Rychlejší přístup než prohlížeči!
114 vztahy: A, Abessiv, Ablativ, Adessiv, Aglutinační jazyk, Allativ, Š, Ž, Ü, Ö, Ä, Õ, B, Baltofinské jazyky, Bible, C, D, Dolnoněmčina, E, Elativ, Essiv, Estonská slovesa, Estonská Wikipedie, Estonské číslovky, Estonské postpozice, Estonsko, Evropská unie, F, Finština, Flektivní jazyk, G, Genitiv, H, Hláska, I, Illativ, Indoevropské jazyky, Inessiv, J, Jmenný rod, Johannes Aavik, K, Karelština, Karl August Hermann, Kmen (mluvnice), Komitativ, Koncovka (mluvnice), Krédo, L, Laponsko-finské jazyky, ..., Latinka, Livonština, Lotyština, M, Maďarština, Majuskule, Marijština, Minuskule, Mluvnický pád, N, Nářečí, Němčina, Nominativ, O, Ohýbání, Otčenáš, P, Palatalizace, Partitiv, Přídavné jméno, Přísudek, Přízvuk, Předložka, Předmět (mluvnice), Podmět, Podstatné jméno, Q, R, Ruština, Rusifikace, S, Saaremaa, Samohláska, Sámské jazyky, Skloňování, Sociolekt, Souhláska, Sovětský svaz, Stupňování, Syntax, T, Tallinn, Tartu, Terminativ, Translativ, U, Ugrofinské jazyky, Uralské jazyky, V, Võruština, Vokálová harmonie, W, X, Y, Z, Zájmeno, Zdrávas Maria, 1. květen, 13. století, 17. století, 19. století, 20. století, 2004, 8. století. Rozbalte index (64 více) »
A
A je první písmeno většiny abeced, latinské i české abecedy.
Nový!!: Estonština a A · Vidět víc »
Abessiv
Abessiv (zkratka ABE nebo ABES, z latinského abesse) je mluvnický pád, vyjadřující nedostatek nebo nepřítomnost něčeho.
Nový!!: Estonština a Abessiv · Vidět víc »
Ablativ
Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, jenž se jako jediný pád z původních osmi praindoevropských pádů v češtině (ani v ostatních slovanských jazycích) nedochoval.
Nový!!: Estonština a Ablativ · Vidět víc »
Adessiv
Adessiv (zkratka ADE nebo ADES, z lat. adesse) je mluvnický pád, používaný v některých ugrofinských jazycích, jako např.
Nový!!: Estonština a Adessiv · Vidět víc »
Aglutinační jazyk
Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kmeni.
Nový!!: Estonština a Aglutinační jazyk · Vidět víc »
Allativ
Allativ (zkratka ALL, z lat. allāt-, afferre „přinášet“) je lokální mluvnický pád.
Nový!!: Estonština a Allativ · Vidět víc »
Š
Ilustrace Písmeno Š (S s háčkem) se používá především ve slovanských a baltských jazycích.
Nový!!: Estonština a Š · Vidět víc »
Ž
Ilustrace Ž (Z s háčkem; minuskule ž) je 42.
Nový!!: Estonština a Ž · Vidět víc »
Ü
Ilustrace Ü (minuskule ü) je písmeno latinky.
Nový!!: Estonština a Ü · Vidět víc »
Ö
Ilustrace Ö (minuskule ö) je písmeno latinky.
Nový!!: Estonština a Ö · Vidět víc »
Ä
Ilustrace Ä (minuskule ä) je písmeno latinky.
Nový!!: Estonština a Ä · Vidět víc »
Õ
Õ (minuskule õ) je písmeno latinky.
Nový!!: Estonština a Õ · Vidět víc »
B
B je druhé písmeno latinské i české abecedy.
Nový!!: Estonština a B · Vidět víc »
Baltofinské jazyky
Baltofinské jazyky jsou skupinou jazyků patřící do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Estonština a Baltofinské jazyky · Vidět víc »
Bible
Bible (z řec. ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem.
Nový!!: Estonština a Bible · Vidět víc »
C
C je třetí písmeno latinské i české abecedy.
Nový!!: Estonština a C · Vidět víc »
D
D je čtvrté písmeno latinské abecedy.
Nový!!: Estonština a D · Vidět víc »
Dolnoněmčina
Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která - oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině - nebyla zasažena druhým posouváním hlásek.
Nový!!: Estonština a Dolnoněmčina · Vidět víc »
E
E je páté písmeno latinské abecedy.
Nový!!: Estonština a E · Vidět víc »
Elativ
Elativ (zkratka ELA, z lat. efferre) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je „z místa pryč“.
Nový!!: Estonština a Elativ · Vidět víc »
Essiv
Essiv (zkratka ESS) je označení některých mluvnických pádů v uralských jazycích.
Nový!!: Estonština a Essiv · Vidět víc »
Estonská slovesa
Estonská slovesa rozlišují osobu, číslo, čas, rod, způsob a řeč.
Nový!!: Estonština a Estonská slovesa · Vidět víc »
Estonská Wikipedie
Estonská Wikipedie je jazyková verze Wikipedie v estonštině.
Nový!!: Estonština a Estonská Wikipedie · Vidět víc »
Estonské číslovky
Estonské číslovky se stejně jako jména skloňují.
Nový!!: Estonština a Estonské číslovky · Vidět víc »
Estonské postpozice
V estonštině se spíše než předložky, jež často nahrazují i pádové koncovky, používají postpozice, tedy „záložky“, které nestojí před slovem, ale za ním, např.: linna kohal/nad městem.
Nový!!: Estonština a Estonské postpozice · Vidět víc »
Estonsko
Estonsko, plným názvem Estonská republika (estonsky), je stát u Baltského moře v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí.
Nový!!: Estonština a Estonsko · Vidět víc »
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Nový!!: Estonština a Evropská unie · Vidět víc »
F
F je šesté písmeno latinské abecedy.
Nový!!: Estonština a F · Vidět víc »
Finština
Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.
Nový!!: Estonština a Finština · Vidět víc »
Flektivní jazyk
Flektivní (též flexivní, flexívní) jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj.
Nový!!: Estonština a Flektivní jazyk · Vidět víc »
G
G je sedmé písmeno latinské abecedy.
Nový!!: Estonština a G · Vidět víc »
Genitiv
Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.
Nový!!: Estonština a Genitiv · Vidět víc »
H
H je osmé písmeno latinské abecedy.
Nový!!: Estonština a H · Vidět víc »
Hláska
Hláska je základní jednotka (segment) zvukové stránky řeči, kterou se zabývá fonetika a fonologie.
Nový!!: Estonština a Hláska · Vidět víc »
I
I je deváté písmeno latinské abecedy.
Nový!!: Estonština a I · Vidět víc »
Illativ
Illativ (zkratka ILL, z lat. illatus) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je směr dovnitř něčeho.
Nový!!: Estonština a Illativ · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Estonština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Inessiv
Inessiv (zkratka INE nebo INES, z latinského inesse) je lokální mluvnický pád.
Nový!!: Estonština a Inessiv · Vidět víc »
J
J je desáté písmeno latinské abecedy.
Nový!!: Estonština a J · Vidět víc »
Jmenný rod
Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.
Nový!!: Estonština a Jmenný rod · Vidět víc »
Johannes Aavik
Johannes Aavik (8. prosince (podle juliánského kalendáře 26. listopadu) 1880, Randvere – 18. března 1973, Stockholm) byl estonský jazykovědec, který sehrál významnou roli při modernizaci a vývoji estonského jazyka.
Nový!!: Estonština a Johannes Aavik · Vidět víc »
K
K je 11.
Nový!!: Estonština a K · Vidět víc »
Karelština
Karelština (karjalan kieli) patří k baltofinským jazykům ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Estonština a Karelština · Vidět víc »
Karl August Hermann
Pomník Karla Augusta Hermanna (Põltsamaa) Karl August Hermann (23. září 1851, Võhma küla – 11. ledna 1909, Tartu) byl estonský skladatel, lingvista a encyklopedista.
Nový!!: Estonština a Karl August Hermann · Vidět víc »
Kmen (mluvnice)
Kmenem se v lingvistice označuje ta část slova, která se v různých tvarech téhož slova (u flektivních slovních druhů) nemění.
Nový!!: Estonština a Kmen (mluvnice) · Vidět víc »
Komitativ
Komitativ (z latinského comitatus 'doprovod', zkratka KOM) je příslovečný pád, který vyjadřuje společenství, skutečnost svazku, existenci doprovodu, užití nástroje apod.
Nový!!: Estonština a Komitativ · Vidět víc »
Koncovka (mluvnice)
Koncovka je zakončení ohebných slov (tzv. flexivní sufix), které se při skloňování nebo časování slova mění.
Nový!!: Estonština a Koncovka (mluvnice) · Vidět víc »
Krédo
Krédo (z lat. credo „věřím“, řec. σύμβολον symbolon „shrnutí“, případně „shoda“) je vyznání víry, nedlouhý text, kterým se věřící veřejně přihlašuje k hlavním článkům své víry.
Nový!!: Estonština a Krédo · Vidět víc »
L
L je 12.
Nový!!: Estonština a L · Vidět víc »
Laponsko-finské jazyky
#PŘESMĚRUJ Finsko-laponské jazyky.
Nový!!: Estonština a Laponsko-finské jazyky · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Estonština a Latinka · Vidět víc »
Livonština
Livonština (līvõ kēļ) je mrtvý ugrofinský jazyk užívaný v západní pobřežní části historického Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko, zejména v okolí – jinak německojazyčné – Rigy).
Nový!!: Estonština a Livonština · Vidět víc »
Lotyština
Lotyština (lotyšsky latviešu valoda) patří do skupiny baltských jazyků.
Nový!!: Estonština a Lotyština · Vidět víc »
M
M je 13.
Nový!!: Estonština a M · Vidět víc »
Maďarština
Maďarština je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v Maďarsku, v částech srbské Vojvodiny, na jihu Slovenska, na jihu ukrajinské Zakarpatské oblasti, v částech rakouské spolkové země Burgenlandu, na severozápadě Rumunska a v částech Chorvatska a Slovinska.
Nový!!: Estonština a Maďarština · Vidět víc »
Majuskule
minuskul (nahoře) a majuskul (dole) Majuskule, tradičně, zejména v paleografii, také majuskula (jinak velké písmeno, v typografii verzálka, verzála), je původní forma písmen (v latince A, B, C, …), která se objevila kolem 3.
Nový!!: Estonština a Majuskule · Vidět víc »
Marijština
Marijština (lužnomarijsky марий йылме – „marij jylme“, horskomarijsky мары йӹлмӹ – „mary jÿlmÿ“, rusky марийский язык) je ugrofinský jazyk patřící do skupiny finsko-volžských jazyků.
Nový!!: Estonština a Marijština · Vidět víc »
Minuskule
majuskul (dole) Minuskule (malá písmena, minusky) jsou forma písmen (v latince a, b, c, …), jejich opakem jsou velká písmena (majuskule: A, B, C, …).
Nový!!: Estonština a Minuskule · Vidět víc »
Mluvnický pád
Pád je morfologická kategorie jejich proměn, často koncovkou, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin, tj. podstatných a přídavných jmen, zájmen a číslovek) ke slovesu či jiným větným členům.
Nový!!: Estonština a Mluvnický pád · Vidět víc »
N
N je 14.
Nový!!: Estonština a N · Vidět víc »
Nářečí
Nářečí neboli dialekt (adj. nářeční, zř. nářečový a dialektní, dialektový, zast. dialektický) je.
Nový!!: Estonština a Nářečí · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Estonština a Němčina · Vidět víc »
Nominativ
Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.
Nový!!: Estonština a Nominativ · Vidět víc »
O
O je 15.
Nový!!: Estonština a O · Vidět víc »
Ohýbání
Ohýbání (flexe) je modifikace tvarů slova (přesněji lexému), kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např.
Nový!!: Estonština a Ohýbání · Vidět víc »
Otčenáš
češtině, kostel Pater noster, Jeruzalém Otčenáš neboli modlitba Páně (podle prvních dvou latinských slov také Pater noster) je pravděpodobně nejznámější křesťanská modlitba.
Nový!!: Estonština a Otčenáš · Vidět víc »
P
P je 16.
Nový!!: Estonština a P · Vidět víc »
Palatalizace
Palatalizace (změkčování) je způsob obměny výslovnosti hlásek, které se vysloví se hřbetem jazyka zdviženým ke tvrdému patru (lat. palatum durum.
Nový!!: Estonština a Palatalizace · Vidět víc »
Partitiv
Partitiv (zkratka PART nebo PTV) je mluvnický pád, který označuje „část celku“, „neurčité množství něčeho“.
Nový!!: Estonština a Partitiv · Vidět víc »
Přídavné jméno
Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
Nový!!: Estonština a Přídavné jméno · Vidět víc »
Přísudek
Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený.
Nový!!: Estonština a Přísudek · Vidět víc »
Přízvuk
Přízvuk (akcent) je fonetický důraz na některý prvek v rámci mluvené řeči.
Nový!!: Estonština a Přízvuk · Vidět víc »
Předložka
Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.
Nový!!: Estonština a Předložka · Vidět víc »
Předmět (mluvnice)
Předmět (mluvnice) Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).
Nový!!: Estonština a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »
Podmět
Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti.
Nový!!: Estonština a Podmět · Vidět víc »
Podstatné jméno
Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů a vztahů.
Nový!!: Estonština a Podstatné jméno · Vidět víc »
Q
Q je 17.
Nový!!: Estonština a Q · Vidět víc »
R
R je 18.
Nový!!: Estonština a R · Vidět víc »
Ruština
Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný rusistika.
Nový!!: Estonština a Ruština · Vidět víc »
Rusifikace
Rusifikace je jazyková, kulturní a politická integrace a asimilace neruského obyvatelstva Ruské říše, resp.
Nový!!: Estonština a Rusifikace · Vidět víc »
S
S je 19.
Nový!!: Estonština a S · Vidět víc »
Saaremaa
Saaremaa je jeden z estonských ostrovů v Baltském moři.
Nový!!: Estonština a Saaremaa · Vidět víc »
Samohláska
Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.
Nový!!: Estonština a Samohláska · Vidět víc »
Sámské jazyky
Sámské, saamské neboli laponské jazyky je skupina ugrofinské větve uralských jazyků, kterým hovoří Sámové převážně v Laponsku, severní Evropě (v částech severního Finska, Norska, Švédska a úplného severozápadu Ruska).
Nový!!: Estonština a Sámské jazyky · Vidět víc »
Skloňování
Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.
Nový!!: Estonština a Skloňování · Vidět víc »
Sociolekt
Pojem sociolekt, sociální dialekt, sociální nářečí může mít více definicí.
Nový!!: Estonština a Sociolekt · Vidět víc »
Souhláska
Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.
Nový!!: Estonština a Souhláska · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Estonština a Sovětský svaz · Vidět víc »
Stupňování
Stupňování (též komparace, řidčeji gradace) v lingvistice znamená tvoření tvarů 2.
Nový!!: Estonština a Stupňování · Vidět víc »
Syntax
Syntax neboli skladba (zastarale větosloví) je lingvistická disciplína, jež zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky (např. vztahy mezi slovy ve větě (mj. větnými členy), správným tvořením větných konstrukcí a slovosledem, také ale čísly nebo logickými symboly).
Nový!!: Estonština a Syntax · Vidět víc »
T
T je 20.
Nový!!: Estonština a T · Vidět víc »
Tallinn
Tallinn (česky zřídka též Tallin nebo Talin, dříve rovněž Revel, německy dříve Reval, švédsky dříve Lindanäs, rusky azbukou Таллин či Таллинн) je hlavní město Estonska a přístav na jižním pobřeží Finského zálivu Baltského moře.
Nový!!: Estonština a Tallinn · Vidět víc »
Tartu
Tartu (dříve známé též pod německým a švédským názvem Dorpat, pod ruskými jmény Дерпт (Děrpt) či Юрьев (Jurjev), nebo také přes staroestonštinu a latinu vytvořeným Tarbat) je druhé největší město Estonska.
Nový!!: Estonština a Tartu · Vidět víc »
Terminativ
Terminativ je mluvnický pád, používaný v některých ugrofinských jazycích, jako např.
Nový!!: Estonština a Terminativ · Vidět víc »
Translativ
Translativ je pád označující změnu stavu podstatného jména, do češtiny tedy přeložitelný spojením typu stávající se X nebo změněný za X a podobně.
Nový!!: Estonština a Translativ · Vidět víc »
U
Označení ulice U úlů U je 21.
Nový!!: Estonština a U · Vidět víc »
Ugrofinské jazyky
Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Estonština a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »
Uralské jazyky
Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.
Nový!!: Estonština a Uralské jazyky · Vidět víc »
V
V je 22.
Nový!!: Estonština a V · Vidět víc »
Võruština
Võruština (neboli také võro či verština; võrsky võro kiil, estonsky võru keel) je jazyk, který se řadí do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků.
Nový!!: Estonština a Võruština · Vidět víc »
Vokálová harmonie
Vokálová, vokální nebo samohlásková harmonie, případně harmonie samohlásek je typ dálkové asimilace samohlásek, kdy se vokály afixu přizpůsobují vokálům kořene slova, případně se vzájemně přizpůsobují i vokály tohoto kořene.
Nový!!: Estonština a Vokálová harmonie · Vidět víc »
W
W je 23.
Nový!!: Estonština a W · Vidět víc »
X
X je 24.
Nový!!: Estonština a X · Vidět víc »
Y
Y je 25.
Nový!!: Estonština a Y · Vidět víc »
Z
Z (název písmene zet) je 26.
Nový!!: Estonština a Z · Vidět víc »
Zájmeno
Zájmeno (pronomen, z latinského pro-nomen – „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.
Nový!!: Estonština a Zájmeno · Vidět víc »
Zdrávas Maria
Zdrávas Maria (známé také v latinské verzi Ave Maria) je jedna ze základních modliteb katolické církve, oslovující Marii, matku Ježíše Krista.
Nový!!: Estonština a Zdrávas Maria · Vidět víc »
1. květen
1.
Nový!!: Estonština a 1. květen · Vidět víc »
13. století
Třinácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1201 a 31. prosincem 1300.
Nový!!: Estonština a 13. století · Vidět víc »
17. století
17.
Nový!!: Estonština a 17. století · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Estonština a 19. století · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Estonština a 20. století · Vidět víc »
2004
Rok 2004 (MMIV) gregoriánského kalendáře začal ve čtvrtek 1.
Nový!!: Estonština a 2004 · Vidět víc »
8. století
8.
Nový!!: Estonština a 8. století · Vidět víc »
