13 vztahy: Achaimenovci, Achaimenovská říše, Alexandr Veliký, Behistunský nápis, Blízký východ, Elam, Gandž Náme, Izolovaný jazyk, Klínové písmo, Persepolis, Súsy, Stará perština, Sumerština.
Achaimenovci
Achaimenovci (staropersky Hachámanišijá) byli vládnoucí dynastií ve starověké Persii a zároveň prvním známým panovnickým rodem indoevropského etnika Peršanů.
Nový!!: Elamština a Achaimenovci · Vidět víc »
Achaimenovská říše
Achaimenovská říše neboli Perská říše (případně První Perská říše pro odlišení od Novoperské) jsou historické názvy pro říši (sami Achaimenovci ji žádný název nedali) vytvořené výboji Kýra Velikého (559–530 př. n. l.) a jeho syna Kambýsa (530–522), která je tradičně považována za stát, který završuje rané období vývoje politické organizace na Předním východě.
Nový!!: Elamština a Achaimenovská říše · Vidět víc »
Alexandr Veliký
Alexandr Veliký, bysta v kodaňské glyptotéce Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón Encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III.
Nový!!: Elamština a Alexandr Veliký · Vidět víc »
Behistunský nápis
Behistunský nápis (moderněji též Bísotúnský nápis) je epigrafická památka na vysoké skalní stěně mezi Kermánšáhem a Hamadánem v Íránu, kterou nechal krátce po roce 521 př. n. l. pořídit perský král Dareios I., aby oslavil vítězství nad rebely v prvních letech své vlády (poslední úpravy jsou asi z roku 518 př. n. l.). Dvacet metrů dlouhý a sedm metrů vysoký nápis je psán klínovým písmem ve třech jazycích – staroperštině, akkadštině a elamštině – a doplňuje ho obraz Ahuramazdy, pod nímž stojí král a devět spoutaných vzbouřenců – Açina, Nidintubel, Martija, Fravartiš, Čiçatachma, Fráda, Vahjazdáta, Aracha a Skuncha.
Nový!!: Elamština a Behistunský nápis · Vidět víc »
Blízký východ
Tmavě zeleně je zobrazen tradiční Blízký východ, světle zeleně Střední východ Blízký východ nebo také Přední východ (– aš-šarq al-awsat,, persky خاورمیانه xâvar-e-miyâne) je označení pro oblast východního Středomoří a případně i přilehlých oblastí.
Nový!!: Elamština a Blízký východ · Vidět víc »
Elam
Elam (elamsky 𒁹𒄬𒆷𒁶𒋾, sumersky 𒉏𒆠, akkadsky 𒉏𒈠𒆠, staropersky 𐎢𐎺𐎩, hebrejsky עֵילָם, ēlām) byla starověká civilizace, jejíž počátky sahají až do 6.
Nový!!: Elamština a Elam · Vidět víc »
Gandž Náme
Gandž Náme je epigrafická památka nacházející se v Íránu na skalní stěně hory Alvand 5 km jihozápadně od Hamadánu.
Nový!!: Elamština a Gandž Náme · Vidět víc »
Izolovaný jazyk
Izolovaný jazyk je jazyk, který se nedá zařadit do žádné jazykové rodiny (vytvářejí svou samostatnou jazykovou rodinu).
Nový!!: Elamština a Izolovaný jazyk · Vidět víc »
Klínové písmo
Klínové písmo Pojem klínové písmo znamená způsob zápisu, styl psaní znaků starověkých písem, určený prostředky dostupnými ve starověké Mezopotámii, tj.
Nový!!: Elamština a Klínové písmo · Vidět víc »
Persepolis
Persepolis (staropersky Pársa, novopersky تخت جمشید/پارسه, Tacht-e Džamšíd) je název starověkého města v dnešní íránské provincii Fárs, antické Persidě.
Nový!!: Elamština a Persepolis · Vidět víc »
Súsy
Dareia I. v Susách Súsy (Šuš, klínopisně 15px15px15px15px, syrsky Šuš, hebrejsky Šušan שׁוּשָׁן) bylo starověké město v Elamu a později významné centrum perské a parthské říše na území dnešního Íránu.
Nový!!: Elamština a Súsy · Vidět víc »
Stará perština
#PŘESMĚRUJ Staroperština.
Nový!!: Elamština a Stará perština · Vidět víc »
Sumerština
Sumerština je starověký vymřelý jazyk používaný v jižní části Mezopotámie od 4. tisíciletí př. n. l. Kolem 1900 př. n. l.
Nový!!: Elamština a Sumerština · Vidět víc »