Rychlejší přístup než prohlížeči!
49 vztahy: Akumulátor, Alessandro Volta, Analytická chemie, Arne Tiselius, Částice, Baterie AA, Bílkovina, Chemie, Chlor, Disociace, Draslík, Elektřina, Elektrický generátor, Elektrický proud, Elektroda, Elektroforéza, Elektrolýza, Elektrolyt, Elektron, Fluor, Galvanický článek, Grafit, Halogenidy, Hliník, Hořčík, Ion, Jaroslav Heyrovský, Koroze, Kosmický raketoplán, Kovy, Kyslík, Lithium, Luigi Galvani, Magnetismus, Michael Faraday, Nobelova cena, Otto von Guericke, Ozon, Palivový článek, Polarografie, Polokovy, Program Apollo, Redoxní reakce, Roztok, Sodík, Spektroskopie, Tření, Vápník, Vodík.
Akumulátor
Akumulátor je technické zařízení na opakované uchovávání energie, obvykle elektrické.
Nový!!: Elektrochemie a Akumulátor · Vidět víc »
Alessandro Volta
Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio Volta (18. února 1745 Como, Milánské vévodství – 5. března 1827 Como, Lombardsko-benátské království) byl italský fyzik proslulý svými objevy v oboru elektřiny.
Nový!!: Elektrochemie a Alessandro Volta · Vidět víc »
Analytická chemie
Plamenný test na přítomnost mědi Analytická chemie je jedním z oborů chemie, který se zabývá zkoumáním chemického složení látek a směsí.
Nový!!: Elektrochemie a Analytická chemie · Vidět víc »
Arne Tiselius
Arne Wilhelm Kaurin Tiselius (10. srpna 1902 Stockholm – 29. října 1971 Uppsala) byl švédský biochemik, který v roce 1948 získal Nobelovu cenu za chemii za „výzkum elektroforézy a adsorpční analýzy“.
Nový!!: Elektrochemie a Arne Tiselius · Vidět víc »
Částice
Částice je velmi malá část hmoty, která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi (energií, hmotností, elektrickým nábojem, spinem, chemickou reaktivností, dobou života, aj.). Studiem částic ve fyzice se zabývá především fyzika částic, která se zaměřuje především na studium elementárních částic a dále částic, které vzniknou v důsledku vazby mezi elementárními částicemi (takové částice bývají také označovány jako složené).
Nový!!: Elektrochemie a Částice · Vidět víc »
Baterie AA
#PŘESMĚRUJ Tužková baterie.
Nový!!: Elektrochemie a Baterie AA · Vidět víc »
Bílkovina
Trojrozměrná struktura proteinu Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého próteios „prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery.
Nový!!: Elektrochemie a Bílkovina · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Elektrochemie a Chemie · Vidět víc »
Chlor
Chlor, chemická značka Cl, latinsky chlorum (chlóros – „zelený“) je toxický, světle zelený plyn, druhý člen řady halogenů.
Nový!!: Elektrochemie a Chlor · Vidět víc »
Disociace
Disociace (latinsky dissociare, česky oddělit) je děj, při kterém dochází ke štěpení molekul nebo komplexů na dvě nebo více molekul, iontů nebo radikálů.
Nový!!: Elektrochemie a Disociace · Vidět víc »
Draslík
Draslík (chemická značka K, kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech.
Nový!!: Elektrochemie a Draslík · Vidět víc »
Elektřina
Elektřina je definována jako souhrn projevů elektrostatického pole (z nichž mezi prvními byly silové účinky vyvolané třením izolantůPříruční slovník naučný. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. Heslo Elektřina, s. 657: „Elektřina, název pro souhrn jevů a stavů zvaných elektrické. Elektr. stav byl nejprve pozorován podle silových účinků, které lze vyvolat třením látek,… (např. jantar, řec. élektron). … Tělesa nabitá stejnými druhy e. (stejnojmenné, souhlasné náboje) se odpuzují, tělesa nabitá různými druhy e. (nestejnojmenné, nesouhlasné náboje) se přitahují. Původní teorie e. byla fluidová (viz fluidum). Současná teorie e. je elektronová. (…)“ a následná polarizace látek) a elektrodynamických jevů včetně elektromagnetismu.
Nový!!: Elektrochemie a Elektřina · Vidět víc »
Elektrický generátor
parní turbínou Elektrický generátor je v elektrotechnice typ elektrického stroje, který slouží k přeměně mechanické energie na elektrickou energii.
Nový!!: Elektrochemie a Elektrický generátor · Vidět víc »
Elektrický proud
Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.
Nový!!: Elektrochemie a Elektrický proud · Vidět víc »
Elektroda
Elektroda je elektrický vodič v kontaktu s nekovovou částí elektrického obvodu (např. vakuem nebo prostorem naplněným plynem, elektrolytem apod.). Tento pojem zavedl v 19. století Michael Faraday jako složeninu řeckých slov elektron – jantar a hodos – cesta.
Nový!!: Elektrochemie a Elektroda · Vidět víc »
Elektroforéza
aparatura na elektroforézu Elektroforéza je soubor separačních metod, které využívají k dělení látek jejich odlišnou pohyblivost ve stejnosměrném elektrickém poli.
Nový!!: Elektrochemie a Elektroforéza · Vidět víc »
Elektrolýza
Elektrolýza je fyzikálně-chemický jev, způsobený průchodem stejnosměrného elektrického proudu kapalinou, při kterém dochází k chemickým změnám na elektrodách.
Nový!!: Elektrochemie a Elektrolýza · Vidět víc »
Elektrolyt
Elektrolyty jsou roztoky nebo taveniny, které vedou elektrický proud.
Nový!!: Elektrochemie a Elektrolyt · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Elektrochemie a Elektron · Vidět víc »
Fluor
Fluor (chemická značka F, fluorum) je nekovový prvek, značně toxický, zelenožlutý plyn, chemicky mimořádně reaktivní.
Nový!!: Elektrochemie a Fluor · Vidět víc »
Galvanický článek
273x273pixelů Galvanický článek (voltaický článek) je elektrochemický článek, ve kterém je elektrický proud generován spontánními oxidačně-redukčními reakcemi.
Nový!!: Elektrochemie a Galvanický článek · Vidět víc »
Grafit
Grafit, chemický vzorec C, je šesterečný nekovový minerál.
Nový!!: Elektrochemie a Grafit · Vidět víc »
Halogenidy
Halogenidy jsou dvouprvkové sloučeniny halogenů s elektropozitivnějšími prvky nebo soli halogenovodíků.
Nový!!: Elektrochemie a Halogenidy · Vidět víc »
Hliník
Hliník (chemická značka Al, aluminium) je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.
Nový!!: Elektrochemie a Hliník · Vidět víc »
Hořčík
Hořčík (chemická značka Mg, magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov.
Nový!!: Elektrochemie a Hořčík · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Elektrochemie a Ion · Vidět víc »
Jaroslav Heyrovský
Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha-Staré Město farnosti při kostele sv.Františka na pražském Starém Městě – 27. března 1967 Praha-Smíchov) byl český fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie a nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1959.
Nový!!: Elektrochemie a Jaroslav Heyrovský · Vidět víc »
Koroze
Rez, pravděpodobně nejznámější forma '''koroze''' Koroze je samovolné, postupné rozrušení kovů či nekovových organických i anorganických materiálů (např. hornin či plastů) vlivem chemické nebo elektrochemické reakce s okolním prostředím.
Nový!!: Elektrochemie a Koroze · Vidět víc »
Kosmický raketoplán
Columbia Kosmický raketoplán je dopravní prostředek určený k dopravě na orbitální dráhu kolem Země.
Nový!!: Elektrochemie a Kosmický raketoplán · Vidět víc »
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Elektrochemie a Kovy · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Elektrochemie a Kyslík · Vidět víc »
Lithium
Lithium (chemická značka Li) je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu.
Nový!!: Elektrochemie a Lithium · Vidět víc »
Luigi Galvani
Luigi Galvani (9. září 1737 Bologna – 4. prosince 1798 Bologna) byl italský lékař (anatom, fyziolog) a fyzik.
Nový!!: Elektrochemie a Luigi Galvani · Vidět víc »
Magnetismus
Magnetické siločáry dlouhého magnetu znázorněné pomocí železných pilin na papíře Magnetismus je fyzikální jev projevující se primárně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje (nabité částice).
Nový!!: Elektrochemie a Magnetismus · Vidět víc »
Michael Faraday
Michael Faraday (22. září 1791, Newington, Anglie – 25. srpna 1867) byl anglický chemik a fyzik.
Nový!!: Elektrochemie a Michael Faraday · Vidět víc »
Nobelova cena
Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti.
Nový!!: Elektrochemie a Nobelova cena · Vidět víc »
Otto von Guericke
Otto von Guericke (výslovnost i původní způsob psaní: Gericke;, Magdeburg –, Hamburk) byl německý fyzik, politik, vědec a vynálezce, zabývající se fyzikou vakua.
Nový!!: Elektrochemie a Otto von Guericke · Vidět víc »
Ozon
Ozon (z řeckého οζω, ozó, voním), racionální chemický název trikyslík, je alotropní modifikace kyslíku.
Nový!!: Elektrochemie a Ozon · Vidět víc »
Palivový článek
Demonstrační model methanolového palivového článku. Palivový článek (angl. fuel cell) je elektrochemické zařízení přeměňující přímo chemickou energii paliva a okysličovadla na energii elektrickou.
Nový!!: Elektrochemie a Palivový článek · Vidět víc »
Polarografie
Jaroslav Heyrovský, objevitel polarografie a nositel Nobelovy ceny Polarograf (30. léta 20. století) Polarografie patří mezi elektrochemické analytické metody (zvláštní případ voltametrie) pro kvalitativní a kvantitativní analýzu chemických prvků a sloučenin, zejména iontů v roztoku.
Nový!!: Elektrochemie a Polarografie · Vidět víc »
Polokovy
Polokovy tvoří společně s kovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Elektrochemie a Polokovy · Vidět víc »
Program Apollo
Astronaut Buzz Aldrin a jeden z přístrojů EASEP, v pozadí lunární modul, expedice Apollo 11 Apolla 17 ze vzdálenosti 29 tisíc kilometrů Program Apollo, probíhající v letech 1961–1972, byl americký program pilotovaných kosmických letů realizovaný Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA).
Nový!!: Elektrochemie a Program Apollo · Vidět víc »
Redoxní reakce
Redoxní reakcí je i hoření Koroze je redoxní reakce s nepříjemnými dopady pro průmysl Reakce silného oxidačního a redukčního činidla. Redoxní reakce (také oxidačně-redukční reakce) jsou chemické reakce, při kterých se mění oxidační čísla atomů.
Nový!!: Elektrochemie a Redoxní reakce · Vidět víc »
Roztok
Roztok je homogenní (stejnorodá) většinou kapalná směs nejméně dvou látek, rozpouštědla a rozpuštěné látky.
Nový!!: Elektrochemie a Roztok · Vidět víc »
Sodík
Sodík (chemická značka Na, natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořských vodách i živých organismech.
Nový!!: Elektrochemie a Sodík · Vidět víc »
Spektroskopie
Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.
Nový!!: Elektrochemie a Spektroskopie · Vidět víc »
Tření
Jako tření označujeme vznik tečné síly ve styčné ploše mezi dvěma tělesy.
Nový!!: Elektrochemie a Tření · Vidět víc »
Vápník
Vápník (chemická značka Ca, calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.
Nový!!: Elektrochemie a Vápník · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Elektrochemie a Vodík · Vidět víc »
