Rychlejší přístup než prohlížeči!
28 vztahy: Absolutní hudba, Antonín Dvořák, Baden (Dolní Rakousy), Berlín, Fejeton, Habilitace, Habsburská monarchie, Hudba, Johannes Brahms, Kritik, Neue Freie Presse, Praha, Programní hudba, Protagonista, Richard Wagner, Romantismus (hudba), Slovanské tance, Vídeň, Vídeňská univerzita, Wiener Zeitung, 11. září, 1825, 1852, 1861, 1877, 1878, 1904, 6. srpen.
Absolutní hudba
Absolutní hudba je termín hudební estetiky, který vznikl v 19. století.
Nový!!: Eduard Hanslick a Absolutní hudba · Vidět víc »
Antonín Dvořák
Podpis Antonína Dvořáka na autografu 9. symfonie Antonín Leopold Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů a je světově nejhranějším českým skladatelem vůbec.
Nový!!: Eduard Hanslick a Antonín Dvořák · Vidět víc »
Baden (Dolní Rakousy)
Baden či Baden u Vídně je rakouské okresní město ve spolkové zemi Dolní Rakousko.
Nový!!: Eduard Hanslick a Baden (Dolní Rakousy) · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Eduard Hanslick a Berlín · Vidět víc »
Fejeton
Fejeton (z franc. feuilleton respektive feuille.
Nový!!: Eduard Hanslick a Fejeton · Vidět víc »
Habilitace
#PŘESMĚRUJDocent.
Nový!!: Eduard Hanslick a Habilitace · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: Eduard Hanslick a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Hudba
Notový zápis hudby Hudba je organizovaný systém zvuků produkovaný člověkem a určený pro lidské vnímání; oproti řeči, která slouží především k dorozumívání, je cílem hudby především estetické působení.
Nový!!: Eduard Hanslick a Hudba · Vidět víc »
Johannes Brahms
Johannes Brahms (7. května 1833, Hamburk – 3. dubna 1897, Vídeň) byl německý hudební skladatel, klavírista a dirigent.
Nový!!: Eduard Hanslick a Johannes Brahms · Vidět víc »
Kritik
Kritik (z řeckého κριτικός, kritikós – ten, kdo rozlišuje, nebo též ze starořeckého κριτής, krités – soudce) je osoba, která dává k dispozici posouzení, analýzu, interpretaci, nebo pozorování určité skutečnosti.
Nový!!: Eduard Hanslick a Kritik · Vidět víc »
Neue Freie Presse
Neue Freie Presse (titulní stránka prvního čísla z 1. září 1864) Neue Freie Presse (doslova Nový svobodný tisk) byl německy psaný deník vycházející ve Vídni od roku 1864 do roku 1939; hlavní tiskový orgán liberálního směru německorakouské politiky.
Nový!!: Eduard Hanslick a Neue Freie Presse · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Eduard Hanslick a Praha · Vidět víc »
Programní hudba
Programní hudba (též programová hudba) je druh hudby, která usiluje o vyjádření určitého děje či jevu hudebními prostředky.
Nový!!: Eduard Hanslick a Programní hudba · Vidět víc »
Protagonista
Protagonista (řecky prótagónistés) je původně hlavní herec v antickém řeckém divadle.
Nový!!: Eduard Hanslick a Protagonista · Vidět víc »
Richard Wagner
Wilhelm Richard Wagner (22. května 1813, Lipsko – 13. února 1883, Benátky) byl německý hudební skladatel, dramatik, básník, spisovatel, divadelní režisér a dirigent, výrazný představitel hudebního romantismu.
Nový!!: Eduard Hanslick a Richard Wagner · Vidět víc »
Romantismus (hudba)
Hudební romantismus je označení hudebního slohu vokální a instrumentální klasické hudby od zhruba první dekády 19.
Nový!!: Eduard Hanslick a Romantismus (hudba) · Vidět víc »
Slovanské tance
Titulní list prvního vydání ''Slovanských tanců'' s Dvořákovým věnováním Slovanské tance, (I. a II. řada), op.
Nový!!: Eduard Hanslick a Slovanské tance · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Eduard Hanslick a Vídeň · Vidět víc »
Vídeňská univerzita
Vídeňská univerzita je s přibližně 90 000 studenty a více než 10 000 zaměstnanci největší veřejnou vzdělávací a výzkumnou institucí v Rakousku i ostatních německy mluvících zemích.
Nový!!: Eduard Hanslick a Vídeňská univerzita · Vidět víc »
Wiener Zeitung
Wiener Zeitung je rakouský deník.
Nový!!: Eduard Hanslick a Wiener Zeitung · Vidět víc »
11. září
11.
Nový!!: Eduard Hanslick a 11. září · Vidět víc »
1825
1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Eduard Hanslick a 1825 · Vidět víc »
1852
1852 (MDCCCLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Eduard Hanslick a 1852 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Eduard Hanslick a 1861 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Eduard Hanslick a 1877 · Vidět víc »
1878
1878 (MDCCCLXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Eduard Hanslick a 1878 · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Eduard Hanslick a 1904 · Vidět víc »
6. srpen
6.
Nový!!: Eduard Hanslick a 6. srpen · Vidět víc »
