Rychlejší přístup než prohlížeči!
22 vztahy: Štítná žláza, Švýcarsko, Žaludek, Berlín, Bern, Bernská univerzita, Hlavové nervy, Jazyk (orgán), Joseph Lister, Kýla, Kocher, Londýn, Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství, Paříž, Plíce, Rameno (anatomie), Theodor Billroth, Vídeň, 1841, 1917, 25. srpen, 27. červenec.
Štítná žláza
Štítná žláza Štítná žláza (Glandula thyreoideaW. His: Die anatomische Nomenclatur. Nomina Anatomica. Der von der Anatomischen Gesellschaft auf ihrer IX. Versammlung in Basel angenommenen Namen. Verlag Veit & Comp, Leipzig 1895.F. Kopsch: Die Nomina anatomica des Jahres 1895 (B.N.A.) nach der Buchstabenreihe geordnet und gegenübergestellt den Nomina anatomica des Jahres 1935 (I.N.A.). 3. Auflage. Georg Thieme Verlag, Leipzig 1941.H. Stieve: Nomina Anatomica. Zusammengestellt von der im Jahre 1923 gewählten Nomenklatur-Kommission, unter Berücksichtigung der Vorschläge der Mitglieder der Anatomischen Gesellschaft, der Anatomical Society of Great Britain and Ireland, sowie der American Association of Anatomists, überprüft und durch Beschluß der Anatomischen Gesellschaft auf der Tagung in Jena 1935 endgültig angenommen. 4. Auflage. Verlag Gustav Fischer, Jena 1949.International Anatomical Nomenclature Committee: Nomina Anatomica. Spottiswoode, Ballantyne and Co., London/ Colchester 1955. nebo Glandula thyroideaFederative Committee on Anatomical Terminology (FCAT): Terminologia Anatomica. Thieme, Stuttgart 1998.) je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci průdušnice.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Štítná žláza · Vidět víc »
Švýcarsko
Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Švýcarsko · Vidět víc »
Žaludek
Žaludek (gaster nebo stomachos;: ventriculus) je vakovitý, dutý orgán, který je součástí trávicí soustavy a jehož funkcí je mechanický (segmentační pohyby) a chemický (enzymatická úprava) rozklad tráveniny.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Žaludek · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Berlín · Vidět víc »
Bern
Bern (v místní švýcarské němčině) je město ve Švýcarsku, hlavní město stejnojmenného kantonu a de facto hlavní město Švýcarska (sídlí zde vláda a parlament, ale jeho postavení jako hlavního města ani jako dříve uváděného spolkového města, tzv., není v legislativě zakotveno).
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Bern · Vidět víc »
Bernská univerzita
Hlavní budova univerzity v Bernu (2019) Univerzita v Bernu či Bernská univerzita (německy Universität Bern, francouzsky Université de Berne, latinsky Universitas Bernensis) je německojazyčná univerzita založená v roce 1834 ve švýcarském Bernu ve stejnojmenném kantonu.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Bernská univerzita · Vidět víc »
Hlavové nervy
XII. – podjazykový nerv Mozkové či hlavové nervy, jinak též kraniální nervy (Nervi craniales) jsou nervy periferní nervové soustavy, které, na rozdíl od spinálních nervů vystupujících z míchy, vystupují z mozkového kmene (prodloužené míchy, Varolova mostu a středního mozku).
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Hlavové nervy · Vidět víc »
Jazyk (orgán)
Jazyk je svalový orgán nacházející se v ústní dutině.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Jazyk (orgán) · Vidět víc »
Joseph Lister
Joseph Lister, 1.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Joseph Lister · Vidět víc »
Kýla
Kýla (lat. hernia) je vakovité vychlípení pobřišnicové dutiny, do něhož se přesouvá část břišních orgánů, tzn.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Kýla · Vidět víc »
Kocher
nákres Kocherovy svorky Kocher (též kochr) je druh chirurgické cévní svorky, sloužící jako pomůcka pro stavění krvácení.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Kocher · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Londýn · Vidět víc »
Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství
#PŘESMĚRUJ Nobelova cena za fyziologii a lékařství Kategorie:Přesměrování vzniklá přesunem článku.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Paříž · Vidět víc »
Plíce
bronchů v plicích člověka Plíce (lat. pulmo), též pneumo z řec. πνεύμω - dech, je párový orgán, který umožňuje výměnu plynů mezi krví a vzduchem.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Plíce · Vidět víc »
Rameno (anatomie)
#PŘESMĚRUJ Ramenní kloub.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Rameno (anatomie) · Vidět víc »
Theodor Billroth
Christian Albert Theodor Billroth (26. dubna 1829 Bergen (Rujána) – 6. února 1894 Opatija) byl německo-rakouský lékař, jeden z nejvýznamnějších evropských chirurgů 19.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Theodor Billroth · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a Vídeň · Vidět víc »
1841
1841 (MDCCCXLI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a 1841 · Vidět víc »
1917
1917 (MCMXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a 1917 · Vidět víc »
25. srpen
25.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a 25. srpen · Vidět víc »
27. červenec
27.
Nový!!: Emil Theodor Kocher a 27. červenec · Vidět víc »
