Rychlejší přístup než prohlížeči!
33 vztahy: Anion, Atom, Brom, Chemická vazba, Chemický prvek, Chlor, Draslík, Elektron, Elektronegativita, Elektronový obal, Elektropozitivita, Energie, Fluor, Halogenidy, Ion, Ionizační potenciál, Iontová vazba, Jod, Kation, Kovalentní vazba, Kovy, Lithium, Molekula, Nekovy, Oktetové pravidlo, Periodická tabulka, Periodický zákon, Plyn, Robert Sanderson Mulliken, Rubidium, Sodík, Valenční elektron, Vzácné plyny.
Anion
Anion, též aniont, je záporně nabitý ion, obvykle atom nebo molekula, která přijala elektron, (nebo odevzdala kation vodíku, volný proton).
Nový!!: Elektronová afinita a Anion · Vidět víc »
Atom
Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Nový!!: Elektronová afinita a Atom · Vidět víc »
Brom
Brom (též bróm, chemická značka Br, Bromum) je prvek ze skupiny halogenů, za normálních podmínek toxická, červenohnědá kapalina.
Nový!!: Elektronová afinita a Brom · Vidět víc »
Chemická vazba
Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.
Nový!!: Elektronová afinita a Chemická vazba · Vidět víc »
Chemický prvek
Příklad prvku – zlato Au Chemický prvek je čistá látka, kterou již nelze chemickými metodami rozložit na jiné látky.
Nový!!: Elektronová afinita a Chemický prvek · Vidět víc »
Chlor
Chlor, chemická značka Cl, latinsky chlorum (chlóros – „zelený“) je toxický, světle zelený plyn, druhý člen řady halogenů.
Nový!!: Elektronová afinita a Chlor · Vidět víc »
Draslík
Draslík (chemická značka K, kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech.
Nový!!: Elektronová afinita a Draslík · Vidět víc »
Elektron
Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.
Nový!!: Elektronová afinita a Elektron · Vidět víc »
Elektronegativita
Elektronegativita je v chemii vlastnost atomu, vyjadřující jeho schopnost přitahovat vazebné elektrony.
Nový!!: Elektronová afinita a Elektronegativita · Vidět víc »
Elektronový obal
Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron. Pravděpodobný výskyt elektronu je schematicky naznačená šedá oblast kolem atomového jádra. Elektronový obal je systém elektronů vázaných k jádru atomu, které obklopuje a zaujímá většinu prostoru atomu.
Nový!!: Elektronová afinita a Elektronový obal · Vidět víc »
Elektropozitivita
Elektropozitivita je schopnost atomu uvolňovat valenční elektrony a vytvářet kationt.
Nový!!: Elektronová afinita a Elektropozitivita · Vidět víc »
Energie
Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.
Nový!!: Elektronová afinita a Energie · Vidět víc »
Fluor
Fluor (chemická značka F, fluorum) je nekovový prvek, značně toxický, zelenožlutý plyn, chemicky mimořádně reaktivní.
Nový!!: Elektronová afinita a Fluor · Vidět víc »
Halogenidy
Halogenidy jsou dvouprvkové sloučeniny halogenů s elektropozitivnějšími prvky nebo soli halogenovodíků.
Nový!!: Elektronová afinita a Halogenidy · Vidět víc »
Ion
Ion nebo iont je kladně nebo záporně elektricky nabitá částice atomární velikosti (atom, molekula, někdy také skupina atomů či molekul), tedy taková, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.
Nový!!: Elektronová afinita a Ion · Vidět víc »
Ionizační potenciál
471x471pixelů Ionizační potenciál (ionizační energie) atomu nebo molekuly je energie potřebná k odtržení jednoho elektronu z izolovaného, plynného atomu nebo iontu.
Nový!!: Elektronová afinita a Ionizační potenciál · Vidět víc »
Iontová vazba
Vytváření iontové vazby mezi atomy lithia a fluoru Iontová vazba (heteropolární) je druh vnitromolekulární chemické vazby, která vzniká v případě, že rozdíl elektronegativit atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,67.
Nový!!: Elektronová afinita a Iontová vazba · Vidět víc »
Jod
Jod (též jód; z řeckého ιώδης, iódés, „fialový“), chemická značka I, Iodum, je prvek ze skupiny halogenů, tvoří tmavě fialové destičkovité krystalky.
Nový!!: Elektronová afinita a Jod · Vidět víc »
Kation
Kation, též kationt, je kladně nabitý ion, obvykle atom nebo molekula, která odevzdala elektron (nebo pohltila kationty vodíku, volné protony).
Nový!!: Elektronová afinita a Kation · Vidět víc »
Kovalentní vazba
Kovalentní vazba (homopolární) je vnitromolekulární forma chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky.
Nový!!: Elektronová afinita a Kovalentní vazba · Vidět víc »
Kovy
Ocelové osičky Kovy tvoří společně s polokovy a nekovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Elektronová afinita a Kovy · Vidět víc »
Lithium
Lithium (chemická značka Li) je nejlehčí z řady alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu.
Nový!!: Elektronová afinita a Lithium · Vidět víc »
Molekula
Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.
Nový!!: Elektronová afinita a Molekula · Vidět víc »
Nekovy
Nekovy tvoří společně s kovy a polokovy tři hlavní skupiny chemických prvků.
Nový!!: Elektronová afinita a Nekovy · Vidět víc »
Oktetové pravidlo
Periodická tabulka, červený blok jsou ''s-prvky'', žlutý ''p-prvky'', modrý ''d-prvky'', zelený ''f-prvky''. Oktetové pravidlo (také pravidlo osmi elektronů) je základní chemické pravidlo, které říká, že prvky hlavní skupiny z druhé periody chemické periodické tabulky mají tendenci se vázat takovým způsobem, že každý atom má pak ve své vnější energetické vrstvě (valenčním obalu, také valenční sféře) osm elektronů, což mu dává stejnou elektronovou konfiguraci jako vzácný plyn.
Nový!!: Elektronová afinita a Oktetové pravidlo · Vidět víc »
Periodická tabulka
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) objevitel periodické tabulky prvků Periodická tabulka prvků (také periodická soustava prvků, Mendělejevova tabulka prvků) je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností.
Nový!!: Elektronová afinita a Periodická tabulka · Vidět víc »
Periodický zákon
327x327pixelů Periodický zákon, který prezentoval 6. března 1869 Dmitrij Ivanovič Mendělejev, vychází z pravidelně se opakujících vlastností prvků.
Nový!!: Elektronová afinita a Periodický zákon · Vidět víc »
Plyn
Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.
Nový!!: Elektronová afinita a Plyn · Vidět víc »
Robert Sanderson Mulliken
#PŘESMĚRUJ Robert Mulliken.
Nový!!: Elektronová afinita a Robert Sanderson Mulliken · Vidět víc »
Rubidium
Rubidium (chemická značka Rb, Rubidium) je prvkem z řady alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou a mimořádně nízkým redoxním potenciálem.
Nový!!: Elektronová afinita a Rubidium · Vidět víc »
Sodík
Sodík (chemická značka Na, natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořských vodách i živých organismech.
Nový!!: Elektronová afinita a Sodík · Vidět víc »
Valenční elektron
helia se skládá ze 2 protonů, 2 neutronů a 2 elektronů. Elektrony v jeho valenční (jediné) vrstvě jsou elektrony valenční. Elektrony jsou pro názornost zobrazeny jako částice obíhající kolem jádra po konkrétní dráze – orbitu. Valenční elektron je elektron v elektronovém obalu atomu umístěný ve valenční, energeticky nejvýše položené vrstvě nebo několika vrstvách.
Nový!!: Elektronová afinita a Valenční elektron · Vidět víc »
Vzácné plyny
Vzácné plyny jsou členy 18.
Nový!!: Elektronová afinita a Vzácné plyny · Vidět víc »
