Rychlejší přístup než prohlížeči!
140 vztahy: Aktinium, Aktinoidy, Americium, Anion, Antimon, Argon, Arsen, Astat, Atom, Železo, Baryum, Berkelium, Beryllium, Bismut, Bohrium, Bor (prvek), Brom, Cín, Cer, Cesium, Chalkogeny, Chemická vazba, Chemický prvek, Chemie, Chlor, Chlorid sodný, Chrom, Curium, Darmstadtium, Draslík, Dubnium, Dusík, Dysprosium, Einsteinium, Elektron, Elektronová afinita, Elektronová konfigurace, Elektropozitivita, Erbium, Europium, Fermium, Flerovium, Fluor, Fosfor, Francium, Gadolinium, Gallium, Germanium, Hafnium, Halogeny, ..., Hassium, Helium, Hliník, Hořčík, Holmium, Indium, Ion, Ionizační potenciál, Iridium, Jöns Jacob Berzelius, Jod, Kadmium, Kalifornium, Křemík, Kobalt, Kopernicium, Krypton, Kyselina chlorovodíková, Kyslík, Lanthan, Lanthanoidy, Lawrencium, Linus Pauling, Lithium, Livermorium, Lutecium, Mangan, Měď, Meitnerium, Mendelevium, Molekula, Molybden, Moscovium, Neodym, Neon, Neptunium, Nihonium, Nikl, Niob, Nobelium, Oganesson, Olovo, Osmium, Palladium, Paulingova stupnice, Platina, Plutonium, Polonium, Praseodym, Promethium, Protaktinium, Radium, Radon, Rhenium, Rhodium, Roentgenium, Rtuť, Rubidium, Ruthenium, Rutherfordium, Samarium, Síra, Seaborgium, Selen, Skandium, Sodík, Stříbro, Stroncium, Tantal, Technecium, Tellur, Tennessin, Terbium, Thallium, Thorium, Thulium, Titan (prvek), Uhlík, Uran (prvek), Vanad, Vápník, Vodík, Vzácné plyny, Wolfram, Xenon, Ytterbium, Yttrium, Zinek, Zirkonium, Zlato. Rozbalte index (90 více) »
Aktinium
Aktinium (chemická značka Ac) je prvním členem řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Nový!!: Elektronegativita a Aktinium · Vidět víc »
Aktinoidy
Aktinoidy jsou podle současné mezinárodní chemické nomenklatury skupinou patnácti chemických prvků počínajících aktiniem, tedy prvků s protonovým číslem 89 až 103 (dříve se pod tento název řadilo pouze čtrnáct prvků následujících za aktiniem).
Nový!!: Elektronegativita a Aktinoidy · Vidět víc »
Americium
Bez popisu.
Nový!!: Elektronegativita a Americium · Vidět víc »
Anion
Anion, též aniont, je záporně nabitý ion, obvykle atom nebo molekula, která přijala elektron, (nebo odevzdala kation vodíku, volný proton).
Nový!!: Elektronegativita a Anion · Vidět víc »
Antimon
Antimon (chemická značka Sb, stibium) je polokovový prvek, lidstvu je znám již od starověku.
Nový!!: Elektronegativita a Antimon · Vidět víc »
Argon
Argon, (chemická značka Ar, Argon) je chemický prvek patřící mezi vzácné plyny, které tvoří přibližně 1 % zemské atmosféry.
Nový!!: Elektronegativita a Argon · Vidět víc »
Arsen
Arsen (chemická značka As, Arsenicum; někdy se používá též název arzén) je toxický polokovový prvek, známý již od starověku.
Nový!!: Elektronegativita a Arsen · Vidět víc »
Astat
Astat (chemická značka At, Astatinum) je druhým nejtěžším známým prvkem ze skupiny VII. A (halogeny), existuje pouze ve formě nestabilních radioaktivních izotopů.
Nový!!: Elektronegativita a Astat · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Elektronegativita a Atom · Vidět víc »
Železo
Železo (chemická značka Fe, ferrum) je nejrozšířenější přechodný kovový prvek a druhý nejrozšířenější kov na Zemi, je také hojně zastoupen i ve vesmíru, kde hraje významnou roli ve vývoji hvězd.
Nový!!: Elektronegativita a Železo · Vidět víc »
Baryum
Baryum (chemická značka Ba, Barium) je pátým prvkem z řady kovů alkalických zemin, je to měkký, velmi reaktivní a toxický kov.
Nový!!: Elektronegativita a Baryum · Vidět víc »
Berkelium
Berkelium (chemická značka Bk) je devátým členem z řady aktinoidů, pátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader americia.
Nový!!: Elektronegativita a Berkelium · Vidět víc »
Beryllium
Beryllium (chemická značka Be) někdy také berylium, je nejlehčím z řady kovů alkalických zemin, tvrdý, šedý kov o značně vysoké teplotě tání.
Nový!!: Elektronegativita a Beryllium · Vidět víc »
Bismut
Bismut (v obecném použití bizmut či vizmut; chemická značka Bi, Bismuthum nebo Bisemutum) patří mezi těžké kovy, které jsou známy lidstvu již od starověku.
Nový!!: Elektronegativita a Bismut · Vidět víc »
Bohrium
Bohrium (chemická značka Bh) je patnáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Elektronegativita a Bohrium · Vidět víc »
Bor (prvek)
Bor (též bór; chemická značka B, borium nebo borum) je nejlehčím z řady prvků III.
Nový!!: Elektronegativita a Bor (prvek) · Vidět víc »
Brom
Brom (též bróm, chemická značka Br, Bromum) je prvek ze skupiny halogenů, za normálních podmínek toxická, červenohnědá kapalina.
Nový!!: Elektronegativita a Brom · Vidět víc »
Cín
Cín (chemická značka Sn, stannum) patří mezi kovy, které jsou známy lidstvu již od pravěku především jako součást slitiny zvané bronz.
Nový!!: Elektronegativita a Cín · Vidět víc »
Cer
Cer (chemická značka Ce, Cerium) je šedavě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, druhý člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Elektronegativita a Cer · Vidět víc »
Cesium
Cesium (chemická značka Cs, Caesium) je chemický prvek z řady alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým redoxním potenciálem.
Nový!!: Elektronegativita a Cesium · Vidět víc »
Chalkogeny
Chalkogeny jsou 16.
Nový!!: Elektronegativita a Chalkogeny · Vidět víc »
Chemická vazba
Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.
Nový!!: Elektronegativita a Chemická vazba · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Elektronegativita a Chemický prvek · Vidět víc »
Chemie
Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.
Nový!!: Elektronegativita a Chemie · Vidět víc »
Chlor
Chlor, chemická značka Cl, latinsky chlorum (chlóros – „zelený“) je toxický, světle zelený plyn, druhý člen řady halogenů.
Nový!!: Elektronegativita a Chlor · Vidět víc »
Chlorid sodný
Chlorid sodný (NaCl) je chemická sloučenina běžně známá pod označeními kuchyňská sůl, jedlá sůl nebo ještě častěji jen jako sůl.
Nový!!: Elektronegativita a Chlorid sodný · Vidět víc »
Chrom
Chrom (též chróm; chemická značka Cr, chromium) je světle šedý, lesklý, velmi tvrdý a zároveň křehký kov.
Nový!!: Elektronegativita a Chrom · Vidět víc »
Curium
Curium (chemická značka Cm) je osmý člen z řady aktinoidů, čtvrtý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia.
Nový!!: Elektronegativita a Curium · Vidět víc »
Darmstadtium
Darmstadtium (chemická značka Ds) je transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Elektronegativita a Darmstadtium · Vidět víc »
Draslík
Draslík (chemická značka K, kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech.
Nový!!: Elektronegativita a Draslík · Vidět víc »
Dubnium
Dubnium (chemická značka Db) je 13. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.
Nový!!: Elektronegativita a Dubnium · Vidět víc »
Dusík
Dusík (chemická značka N, nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Elektronegativita a Dusík · Vidět víc »
Dysprosium
Dysprosium (chemická značka Dy, Dysprosium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 10.
Nový!!: Elektronegativita a Dysprosium · Vidět víc »
Einsteinium
Einsteinium (chemická značka Es) je jedenáctý člen z řady aktinoidů, sedmý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia.
Nový!!: Elektronegativita a Einsteinium · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Elektronegativita a Elektron · Vidět víc »
Elektronová afinita
Graf závislosti elektronové afinity prvků na jejich atomovém čísle Elektronová afinita (někdy též elektroafinita) je množství energie, které se uvolní, když neutrální atom nebo molekula získá elektron z vnějšku.
Nový!!: Elektronegativita a Elektronová afinita · Vidět víc »
Elektronová konfigurace
Atomové a molekulové orbitaly Elektronová konfigurace popisuje uspořádání elektronů uvnitř elektronového obalu.
Nový!!: Elektronegativita a Elektronová konfigurace · Vidět víc »
Elektropozitivita
Elektropozitivita je schopnost atomu uvolňovat valenční elektrony a vytvářet kationt.
Nový!!: Elektronegativita a Elektropozitivita · Vidět víc »
Erbium
Erbium (chemická značka Er, Erbium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 12.
Nový!!: Elektronegativita a Erbium · Vidět víc »
Europium
Europium (chemická značka Eu, Europium) je měkký, stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, 7. člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Elektronegativita a Europium · Vidět víc »
Fermium
Fermium (chemická značka Fm) je dvanáctým členem z řady aktinoidů, osmým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia.
Nový!!: Elektronegativita a Fermium · Vidět víc »
Flerovium
Flerovium (chemická značka Fl) je radioaktivní transuran s protonovým číslem 114.
Nový!!: Elektronegativita a Flerovium · Vidět víc »
Fluor
Fluor (chemická značka F, fluorum) je nekovový prvek, značně toxický, zelenožlutý plyn, chemicky mimořádně reaktivní.
Nový!!: Elektronegativita a Fluor · Vidět víc »
Fosfor
Fosfor (chemická značka P, phosphorus; navrhovaný český název kostík se neujal) je nekovový chemický prvek, který má zároveň důležitou roli i ve stavbě živých organismů.
Nový!!: Elektronegativita a Fosfor · Vidět víc »
Francium
Bez popisu.
Nový!!: Elektronegativita a Francium · Vidět víc »
Gadolinium
Gadolinium (chemická značka Gd, Gadolinium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový feromagnetický prvek, osmý člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Elektronegativita a Gadolinium · Vidět víc »
Gallium
Gallium (chemická značka Ga, Gallium), je velmi lehce tavitelný kov stříbrné barvy s modrošedým nádechem, měkký a dobře tažný.
Nový!!: Elektronegativita a Gallium · Vidět víc »
Germanium
Germanium (chemická značka Ge, Germanium) je vzácný šedobílý polokovový prvek, nalézající největší uplatnění v polovodičovém průmyslu.
Nový!!: Elektronegativita a Germanium · Vidět víc »
Hafnium
Hafnium (chemická značka Hf, Hafnium) je šedý až stříbřitě bílý, kovový prvek, chemicky velmi podobný zirkoniu.
Nový!!: Elektronegativita a Hafnium · Vidět víc »
Halogeny
Halogeny jsou členy 17.
Nový!!: Elektronegativita a Halogeny · Vidět víc »
Hassium
Hassium (chemická značka Hs) je šestnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Elektronegativita a Hassium · Vidět víc »
Helium
Helium, (chemická značka He, helium) je chemický prvek, který je lehčí než vzduch, patří mezi vzácné plyny a tvoří druhou nejvíce zastoupenou složku vesmírné hmoty.
Nový!!: Elektronegativita a Helium · Vidět víc »
Hliník
Hliník (chemická značka Al, aluminium) je velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém průmyslu a mnoha dalších aplikacích.
Nový!!: Elektronegativita a Hliník · Vidět víc »
Hořčík
Hořčík (chemická značka Mg, magnesium) je lehký, středně tvrdý stříbrolesklý kov.
Nový!!: Elektronegativita a Hořčík · Vidět víc »
Holmium
Holmium (chemická značka Ho, Holmium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 11.
Nový!!: Elektronegativita a Holmium · Vidět víc »
Indium
Indium (chemická značka In, Indium) je snadno tavitelný kov, bílé barvy, měkký a dobře tažný.
Nový!!: Elektronegativita a Indium · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Elektronegativita a Ion · Vidět víc »
Ionizační potenciál
471x471pixelů Ionizační potenciál (ionizační energie) atomu nebo molekuly je energie potřebná k odtržení jednoho elektronu z izolovaného, plynného atomu nebo iontu.
Nový!!: Elektronegativita a Ionizační potenciál · Vidět víc »
Iridium
Iridium (chemická značka Ir, Iridium) je drahý kov šedivě bílé barvy.
Nový!!: Elektronegativita a Iridium · Vidět víc »
Jöns Jacob Berzelius
Baron Jöns Jacob Berzelius (on sám a jeho současníci ho nazývali pouze Jacob Berzelius; 20. srpna 1779 – 7. srpna 1848 Stockholm) byl švédský chemik.
Nový!!: Elektronegativita a Jöns Jacob Berzelius · Vidět víc »
Jod
Jod (též jód; z řeckého ιώδης, iódés, „fialový“), chemická značka I, Iodum, je prvek ze skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky.
Nový!!: Elektronegativita a Jod · Vidět víc »
Kadmium
Kadmium (chemická značka Cd, Cadmium) je měkký, lehce tavitelný, toxický kovový prvek.
Nový!!: Elektronegativita a Kadmium · Vidět víc »
Kalifornium
Kalifornium (chemická značka Cf) je desátý člen řady aktinoidů, šestý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia, který se v přírodě nevyskytuje.
Nový!!: Elektronegativita a Kalifornium · Vidět víc »
Křemík
Křemík (chemická značka Si, silicium) je polokovový prvek, hojně se vyskytující v zemské kůře.
Nový!!: Elektronegativita a Křemík · Vidět víc »
Kobalt
Kobalt (chemická značka Co, Cobaltum) je namodralý, feromagnetický, tvrdý kov.
Nový!!: Elektronegativita a Kobalt · Vidět víc »
Kopernicium
Kopernicium (chemická značka Cn) je 20. transuranem.
Nový!!: Elektronegativita a Kopernicium · Vidět víc »
Krypton
Krypton (chemická značka Kr, Krypton) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Elektronegativita a Krypton · Vidět víc »
Kyselina chlorovodíková
Kyselina chlorovodíková (též kyselina solná, latinsky acidum hydrochloricum) je velmi silná kyselina, jedna z lidstvu nejdéle známých a nejvíce využívaných.
Nový!!: Elektronegativita a Kyselina chlorovodíková · Vidět víc »
Kyslík
Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry.
Nový!!: Elektronegativita a Kyslík · Vidět víc »
Lanthan
Lanthan (chemická značka La, Lanthanum) je stříbřitě lesklý, přechodný kovový prvek, 1.
Nový!!: Elektronegativita a Lanthan · Vidět víc »
Lanthanoidy
Lanthanoidy jsou podle současné mezinárodní chemické nomenklatury skupinou patnácti chemických prvků počínajících lanthanem, tedy prvků s protonovým číslem 57 až 71 (dříve se pod tento název řadilo pouze čtrnáct prvků následujících za lanthanem, které doplňují jeho elektronovou konfiguraci do orbitalu 4f).
Nový!!: Elektronegativita a Lanthanoidy · Vidět víc »
Lawrencium
Lawrencium (chemická značka Lr) je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader kalifornia.
Nový!!: Elektronegativita a Lawrencium · Vidět víc »
Linus Pauling
Linus Carl Pauling (28. února 1901 Portland – 19. srpna 1994 Big Sur) byl americký kvantový chemik a biochemik, aktivista a autor.
Nový!!: Elektronegativita a Linus Pauling · Vidět víc »
Lithium
Lithium (chemická značka Li) je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu.
Nový!!: Elektronegativita a Lithium · Vidět víc »
Livermorium
Livermorium (chemická značka Lv) je transuran s protonovým číslem 116.
Nový!!: Elektronegativita a Livermorium · Vidět víc »
Lutecium
Lutecium (chemická značka Lu, Lutetium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek pevného skupenství, poslední člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Elektronegativita a Lutecium · Vidět víc »
Mangan
Mangan (chemická značka Mn, Manganum) je světle šedý, paramagnetický, tvrdý kov.
Nový!!: Elektronegativita a Mangan · Vidět víc »
Měď
Měď (chemická značka Cu, cuprum) je ušlechtilý kovový prvek načervenalé barvy, používaný člověkem již od pravěku: v pozdní době kamenné, zvané eneolit (též chalkolit, doba měděná) se začala měď těžit, tavit a zpracovávat vedle dosavadních kamenných industrií a předznamenala tak nástup doby bronzové.
Nový!!: Elektronegativita a Měď · Vidět víc »
Meitnerium
Meitnerium (chemická značka Mt) je sedmnáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Elektronegativita a Meitnerium · Vidět víc »
Mendelevium
Mendelevium či mendělevium nebo mendělejevium (chemická značka Md) je třináctým členem z řady aktinoidů, devátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader einsteinia.
Nový!!: Elektronegativita a Mendelevium · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Elektronegativita a Molekula · Vidět víc »
Molybden
Molybden (chemická značka Mo, Molybdaenum) je kovový prvek 6.
Nový!!: Elektronegativita a Molybden · Vidět víc »
Moscovium
Moscovium (český název moskovium nevychází z odborných kruhů, ale ze zprávy ČTK, a nelze ho zatím brát jako konečný; chemická značka Mc) je transuran s protonovým číslem 115.
Nový!!: Elektronegativita a Moscovium · Vidět víc »
Neodym
Neodym (chemická značka Nd, Neodymium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, čtvrtý člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Elektronegativita a Neodym · Vidět víc »
Neon
Neon (chemická značka Ne, Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Elektronegativita a Neon · Vidět víc »
Neptunium
Neptunium (chemická značka Np) je prvek s protonovým číslem 93 a je prvním z řady transuranů a pátým prvkem z řady aktinoidů.
Nový!!: Elektronegativita a Neptunium · Vidět víc »
Nihonium
Nihonium (chemická značka Nh) je transuran připravený alfa rozpadem moscovia.
Nový!!: Elektronegativita a Nihonium · Vidět víc »
Nikl
Nikl (chemická značka Ni, lat. Niccolum) je bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov.
Nový!!: Elektronegativita a Nikl · Vidět víc »
Niob
Niob (chemická značka Nb, niobium) je kovovým, přechodným prvkem 5. skupiny periodické tabulky.
Nový!!: Elektronegativita a Niob · Vidět víc »
Nobelium
Nobelium (chemická značka No) je čtrnáctým členem z řady aktinoidů, desátým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader curia.
Nový!!: Elektronegativita a Nobelium · Vidět víc »
Oganesson
Oganesson (chemická značka Og) je transuran s protonovým číslem 118 (18. skupina, 7. (Q) perioda).
Nový!!: Elektronegativita a Oganesson · Vidět víc »
Olovo
Olovo (chemická značka Pb, plumbum) je těžký toxický kov, který je znám lidstvu již od starověku.
Nový!!: Elektronegativita a Olovo · Vidět víc »
Osmium
Osmium (chemická značka Os, Osmium) je drahý kov modro-šedé barvy.
Nový!!: Elektronegativita a Osmium · Vidět víc »
Palladium
Palladium (chemická značka Pd, Palladium) je drahý kov šedivě bílé barvy.
Nový!!: Elektronegativita a Palladium · Vidět víc »
Paulingova stupnice
Elektronegativita vyznačená v periodické soustavě prvků. Paulingova stupnice byla navržena v roce 1932 Linusem Paulingem.
Nový!!: Elektronegativita a Paulingova stupnice · Vidět víc »
Platina
Platina (chemická značka Pt, Platinum) je velmi těžký a chemicky mimořádně odolný drahý kov stříbřitě bílé barvy.
Nový!!: Elektronegativita a Platina · Vidět víc »
Plutonium
Plutonium (chemická značka Pu) je šestý člen z řady aktinoidů, druhý transuran, radioaktivní, řetězovou reakcí štěpitelný, toxický kovový prvek, připravovaný uměle bombardováním uranu v jaderných reaktorech, především pro výrobu atomových bomb.
Nový!!: Elektronegativita a Plutonium · Vidět víc »
Polonium
Polonium (chemická značka Po, Polonium) je nestabilní radioaktivní prudce jedovatý prvek, nejtěžší ze skupiny chalkogenů.
Nový!!: Elektronegativita a Polonium · Vidět víc »
Praseodym
Praseodym (chemická značka Pr, Praseodymium) je měkký, stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, třetí člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Elektronegativita a Praseodym · Vidět víc »
Promethium
Promethium (chemická značka Pm, Promethium) je jediným lanthanoidem, který nemá stabilní izotop a v přírodě se prakticky nevyskytuje.
Nový!!: Elektronegativita a Promethium · Vidět víc »
Protaktinium
Protaktinium (chemická značka Pa) je třetím členem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Nový!!: Elektronegativita a Protaktinium · Vidět víc »
Radium
Radium (chemická značka Ra, Radium) je 6.
Nový!!: Elektronegativita a Radium · Vidět víc »
Radon
Radon (chemická značka Rn, Radonum) je nejtěžší přirozeně se vyskytující chemický prvek ve skupině vzácných plynů, je radioaktivní a nemá žádný stabilní izotop.
Nový!!: Elektronegativita a Radon · Vidět víc »
Rhenium
Rhenium (chemická značka Re, Rhenium) je velmi vzácný, těžký a tvrdý, odolný kovový prvek s vysokým bodem tání.
Nový!!: Elektronegativita a Rhenium · Vidět víc »
Rhodium
Světová cena za Rhodium na světových trzích v korunách za gram Online www.KITCO.cz Aktuální k 20.10.2011 Rhodium (chemická značka Rh, Rhodium) je drahý kov stříbřitě bílé barvy.
Nový!!: Elektronegativita a Rhodium · Vidět víc »
Roentgenium
Roentgenium (chemická značka Rg) je 19. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Elektronegativita a Roentgenium · Vidět víc »
Rtuť
Rtuť (chemická značka Hg, hydrargyrum), přezdívaná živé stříbro, je těžký, toxický kovový prvek.
Nový!!: Elektronegativita a Rtuť · Vidět víc »
Rubidium
Rubidium (chemická značka Rb, Rubidium) je prvkem z řady alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým redoxním potenciálem.
Nový!!: Elektronegativita a Rubidium · Vidět víc »
Ruthenium
Ruthenium (chemická značka Ru, Ruthenium) je drahý kov šedivě bílé barvy.
Nový!!: Elektronegativita a Ruthenium · Vidět víc »
Rutherfordium
Rutherfordium (chemická značka Rf) je 12. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic.
Nový!!: Elektronegativita a Rutherfordium · Vidět víc »
Samarium
Samarium (chemická značka Sm, Samarium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, šestý člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Elektronegativita a Samarium · Vidět víc »
Síra
Síra (chemická značka S, sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě.
Nový!!: Elektronegativita a Síra · Vidět víc »
Seaborgium
Seaborgium (chemická značka Sg) je čtrnáctým transuranem, jde o silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.
Nový!!: Elektronegativita a Seaborgium · Vidět víc »
Selen
Selen (chemická značka Se, selenium) je polokov ze skupiny chalkogenů, významný svými fotoelektrickými vlastnostmi.
Nový!!: Elektronegativita a Selen · Vidět víc »
Skandium
Skandium ve zkumavce Skandium (chemická značka Sc, Scandium) je silně elektropozitivní, stříbřitě bílý, měkký kov.
Nový!!: Elektronegativita a Skandium · Vidět víc »
Sodík
Sodík (chemická značka Na, natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořských vodách i živých organismech.
Nový!!: Elektronegativita a Sodík · Vidět víc »
Stříbro
Stříbro (chemická značka Ag, argentum) je ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku.
Nový!!: Elektronegativita a Stříbro · Vidět víc »
Stroncium
Stroncium (chemická značka Sr, Strontium) je 4.
Nový!!: Elektronegativita a Stroncium · Vidět víc »
Tantal
Tantal (chemická značka Ta, Tantalum) je vzácný, tvrdý, modro-šedý, lesklý, přechodný kov.
Nový!!: Elektronegativita a Tantal · Vidět víc »
Technecium
Technecium (chemická značka Tc, Technetium) je nejlehčí prvek v periodické soustavě, který nemá žádný stabilní izotop.
Nový!!: Elektronegativita a Technecium · Vidět víc »
Tellur
Tellur (chemická značka Te, Tellurium) je polokovový stříbřitě lesklý prvek ze skupiny chalkogenů používaný v polovodičové technice a metalurgii.
Nový!!: Elektronegativita a Tellur · Vidět víc »
Tennessin
Tennessin (zatím nekodifikovaný český název odvozený z anglického názvu tennessine, resp. ze zprávy ČTK), chemická značka Ts, je transuran s protonovým číslem 117, řazený (zatím pouze formálně) mezi halogeny.
Nový!!: Elektronegativita a Tennessin · Vidět víc »
Terbium
Terbium (chemická značka Tb, Terbium) je měkký stříbřitě bílý, vnitřně přechodný kovový prvek, devátý člen skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Elektronegativita a Terbium · Vidět víc »
Thallium
Thallium (dle starších pravidel též thalium či talium; chemická značka Tl, Thallium) je značně toxický měkký, lesklý kov bílé barvy.
Nový!!: Elektronegativita a Thallium · Vidět víc »
Thorium
Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Nový!!: Elektronegativita a Thorium · Vidět víc »
Thulium
Thulium (chemická značka Tm, Thulium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 13.
Nový!!: Elektronegativita a Thulium · Vidět víc »
Titan (prvek)
Titan (chemická značka Ti, Titanium) je šedý až stříbřitě bílý, lehký kov, poměrně hojně zastoupený v zemské kůře.
Nový!!: Elektronegativita a Titan (prvek) · Vidět víc »
Uhlík
Uhlík (chemická značka C) je chemický prvek, tvořící základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů na této planetě.
Nový!!: Elektronegativita a Uhlík · Vidět víc »
Uran (prvek)
Uran (chemická značka U) je radioaktivní chemický prvek šedobílé barvy, která díky oxidaci po čase přechází k šedé barvě.
Nový!!: Elektronegativita a Uran (prvek) · Vidět víc »
Vanad
Vanad (chemická značka V, Vanadium) je spolu s niobem a tantalem členem 5.
Nový!!: Elektronegativita a Vanad · Vidět víc »
Vápník
Vápník (chemická značka Ca, calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov.
Nový!!: Elektronegativita a Vápník · Vidět víc »
Vodík
280px Vodík (chemická značka H) je nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek.
Nový!!: Elektronegativita a Vodík · Vidět víc »
Vzácné plyny
Vzácné plyny jsou členy 18.
Nový!!: Elektronegativita a Vzácné plyny · Vidět víc »
Wolfram
Wolfram (chemická značka W, Wolframium) je šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov (jeho teplota tání je nejvyšší ze všech kovů a po uhlíku druhá nejvyšší z prvků).
Nový!!: Elektronegativita a Wolfram · Vidět víc »
Xenon
Xenon (chemická značka Xe, Xenon) je plynný chemický prvek patřící mezi vzácné plyny.
Nový!!: Elektronegativita a Xenon · Vidět víc »
Ytterbium
Ytterbium (chemická značka Yb, Ytterbium) je měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, 14.
Nový!!: Elektronegativita a Ytterbium · Vidět víc »
Yttrium
Yttrium (chemická značka Y, Yttrium) je šedý až stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, chemicky silně příbuzný prvkům skupiny lanthanoidů.
Nový!!: Elektronegativita a Yttrium · Vidět víc »
Zinek
Zinek (chemická značka Zn, zincum) je měkký lehce tavitelný kov, používaný člověkem již od starověku.
Nový!!: Elektronegativita a Zinek · Vidět víc »
Zirkonium
Zirkonium (chemická značka Zr) je šedý až stříbřitě bílý, kovový prvek, mimořádně odolný proti korozi.
Nový!!: Elektronegativita a Zirkonium · Vidět víc »
Zlato
Zlato (chemická značka Au, aurum) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy.
Nový!!: Elektronegativita a Zlato · Vidět víc »
