287 vztahy: Abelova cena, Abelova grupa, Abelova sumace, Abraham de Moivre, Abstrakce, Abu'l-Wafa, Al-Chorezmí, Alan Turing, Algebra, Algoritmus, Alternativní teorie množin, Analytická geometrie, Anaxagorás, Andrew Wiles, Aproximace, Archimédés, Aritmetická posloupnost, Aritmetika, Ars Magna, Astronomie, Athény, Augustin Louis Cauchy, Axiom, Šedesátková soustava, Šrínivása Rámanudžan, Čína, Číselná posloupnost, Řada (matematika), Émile Borel, Évariste Galois, Báze (lineární algebra), Bernard Bolzano, Binomická věta, Blaise Pascal, Bod, Bologna, Bolzanova věta, Bonaventura Cavalieri, Borůvkův algoritmus, Brescia, Cardanovy vzorce, Carl Friedrich Gauss, Církev, Celé číslo, Centrální limitní věta, Christiaan Huygens, David Hilbert, David Preiss, Dělení, Derivace, ..., Desítková soustava, Diferenciální rovnice, Dimenze, Diofantická rovnice, Diskrétní matematika, Druhá mocnina, Eduard Čech, Egypt, Elipsa, Elipsoid, Entscheidungsproblem, Eratosthenés z Kyrény, Eudoxos z Knidu, Eukleidés, Eukleidovská geometrie, Eukleidovy Základy, Evropa, Filosof, Filosofie, Fraktál, François Viète, Francie, Funkce (matematika), Funkcionální analýza, Fyzika, Galileo Galilei, Gaspard Monge, Gödelovy věty o neúplnosti, Generování grupy, Geodézie, Geometrická posloupnost, Geometrie, Georg Cantor, Gerolamo Cardano, Goniometrická funkce, Gottfried Wilhelm Leibniz, Gravitace, Grigorij Perelman, Halesova–Jewettova věta, Henry Briggs, Hilbertův program, Hippias z Elidy, Hippokrates z Chiu, Hyperkomplexní číslo, Indie, Industrializace, Infinitezimální počet, Informatika, Integrál, Iracionální číslo, Isaac Newton, Italové, Ivo Babuška, Jacob Bernoulli, Jarníkův algoritmus, Jaroslav Hájek, Jaroslav Kurzweil, Jaroslav Nešetřil, János Bolyai, Jindřich Nečas, Johannes Kepler, Johannes Widmann, John Forbes Nash, John Harsanyi, John Napier, John von Neumann, Joseph-Louis Lagrange, Jost Bürgi, Karl Weierstrass, Křivka, Kisoida, Kladné a záporné číslo, Klasická mechanika, Kombinační číslo, Kombinatorika, Komplexní analýza, Konchoidální lom, Kooperativní hra, Kostra grafu, Kotangens, Koule, Kruh, Kryptografie, Kužel, Kubická rovnice, Kurt Gödel, Kvadratická rovnice, Kvantita, Kvaternion, Leiden, Leonardo da Vinci, Leonardo Fibonacci, Leonhard Euler, Limita, Lineární kombinace, Lineární nezávislost, Lineární rovnice, Lineární zobrazení, Lodovico Ferrari, Logaritmus, Logika, Luca Pacioli, Matematická analýza, Matematická logika, Matematik, Matematika, Matematika starověkého Egypta, Matice, Maticový počet, Maximum, Mechanika, Mechanika tekutin, Metrický prostor, Mezopotámie, Mikuláš Oresme, Milán, Minimum, Miroslav Katětov, Moderna, Navigace, Násobení, Níkomédés IV., Nebeská mechanika, Nebeská sféra, Neeukleidovská geometrie, Negace, Nekonečný součin, Niccolò Fontana Tartaglia, Niels Henrik Abel, Nikolaj Ivanovič Lobačevskij, Nizozemsko, Nobelova cena, Norsko, Nula, Obchod, Obsah, Odčítání, Odmocnina, Operace (matematika), Orient, Oskar Morgenstern, Otakar Borůvka, Pappos z Alexandrie, Pappova věta, Paraboloid, Parciální diferenciální rovnice, Pascalův trojúhelník, Pellova rovnice, Peníze, Petr Hájek (matematik), Petr Vopěnka, Pierre de Fermat, Pierre-Simon Laplace, Platón, Plocha, Počítadlo, Poincarého věta, Polynom, Polynomická rovnice, Pravý úhel, Pravděpodobnost, Problém čtyř barev, Problémy tisíciletí, Proměnná, Prvočíslo, Ptolemaios I. Sótér, Pythagoras, Pythagoreismus, Pythagorova věta, Reinhard Selten, René Descartes, Reprezentace (grupa), Rigorózní zkouška, Rovnice, RSA, Sčítání, Schrödingerova rovnice, Scipione del Ferro, Sedm mostů města Královce, Simon Stevin, Soustava souřadnic, Stanislav Vydra, Starověk, Středověk, Stereometrie, Stochastika, Stupeň (úhel), Symbol, Těžiště, Těžnice, Těleso (algebra), Tečna, Teorie, Teorie čísel, Teorie grafů, Teorie grup, Teorie her, Teorie pravděpodobnosti, Teorie složitosti, Thomas Harriot, Trigonometrie, Trisekce úhlu, Trojčlenka, Trojúhelník, Turingův stroj, Umocňování, Univerzita, Variační počet, Vavřinec Benedikt z Nudožer, Václav Chvátal, Václav Hlavatý, Válec, Vektorový prostor, Velká Fermatova věta, Vesmír, Vojtěch Jarník, William Timothy Gowers, Zatmění Slunce, Základní věta algebry, Zénón z Eleje, Zenónovy paradoxy, Zlatý řez, Zlomek, 14. století, 1482, 1515, 1545, 16. století, 1690, 17. století, 1736, 18. století, 1976, 2002, 2006, 3. století př. n. l., 6. století př. n. l.. Rozbalte index (237 více) »
Abelova cena
Abelova cena je ocenění udělované každoročně norským králem vynikajícím matematikům.
Nový!!: Dějiny matematiky a Abelova cena · Vidět víc »
Abelova grupa
V matematice značí Abelova grupa (někdy též abelovská grupa či komutativní grupa) grupu (G, ∗), ve které platí a ∗ b.
Nový!!: Dějiny matematiky a Abelova grupa · Vidět víc »
Abelova sumace
V matematice je Abelova sumace, pojmenovaná po Nielsi Henriku Abelovi, přepisem n-tého členu posloupnosti na rozdíl dvou po sobě jdoucích členech součtové řady dané touto posloupností.
Nový!!: Dějiny matematiky a Abelova sumace · Vidět víc »
Abraham de Moivre
Abraham de Moivre (26. května 1667 Vitry-le-François, Francie – 27. listopadu 1754 Londýn, Anglie) byl francouzský matematik, který prožil většinu svého života v Anglii.
Nový!!: Dějiny matematiky a Abraham de Moivre · Vidět víc »
Abstrakce
mentálních modelů je první předpoklad k racionálnímu myšlení. Abstrakce (z lat. abs-trahere, odtáhnout, odvléci, oddělit) ve filozofii označuje buď důležitý moment procesu poznání při přechodu od smyslového k racionálnímu poznání, nebo jako hotový výsledek tohoto procesu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Abstrakce · Vidět víc »
Abu'l-Wafa
Abu'l-Wafa, též Abul Wafa, Abul Wefa, plným jménem Muḥammad ibn Muḥammad ibn Yaḥyā ibn Ismāʿīl ibn al-ʿAbbās al-Būzjānī, persky ابوالوفا بوزجانی nebo بوژگانی (10. červen 940, Buzgan - 15. červenec 998, Bagdád) byl perský astronom a matematik narozený na území dnešního Íránu, který po většinu života působil na území dnešního Iráku.
Nový!!: Dějiny matematiky a Abu'l-Wafa · Vidět víc »
Al-Chorezmí
Abú Abd Alláh Muhammad Ibn Músá al-Chórezmí Abú Dža'far (Chwárizmí, Chovarizmí, Choresmí),, krátce většinou al-Chwárizmí nebo al-Chorezmí (780 – 850) byl perský matematik a astronom.
Nový!!: Dějiny matematiky a Al-Chorezmí · Vidět víc »
Alan Turing
Alan Mathison Turing, OBE (23. června 1912 Londýn — 7. června 1954 Wilmslow) byl britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
Nový!!: Dějiny matematiky a Alan Turing · Vidět víc »
Algebra
Za zakladatele algebry je považován Al-Chorezmí (stránka z jeho spisu) Algebra je odvětví matematiky zabývající se abstrakcí pojmů a vlastností elementárních matematických objektů, jako jsou čísla, polynomy, matice, apod.
Nový!!: Dějiny matematiky a Algebra · Vidět víc »
Algoritmus
Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.
Nový!!: Dějiny matematiky a Algoritmus · Vidět víc »
Alternativní teorie množin
Alternativní teorie množin obecně je alternativní matematický přístup ke konceptu množiny.
Nový!!: Dějiny matematiky a Alternativní teorie množin · Vidět víc »
Analytická geometrie
Analytická geometrie (také souřadnicová geometrie nebo kartézská geometrie) je část geometrie, která zkoumá geometrické útvary v euklidovské geometrii pomocí algebraických a analytických metod.
Nový!!: Dějiny matematiky a Analytická geometrie · Vidět víc »
Anaxagorás
Anaxagorás (řecky Ἀναξαγόρας, žil asi 500 př. n. l. Klazomenai – 428 př. n. l. Lampsakos) byl řecký předsokratovský filozof, který patřil k tzv.
Nový!!: Dějiny matematiky a Anaxagorás · Vidět víc »
Andrew Wiles
Sir Andrew John Wiles (* 11. dubna 1953 Cambridge) je britský matematik žijící v USA, držitel mnoha vědeckých ocenění a člen několika vědeckých společností.
Nový!!: Dějiny matematiky a Andrew Wiles · Vidět víc »
Aproximace
Aproximace (přiblížení, odhad) je nepřesné, ale věrné vyjádření nějaké entity, nejčastěji čísla nebo funkce, ale také fyzikálního zákona (přírodního jevu).
Nový!!: Dějiny matematiky a Aproximace · Vidět víc »
Archimédés
Archimédés ze Syrakus, řecky Αρχιμήδης, latinsky Archimedes (287 př. n. l.Tento rok byl udán až Ioannem Tzsetzem ve 12. století. Přestože je často uváděn v encyklopediích, je některými vědci považován za smyšlený – 212 př. n. l. Syrakusy) byl řecký matematik, fyzik, filozof, vynálezce a astronom.
Nový!!: Dějiny matematiky a Archimédés · Vidět víc »
Aritmetická posloupnost
Aritmetická posloupnost je druh matematické posloupnosti, kde je stálý rozdíl mezi sousedními členy.
Nový!!: Dějiny matematiky a Aritmetická posloupnost · Vidět víc »
Aritmetika
Aritmetika (starořečtina ἀριθμητική, arithmētikḗ - z ἀριθμός, arithmós „číslo“) je obor matematiky, který studuje čísla, jejich vztahy a vlastnosti.
Nový!!: Dějiny matematiky a Aritmetika · Vidět víc »
Ars Magna
Ars Magna (latinsky „Veliké dílo“) je důležitá kniha o algebře Gerolama Cardana.
Nový!!: Dějiny matematiky a Ars Magna · Vidět víc »
Astronomie
Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.
Nový!!: Dějiny matematiky a Astronomie · Vidět víc »
Athény
Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města Athény nebo Atény jsou hlavním a největším městem Řecka.
Nový!!: Dějiny matematiky a Athény · Vidět víc »
Augustin Louis Cauchy
Augustin Louis Cauchy (21. srpna 1789 Paříž – 23. května 1857 Sceaux) byl francouzský matematik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Augustin Louis Cauchy · Vidět víc »
Axiom
Axiom (z řec. axióma, to co se uznává) je tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje.
Nový!!: Dějiny matematiky a Axiom · Vidět víc »
Šedesátková soustava
Babylonské klínopisné číslice. Ve skutečnosti je tedy zápisem desítková soustava (se znaky pro 1, 10, 100, 1000)http://www.gutenberg.org/files/16161/16161-h/16161-h.htm#linkimage-0022 - „One, ten, a hundred, and a thousand, had distinct signs. Fifty had the same sign as the unit—a simple wedge. The other numbers were composed from these elements.“ používaná k vyjádření čísel často do periody 60, 600 či 3600 (modulární aritmetika s danými základy a nikoli základ číselné soustavy). Šedesátková soustava, také hexagesimální nebo sexagesimální je poziční číselná soustava (s místními hodnotami) o základu 60.
Nový!!: Dějiny matematiky a Šedesátková soustava · Vidět víc »
Šrínivása Rámanudžan
Šrínivása Rámanudžanhttp://www.dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139241/PokrokyMFA_25-1980-1_2.pdf (tamilsky: சீனிவாச இராமானுஜன், v přepisu Šrínivása Rámánudžan; 22. prosince 1887 Írótu, Britská Indie – 26. dubna 1920, Madrás, Britská Indie) byl mimořádně talentovaný indický matematik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Šrínivása Rámanudžan · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Dějiny matematiky a Čína · Vidět víc »
Číselná posloupnost
Číselná posloupnost je zobrazení z množiny přirozených čísel do libovolné číselné množiny (například do množiny komplexních nebo reálných čísel).
Nový!!: Dějiny matematiky a Číselná posloupnost · Vidět víc »
Řada (matematika)
Řada (také nekonečná řada) je matematický výraz ve tvaru \sum_^\infty a_n, kde a_1, a_2, a_3, \ldots je nějaká posloupnost.
Nový!!: Dějiny matematiky a Řada (matematika) · Vidět víc »
Émile Borel
Félix Edouard Justin Émile Borel (7. ledna 1871, Saint-Affrique, Francie – 3. února 1956, Paříž) byl francouzský matematik a politik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Émile Borel · Vidět víc »
Évariste Galois
Évariste Galois (25. října 1811, Bourg-la-Reine – 31. května 1832, Paříž) byl francouzský matematik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Évariste Galois · Vidět víc »
Báze (lineární algebra)
Práci s vektorovými prostory i samotnými vektory lze velmi ulehčit zavedením pojmu báze vektorového prostoru (krátce jen báze, angl. basis, pl. bases).
Nový!!: Dějiny matematiky a Báze (lineární algebra) · Vidět víc »
Bernard Bolzano
Ernst Popp, busta Bernarda Bolzana (1849) Bernard Bolzano (5. října 1781 Praha – 18. prosince 1848 Praha farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském) byl český německy hovořící matematik, filozof, estetik a kněz.
Nový!!: Dějiny matematiky a Bernard Bolzano · Vidět víc »
Binomická věta
Ilustrace binomické věty pro ''n''.
Nový!!: Dějiny matematiky a Binomická věta · Vidět víc »
Blaise Pascal
Blaise Pascal (19. června 1623 Clermont – 19. srpna 1662 Paříž) byl francouzský matematik, fyzik, spisovatel, teolog a náboženský filozof.
Nový!!: Dějiny matematiky a Blaise Pascal · Vidět víc »
Bod
Bod je bezrozměrný základní geometrický útvar.
Nový!!: Dějiny matematiky a Bod · Vidět víc »
Bologna
Bologna (emiliano-romagnolsky Bulåggna; česky Boloňa či zastarale Boloň) je hlavním městem regionu Emilia-Romagna a provincie Bologna v Itálii.
Nový!!: Dějiny matematiky a Bologna · Vidět víc »
Bolzanova věta
Bolzanova věta je tvrzení z reálné analýzy, pojmenované podle Bernarda Bolzana.
Nový!!: Dějiny matematiky a Bolzanova věta · Vidět víc »
Bonaventura Cavalieri
Bonaventura Francesco Cavalieri či Cavalerius (1598 Milán – 30. listopad 1647 Bologna) byl italský matematik, astronom a fyzik, také řeholník a teolog.
Nový!!: Dějiny matematiky a Bonaventura Cavalieri · Vidět víc »
Borůvkův algoritmus
Animace popisující běh algoritmu - nalezení minimální kostry grafu. Borůvkův algoritmus je algoritmus pro nalezení minimální kostry v grafu, jehož hrany mají různé (prosté) a kladné ohodnocení.
Nový!!: Dějiny matematiky a Borůvkův algoritmus · Vidět víc »
Brescia
Brescia (lombardsky Brèsa) je italské město v Lombardii, hlavní město provincie Brescia a po Miláně druhé největší lombardské město.
Nový!!: Dějiny matematiky a Brescia · Vidět víc »
Cardanovy vzorce
Cardanovy vzorce jsou matematické vzorce, které se využívají k nalezení kořenů kubických rovnic.
Nový!!: Dějiny matematiky a Cardanovy vzorce · Vidět víc »
Carl Friedrich Gauss
Johann Carl Friedrich Gauss (30. dubna 1777, Braunschweig – 23. února 1855, Göttingen) byl slavný německý matematik a fyzik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Carl Friedrich Gauss · Vidět víc »
Církev
Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním.
Nový!!: Dějiny matematiky a Církev · Vidět víc »
Celé číslo
Celá čísla se skládají z přirozených čísel (1, 2, 3, …), nuly (0) a záporných celých čísel (−1, −2, −3, …).
Nový!!: Dějiny matematiky a Celé číslo · Vidět víc »
Centrální limitní věta
Centrální limitní věta (CLV) v teorii pravděpodobnosti označuje tvrzení, podle něhož se (za určitých podmínek diskutovaných níže) rozdělení výběrového průměru blíží k normálnímu rozdělení, a to bez ohledu na to, jaké je rozdělení průměrované náhodné veličiny.
Nový!!: Dějiny matematiky a Centrální limitní věta · Vidět víc »
Christiaan Huygens
Christiaan Huygens (14. dubna 1629, Haag – 8. července 1695, Haag) byl význačný nizozemský fyzik, matematik, astronom, horolog a autor rané science fiction.
Nový!!: Dějiny matematiky a Christiaan Huygens · Vidět víc »
David Hilbert
David Hilbert (23. ledna 1862 Wehlau (dnes Znamensk), Východní Prusko – 14. února 1943 Göttingen, Německo) byl jeden z největších matematiků 20. století.
Nový!!: Dějiny matematiky a David Hilbert · Vidět víc »
David Preiss
David Preiss (* 21. ledna 1947 Praha) je český matematik, který se zabývá matematickou analýzou, zejména geometrickou teorii míry.
Nový!!: Dějiny matematiky a David Preiss · Vidět víc »
Dělení
20 \div 4.
Nový!!: Dějiny matematiky a Dělení · Vidět víc »
Derivace
Graf funkce (černě) a její tečna (červeně). Sklon tečny odpovídá derivaci funkce ve vyznačeném bodě Derivace je důležitý pojem matematické analýzy a základ diferenciálního počtu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Derivace · Vidět víc »
Desítková soustava
Desítková soustava či dekadická soustava je poziční číselná soustava se základem 10.
Nový!!: Dějiny matematiky a Desítková soustava · Vidět víc »
Diferenciální rovnice
Diferenciální rovnice jsou matematické rovnice, ve kterých jako neznámé vystupují funkce a jejich derivace.
Nový!!: Dějiny matematiky a Diferenciální rovnice · Vidět víc »
Dimenze
Schéma jednoduchých čtvercovitých a krychlovitých útvarů mezi dimenzemi 0 až 4 Dimenze nebo rozměr nějakého objektu je v matematice a fyzice neformálně řečeno nejmenší počet souřadnic, které musíme znát, abychom jednoznačně určili bod tohoto objektu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Dimenze · Vidět víc »
Diofantická rovnice
Diofantická rovnice (někdy též diofantovská) v matematice je neurčitá polynomiální rovnice, která dovoluje proměnným nabývat pouze hodnot z oboru celých čísel.
Nový!!: Dějiny matematiky a Diofantická rovnice · Vidět víc »
Diskrétní matematika
Diskrétní matematika je zastřešující pojem pro obory matematiky nakládající fundamentálně s množinami, nad nimiž není zavedeno uspořádání (jejich prvky nelze seřazovat), nebo množinami uspořádanými, avšak nikoli hustě (neplatí, že pro každé dva různé prvky je v množině přítomen také prvek, jenž dle daného konkrétního uspořádání patří mezi tyto dva prvky).
Nový!!: Dějiny matematiky a Diskrétní matematika · Vidět víc »
Druhá mocnina
y.
Nový!!: Dějiny matematiky a Druhá mocnina · Vidět víc »
Eduard Čech
Eduard Čech (29. června 1893, Stračov – 15. března 1960, Praha) byl český matematik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Eduard Čech · Vidět víc »
Egypt
Egypt, plným názvem Egyptská arabská republika, je transkontinentální země překlenující severovýchodní roh Afriky a jihozápadní roh Asie pozemním mostem tvořeným Sinajským poloostrovem.
Nový!!: Dějiny matematiky a Egypt · Vidět víc »
Elipsa
Elipsa Elipsa je uzavřená křivka v rovině.
Nový!!: Dějiny matematiky a Elipsa · Vidět víc »
Elipsoid
Elipsoid Elipsoid je omezená kvadratická plocha.
Nový!!: Dějiny matematiky a Elipsoid · Vidět víc »
Entscheidungsproblem
Entscheidungsproblem (německý výraz pro „rozhodovací problém“) je úloha, kterou poprvé předložil německý matematik David Hilbert roku 1928.
Nový!!: Dějiny matematiky a Entscheidungsproblem · Vidět víc »
Eratosthenés z Kyrény
Eratosthenés z Kyrény (řecky Ἐρατοσθένης, mezi 276–272 v Kyréně – 194 př. n. l. v Alexandrii) byl matematik, astronom a zřejmě největší geograf antického Řecka.
Nový!!: Dějiny matematiky a Eratosthenés z Kyrény · Vidět víc »
Eudoxos z Knidu
ekliptiky, třetí (zelená) a čtvrtá (červená) vytváří osmičkový pohyb (hippopeda) naznačující retrográdní pohyb. Animace Eudoxos z Knidu (asi 408 př. n. l. – asi 355 př. n. l.) byl starořecký astronom, matematik a filozof.
Nový!!: Dějiny matematiky a Eudoxos z Knidu · Vidět víc »
Eukleidés
Eukleidés též Euklides nebo Euklid (řecky Εὐκλείδης, žil asi 325 př. n. l. – asi 260 př. n. l.) byl řecký matematik a geometr.
Nový!!: Dějiny matematiky a Eukleidés · Vidět víc »
Eukleidovská geometrie
Eukleidovská (někdy také elementární nebo Eukleidova) geometrie je založena na definicích a axiomech, které publikoval Eukleidés v díle Základy (lat. Elementa).
Nový!!: Dějiny matematiky a Eukleidovská geometrie · Vidět víc »
Eukleidovy Základy
Titulní strana překladu Eukleidových Základů do latiny od Adelarda z Bath. 1309–1316 Eukleidovy Základy (Stoicheia) jsou písemné dílo ze starověkého Řecka, které utváří Eukleidovskou geometrii.
Nový!!: Dějiny matematiky a Eukleidovy Základy · Vidět víc »
Evropa
Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie.
Nový!!: Dějiny matematiky a Evropa · Vidět víc »
Filosof
#PŘESMĚRUJ Filozof Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Filosof · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Filosofie · Vidět víc »
Fraktál
Detail Mandelbrotovy množiny, jednoho z nejznámějších fraktálů Fraktál je podle původní Mandelbrotovy definice množina, jejíž Hausdorffova dimenze je větší než dimenze topologická.
Nový!!: Dějiny matematiky a Fraktál · Vidět víc »
François Viète
François Viète (latinsky Franciscus Vieta; 1540 Fontenay-le-Comte – 23. února 1603 Paříž) byl francouzský matematik, který se výrazně podílel na formování moderní algebry.
Nový!!: Dějiny matematiky a François Viète · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Dějiny matematiky a Francie · Vidět víc »
Funkce (matematika)
Zobrazení '''z''' množiny '''M''' (nahoře) resp. množiny '''D''' (dole) '''na''' množinu '''T''' (přerušovaná čára) resp. '''do''' množiny '''T''' (plná čára). Funkce je v matematice název pro zobrazení z množiny M na nebo do číselné množiny T (většinou reálných nebo komplexních čísel), či na nebo do vektorového prostoru T tvořeného uspořádanými n-ticemi čísel (vektorová funkce).
Nový!!: Dějiny matematiky a Funkce (matematika) · Vidět víc »
Funkcionální analýza
Funkcionální analýza je matematická disciplína studující lineární prostory (syn. vektorové prostory), především vektorové prostory nekonečné dimenze, a zobrazení mezi nimi.
Nový!!: Dějiny matematiky a Funkcionální analýza · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Dějiny matematiky a Fyzika · Vidět víc »
Galileo Galilei
Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri) byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí.
Nový!!: Dějiny matematiky a Galileo Galilei · Vidět víc »
Gaspard Monge
Gaspard Monge, vévoda z Péluse (10. května 1746, Beaune – 28. července 1818, Paříž) byl francouzský přírodovědec, matematik a revoluční politik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Gaspard Monge · Vidět víc »
Gödelovy věty o neúplnosti
Gödelovy věty o neúplnosti jsou dvě důležité matematické věty, které mají zcela výsadní postavení v celé moderní matematické logice.
Nový!!: Dějiny matematiky a Gödelovy věty o neúplnosti · Vidět víc »
Generování grupy
Generování grupy je matematický pojem z teorie grup.
Nový!!: Dějiny matematiky a Generování grupy · Vidět víc »
Geodézie
Geodézie (řecky γη.
Nový!!: Dějiny matematiky a Geodézie · Vidět víc »
Geometrická posloupnost
Geometrická posloupnost je druh matematické posloupnosti, kde každý člen kromě prvního je stálým násobkem předchozího členu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Geometrická posloupnost · Vidět víc »
Geometrie
Pythagorovy věty o pravoúhlých trojúhelnících Geometrie (z gé – země a metria – měření) je matematická věda, která se zabývá otázkami tvarů, velikostí, proporcí a vzájemných vztahů obrazců a útvarů a vlastnostmi prostorů.
Nový!!: Dějiny matematiky a Geometrie · Vidět víc »
Georg Cantor
Georg Ferdinand Ludwig Philipp Cantor (3. března 1845 Petrohrad – 6. ledna 1918 Halle) byl významný německý matematik a logik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Georg Cantor · Vidět víc »
Gerolamo Cardano
Gerolamo Cardano, někdy též Girolamo Cardano, Geronimo Cardano nebo latinsky Hieronymus Cardanus (24. září 1501 Pavia – 20. září 1576 Řím), byl italský matematik, filosof, astronom, astrolog a šachista.
Nový!!: Dějiny matematiky a Gerolamo Cardano · Vidět víc »
Goniometrická funkce
Jedna perioda funkcí sinus a kosinus Jako goniometrické funkce se v matematice nazývá skupina šesti funkcí velikosti úhlu používaných například při zkoumání trojúhelníků a periodických jevů.
Nový!!: Dějiny matematiky a Goniometrická funkce · Vidět víc »
Gottfried Wilhelm Leibniz
Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover, jeho jméno se někdy uvádí jako Leibnitz) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině.
Nový!!: Dějiny matematiky a Gottfried Wilhelm Leibniz · Vidět víc »
Gravitace
Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.
Nový!!: Dějiny matematiky a Gravitace · Vidět víc »
Grigorij Perelman
Grigorij Jakovlevič Perelman (rusky Григорий Яковлевич Перельман; narozen 13. června 1966 v Leningradu, SSSR – nyní Petrohrad, Rusko), též znám jako Griša Perelman, je ruský matematik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Grigorij Perelman · Vidět víc »
Halesova–Jewettova věta
Halesova-Jewettova věta je důležité tvrzení Ramseyovské teorie, které tvrdí, že Tvrdí tedy, že úplný chaos při barvení není od dostatečně velkých objektů možný, přičemž oním „dostatečně velkým“ se zde myslí „při dostatečně velké dimenzi“.
Nový!!: Dějiny matematiky a Halesova–Jewettova věta · Vidět víc »
Henry Briggs
''Canon logarithmorum'' Henry Briggs (únor 1561 Warleywood, Anglie – 26. ledna 1630 Oxford) byl anglický matematik známý hlavně tím, že nahradil do té doby používaný Napierův logaritmus dekadickým logaritmem (logaritmus o základu 10).
Nový!!: Dějiny matematiky a Henry Briggs · Vidět víc »
Hilbertův program
Pojmem Hilbertův program se označuje snaha německého matematika Davida Hilberta o formalizaci matematiky až na úroveň jednoduchých axiomů, ze kterých by se daly korektně dokázat všechny matematické věty.
Nový!!: Dějiny matematiky a Hilbertův program · Vidět víc »
Hippias z Elidy
Hippias z Elidy (5. století př. n. l.) byl řecký předsokratovský filozof a vzdělanec, sofista, žák Hegesidamův, mladší současník Protagora.
Nový!!: Dějiny matematiky a Hippias z Elidy · Vidět víc »
Hippokrates z Chiu
Tzv. Hippokratovy měsíčky Hippokrates z Chiu, řecky Ἱπποκράτης ὁ Χῖος byl starořecký geometr a matematik z 5. století př. n. l.
Nový!!: Dějiny matematiky a Hippokrates z Chiu · Vidět víc »
Hyperkomplexní číslo
V matematice se pojmem hyperkomplexní čísla označují určitá rozšíření komplexních čísel.
Nový!!: Dějiny matematiky a Hyperkomplexní číslo · Vidět víc »
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Nový!!: Dějiny matematiky a Indie · Vidět víc »
Industrializace
Industrializace je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové společnosti, založené převážně na zemědělské (agrární) a řemeslné výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, průmyslové výrobĕ.
Nový!!: Dějiny matematiky a Industrializace · Vidět víc »
Infinitezimální počet
Infinitezimální počet neboli kalkul(us) je obor matematiky, blízký matematické analýze, jehož hlavními částmi jsou diferenciální a integrální počet s důležitými pojmy derivace a integrálu, které propojuje tzv.
Nový!!: Dějiny matematiky a Infinitezimální počet · Vidět víc »
Informatika
Informatika je obor lidské činnosti, který se zabývá pojmem informace a přenosem a zpracováním informace.
Nový!!: Dějiny matematiky a Informatika · Vidět víc »
Integrál
Integrál jako plocha pod křivkou Animace souvislosti plochy pod grafem funkce (určitý integrál) a primitivní funkcí (neurčitý integrál). Integrál je jeden ze základních pojmů matematiky.
Nový!!: Dějiny matematiky a Integrál · Vidět víc »
Iracionální číslo
V matematice je iracionální číslo (řecky arretos či alogos) každé reálné číslo, které není racionálním číslem, tedy takové číslo, které nelze vyjádřit jako zlomek, tedy podíl dvou celých čísel a/b, kde a a b jsou celá čísla a b není nula.
Nový!!: Dějiny matematiky a Iracionální číslo · Vidět víc »
Isaac Newton
Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.
Nový!!: Dějiny matematiky a Isaac Newton · Vidět víc »
Italové
Italové (staročesky Vlachové) jsou převážně románský a italický národ, žijící především v Itálii.
Nový!!: Dějiny matematiky a Italové · Vidět víc »
Ivo Babuška
Ivo Babuška (22. března 1926, Praha – 12. dubna 2023) byl česko-americký matematik a stavební inženýr.
Nový!!: Dějiny matematiky a Ivo Babuška · Vidět víc »
Jacob Bernoulli
Jacob Bernoulli (též Jacques, Jakob či Jakub; někdy též s číslovkou I.) (6. ledna 1655 Basilej – 16. srpna 1705 Basilej) byl švýcarský matematik a fyzik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Jacob Bernoulli · Vidět víc »
Jarníkův algoritmus
Jarníkův algoritmus (v zahraničí známý jako Primův algoritmus) je v teorii grafů algoritmus hledající minimální kostru ohodnoceného grafu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Jarníkův algoritmus · Vidět víc »
Jaroslav Hájek
Jaroslav Hájek (4. února 1926 Poděbrady – 10. června 1974 Praha) byl český matematik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Jaroslav Hájek · Vidět víc »
Jaroslav Kurzweil
Jaroslav Kurzweil (7. května 1926 Praha – 17. března 2022) byl český matematik zabývající se především teorií obyčejných diferenciálních rovnic.
Nový!!: Dějiny matematiky a Jaroslav Kurzweil · Vidět víc »
Jaroslav Nešetřil
Jaroslav Nešetřil (* 13. března 1946 v Brně) je český matematik, profesor Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a výtvarník.
Nový!!: Dějiny matematiky a Jaroslav Nešetřil · Vidět víc »
János Bolyai
János Bolyai – pamětní deska v Olomouci. János Bolyai (15. prosince 1802 – 27. ledna 1860) byl maďarský matematik, jeden ze zakladatelů neeuklidovské geometrie.
Nový!!: Dějiny matematiky a János Bolyai · Vidět víc »
Jindřich Nečas
Jindřich Nečas (14. prosince 1929 Praha – 5. prosince 2002 Praha) byl český matematik působící v oboru parciálních diferenciálních rovnic, nelineární funkcionální analýzy a jejich aplikacích v mechanice tekutin.
Nový!!: Dějiny matematiky a Jindřich Nečas · Vidět víc »
Johannes Kepler
Keplerův model sluneční soustavy z ''Mysterium Cosmographicum'' (1596) Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrolog, astronom, optik a evangelický teolog.
Nový!!: Dějiny matematiky a Johannes Kepler · Vidět víc »
Johannes Widmann
Johannes Widmann (též Johannes Weidemann, Weideman, Widman, Wideman; * okolo 1460 Cheb – po roce 1498 Lipsko) byl německý matematik, docent univerzity v Lipsku, pravděpodobný autor používání matematických symbolů plus a minus.
Nový!!: Dějiny matematiky a Johannes Widmann · Vidět víc »
John Forbes Nash
John Forbes Nash Jr (13. června 1928 – 23. května 2015) byl americký matematik pracující v oblastech teorie her a diferenciální geometrie.
Nový!!: Dějiny matematiky a John Forbes Nash · Vidět víc »
John Harsanyi
pamětní deska John Charles Harsanyi (maďarsky Harsányi János Károly; 29. května 1920 Budapešť – 9. srpna 2000 Berkeley) byl maďarsko-australsko-americký ekonom, který v roce 1994 získal spolu s Johnem Forbesem Nashem a Reinhardem Seltenem Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za „průkopnickou analýzu rovnováhy v teorii nekooperativních her“.
Nový!!: Dějiny matematiky a John Harsanyi · Vidět víc »
John Napier
John Napier (také latin. Neper), Laird of Merchiston (1550, Merchiston Castle u Edinburghu – 4. dubna 1617, tamtéž) byl skotský matematik, fyzik, astronom a astrolog.
Nový!!: Dějiny matematiky a John Napier · Vidět víc »
John von Neumann
John von Neumann (maďarsky Neumann János, 28. prosince 1903 Budapešť, Rakousko-Uhersko – 8. února 1957 Washington, D.C., Spojené státy americké) byl americký matematik maďarského původu, který značnou mírou přispěl k oborům jako jsou kvantová fyzika, funkcionální analýza, teorie množin, ekonomie, informatika, numerická analýza, hydrodynamika, statistika a mnoho dalších matematických disciplín.
Nový!!: Dějiny matematiky a John von Neumann · Vidět víc »
Joseph-Louis Lagrange
Joseph-Louis Lagrange, comte de l'Empire (25. ledna 1736 Turín, Piemont – 10. dubna 1813 Paříž, Francie), původním jménem Giuseppe Lodovico Lagrangia, byl francouzský matematik a astronom italského původu, který významně rozvinul matematickou analýzu, teorii čísel, klasickou a nebeskou mechaniku.
Nový!!: Dějiny matematiky a Joseph-Louis Lagrange · Vidět víc »
Jost Bürgi
Titulní list Bürgiho logaritmů (Praha 1620) Mechanický celestiální glóbus (1594) Armilární sféra s hodinami (1585, dnes Stockholm) Jost Bürgi, také Joost nebo Jobst (28. února 1552 Lichtensteig – 31. ledna 1632 Kassel) byl švýcarský matematik, astronom a vynálezce, dvorní hodinář císaře Rudolfa II.
Nový!!: Dějiny matematiky a Jost Bürgi · Vidět víc »
Karl Weierstrass
Karl Theodor Wilhelm Weierstraß (31. října 1815, Ostenfelde – 19. února 1897 Berlín) byl německý matematik, často nazývaný „otec moderní matematické analýzy“.
Nový!!: Dějiny matematiky a Karl Weierstrass · Vidět víc »
Křivka
Křivka je v matematice geometrický jednorozměrný objekt, případně zobrazení z přímky do nějakého prostoru (tzv. parametrizovaná křivka).
Nový!!: Dějiny matematiky a Křivka · Vidět víc »
Kisoida
Konstrukce kisoidy Modře a červeně tvořící křivky, zeleně vzniklá kisoida Kisoida (zastarale cissoida, cisoida i cissoidála) je křivka vytvářená pomocí dvou jiných křivek a bodu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kisoida · Vidět víc »
Kladné a záporné číslo
Záporné číslo je takové reálné číslo, které je menší než nula.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kladné a záporné číslo · Vidět víc »
Klasická mechanika
Klasická mechanika je mechanika, zabývající se mechanickými jevy makroskopických těles, která se pohybují rychlostí zanedbatelnou vzhledem k rychlosti světla.
Nový!!: Dějiny matematiky a Klasická mechanika · Vidět víc »
Kombinační číslo
Pascalova trojúhelníka, ve kterém je každá hodnota součtem dvou hodnot ležících nad ní. Znázornění binomické expanze do čtvrté mocniny Kombinační číslo je matematická funkce, která udává počet kombinací, tzn.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kombinační číslo · Vidět víc »
Kombinatorika
Kombinatorika (kombinatorická matematika) je část matematiky zabývající se kolekcemi prvků množin s definovanou vnitřní strukturou.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kombinatorika · Vidět víc »
Komplexní analýza
Komplexní analýza je obor matematické analýzy, který zkoumá funkce komplexních čísel.
Nový!!: Dějiny matematiky a Komplexní analýza · Vidět víc »
Konchoidální lom
Konchoidální lom popisuje způsob kterým se lámou křehké materiály.
Nový!!: Dějiny matematiky a Konchoidální lom · Vidět víc »
Kooperativní hra
Kooperativní hra v teorii her označuje hru, ve které hráči mohou vzájemně spolupracovat (kooperovat).
Nový!!: Dějiny matematiky a Kooperativní hra · Vidět víc »
Kostra grafu
Kostra (červeně) grafu (černě) V teorii grafů je kostra souvislého grafu G takový podgraf souvislého grafu G na množině všech jeho vrcholů, který je stromem.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kostra grafu · Vidět víc »
Kotangens
Graf funkce kotangens Kotangens patří mezi goniometrické funkce.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kotangens · Vidět víc »
Koule
euklidovském zobrazení Koule je prostorové těleso tvořené množinou všech bodů (trojrozměrného euklidovského) prostoru, jejichž vzdálenost od zadaného bodu (středu) je nejvýše rovna zadanému poloměru.
Nový!!: Dějiny matematiky a Koule · Vidět víc »
Kruh
Kruh Kruh je rovinný geometrický útvar, omezený kružnicí.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kruh · Vidět víc »
Kryptografie
Šifrovací stroj Enigma Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kryptografie · Vidět víc »
Kužel
Kužel je trojrozměrný geometrický tvar, který vznikne jako průnik kuželového prostoru a rovinné vrstvy.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kužel · Vidět víc »
Kubická rovnice
Graf kubické funkcey.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kubická rovnice · Vidět víc »
Kurt Gödel
Kurt Friedrich Gödel (28. dubna 1906 Brno – 14. ledna 1978 Princeton, New Jersey) byl rakousko-americký matematik, který se stal jedním z nejvýznamnějších logiků všech dob.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kurt Gödel · Vidět víc »
Kvadratická rovnice
Jako kvadratická rovnice se v matematice označuje algebraická rovnice druhého stupně, tzn.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kvadratická rovnice · Vidět víc »
Kvantita
Kvantita či množství je údaj, odpověď na otázku „kolik?“ (?), „jak mnoho?“ – podobně jako kvalita odpovídá na otázku „jaký?“ (?) V jazyce se vyjadřuje příslovcem, číslovkou (sedm, tři a půl, několik, mnoho…), případně symbolem čísla (např. 17; 16,99; 7/8; 2π; XVI atd.). Kvantity vznikají odhadem, počítáním a nejčastěji měřením.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kvantita · Vidět víc »
Kvaternion
V matematice jsou kvaterniony (z lat. quaternion, čtveřice) nekomutativní rozšíření oboru komplexních čísel.
Nový!!: Dějiny matematiky a Kvaternion · Vidět víc »
Leiden
Leiden (starším nizozemským pravopisem Leyden) je město v provincii Jižní Holandsko v Nizozemsku.
Nový!!: Dějiny matematiky a Leiden · Vidět víc »
Leonardo da Vinci
Leonardo da Vinci, rodným jménem Leonardo di ser Piero (15. dubna 1452 Anchiano u Vinci, Itálie – 2. května 1519 Le Clos Lucé u Amboise, Francie) byl italský malíř, čelný představitel renesanční malby, mimo jiné autor nejslavnějšího obrazu všech dob, portrétu zvaného Mona Lisa (kolem 1503–07, Louvre, Paříž).
Nový!!: Dějiny matematiky a Leonardo da Vinci · Vidět víc »
Leonardo Fibonacci
Leonardo Pisánský zvaný Fibonacci (okolo 1180 – 1250) (také známý jako Leonardo z Pisy, Leonardo Pisano, Leonardo Bigollo, Leonardo Bonacci) byl středověký italský matematik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Leonardo Fibonacci · Vidět víc »
Leonhard Euler
Leonhard Paul Euler (německá výslovnost: IPA:,; 15. dubna 1707 Basilej, Švýcarsko – 18. září 1783 Petrohrad, Rusko) byl průkopnický švýcarský matematik a fyzik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Leonhard Euler · Vidět víc »
Limita
náhled Limita je matematická konstrukce vyjadřující, že se hodnoty zadané funkce nebo posloupnosti blíží libovolně blízko k nějakému bodu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Limita · Vidět víc »
Lineární kombinace
V matematice se pojmem lineární kombinace označuje jeden z nejzákladnějších konceptů studovaných lineární algebrou.
Nový!!: Dějiny matematiky a Lineární kombinace · Vidět víc »
Lineární nezávislost
Ústředním konceptem lineární algebry je pojem lineární nezávislosti potažmo lineární závislosti vektorů z daného vektorového prostoru.
Nový!!: Dějiny matematiky a Lineární nezávislost · Vidět víc »
Lineární rovnice
Termín lineární rovnice v matematice označuje algebraickou rovnici prvního stupně, tzn.
Nový!!: Dějiny matematiky a Lineární rovnice · Vidět víc »
Lineární zobrazení
Pojmem lineární zobrazení (někdy též lineární transformace, angl. linear map, linear mapping, popř. linear transformation) se v matematice označuje takové zobrazení mezi vektorovými prostory X a Y, které zachovává vektorové operace sčítání a násobení skalárem.
Nový!!: Dějiny matematiky a Lineární zobrazení · Vidět víc »
Lodovico Ferrari
Lodovico Ferrari (2. února 1522 Bologna – 5. října 1565 Bologna) byl italský matematik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Lodovico Ferrari · Vidět víc »
Logaritmus
Logaritmus kladného reálného čísla x při základu a (a \isin \mathbb^+ \setminus \) je takové reálné číslo pro které platí V tomto vztahu se číslo a označuje jako základ logaritmu (báze), logaritmované číslo x se někdy označuje jako argument či numerus, y je pak logaritmem čísla x při základu a. Pro každé kladné číslo a kladný základ různý od jedné existuje právě jeden logaritmus, což je důsledkem vlastností exponenciální funkce-monotonie, spojitosti a oboru hodnot \mathbb^+.
Nový!!: Dějiny matematiky a Logaritmus · Vidět víc »
Logika
Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům.
Nový!!: Dějiny matematiky a Logika · Vidět víc »
Luca Pacioli
Luca Bartolomeo de Pacioli (někdy též Paciolo) (1445 Sansepolcro – 1517 Sansepolcro) byl italský františkánský mnich a matematik známý především jako zakladatel účetnictví.
Nový!!: Dějiny matematiky a Luca Pacioli · Vidět víc »
Matematická analýza
Matematická analýza („řešení“, starořecky ἀναλύειν ánalýein „řešit“) je jednou ze základních disciplín matematiky.
Nový!!: Dějiny matematiky a Matematická analýza · Vidět víc »
Matematická logika
Matematická logika je vědní disciplína nacházející se na rozhraní mezi logikou a matematikou.
Nový!!: Dějiny matematiky a Matematická logika · Vidět víc »
Matematik
Matematik je osoba, jehož primární oblastí, kterou studuje a zkoumá, je matematika.
Nový!!: Dějiny matematiky a Matematik · Vidět víc »
Matematika
Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).
Nový!!: Dějiny matematiky a Matematika · Vidět víc »
Matematika starověkého Egypta
Matematika starověkého Egypta se rozvíjí společně s rozvojem egyptské civilizace od 4.
Nový!!: Dějiny matematiky a Matematika starověkého Egypta · Vidět víc »
Matice
Matice typu m \times n: obsahuje m vodorovných řádků a n svislých sloupců. Prvky matice se značí proměnnou se dvěma dolními indexy. Například a_21 představuje prvek na druhém řádku a v prvním sloupci matice. Matice je v matematice obdélníkové či čtvercové schéma čísel nebo nějakých matematických objektů – prvků matice (též elementů matice).
Nový!!: Dějiny matematiky a Matice · Vidět víc »
Maticový počet
V matematice je maticový počet speciální zápis pro realizaci matematického počtu více proměnných, zvláště v maticových prostorech.
Nový!!: Dějiny matematiky a Maticový počet · Vidět víc »
Maximum
Maximum je matematická funkce, jejíž funkční hodnota představuje nejvyšší hodnotu ze všech vstupních parametrů.
Nový!!: Dějiny matematiky a Maximum · Vidět víc »
Mechanika
Mechanika je obor fyziky, který se zabývá mechanickým pohybem, tedy přemísťováním těles v prostoru a čase a změnami velikostí a tvarů těles.
Nový!!: Dějiny matematiky a Mechanika · Vidět víc »
Mechanika tekutin
Mechanika tekutin (též mechanika kapalin a plynů) je část mechaniky, která se zabývá mechanickými vlastnostmi tekutin, tj.
Nový!!: Dějiny matematiky a Mechanika tekutin · Vidět víc »
Metrický prostor
Metrický prostor je matematická struktura, pomocí které lze formálním způsobem definovat pojem vzdálenosti.
Nový!!: Dějiny matematiky a Metrický prostor · Vidět víc »
Mezopotámie
Mezopotámie, satelitní snímek Mezopotámie (z řeckého Μεσοποταμία, Mesopotamia, „země mezi řekami“ nebo „meziříčí“; arabsky بلاد الرافدين bilād al-rāfidayn, syrsky ܒܝܬ ܢܗܪܝܢ beth nahrain, „země řek“) je označení pro oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, jejíž jádro tvoří povodí středního a dolního toku obou řek.
Nový!!: Dějiny matematiky a Mezopotámie · Vidět víc »
Mikuláš Oresme
Mikuláš Oresme, také Nicolas d’Oresme (1320–1330 v Normandii – 11. července 1382 Lisieux, Francie) byl francouzský scholastický učenec, teolog a biskup.
Nový!!: Dějiny matematiky a Mikuláš Oresme · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Dějiny matematiky a Milán · Vidět víc »
Minimum
Minimum je matematická funkce, jejíž funkční hodnota představuje nejnižší hodnotu ze všech vstupních parametrů.
Nový!!: Dějiny matematiky a Minimum · Vidět víc »
Miroslav Katětov
Miroslav Katětov (17. března 1918 v Čembaru v Rusku – 15. prosince 1995) byl matematik a pedagog.
Nový!!: Dějiny matematiky a Miroslav Katětov · Vidět víc »
Moderna
alt.
Nový!!: Dějiny matematiky a Moderna · Vidět víc »
Navigace
Navigace je postup a činnost, jimiž lze kdekoliv na zeměkouli stanovit svou polohu a nalézt cestu ke stanovenému cíli, která je podle zvolených kritérií nejvhodnější (například nejrychlejší, nejkratší atd.).
Nový!!: Dějiny matematiky a Navigace · Vidět víc »
Násobení
Násobení je vedle sčítání jedna ze základních početních operací v aritmetice.
Nový!!: Dějiny matematiky a Násobení · Vidět víc »
Níkomédés IV.
Níkomédés IV.
Nový!!: Dějiny matematiky a Níkomédés IV. · Vidět víc »
Nebeská mechanika
Sluneční soustava Nebeská mechanika je vědní obor ležící na rozhraní mezi astronomií a teoretickou mechanikou, zabývající se popisem pohybu kosmických těles vesmírem a určováním jejich drah.
Nový!!: Dějiny matematiky a Nebeská mechanika · Vidět víc »
Nebeská sféra
Základní charakteristiky nebeské sféry. Základní charakteristiky nebeské sféry z hlediska pozorovatele na povrchu Země. Nebeská sféra nebo také světová sféra je v astronomii myšlená sféra, povrch koule v jejímž středu stojí pozorovatel (nacházející se na povrchu Země) dívající se na noční oblohu, na kterou se promítá poloha a pohyb všech viditelných těles vesmíru.
Nový!!: Dějiny matematiky a Nebeská sféra · Vidět víc »
Neeukleidovská geometrie
pravými úhly v eliptické geometrii. Neeukleidovská geometrie je obecné označení pro takové geometrie (tj. systémy splňující první čtyři Eukleidovy postuláty), které nesplňují pátý Eukleidův postulát.
Nový!!: Dějiny matematiky a Neeukleidovská geometrie · Vidět víc »
Negace
Logická negace (používá se pro ni symbol \neg nebo \mathrm, popř. se označuje pruhem nad proměnnou) je unární logická operace, která vezme výrok "p" do dalšího výroku "ne p", psáno ¬p, který je samostatně interpretován jako pravda, když p je nepravda nebo jako nepravda, když p je pravda.
Nový!!: Dějiny matematiky a Negace · Vidět víc »
Nekonečný součin
Nekonečný součin je pojem matematické analýzy.
Nový!!: Dějiny matematiky a Nekonečný součin · Vidět víc »
Niccolò Fontana Tartaglia
Niccolò Fontana Tartaglia (1499 Brescia - 13. prosince 1557 Benátky) byl italský renesanční matematik a konstruktér.
Nový!!: Dějiny matematiky a Niccolò Fontana Tartaglia · Vidět víc »
Niels Henrik Abel
Niels Henrik Abel (5. srpna 1802 Nedstrand – 6. dubna 1829 nedaleko Arendalu) byl norský matematik, který významně ovlivnil funkcionální analýzu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Niels Henrik Abel · Vidět víc »
Nikolaj Ivanovič Lobačevskij
Nikolaj Ivanovič Lobačevskij (1. prosince 1792, Nižnij Novgorod – 24. února 1856, Kazaň) byl ruský matematik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Nikolaj Ivanovič Lobačevskij · Vidět víc »
Nizozemsko
Nizozemsko (nizozemsky Nederland), někdy nesprávně označované jako Nizozemí nebo Holandsko,Nizozemí je na rozdíl od termínu „Nizozemsko“ označením historického, nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, které zhruba odpovídá území dnešních tří států Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, pro které se vžil nový souhrnný název Benelux.
Nový!!: Dějiny matematiky a Nizozemsko · Vidět víc »
Nobelova cena
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.
Nový!!: Dějiny matematiky a Nobelova cena · Vidět víc »
Norsko
Norsko, oficiálně Norské království, je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova.
Nový!!: Dějiny matematiky a Norsko · Vidět víc »
Nula
Nula (z latiny nullus – žádný) je číslo 0, jedna z nejzákladnějších matematických konstant.
Nový!!: Dějiny matematiky a Nula · Vidět víc »
Obchod
Obchod neboli nákup a prodej, případně komerce, je lidská činnost, která spočívá ve směňování zboží nebo služeb za peníze (finanční transakce), případně za jiné zboží nebo služby (barterový obchod).
Nový!!: Dějiny matematiky a Obchod · Vidět víc »
Obsah
Obsah je v geometrii veličina, která vyjadřuje velikost plochy.
Nový!!: Dějiny matematiky a Obsah · Vidět víc »
Odčítání
Odčítání (též odečítání) je matematický pojem označující binární operaci opačnou k operaci sčítání.
Nový!!: Dějiny matematiky a Odčítání · Vidět víc »
Odmocnina
Graf kvadratické funkce (červeně) a k ní inverzní funkce druhá odmocnina (modře) Odmocňování v matematice je částečně inverzní operací k umocňování, odmocnina je výsledkem této operace.
Nový!!: Dějiny matematiky a Odmocnina · Vidět víc »
Operace (matematika)
Operace v matematice, logice a informatice je postup, který na základě daných vstupů (nazývaných též argumenty, vstupní hodnoty nebo operandy) vyprodukuje jednu nebo více hodnot (nazývaných též výstupní hodnoty, výsledky nebo výstupy).
Nový!!: Dějiny matematiky a Operace (matematika) · Vidět víc »
Orient
Chalcedonském koncilu, r. 451 Orient je označení pro Východ; tradičně zahrnuje vše, co patří k východnímu světu ve vztahu k Evropě.
Nový!!: Dějiny matematiky a Orient · Vidět víc »
Oskar Morgenstern
Oskar Morgenstern (24. ledna 1902 Görlitz, Německá říše – 26. července 1977 Princeton, USA) byl rakouský ekonom a spolu s Johnem von Neumannem zakladatel teorie her.
Nový!!: Dějiny matematiky a Oskar Morgenstern · Vidět víc »
Otakar Borůvka
Otakar Borůvka (10. května 1899, Ostrožské Předměstí – 22. července 1995, Brno) byl český matematik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Otakar Borůvka · Vidět víc »
Pappos z Alexandrie
Pappos z Alexandrie (řečtina: Πάππος ὁ Ἀλεξανδρεύς) byl řecký matematik a astronom 4.
Nový!!: Dějiny matematiky a Pappos z Alexandrie · Vidět víc »
Pappova věta
Pappova věta v projektivním tvaru Pappova věta, také Pappova-Pascalova věta říká, že pokud body P1 až P6 leží střídavě na dvou přímkách g a h, budou i body P7 až P9 ležet na jedné přímce (u, "Pappova přímka").
Nový!!: Dějiny matematiky a Pappova věta · Vidět víc »
Paraboloid
Eliptický paraboloid Hyperbolický paraboloid Paraboloid je v geometrii plocha druhého řádu čili kvadrika, kterou lze vyjádřit jednou z následujících rovností.
Nový!!: Dějiny matematiky a Paraboloid · Vidět víc »
Parciální diferenciální rovnice
Parciální diferenciální rovnice je v matematice rovnice obsahující neznámou funkci několika nezávisle proměnných a její parciální derivace dle těchto proměnných.
Nový!!: Dějiny matematiky a Parciální diferenciální rovnice · Vidět víc »
Pascalův trojúhelník
160x160pixelů Pascalův trojúhelník je geometrické uspořádání binomických koeficientů \tbinom do tvaru trojúhelníku.
Nový!!: Dějiny matematiky a Pascalův trojúhelník · Vidět víc »
Pellova rovnice
Grafické znázornění řešení Pellovy rovnice pro N.
Nový!!: Dějiny matematiky a Pellova rovnice · Vidět víc »
Peníze
Peníze. Peníze jsou z hlediska ekonomické teorie takový statek, který v určité společnosti slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny (platidlo), tedy statek, pro který platí, že velká většina nepřímých směn v nějaké ekonomice se realizuje jeho prostřednictvím.
Nový!!: Dějiny matematiky a Peníze · Vidět víc »
Petr Hájek (matematik)
Petr Hájek (6. února 1940 Praha – 26. prosince 2016) byl český vědec v oblasti matematické logiky a profesor matematiky.
Nový!!: Dějiny matematiky a Petr Hájek (matematik) · Vidět víc »
Petr Vopěnka
Petr Vopěnka (16. května 1935, Praha – 20. března 2015, Praha) byl český matematik a filozof.
Nový!!: Dějiny matematiky a Petr Vopěnka · Vidět víc »
Pierre de Fermat
Pierre de Fermat (1607 Beaumont-de-Lomagne – 12. ledna 1665 Castres) byl francouzský matematik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Pierre de Fermat · Vidět víc »
Pierre-Simon Laplace
Pierre Simon de Laplace (23. března 1749 – 5. března 1827) byl francouzský matematik, fyzik, astronom a politik; člen Francouzské akademie věd, Královské společnosti v Londýně a Komise pro míry a váhy.
Nový!!: Dějiny matematiky a Pierre-Simon Laplace · Vidět víc »
Platón
Platón (řecky, latinsky Plato, 428 nebo 427 př. n. l. – 347 př. n. l., též Platon) byl řecký filozof, pedagog a matematik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Platón · Vidět víc »
Plocha
Plocha označuje v matematice a fyzice dvojrozměrný geometrický útvar.
Nový!!: Dějiny matematiky a Plocha · Vidět víc »
Počítadlo
Kuličkové počítadlo Počítadlo či abakus je jednoduchá mechanická pomůcka usnadňující výpočty.
Nový!!: Dějiny matematiky a Počítadlo · Vidět víc »
Poincarého věta
Vizualizace převádění na povrchu obyčejné třírozměrné koule Poincarého věta (někdy označována jako Poincarého domněnka) je matematická věta z geometrické topologie, která se vyjadřuje o charakterizaci (třírozměrného) povrchu čtyřrozměrné koule mezi třídimenzionálními varietami.
Nový!!: Dějiny matematiky a Poincarého věta · Vidět víc »
Polynom
Polynom (též mnohočlen) je výraz ve tvaru kde a_n \neq 0.
Nový!!: Dějiny matematiky a Polynom · Vidět víc »
Polynomická rovnice
V matematice je algebraická rovnice nebo polynomická rovnice, rovnice ve formě nebo, s ohledem na to, že rozdíl polynomů je stále polynom, můžeme ekvivalentně uvažovat jen kde P a Q jsou polynomy s koeficienty v některém oboru, často v oboru racionálních čísel.
Nový!!: Dějiny matematiky a Polynomická rovnice · Vidět víc »
Pravý úhel
Pravý úhel Pravý úhel je úhel, který tvoří polovinu přímého úhlu či čtvrtinu plného úhlu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Pravý úhel · Vidět víc »
Pravděpodobnost
Hazardní hry jsou založené na pravděpodobnosti Pravděpodobnost náhodného jevu je číslo vyjadřující očekávatelnost určitého jevu, obvykle výsledku náhodného pokusu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Pravděpodobnost · Vidět víc »
Problém čtyř barev
Politická mapa států USA obarvená čtyřmi barvami Problém čtyř barev či také věta o čtyřech barvách je (již kladně vyřešený) problém z teorie grafů, který zní: „Stačí čtyři barvy na obarvení libovolné politické mapy tak, aby žádné dva sousedící státy nebyly obarveny stejnou barvou?“ (Za sousední státy jsou považovány takové, že mají společnou hraniční čáru tj. nesousedí spolu jen v jednom bodě.) Obecněji se lze tázat na minimální potřebný počet barev, lze však poměrně snadno dokázat, že pět barev postačuje.
Nový!!: Dějiny matematiky a Problém čtyř barev · Vidět víc »
Problémy tisíciletí
Problémy tisíciletí (anglicky Millenium Prize Problems) je označení pro sedm matematických problémů, které v roce 2000 vyhlásil Clayův matematický institut jako nejdůležitější otevřené problémy soudobé matematiky.
Nový!!: Dějiny matematiky a Problémy tisíciletí · Vidět víc »
Proměnná
Proměnná je v matematice a programování způsob symbolické reprezentace objektů, který umožňuje zcela abstraktní manipulaci s nimi.
Nový!!: Dějiny matematiky a Proměnná · Vidět víc »
Prvočíslo
Prvočíslo je přirozené číslo větší než 1, které je beze zbytku dělitelné jen dvěma děliteli: jedničkou a samo sebou.
Nový!!: Dějiny matematiky a Prvočíslo · Vidět víc »
Ptolemaios I. Sótér
Ptolemaios I. Sotér, zlatá pentadrachma, ~315 př. n. l. Ptolemaios I. Sotér (v překladu spasitel-zachránce), 367–283 př.
Nový!!: Dějiny matematiky a Ptolemaios I. Sótér · Vidět víc »
Pythagoras
Pythagoras ze Sámu (přesněji Pýthagorás, řec. Πυθαγόρας ο Σάμιος, okolo 570 př. n. l. ostrov Samos – po 510 př. n. l. Krotón v jižní Itálii) byl řecký filozof, matematik, astronom i kněz.
Nový!!: Dějiny matematiky a Pythagoras · Vidět víc »
Pythagoreismus
Pythagoras Pythagoreismus (též pýthagoreismus) je filosofická esoterní škola a významná tradice západního myšlení, kterou založil kolem roku 530 př. n. l.
Nový!!: Dějiny matematiky a Pythagoreismus · Vidět víc »
Pythagorova věta
Pythagorova věta: Součet obsahů čtverců nad odvěsnami (modrá plus červená plocha) se rovná obsahu čtverce nad přeponou pravoúhlého rovinného trojúhelníku (fialová plocha) Pythagorova věta popisuje vztah, který platí mezi délkami stran pravoúhlých trojúhelníků v euklidovské rovině.
Nový!!: Dějiny matematiky a Pythagorova věta · Vidět víc »
Reinhard Selten
Reinhard Selten (5. října 1930 Vratislav – 23. srpna 2016 Poznaň) byl německý matematik a ekonom.
Nový!!: Dějiny matematiky a Reinhard Selten · Vidět víc »
René Descartes
René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.
Nový!!: Dějiny matematiky a René Descartes · Vidět víc »
Reprezentace (grupa)
Reprezentace grupy G je (homo)morfismus G\to Aut(V), kde V je vektorový prostor a Aut(V) grupa invertibilních lineárních zobrazení V\to V s operací skládání.
Nový!!: Dějiny matematiky a Reprezentace (grupa) · Vidět víc »
Rigorózní zkouška
Rigorózní zkouška (latinsky examen rigorosum – přísná zkouška), dříve též rigorózum, hovorově též rigo, přesněji státní rigorózní zkouška, je v Česku jeden z typů státní zkoušky na některých vysokých školách univerzitního typu (univerzitách).
Nový!!: Dějiny matematiky a Rigorózní zkouška · Vidět víc »
Rovnice
Rovnice je v matematice vztah rovnosti dvou výrazů, které obsahují jednu nebo více proměnných.
Nový!!: Dějiny matematiky a Rovnice · Vidět víc »
RSA
Adi Šamir (2009), jeden ze tří spoluautorů algoritmu RSA RSA (iniciály autorů Rivest, Shamir, Adleman) je šifra s veřejným klíčem, jedná se o první algoritmus, který je vhodný jak pro podepisování, tak šifrování.
Nový!!: Dějiny matematiky a RSA · Vidět víc »
Sčítání
Sčítání je jednou ze základních operací v aritmetice.
Nový!!: Dějiny matematiky a Sčítání · Vidět víc »
Schrödingerova rovnice
Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.
Nový!!: Dějiny matematiky a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »
Scipione del Ferro
Scipione del Ferro (6. února 1465 Bologna – 5. listopadu 1526 Bologna) byl italský matematik.
Nový!!: Dějiny matematiky a Scipione del Ferro · Vidět víc »
Sedm mostů města Královce
Mapka Královce z Eulerových dob s vyznačením sedmi mostů Sedm mostů města Královce je slavný, již vyřešený matematický problém, založený na skutečném místě a skutečné situaci.
Nový!!: Dějiny matematiky a Sedm mostů města Královce · Vidět víc »
Simon Stevin
Simon Stevin (1548 Bruggy – 1620 Leiden) byl vlámský matematik, fyzik a inženýr, který byl aktivní v mnoho oblastech teoretické i aplikované vědy.
Nový!!: Dějiny matematiky a Simon Stevin · Vidět víc »
Soustava souřadnic
Soustava souřadnic (též souřadnicová soustava či systém souřadnic) umožňuje jednoznačně popsat polohu bodu pomocí čísel jakožto souřadnic čili koordinát.
Nový!!: Dějiny matematiky a Soustava souřadnic · Vidět víc »
Stanislav Vydra
Pomník Stanislava Vydry v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK na Karlově Stanislav Vydra (13. listopadu 1741, Hradec Králové – 3. prosince 1804, Praha) byl český katolický kněz, český vysokoškolský profesor, matematik a národní buditel.
Nový!!: Dějiny matematiky a Stanislav Vydra · Vidět víc »
Starověk
Pietera Bruegela staršího Termín starověk označuje v dějepisectví historické období vzniku a rozvoje prvních civilizací na Středním východě, v oblasti Středomoří a v jižní a východní Asii.
Nový!!: Dějiny matematiky a Starověk · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Dějiny matematiky a Středověk · Vidět víc »
Stereometrie
Stereometrie či prostorová geometrie je geometrie v třírozměrném (3D) Euklidovském prostoru.
Nový!!: Dějiny matematiky a Stereometrie · Vidět víc »
Stochastika
Stochastika je matematický obor, který se zabývá zkoumáním a modelováním náhodných jevů.
Nový!!: Dějiny matematiky a Stochastika · Vidět víc »
Stupeň (úhel)
Úhlový stupeň (značka °) je jednotka pro měření velikosti úhlu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Stupeň (úhel) · Vidět víc »
Symbol
Symbol (z řec. σύμβολον, lat. symbolum) je obvykle vizuální znak, znamení, emblém nebo značka, která odkazuje na určitý konvenční nebo tradiční význam.
Nový!!: Dějiny matematiky a Symbol · Vidět víc »
Těžiště
Poloha těžiště "T" některých rovinných ploch, za předpokladu že hustota ploch je konstantní Těžiště (hmotný střed) je působiště tíhové síly působící na těleso.
Nový!!: Dějiny matematiky a Těžiště · Vidět víc »
Těžnice
Těžnice je úsečka, na níž leží vektor tíhové síly působící na těleso.
Nový!!: Dějiny matematiky a Těžnice · Vidět víc »
Těleso (algebra)
Těleso (angl. division ring) je algebraická struktura, na které jsou definovány dvě binární operace.
Nový!!: Dějiny matematiky a Těleso (algebra) · Vidět víc »
Tečna
funkce. Tečna kružnice. Tečna ke křivce je přímka, která má v bodě dotyku stejný směrový vektor jako tato křivka.
Nový!!: Dějiny matematiky a Tečna · Vidět víc »
Teorie
Teorie je poznatek či soubor poznatků o nějakém předmětu, k nimž se dospělo pomocí uvažování.
Nový!!: Dějiny matematiky a Teorie · Vidět víc »
Teorie čísel
Teorie čísel je odvětví matematiky zabývající se vlastnostmi čísel – zejména celých.
Nový!!: Dějiny matematiky a Teorie čísel · Vidět víc »
Teorie grafů
vrcholy Teorie grafů je obor diskrétní matematiky, který zkoumá vlastnosti takzvaných grafů.
Nový!!: Dějiny matematiky a Teorie grafů · Vidět víc »
Teorie grup
Teorie grup je matematická disciplína zabývající se studiem grup.
Nový!!: Dějiny matematiky a Teorie grup · Vidět víc »
Teorie her
Jako teorie her nebo též teorie strategických her se označuje disciplína aplikované matematiky, která analyzuje široké spektrum konfliktních rozhodovacích situací, které mohou nastat kdekoliv, kde dochází ke střetu zájmů.
Nový!!: Dějiny matematiky a Teorie her · Vidět víc »
Teorie pravděpodobnosti
Pravděpodobnost hodu kostkami Teorie pravděpodobnosti (počet pravděpodobnosti) je matematická disciplína popisující zákonitosti týkající se jevů, které (přinejmenším z hlediska pozorovatele) mohou a nemusí nastat, resp.
Nový!!: Dějiny matematiky a Teorie pravděpodobnosti · Vidět víc »
Teorie složitosti
Teorie složitosti je odvětvím teorie počítání v informatice a matematice, které se zaměřuje na klasifikaci výpočetních problémů dle jejich vlastní složitosti a určení vztahů mezi nimi.
Nový!!: Dějiny matematiky a Teorie složitosti · Vidět víc »
Thomas Harriot
Thomas Harriot (asi 1560, Oxford – 2. červenec 1621, Londýn) byl anglický astronom, matematik, etnograf a překladatel, který uskutečnil 26. července 1609 první zaznamenané pozorování Měsíce dalekohledem (několik měsíců před Galileem).
Nový!!: Dějiny matematiky a Thomas Harriot · Vidět víc »
Trigonometrie
Trigonometrie (z řeckého trigónon, trojúhelník a metrein, měřit) je oblast goniometrie zabývající se užitím goniometrických funkcí při řešení úloh o trojúhelnících.
Nový!!: Dějiny matematiky a Trigonometrie · Vidět víc »
Trisekce úhlu
Trisekce úhlu je jeden ze tří nejslavnějších antických konstrukčních problémů (zbylé dva jsou kvadratura kruhu a duplikace krychle; souhrnně jsou nazývány Tři klasické problémy antické matematiky).
Nový!!: Dějiny matematiky a Trisekce úhlu · Vidět víc »
Trojčlenka
Trojčlenka je mechanický matematický postup, používaný při výpočtech přímé a nepřímé úměrnosti.
Nový!!: Dějiny matematiky a Trojčlenka · Vidět víc »
Trojúhelník
Trojúhelník (symbol △) je základní geometrický útvar, který má tři vrcholy a tři strany.
Nový!!: Dějiny matematiky a Trojúhelník · Vidět víc »
Turingův stroj
Umělecké znázornění Turingova stroje Turingův stroj (TS) je teoretický model počítače popsaný matematikem Alanem Turingem, který se používá pro modelování algoritmů v teorii vyčíslitelnosti.
Nový!!: Dějiny matematiky a Turingův stroj · Vidět víc »
Umocňování
Umocňování je matematická operace, která vyjadřuje opakované násobení.
Nový!!: Dějiny matematiky a Umocňování · Vidět víc »
Univerzita
Univerzita (z lat. universitas.
Nový!!: Dějiny matematiky a Univerzita · Vidět víc »
Variační počet
Variační počet je odvětvím matematické analýzy, které se zabývá maximalizací a minimalizací funkcionálů, což jsou zobrazení z množiny funkcí do množiny reálných čísel.
Nový!!: Dějiny matematiky a Variační počet · Vidět víc »
Vavřinec Benedikt z Nudožer
Vavřinec Benedikt Nedožerský: ''Grammaticae Bohemicae ad leges naturalis methodi conformatae et notis numerisque illustratae ac distinctae libri duo'' (Praha, 1612) Vavřinec Benedikt z Nudožer, případně z Nedožer, vlastním podpisem Nudožerinus, (10. srpna 1555 Nedožery-Brezany – 4. června 1615 Praha), byl slovenský matematik, pedagog, básník, překladatel žalmů a filolog, který se podílel na rozvoji českého humanismu a sestavil první systematickou mluvnici češtiny.
Nový!!: Dějiny matematiky a Vavřinec Benedikt z Nudožer · Vidět víc »
Václav Chvátal
Václav Chvátal (* 20. července 1946) je emeritním profesorem na univerzitě Concordia v Montrealu v Kanadě a hostujícím profesorem na Karlově univerzitě.
Nový!!: Dějiny matematiky a Václav Chvátal · Vidět víc »
Václav Hlavatý
Václav Hlavatý (27. ledna 1894 Louny farnost Louny – 11. ledna 1969 Bloomington, Indiana, USA) byl český matematik a člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po roce 1945 poslancem Prozatímního Národního shromáždění.
Nový!!: Dějiny matematiky a Václav Hlavatý · Vidět víc »
Válec
Válec je v prostorové geometrii těleso, vymezené dvěma rovnoběžnými podstavami a pláštěm.
Nový!!: Dějiny matematiky a Válec · Vidět víc »
Vektorový prostor
Vektorový prostor (též lineární prostor) je ústředním objektem studia lineární algebry, v jehož rámci jsou definovány všechny ostatní důležité pojmy této disciplíny.
Nový!!: Dějiny matematiky a Vektorový prostor · Vidět víc »
Velká Fermatova věta
Pierre de Fermat Velká Fermatova věta je jedna z nejslavnějších vět v historii matematiky.
Nový!!: Dějiny matematiky a Velká Fermatova věta · Vidět víc »
Vesmír
datum přístupu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Vesmír · Vidět víc »
Vojtěch Jarník
Jižním Městě II je po Vojtěchu Jarníkovi pojmenována ulice a návazně autobusová zastávka Vojtěch Jarník (22. prosince 1897 Praha – 22. září 1970 Praha), patřil mezi největší české matematiky 20. století.
Nový!!: Dějiny matematiky a Vojtěch Jarník · Vidět víc »
William Timothy Gowers
William Timothy Gowers (* 20. listopadu 1963 Marlborough, Wiltshire, Anglie, Spojené království), známý také jako Tim Gowers, je anglický matematik a profesor matematiky na Cambridgeské univerzitě.
Nový!!: Dějiny matematiky a William Timothy Gowers · Vidět víc »
Zatmění Slunce
Animace zatmění Slunce 10. června 2021 Evropy. Fotografie je pořízena z území Francie.Poměry velikostí a vzdáleností neodpovídají skutečnosti, polostín je mnohem užší ve srovnání s průměrem Země. Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje.
Nový!!: Dějiny matematiky a Zatmění Slunce · Vidět víc »
Základní věta algebry
Základní věta algebry (též označovaná jako Fundamentální věta algebry) je důležité matematické tvrzení, které má fundamentální význam v algebře, ale podstatnou roli hraje i v dalších odvětvích matematiky.
Nový!!: Dějiny matematiky a Základní věta algebry · Vidět víc »
Zénón z Eleje
Zénón z Eleje (Ζήνων ὁ Ἐλεάτης) (cca 490 př. n. l. – cca 430 př. n. l.) byl předsókratovský řecký filosof.
Nový!!: Dějiny matematiky a Zénón z Eleje · Vidět víc »
Zenónovy paradoxy
Zenónovy paradoxy jsou čtyři nejznámější ze starověkých paradoxů známé také pod dobovým názvem aporie („ne-cesta“), kterými prý Zénón z Eleje, přítel a žák Parmenidův, a další eleaté dokazovali nemožnost či zdánlivost pohybu.
Nový!!: Dějiny matematiky a Zenónovy paradoxy · Vidět víc »
Zlatý řez
Zlatý obdélník Jako zlatý řez (latinsky sectio aurea) se označuje poměr o hodnotě přibližně 1,618 : 1 (resp. 1 : 0,618).
Nový!!: Dějiny matematiky a Zlatý řez · Vidět víc »
Zlomek
Grafické znázornění zlomků se jmenovatelem 4. Zlomek (či lomený výraz) označuje v matematice podíl dvou výrazů (tj. zlomek naznačuje dělení).
Nový!!: Dějiny matematiky a Zlomek · Vidět víc »
14. století
Čtrnácté století je období mezi 1. lednem 1301 a 31. prosincem 1400 našeho letopočtu.
Nový!!: Dějiny matematiky a 14. století · Vidět víc »
1482
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny matematiky a 1482 · Vidět víc »
1515
Rok 1515 (MDXV) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny matematiky a 1515 · Vidět víc »
1545
Rok 1545 (MDXLV) byl nepřestupný rok, který započal podle juliánského kalendáře úterým.
Nový!!: Dějiny matematiky a 1545 · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Dějiny matematiky a 16. století · Vidět víc »
1690
1690 (MDCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny matematiky a 1690 · Vidět víc »
17. století
17.
Nový!!: Dějiny matematiky a 17. století · Vidět víc »
1736
1736 (MDCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny matematiky a 1736 · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Dějiny matematiky a 18. století · Vidět víc »
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Nový!!: Dějiny matematiky a 1976 · Vidět víc »
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Dějiny matematiky a 2002 · Vidět víc »
2006
Rok 2006 (MMVI) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Dějiny matematiky a 2006 · Vidět víc »
3. století př. n. l.
3.
Nový!!: Dějiny matematiky a 3. století př. n. l. · Vidět víc »
6. století př. n. l.
Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.
Nový!!: Dějiny matematiky a 6. století př. n. l. · Vidět víc »