Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Estonština

Index Estonština

Oblast jižní estonštiny Estonština (estonsky eesti keel) je jazyk baltofinské větve ugrofinských jazyků.

114 vztahy: A, Abessiv, Ablativ, Adessiv, Aglutinační jazyk, Allativ, Š, Ž, Ü, Ö, Ä, Õ, B, Baltofinské jazyky, Bible, C, D, Dolnoněmčina, E, Elativ, Essiv, Estonská slovesa, Estonská Wikipedie, Estonské číslovky, Estonské postpozice, Estonsko, Evropská unie, F, Finština, Finsko-laponské jazyky, Flektivní jazyk, G, Genitiv, H, Hláska, I, Illativ, Indoevropské jazyky, Inessiv, J, Jmenný rod, Johannes Aavik, K, Karelština, Karl August Hermann, Kmen (mluvnice), Komitativ, Koncovka (mluvnice), Krédo, L, ..., Latinka, Livonština, Lotyština, M, Maďarština, Majuskule, Marijština, Minuskule, Mluvnický pád, N, Nářečí, Němčina, Nominativ, O, Ohýbání, Otčenáš, P, Palatalizace, Partitiv, Přídavné jméno, Přísudek, Přízvuk, Předložka, Předmět (mluvnice), Podmět, Podstatné jméno, Q, R, Ruština, Rusifikace, S, Saaremaa, Samohláska, Sámské jazyky, Skloňování, Sociolekt, Souhláska, Sovětský svaz, Stupňování, Syntax, T, Tallinn, Tartu, Terminativ, Translativ, U, Ugrofinské jazyky, Uralské jazyky, V, Võruština, Vokálová harmonie, W, X, Y, Z, Zájmeno, Zdrávas Maria, 1. květen, 13. století, 17. století, 19. století, 20. století, 2004, 8. století. Rozbalte index (64 více) »

A

A je první písmeno většiny abeced, latinské i české abecedy.

Nový!!: Estonština a A · Vidět víc »

Abessiv

Abessiv (zkratka ABE nebo ABES, z latinského abesse) je mluvnický pád, vyjadřující nedostatek nebo nepřítomnost něčeho.

Nový!!: Estonština a Abessiv · Vidět víc »

Ablativ

Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, který se objevuje v některých jazycích, např.

Nový!!: Estonština a Ablativ · Vidět víc »

Adessiv

Adessiv (zkratka ADE nebo ADES, z lat. adesse) je mluvnický pád, používaný v některých ugrofinských jazycích, jako např.

Nový!!: Estonština a Adessiv · Vidět víc »

Aglutinační jazyk

Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kmeni.

Nový!!: Estonština a Aglutinační jazyk · Vidět víc »

Allativ

Allativ (zkratka ALL, z lat. allāt-, afferre "přinášet") je lokální mluvnický pád.

Nový!!: Estonština a Allativ · Vidět víc »

Š

Ilustrace Písmeno Š (S s háčkem) se používá hlavně ve slovanských a baltských jazycích.

Nový!!: Estonština a Š · Vidět víc »

Ž

Ilustrace Ž (Z s háčkem; minuskule ž) je 42.

Nový!!: Estonština a Ž · Vidět víc »

Ü

Ilustrace Ü (minuskule ü) je písmeno latinky.

Nový!!: Estonština a Ü · Vidět víc »

Ö

Ilustrace Ö (minuskule ö) je písmeno latinky.

Nový!!: Estonština a Ö · Vidět víc »

Ä

Ilustrace Ä (minuskule ä) je písmeno latinky.

Nový!!: Estonština a Ä · Vidět víc »

Õ

Õ (minuskule õ) je písmeno latinky.

Nový!!: Estonština a Õ · Vidět víc »

B

B je druhé písmeno latinské i české abecedy.

Nový!!: Estonština a B · Vidět víc »

Baltofinské jazyky

Baltofinské jazyky jsou skupinou jazyků patřící do uralské jazykové rodiny.

Nový!!: Estonština a Baltofinské jazyky · Vidět víc »

Bible

Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.

Nový!!: Estonština a Bible · Vidět víc »

C

C je třetí písmeno latinské i české abecedy.

Nový!!: Estonština a C · Vidět víc »

D

D je čtvrté písmeno latinské abecedy.

Nový!!: Estonština a D · Vidět víc »

Dolnoněmčina

Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která - oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině - nebyla zasažena druhým posouváním hlásek.

Nový!!: Estonština a Dolnoněmčina · Vidět víc »

E

E je páté písmeno latinské abecedy.

Nový!!: Estonština a E · Vidět víc »

Elativ

Elativ (zkratka ELA, z lat. efferre) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je "z místa pryč".

Nový!!: Estonština a Elativ · Vidět víc »

Essiv

Essiv (zkratka ESS) je mluvnický pád, vyjadřuje dočasný, přechodný nebo náhodný stav.

Nový!!: Estonština a Essiv · Vidět víc »

Estonská slovesa

Estonská slovesa rozlišují osobu, číslo, čas, rod, způsob a řeč.

Nový!!: Estonština a Estonská slovesa · Vidět víc »

Estonská Wikipedie

Estonská Wikipedie je jazyková verze Wikipedie v estonštině.

Nový!!: Estonština a Estonská Wikipedie · Vidět víc »

Estonské číslovky

Estonské číslovky se stejně jako jména skloňují.

Nový!!: Estonština a Estonské číslovky · Vidět víc »

Estonské postpozice

V estonštině se spíše než předložky, jež často nahrazují i pádové koncovky, používají postpozice, tedy,,záložky", které nestojí před slovem, ale za ním, např.: linna kohal/nad městem.

Nový!!: Estonština a Estonské postpozice · Vidět víc »

Estonsko

Estonsko, oficiálním názvem Estonská republika (Eesti Vabariik) je území a stát v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.

Nový!!: Estonština a Estonsko · Vidět víc »

Evropská unie

Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.

Nový!!: Estonština a Evropská unie · Vidět víc »

F

F je šesté písmeno latinské abecedy.

Nový!!: Estonština a F · Vidět víc »

Finština

Finština (zast. čuchonština) je úřední jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.

Nový!!: Estonština a Finština · Vidět víc »

Finsko-laponské jazyky

Finsko-laponské jazyky (neboli Finsko-sámské jazyky) jsou podskupinou finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.

Nový!!: Estonština a Finsko-laponské jazyky · Vidět víc »

Flektivní jazyk

Flektivní jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.

Nový!!: Estonština a Flektivní jazyk · Vidět víc »

G

G je sedmé písmeno latinské abecedy.

Nový!!: Estonština a G · Vidět víc »

Genitiv

Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.

Nový!!: Estonština a Genitiv · Vidět víc »

H

Mezinárodní vlajka pro H H je osmé písmeno latinské abecedy.

Nový!!: Estonština a H · Vidět víc »

Hláska

Hláska je základní jednotka (segment) zvukové stránky řeči, kterou se zabývá fonetika a fonologie.

Nový!!: Estonština a Hláska · Vidět víc »

I

I je deváté písmeno latinské abecedy.

Nový!!: Estonština a I · Vidět víc »

Illativ

Illativ (zkratka ILL, z lat. illatus) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je směr dovnitř něčeho.

Nový!!: Estonština a Illativ · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Nový!!: Estonština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »

Inessiv

Inessiv (zkratka INE nebo INES, z latinského inesse) je lokální mluvnický pád.

Nový!!: Estonština a Inessiv · Vidět víc »

J

J je desáté písmeno latinské abecedy.

Nový!!: Estonština a J · Vidět víc »

Jmenný rod

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.

Nový!!: Estonština a Jmenný rod · Vidět víc »

Johannes Aavik

Johannes Aavik (8. prosince (podle juliánského kalendáře 26. listopadu) 1880, Randvere – 18. března 1973, Stockholm) byl estonský jazykovědec, který sehrál významnou roli při modernizaci a vývoji estonského jazyka.

Nový!!: Estonština a Johannes Aavik · Vidět víc »

K

K je 11.

Nový!!: Estonština a K · Vidět víc »

Karelština

Karelština (karjalan kieli) patří k baltofinským jazykům ugrofinské větve uralských jazyků.

Nový!!: Estonština a Karelština · Vidět víc »

Karl August Hermann

Pomník Karla Augusta Hermanna (Põltsamaa) Karl August Hermann (23. září 1851, Võhma küla – 11. ledna 1909, Tartu) byl estonský skladatel, lingvista a encyklopedista.

Nový!!: Estonština a Karl August Hermann · Vidět víc »

Kmen (mluvnice)

Kmenem se v lingvistice označuje ta část slova, která se v různých tvarech téhož slova (u flektivních slovních druhů) nemění.

Nový!!: Estonština a Kmen (mluvnice) · Vidět víc »

Komitativ

Komitativ (latinsky comitatus, zkratka KOM) je mluvnický pád, který označuje příslovečné určení společenství.

Nový!!: Estonština a Komitativ · Vidět víc »

Koncovka (mluvnice)

Koncovka je zakončení ohebných slov (tzv. flexivní sufix), které se při skloňování nebo časování slova mění.

Nový!!: Estonština a Koncovka (mluvnice) · Vidět víc »

Krédo

Krédo (z lat. credo věřím) znamená vyznání víry, nejběžněji křesťanské vyznání víry a přeneseně i životní přesvědčení a zásady, např.

Nový!!: Estonština a Krédo · Vidět víc »

L

L je 12.

Nový!!: Estonština a L · Vidět víc »

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je nejpoužívanější písmo na světě.

Nový!!: Estonština a Latinka · Vidět víc »

Livonština

Livonština (līvõ kēļ) je ugrofinský jazyk dříve užívaný v západní pobřežní části historického Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko, zejména v okolí – jinak německojazyčné – Rigy).

Nový!!: Estonština a Livonština · Vidět víc »

Lotyština

Lotyština (lotyšsky latviešu valoda) patří do skupiny baltských jazyků.

Nový!!: Estonština a Lotyština · Vidět víc »

M

M je 13.

Nový!!: Estonština a M · Vidět víc »

Maďarština

Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska.

Nový!!: Estonština a Maďarština · Vidět víc »

Majuskule

minuskul (nahoře) a majuskul (dole) Majuskule, tradičně, zejména v paleografii, také majuskula (jinak velké písmeno, v typografii verzálka, verzála), je původní forma písmen (v latince A, B, C, …), která se objevila kolem 3.

Nový!!: Estonština a Majuskule · Vidět víc »

Marijština

Marijština (lužnomarijsky марий йылме – „marij jylme“, horskomarijsky мары йӹлмӹ – „mary jÿlmÿ“, rusky марийский язык) je ugrofinský jazyk patřící do skupiny finsko-volžských jazyků.

Nový!!: Estonština a Marijština · Vidět víc »

Minuskule

majuskul (dole) Minuskule (malá písmena, minusky) jsou forma písmen (v latince a, b, c, …), jejich opakem jsou velká písmena (majuskule: A, B, C, …).

Nový!!: Estonština a Minuskule · Vidět víc »

Mluvnický pád

Pád je morfologická kategorie, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin) ke slovesu či jiným větným členům.

Nový!!: Estonština a Mluvnický pád · Vidět víc »

N

N je 14.

Nový!!: Estonština a N · Vidět víc »

Nářečí

Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími z určité geografické oblasti.

Nový!!: Estonština a Nářečí · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Estonština a Němčina · Vidět víc »

Nominativ

Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.

Nový!!: Estonština a Nominativ · Vidět víc »

O

O je 15.

Nový!!: Estonština a O · Vidět víc »

Ohýbání

Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.

Nový!!: Estonština a Ohýbání · Vidět víc »

Otčenáš

češtině, kostel Pater noster, Jeruzalém Carl Heinrich Bloch (1834–1890): ''Horské kázání'' (Bjergprædikenen) Otčenáš neboli modlitba Páně (podle svých prvních dvou latinských slov také Pater noster) je pravděpodobně nejznámější křesťanská modlitba.

Nový!!: Estonština a Otčenáš · Vidět víc »

P

P je 16.

Nový!!: Estonština a P · Vidět víc »

Palatalizace

Palatalizace (změkčování) je způsob obměny výslovnosti hlásek, které se vysloví se hřbetem jazyka zdviženým ke tvrdému patru (lat. palatum durum.

Nový!!: Estonština a Palatalizace · Vidět víc »

Partitiv

Partitiv (zkratka PART nebo PTV) je mluvnický pád, který označuje „část celku“, „neurčité množství něčeho“.

Nový!!: Estonština a Partitiv · Vidět víc »

Přídavné jméno

Přídavné jméno (též adjektivum, z latinského nomen adiectivum, Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu – Anotátorská příručka, Marie Mikulová a kol.

Nový!!: Estonština a Přídavné jméno · Vidět víc »

Přísudek

Přísudek (predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený.

Nový!!: Estonština a Přísudek · Vidět víc »

Přízvuk

Slovní přízvuk (akcent) je fonetický důraz na určitou slabiku slova, větný přízvuk (stress) je důraz na určitou část věty.

Nový!!: Estonština a Přízvuk · Vidět víc »

Předložka

Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.

Nový!!: Estonština a Předložka · Vidět víc »

Předmět (mluvnice)

Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).

Nový!!: Estonština a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »

Podmět

Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.

Nový!!: Estonština a Podmět · Vidět víc »

Podstatné jméno

Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

Nový!!: Estonština a Podstatné jméno · Vidět víc »

Q

Q je 17.

Nový!!: Estonština a Q · Vidět víc »

R

R je 18.

Nový!!: Estonština a R · Vidět víc »

Ruština

Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor, zvaný rusistika.

Nový!!: Estonština a Ruština · Vidět víc »

Rusifikace

Rusifikace je jazyková, kulturní a politická integrace a asimilace neruského obyvatelstva Ruské říše, resp.

Nový!!: Estonština a Rusifikace · Vidět víc »

S

S je 19.

Nový!!: Estonština a S · Vidět víc »

Saaremaa

Saaremaa je jeden z estonských ostrovů v Baltském moři.

Nový!!: Estonština a Saaremaa · Vidět víc »

Samohláska

Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.

Nový!!: Estonština a Samohláska · Vidět víc »

Sámské jazyky

Sámské, zastarale a hanlivě laponské jazyky je skupina ugrofinské větve uralských jazyků, kterým hovoří Sámové převážně v Laponsku, severní Evropě (v částech severního Finska, Norska, Švédska a úplného severozápadu Ruska). V závislosti na povaze a podmínkách existuje dělení na deset nebo více sámských jazyků.

Nový!!: Estonština a Sámské jazyky · Vidět víc »

Skloňování

Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.

Nový!!: Estonština a Skloňování · Vidět víc »

Sociolekt

Pojem sociolekt, sociální dialekt, sociální nářečí může mít více definicí.

Nový!!: Estonština a Sociolekt · Vidět víc »

Souhláska

Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.

Nový!!: Estonština a Souhláska · Vidět víc »

Sovětský svaz

Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), oficiálním názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkráceně SSSR (rusky, СССР, Sojuz Sovětskich Socialističeskich Respublik), byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.

Nový!!: Estonština a Sovětský svaz · Vidět víc »

Stupňování

Stupňování (též komparace, řidčeji gradace) v lingvistice znamená tvoření tvarů 2.

Nový!!: Estonština a Stupňování · Vidět víc »

Syntax

Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína zabývající se vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem.

Nový!!: Estonština a Syntax · Vidět víc »

T

T je 20.

Nový!!: Estonština a T · Vidět víc »

Tallinn

Tallinn (česky zřídka též Tallin nebo Talin, dříve rovněž Revel, německy dříve Reval, švédsky dříve Lindanäs) je hlavní město Estonska a přístav na jižním pobřeží Finského zálivu Baltského moře.

Nový!!: Estonština a Tallinn · Vidět víc »

Tartu

Tartu (dříve známé též pod německým a švédským názvem Dorpat, pod ruskými jmény Дерпт (Děrpt) či Юрьев (Jurjev), nebo také přes staroestonštinu a latinu vytvořeným Tarbat) je druhé největší město Estonska.

Nový!!: Estonština a Tartu · Vidět víc »

Terminativ

Terminativ je mluvnický pád, používaný v některých ugrofinských jazycích, jako např.

Nový!!: Estonština a Terminativ · Vidět víc »

Translativ

Translativ je pád označující změnu stavu podstatného jména, do češtiny tedy přeložitelný spojením typu stávající se X nebo změněný za X a podobně.

Nový!!: Estonština a Translativ · Vidět víc »

U

Označení ulice U úlů U je 21.

Nový!!: Estonština a U · Vidět víc »

Ugrofinské jazyky

Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.

Nový!!: Estonština a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »

Uralské jazyky

Uralské jazyky tvoří samostatnou rodinu.

Nový!!: Estonština a Uralské jazyky · Vidět víc »

V

V je 22.

Nový!!: Estonština a V · Vidět víc »

Võruština

Võruština (neboli také võro či verština; võrsky võro kiil, estonsky võru keel) je jazyk, který se řadí do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků.

Nový!!: Estonština a Võruština · Vidět víc »

Vokálová harmonie

Vokálová harmonie neboli samohlásková harmonie nebo harmonie samohlásek je typ dálkové asimilace samohlásek, kdy se vokály afixu přizpůsobují vokálům kořene slova.

Nový!!: Estonština a Vokálová harmonie · Vidět víc »

W

W je 23.

Nový!!: Estonština a W · Vidět víc »

X

X je 24.

Nový!!: Estonština a X · Vidět víc »

Y

Y je 25.

Nový!!: Estonština a Y · Vidět víc »

Z

Z je 26.

Nový!!: Estonština a Z · Vidět víc »

Zájmeno

Zájmeno (náměstka, nástupka, pronomen, z latinského pro-nomen - „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.

Nový!!: Estonština a Zájmeno · Vidět víc »

Zdrávas Maria

Zdrávas Maria (známé také v latinské verzi Ave Maria) je jedna ze základních modliteb katolické církve, oslovující Marii, matku Ježíše Krista.

Nový!!: Estonština a Zdrávas Maria · Vidět víc »

1. květen

1.

Nový!!: Estonština a 1. květen · Vidět víc »

13. století

Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.

Nový!!: Estonština a 13. století · Vidět víc »

17. století

17.

Nový!!: Estonština a 17. století · Vidět víc »

19. století

průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.

Nový!!: Estonština a 19. století · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Estonština a 20. století · Vidět víc »

2004

2004 (MMIV) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Estonština a 2004 · Vidět víc »

8. století

8.

Nový!!: Estonština a 8. století · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Estonský jazyk.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »