Rychlejší přístup než prohlížeči!
48 vztahy: Adolf von Tschabuschnigg, Anton von Hye, Šluknov, Čechy, Český zemský sněm, Říšská rada (Rakousko), Deutsche Verfassungspartei, Ernst Herbst, Ernst von Plener, Heinrich Hütter, Ignaz von Plener, Jindřich Jaroslav Clam-Martinic, Karl Giskra, Krach na vídeňské burze, Lipová (okres Děčín), Lvovská univerzita, Otto Urban, Předlitavsko, Rakousko-uherské vyrovnání, Rakousko-Uhersko, Seznam ministrů spravedlnosti Předlitavska, Staroněmci, Stremayrova jazyková nařízení, Sudetští Němci, Uhersko, Univerzita Karlova, Vídeň, Vídeňská univerzita, Vereinigte deutsche Linke, Vláda Adolfa von Auersperga, Vláda Alfreda von Potockého, Vláda Eduarda Taaffeho, Vláda Karla von Auersperga, Vláda Leopolda Hasnera, Volby do Říšské rady 1873, Volby do Říšské rady 1879, Volby do Říšské rady 1885, Volby do Říšské rady 1891, 1. prosinec, 12. duben, 1820, 1861, 1867, 1870, 1891, 1892, 25. červen, 30. prosinec.
Adolf von Tschabuschnigg
Adolf Ignaz rytíř von Tschabuschnigg, psáno též von Tschabuschnig (20. července 1809 Klagenfurt – 1. listopadu 1877 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský spisovatel, státní úředník a politik, v letech 1870–1871 ministr spravedlnosti Předlitavska, v roce 1870 krátce i ministr kultu a vyučování Předlitavska.
Nový!!: Eduard Herbst a Adolf von Tschabuschnigg · Vidět víc »
Anton von Hye
Anton von Hye, též Anton Hye von Glunek (26. května 1807 Gleink – 8. prosince 1894 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský právník, státní úředník a politik, v roce 1867 ministr spravedlnosti a ministr kultu a vyučování Předlitavska.
Nový!!: Eduard Herbst a Anton von Hye · Vidět víc »
Šluknov
Šluknov je město v okrese Děčín, žije v něm obyvatel.
Nový!!: Eduard Herbst a Šluknov · Vidět víc »
Čechy
Čechy jsou region na západě České republiky.
Nový!!: Eduard Herbst a Čechy · Vidět víc »
Český zemský sněm
Český zemský sněm neboli oficiálně Sněm Království českého (německy Landtag des Königreiches Böhmen či jen Böhmischer Landtag) v Praze byl po několik staletí až do roku 1918 (prakticky jen do roku 1913) zemský sněm, tedy nejvyšší stavovský, po roce 1861 zákonodárný orgán Českého království.
Nový!!: Eduard Herbst a Český zemský sněm · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Eduard Herbst a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Deutsche Verfassungspartei
Deutsche Verfassungspartei (česky německá ústavní strana) byla politická strana, respektive široký, liberálně, centralisticky a proněmecky orientovaný politický proud působící od 60.
Nový!!: Eduard Herbst a Deutsche Verfassungspartei · Vidět víc »
Ernst Herbst
Ernst Herbst (15. prosince 1850 Lvov – 22. prosince 1922 Vídeň) byl rakouský politik německé národnosti působící v Čechách.
Nový!!: Eduard Herbst a Ernst Herbst · Vidět víc »
Ernst von Plener
Ernst von Plener (18. října 1841 Cheb – 29. dubna 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, předák německorakouské Ústavní strany, v letech 1893–1895 ministr financí Předlitavska.
Nový!!: Eduard Herbst a Ernst von Plener · Vidět víc »
Heinrich Hütter
Heinrich Hütter (24. října 1851 Vídeň – 16. prosince 1912 Vídeň) byl rakouský politik německé národnosti z Čech, v 2.
Nový!!: Eduard Herbst a Heinrich Hütter · Vidět víc »
Ignaz von Plener
Ignaz von Plener, též Ignaz Freiherr von Plener nebo Ignaz svobodný pán von Plener, v českých pramenech také Ignác Plener (21. května 1810 Vídeň – 17. února 1908 Vídeň), byl rakouský a rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, v letech 1860–1864 ministr financí Rakouského císařství a v letech 1867–1870 ministr obchodu Předlitavska, představitel německorakouského liberalismu a odpůrce českých státoprávních aspirací.
Nový!!: Eduard Herbst a Ignaz von Plener · Vidět víc »
Jindřich Jaroslav Clam-Martinic
Jindřich Jaroslav hrabě Clam-Martinic (15. června 1826 Svätý Jur, dnešní Slovensko – 5. června 1887 Praha) byl významným českým a předlitavským politikem 19.
Nový!!: Eduard Herbst a Jindřich Jaroslav Clam-Martinic · Vidět víc »
Karl Giskra
Karl Giskra (29. ledna 1820 Moravská TřebováSOA Zámrsk, Matrika narozených v Moravské Třebové, sign.M-11 1668, ukn.6311, str.247. Dostupné online – 1. června 1879 Baden) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik, původem moravský Němec, v letech 1867–1870 ministr vnitra Předlitavska, v letech 1866–1867 starosta Brna a jeden z hlavních politiků německorakouských liberálů.
Nový!!: Eduard Herbst a Karl Giskra · Vidět víc »
Krach na vídeňské burze
vídeňské burze na dobovém vyobrazení. Krach na vídeňské burze byl velký burzovní krach, ke kterému došlo 9. května 1873.
Nový!!: Eduard Herbst a Krach na vídeňské burze · Vidět víc »
Lipová (okres Děčín)
Lipová (dřívější názvy Hanšpach či Haňšpach) je obec v nejsevernější části České republiky, v okrese Děčín, v západní části Šluknovského výběžku.
Nový!!: Eduard Herbst a Lipová (okres Děčín) · Vidět víc »
Lvovská univerzita
Lvovská univerzita, původně Universitas Leopolensis, nyní oficiálně Lvovská národní univerzita Ivana Franka (Ľvivs’kyj narodnyj universytet imeni Ivana Franka), je univerzita sídlící v západoukrajinském Lvově, jedna z nejstarších univerzit na východ od Visly.
Nový!!: Eduard Herbst a Lvovská univerzita · Vidět víc »
Otto Urban
Otto Urban (9. prosince 1938, Bílovec – 7. května 1996, Opava) byl český historik, který se zabýval především českými dějinami 19.
Nový!!: Eduard Herbst a Otto Urban · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Eduard Herbst a Předlitavsko · Vidět víc »
Rakousko-uherské vyrovnání
Členění habsburské monarchie po roce 1867: 1) Předlitavsko zvýrazněno červeně, 2) Zalitavsko zeleně, 3) Bosna a Hercegovina pod společnou správou od roku 1878 žlutě Rakousko-uherské vyrovnání (německy Ausgleich; maďarsky Kiegyezés, „kompromis“) byl ústavněprávní akt, na základě něhož se v roce 1867 přeměnilo Rakouské císařství v konfederaci Rakousko-Uhersko a současně se obnovila suverenita Uherského království.
Nový!!: Eduard Herbst a Rakousko-uherské vyrovnání · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Eduard Herbst a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Seznam ministrů spravedlnosti Předlitavska
Toto je seznam ministrů spravedlnosti Předlitavska, který obsahuje chronologický přehled všech členů vlád Předlitavska působících v čele tohoto úřadu (včetně správců, tedy osob provizorně pověřených řízením ministerstva) po celé období existence tohoto státního útvaru, tedy od rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 až do zániku Rakouska-Uherska v roce 1918.
Nový!!: Eduard Herbst a Seznam ministrů spravedlnosti Předlitavska · Vidět víc »
Staroněmci
Staroněmci, též staroliberálové (německy Altdeutschen, častěji Altliberalen), byl liberálně a umírněně nacionalisticky orientovaný politický proud mezi německou populací Rakouska-Uherska, včetně českých zemí.
Nový!!: Eduard Herbst a Staroněmci · Vidět víc »
Stremayrova jazyková nařízení
Stremayrova jazyková nařízení jsou nařízení, která roku 1880 (19. dubna pro Čechy a 28. dubna pro Moravu) vydala vláda Eduarda Taaffeho (resp. ministr vnitra Eduard Taaffe a ministr spravedlnosti Karl von Stremayr).
Nový!!: Eduard Herbst a Stremayrova jazyková nařízení · Vidět víc »
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Nový!!: Eduard Herbst a Sudetští Němci · Vidět víc »
Uhersko
Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).
Nový!!: Eduard Herbst a Uhersko · Vidět víc »
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Nový!!: Eduard Herbst a Univerzita Karlova · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Eduard Herbst a Vídeň · Vidět víc »
Vídeňská univerzita
Vídeňská univerzita je s přibližně 90 000 studenty a více než 10 000 zaměstnanci největší veřejnou vzdělávací a výzkumnou institucí v Rakousku i ostatních německy mluvících zemích.
Nový!!: Eduard Herbst a Vídeňská univerzita · Vidět víc »
Vereinigte deutsche Linke
Vereinigte deutsche Linke (česky Sjednocená německá levice, dříve Vereinigte Linke, Sjednocená levice nebo Club der Vereinigten Linken), byl početný, liberálně a nacionalisticky orientovaný poslanecký klub na Říšské radě, který od roku 1881 a znovu od roku 1888 volně spojoval několik proudů ústavověrného tábora (tzv. Deutsche Verfassungspartei) mezi německou populací Rakouska-Uherska, včetně českých zemí.
Nový!!: Eduard Herbst a Vereinigte deutsche Linke · Vidět víc »
Vláda Adolfa von Auersperga
Vláda Adolfa von Auersperga byla předlitavská vláda, úřadující od 25. listopadu 1871 do 15. února 1879.
Nový!!: Eduard Herbst a Vláda Adolfa von Auersperga · Vidět víc »
Vláda Alfreda von Potockého
Vláda Alfreda von Potockého byla vláda Předlitavska, úřadující od 12. dubna 1870 do 6. února 1871.
Nový!!: Eduard Herbst a Vláda Alfreda von Potockého · Vidět víc »
Vláda Eduarda Taaffeho
Vláda Eduarda Taaffeho byla předlitavská vláda, úřadující od 13. srpna 1879 do 11. listopadu 1893.
Nový!!: Eduard Herbst a Vláda Eduarda Taaffeho · Vidět víc »
Vláda Karla von Auersperga
Vláda Karla von Auersperga byla vláda Předlitavska, existující od 30. prosince 1867 do 31. ledna 1870.
Nový!!: Eduard Herbst a Vláda Karla von Auersperga · Vidět víc »
Vláda Leopolda Hasnera
Vláda Leopolda Hasnera byla vláda Předlitavska, úřadující od 1. února do 12. dubna 1870.
Nový!!: Eduard Herbst a Vláda Leopolda Hasnera · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1873
Volby do Říšské rady 1873 byly volby konané v říjnu 1873 v Předlitavsku.
Nový!!: Eduard Herbst a Volby do Říšské rady 1873 · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1879
Volby do Říšské rady 1879 byly volby konané ve dnech 28. a 30. června 1879 v Předlitavsku.
Nový!!: Eduard Herbst a Volby do Říšské rady 1879 · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1885
Volby do Říšské rady 1885 byly volby konané ve dnech 1., 3. a 5. června 1885 v Předlitavsku.
Nový!!: Eduard Herbst a Volby do Říšské rady 1885 · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1891
Volby do Říšské rady 1891 byly volby konané ve dnech 2. a 4. března 1891 v Předlitavsku.
Nový!!: Eduard Herbst a Volby do Říšské rady 1891 · Vidět víc »
1. prosinec
1.
Nový!!: Eduard Herbst a 1. prosinec · Vidět víc »
12. duben
12.
Nový!!: Eduard Herbst a 12. duben · Vidět víc »
1820
1820 (MDCCCXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Eduard Herbst a 1820 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Eduard Herbst a 1861 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Eduard Herbst a 1867 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Eduard Herbst a 1870 · Vidět víc »
1891
1891 (MDCCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Eduard Herbst a 1891 · Vidět víc »
1892
1892 (MDCCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Eduard Herbst a 1892 · Vidět víc »
25. červen
25.
Nový!!: Eduard Herbst a 25. červen · Vidět víc »
30. prosinec
30.
Nový!!: Eduard Herbst a 30. prosinec · Vidět víc »
