Rychlejší přístup než prohlížeči!
24 vztahy: ArcelorMittal, Berlín, Braniborsko, DDR-Oberliga, Destalinizace, Dimitrovgrad (Bulharsko), Drancy, Eisenhüttenstädter FC Stahl, Hlohov, Jan Hanski, Josif Vissarionovič Stalin, Německé spolkové země, Německo, Odra, Paul van Dyk, Polsko, Privatizace, Saarlouis, Sjednocená socialistická strana Německa, Socialistický realismus, Sociálnědemokratická strana Německa, Udo Beyer, Zemský okres, Zemský okres Odra-Spréva.
ArcelorMittal
ArcelorMittal je největší producent oceli na světě s více než 315 000 zaměstnanci a výrobními závody v 60 zemích světa včetně Česka.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a ArcelorMittal · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Berlín · Vidět víc »
Braniborsko
Braniborsko je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Braniborsko · Vidět víc »
DDR-Oberliga
DDR-Oberliga je dnes již neexistující nejvyšší fotbalová soutěž pořádaná na území Německé demokratické republiky.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a DDR-Oberliga · Vidět víc »
Destalinizace
Destalinizace je označení snah části vedení Komunistické strany Sovětského svazu omezit po smrti J. V. Stalina (1953) negativní důsledky jeho vlády; konec kultu osobnosti.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Destalinizace · Vidět víc »
Dimitrovgrad (Bulharsko)
Dimitrovgrad (bulharsky: Димитровград) je město a obština v Chaskovské oblasti na jihu centrální části Bulharska, poblíž Chaskova, správního centra oblasti.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Dimitrovgrad (Bulharsko) · Vidět víc »
Drancy
Drancy je francouzské město v severovýchodní části metropolitní oblasti Paříže v departementu Seine-Saint-Denis, region Île-de-France.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Drancy · Vidět víc »
Eisenhüttenstädter FC Stahl
Eisenhüttenstädter FC Stahl (celým názvem: Eisenhüttenstädter Fußballclub Stahl) byl německý fotbalový klub, který sídlil v braniborském městě Eisenhüttenstadt.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Eisenhüttenstädter FC Stahl · Vidět víc »
Hlohov
Hlohov (polsky) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, sídlo okresu Hlohov.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Hlohov · Vidět víc »
Jan Hanski
Jan Hanski, německy Johannes Hansky, (24. listopadu 1925 Njebjelčicy – 15. července 2004 Eisenhüttenstadt) byl lužickosrbský malíř a grafik.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Jan Hanski · Vidět víc »
Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili (18. prosince 1878 Gori, Ruské impérium – 5. března 1953 Moskva, Sovětský svaz), známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Josif Vissarionovič Stalin · Vidět víc »
Německé spolkové země
Spolková republika Německo je federativní republikou složenou ze 16 spolkových zemí (německy Bundesland, plurál Bundesländer) s vysokým stupněm autonomie.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Německé spolkové země · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Německo · Vidět víc »
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Odra · Vidět víc »
Paul van Dyk
Paul van Dyk (zkratka PvD), vlastním jménem Matthias Paul, je známý trance DJ, remixer a hudební producent.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Paul van Dyk · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Polsko · Vidět víc »
Privatizace
Privatizace označuje změnu veřejného (státního) na soukromé; zpravidla se tohoto pojmu používá pro převod veřejného majetku do soukromého vlastnictví.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Privatizace · Vidět víc »
Saarlouis
Saarlouis je město v německé spolkové zemi Sársko.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Saarlouis · Vidět víc »
Sjednocená socialistická strana Německa
Jednotná socialistická strana Německa (německy Sozialistische Einheitspartei Deutschlands, SED) byla do roku 1990 vládnoucí komunistická strana v Německé demokratické republice. Vznikla roku 1946 v tehdejší sovětské zóně okupovaného Německa násilným sloučením komunistické (KPD) a sociálnědemokratické (SPD) strany Německa. V roce 1989 přejmenována na SED-PDS a v roce 1990 na Strana demokratického socialismu (Partei des Demokratischen Sozialismus, PDS). Od roku 2005 Die Linkspartei (Levice).
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Sjednocená socialistická strana Německa · Vidět víc »
Socialistický realismus
Vladimir Gavrilovič Krichatskij – obraz První traktor. Ukázka oslavy mechanizace vesnice Stalinův pomník v Praze Konrád Babraj: Pomník osvobození Československa Rudou armádou Jako socialistický realismus (zkracováno někdy také i jako sorela, hovorově často socrel) bývá označován umělecký směr, který byl schválen roku 1932 Ústředním výborem Komunistické strany Sovětského svazu jako oficiální směrnice pro literaturu, výtvarné umění a hudbu.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Socialistický realismus · Vidět víc »
Sociálnědemokratická strana Německa
August Bebel (1863) Sociálnědemokratická strana Německa (německy Sozialdemokratische Partei Deutschlands, zkratkou SPD) je německá levicová politická strana, nejstarší a nejpočetnější strana v Německu a jedna z nejstarších až do současnosti existujících stran na světě.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Sociálnědemokratická strana Německa · Vidět víc »
Udo Beyer
Udo Beyer (* 9. srpna 1955, Stalinstadt, dnes Eisenhüttenstadt) je bývalý východoněmecký atlet, olympijský vítěz a dvojnásobný mistr Evropy ve vrhu koulí.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Udo Beyer · Vidět víc »
Zemský okres
Vertikální struktura správy v Německu Zemský okres (zkráceně Lk, Lkr, Lkrs nebo Landkrs., v Severním Porýní-Vestfálsku a Šlesvicku-Holštýnsku pouze okres (Kreis, zkráceně Kr), je podle německého komunálního práva sdružení obcí a územní samosprávný celek ve třinácti spolkových zemích, vyjma městských států Berlína, Brém a Hamburku. Zemský okres spravuje vymezené území podle zákonů místní samosprávy. Kromě zemských okresů existují v Německu také Kreisangehörige Gemeinde, respektive Kreisfreie Städte, tedy obce/města nepříslušející k okresům, v češtině zpravidla označované jako městské okresy.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Zemský okres · Vidět víc »
Zemský okres Odra-Spréva
Zemský okres Odra-Spréva je zemský okres v německé spolkové zemi Braniborsko.
Nový!!: Eisenhüttenstadt a Zemský okres Odra-Spréva · Vidět víc »
