nový!!: Dějiny Litvy a Řád německých rytířů · Vidět víc »

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.

Nový!!: Dějiny Litvy a Římskokatolická církev · Vidět víc »

Baltové

Baltové jsou indoevropská etnolingvistická skupina mluvící baltskými jazyky.

Nový!!: Dějiny Litvy a Baltové · Vidět víc »

Baltské státy

Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.

Nový!!: Dějiny Litvy a Baltské státy · Vidět víc »

Banka

George W. Ackerman: Zákazník v bance Auburn Savings Bank, 1929 Banka je finanční instituce, která přijímá vklady od veřejnosti a vytváří depozitní účty při současném poskytování úvěrů.

Nový!!: Dějiny Litvy a Banka · Vidět víc »

Berlín

Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.

Nový!!: Dějiny Litvy a Berlín · Vidět víc »

Bitva

Williama Sadlera Bitva je vojenské střetnutí mezi dvěma či více stranami, logicky ohraničené svým cílem a v čase a prostoru.

Nový!!: Dějiny Litvy a Bitva · Vidět víc »

Bitva u Grunwaldu

Bitva u Grunwaldu, nazývaná taktéž u Tannenbergu nebo u Žalgirisu, se odehrála 15. července 1410 mezi řádem německých rytířů a polsko-litevskou koalicí.

Nový!!: Dějiny Litvy a Bitva u Grunwaldu · Vidět víc »

Bitva u Vídně

Bitva u Vídně (11.–12. září 1683) ukončující druhé obléhání Vídně na počátku velké turecké války byla jednou z klíčových událostí válek mezi Habsburky (resp. křesťanskou Evropou) a Osmanskou říší a jednou z nejvýznamnějších bitev 17.

Nový!!: Dějiny Litvy a Bitva u Vídně · Vidět víc »

Bohdan Chmelnický

Bohdan Zenobius Mychajlovyč Chmelnický (Bohdan Chmelnyckyj,, Zinovij Bogdan Michajlovič Chmelnickij; asi 1595 – 6. srpna 1657) byl kozácký hetman (hejtman, vojenský velitel), zakladatel prvního státu kozáků – kozáckého hetmanátu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Bohdan Chmelnický · Vidět víc »

Bonifác IX.

Bonifác IX. (rodným jménem Pietro Tomacelli; asi 1356, Neapol – 1. října 1404, Řím) byl papežem od 2. listopadu 1389 až do své smrti.

Nový!!: Dějiny Litvy a Bonifác IX. · Vidět víc »

Brjansk

Brjansk (rusky Брянск) je město na západě evropské části Ruské federace na řece Desna, 379 km jihozápadně od Moskvy.

Nový!!: Dějiny Litvy a Brjansk · Vidět víc »

Bruno z Querfurtu

Svatý Bruno z Querfurtu (asi 970 – 14. února nebo 9. března 1009) byl misionářem u národů východně od otonské říše, autorem životopisu svatého Vojtěcha a mučedníkem sťatým při šíření křesťanské víry na východě Evropy.

Nový!!: Dějiny Litvy a Bruno z Querfurtu · Vidět víc »

Car

moskevském Kremlu Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).

Nový!!: Dějiny Litvy a Car · Vidět víc »

Chemický průmysl

soli položil základy chemického průmyslu Chemický průmysl je obor hospodářství, který se zabývá výrobou chemických produktů.

Nový!!: Dějiny Litvy a Chemický průmysl · Vidět víc »

Code civil

První strana originálu Code Civil vydaného v roce 1804 Code civil (plným názvem, česky doslova Občanský zákoník Francouzů, v letech 1807–1816 a 1852–1870 nazývaný Napoleonův občanský zákoník, franc. Code Napoléon) je francouzský občanský zákoník, který byl schválen 21. března 1804 a přes mnohé novely zůstává doposud základem francouzského občanského práva.

Nový!!: Dějiny Litvy a Code civil · Vidět víc »

Dalia Grybauskaitė

Dalia Grybauskaitė (přechýleně Dalia Grybauskaitėová, * 1. března 1956 Vilnius, Litevská SSR) je litevská politička a v letech 2009–2019 prezidentka Litvy.

Nový!!: Dějiny Litvy a Dalia Grybauskaitė · Vidět víc »

Daugava

Daugava, také zvaná Západní Dvina, je řeka pramenící ve Valdajské vrchovině v Rusku (Tverská, Smolenská oblast).

Nový!!: Dějiny Litvy a Daugava · Vidět víc »

Déšť

Déšť Déšť je přírodní jev tvořený kapkami vody padajícími z oblaků na zemský povrch.

Nový!!: Dějiny Litvy a Déšť · Vidět víc »

Dělení Polska

Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.

Nový!!: Dějiny Litvy a Dělení Polska · Vidět víc »

Dětmar z Merseburku

Dětmar z Merseburku, též Thietmar Merseburský (25. července 975 – 1. prosince 1018), byl biskup v Merseburgu a známý kronikář.

Nový!!: Dějiny Litvy a Dětmar z Merseburku · Vidět víc »

Demokracie

0–1 Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.Demokracie (řecky,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“) je forma vlády, v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou.

Nový!!: Dějiny Litvy a Demokracie · Vidět víc »

Diecéze

Diecéze (lat. dioecesis) je správní jednotka církví s episkopální strukturou, v jejímž čele stojí biskup s úřadem a sídlem nazývaným biskupství.

Nový!!: Dějiny Litvy a Diecéze · Vidět víc »

Dmitrij Donský

Dmitrij Ivanovič řečený Donský (12. října 1350 – 19. května 1389) byl kníže moskevský a velkokníže vladimirský.

Nový!!: Dějiny Litvy a Dmitrij Donský · Vidět víc »

Dněpr

Dněpr (v antice Borysthenés) je řeka na východě Evropy.

Nový!!: Dějiny Litvy a Dněpr · Vidět víc »

Dobrudža

Bulharskem (světle zeleně). Dobrudža (rumunsky Dobrogea, bulharsky Добруджа), je historické území o rozloze 23 100 km² rozdělené dnes mezi Rumunsko a Bulharsko.

Nový!!: Dějiny Litvy a Dobrudža · Vidět víc »

Druskininkai

Druskininkai (česky také: Druskininky) je známé lázeňské město na jihu Litvy, na soutoku řek Němen a Ratnyčia, nedaleko od hranic s Běloruskem, 60 km na jih od krajského města Alytus.

Nový!!: Dějiny Litvy a Druskininkai · Vidět víc »

Duchovenstvo

Duchovní několika konfesí Zástupci různých náboženských směrů Duchovenstvo (resp. klérus nebo duchovní stav) je obecný pojem popisující skupinu formálních náboženských vůdců.

Nový!!: Dějiny Litvy a Duchovenstvo · Vidět víc »

Eduard Ševardnadze

Eduard Ambrosis dze Ševardnadze (gruzínsky ედუარდ ამბროსის ძე შევარდნაძე; rusky Эдуа́рд Амвро́сиевич Шевардна́дзе;; 25. ledna 1928 Mamati – 7. července 2014 Tbilisi) byl v letech 1985 až 1990 ministr zahraničních věcí SSSR za éry Michaila Gorbačova.

Nový!!: Dějiny Litvy a Eduard Ševardnadze · Vidět víc »

Ekonomická krize

Ekonomická krize je jedna z fází hospodářského cyklu, která nastává, pokud ekonomický pokles trvá po dobu nejméně čtyři čtvrtletí.

Nový!!: Dějiny Litvy a Ekonomická krize · Vidět víc »

Ekonomika

HDP na obyvatele (2014) Ekonomika (hospodářství) je shrnutí hospodaření určitého subjektu, například státu, organizace nebo jednotlivce.

Nový!!: Dějiny Litvy a Ekonomika · Vidět víc »

Emír

Sergeje Prokudina-Gorského Emír je čestný titul v muslimském světě, který náleží potomkům Mohameda, vysokým vojenským velitelům v zemích Blízkého východu a severní Afriky.

Nový!!: Dějiny Litvy a Emír · Vidět víc »

Euro

Euro (symbol €, ISO 4217 kód: EUR) je oficiální měna 20 z 27 zemí Evropské unie.

Nový!!: Dějiny Litvy a Euro · Vidět víc »

Eurozóna

státy mimo EU s plovoucími měnovými kurzy státy a území mimo EU, které používají euro bez dohody s EU (2) Eurozóna je měnová unie 20 členských států Evropské unie (EU), které přijaly euro (€) jako svou hlavní měnu a jediné zákonné platidlo.

Nový!!: Dějiny Litvy a Eurozóna · Vidět víc »

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.

Nový!!: Dějiny Litvy a Evropa · Vidět víc »

Evropská unie

Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.

Nový!!: Dějiny Litvy a Evropská unie · Vidět víc »

Feudalismus

Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.

Nový!!: Dějiny Litvy a Feudalismus · Vidět víc »

Francie

Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.

Nový!!: Dějiny Litvy a Francie · Vidět víc »

Fridrich II. Veliký

Fridrich II.

Nový!!: Dějiny Litvy a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »

Gediminas

Gediminas či počeštěle Gedymín (kolem 1275–1341) byl v letech 1316–1341 litevským velkoknížetem, prvním z dynastie Gediminovců (vládnoucí rod byl nazván podle Gediminase samého, ačkoliv podle analogie s jeho vnukem Jogailou by měl být posledním členem dynastie předchozí).

Nový!!: Dějiny Litvy a Gediminas · Vidět víc »

Grodno

Grodno ((v taraškevici Горадня, Horadňa)) je historické město v západním Bělorusku, velmi blízko hranic s Polskem a nedaleko hranic s Litvou.

Nový!!: Dějiny Litvy a Grodno · Vidět víc »

Gubernie

Gubernie byla vyšší administrativně-územní jednotka Ruského impéria, zavedená carem Petrem I. Velikým při oblastní reformě roku 1708.

Nový!!: Dějiny Litvy a Gubernie · Vidět víc »

Habsburkové

Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.

Nový!!: Dějiny Litvy a Habsburkové · Vidět víc »

Halič

Halič (stav v letech 1849–1918) na dnešní mapě Evropy Územní vývoj rakouské Haliče v letech 1772–1918 Halič (Halyčyna) je historická země ve východní Evropě, rozdělená mezi dnešní Polsko a Ukrajinu (větší část).

Nový!!: Dějiny Litvy a Halič · Vidět víc »

Haličsko-volyňské království

Haličsko-volyňské knížectví (starobělorusky Галицко-Волинскоє Королѣвство), povýšené roku 1253 na království (starobělorusky Галицько-Волинське князівство) a známé jako království Rusi (starobělorusky Королѣвство Русь), byl státní útvar východních Slovanů vzniklý po rozpadu Kyjevské Rusi na územní dnešní Volyně.

Nový!!: Dějiny Litvy a Haličsko-volyňské království · Vidět víc »

Hedvika z Anjou

Svatá Hedvika z Anjou (18. února 1374, Budín – 17. července 1399, Krakov) byla polská královna, která vládla v letech 1384 až 1399.

Nový!!: Dějiny Litvy a Hedvika z Anjou · Vidět víc »

Homel

Homel (bělorusky i rusky Гомель, Homel/Gomel) je běloruské město a správní centrum Homelské oblasti v jihovýchodní části země, v kraji zvaném Polesí, 300 km jihovýchodně od Minsku a 40 km od hranice s Ukrajinou a Ruskem, na soutoku řek Sož a Ipuť.

Nový!!: Dějiny Litvy a Homel · Vidět víc »

Hranice

Hranice je zpravidla označována nějaká myšlená čára (v praxi je obvykle nejčastěji vedena přímo po zemském povrchu) vymezující nějakou přírodní či společenskou entitu nebo oddělující dvě navzájem různé entity, např.

Nový!!: Dějiny Litvy a Hranice · Vidět víc »

Ignalinská jaderná elektrárna

Ignalinská jaderná elektrárna, uzavřená od roku 2009, leží u litevského města Visaginas vystavěného současně s elektrárnou.

Nový!!: Dějiny Litvy a Ignalinská jaderná elektrárna · Vidět víc »

Ilegalita

Ilegalita (z lat. in-legalis, nezákonný) označuje stav, kdy nějaká osoba, skupina osob nebo organizace provádí soustavně a vědomě nějakou zákonem nepovolenou (protiprávní) činnost.

Nový!!: Dějiny Litvy a Ilegalita · Vidět víc »

Island

Island je severský ostrovní stát na stejnojmenném ostrově a okolních ostrůvcích na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Island · Vidět víc »

Ivan III.

Ivan III.

Nový!!: Dějiny Litvy a Ivan III. · Vidět víc »

Ivan IV. Hrozný

Ivan IV.

Nový!!: Dějiny Litvy a Ivan IV. Hrozný · Vidět víc »

Jagellonci

Jagellonská Evropa na konci 15. století Jagellonci byli panovnická dynastie, pocházející z Litevského velkoknížectví.

Nový!!: Dějiny Litvy a Jagellonci · Vidět víc »

Jan II. Kazimír Vasa

Jan Kazimír II. Jan II.

Nový!!: Dějiny Litvy a Jan II. Kazimír Vasa · Vidět víc »

Jan III. Sobieski

Jan III.

Nový!!: Dějiny Litvy a Jan III. Sobieski · Vidět víc »

Jan XXIII. (vzdoropapež)

Jan XXIII. (kolem 1370 – 22. prosince 1419 Florencie), vlastním jménem Baldassare Cossa, byl vzdoropapež (1410–1415), následník Alexandra V., zvoleného pisánským koncilem.

Nový!!: Dějiny Litvy a Jan XXIII. (vzdoropapež) · Vidět víc »

Jaroslav I. Moudrý

Jaroslav Moudrý (978 či později – 20. února 1054) byl veliký kníže kyjevský, který vládl v letech 1016 až 1018 a 1019 až 1054.

Nový!!: Dějiny Litvy a Jaroslav I. Moudrý · Vidět víc »

Jaunutis

Jaunutis (polsky: Jawnuta; doslova mladý muž; pokřtěný: Ioann, „Jawnuta“, nebo „Ivan“; cca 1300 – po roce 1366) byl litevský velkokníže panující od smrti svého otce Gediminase v roce 1341 až do roku 1345, kdy byl sesazen svými staršími bratry Algirdasem a Kęstutisem.

Nový!!: Dějiny Litvy a Jaunutis · Vidět víc »

Jižní Amerika

Jižní Amerika je jižní část amerického kontinentu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Jižní Amerika · Vidět víc »

Jindřich III. Francouzský

Jindřich III.

Nový!!: Dějiny Litvy a Jindřich III. Francouzský · Vidět víc »

Jonas Basanavičius

Hrob ve Vilniusu Jonas Basanavičius (23. listopadu 1851 Ožkabaliai, Kongresové Polsko – 16. února 1927 Wilno, Druhá Polská republika) byl litevský lékař, historik, spisovatel, národní obrozenec a zakladatel prvních v litevštině psaných novin Aušra.

Nový!!: Dějiny Litvy a Jonas Basanavičius · Vidět víc »

Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »

Jotvingové

Jotvingové, Jatvingové, Jatvěgové, Jačvingové nebo Jatvězi či Súduvé (litevsky Jotvingiai nebo Sūduviai; lotyšsky Jātvingi; polsky Jaćwingowie; bělorusky Яцвягі, Jacvjahi; německy Sudauer) byl baltský kmen, který měl ve 13.

Nový!!: Dějiny Litvy a Jotvingové · Vidět víc »

Karaitský judaismus

Karaité (hebrejsky,,, Kara'im, Bnej Mikra, Ba'alej Mikra; arabsky Qaraijjun, doslova: Písmáci, Synové Písma, Vlastníci Písma) jsou stoupenci židovského hnutí, někdy označovaného za sektu, které existuje od 8. století.

Nový!!: Dějiny Litvy a Karaitský judaismus · Vidět víc »

Kateřina II. Veliká

Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.

Nový!!: Dějiny Litvy a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »

Kaunas

Kaunas (dříve česky Kovno, Kowno, německy Kauen) je město ve střední Litvě ležící na soutoku hlavních litevských řek Neris a Němen (''Nemunas'').

Nový!!: Dějiny Litvy a Kaunas · Vidět víc »

Kazimír IV. Jagellonský

Kazimír IV.

Nový!!: Dějiny Litvy a Kazimír IV. Jagellonský · Vidět víc »

Křesťanská demokracie

Západní Evropě. Křesťanská demokracie je politická ideologie, která v sobě kombinuje prvky křesťanství a demokracie.

Nový!!: Dějiny Litvy a Křesťanská demokracie · Vidět víc »

Křesťanství

Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.

Nový!!: Dějiny Litvy a Křesťanství · Vidět víc »

Kęstutis

Kęstutis (asi 1300 – 15. srpna 1382, Kriavas) byl velkokníže Litvy v letech 1342-1382, který byl postaven před úkol bránit západní hranice své země proti Řádu německých rytířů.

Nový!!: Dějiny Litvy a Kęstutis · Vidět víc »

Klaipėda

Klaipėda (litevsky; česky někdy uváděno jako Klajpeda; německy Memel nebo Memelburg; polsky: Kłajpeda) je jediný litevský námořní přístav v Baltském moři a nejstarší město na území dnešní Litvy, dnes třetí největší město.

Nový!!: Dějiny Litvy a Klaipėda · Vidět víc »

Knut IV. Dánský

Knut IV.

Nový!!: Dějiny Litvy a Knut IV. Dánský · Vidět víc »

Knut Veliký

Knut Veliký (cca 985 – 12. listopadu 1035) byl vikinský král Dánska, Anglie, Norska a části Švédska (souhrnně tzv. „Severská říše“).

Nový!!: Dějiny Litvy a Knut Veliký · Vidět víc »

Koalice

Koalice (z lat. co-alescere, „srůstat“) obecně označuje spojenectví států, organizací, politických stran, frakcí nebo osob k prosazení určitých konkrétních cílů.

Nový!!: Dějiny Litvy a Koalice · Vidět víc »

Kolchoz

Sklizeň zelí na kolchoze, 1938. Kolchoz byla v SSSR forma kolektivního zemědělství, obdobná jako JZD v ČSSR.

Nový!!: Dějiny Litvy a Kolchoz · Vidět víc »

Kolektivizace

Kolektivizace je označení procesu přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, zpravidla v souladu s myšlenkami marxismu a jeho ideou společného vlastnictví.

Nový!!: Dějiny Litvy a Kolektivizace · Vidět víc »

Komunistická strana Litvy

Komunistická strana Litvy (litevsky: Lietuvos komunistų partija) byla litevská politická strana komunistické orientace, která vznikla 1.

Nový!!: Dějiny Litvy a Komunistická strana Litvy · Vidět víc »

Korunovace

Eduarda Gurka Korunovace Matyáše římskoněmeckým císařem v roce 1612 na dobovém mědirytu Korunovace (též investitura) panovníka je slavnostní ceremoniál, při kterém je korunován panovník, nejvyšší politická postava v zemi.

Nový!!: Dějiny Litvy a Korunovace · Vidět víc »

Kovodělnictví

Kovodělnictví je průmyslový proces, jehož cílem je změna tvaru, velikosti a fyzikálních a mechanických vlastností dílů z kovů a slitin.

Nový!!: Dějiny Litvy a Kovodělnictví · Vidět víc »

Kozáci

dopis tureckému sultánovi'' (1880–1891) Kozáci jsou převážně východoslovanské pravoslavné svazy svobodných obyvatel, zemědělců a válečníků pocházející z ukrajinských a jihoruských stepí.

Nový!!: Dějiny Litvy a Kozáci · Vidět víc »

Krakov

Krakov (výslovnost) je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.

Nový!!: Dějiny Litvy a Krakov · Vidět víc »

Krevská unie

Krevská nebo Krewská unie byla personální unie Polského království a Litevského velkoknížectví uzavřená 14. srpna 1385 na hradě v litevském městečku Kreva (polsky Krewo, dnes Крэва v Bělorusku).

Nový!!: Dějiny Litvy a Krevská unie · Vidět víc »

Kurové

Baltského moře ve 12. století Kuronska od A. Švābeho z r. 1253 v díle ''Straumes un avoti''; publ. A.Gulbis, 1938, Riga Kurové nebo také Kuršové či Kuronci (kuršsky Kursi; litevsky kuršiai; lotyšsky kurši; žemaitsky kuršē; německy Kuren; latinsky Currene; polsky Kurowie) byl baltský kmen žijící na pobřeží Baltského moře.

Nový!!: Dějiny Litvy a Kurové · Vidět víc »

Kyjev

Kyjev (Kyjiv;, Kijev) je hlavní a největší město Ukrajiny, správní středisko Kyjevské oblasti a jedno z největších měst v Evropě.

Nový!!: Dějiny Litvy a Kyjev · Vidět víc »

Kyjevská Rus

Kyjevská Rus (starorusky Рѹсь, Rusĭ, Рѹ́сьскаѧ землѧ, Rous'skaja zemlja, Ruská země, staroseversky Garðaríki, latinsky Rut(h)enia, řecky Ῥωσία, tj. Rósia) byla nejstarším východoslovanským státem, který se v 9.–11. století konstituoval v multietnickém prostředí východní Evropy.

Nový!!: Dějiny Litvy a Kyjevská Rus · Vidět víc »

Latgalci

baltských kmenů) ve 12. století Latgalci nebo Latgalové jsou etnografická skupina Lotyšů obývající Latgalsko.

Nový!!: Dějiny Litvy a Latgalci · Vidět víc »

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Latinka · Vidět víc »

Levobřežní Ukrajina

Území levobřežní Ukrajiny je vyznačeno žlutě Levobřežní Ukrajina je historické území na levém břehu Dněpru v severní části dnešní Ukrajiny, které bylo roku 1654 připojeno k carskému Rusku.

Nový!!: Dějiny Litvy a Levobřežní Ukrajina · Vidět víc »

Litevština

Litevština (litevsky lietuvių kalba) patří do východní větve skupiny baltských jazyků.

Nový!!: Dějiny Litvy a Litevština · Vidět víc »

Litevci

Litevci jsou evropský národ, patřící k baltským národům, které obývají východní pobřeží Baltského moře.

Nový!!: Dějiny Litvy a Litevci · Vidět víc »

Litevská rada

Původních dvacet členů Rady Litevská rada (litevsky: Lietuvos Taryba), po 11.

Nový!!: Dějiny Litvy a Litevská rada · Vidět víc »

Litevská sovětská socialistická republika

Litevská sovětská socialistická republika (Litevská SSR), litevsky: Lietuvos Tarybų Socialistinė Respublika (Lietuvos TSR), byl oficiální název Litvy po její anexi Sovětským svazem ve dnech 15.

Nový!!: Dějiny Litvy a Litevská sovětská socialistická republika · Vidět víc »

Litevské království (1251–1263)

Litevské království (litevsky Lietuvos Karalystė) je označení pro jedno krátké historické období 1251–1263, kdy byl litevský stát povýšen na království.

Nový!!: Dějiny Litvy a Litevské království (1251–1263) · Vidět víc »

Litevské velkoknížectví

Litevské velkoknížectví (běloruština: Вялікае Княства Літоўскае; stará literární litevština: Didi Kunigystė Lietuvos nebo didi Kunigiſte Lietuwos – autentický starolitevský název je předmětem dohadů, rutensky Великое князство Литовъское, Vialikoje Kniazstvo Litovskoje) byl od 13. století do roku 1795 stát zahrnující země dnešní Litvy, Běloruska, severovýchodního Polska, větší části Ukrajiny a západních okrajů Ruska.

Nový!!: Dějiny Litvy a Litevské velkoknížectví · Vidět víc »

Litevský litas

Litevský litas byl zákonným platidlem pobaltského státu Litva.

Nový!!: Dějiny Litvy a Litevský litas · Vidět víc »

Livonská válka

Livonská válka byla sérií navazujících válečných konfliktů, vedených v letech 1558 až 1583 o území Livonsko.

Nový!!: Dějiny Litvy a Livonská válka · Vidět víc »

Livonsko

Znak Livonska Livonsko (latinsky Livonia, lotyšsky Livonija nebo v užším smyslu Vidzeme, estonsky Liivimaa, německy Livland a dříve Liefland, polsky Inflanty) je historické území v Pobaltí, které původně zahrnovalo celé území dnešního Estonska a Lotyšska a od konce 16. století bylo redukováno na část dnešního Lotyšska na pravém břehu Dviny a jižní (větší) část dnešního Estonska.

Nový!!: Dějiny Litvy a Livonsko · Vidět víc »

Lotyšsko

Lotyšsko, plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky), je stát v severní Evropě v Pobaltí.

Nový!!: Dějiny Litvy a Lotyšsko · Vidět víc »

Lotyština

Lotyština (lotyšsky latviešu valoda) patří do skupiny baltských jazyků.

Nový!!: Dějiny Litvy a Lotyština · Vidět víc »

Lublinská unie

Jan Matejko: ''Lublinská unie'' Rozloha Polsko-litevské unie v roce 1569 Lublinská unie (polsky Unia lubelska; litevsky Liublino unija; ukrajinsky Люблінська унія) byl státoprávní akt, který vedl ke sjednocení Polské koruny a Litevského velkoknížectví.

Nový!!: Dějiny Litvy a Lublinská unie · Vidět víc »

Lucjan Żeligowski

Lucjan Żeligowski (17. října 1865 – 9. června 1947) byl polský generál za rusko-polské války.

Nový!!: Dějiny Litvy a Lucjan Żeligowski · Vidět víc »

Malbork

Hrad Malbork Malbork je původně pruské (německé) město položené na řece Nogat v současném severním Polsku, Pomořské vojvodství.

Nový!!: Dějiny Litvy a Malbork · Vidět víc »

Manufaktura

Historická manufaktura na výrobu porcelánu, Augarten (Leopoldstadt, Rakousko). Manufaktura (z latinského manu facere pracovat rukama) je velká dílna, ve které je práce rozdělena mezi velký počet dělníků, z nichž každý dělá jen dílčí úkony, a to bez významného využití strojů.

Nový!!: Dějiny Litvy a Manufaktura · Vidět víc »

Maso

Různé druhy masa Maso znamená v užším slova smyslu kosterní svalovinu zvířat (a s ní související tkáně), v širším a méně běžném slova smyslu se jedná o veškeré poživatelné části těl živočichů, které si lidé určili pro svou výživu (krev, střeva a vnitřnosti nevyjímaje).

Nový!!: Dějiny Litvy a Maso · Vidět víc »

Michał Korybut Wiśniowiecki

Michał Korybut Wiśniowiecki (31. července 1640 Biały Kamień – 10. listopadu 1673 Lvov) byl polský král a litevský velkokníže, který vládl v letech 1669–1673.

Nový!!: Dějiny Litvy a Michał Korybut Wiśniowiecki · Vidět víc »

Michail Gorbačov

Michail Sergejevič Gorbačov (někdy nesprávně Gorbačev), rusky, (2. března 1931 Privolnoje, Stavropolský kraj – 30. srpna 2022 Moskva, Rusko) byl ruský a sovětský komunistický politik, který byl v letech 1985–1991 generálním tajemníkem a tedy vůdcem Sovětského svazu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Michail Gorbačov · Vidět víc »

Michail I. Fjodorovič

Michail I. Fjodorovič Romanov (22. července 1596, Moskva – 23. července 1645 tamtéž) byl první ruský car z dynastie Romanovců (vládl od 24. března 1613).

Nový!!: Dějiny Litvy a Michail I. Fjodorovič · Vidět víc »

Mindaugas

Mindaugas (polsky Mendog, bělorusky Міндоўг, Mindoug; okolo 1203 – 12. září 1263) byl litevským velkoknížetem a od roku 1253 králem.

Nový!!: Dějiny Litvy a Mindaugas · Vidět víc »

Minsk

Minsk (bělorusky:; ukrajinsky: Мінськ; rusky:; polsky) je hlavní a největší město Běloruska.

Nový!!: Dějiny Litvy a Minsk · Vidět víc »

Mléčný výrobek

Mléčné výrobky - zleva mléko, jogurt a jogurtový nápoj Mléčný výrobek je potravina vyrobená zpracováním mléka.

Nový!!: Dějiny Litvy a Mléčný výrobek · Vidět víc »

Monarchie

Rámy IX. (†2016) též zároveň nejdéle žijícím vládnoucím monarchou na světě. Zemřela v září 2022. Monarchie (starořecky μοναρχία monarchía, česky samovláda) je forma vlády ve které je panovník doživotně nebo do své abdikace hlavou státu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Monarchie · Vidět víc »

Moskva

Moskva (rusky Москва) je hlavní město Ruska o rozloze 2 511 km².

Nový!!: Dějiny Litvy a Moskva · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Nový!!: Dějiny Litvy a Nacismus · Vidět víc »

Národní hymna

#PŘESMĚRUJ Státní hymna.

Nový!!: Dějiny Litvy a Národní hymna · Vidět víc »

Němci

Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.

Nový!!: Dějiny Litvy a Němci · Vidět víc »

Německo

Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.

Nový!!: Dějiny Litvy a Německo · Vidět víc »

Neris

Neris je řeka v Bělorusku (Hrodenská, Minská oblast) a v Litvě (Kaunaský, Vilniuský kraj).

Nový!!: Dějiny Litvy a Neris · Vidět víc »

Netimer

Netimer (litevsky) Netimeras) byl místní vládce některého z kmene Baltů, nejspíše Jotvingů, který má souvislost s misí svatého Bruna v roce 1009. Netimer spolu s 300 svými poddanými a ještě s jejich rodinnými příslušníky přijal křesťanství. Jeho další osud není znám. Netimerův bratr Zebeden nechal misionáře stít a povraždil skoro celý jeho průvod.

Nový!!: Dějiny Litvy a Netimer · Vidět víc »

Nezávislost

Politická nezávislost je všeobecný pojem, který značí, že nějaký stát, část obyvatelstva nebo organizace vládne sama sobě a má suverenitu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Nezávislost · Vidět víc »

Novogrodek

Novogrodek ((v taraškevici Новагародак, Novaharodak)) je historicky významné město v Hrodenské oblasti v západním Bělorusku.

Nový!!: Dějiny Litvy a Novogrodek · Vidět víc »

Ober Ost

Ober Ost je zkratka pro Oberbefehlshaber der gesamten Deutschen Streitkräfte im Osten, což je německý termín znamenající „Vrchní velitel veškerých německých sil na východě“ během 1. světové války.

Nový!!: Dějiny Litvy a Ober Ost · Vidět víc »

Organizace spojených národů

Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.

Nový!!: Dějiny Litvy a Organizace spojených národů · Vidět víc »

Osmanská říše

Osmanská říše (zastarale též Otomanská říše, nebo, možno psát i malé písmeno), oficiálně Vznešený osmanský stát (دولت عالیه عثمانیه), v (západní) Evropě také označovaná jako Turecká říše"The Ottoman Empire-also known in Europe as the Turkish Empire" (nebo jednoduše Turecko) byla historicky jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru Středomoří.

Nový!!: Dějiny Litvy a Osmanská říše · Vidět víc »

Osvícenský absolutismus

Osvícenský absolutismus je označení pro formu vlády, která se častěji objevovala v 18. století.

Nový!!: Dějiny Litvy a Osvícenský absolutismus · Vidět víc »

Osvícenství

d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.

Nový!!: Dějiny Litvy a Osvícenství · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Nový!!: Dějiny Litvy a Paříž · Vidět víc »

Pakt Ribbentrop–Molotov

Molotov podepisuje německo-sovětskou smlouvu o neútočení. Za ním je vidět Ribbentrop (v černém) a Stalin (ve světlém, druhý zprava) Pakt Ribbentrop–Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939.

Nový!!: Dějiny Litvy a Pakt Ribbentrop–Molotov · Vidět víc »

Panevėžys

Panevėžys (česky Ponevěž) je páté největší město v Litvě.

Nový!!: Dějiny Litvy a Panevėžys · Vidět víc »

Papež

František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.

Nový!!: Dějiny Litvy a Papež · Vidět víc »

Parlament

Sněmovna Parlamentu ČR Kapitol ve Washingtonu, sídlo Kongresu USA Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Parlament · Vidět víc »

Personální unie

Personální unie (z lat. – osoba) označuje dva nebo více formálně samostatné státy (většinou monarchie) spojené osobou hlavy státu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Personální unie · Vidět víc »

Petr I. Veliký

Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (Moskva – Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti.

Nový!!: Dějiny Litvy a Petr I. Veliký · Vidět víc »

Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Nový!!: Dějiny Litvy a Petrohrad · Vidět víc »

Podlesí (region)

Republice obou národů, 1635 Podlesí je historický region na východě Polska a západě Běloruska.

Nový!!: Dějiny Litvy a Podlesí (region) · Vidět víc »

Podolí (země)

Kaňon řeky Smotryč v Kamenci Podolském Podolí (Поділля) je historický kraj na Ukrajině a v Moldavsku (ve východní Evropě).

Nový!!: Dějiny Litvy a Podolí (země) · Vidět víc »

Pohanství

Athéně Pohanství neboli paganismus (z latinského paganus, tj. „venkovský“) je běžně užívaný termín převzatý z křesťanské kultury pro veškerá ne-abrahámovská náboženství, která vyznávají zejména víru v mnohobožství (polyteismus) či jeho odchylky (např. henoteismus).

Nový!!: Dějiny Litvy a Pohanství · Vidět víc »

Poláci

Poláci (polsky Polacy) jsou západoslovanský národ žijící hlavně v Polsku.

Nový!!: Dějiny Litvy a Poláci · Vidět víc »

Polština

Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.

Nový!!: Dějiny Litvy a Polština · Vidět víc »

Polesí (region)

Přibližné vymezení Polesí na moderní mapě východní Evropy Žytomyrské oblasti Běloruské město Homel Polesí (– Palessje; – Polissja; – Polesje) je historický a geografický region ve východní Evropě.

Nový!!: Dějiny Litvy a Polesí (region) · Vidět víc »

Politická strana

Politická strana je politická organizace, která nominuje kandidáty do veřejných úřadů pod svým vlastním jménem, prosazuje určitou ideologii, nebo je vytvořená za účelem řešení nějakého problému.

Nový!!: Dějiny Litvy a Politická strana · Vidět víc »

Polock

Polock, bělorusky Polack je historické město v severním Bělorusku, ve vitebské oblasti v místě, kde se do Západní Dviny vlévá říčka Polota.

Nový!!: Dějiny Litvy a Polock · Vidět víc »

Polské království (1385–1569)

Polské království (polsky Królestwo Polskie, latinsky Regnum Poloniae), byl polský stát vytvořený Krewskou unií nebo Krewským zákonem, kdy bylo Polsko spojeno s Litvou pod vládu jednoho panovníka.

Nový!!: Dějiny Litvy a Polské království (1385–1569) · Vidět víc »

Polsko

Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.

Nový!!: Dějiny Litvy a Polsko · Vidět víc »

Polsko-litevská unie

Malba oslavující Polsko-litevskou unii (přibližně 1861) Pojem Polsko-litevská unie (polsky Unia polsko-litewska) označuje řadu spojeneckých aktů, které proběhly mezi Polským královstvím a Litevským velkoknížectvím.

Nový!!: Dějiny Litvy a Polsko-litevská unie · Vidět víc »

Polsko-litevská unie (1569–1795)

Polsko-litevská unie, oficiálně nazývaná Království polské a Velkoknížectví litevské bylo v letech 1569–1791 soustátí ve střední a východní Evropě.

Nový!!: Dějiny Litvy a Polsko-litevská unie (1569–1795) · Vidět víc »

Pověst dávných let

Pověst dávných let, Povisť vremennych lit, ukrajinsky Повість временнихліт, Povesť vremennych let, rusky По́весть временны́хлет, starorusky Повѣсть временныхъ лѣт, též nazývaná Prvotní (základní) letopis (Первоначальная летопись), nebo Nestorův letopis (Несторова летопись), je považována za nejstarší z dosud zachovalých ruských letopisů (vedle označení letopis se také užívá označení kronika).

Nový!!: Dějiny Litvy a Pověst dávných let · Vidět víc »

Pravomoc

Pravomoc je souhrn práv (disponovat prostředky a lidmi) a moci (nástrojů, umožňujících požadovat určité činnosti, práce atd. a uplatňovat za jejich správný výkon odměny a za nesplnění sankce) umožňující splnění delegovaných úkolů.

Nový!!: Dějiny Litvy a Pravomoc · Vidět víc »

Pravoslaví

osmikonečný kříž spolu s ikonami v interiéru pravoslavného kostela Pravoslaví neboli ortodoxie, tj.

Nový!!: Dějiny Litvy a Pravoslaví · Vidět víc »

Prezident

Prezident (– předseda) je funkce, kterou se označuje vedoucí organizace, obchodní společnosti nebo státu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Prezident · Vidět víc »

Privatizace

Privatizace označuje změnu veřejného (státního) na soukromé; zpravidla se tohoto pojmu používá pro převod veřejného majetku do soukromého vlastnictví.

Nový!!: Dějiny Litvy a Privatizace · Vidět víc »

Prusko

Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.

Nový!!: Dějiny Litvy a Prusko · Vidět víc »

Prusové

Baltští Prusové, známi též jako Staří Prusové (prusky a litevsky Prūsai, lotyšsky Prūši, polsky Prusowie, německy Pruzzen či Prußen) byli někdejší etnikum baltského původu (nezaměňovat s pozdějšími německými obyvateli Pruska), sídlící od počátku našeho letopočtu v jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu, na území, které se ve středověku nazývalo Prusy.

Nový!!: Dějiny Litvy a Prusové · Vidět víc »

První světová válka

První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.

Nový!!: Dějiny Litvy a První světová válka · Vidět víc »

Pskov

Pskov (starší název Пльсковъ / Pľskov;;; německy zastarale Pleskau) je město v západním Rusku, středisko Pskovské oblasti, na řece Veliké nedaleko jejího ústí do Pskovského jezera.

Nový!!: Dějiny Litvy a Pskov · Vidět víc »

Quedlinburské letopisy

První písemná zmínka o Litvě v Quedlinburských letopisech (1009) Quedlinburské letopisy (Saxonicae Annales Quedlinburgenses, Quedlinburger Annalen) je středověká kronika sepsaná latinsky v letech ~993 nebo ~1000 – 1030(?1025?) v konventu říšského ženského Quedlinburského kláštera.

Nový!!: Dějiny Litvy a Quedlinburské letopisy · Vidět víc »

Rakousko

Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.

Nový!!: Dějiny Litvy a Rakousko · Vidět víc »

Riga

Riga (lotyšsky:, azbukou Рига) je hlavní město Lotyšska.

Nový!!: Dějiny Litvy a Riga · Vidět víc »

Rudá armáda

Rudá armáda, celým názvem Dělnicko-rolnická Rudá armáda (Raboče-kresťjanskaja Krasnaja armija (РККА nebo RKKA), zkráceně jen Красная армия) byla armáda bolševického Ruska (1918–1922) a posléze Sovětského svazu (1922–1946).

Nový!!: Dějiny Litvy a Rudá armáda · Vidět víc »

Rus (historické území)

Jaroslava I. Moudrého v roce 1054 Rus (starorusky Рꙋсь, Rous’ nebo Рꙋсьскаꙗ землꙗ, Rous’kaja zemlja; rusky, ukrajinsky, bělorusky Русь, Rus’;, Rhós nebo později Ῥωσσία, Rhóssía) je historické označení pro etnokulturní prostor ve východní Evropě obývaný východními Slovany.

Nový!!: Dějiny Litvy a Rus (historické území) · Vidět víc »

Rusifikace

Rusifikace je jazyková, kulturní a politická integrace a asimilace neruského obyvatelstva Ruské říše, resp.

Nový!!: Dějiny Litvy a Rusifikace · Vidět víc »

Ruské impérium

Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.

Nový!!: Dějiny Litvy a Ruské impérium · Vidět víc »

Rusko

Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.

Nový!!: Dějiny Litvy a Rusko · Vidět víc »

Saské kurfiřtství

Saské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Sachsen, latinsky Saxonia Electoralis) byl státní útvar na území dnešního Německa a jedno z kurfiřtství Svaté říše římské.

Nový!!: Dějiny Litvy a Saské kurfiřtství · Vidět víc »

Sasko

Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.

Nový!!: Dějiny Litvy a Sasko · Vidět víc »

Sélové

Baltské kmeny ve 12. století. Oblast osídlení Sélů (''Sėliai'') je podél levého břehu středního toku Daugavy, mezi Litevci a Latgaly (na severu) Sélové (livonsky sälli; či Zelones) byl jeden z baltských kmenů, který dal základ modernímu lotyšskému (a částečně i litevskému) národu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Sélové · Vidět víc »

Sąjūdis

Litevské hnutí za přestavbu (litevsky Lietuvos Persitvarkymo Sąjūdis, LPS) známé spíše jako Sąjūdis („hnutí“), je občanské hnutí vzniklé v roce 1988, které mělo nejprve za cíl dosáhnout skutečné autonomie Litvy v rámci Sovětského svazu a po zradikalizování začalo usilovat o plnou litevskou nezávislost.

Nový!!: Dějiny Litvy a Sąjūdis · Vidět víc »

Sejm

Sejm Polské republiky (zkráceně Sejm) je dolní komora Parlamentu Polské republiky.

Nový!!: Dějiny Litvy a Sejm · Vidět víc »

Severní válka

Severní válka, resp.

Nový!!: Dějiny Litvy a Severní válka · Vidět víc »

Severoatlantická aliance

Severoatlantická aliance nebo též Atlantická aliance, Severoatlantický pakthttps://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo.

Nový!!: Dějiny Litvy a Severoatlantická aliance · Vidět víc »

Seznam dánských králů

Dánský znak se třemi modrými lvy na iluminaci z roku 1459 Seznam hlav dánského státu přináší přehled všech panovníků, kteří vládli na území dnešního Dánska.

Nový!!: Dějiny Litvy a Seznam dánských králů · Vidět víc »

Seznam vládců Kyjevské Rusi

Toto je seznam vládců Kyjevské Rusi.

Nový!!: Dějiny Litvy a Seznam vládců Kyjevské Rusi · Vidět víc »

Sibiř

       Sibiřský federální okruh        Geografické vyznačení Sibiře        Severní Asie Sibiř (rusky: Сиби́рь) je území ležící mezi Uralem a Verchojanským pohořím.

Nový!!: Dějiny Litvy a Sibiř · Vidět víc »

Smolensk

Smolensk je historické město v evropské části Ruska.

Nový!!: Dějiny Litvy a Smolensk · Vidět víc »

Sociální demokracie

Sociální demokracie je středolevicová politická ideologie vycházející ze socialismu, která se přes ekonomické i sociální zásahy státu snaží dosáhnout sociální spravedlnosti a rovnosti uvnitř tržní ekonomiky.

Nový!!: Dějiny Litvy a Sociální demokracie · Vidět víc »

Soudní moc

Nejvyšší soud USA Soudní moc nebo též justice (někdy také judikativa) je vedle moci zákonodárné a moci výkonné jednou ze tří složek státní moci.

Nový!!: Dějiny Litvy a Soudní moc · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Nový!!: Dějiny Litvy a Sovětský svaz · Vidět víc »

Sovchoz

Sovchoz (rusky совхоз, zkratkové slovo z советское хозяйство – sovětskoje chozjajstvo / sovětské hospodářství) byl státem vlastněný zemědělský podnik v bývalém SSSR.

Nový!!: Dějiny Litvy a Sovchoz · Vidět víc »

Spojené království

Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.

Nový!!: Dějiny Litvy a Spojené království · Vidět víc »

Spojené státy americké

Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.

Nový!!: Dějiny Litvy a Spojené státy americké · Vidět víc »

Společnost národů

Mapa členů (1920–1945) Jeden z otců organizace, Woodrow Wilson Společnost národů (League of Nations, Société des Nations, ve starší české literatuře Svaz národů) byla mezinárodní organizace založená v roce 1920 po skončení první světové války na základě výsledků pařížské mírové konference jako reakce na masakry vojáků v zákopové válce s cílem udržení světového míru.

Nový!!: Dějiny Litvy a Společnost národů · Vidět víc »

Správa

Správa (také administrace) obecně označuje vedení vlastních nebo i cizích záležitostí.

Nový!!: Dějiny Litvy a Správa · Vidět víc »

Stanislav I. Leszczyński

Stanisław Bogusław Leszczyński, jako král Stanislav I. (20. října 1677 Lvov – 23. února 1766, Lunéville), byl polský král, litevský velkokníže a vévoda lotrinský.

Nový!!: Dějiny Litvy a Stanislav I. Leszczyński · Vidět víc »

Stanislav II. August Poniatowski

Stanisław August Poniatowski, jako král Stanislav II. (17. ledna 1732 Wołczyn – 12. února 1798 Petrohrad, Rusko), byl polský král v letech 1764–1795.

Nový!!: Dějiny Litvy a Stanislav II. August Poniatowski · Vidět víc »

Státní převrat

Státní převrat neboli puč, někdy se též používá francouzského výrazu coup d'état, je (často násilné) svržení vlády a převzetí politické moci ve státě.

Nový!!: Dějiny Litvy a Státní převrat · Vidět víc »

Strojírenství

diferenciálem vozu Porsche Cayenne Strojírenství je technický obor, který je postaven na základech fyziky a nauky o materiálech.

Nový!!: Dějiny Litvy a Strojírenství · Vidět víc »

Svrchovanost

Svrchovanost (též suverenita) je právo vykonávat neomezeně moc na území státu, které náleží každému nezávislému státu, a co zároveň nezakazuje mezinárodní právo.

Nový!!: Dějiny Litvy a Svrchovanost · Vidět víc »

Tacitus

Publius (též Gaius) Cornelius Tacitus (kolem 55 n. l. – 115, pravděpodobně 120, nejpozději 124) byl římský historik, právník a senátor, považovaný za jednoho z největších antických dějepisců.

Nový!!: Dějiny Litvy a Tacitus · Vidět víc »

Tartu

Tartu (dříve známé též pod německým a švédským názvem Dorpat, pod ruskými jmény Дерпт (Děrpt) či Юрьев (Jurjev), nebo také přes staroestonštinu a latinu vytvořeným Tarbat) je druhé největší město Estonska.

Nový!!: Dějiny Litvy a Tartu · Vidět víc »

Tataři

V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům Císařské gardě kolem roku 1812 Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.

Nový!!: Dějiny Litvy a Tataři · Vidět víc »

Tisk

Tisk je způsob rozmnožování předlohy, při kterém se tisková barva z tiskové formy přenáší tlakem stroje na papír nebo jiný potiskovaný materiál.

Nový!!: Dějiny Litvy a Tisk · Vidět víc »

Tiskárna (podnik)

Tiskárna je společnost nebo objekt produkující tištěné výrobky.

Nový!!: Dějiny Litvy a Tiskárna (podnik) · Vidět víc »

Trakai

Trakai (polsky Troki, česky Troky) je starobylé okresní město na jihovýchodě Litvy, ležící asi 28 km západně od Vilniusu ve Vilniuském kraji.

Nový!!: Dějiny Litvy a Trakai · Vidět víc »

Ugra

Ugra je řeka ve Smolenské a v Kalužské oblasti v Rusku.

Nový!!: Dějiny Litvy a Ugra · Vidět víc »

Ukrajina

Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.

Nový!!: Dějiny Litvy a Ukrajina · Vidět víc »

Ulrich von Jungingen

Ulrich von Jungingen jak jej v 17. století zobrazil Christoph Hartknoch Oldřich z Jungingenu (8. ledna 1360 – 15. července 1410) byl 26. velmistr řádu německých rytířů.

Nový!!: Dějiny Litvy a Ulrich von Jungingen · Vidět víc »

Umělec

Umělec „Umělci jsou osoby, jež vytvářejí či interpretují umělecká díla s tím, že se touto prací živí či o to usilují.

Nový!!: Dějiny Litvy a Umělec · Vidět víc »

Umění

Jeskynní malba z Lascaux, asi 15 000 př. n. l. Australský domorodý náhrobek (Muzeum Canberra) Koberec (indiáni Navajo) Anděl (rukopis ''Beatus'', Španělsko, 9. stol.) Michelangelo Buonarroti, Stvoření Adama, 1510 (detail) Alegorie umění a věd (Niederalteich, Bavorsko) Umění (od „uměti“, řecky τέχνη, techné, jako řemeslná technika) je součást lidské kultury, v širokém slova smyslu užitečná dovednost, kterou neovládá každý a které je případně třeba se naučit.

Nový!!: Dějiny Litvy a Umění · Vidět víc »

Vaišelga

Vaišelga neboli Vaišvilkas (také Vojszalak, Vojšalk, Vaišalgas; zabit 9. prosince 1268) byl litevský velkokníže v letech 1264–1267.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vaišelga · Vidět víc »

Valdas Adamkus

Valdas Adamkus, původním jménem Voldemaras Adamkevičius, (* 3. listopadu 1926, Kaunas) je bývalý prezident Litevské republiky.

Nový!!: Dějiny Litvy a Valdas Adamkus · Vidět víc »

Varšava

Varšava (výslovnost) je hlavní a největší město Polska.

Nový!!: Dějiny Litvy a Varšava · Vidět víc »

Varšavská univerzita

Varšavská univerzita (Uniwersytet Warszawski) je největší polská univerzita nacházející se v polském hlavním městě Varšava.

Nový!!: Dějiny Litvy a Varšavská univerzita · Vidět víc »

Vasilij I.

Vasilij I., plným jménem Vasilij Dmitrijevič (rusky Василий I Дмитриевич, 30. prosince 1371, Moskva – 27. únor 1425 tamtéž) byl ruský středověký panovník, velkokníže moskevský v letech 1389–1425.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vasilij I. · Vidět víc »

Vasilij IV. Ivanovič Šujskij

Vasilij Šujskij (1552 Nižnij Novgorod – 12. září 1612 Gostynin) byl ruský car v letech 1606 až 1610.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vasilij IV. Ivanovič Šujskij · Vidět víc »

Válka

Unie a jižanskými separatisty Městské boje za druhé světové války Válka je stav organizovaného násilí mezi dvěma nebo více skupinami lidí.

Nový!!: Dějiny Litvy a Válka · Vidět víc »

Vídeňský kongres

Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vídeňský kongres · Vidět víc »

Východní fronta (druhá světová válka)

Východní fronta druhé světové války vznikla napadením Sovětského svazu Německem (operace Barbarossa) a zanikla kapitulací Německa.

Nový!!: Dějiny Litvy a Východní fronta (druhá světová válka) · Vidět víc »

Východní Prusko

Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.

Nový!!: Dějiny Litvy a Východní Prusko · Vidět víc »

Východní Slované

Geografické rozložení Slovanů podle jazyků Východní Slované tvoří východní etnickou skupinu Slovanů, která používá Východoslovanské jazyky.

Nový!!: Dějiny Litvy a Východní Slované · Vidět víc »

Veliký Novgorod

Veliký Novgorod (rusky; název znamená „ Veliké Nové město“), do roku 1999 Novgorod, je starobylé město v západním Rusku, zhruba 160 km jihovýchodně od Petrohradu.

Nový!!: Dějiny Litvy a Veliký Novgorod · Vidět víc »

Velkokníže

Titul velkokníže (rus. великий князь – velikij kňaz) nosili.

Nový!!: Dějiny Litvy a Velkokníže · Vidět víc »

Vilnius

Vilnius (dříve,,,,, dříve) je hlavní město Litvy.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vilnius · Vidět víc »

Vincas Kudirka

Vincas Kudirka (31. prosince 1858 Paneriai (dnes část Vilniusu) – 16. listopadu 1899 Naumiestis (nyní Kudirkos-Naumiestis, asi 40 km západně od Kaunasu)) byl litevský lékař, spisovatel, novinář (ilegální noviny Varpas) a buditel.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vincas Kudirka · Vidět víc »

Visla

Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.

Nový!!: Dějiny Litvy a Visla · Vidět víc »

Vitebsk

Vitebsk (bělorusky Віцебск, Viciebsk, rusky Витебск, Vitěbsk, polsky Witebsk) je historické město v severovýchodním Bělorusku, nedaleko hranic s Ruskem.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vitebsk · Vidět víc »

Vladislav II. Jagello

Vladislav II.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vladislav II. Jagello · Vidět víc »

Vladislav IV. Vasa

Vladislav IV.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vladislav IV. Vasa · Vidět víc »

Vláda

Alexandra Salmonda Vláda, kabinet nebo sbor ministrů (britsky také cabinet, americkým výrazem také administration) je nejvyšší ústřední orgán výkonné moci některých zemí; ve federaci to může také být nejvyšší orgán státu (např. v Německu).

Nový!!: Dějiny Litvy a Vláda · Vidět víc »

Vodní tok

Vodní tok je voda tekoucí po zemském povrchu v korytě mezi břehy.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vodní tok · Vidět víc »

Volby

Volby do iráckého parlamentu v lednu 2004 Volby jsou hlavním mechanismem zastupitelské demokracie, kterým občané vybírají vládnoucí politiky a podílejí se na chodu země.

Nový!!: Dějiny Litvy a Volby · Vidět víc »

Volyň

Volyň na mapě Ukrajiny Mapa Volyně Polska Detail mapy Polska v letech 1921–1939 Volyň (starším názvem též Vladimiř nebo Ladoměř, latinsky pak Lodomeria) je označení pro historickou oblast na dnešní severozápadní Ukrajině.

Nový!!: Dějiny Litvy a Volyň · Vidět víc »

Vykintas

Památník Vykintovi ve městě Tverai Vykintas (datum narození neznámé, zemřel před rokem 1253), kníže źmuďský, vládl počátkem 13. století, strýc a protivník velkoknížete litevského Mindaugase.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vykintas · Vidět víc »

Vytautas

Vytautas (cca 1350 – 27. října 1430), také známý jako Vytautas Veliký (litevsky: Vytautas Didysis, bělorusky: Вітаўт, Vitaŭt, polsky: Witold Kiejstutowicz, Witold Aleksander nebo Witold Wielki, latinsky: Alexander Vitoldus, rutensky: Vitovt, latinsky: Alexander Vitoldus, staroněmecky: Wythaws or Wythawt) byl od konce 14.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vytautas · Vidět víc »

Vytautas Landsbergis

Vytautas Landsbergis (* 18. října 1932 Kaunas) je litevský politik, státník a akademik, původním povoláním hudební pedagog a historik.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vytautas Landsbergis · Vidět víc »

Vzdělávání

Indoktrinace ve třídě, začlenění politického obsahu do studijních materiálů nebo učitelé, kteří zneužívají svou roli k indoktrinaci studentů, jsou v rozporu s cíli vzdělávání, které usiluje o svobodu myšlení a kritické myšlení. Vzdělávání je proces, který podporuje a napomáhá učení.

Nový!!: Dějiny Litvy a Vzdělávání · Vidět víc »

Zákon

Zákon je obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárnou mocí.

Nový!!: Dějiny Litvy a Zákon · Vidět víc »

Zákonodárná moc

Zákonodárná moc je oprávnění vydávat zákony.

Nový!!: Dějiny Litvy a Zákonodárná moc · Vidět víc »

Záporoží

Záporoží (/ Zaporižžja; / Zaporožje) je průmyslové a hutnické město ležící na jihovýchodě Ukrajiny, středisko Záporožské oblasti, založené jako vojenská pevnost Alexandrovskaja roku 1770 na počest cara Alexandra.

Nový!!: Dějiny Litvy a Záporoží · Vidět víc »

Zebeden

Zebeden (litevsky Zebedenas, původně Zebeden, Zebedem) byl baltský velmož, nejspíše jotvingského, původu, bratr knížete Netimera.

Nový!!: Dějiny Litvy a Zebeden · Vidět víc »

Zemědělství

kombajnem, doprovázeným traktorem s vlekem. Zemědělství je věda a umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat.

Nový!!: Dějiny Litvy a Zemědělství · Vidět víc »

Zemgalové

Areál Zemgalů ve 12. století Zemgalové byl kmen žijící na východ od Kuršů v oblasti Lielupe.

Nový!!: Dějiny Litvy a Zemgalové · Vidět víc »

Zikmund I. Starý

Zikmund I. Starý (1. listopadu 1467 Kozienice – 1. dubna 1548 Krakov), syn Kazimíra IV. Jagellonského a Alžběty Habsburské, byl polským králem a litevským velkoknížetem v letech 1506–1548.

Nový!!: Dějiny Litvy a Zikmund I. Starý · Vidět víc »

Zikmund II. August

Zikmund II.

Nový!!: Dějiny Litvy a Zikmund II. August · Vidět víc »

Zikmund III. Vasa

Zikmund III.

Nový!!: Dějiny Litvy a Zikmund III. Vasa · Vidět víc »

1009

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1009 · Vidět víc »

1038

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1038 · Vidět víc »

1040

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1040 · Vidět víc »

11. březen

11.

Nový!!: Dějiny Litvy a 11. březen · Vidět víc »

11. prosinec

11.

Nový!!: Dějiny Litvy a 11. prosinec · Vidět víc »

12. září

12.

Nový!!: Dějiny Litvy a 12. září · Vidět víc »

1219

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1219 · Vidět víc »

1250

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1250 · Vidět víc »

1251

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1251 · Vidět víc »

1253

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1253 · Vidět víc »

1261

Česko.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1261 · Vidět víc »

1267

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1267 · Vidět víc »

1269

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1269 · Vidět víc »

1281

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1281 · Vidět víc »

1295

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1295 · Vidět víc »

1298

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1298 · Vidět víc »

1311

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1311 · Vidět víc »

1316

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1316 · Vidět víc »

1341

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1341 · Vidět víc »

1377

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1377 · Vidět víc »

1380

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1380 · Vidět víc »

1381

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1381 · Vidět víc »

1383

Země Koruny české.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1383 · Vidět víc »

1385

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1385 · Vidět víc »

1390

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1390 · Vidět víc »

1392

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1392 · Vidět víc »

1395

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1395 · Vidět víc »

1397

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1397 · Vidět víc »

1398

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1398 · Vidět víc »

14. únor

14.

Nový!!: Dějiny Litvy a 14. únor · Vidět víc »

14. století

Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 14. století · Vidět víc »

1403

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1403 · Vidět víc »

1409

Dekret kutnohorský Odchod německých studentů z Prahy.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1409 · Vidět víc »

1410

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1410 · Vidět víc »

1415

Rok 1415 (MCDXV) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1415 · Vidět víc »

1422

Rok 1422 (MCDXXII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1422 · Vidět víc »

1430

Rok 1430 (MCDXXX) gregoriánského kalendáře začal v pátek 1.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1430 · Vidět víc »

1432

Rok 1432 (MCDXXXII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1432 · Vidět víc »

1440

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1440 · Vidět víc »

1447

Rok 1447 (MCDXLVII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1447 · Vidět víc »

1492

Země Koruny české.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1492 · Vidět víc »

15. leden

15.

Nový!!: Dějiny Litvy a 15. leden · Vidět víc »

15. století

15.

Nový!!: Dějiny Litvy a 15. století · Vidět víc »

1501

Rok 1501 (MDI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1501 · Vidět víc »

1503

Rok 1503 (MDIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1503 · Vidět víc »

1506

Rok 1506 (MDVI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal ve čtvrtek.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1506 · Vidět víc »

1514

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1514 · Vidět víc »

1522

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1522 · Vidět víc »

1528

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1528 · Vidět víc »

1529

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1529 · Vidět víc »

1548

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1548 · Vidět víc »

1557

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1557 · Vidět víc »

1558

Rok 1558 (MDLVIII) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1558 · Vidět víc »

1561

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1561 · Vidět víc »

1564

Česko.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1564 · Vidět víc »

1569

Bez popisu.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1569 · Vidět víc »

1576

1576 (MDLXXVI) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1576 · Vidět víc »

1579

1579 (MDLXXIX) byl rok, který dle juliánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1579 · Vidět víc »

1583

1583 (MDLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1583 · Vidět víc »

1586

1586 (MDLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1586 · Vidět víc »

16. únor

16.

Nový!!: Dějiny Litvy a 16. únor · Vidět víc »

1600

1600 (MDC) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou (podle juliánského kalendáře začal čtvrtkem).

Nový!!: Dějiny Litvy a 1600 · Vidět víc »

1609

1609 (MDCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1609 · Vidět víc »

1610

1610 (MDCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1610 · Vidět víc »

1612

1612 (MDCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1612 · Vidět víc »

1618

1618 (MDCXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1618 · Vidět víc »

1619

1619 (MDCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1619 · Vidět víc »

1629

1629 (MDCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1629 · Vidět víc »

1648

1648 (MDCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1648 · Vidět víc »

1655

1655 (MDCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1655 · Vidět víc »

1656

1656 (MDCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1656 · Vidět víc »

1660

1660 (MDCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1660 · Vidět víc »

1667

1667 (MDCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1667 · Vidět víc »

1668

1668 (MDCLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1668 · Vidět víc »

1669

1669 (MDCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1669 · Vidět víc »

1672

1672 (MDCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1672 · Vidět víc »

1673

1673 (MDCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1673 · Vidět víc »

1674

1674 (MDCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1674 · Vidět víc »

1677

1677 (MDCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1677 · Vidět víc »

1683

1683 (MDCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1683 · Vidět víc »

1696

1696 (MDCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1696 · Vidět víc »

1697

1697 (MDCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1697 · Vidět víc »

17. září

17.

Nový!!: Dějiny Litvy a 17. září · Vidět víc »

1700

1700 (MDCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1700 · Vidět víc »

1708

1708 (MDCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1708 · Vidět víc »

1711

1711 (MDCCXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1711 · Vidět víc »

1717

1717 (MDCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1717 · Vidět víc »

1721

1721 (MDCCXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1721 · Vidět víc »

1725

1725 (MDCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1725 · Vidět víc »

1729

1729 (MDCCXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1729 · Vidět víc »

1733

1733 (MDCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1733 · Vidět víc »

1734

1734 (MDCCXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1734 · Vidět víc »

1763

1763 (MDCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1763 · Vidět víc »

1764

1764 (MDCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1764 · Vidět víc »

1766

1766 (MDCCLXVI) byl 184.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1766 · Vidět víc »

1767

1767 (MDCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1767 · Vidět víc »

1770

1770 (MDCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1770 · Vidět víc »

1772

1772 (MDCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1772 · Vidět víc »

1773

1773 (MDCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1773 · Vidět víc »

1777

1777 (MDCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1777 · Vidět víc »

1793

1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1793 · Vidět víc »

1795

1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1795 · Vidět víc »

1796

1796 (MDCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1796 · Vidět víc »

1797

1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1797 · Vidět víc »

1798

1798 (MDCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1798 · Vidět víc »

1800

1800 (MDCCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1800 · Vidět víc »

1801

1801 (MDCCCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1801 · Vidět víc »

1815

1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1815 · Vidět víc »

1817

1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1817 · Vidět víc »

1820

1820 (MDCCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1820 · Vidět víc »

1822

1822 (MDCCCXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1822 · Vidět víc »

1825

1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1825 · Vidět víc »

1830

1830 (MDCCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1830 · Vidět víc »

1831

1831 (MDCCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1831 · Vidět víc »

1855

1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1855 · Vidět víc »

1858

1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1858 · Vidět víc »

1863

1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1863 · Vidět víc »

1864

1864 (MDCCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1864 · Vidět víc »

1867

1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1867 · Vidět víc »

1870

1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1870 · Vidět víc »

1883

1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1883 · Vidět víc »

1886

1886 (MDCCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1886 · Vidět víc »

1889

1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1889 · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

Nový!!: Dějiny Litvy a 19. století · Vidět víc »

1904

1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1904 · Vidět víc »

1907

1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1907 · Vidět víc »

1915

1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1915 · Vidět víc »

1917

1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1917 · Vidět víc »

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1918 · Vidět víc »

1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1919 · Vidět víc »

1920

1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1920 · Vidět víc »

1922

1922 (MCMXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1922 · Vidět víc »

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1923 · Vidět víc »

1926

1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1926 · Vidět víc »

1927

1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1927 · Vidět víc »

1928

1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1928 · Vidět víc »

1929

1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1929 · Vidět víc »

1931

1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1931 · Vidět víc »

1936

1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1936 · Vidět víc »

1938

1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1938 · Vidět víc »

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1939 · Vidět víc »

1940

1940 (MCMXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1940 · Vidět víc »

1941

1941 (MCMXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1941 · Vidět víc »

1988

1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1988 · Vidět víc »

1990

1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1990 · Vidět víc »

1991

1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1991 · Vidět víc »

1992

1992 (MCMXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1992 · Vidět víc »

1993

1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1993 · Vidět víc »

1998

1998 (MCMXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Dějiny Litvy a 1998 · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Dějiny Litvy a 20. století · Vidět víc »

2003

Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.

Nový!!: Dějiny Litvy a 2003 · Vidět víc »

2004

Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.

Nový!!: Dějiny Litvy a 2004 · Vidět víc »

2009

Rok 2009 (MMIX) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.

Nový!!: Dějiny Litvy a 2009 · Vidět víc »

21. září

21.

Nový!!: Dějiny Litvy a 21. září · Vidět víc »

23. srpen

23.

Nový!!: Dějiny Litvy a 23. srpen · Vidět víc »

25. říjen

25.

Nový!!: Dějiny Litvy a 25. říjen · Vidět víc »

29. březen

29.

Nový!!: Dějiny Litvy a 29. březen · Vidět víc »

31. srpen

31.

Nový!!: Dějiny Litvy a 31. srpen · Vidět víc »

7. září

7.

Nový!!: Dějiny Litvy a 7. září · Vidět víc »

9. březen

9.

Nový!!: Dějiny Litvy a 9. březen · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Litevské dějiny.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »