Rychlejší přístup než prohlížeči!
46 vztahy: Akademie věd České republiky, Anselm Feuerbach, Řemeslo, Belgie, Berlín, Brno, Döbling, Divadelní dekorace, Druhá světová válka, Fellner a Helmer, Ferdinand Laufberger, Georg Leisek, Gründerzeit, Habsburská monarchie, Hans Makart, Hofburg, Industrializace, Itálie, Karel I. Rumunský, Karlovy Vary, Lvov, Malířství, Morava, Museum für angewandte Kunst (Vídeň), Muzeum Novojičínska, Národní divadlo moravskoslezské, Nové německé divadlo v Praze, Nový Jičín, Olejomalba, Ostrava, Paříž, Rakousko-Uhersko, Rokoko, Rothschildové, Rudolfinum, Severočeské divadlo opery a baletu, Sgrafito, Technická univerzita Vídeň, Tunis, Unter den Linden, Vídeň, Volkstheater, 18. březen, 1858, 1925, 30. březen.
Akademie věd České republiky
Akademie věd České republiky (zkratka AV ČR) je organizační složka státu sdružující vědecké ústavy v České republice zabývající se převážně základním výzkumem.
Nový!!: Eduard Veith a Akademie věd České republiky · Vidět víc »
Anselm Feuerbach
Anselm Feuerbach (12. září 1829, Špýr – 4. ledna 1880, Benátky) byl německý malíř, vůdčí postava německého neoklasicismu.
Nový!!: Eduard Veith a Anselm Feuerbach · Vidět víc »
Řemeslo
Řemeslo je určitý druh manuální dovednosti, provozovaný za účelem obživy, resp.
Nový!!: Eduard Veith a Řemeslo · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Eduard Veith a Belgie · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Eduard Veith a Berlín · Vidět víc »
Brno
Brno je statutární město, počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy.
Nový!!: Eduard Veith a Brno · Vidět víc »
Döbling
Poloha Döblingu na mapě Vídně Döbling je bývalá samostatná obec, 19.
Nový!!: Eduard Veith a Döbling · Vidět víc »
Divadelní dekorace
Othello Giuseppe Verdiho, vytvořené Marcelem Jambonem v Paříži v roce 1895 Divadelní dekorace je název pro prvky na jevišti, které tvoří divadelní scénu a mezi kterými se pohybují herci.
Nový!!: Eduard Veith a Divadelní dekorace · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Eduard Veith a Druhá světová válka · Vidět víc »
Fellner a Helmer
Ateliér Fellner a Helmer (Büro Fellner und Helmer, nebo Fellner & Helmer), založený roku 1873, byl koncem 19. století jedním z nejznámějších architektonických ateliérů v Rakousko-Uhersku.
Nový!!: Eduard Veith a Fellner a Helmer · Vidět víc »
Ferdinand Laufberger
Ferdinand Laufberger: Hra na slepou bábu (olejomalba, 1865) Zlatá Praha) Ferdinand Laufberger (16. února 1829 Bohosudov – 17. července 1881 Vídeň) byl rakouský malíř a rytec, narozený v Čechách.
Nový!!: Eduard Veith a Ferdinand Laufberger · Vidět víc »
Georg Leisek
Georg Leisek (30. června 1869 Vídeň – 15. března 1936 Maria-Lanzendorf) byl rakouský sochař.
Nový!!: Eduard Veith a Georg Leisek · Vidět víc »
Gründerzeit
Krach na vídeňské burze 1873, konec gründerské epochy v užším slova smyslu Gründerzeit nebo gründerská epocha (v doslovném, ovšem většinou neužívaném, překladu: zakladatelská epocha) je označení epochy německých dějin, zejména v oblasti hospodářské.
Nový!!: Eduard Veith a Gründerzeit · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: Eduard Veith a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Hans Makart
Pomník Hanse Makarta ve Vídni Hans Makart (28. května 1840, Salcburk – 3. října 1884, Vídeň) byl rakouský malíř a dekoratér.
Nový!!: Eduard Veith a Hans Makart · Vidět víc »
Hofburg
Hofburg (česky Dvorní hrad) je hrad, respektive palácový komplex v centru Vídně, do roku 1918 rezidence habsburských a habsbursko-lotrinských panovníků.
Nový!!: Eduard Veith a Hofburg · Vidět víc »
Industrializace
Industrializace je proces, během něhož dochází k proměně předprůmyslové společnosti, založené převážně na zemědělské (agrární) a řemeslné výrobĕ, ve společnost industriální, založenou na strojní, průmyslové výrobĕ.
Nový!!: Eduard Veith a Industrializace · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Eduard Veith a Itálie · Vidět víc »
Karel I. Rumunský
Karel I. Rumunský, (rumunsky Carol I, rodným jménem Karl Eitel Friedrich Zephyrinus Ludwig von Hohenzollern-Sigmaringen, 20. dubna 1839 – 10. října 1914) byl původem německý princ z dynastie Hohenzollernů, který byl roku 1866 zvolen rumunským domnitorem (vládcem/knížetem) následujícím po svržení Alexandra Jana Cuzy, a roku 1881 se stal prvním rumunským králem, jímž pak byl až do své smrti.
Nový!!: Eduard Veith a Karel I. Rumunský · Vidět víc »
Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou krajské a statutární město v okrese Karlovy Vary v západních Čechách, v Karlovarském kraji, 110 km západně od Prahy na soutoku Ohře a Teplé.
Nový!!: Eduard Veith a Karlovy Vary · Vidět víc »
Lvov
Lvov je největší město západní Ukrajiny a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé západní části země.
Nový!!: Eduard Veith a Lvov · Vidět víc »
Malířství
Jan Vermeer: Alegorie malířství (kolem 1666) Paul Cézanne: Mont Sainte-Victoire Malířství je vedle sochařství a grafiky jednou z částí výtvarného umění.
Nový!!: Eduard Veith a Malířství · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Eduard Veith a Morava · Vidět víc »
Museum für angewandte Kunst (Vídeň)
Sloupová hala Muzea užitého umění Rakouské muzeum užitého umění/současného umění (německy Österreichisches Museum für angewandte Kunst/Gegenwartskunst, zkráceně také: MAK) ve Vídni je renomované uměleckoprůmyslové muzeum evropského významu.
Nový!!: Eduard Veith a Museum für angewandte Kunst (Vídeň) · Vidět víc »
Muzeum Novojičínska
Muzeum Novojičínska je příspěvková organizace, která působí v rámci okresu Nový Jičín a spravuje několik muzeí a historických památek.
Nový!!: Eduard Veith a Muzeum Novojičínska · Vidět víc »
Národní divadlo moravskoslezské
Divadlo Jiřího Myrona Národní divadlo moravskoslezské je největší profesionální divadlo v Moravskoslezském kraji.
Nový!!: Eduard Veith a Národní divadlo moravskoslezské · Vidět víc »
Nové německé divadlo v Praze
Nové německé divadlo (Neues deutsches Theater), stojící na pražských Vinohradech, vedle Wilsonova nádraží, bylo v letech 1888 až 1938 divadelním centrem pražské komunity českých Němců (včetně německy hovořících Židů) a jedním z nejvýznamnějších pražských divadel té doby.
Nový!!: Eduard Veith a Nové německé divadlo v Praze · Vidět víc »
Nový Jičín
Nový Jičín je město v Moravskoslezském kraji, 34 km jihozápadně od Ostravy na řece Jičínce.
Nový!!: Eduard Veith a Nový Jičín · Vidět víc »
Olejomalba
olejomalba Vincent van Gogh - Dr. Gachet Olejomalba (zkráceně olej) je technika malby, při níž je užito olejových barev.
Nový!!: Eduard Veith a Olejomalba · Vidět víc »
Ostrava
Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.
Nový!!: Eduard Veith a Ostrava · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Eduard Veith a Paříž · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Eduard Veith a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Rokoko
bavorském Altomünsteru) Carském selu Rokoko (z francouzského rocaille – česky rokaj) je umělecký sloh, který představoval další vývoj baroka v přibližně letech 1720 až zhruba do 80.
Nový!!: Eduard Veith a Rokoko · Vidět víc »
Rothschildové
Dům ve frankfurtském ghettu, odkud Rothschildové pocházeli Rothschildové jsou dynastie židovských finančníků původem z Německa.
Nový!!: Eduard Veith a Rothschildové · Vidět víc »
Rudolfinum
Rudolfinum je novorenesanční kulturní budova na náměstí Jana Palacha při pravém břehu řeky Vltavy na Starém Městě v Praze.
Nový!!: Eduard Veith a Rudolfinum · Vidět víc »
Severočeské divadlo opery a baletu
Severočeské divadlo opery a baletu je divadlo v Ústí nad Labem.
Nový!!: Eduard Veith a Severočeské divadlo opery a baletu · Vidět víc »
Sgrafito
Regentském domě v Kroměříži Sgrafito je technika grafické výzdoby omítkových povrchů staveb, která vznikla a prodělala největší rozkvět v období renesance a znovu v novorenesanci.
Nový!!: Eduard Veith a Sgrafito · Vidět víc »
Technická univerzita Vídeň
Technická univerzita Vídeň (Technische Universität Wien, zkratka TU Wien) je vysoká škola ve městě Vídeň v Rakousku.
Nový!!: Eduard Veith a Technická univerzita Vídeň · Vidět víc »
Tunis
Tunis (někdy také Túnis) je hlavním městem Tuniska.
Nový!!: Eduard Veith a Tunis · Vidět víc »
Unter den Linden
Unter den Linden („Pod lipami“) je bulvár v berlínském obvodu Mitte.
Nový!!: Eduard Veith a Unter den Linden · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Eduard Veith a Vídeň · Vidět víc »
Volkstheater
Volkstheater (doslovný překlad „Lidové divadlo“) je vídeňské divadlo, po němž byla také pojmenována stanice metra.
Nový!!: Eduard Veith a Volkstheater · Vidět víc »
18. březen
18.
Nový!!: Eduard Veith a 18. březen · Vidět víc »
1858
1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Eduard Veith a 1858 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Eduard Veith a 1925 · Vidět víc »
30. březen
30.
Nový!!: Eduard Veith a 30. březen · Vidět víc »
