Rychlejší přístup než prohlížeči!
22 vztahy: Ústí nad Labem, Berlín, Drážďany, Etnografie, Folklór, Germanistika, Hřebečsko, Heidelberg, Jan Marcus Marci, Josef Benoni (1870), Lanškroun, Liberec, Nacionalismus, Nacistické Německo, Německá demokratická republika, Praha, Sudetští Němci, Trnovany (Teplice), 18. listopad, 1880, 1964, 22. srpen.
Ústí nad Labem
Ústí nad Labem je statutární město na severu Čech, centrum Ústeckého kraje.
Nový!!: Emil Lehmann a Ústí nad Labem · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Emil Lehmann a Berlín · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Emil Lehmann a Drážďany · Vidět víc »
Etnografie
Etnografie (z řeckého ethnos, kmen, národ, a grafein, popisovat), česky národopis, je společenská věda zkoumající a popisující modely chování, sociální organizaci, zvyky, hudbu a výtvarné umění v jednotlivých lidských kulturách a společnostech.
Nový!!: Emil Lehmann a Etnografie · Vidět víc »
Folklór
valašském lidovém kroji Folklór či folklor je označení pro osobité hudební, slovesné, taneční a dramatické projevy kultury integrovaných skupin obyvatelstva, například venkovského či městského.
Nový!!: Emil Lehmann a Folklór · Vidět víc »
Germanistika
Germanistika je filologicky zaměřený obor, který se zabývá studiem německého jazyka, německou literaturou, kulturou a dějinami německy mluvících zemí.
Nový!!: Emil Lehmann a Germanistika · Vidět víc »
Hřebečsko
Neoficiální znak Hřebečska/Svitavska (vytvořen kol. 1940 místním rodákem A. Jenischem) Hřebečsko (z německého Schönhengstgau, Schönhengster land) je název zaniklého jazykového ostrova rozkládajícího se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy mezi městy Ústí nad Orlicí, Litomyšl, Polička a Jevíčko, které již nebyly jeho součástí, a na druhé straně Mohelnice (Müglitz), Zábřeh (Hohenstadt) a Lanškroun (Landskron), které součástí byly.
Nový!!: Emil Lehmann a Hřebečsko · Vidět víc »
Heidelberg
Heidelberg je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Emil Lehmann a Heidelberg · Vidět víc »
Jan Marcus Marci
Jan Marcus Marci, česky Jan Marek Marci z Kronlandu, lat.
Nový!!: Emil Lehmann a Jan Marcus Marci · Vidět víc »
Josef Benoni (1870)
Josef Franz Benoni (23. srpna 1870, LanškrounSOA Zámrsk, Matrika narozených 1867-1879 v Lanškrouně, sign.3182, ukn.4920, str.115. Dostupné online – 10. února 1957, Burkhards/Vogelsberg, SRN) byl představitel kulturního života českých Němců na území Československa před rokem 1939.
Nový!!: Emil Lehmann a Josef Benoni (1870) · Vidět víc »
Lanškroun
Město Lanškroun (německy Landskron) leží v podhůří Orlických hor, na východě Čech nedaleko historické zemské hranice s Moravou, v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.
Nový!!: Emil Lehmann a Lanškroun · Vidět víc »
Liberec
Liberec je statutární město v okrese Liberec na severu Čech a krajské a univerzitní město Libereckého kraje.
Nový!!: Emil Lehmann a Liberec · Vidět víc »
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Nový!!: Emil Lehmann a Nacionalismus · Vidět víc »
Nacistické Německo
Jako nacistické Německo se označuje německý stát v době vlády nacistické strany, tedy od roku 1933, kdy byl 30. ledna Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a v březnu 1933 převzal diktátorské pravomoci, do kapitulace Německa na konci druhé světové války 8. května 1945.
Nový!!: Emil Lehmann a Nacistické Německo · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Emil Lehmann a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Emil Lehmann a Praha · Vidět víc »
Sudetští Němci
Sudetští Němci nebo Sudetoněmci (něm. Sudetendeutsche, ale také Deutschböhmen – čeští Němci, Deutschmährer – moravští Němci, nebo Deutschschlesier – slezští Němci) je geograficky i historicky nepřesné označení, užívané od konce 30. let 20.
Nový!!: Emil Lehmann a Sudetští Němci · Vidět víc »
Trnovany (Teplice)
Trnovany jsou část statutárního a okresního města Teplice.
Nový!!: Emil Lehmann a Trnovany (Teplice) · Vidět víc »
18. listopad
18.
Nový!!: Emil Lehmann a 18. listopad · Vidět víc »
1880
1880 (MDCCCLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Emil Lehmann a 1880 · Vidět víc »
1964
1964 (MCMLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Emil Lehmann a 1964 · Vidět víc »
22. srpen
22.
Nový!!: Emil Lehmann a 22. srpen · Vidět víc »
