Rychlejší přístup než prohlížeči!
181 vztahy: Aargau, Absolutismus, Alamani, Albrecht II. Habsburský, Alemanie, Alpy, Anšlus, Appenzell Ausserrhoden, Appenzell Innerrhoden, Archeologie, Autonomie, Avenches, Štaufové, Švábská liga, Švýcarská lidová strana, Švýcarská národní banka, Švýcarský kanton, Švýcarsko, Ženeva, Ženeva (kanton), Židé, Říjnová revoluce, Římská říše, Basilej, Basilej-město, Basilej-venkov, Bern, Bern (kanton), Biskupství, Bitva na Lechu (955), Bitva u Bibracte, Bitva u Morgartenu, Bitva u Sempachu, Burgundi, Burgundské vévodství, Burgundsko, Curych, Curych (kanton), Dějiny Evropy, Doba bronzová, Druhá světová válka, Druhé Burgundské království, Evropská unie, Evropské hospodářské společenství, Evropský hospodářský prostor, Federální rada, Franská říše, František I. Francouzský, Freiburg im Üechtland, Fribourg (kanton), ..., Fridrich II. Štaufský, Fridrich III. Habsburský, Germáni, Glarus (kanton), Grandson (Švýcarsko), Graubünden, Grimmova–Hoffmannova aféra, Haagské úmluvy, Habsburg (hrad), Habsburkové, Helvéciové, Helvétská republika, Helvetské vyznání, Holokaust, Horní Burgundsko, Hugenoti, Jaderná zbraň, Jan Kalvín, Jindřich VII. Lucemburský, Julius Caesar, Julius II., Jura (kanton), Kanton Schwyz, Kanton Solothurn, Kanton St. Gallen, Karel IV., Karel Smělý, Karel Veliký, Karlovci, Katolictví, Keltové, Klášter, Konšel, Konfederace, Kyburgové, Léno, Leopold III. Habsburský, Lichtenštejnsko, Limes Romanus, Lombardie, Lovci a sběrači, Lucern, Lucern (kanton), Ludvík II. Němec, Ludvík IV. Bavor, Maďaři, Maxmilián I. Habsburský, Michail Sergejevič Gorbačov, Murten, Nacistické Německo, Nancy, Napoleon Bonaparte, Německá selská válka, Neolit, Neuchâtel, Neuchâtel (kanton), Neutralita, Nidwalden, Občanská válka, Obwalden, Opozice (politika), Organizace spojených národů, Osa (politika), Ota I. Veliký, Pacifismus, Paleolit, Papež, Přímá demokracie, Porýní, Protestantismus, První Francouzská republika, První internacionála, První světová válka, Rada Evropy, Rétové, Rýn, Reformace, Reformátor, Romanizace (kultura), Ronald Reagan, Rudolf I. Habsburský, Ruská invaze na Ukrajinu, Rusko, Saracén, Schaffhausen, Schaffhausen (kanton), Schengenská smlouva, Schengenský prostor, Schwyz, Schwyz (kanton), Smlouva o nešíření jaderných zbraní, Sociálně demokratická strana Švýcarska, Sovětský svaz, Spojenci (druhá světová válka), St. Gallen, Stará švýcarská konfederace, Středofranská říše, Svatá říše římská, Svatá liga, Světový židovský kongres, Svrchovanost, Swissinfo, Třicetiletá válka, Thurgau, Ticino (kanton), Ukrajina, Ulrich Zwingli, Unterwalden, Uri, Valais, Vaud, Vídeňský kongres, Východofranská říše, Velká francouzská válka, Verdunská smlouva, Versailleská smlouva, Vestfálský mír, Vichistická Francie, Welfové, Západořímská říše, Zug (kanton), 1291, 1523, 1648, 1656, 1712, 1798, 1803, 1815, 1848, 843. Rozbalte index (131 více) »
Aargau
Aargau je kanton na severu Švýcarska.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Aargau · Vidět víc »
Absolutismus
Hyacinta Rigauda (ca 1700). Vladař je představen s odznaky svého majestátu v póze, která má kořeny už v antice. Obraz se stal příkladem pro panovnické portréty v celé Evropě. Absolutismus (z lat. absolutus – úplný, osvobozený, neomezený; absolvere – osvobodit, uvolnit, dokončit, ale také splatit) je historiografický termín označující formu vlády tradičně charakterizovanou ústředním postavením panovníka, hospodářským a politickým centralismem, důležitostí armády a správního aparátu, existencí dvora a státní církve.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Absolutismus · Vidět víc »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Alamani · Vidět víc »
Albrecht II. Habsburský
Albrecht II.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Albrecht II. Habsburský · Vidět víc »
Alemanie
#PŘESMĚRUJ Alamannie.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Alemanie · Vidět víc »
Alpy
Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Alpy · Vidět víc »
Anšlus
Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Anšlus · Vidět víc »
Appenzell Ausserrhoden
Appenzell Ausserrhoden je kanton na severovýchodě Švýcarska vzniklý rozdělením původně jednotného kantonu Appenzell na katolický polokanton Innerrhoden a protestantský polokanton Ausserrhoden.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Appenzell Ausserrhoden · Vidět víc »
Appenzell Innerrhoden
Appenzell Innerrhoden je kanton na severovýchodě Švýcarska vzniklý rozdělením původně jednotného kantonu Appenzell na katolický polokanton Innerrhoden a protestantský polokanton Ausserrhoden.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Appenzell Innerrhoden · Vidět víc »
Archeologie
''Laténská socha z Mšeckých Žehrovic'' Archeologie (z řečtiny: αρχαίος (archaios).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Archeologie · Vidět víc »
Autonomie
Autonomie (z řeckého autonomos, řídící se vlastními zákony, a autonomia, politická nezávislost) je stav určitého společenství nebo jednotlivce, pokud se řídí pravidly a zákony, které si sám dává nebo dobrovolně přijímá.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Autonomie · Vidět víc »
Avenches
Avenches je město a obec v kantonu Vaud, v frankofonní části Švýcarska.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Avenches · Vidět víc »
Štaufové
Štaufové nebo také Hohenštaufové (německy Hohenstaufen) byli římskoněmeckou vládnoucí dynastií v letech 1138 až 1254.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Štaufové · Vidět víc »
Švábská liga
#PŘESMĚRUJ Švábský spolek.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Švábská liga · Vidět víc »
Švýcarská lidová strana
Švýcarská lidová strana (německy Schweizerische Volkspartei (SVP), francouzsky Union démocratique du centre, italsky Unione Democratica del Centro, rétorománsky Partida populara Svizra) je švýcarská politická strana.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Švýcarská lidová strana · Vidět víc »
Švýcarská národní banka
Švýcarská národní banka (německy Schweizerische Nationalbank (SNB), francouzsky Banque Nationale Suisse (BNS), ital. Banca Nazionale Svizzera (BNS), rétorom. Banca Naziunala Svizra (BNS), oficiální mezinárodní název Swiss National Bank (SNB)) je centrální banka Švýcarska.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Švýcarská národní banka · Vidět víc »
Švýcarský kanton
#PŘESMĚRUJ Kanton (Švýcarsko).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Švýcarský kanton · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Švýcarsko · Vidět víc »
Ženeva
Ženeva (švýcarskou němčinou,, franko-provensálsky Zeneva) je švýcarské město a hlavní město kantonu Ženeva.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Ženeva · Vidět víc »
Ženeva (kanton)
Ženeva, plným názvem Republika a kanton Ženeva, je nejzápadnější švýcarský kanton, rozkládající se na jihozápadě Švýcarska při jižním břehu Ženevského jezera.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Ženeva (kanton) · Vidět víc »
Židé
Židé (hebrejsky יְהוּדִים, Jehudim, sg. יְהוּדִי, Jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Židé · Vidět víc »
Říjnová revoluce
Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po Únorové revoluci.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Říjnová revoluce · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Římská říše · Vidět víc »
Basilej
Basilej je švýcarské město, ležící při hranicích s Francií a Německem na obou březích Rýna.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Basilej · Vidět víc »
Basilej-město
Basilej-město je kanton na severozápadě Švýcarska.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Basilej-město · Vidět víc »
Basilej-venkov
Basilej-venkov je kanton na severozápadě Švýcarska.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Basilej-venkov · Vidět víc »
Bern
Bern (v místní švýcarské němčině) je město ve Švýcarsku, hlavní město stejnojmenného kantonu a de facto hlavní město Švýcarska (sídlí zde vláda a parlament, ale jeho postavení jako hlavního města ani jako dříve uváděného spolkového města, tzv., není v legislativě zakotveno).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Bern · Vidět víc »
Bern (kanton)
Bern je kanton na západě středního Švýcarska, pojmenovaný po svém hlavním městě, Bernu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Bern (kanton) · Vidět víc »
Biskupství
Biskupství je synonymum pro církevní správní obvod diecézi (eparchii ve východním křesťanství), v římskokatolické církvi také označení pro sídlo (budovu) či úřad biskupa.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Biskupství · Vidět víc »
Bitva na Lechu (955)
Bitva na řece Lech byla jedna z nejdůležitějších bitev vybojovaných v Evropě raného středověku.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Bitva na Lechu (955) · Vidět víc »
Bitva u Bibracte
Bitva u Bibracte byla první velkou bitvou galských válek.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Bitva u Bibracte · Vidět víc »
Bitva u Morgartenu
Bitva u Morgartenu byla bitva mezi silami Habsburků (zejména Rakouského vévodství) a rodící se Švýcarské konfederace, která se odehrála 15. listopadu 1315 v horském průsmyku Morgarten ve středním Švýcarsku nedaleko jezera Ägerisee, na pomezí mezi dnešními kantony Zug a Schwyz.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Bitva u Morgartenu · Vidět víc »
Bitva u Sempachu
Bitva u Sempachu se odehrála 9. července 1386 u švýcarského města Sempach a byla svedena vojsky Rakouského vévodství (vedených vévodou Leopoldem III.) a Staré švýcarské konfederace.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Bitva u Sempachu · Vidět víc »
Burgundi
Burgundi patřili mezi východogermánské kmeny, které sídlily původně na baltském pobřeží mezi ústím Odry a Visly.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Burgundi · Vidět víc »
Burgundské vévodství
Burgundské vévodství (francouzsky Duché de Bourgogne, latinsky Ducatus Burgundiae) bylo středověké vévodství existující na východě dnešní Francie v letech 918–1482.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Burgundské vévodství · Vidět víc »
Burgundsko
Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Burgundsko · Vidět víc »
Curych
Curych je největší město Švýcarska a hlavní město stejnojmenného kantonu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Curych · Vidět víc »
Curych (kanton)
Curych (švýcarskou němčinou) je kanton na severovýchodě Švýcarska, pojmenovaný po svém hlavním městě, Curychu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Curych (kanton) · Vidět víc »
Dějiny Evropy
Abrahamem Orteliusem v roce 1595 Dějiny Evropy se zabývají objevováním a shromažďováním, studiem, organizováním a prezentací a výkladem minulých událostí a lidských poměrů v Evropě od počátku písemných záznamů.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Dějiny Evropy · Vidět víc »
Doba bronzová
Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu – pro výrobu důležitých potřeb.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Doba bronzová · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Druhá světová válka · Vidět víc »
Druhé Burgundské království
Druhé Burgundské království (francouzsky) je historický termín pro vrcholně středověké Burgundské království (latinsky), od 12. století zvané jako Arelatské království (latinsky, v moderní francouzštině) neboli zkráceně Arelat podle hlavního města Arles na území Burgundska.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Druhé Burgundské království · Vidět víc »
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Evropská unie · Vidět víc »
Evropské hospodářské společenství
Evropské hospodářské společenství (EHS) byla mezinárodní organizace existující mezi lety 1958 až 1993, která byla vytvořena, aby podporovala ekonomickou integraci (včetně jednotného trhu) mezi Belgií, Francií, Německem, Itálií, Lucemburskem a Nizozemskem.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Evropské hospodářské společenství · Vidět víc »
Evropský hospodářský prostor
Bývalý člen (Británie) Evropský hospodářský prostor (EHP), (anglicky European Economic Area - EEA), je prostor, ve kterém je zaručena svoboda pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu uvnitř Evropského jednotného trhu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Evropský hospodářský prostor · Vidět víc »
Federální rada
#PŘESMĚRUJ Spolková rada (Švýcarsko).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Federální rada · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Franská říše · Vidět víc »
František I. Francouzský
František I. Francouzský (12. září 1494 – 31. března 1547), přezdívaný „Rytířský král“Knecht, R.J. Francis I, (Cambridge University Press, 1984), 1–2.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a František I. Francouzský · Vidět víc »
Freiburg im Üechtland
#PŘESMĚRUJ Fribourg.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Freiburg im Üechtland · Vidět víc »
Fribourg (kanton)
Fribourg je kanton na západě Švýcarska, pojmenovaný po svém hlavním městě, Fribourgu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Fribourg (kanton) · Vidět víc »
Fridrich II. Štaufský
Fridrich II.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Fridrich II. Štaufský · Vidět víc »
Fridrich III. Habsburský
Fridrich III.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Fridrich III. Habsburský · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Germáni · Vidět víc »
Glarus (kanton)
Glarus je kanton na východě centrálního Švýcarska.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Glarus (kanton) · Vidět víc »
Grandson (Švýcarsko)
Grandson je město v západní (frankofonní) části Švýcarska při jižním břehu Neuchâtelského jezera v okrese Jura-Nord vaudois.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Grandson (Švýcarsko) · Vidět víc »
Graubünden
Graubünden (Grisonsko) je rozlohou největší kanton Švýcarska ležící v hornaté jihovýchodní části státu na hranici s Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Graubünden · Vidět víc »
Grimmova–Hoffmannova aféra
Robert Grimm Grimmova–Hoffmannova aféra byl skandál, který ohrozil neutralitu Švýcarska během první světové války.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Grimmova–Hoffmannova aféra · Vidět víc »
Haagské úmluvy
První mezinárodní mírová konference v paláci Huis ten Bosch v Haagu (1899) Haagské úmluvy, také haagské právo, z roku 1899 a 1907 jsou mezinárodní úmluvy a deklarace týkající se vedení válek.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Haagské úmluvy · Vidět víc »
Habsburg (hrad)
Rytina z konce 16. století Habsburg (nesprávně Habsburk, Hapsburg; původně Habichtsburg) je hrad ve švýcarském kantonu Aargau nad řekou Aare.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Habsburg (hrad) · Vidět víc »
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Habsburkové · Vidět víc »
Helvéciové
Evropě kolem roku 58 př. n. l. Helvéciové (psáni také Helvétiové, někdy též nepřesně Helvéti) byli příslušníci keltského kmene, který přibližně ve 4. století př. n. l. osídlil území dnešního západního Švýcarska, a to především území od dnešního Eppenbergu přes Bern, Jensberg, Mont Vully až po Bois de Chátel.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Helvéciové · Vidět víc »
Helvétská republika
Helvétská republika byla francouzská sesterská republika, která existovala na území Švýcarska v letech 1798 až 1803, během francouzských revolučních válek.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Helvétská republika · Vidět víc »
Helvetské vyznání
Helvetské vyznání víry, též Helvetská konfese (lat. Confessio Helvetica), je dokument základních dogmat reformovaných církví (kalvinistů).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Helvetské vyznání · Vidět víc »
Holokaust
druhé světové války Holokaust (případně holocaust – z anglického.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Holokaust · Vidět víc »
Horní Burgundsko
Horní Burgundsko (latinsky Burgundia Transjurana, „zájurské“) na severu se stalo královstvím v roce 888 za Rudolfa z rodu Welfů.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Horní Burgundsko · Vidět víc »
Hugenoti
Hugenotský kříž Hugenoti byli francouzští protestanti zejména z 16. a 17. století, kteří svůj název získali (alespoň podle jedné z nejčastěji užívaných verzí) podle jména Huguese Besana, vůdce povstání v Ženevě.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Hugenoti · Vidět víc »
Jaderná zbraň
ekvivalentu TNT) 27. března 1954 na atolu Bikini Jaderná zbraň nebo též atomová zbraň je zbraň hromadného ničení, založená na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Jaderná zbraň · Vidět víc »
Jan Kalvín
Kalvínův hrob na hřbitově 'Cimetière des Rois' v Ženevě Jan Kalvín (franc. psán Jean Calvin, it. Giovanni Calvino; vlastním jménem Jehan Cauvin) (10. července 1509, Noyon v Pikardii – 27. května 1564, Ženeva) byl francouzský teolog, významný představitel křesťanské reformace 16. století, zakladatel kalvinismu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Jan Kalvín · Vidět víc »
Jindřich VII. Lucemburský
Jindřich VII.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Jindřich VII. Lucemburský · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Julius Caesar · Vidět víc »
Julius II.
Julius II. (5. prosince 1443 – 21. února 1513), rodným jménem Giuliano della Rovere, přezdívaný „papež válečník“ (Il Papa Guerriero) nebo „papež hrozný" (Il Papa Terribile), byl římskokatolický duchovní, který úřad papeže zastával od roku 1503 až do své smrti v roce 1513.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Julius II. · Vidět víc »
Jura (kanton)
Jura, plným názvem Republika a kanton Jura, je kanton na severozápadě Švýcarska, nacházející se ve stejnojmenném pohoří.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Jura (kanton) · Vidět víc »
Kanton Schwyz
#PŘESMĚRUJ Schwyz (kanton).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Kanton Schwyz · Vidět víc »
Kanton Solothurn
#PŘESMĚRUJ Solothurn (kanton).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Kanton Solothurn · Vidět víc »
Kanton St. Gallen
#PŘESMĚRUJ St. Gallen (kanton).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Kanton St. Gallen · Vidět víc »
Karel IV.
Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, tamtéž), narozen jako Václav, byl jedenáctý český král vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Karel IV. · Vidět víc »
Karel Smělý
Karel Smělý (10. listopadu 1433 v Dijonu – 5. ledna 1477 v Nancy) byl burgundským, brabantským, lucemburským, geldernským vévodou a nositelem Řádu zlatého rouna.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Karel Smělý · Vidět víc »
Karel Veliký
Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Karel Veliký · Vidět víc »
Karlovci
Karlovská dynastie (Karlovci) byla panovnická dynastie z rodu mocných franských majordomů Pipinovců, která vládla ve Franské říši (rozdělené roku 843) v letech 751—987.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Karlovci · Vidět víc »
Katolictví
#PŘESMĚRUJ Katolicismus.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Katolictví · Vidět víc »
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Keltové · Vidět víc »
Klášter
Klášter v Astinu, Itálie Klášter San Lazzaro degli Armeni v Benátkách, Itálie Klášter v Assisi, Itálie Klášter Stams, Rakousko Klášter de San Zoilo, Španělsko Refektář v klášteře Santa Maria Huerta, Španělsko Kapitulní síň v klášteře v Pontaut Klášter (z německého Kloster z latinského claustrum, uzavřené místo, latinsky monasterium) je instituce a budova nebo komplex budov, které slouží jako dlouhodobý příbytek pro duchovní a pracovní činnosti mnichů (monachů), mnišek (jeptišek) či laiků, kde žijí společně jako komunita na rozdíl od osaměle žijících poustevníků (eremitů).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Klášter · Vidět víc »
Konšel
Zasedání městské rady Starého Města pražského v 16. století Konšel (z lat. consul, rádce, radní) byl ve středověku přísežný člen městské rady (lat. consilium civitatis).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Konšel · Vidět víc »
Konfederace
KonfederaceMalá československá encyklopedie ČSAV, heslo Konfederace, III.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Konfederace · Vidět víc »
Kyburgové
Kyburgové byl šlechtický, hraběcí rod původně ze Švábska, vedlejší linie hrabat z Dillingenu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Kyburgové · Vidět víc »
Léno
Léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Léno · Vidět víc »
Leopold III. Habsburský
Leopold III.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Leopold III. Habsburský · Vidět víc »
Lichtenštejnsko
Lichtenštejnsko, plným názvem Lichtenštejnské knížectví, je jeden z nejmenších států Evropy, který leží na svazích Alp (pohoří Rätikon) a v údolí Rýna.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Lichtenštejnsko · Vidět víc »
Limes Romanus
hranice Římské říše v druhém století Limes Romanus nebo jen limes (lat. cesta, později mez, hranice; 2. pád limitis), znamená dnes v širším smyslu pevninskou hranici Římské říše, v užším smyslu systém opevnění a celní hranici tam, kde nebyla určena řekami.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Limes Romanus · Vidět víc »
Lombardie
Lombardie je oblast v severozápadní Itálii, rozkládající se od Alp až k údolí řeky Pád.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Lombardie · Vidět víc »
Lovci a sběrači
Dva muži kmene Hadza se vrací z lovu. Hadzové jsou jednou z mála afrických společností, které dosud praktikují lov a sběr Lovci a sběrači je rovnostářský typ společnosti, která získává většinu potravy prostřednictvím lovu divokých zvířat a sběru jiné volně se vyskytující potravy – planě rostoucích rostlin a jejich plodů, hmyzu, mlžů, plžů či medu – přičemž sběr převažuje nad lovem.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Lovci a sběrači · Vidět víc »
Lucern
Lucern (a, a, v místním dialektu Lozärn) je město ve Švýcarsku, hlavní město stejnojmenného kantonu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Lucern · Vidět víc »
Lucern (kanton)
Lucern je kanton na severovýchodě Švýcarska, pojmenovaný po svém hlavním městě, Lucernu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Lucern (kanton) · Vidět víc »
Ludvík II. Němec
Ludvík II.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Ludvík II. Němec · Vidět víc »
Ludvík IV. Bavor
Ludvík IV.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Ludvík IV. Bavor · Vidět víc »
Maďaři
Maďaři (magyarok, vysl.; dříve Uhři) jsou etnikum střední Evropy, patřící k ugrofinským národům.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Maďaři · Vidět víc »
Maxmilián I. Habsburský
Maxmilián I., v české literatuře též jako Maximilián I. (německy Maximilian I., 22. března 1459, Vídeňské Nové Město – 12. ledna 1519, Wels) byl rakouský arcivévoda z rodu Habsburků, syn císaře Fridricha III. a Eleonory Portugalské.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Maxmilián I. Habsburský · Vidět víc »
Michail Sergejevič Gorbačov
#PŘESMĚRUJ Michail Gorbačov.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Michail Sergejevič Gorbačov · Vidět víc »
Murten
Murten (ve francouzštině Morat) je dvojjazyčná obec ve švýcarském kantonu Fribourg, v okrese See (ve francouzštině District du Lac).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Murten · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Nacistické Německo · Vidět víc »
Nancy
Nancy (německy zastarale Nanzig) je město na východě Francie v departementu Meurthe-et-Moselle a regionu Grand Est.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Nancy · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Německá selská válka
Německá selská válka (Deutscher Bauernkrieg) je tradiční označení pro vlnu původně lokálních selských povstání, která se roku 1524 rozšířila z dnešního jižního Německa, Rakouska a Švýcarska do Švábska, Frank, Alsaska, Durynska a severozápadních Čech (1525) a nakonec i do Saska a Tyrolska (1526).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Německá selská válka · Vidět víc »
Neolit
Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Neolit · Vidět víc »
Neuchâtel
Neuchâtel je švýcarské město v západní, frankofonní části země při severním břehu Neuchâtelského jezera.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Neuchâtel · Vidět víc »
Neuchâtel (kanton)
Neuchâtel (francouzsky, italsky a rétorománsky,, švýcarskou němčinou Nöieburg, plným názvem Republika a kanton Neuchâtel) je kanton, který se nachází na západě Švýcarska ve francouzsky mluvící části nazývané Romandie.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Neuchâtel (kanton) · Vidět víc »
Neutralita
Neutralita (z lat. neutralis, přídavné jméno k neuter, „na žádné straně“, „ani jeden z obou“, spojením ne + uter, doslova „ne jeden ze dvou“) je pojem mezinárodního práva vyjadřující, že stát v nějakém válečném konfliktu není členem žádného z válčících bloků nebo že je trvale neutrální pro případ budoucích konfliktů a není proto členem žádné mezinárodní vojenské organizace.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Neutralita · Vidět víc »
Nidwalden
Nidwalden je jedním z 26 kantonů Švýcarské konfederace, nacházející se v centrálním Švýcarsku.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Nidwalden · Vidět víc »
Občanská válka
Čečensku Občanská válka je ozbrojený konflikt, v němž obě válčící strany tvoří (alespoň zčásti) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Občanská válka · Vidět víc »
Obwalden
Obwalden je jeden z 26 kantonů Švýcarské konfederace.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Obwalden · Vidět víc »
Opozice (politika)
jazyk.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Opozice (politika) · Vidět víc »
Organizace spojených národů
Organizace spojených národů, zkráceně OSN, je mezinárodní organizace založená v roce 1945 s cílem mírového soužití států celého světa.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Organizace spojených národů · Vidět víc »
Osa (politika)
#PŘESMĚRUJ Osa Berlín–Řím–Tokio.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Osa (politika) · Vidět víc »
Ota I. Veliký
Ota I. Veliký (23. listopadu 912 Wallhausen – 7. května 973 Memleben) byl synem Jindřicha I. Ptáčníka, vévoda saský a východofranský král (od 936), král italský (od 951) a první císař Svaté říše římské (od 962).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Ota I. Veliký · Vidět víc »
Pacifismus
Jeden ze symbolů míru, spojovaný s pacifismem (původně logo britské kampaně ''Campaign for Nuclear Disarmament, navržený v roce 1958 Geraldem Holtomem Mezináboženská setkání v Assisi Pacifismus (z lat. pacificus, smiřující, od pacem facere, sjednat mír) je postoj, který odmítá válku a násilí; je přesvědčen o možnosti mírumilovného řešení mezinárodních sporů za každých podmínek a okolností.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Pacifismus · Vidět víc »
Paleolit
Paleolit (z řeckého πάλαιος palaios – „starý“ a λίθος lithos – kámen) neboli starší doba kamenná je označení nejstaršího a nejdelšího (99 %) období lidských dějin.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Paleolit · Vidět víc »
Papež
František Papež (z lat. papa a řec. παπάς, papas, zdrobnělý výraz pro otce) je hlava katolické církve.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Papež · Vidět víc »
Přímá demokracie
Přímá demokracie označuje demokratickou formu vlády, ve které je vůle lidu přímo přenášena do procesu politického rozhodování.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Přímá demokracie · Vidět víc »
Porýní
Mapka znázorňující západní část Porýní. Pruská provincie Porýní v roce 1905 Porýní (německy Rheinland) zastarale Rýnsko je obecný název pro západoněmeckou oblast po obou březích řeky Rýn.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Porýní · Vidět víc »
Protestantismus
95 tezí Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek reformace Protestantismus neboli též protestantství je jeden z hlavních směrů křesťanství, vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z reformace, zahájené vystoupením Martina Luthera proti prodeji odpustků roku 1517.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Protestantismus · Vidět víc »
První Francouzská republika
První republika, oficiálně Francouzská republika, byla vyhlášena 22. září 1792 právě ustanoveným Národním konventem.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a První Francouzská republika · Vidět víc »
První internacionála
První internacionála byla nadnárodní organizací socialistických stran a dělnických svazů založená roku 1864.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a První internacionála · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a První světová válka · Vidět víc »
Rada Evropy
Zasedací sál Parlamentního shromáždění RE Rada Evropy (RE) (anglicky Council of Europe, CoE, francouzsky Conseil de l'Europe) je mezinárodní organizace spojující 46 zemí Evropy. Tato instituce dále zahrnuje šest pozorovatelských zemí: Vatikán, Kanadu, USA, Mexiko, Japonsko a Izrael.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Rada Evropy · Vidět víc »
Rétové
Jazyková mapa Itálie asi 600 př. n. l., jež ukazuje předpokládanou oblast, kde se hovořilo rétským jazykem. Rétové (též Raeti Rhaeti, Rheti či Rhaetii; starořecky: Ραιτοί, Retí) byl společný "etnický" název používaný starověkými Římany k označení skupiny starověkých alpských kmenů, jež si byly jazykově a kulturně blízkéMalá československá encyklopedie.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Rétové · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Rýn · Vidět víc »
Reformace
Reformace ve střední Evropě (1618) Reformace (lat. obnovení či oprava) byl rozkol v katolické církvi, který natrvalo změnil Evropu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Reformace · Vidět víc »
Reformátor
Reformátor v kontextu teologie a historie raného novověku je prosazovatel a propagátor reformace.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Reformátor · Vidět víc »
Romanizace (kultura)
Státy s romanskými jazyky Římská říše za vlády Trajána v roce 117 Romanizace byl proces postupného převládání římského vlivu v západní polovině Evropy, především na území podmaněném samotnými Římany, na němž zakládali římské provincie.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Romanizace (kultura) · Vidět víc »
Ronald Reagan
Ronald Wilson Reagan (6. února 1911 Tampico, Illinois – 5. června 2004 Los Angeles, Kalifornie) byl 40.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Ronald Reagan · Vidět víc »
Rudolf I. Habsburský
Rudolf I. Habsburský (1. května 1218, hrad Limburg – 15. července 1291, Špýr) byl římským králem v letech 1273–1291.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Rudolf I. Habsburský · Vidět víc »
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu neboli rusko-ukrajinská válka (běžně též ruská agrese na Ukrajině, válka na Ukrajině či Putinova válka), v Rusku pouze pod legálním označením „speciální vojenská operace na Ukrajině“, je ozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022 ruským útokem na Ukrajinu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Ruská invaze na Ukrajinu · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Rusko · Vidět víc »
Saracén
Saracénský ''Obchodník s kožešinami v Káhiře,'' olejomalba, Jean-Léon Gérôme, 1869 Saracén je středověký evropský název pro Turka či Araba, především však muslima.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Saracén · Vidět víc »
Schaffhausen
Schaffhausen je město v severním Švýcarsku ležící na řece Rýn.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Schaffhausen · Vidět víc »
Schaffhausen (kanton)
Schaffhausen je kanton, který tvoří nejsevernější cíp Švýcarska a leží téměř celý na sever od Rýna.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Schaffhausen (kanton) · Vidět víc »
Schengenská smlouva
Podpisy na Schengenské smlouvě Schengenská smlouva neboli smlouva o postupném rušení kontrol na společných hranicích je součást práva EU, jež umožňuje společný hraniční režim a společnou imigrační politiku.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Schengenská smlouva · Vidět víc »
Schengenský prostor
Mapa schengenského prostoru. Světle modrá barva označuje plné členy, zelená signatáře, kteří se dosud plně neúčastní Schengenský prostor (zkráceně Schengen) je označení pro území 27 evropských států (zemí Schengenské dohody, zkráceně zemí Schengenu), na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by musely projít hraniční kontrolou.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Schengenský prostor · Vidět víc »
Schwyz
Schwyz (dříve také Schwiz) je švýcarské město, hlavní a druhé největší město stejnojmenného kantonu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Schwyz · Vidět víc »
Schwyz (kanton)
Schwyz je kanton ve střední části Švýcarska.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Schwyz (kanton) · Vidět víc »
Smlouva o nešíření jaderných zbraní
Smlouva o nešíření jaderných zbraní (anglicky: Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons) je mezinárodní smlouva, která má omezit šíření jaderných zbraní.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Smlouva o nešíření jaderných zbraní · Vidět víc »
Sociálně demokratická strana Švýcarska
Sociálně demokratická strana Švýcarska nebo Socialistická strana Švýcarska (německy: Sozialdemokratische Partei der Schweiz, francouzsky: Parti socialiste suisse) je švýcarská politická strana sociálnědemokratické orientace.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Sociálně demokratická strana Švýcarska · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spojenci (druhá světová válka)
Spojenci ve druhé světové válce byla koalice mocností válčících během druhé světové války proti mocnostem Osy.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Spojenci (druhá světová válka) · Vidět víc »
St. Gallen
St.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a St. Gallen · Vidět víc »
Stará švýcarská konfederace
Stará švýcarská konfederace či Staré spříseženství nebo zkráceně jen Stará konfederace, po reformaci také Republika Švýcarů jsou různá označení pro podobu švýcarské „konfederace“ od spojení „prakantonů“ Uri, Schwyz a Unterwalden v roce 1291 do takzvaného Věčného spolku až do příchodu Francouzů a vzniku Helvétské republiky v roce 1798.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Stará švýcarská konfederace · Vidět víc »
Středofranská říše
Středofranská říše (tj. Střední Franky) bylo království v letech 843–855.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Středofranská říše · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Svatá říše římská · Vidět víc »
Svatá liga
Prapor Svaté ligy z roku 1571 Svatá liga bylo v dějinách Evropy 15.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Svatá liga · Vidět víc »
Světový židovský kongres
Světový židovský kongres (World Jewish Congress, WJC) je mezinárodní organizace a federace židovských komunit a organizací.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Světový židovský kongres · Vidět víc »
Svrchovanost
Svrchovanost (též suverenita) je právo vykonávat neomezeně moc na území státu, které náleží každému nezávislému státu, a co zároveň nezakazuje mezinárodní právo.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Svrchovanost · Vidět víc »
Swissinfo
Logo webu swissinfo.cz Swissinfo je devítijazyčný informační portál švýcarské veřejnoprávní společnosti SRG SSR.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Swissinfo · Vidět víc »
Třicetiletá válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Třicetiletá válka · Vidět víc »
Thurgau
Thurgau je kanton na severu Švýcarska, na jižním břehu Bodamského jezera, které tvoří hranici s Německem.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Thurgau · Vidět víc »
Ticino (kanton)
Ticino, plným názvem Republika a kanton Ticino, je nejjižnější švýcarský kanton.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Ticino (kanton) · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Ukrajina · Vidět víc »
Ulrich Zwingli
Huldrych Zwingli Ulrich Zwingli, křestní jméno později psáno též Huldrych, (1. ledna 1484 Wildhaus – 11. října 1531 Kappel am Albis) byl švýcarský kněz, humanistický teolog a první představitel švýcarské reformace.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Ulrich Zwingli · Vidět víc »
Unterwalden
Unterwalden byl spolu s kantony Uri a Schwyz jedním ze tří historických kantonů, které podle legendy v roce 1291 na louce u Rütli společnou přísahou stály na počátku Švýcarské konfederace.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Unterwalden · Vidět víc »
Uri
Uri je jeden z 26 kantonů Švýcarska.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Uri · Vidět víc »
Valais
Valais či Wallis je kanton na jihu Švýcarska.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Valais · Vidět víc »
Vaud
Vaud je kanton na západě Švýcarska, v blízkosti Ženevského jezera.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Vaud · Vidět víc »
Vídeňský kongres
Státní hranice po kongresu, 1815 Vídeňský kongres (Jean-Baptiste Isabey), 1819 Vídeňský kongres bylo setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Vídeňský kongres · Vidět víc »
Východofranská říše
Východofranská říše (též Východofrancká říše) je označení raně středověkého státu vzniklého roku 843 a později označovaného jako Německé království.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Východofranská říše · Vidět víc »
Velká francouzská válka
Velká francouzská válka je označení používané pro sérii konfliktů v letech 1792 až 1815, známých jako francouzské revoluční a napoleonské války.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Velká francouzská válka · Vidět víc »
Verdunská smlouva
Rozdělení Franské říše Verdunskou smlouvou: Ludvík II. Němec ''oranžově'', Karel II. Holý ''modře'', Lothar I. ''zeleně'' Verdunská smlouva uzavřená v roce 843 ve městě Verdunu rozdělila Franskou říši na tři království ovládaná syny Ludvíka I. Pobožného.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Verdunská smlouva · Vidět víc »
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Versailleská smlouva · Vidět víc »
Vestfálský mír
Vestfálský mír, uzavřený 24. října 1648, byl soubor dvou smluv, Münsterské a Osnabrücké, ukončující třicetiletou a osmdesátiletou válku.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Vestfálský mír · Vidět víc »
Vichistická Francie
Vichistická Francie neboli Vichistický režim (francouzsky Régime de Vichy) jsou označení užívaná pro státní útvar v jižní části Francie v období druhé světové války od roku 1940 do roku 1944, jehož oficiální název byl Francouzský stát (francouzsky État Français).
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Vichistická Francie · Vidět víc »
Welfové
Welfové (německy Welfen) jsou starý evropský šlechtický rod, vzniklý jako větev italského rodu Estenských.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Welfové · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Západořímská říše · Vidět víc »
Zug (kanton)
Zug (ve švýcarské němčině) je kanton ve střední části Švýcarska.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a Zug (kanton) · Vidět víc »
1291
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a 1291 · Vidět víc »
1523
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a 1523 · Vidět víc »
1648
1648 (MDCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a 1648 · Vidět víc »
1656
1656 (MDCLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a 1656 · Vidět víc »
1712
1712 (MDCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a 1712 · Vidět víc »
1798
1798 (MDCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a 1798 · Vidět víc »
1803
1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a 1803 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a 1815 · Vidět víc »
1848
1848 (MDCCCXLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a 1848 · Vidět víc »
843
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Švýcarska a 843 · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Historie Švýcarska, Švýcarské dějiny.
