Rychlejší přístup než prohlížeči!
87 vztahy: Ústí nad Labem, Štýrský Hradec, Česká Třebová, Česká Třebová (nádraží), České dráhy, České Velenice, Československé státní dráhy, Československo, Österreichische Bundesbahnen, Břeclav, Břeclav (nádraží), Berlín, Berlin Hauptbahnhof, Berlin Ostbahnhof, Berlin Zoologischer Garten, Berlin-Charlottenburg, Bratislava, Brno, Brno hlavní nádraží, Budapešť, Děčín, Deutsche Bahn, Deutsche Reichsbahn (NDR), Drážďany, EuroCity, Ganz-MÁVAG, Gmünd (Dolní Rakousy), Grafikon dopravy, Hamburk, Havlíčkův Brod, Hohenau an der March, Hungaria (vlak), Intercity-Express, Jízdní řád, Jména mezinárodních vlaků v Československu, Kodaň, Latina, Lokomotiva 350, Lokomotiva 371, Lokomotiva 556.0, Lokomotiva 753, Lokomotiva 754, Meridian (vlak), Motorová jednotka, Motorová jednotka DR řada VT 18.16, Motorová jednotka Hamburg, Motorová jednotka Köln, Motorová jednotka Leipzig, Motorová jednotka M 295.0, Motorová jednotka M 298.0, ..., Motorové vozy 852 a 853, Německá demokratická republika, Pandemie covidu-19, Pardubice, Pardubice hlavní nádraží, Praha, Praha hlavní nádraží, Praha-Holešovice (nádraží), První železniční koridor, Przemyślanin, Railjet, Reálný socialismus, Siemens ES64U2, Siemens ES64U4, Stockholm, Tábor, Vídeň, Vůz Ampz146, 143 ČD, Vůz Bmz245, 241 ČD, Vůz WRmz815 ČD, Villach, Vlak, Wien Hauptbahnhof, Wien Südbahnhof, Západní Berlín, ZSSK, 13. prosinec, 15. červen, 1950, 1957, 1962, 1979, 2014, 2017, 2018, 2020, 9. prosinec. Rozbalte index (37 více) »
Ústí nad Labem
Ústí nad Labem je statutární město na severu Čech, centrum Ústeckého kraje.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Ústí nad Labem · Vidět víc »
Štýrský Hradec
Štýrský Hradec (německy Graz, slovinsky Gradec), hlavní město Štýrska, je druhé největší město v Rakousku.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Štýrský Hradec · Vidět víc »
Česká Třebová
Česká Třebová je město na východě Čech v okrese Ústí nad Orlicí, podle počtu obyvatel čtvrté a podle rozlohy (zastavěné plochy) druhé největší město Pardubického kraje.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Česká Třebová · Vidět víc »
Česká Třebová (nádraží)
Česká Třebová je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji na adrese náměstí Jana Pernera 579.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Česká Třebová (nádraží) · Vidět víc »
České dráhy
ministerstva dopravy České dráhy jsou národní železniční společnost v České republice.
Nový!!: Vindobona (vlak) a České dráhy · Vidět víc »
České Velenice
České Velenice (dříve Cmunt a Dolní Velenice,, v letech 1938–1945) jsou město v Jihočeském kraji, na hranici s Rakouskem, v oblasti Západního Vitorazska.
Nový!!: Vindobona (vlak) a České Velenice · Vidět víc »
Československé státní dráhy
Československé státní dráhy (ČSD) byla státní organizace, která se zabývala správou železniční infrastruktury a provozováním železniční dopravy na území celého Československa.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Československé státní dráhy · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Československo · Vidět víc »
Österreichische Bundesbahnen
Österreichische Bundesbahnen (česky Rakouské spolkové dráhy), kód VKM ÖBB, je rakouský národní dopravce.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Österreichische Bundesbahnen · Vidět víc »
Břeclav
Břeclav (do roku 1925 a v místním nářečí Břeclava) je město ve stejnojmenném okrese v Jihomoravském kraji na řece Dyji, asi 50 km jihovýchodně od Brna, na hranici s Rakouskem a poblíž hranice se Slovenskem.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Břeclav · Vidět víc »
Břeclav (nádraží)
Břeclav je železniční stanice ve stejnojmenném městě na adrese sady 28. října 248, které se nachází v Jihomoravském kraji, 52 km jihovýchodně od Brna (59 km od Brna hlavního nádraží) na řece Dyji, poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Břeclav (nádraží) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Berlín · Vidět víc »
Berlin Hauptbahnhof
Horní překryté nástupiště Berlin Hauptbahnhof (Berlín hlavní nádraží) je hlavní osobní nádraží v Berlíně.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Berlin Hauptbahnhof · Vidět víc »
Berlin Ostbahnhof
Berlin Ostbahnhof (Berlín východní nádraží) je jedno z velmi významných nádraží v Berlíně, ve čtvrti Friedrichshain, v obvodu Friedrichshain-Kreuzberg.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Berlin Ostbahnhof · Vidět víc »
Berlin Zoologischer Garten
Berlin Zoologischer Garten (Berlín Zoologická zahrada), také: Berlin Zoo, je průjezdné nádraží v Berlíně; do provozu bylo uvedeno roku 1882 a dodnes slouží.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Berlin Zoologischer Garten · Vidět víc »
Berlin-Charlottenburg
Nádraží Berlin-Charlottenburg se nachází ve stejnojmenné čtvrti v bývalém Západním Berlíně.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Berlin-Charlottenburg · Vidět víc »
Bratislava
Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Bratislava · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Brno · Vidět víc »
Brno hlavní nádraží
Hlavní nádraží před přestavbou (1901–1902) Brno hlavní nádraží je největší osobní železniční stanice v Brně.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Brno hlavní nádraží · Vidět víc »
Budapešť
Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Budapešť · Vidět víc »
Děčín
Děčín (původně) je statutární město v okrese Děčín v Ústeckém kraji na soutoku řek Labe a Ploučnice.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Děčín · Vidět víc »
Deutsche Bahn
Deutsche Bahn AG (zkratka VKM DB, v němčině jednotné číslo, v překladu Německá dráha, a.s., česky ale často množné: Německé dráhy) je největší železniční dopravce v Německu se zásadním významem pro německé hospodářství.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Deutsche Bahn · Vidět víc »
Deutsche Reichsbahn (NDR)
#PŘESMĚRUJ Deutsche Reichsbahn (Německá demokratická republika).
Nový!!: Vindobona (vlak) a Deutsche Reichsbahn (NDR) · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Drážďany · Vidět víc »
EuroCity
Logo EuroCity Síť EuroCity ve východní Střední Evropě Vlak EC 370 vyjíždí z tunelu u zastávky Mlčechvosty cestou do dánského Århusu pardubickém hlavním nádraží informuje o času odjezdu vlaku EuroCity 275 Slovan do stanice Budapest-Keleti pályaudvar EuroCity, zkráceně EC, znamená kategorii vlakového spoje v rámci evropské mezinárodní železniční sítě.
Nový!!: Vindobona (vlak) a EuroCity · Vidět víc »
Ganz-MÁVAG
Ganz Mavag - firemní štítek Ganz-MÁVAG (Magyar Állami Vas-Acel-és Gépgyár, česky Maďarská státní železniční, metalurgická a strojnická továrna) je maďarský výrobce lokomotiv a železničních vozů sídlící v Budapešti.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Ganz-MÁVAG · Vidět víc »
Gmünd (Dolní Rakousy)
Přeshraniční propojení s Českými Velenicemi přes lávku Gmünd (dříve česky Cmunt) je okresní město v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, při hranicích s Českem, v oblasti Waldviertelu.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Gmünd (Dolní Rakousy) · Vidět víc »
Grafikon dopravy
Ukázka velmi jednoduchého dopravního grafikonu. Výjezd spojů je znázorněn vlevo dole, jejich jízda do cílové stanice je zobrazena jako '''zelená''' spojnice, konečná stanice představuje horní okraj grafikonu. Tam nějakou dobu čekají (čekání je zobrazeno '''žlutou''' vodorovnou linkou). Cestu zpět pak představují '''červené''' úsečky směřující opět dolů, do výjezdní stanice. '''Modře''' je zobrazeno další čekání vozidel nebo vlaků v první stanici. Jedná se o rovnoběžný grafikon, kde jsou tři grafy, představující tři spoje, které vyjely z depa v určitém časovém odstupu a jedou stejnou rychlostí. pražském metru pro linku A (Skalka – Dejvická). Princip zůstává stejný. Z grafikonu je například patrné, že se protijedoucí soupravy pravidelně setkávají ve stanicích Jiřího z Poděbrad a Můstek. Grafikon se svislou časovou osou. Riesbahn, Bavorsko. Grafikon dopravy je grafické znázornění pohybu dopravních spojů (vlaků, vozidel) po trase, tedy grafická forma jízdního řádu.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Grafikon dopravy · Vidět víc »
Hamburk
Hamburk, plným názvem Svobodné a hanzovní město Hamburk, je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna ze tří městských spolkových zemí Německa.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Hamburk · Vidět víc »
Havlíčkův Brod
Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod,, lidově Havlbrod) je město ve stejnojmenném okrese, v Kraji Vysočina, na řece Sázavě.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Havlíčkův Brod · Vidět víc »
Hohenau an der March
Cukrovar v Hohenau Cukrovar přitahuje díky teplé chladicí odpadní vodě různé tažné ptáky Hohenau an der March (česky Cáhnov) je městys se 2 772 obyvateli v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousko, okres Gänserndorf na hranici s Českou republikou a se Slovenskem nedaleko soutoku Moravy a Dyje.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Hohenau an der March · Vidět víc »
Hungaria (vlak)
Hungaria, slangově také Hungárka, je mezistátní vlak linek Ex3 a Ex5, pojmenovaný podle země výchozí stanice – Maďarska.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Hungaria (vlak) · Vidět víc »
Intercity-Express
Takt a rychlosti německé sítě ICE (2018) Intercity-Express (zkráceně ICE) je označení vysokorychlostních vlaků, provozovaných společností Deutsche Bahn (DB) na území Německa a v sousedních zemích (Rakousko, Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie, Francie).
Nový!!: Vindobona (vlak) a Intercity-Express · Vidět víc »
Jízdní řád
Rumunsku, rok 2001. Železniční jízdní řády na nádraží v Tachově. Traťový železniční jízdní řád, Německo. Jízdní řád je dokument, který popisuje, kdy a kam jedou dopravní spoje na určité lince, trati nebo v určité dopravní síti nebo oblasti, případně i časový plán jednotlivé jízdy.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Jízdní řád · Vidět víc »
Jména mezinárodních vlaků v Československu
Jména mezinárodních vlaků v Československu.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Jména mezinárodních vlaků v Československu · Vidět víc »
Kodaň
Kodaň (výslovnost) je hlavní a největší město Dánska.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Kodaň · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Latina · Vidět víc »
Lokomotiva 350
Lokomotiva řady 350 je dvousystémová elektrická lokomotiva, přezdívaná Gorila nebo Krysa, někdy také Potkan.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Lokomotiva 350 · Vidět víc »
Lokomotiva 371
Lokomotiva řady 371 je dvousystémová elektrická lokomotiva, vzniklá modernizací lokomotiv řady 372 ze Škody Plzeň.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Lokomotiva 371 · Vidět víc »
Lokomotiva 556.0
Lokomotivy řady 556.0 jsou typem parních lokomotiv pro těžkou nákladní dopravu, vyráběným v plzeňské Škodě (v době výroby pod názvem Závody V. I. Lenina) v letech 1951–1958 v celkovém počtu 510 kusů a známým pod přezdívkou „štokr“.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Lokomotiva 556.0 · Vidět víc »
Lokomotiva 753
Lokomotivy řady 753 (přezdívané brejlovec, někdy i trojka, trojkový brejlovec) jsou čtyřnápravové dieselelektrické lokomotivy, které pod označením T 478.3 dodala pražská lokomotivka ČKD Československým státním drahám (ČSD) v letech 1968 až 1977 v celkovém počtu 408 kusů a staly se tak jednou z nejpočetnějších řad lokomotiv vůbec.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Lokomotiva 753 · Vidět víc »
Lokomotiva 754
Lokomotiva řady 754 je dieselová lokomotiva s elektrickým přenosem výkonu, vyrobená pro Československé státní dráhy (ČSD) v pražské lokomotivce ČKD v letech 1975–1980 pod označením T 478.4 jako vylepšená verze předchozí lokomotivy T 478.3, určená především pro osobní a rychlíkovou dopravu.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Lokomotiva 754 · Vidět víc »
Meridian (vlak)
Meridian („poledník“) byl expresní dálkový mezinárodní vlak Československých státních drah (ČSD) a dalších železnic v dobách bývalého Československa, který v letech 1969–1993 jezdil po dlouhé trase výrazně severojižního charakteru.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Meridian (vlak) · Vidět víc »
Motorová jednotka
Motorová jednotka v Austrálii Motorová jednotka je železniční dopravní prostředek používaný v regionální i dálkové dopravě.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Motorová jednotka · Vidět víc »
Motorová jednotka DR řada VT 18.16
Motorová jednotka DR řady VT 18.16 (od roku 1970 řada 175, dnes ř. 675 DBAG, design Görlitz) je motorová jednotka s dieselovým pohonem a hydrodynamickým přenosem výkonu pro mezinárodní expresní dopravu vyráběná VEB Waggonbau Görlitz a provozovaná někdejšími Německými říšskými dráhami (Deutsche Reichsbahn - DR) od roku 1963.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Motorová jednotka DR řada VT 18.16 · Vidět víc »
Motorová jednotka Hamburg
Dvoudílná motorová jednotka typu Hamburg navázala na úspěšnou konstrukci jednotky řady 877 „Létající Hamburčan“.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Motorová jednotka Hamburg · Vidět víc »
Motorová jednotka Köln
Třívozové motorové jednotky typu Köln (SVT 137 273-278, 851-858) byly pokračováním vývoje rychlých motorových jednotek DRG.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Motorová jednotka Köln · Vidět víc »
Motorová jednotka Leipzig
Třívozové motorové jednotky typu Leipzig vznikly jako reakce na úspěch zavedení rychlých spojů vedených zpočátku motorovou jednotkou ř. 877 (Létající Hamburčan) mezi Hamburkem a Berlínem a následného vytvoření celoněmecké sítě rychlých spojů s jednotkami typu Hamburg.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Motorová jednotka Leipzig · Vidět víc »
Motorová jednotka M 295.0
Motorové jednotky řady M 295.0 (původně označené jako řada M 495.0) byly dodávány pro potřeby Československých státních drah ve tří- nebo čtyřvozovém provedení podnikem Ganz Budapešť v počtu 10 kusů.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Motorová jednotka M 295.0 · Vidět víc »
Motorová jednotka M 298.0
Motorové jednotky řady M 298.0 (původně řada M 498.0) Československých státních drah byla inovovaná verze motorové jednotky řady M 295.0.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Motorová jednotka M 298.0 · Vidět víc »
Motorové vozy 852 a 853
Motorové vozy řad 852 a 853 byly čtyřnápravové osobní motorové vozy vyrobené ve Vagónce Studénka (nyní Škoda Vagonka) mezi lety 1968 a 1970 pro ČSD.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Motorové vozy 852 a 853 · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Pandemie covidu-19
Pandemie virové choroby covid-19 je pandemie koronavirové choroby covid-19, způsobená akutním respiračním syndromem koronaviru SARS-CoV-2.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Pandemie covidu-19 · Vidět víc »
Pardubice
Pardubice jsou univerzitní a statutární město v okrese Pardubice na východě Čech, metropole Pardubického kraje s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké aglomerace.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Pardubice · Vidět víc »
Pardubice hlavní nádraží
Pardubice hlavní nádraží je železniční stanice v Pardubicích.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Pardubice hlavní nádraží · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Praha · Vidět víc »
Praha hlavní nádraží
Praha hlavní nádraží (obecně jen Hlavní nádraží či hovorově „hlavák“, staršími názvy Nádraží císaře Františka Josefa, Wilsonovo nádraží) je největší osobní železniční nádraží v České republice a nejvýznamnější pražské nádraží.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Praha hlavní nádraží · Vidět víc »
Praha-Holešovice (nádraží)
Vestibul nádraží Praha-Holešovice Nádraží Praha-Holešovice, motorová jednotka Regionova Praha-Holešovice je železniční stanice v Praze, v městské části Praha 7, ve čtvrti a na katastrálním území Holešovice na adresách Partyzánská 1504/24 a Vrbenského 635/39.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Praha-Holešovice (nádraží) · Vidět víc »
První železniční koridor
Mapa prvního železničního koridoru I. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Děčínem a Břeclaví.
Nový!!: Vindobona (vlak) a První železniční koridor · Vidět víc »
Przemyślanin
Lokomotiva řady EU07 v čele vlaku TLK 38510 „Przemyślanin“ (2012) Przemyślanin je dálkový vlak, který provozuje polský železniční dopravce PKP Intercity v kategorii vnitrostátních dálkových vlaků, zkráceně TLK (Tanie Linie Kolejowe).
Nový!!: Vindobona (vlak) a Przemyślanin · Vidět víc »
Railjet
Souprava ÖBB railjet Lokomotiva ÖBB řady 1016 v jednom ze tří testovacích nátěrů pro budoucí soupravy Railjet (2007) Sedačky ve třídě 1+ (Business) Interiér rakouské 2. třídy (economy) Logo railjet Interiér české 2. třídy (economy) Railjet je obchodní označení používané Rakouskými spolkovými dráhami (ÖBB) pro moderní vysokorychlostní vlakové soupravy Viaggio Comfort od jízdního řádu ročníku 2008/9.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Railjet · Vidět víc »
Reálný socialismus
Reálný socialismus byl politický a ekonomický režim států řízených leninistickými komunistickými stranami, tedy Sovětského svazu a jeho satelitů.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Reálný socialismus · Vidět víc »
Siemens ES64U2
Lokomotiva typu Siemens ES64U2 je univerzální střídavá elektrická lokomotiva s asynchronními motory konstruovaná na bázi EuroSprinter, nasazená z počátku jako řada 1016 a 1116 Rakouskými spolkovými drahami (ÖBB) pod ochrannou známkou (Taurus).
Nový!!: Vindobona (vlak) a Siemens ES64U2 · Vidět víc »
Siemens ES64U4
Lokomotiva typu Siemens ES64U4 je univerzální vícesystémová elektrická lokomotiva s asynchronními motory konstruovaná na bázi EuroSprinter, nasazená z počátku jako řada 1216 (Taurus III) ÖBB, v dalších letech i u jiných dopravců, jako např.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Siemens ES64U4 · Vidět víc »
Stockholm
Stockholm je hlavní město Švédska a nejlidnatější region této země.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Stockholm · Vidět víc »
Tábor
Tábor je město v okrese Tábor, v Jihočeském kraji, 50 km severně od Českých Budějovic a 75 km jižně od Prahy.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Tábor · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Vídeň · Vidět víc »
Vůz Ampz146, 143 ČD
Vozy Ampz146 a Ampz143, obě řady číslovány v intervalu 73 54 10-91, jsou řadami velkoprostorových osobních vozů první třídy z vozového parku Českých drah.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Vůz Ampz146, 143 ČD · Vidět víc »
Vůz Bmz245, 241 ČD
Vozy Bmz245 a Bmz241, obě řady číslovány v intervalu 73 54 21-91, jsou řadami oddílových osobních vozů druhé třídy z vozového parku Českých drah.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Vůz Bmz245, 241 ČD · Vidět víc »
Vůz WRmz815 ČD
Vozy WRmz815, číslované v intervalu 73 54 88-91, do roku 2001 označené WRRmz, jsou jídelní osobní vozy z vozového parku Českých drah.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Vůz WRmz815 ČD · Vidět víc »
Villach
Villach (slovinsky Beljak, italsky Villaco, česky Bělák) je druhým největším městem spolkové země Korutany v jižním Rakousku a sedmým největším městem celého Rakouska.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Villach · Vidět víc »
Vlak
Beroun Vlaková souprava v Argentině Vlaková souprava v Indonésii Vlak je jedno nebo několik pevně spojených vozidel, která jsou určená pro pohyb po železniční trati nebo jiné pevné dráze.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Vlak · Vidět víc »
Wien Hauptbahnhof
Wien Hauptbahnhof je centrální železniční stanice ve Vídni, hlavním městě Rakouska.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Wien Hauptbahnhof · Vidět víc »
Wien Südbahnhof
Bývalá hlavní hala Südbahnhof Wien Südbahnhof (česky Vídeň jižní nádraží) byla do 12.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Wien Südbahnhof · Vidět víc »
Západní Berlín
Západní Berlín je označení pro západní část Berlína od rozdělení města v letech 1948–1949 do sjednocení Německa v roce 1990.
Nový!!: Vindobona (vlak) a Západní Berlín · Vidět víc »
ZSSK
#PŘESMĚRUJ Železničná spoločnosť Slovensko Kategorie:Přesměrování ze zkratky.
Nový!!: Vindobona (vlak) a ZSSK · Vidět víc »
13. prosinec
13.
Nový!!: Vindobona (vlak) a 13. prosinec · Vidět víc »
15. červen
15.
Nový!!: Vindobona (vlak) a 15. červen · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Vindobona (vlak) a 1950 · Vidět víc »
1957
1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Vindobona (vlak) a 1957 · Vidět víc »
1962
1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vindobona (vlak) a 1962 · Vidět víc »
1979
1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Vindobona (vlak) a 1979 · Vidět víc »
2014
2014 (MMXIV) byl rok, který v souladu s gregoriánským kalendářem začal ve středu 1. ledna 2014 a skončil ve středu 31. prosince 2014.
Nový!!: Vindobona (vlak) a 2014 · Vidět víc »
2017
Rok 2017 (MMXVII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1.
Nový!!: Vindobona (vlak) a 2017 · Vidět víc »
2018
Rok 2018 (MMXVIII) gregoriánského kalendáře začal v pondělí 1.
Nový!!: Vindobona (vlak) a 2018 · Vidět víc »
2020
Rok 2020 (MMXX) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna, skončil ve čtvrtek 31. prosince a byl přestupný.
Nový!!: Vindobona (vlak) a 2020 · Vidět víc »
9. prosinec
9.
Nový!!: Vindobona (vlak) a 9. prosinec · Vidět víc »
