Rychlejší přístup než prohlížeči!
83 vztahy: Amplituda pravděpodobnosti, Antičástice, Atom, Atomové jádro, Atomový orbital, Částice, Bohrův magneton, Bohrův model atomu, Chemická vazba, Chemie, Coulomb, Diracova rovnice, Elektrické pole, Elektrický dipólový moment, Elektrický náboj, Elektrický proud, Elektromagnetismus, Elektronová konfigurace, Elektronový obal, Elementární částice, Elementární náboj, Energie, Erwin Schrödinger, Fermiho–Diracovo rozdělení, Fermion, Foton, Generace (částice), George Johnstone Stoney, Hlavní kvantové číslo, Hmota, Hmotnost, Ion, Jantar, Joseph John Thomson, Joule, Katodová trubice, Katodové záření, Kilogram, Klidová hmotnost, Kvantová fyzika, Kvantová mechanika, Kvantové číslo, Len, Lepton, Leptonové číslo, Magnetické kvantové číslo, Magnetické pole, Magnetický moment, Max Born, Metr, ..., Moment hybnosti, Neutrino, Neutron, Niels Bohr, Paul Dirac, Pauliho vylučovací princip, Planeta, Polovodič, Pozitron, Pravděpodobnost, Proton, Richard Laming, Rok, Silná interakce, Slabá interakce, Slunce, Speciální teorie relativity, Spin, Střední doba života, Subatomární částice, Supersymetrie, Termoemise, Tesla (jednotka), Thalés z Milétu, Valenční pás, Vedlejší kvantové číslo, Vodík, William Gilbert, 1897, 1911, 1913, 1915, 1926. Rozbalte index (33 více) »
Amplituda pravděpodobnosti
Amplituda pravděpodobnosti je v kvantové mechanice komplexní číslo přiřazené neurčitému nebo neznámému procesu nebo veličině.
Nový!!: Elektron a Amplituda pravděpodobnosti · Vidět víc »
Antičástice
V částicové fyzice pro každou částici látkySoučasný standardní model nevztahuje pojem antičástice na částice interakcí.
Nový!!: Elektron a Antičástice · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Elektron a Atom · Vidět víc »
Atomové jádro
helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.
Nový!!: Elektron a Atomové jádro · Vidět víc »
Atomový orbital
Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.
Nový!!: Elektron a Atomový orbital · Vidět víc »
Částice
Částice je velmi malá část hmoty, která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi (energií, hmotností, elektrickým nábojem, spinem, chemickou reaktivností, dobou života, aj.). Studiem částic ve fyzice se zabývá především fyzika částic, která se zaměřuje především na studium elementárních částic a dále částic, které vzniknou v důsledku vazby mezi elementárními částicemi (takové částice bývají také označovány jako složené).
Nový!!: Elektron a Částice · Vidět víc »
Bohrův magneton
Bohrův magneton (symbol \mu_) je konstanta z fyziky částic.
Nový!!: Elektron a Bohrův magneton · Vidět víc »
Bohrův model atomu
Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr.
Nový!!: Elektron a Bohrův model atomu · Vidět víc »
Chemická vazba
Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.
Nový!!: Elektron a Chemická vazba · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Elektron a Chemie · Vidět víc »
Coulomb
Coulomb je odvozená jednotka SI veličiny elektrický náboj.
Nový!!: Elektron a Coulomb · Vidět víc »
Diracova rovnice
Diracova rovnice je kvantová relativistická rovnice, popisující chování hmotných částic se spinem ½.
Nový!!: Elektron a Diracova rovnice · Vidět víc »
Elektrické pole
Elektrické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je elektricky nabité těleso nebo časově proměnné magnetické pole projevují se působením elektrické síly na nabité částice.
Nový!!: Elektron a Elektrické pole · Vidět víc »
Elektrický dipólový moment
#PŘESMĚRUJ Elektrické pole#Elektrický dipólový moment.
Nový!!: Elektron a Elektrický dipólový moment · Vidět víc »
Elektrický náboj
Elektrický náboj je fyzikální veličina a vlastnost hmoty.
Nový!!: Elektron a Elektrický náboj · Vidět víc »
Elektrický proud
Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.
Nový!!: Elektron a Elektrický proud · Vidět víc »
Elektromagnetismus
Elektromagnetismem se rozumí soubor jevů, ve kterém se projevuje vzájemná souvislost elektřiny a magnetismu.
Nový!!: Elektron a Elektromagnetismus · Vidět víc »
Elektronová konfigurace
Atomové a molekulové orbitaly Elektronová konfigurace popisuje uspořádání elektronů uvnitř elektronového obalu.
Nový!!: Elektron a Elektronová konfigurace · Vidět víc »
Elektronový obal
Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron. Pravděpodobný výskyt elektronu je schematicky naznačená šedá oblast kolem atomového jádra. Elektronový obal je systém elektronů vázaných k jádru atomu, které obklopuje a zaujímá většinu prostoru atomu.
Nový!!: Elektron a Elektronový obal · Vidět víc »
Elementární částice
Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.
Nový!!: Elektron a Elementární částice · Vidět víc »
Elementární náboj
Elementární náboj je nejmenší možný elektrický náboj jedné volné částice, obvykle značený e. Elementární (elektrický) náboj je roven velikosti elektrického náboje protonu (resp. absolutní hodnotě náboje elektronu, jehož náboj je roven -1e).
Nový!!: Elektron a Elementární náboj · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Elektron a Energie · Vidět víc »
Erwin Schrödinger
Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.
Nový!!: Elektron a Erwin Schrödinger · Vidět víc »
Fermiho–Diracovo rozdělení
Porovnání průběhu funkcí odpovídajících Boseho–Einsteinovu resp. Fermi–Diracovu rozdělení Fermiho–Diracovo rozdělenív závislosti na teplotě Fermiovo–Diracovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z fermionů, tedy částic s antisymetrickou vlnovou funkcí a poločíselným spinem.
Nový!!: Elektron a Fermiho–Diracovo rozdělení · Vidět víc »
Fermion
Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).
Nový!!: Elektron a Fermion · Vidět víc »
Foton
V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.
Nový!!: Elektron a Foton · Vidět víc »
Generace (částice)
Generace (též rodina) je oddíl elementárních částic látky, obsahující po jedné částici každého typu z hlediska elektrického náboje.
Nový!!: Elektron a Generace (částice) · Vidět víc »
George Johnstone Stoney
George Johnstone Stoney (15. února 1826 Hrabství Offaly – 5. července 1911 Londýn) byl irský fyzik.
Nový!!: Elektron a George Johnstone Stoney · Vidět víc »
Hlavní kvantové číslo
Hlavní kvantové číslo (značené n) je v kvantové mechanice jedno ze čtyř kvantových čísel přiřazených každému elektronu v atomu k popisu stavu elektronu.
Nový!!: Elektron a Hlavní kvantové číslo · Vidět víc »
Hmota
Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.
Nový!!: Elektron a Hmota · Vidět víc »
Hmotnost
Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.
Nový!!: Elektron a Hmotnost · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Elektron a Ion · Vidět víc »
Jantar
Surový jantar na žule Jantar je lehká a křehká látka, zvláštní forma uhlíkaté nerostné látky, někdy řazená mezi minerály.
Nový!!: Elektron a Jantar · Vidět víc »
Joseph John Thomson
Sir Joseph John Thomson (18. prosince 1856 – 30. srpna, 1940) byl anglický experimentální fyzik, který objevil elektron v roce 1897 při studiu elektrické vodivosti plynů, přesněji vlastností katodového záření.
Nový!!: Elektron a Joseph John Thomson · Vidět víc »
Joule
Joule (v češtině nejčastěji či nebo ačkoli jméno fyzika, podle kterého je jednotka pojmenovaná, se vyslovuje) je jednotka práce a energie, jeho značka je J. V soustavě SI patří joule mezi odvozené jednotky, ze základních jednotek SI je odvozen vztahem: což lze také zapsat jako kde kg je kilogram, m je metr, s je sekunda, N je newton.
Nový!!: Elektron a Joule · Vidět víc »
Katodová trubice
Katodová trubice je obvykle skleněná, více či méně vakuovaná či zředěným plynem plněná baňka či trubice, osazená minimálně dvěma elektrodami (anodou a studenou či žhavenou katodou), mezi nimiž po připojení k elektrickému napětí prochází v prostředí trubice elektrický proud.
Nový!!: Elektron a Katodová trubice · Vidět víc »
Katodové záření
Provozní Crookesova trubice Katodové záření je proud elektronů vycházející z katody katodové trubice, který vytváří elektrický proud, k čemuž dojde, pokud se tlak v uzavřeném tělese sníží na hodnotu 1 Pa.
Nový!!: Elektron a Katodové záření · Vidět víc »
Kilogram
Přibližná podoba bývalého mezinárodního prototypu kilogramu Kilogram (hovorově kilo) je základní jednotka hmotnosti, značka je kg.
Nový!!: Elektron a Kilogram · Vidět víc »
Klidová hmotnost
Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu.
Nový!!: Elektron a Klidová hmotnost · Vidět víc »
Kvantová fyzika
Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.
Nový!!: Elektron a Kvantová fyzika · Vidět víc »
Kvantová mechanika
akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.
Nový!!: Elektron a Kvantová mechanika · Vidět víc »
Kvantové číslo
Orbitaly ve vodíkovém atomu: svisle roste hlavní kvantové číslo, zleva doprava roste vedlejší kvantové číslo Kvantová čísla jsou čísla, kterými se v kvantové mechanice popisují vlastnosti určitých částic v systému; každé číslo odpovídá jedné zachovávané veličině.
Nový!!: Elektron a Kvantové číslo · Vidět víc »
Len
Lněné pole v květu (s vlčími máky v popředí) Lněné textilní vlákno se získává ze stonku lnu setého (lat.: Linum usitatissimum L.). V surovém lnu tvoří jednotlivá 20–50 milimetrů dlouhá vlákna svazek o délce 50–90 centimetrů.
Nový!!: Elektron a Len · Vidět víc »
Lepton
Ve fyzice je lepton částice, na kterou nepůsobí silná jaderná síla (silná interakce).
Nový!!: Elektron a Lepton · Vidět víc »
Leptonové číslo
Leptonové číslo je fyzikální veličina charakterizující leptony a antileptony.
Nový!!: Elektron a Leptonové číslo · Vidět víc »
Magnetické kvantové číslo
Magnetické kvantové číslo značené m, je v atomové fyzice třetí ze sady čtyř kvantových čísel (hlavní kvantové číslo, vedlejší kvantové číslo, magnetické a spinové kvantové číslo), které popisují jedinečný kvantový stav elektronu.
Nový!!: Elektron a Magnetické kvantové číslo · Vidět víc »
Magnetické pole
Magnetické pole je fyzikální pole, jehož zdrojem je pohybující se elektrický náboj, tj.
Nový!!: Elektron a Magnetické pole · Vidět víc »
Magnetický moment
Magnetický moment je vektorová fyzikální veličina charakterizující magnetické vlastnosti zdrojů magnetického pole dipólového charakteru – elementárních částic, atomů, zmagnetovaných těles, ale i soustav vodičů tvořících smyčku protékanou elektrickým proudem.
Nový!!: Elektron a Magnetický moment · Vidět víc »
Max Born
Max Born (11. prosince 1882, Vratislav – 5. ledna 1970, Göttingen) byl německo-britský matematik a fyzik židovského původu.
Nový!!: Elektron a Max Born · Vidět víc »
Metr
iridiová tyč – etalon metru Metr je základní jednotka délky, jeho standardní značka je m. Byl zaveden na konci 18. století ve Francii a jeho délka je původně odvozena od jedné desetimiliontiny délky zemského kvadrantu (polovina délky poledníku).
Nový!!: Elektron a Metr · Vidět víc »
Moment hybnosti
Moment hybnosti je vektorová fyzikální veličina, která popisuje dynamicky rotační pohyb tělesa.
Nový!!: Elektron a Moment hybnosti · Vidět víc »
Neutrino
Neutrino a antineutrino jsou elementární částice ze skupiny leptonů.
Nový!!: Elektron a Neutrino · Vidět víc »
Neutron
Neutron je subatomární částice bez elektrického náboje (neutrální částice), jedna ze základních stavebních částic atomového jádra (nukleon) a tím téměř veškeré známé hmoty.
Nový!!: Elektron a Neutron · Vidět víc »
Niels Bohr
Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.
Nový!!: Elektron a Niels Bohr · Vidět víc »
Paul Dirac
Paul Adrien Maurice Dirac (čti) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský vědec, matematik a teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií.
Nový!!: Elektron a Paul Dirac · Vidět víc »
Pauliho vylučovací princip
Pauliho vylučovací princip je princip kvantové mechaniky, který říká, že žádné dva nerozlišitelné fermiony nemohou být ve stejném kvantovém stavu.
Nový!!: Elektron a Pauliho vylučovací princip · Vidět víc »
Planeta
Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).
Nový!!: Elektron a Planeta · Vidět víc »
Polovodič
Polovodičová součástka – atomové hodiny v čipovém provedení Polovodič je pevná látka, jejíž elektrická vodivost závisí na vnějších nebo vnitřních podmínkách, a dá se změnou těchto podmínek snadno ovlivnit.
Nový!!: Elektron a Polovodič · Vidět víc »
Pozitron
Pozitron (neboli antielektron) je subatomární částice – antičástice elektronu.
Nový!!: Elektron a Pozitron · Vidět víc »
Pravděpodobnost
Hazardní hry jsou založené na pravděpodobnosti Pravděpodobnost náhodného jevu je číslo vyjadřující očekávatelnost určitého jevu, obvykle výsledku náhodného pokusu.
Nový!!: Elektron a Pravděpodobnost · Vidět víc »
Proton
Ve fyzice je proton subatomární částice s kladným elementárním elektrickým nábojem tj.
Nový!!: Elektron a Proton · Vidět víc »
Richard Laming
Richard Laming (1798–3. května 1879) byl britský chirurg, přírodní filozof, vynálezce, chemik a průmyslník.
Nový!!: Elektron a Richard Laming · Vidět víc »
Rok
Rok je doba odvozená od oběhu Země kolem Slunce trvajícího přibližně 365 a čtvrt dne.
Nový!!: Elektron a Rok · Vidět víc »
Silná interakce
Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Elektron a Silná interakce · Vidět víc »
Slabá interakce
Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.
Nový!!: Elektron a Slabá interakce · Vidět víc »
Slunce
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy.
Nový!!: Elektron a Slunce · Vidět víc »
Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.
Nový!!: Elektron a Speciální teorie relativity · Vidět víc »
Spin
Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.
Nový!!: Elektron a Spin · Vidět víc »
Střední doba života
Střední doba života (obvykle značená řeckým písmenem ''τ'') je fyzikální veličina charakterizující čas setrvání dané entity v nestabilním stavu.
Nový!!: Elektron a Střední doba života · Vidět víc »
Subatomární částice
kvarku d, což jsou elementární částice. Subatomární částice je dříve používané označení skupiny částic menších než atom.
Nový!!: Elektron a Subatomární částice · Vidět víc »
Supersymetrie
V částicové fyzice označuje supersymetrie symetrii mezi bosony (částice s celočíselným spinem zprostředkovávající interakce, např. gluon, foton či graviton) a fermiony (částice s poločíselným spinem tvořících hmotu, např. kvarky či elektron).
Nový!!: Elektron a Supersymetrie · Vidět víc »
Termoemise
Termoemise (tepelná emise) je fyzikální jev, při kterém je emitován tok nosičů náboje z povrchu materiálu při zahřátí.
Nový!!: Elektron a Termoemise · Vidět víc »
Tesla (jednotka)
Tesla je jednotka magnetické indukce v soustavě SI, její značka je T. Jedná se o odvozenou jednotku SI; její vyjádření v základních jednotkách je T.
Nový!!: Elektron a Tesla (jednotka) · Vidět víc »
Thalés z Milétu
Thalés z Milétu, řecky, (okolo 624 př. n. l. Milétos – okolo 548 př. n. l.) byl předsókratovský filosof, geometr a astronom, jeden ze „sedmi mudrců“.
Nový!!: Elektron a Thalés z Milétu · Vidět víc »
Valenční pás
Valenční pás je poslední pás v elektronovém obalu, ve kterém se vyskytují ještě elektrony v základním stavu.
Nový!!: Elektron a Valenční pás · Vidět víc »
Vedlejší kvantové číslo
Vedlejší kvantové číslo (označováno písmenem l) je závislé na hlavním kvantovém čísle (n) a jeho maximální hodnotu lze vypočítat jako l.
Nový!!: Elektron a Vedlejší kvantové číslo · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Elektron a Vodík · Vidět víc »
William Gilbert
William Gilbert (24. května 1544, Colchester – 30. listopadu 1603, Londýn), byl anglický lékař a vědec.
Nový!!: Elektron a William Gilbert · Vidět víc »
1897
1897 (MDCCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Elektron a 1897 · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Elektron a 1911 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Elektron a 1913 · Vidět víc »
1915
1915 (MCMXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Elektron a 1915 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Elektron a 1926 · Vidět víc »
