58 vztahy: Albatros (nakladatelství), Angličtina, Antologie, Antonín Tejnor, Arkadij a Boris Strugačtí, Švédština, Čeština, Báseň, Berlín, Bulharština, Christian Morgenstern, Drážďany, Esej, Fantasy, Fyzika, Humor, Ivo Železný, Jitka Soukupová, Kurd Lasswitz, Mimozemšťané a hvězdy, Mladá fronta, Německá demokratická republika, Německo, Nizozemština, Překladatel, Polština, Povídka, Praha, Práce (nakladatelství), Redaktor, Ruština, Satira, Science fiction, Slované, Spisovatel, Světelná setkání, Svoboda (nakladatelství), Technická univerzita Drážďany, Triptych, 1950, 1974, 1975, 1976, 1977, 1979, 1980, 1982, 1983, 1984, 1985, ..., 1987, 1988, 1990, 1991, 2002, 2003, 2004, 2013. Rozbalte index (8 více) »
Albatros (nakladatelství)
Nakladatelství Albatros je české nakladatelství, které se soustřeďuje na vydávání knih pro děti a mládež.
Nový!!: Erik Simon a Albatros (nakladatelství) · Vidět víc »
Angličtina
Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul od pátého století n. l. na území Anglie.
Nový!!: Erik Simon a Angličtina · Vidět víc »
Antologie
Antologie (řecky květobraní) je literární termín, kterým se označuje výběr z literárních děl, popř.
Nový!!: Erik Simon a Antologie · Vidět víc »
Antonín Tejnor
V letech 1974 až 1982 byl redaktorem vědeckého časopisu Naše řeč Bělou Poštolkovou) napsal příručku ''O české terminologii'' Antonín Tejnor (27. dubna 1923, Litovice, dnes součást Hostivic – 11. února 1997, Praha) byl český lingvista, bohemista a překladatel z němčiny.
Nový!!: Erik Simon a Antonín Tejnor · Vidět víc »
Arkadij a Boris Strugačtí
Přední strana prvního svazku souborného ruského vydání díla bratří Strugačtích z roku 2017. Bratři Arkadij Natanovič Strugackij (28. srpna 1925 Batumi – 12. října 1991 Moskva) a Boris Natanovič Strugackij (15. dubna 1933 Leningrad – 19. listopadu 2012 Sankt Petěrburg) byli ruští spisovatelé, kteří se stali známí romány jako například Piknik u cesty, Poledne, 22. století, Je těžké být bohem nebo Špunt.
Nový!!: Erik Simon a Arkadij a Boris Strugačtí · Vidět víc »
Švédština
Švédština je severogermánský jazyk, kterým mluví okolo 10,5 milionů lidí především ve Švédsku a části Finska, hlavně na pobřeží a na Alandech.
Nový!!: Erik Simon a Švédština · Vidět víc »
Čeština
Čeština neboli český jazyk je západoslovanský jazyk, nejbližší slovenštině, poté lužické srbštině a polštině.
Nový!!: Erik Simon a Čeština · Vidět víc »
Báseň
Báseň je literární dílo ve verších, většinou krátkého rozsahu a lyrického ladění.
Nový!!: Erik Simon a Báseň · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Erik Simon a Berlín · Vidět víc »
Bulharština
Bulharština je jihoslovanský jazyk zapisující se cyrilicí.
Nový!!: Erik Simon a Bulharština · Vidět víc »
Christian Morgenstern
Christian Otto Josef Wolfgang Morgenstern (6. května 1871 Mnichov – 31. března 1914 Merano) byl německý básník, novinář a překladatel.
Nový!!: Erik Simon a Christian Morgenstern · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Erik Simon a Drážďany · Vidět víc »
Esej
Michel de Montaigne, zakladatel eseje jako žánru Esej (řeckého původu, exagium – vážení, essai – pokus, zkouška; v češtině maskulinum i femininum) je literární odborně publicistický žánr středního či kratšího rozsahu, úvaha na určité téma, spočívající v přemýšlení o faktech a jejich hodnocení.
Nový!!: Erik Simon a Esej · Vidět víc »
Fantasy
Oddělení „žánr fantasy“ v pražském knihkupectví Fantasy je umělecký žánr, používaný v literatuře a filmu, ale i ve hrách či výtvarném umění.
Nový!!: Erik Simon a Fantasy · Vidět víc »
Fyzika
Různé příklady fyzikálních jevů Rayleighův a Mieův rozptyl. Fyzika (z řeckého φυσικός (fysikos): přírodní, ze základu φύσις (fysis): příroda, archaicky též silozpyt) je exaktní vědní obor, který zkoumá zákonitosti přírodních jevů.
Nový!!: Erik Simon a Fyzika · Vidět víc »
Humor
Komika či humor (z lat. (h)umor – vlhkost, tekutina) je druh emoce, schopnost člověka, věci či situace vzbudit pocit pobavení v jiném člověku a souhrn způsobů jak toto pobavení a veselí, často provázené smíchem, vyvolat.
Nový!!: Erik Simon a Humor · Vidět víc »
Ivo Železný
Ivo Železný (* 7. června 1950 Praha) je český nakladatel, překladatel, příležitostně i tlumočník (pár desítek filmů) především ze švédštiny, ale něco přeložil i z angličtiny, dánštiny, esperanta, finské švédštiny, norštiny, polštiny, ruštiny a slovenštiny, drobnosti i z nizozemštiny a islandštiny, antologista a editor.
Nový!!: Erik Simon a Ivo Železný · Vidět víc »
Jitka Soukupová
Jitka Železná-Soukupová (8. června 1950, Praha) je česká nakladatelská redaktorka a překladatelka z němčiny.
Nový!!: Erik Simon a Jitka Soukupová · Vidět víc »
Kurd Lasswitz
Carl Theodor Victor Kurd Lasswitz (20. dubna 1848, Vratislav – 17. října 1910, Gotha) byl německý matematik, filozof, historik a spisovatel, společně s Julesem Vernem a H. G. Wellsem jeden z průkopníků vědeckofantastické literatury.
Nový!!: Erik Simon a Kurd Lasswitz · Vidět víc »
Mimozemšťané a hvězdy
Mimozemšťané a hvězdy je název českého výboru z vědeckofantastických povídek německého (NDR) spisovatele Erika Simona.
Nový!!: Erik Simon a Mimozemšťané a hvězdy · Vidět víc »
Mladá fronta
Mladá fronta, a. s. bylo české vydavatelství.
Nový!!: Erik Simon a Mladá fronta · Vidět víc »
Německá demokratická republika
Německá demokratická republika (NDR, v německy mluvících zemích i jinde běžně DDR, zkratka pro Deutsche Demokratische Republik, angl. zkratkou GDR), též (nepřesně) zvaná „Východní Německo“, byl středoevropský stát, který existoval mezi lety 1949 až 1990 v období během studené války, kdy byla východní část Německa součástí východního bloku.
Nový!!: Erik Simon a Německá demokratická republika · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Erik Simon a Německo · Vidět víc »
Nizozemština
Nizozemština je západogermánský jazyk, kterým hovoří jako svou mateřštinou nebo kulturním jazykem asi 24 milionů lidí na celém světě.
Nový!!: Erik Simon a Nizozemština · Vidět víc »
Překladatel
Překladatel je člověk, který převádí texty z jednoho jazyka do jiného, či přesněji řečeno odborník na písemné jazykově-kulturní zprostředkování.
Nový!!: Erik Simon a Překladatel · Vidět víc »
Polština
Polština (polsky język polski, polszczyzna) je západoslovanský jazyk, úřední jazyk Polska a jeden z oficiálních jazyků Evropské unie.
Nový!!: Erik Simon a Polština · Vidět víc »
Povídka
Marka Twaina, jednoho z nejvýznamnějších amerických autorů povídek Povídka je epický literární žánr krátkého či středního rozsahu.
Nový!!: Erik Simon a Povídka · Vidět víc »
Praha
Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.
Nový!!: Erik Simon a Praha · Vidět víc »
Práce (nakladatelství)
Práce bylo vydavatelství a nakladatelství ROH založené v květnu 1945.
Nový!!: Erik Simon a Práce (nakladatelství) · Vidět víc »
Redaktor
Redaktor deníku Gazeta Wyborcza při práci Redaktor je osoba, která vykonává redakci popřípadě pracuje v nějaké redakci (ať už v redakční instituci či v redaktorské budově).
Nový!!: Erik Simon a Redaktor · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Erik Simon a Ruština · Vidět víc »
Satira
Satira (z lat. (lanx) satura – všehochuť) je označení pro umělecké, zejména literární dílo, využívající komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů.
Nový!!: Erik Simon a Satira · Vidět víc »
Science fiction
Americký sci-fi magazín (1958) Vědeckofantastický žánr nebo též sci-fi a SF (zkratky anglického science fiction) je umělecký žánr (především literární, filmový, herní či výtvarný), vymezený výskytem spekulativních technologií a přírodních jevů anebo dosud neznámých forem života v díle.
Nový!!: Erik Simon a Science fiction · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Erik Simon a Slované · Vidět víc »
Spisovatel
Antonem Pavlovičem Čechovem vydaný k výročí 150 let od jeho narození Spisovatel či spisovatelka je osoba, která se zabývá tvorbou vlastních literárních textů.
Nový!!: Erik Simon a Spisovatel · Vidět víc »
Světelná setkání
Světelná setkání (1976, Begegnung im Licht: phantastische Geschichten) je antologie vědeckofantastických povídek spisovatelů bývalé Německé demokratické republiky, kterou uspořádal Helmut Fickelscherer.
Nový!!: Erik Simon a Světelná setkání · Vidět víc »
Svoboda (nakladatelství)
Nakladatelství Svoboda bylo československé nakladatelství působící v letech 1945–1998.
Nový!!: Erik Simon a Svoboda (nakladatelství) · Vidět víc »
Technická univerzita Drážďany
#PŘESMĚRUJ Technická univerzita v Drážďanech.
Nový!!: Erik Simon a Technická univerzita Drážďany · Vidět víc »
Triptych
Hanse Memlinga Triptych (z řec. τρίπτυχον, trojitý) je označení pro umělecké dílo rozdělené na tři části.
Nový!!: Erik Simon a Triptych · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Erik Simon a 1950 · Vidět víc »
1974
1974 (MCMLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Erik Simon a 1974 · Vidět víc »
1975
1975 (MCMLXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Erik Simon a 1975 · Vidět víc »
1976
1976 (MCMLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem a byl přestupný.
Nový!!: Erik Simon a 1976 · Vidět víc »
1977
1977 (MCMLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Erik Simon a 1977 · Vidět víc »
1979
1979 (MCMLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Erik Simon a 1979 · Vidět víc »
1980
1980 (MCMLXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Erik Simon a 1980 · Vidět víc »
1982
1982 (MCMLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Erik Simon a 1982 · Vidět víc »
1983
1983 (MCMLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Erik Simon a 1983 · Vidět víc »
1984
1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Erik Simon a 1984 · Vidět víc »
1985
1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Erik Simon a 1985 · Vidět víc »
1987
1987 (MCMLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Erik Simon a 1987 · Vidět víc »
1988
1988 (MCMLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Erik Simon a 1988 · Vidět víc »
1990
1990 (MCMXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Erik Simon a 1990 · Vidět víc »
1991
1991 (MCMXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Erik Simon a 1991 · Vidět víc »
2002
Rok 2002 (MMII) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1.
Nový!!: Erik Simon a 2002 · Vidět víc »
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Nový!!: Erik Simon a 2003 · Vidět víc »
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Erik Simon a 2004 · Vidět víc »
2013
2013 (MMXIII) byl rok, který podle gregoriánského kalendáře začal v úterý 1. ledna 2013 a skončil v úterý 31. prosince 2013.
Nový!!: Erik Simon a 2013 · Vidět víc »