57 vztahy: Alpy, Antové, Archeolog, Arnošt Lamprecht, Íránské jazyky, Černjachovská kultura, Římská říše, Balto-slovanské jazyky, Bělorusko, Bříza, Boris Rybakov, Dějiny, Dněpr, Dněstr, Dub, Ermanarich, Etnikum, Fyzická antropologie, Genetika, Germáni, Getica, Hérodotos, Hrob, Jasan, Jordanes, Karpaty, Lípa (rod), Lužická kultura, Lubor Niederle, Mohyla, Neurové, Noricum, Odra, Ostrogóti, Přelidnění, Plinius starší, Pohřeb, Pohřeb žehem, Praslovanština, Przeworská kultura, Raný středověk, Sarmati, Sklavíni, Skytové, Slované, Slovanská jména, Slovanské jazyky, Staří Slované, Starověký Řím, Středověk, ..., Ukrajina, Visla, Vislanští Venedové, Vrba, Wendové, Zarubiněcká kultura, 551. Rozbalte index (7 více) »
Alpy
Alpy – satelitní snímek Alpy (německy Alpen, francouzsky Alpes, rétorománsky Alps, italsky Alpi, slovinsky Alpe) jsou rozsáhlé evropské pohoří.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Alpy · Vidět víc »
Antové
Archeologické kultury na počátku 7. století spojované s ranými Slovany. Antové bylo kmenové uskupení raných Slovanů, které existovalo v 6.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Antové · Vidět víc »
Archeolog
Klementinu v Praze (2014) Archeoložky při výzkumu lokality Alcalá la Real v jižním Španělsku (2005) Archeolog je odborně vzdělaná a způsobilá osoba, zabývající se vyhledáváním, zkoumáním, tříděním a dokumentací hmotných památek, dokumentujících lidskou společnost v minulosti.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Archeolog · Vidět víc »
Arnošt Lamprecht
Arnošt Lamprecht (19. října 1919 Štítina u Opavy – 2. května 1985 Brno) byl český jazykovědec, fonetik, dialektolog, profesor a pedagog University Jana Evangelisty Purkyně.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Arnošt Lamprecht · Vidět víc »
Íránské jazyky
Íránské jazyky jsou odnoží indoíránské větve indoevropské jazykové rodiny.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Íránské jazyky · Vidět víc »
Černjachovská kultura
Černjachovská kultura byla archeologická kultura rozšířená od 2. do 5. století na dnešní Ukrajině, částečně i v Rumunsku.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Černjachovská kultura · Vidět víc »
Římská říše
Římská říše neboli Římské impérium (latinsky, řecky, tj. Basileia tōn Rhōmaiōn), česky také římské císařství, byl státní útvar starověkého Říma existující v letech 27 př. n. l. až 395 n. l. Jedná se o jednu z územně nejrozsáhlejších říší v dějinách Evropy.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Římská říše · Vidět víc »
Balto-slovanské jazyky
Balto-slovanské jazyky jsou jednou ze skupin jazyků indoevropských.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Balto-slovanské jazyky · Vidět víc »
Bělorusko
Bělorusko, plným názvem Běloruská republika (Respublika Biełaruś,, Respublika Belarus), je vnitrozemský stát ve východní Evropě.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Bělorusko · Vidět víc »
Bříza
Bříza (Betula) je rod listnatých stromů nebo keřů z čeledi břízovité (Betulaceae).
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Bříza · Vidět víc »
Boris Rybakov
Boris Alexandrovič Rybakov (rusky Бори́с Алекса́ндрович Рыбако́в, 3. června 1908 Moskva – 27. prosince 2001) byl ruský historik, oponent normanské teorie.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Boris Rybakov · Vidět víc »
Dějiny
Pražská defenestrace roku 1618, jedna z významných událostí evropských dějin. Dějiny (v některých kontextech synonymní se slovem historie) jsou obecně ty aspekty minulosti, které si lidé připomínají, přemýšlejí o nich a vykládají je, aby se orientovali v běhu času a pochopili vliv minulosti na svou přítomnost a budoucnost.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Dějiny · Vidět víc »
Dněpr
Dněpr (v antice Borysthenés) je řeka na východě Evropy.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Dněpr · Vidět víc »
Dněstr
Seretem Dněstr Dněstr (/ Dnister,,, ve starověku a starořecky Danastris) je řeka na Ukrajině a v Moldavsku, přičemž částečně tvoří hranici mezi oběma státy.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Dněstr · Vidět víc »
Dub
Dub (Quercus) je rod rostlin z čeledi bukovité.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Dub · Vidět víc »
Ermanarich
Ermanarich (gótsky Aírmanareiks, Ermanaricus, staroanglicky Eormenric, staronorsky Jǫrmunrekr, 3. století – 376) byl král germánského kmene Gótů, přezdívaný gótský Alexandr.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Ermanarich · Vidět víc »
Etnikum
Etnikum (z řeckého ἔθνος, ethnos, tj. lid) je souhrn jedinců sdílejících společnou etnicitu.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Etnikum · Vidět víc »
Fyzická antropologie
Fyzická antropologie, někdy nazývaná bioantropologie nebo biologická antropologie je jedno z odvětví antropologie.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Fyzická antropologie · Vidět víc »
Genetika
Rekombinace rodičovských genů může způsobit, že koťata z téhož vrhu mají odlišné vlastnosti Genetika (z řeckého gennaó γενναώ.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Genetika · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Germáni · Vidět víc »
Getica
Getica je obvyklé označení historické eseje původně nazvané De origine actibusque Getarum (Původ a činy Getů) napsané byzantským historikem Jordanem v roce 551 nebo krátce po něm.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Getica · Vidět víc »
Hérodotos
Hérodotos z Halikarnássu (starořecky Ἡρόδοτος Ἁλικαρνᾱσσεύς, asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.) byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Hérodotos · Vidět víc »
Hrob
Hrob, zastarale rov, je zvláštní pietní místo, do kterého se po smrti ukládají lidská těla nebo jejich části, tj.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Hrob · Vidět víc »
Jasan
Jasan (Fraxinus) je rod rostlin z čeledi olivovníkovité.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Jasan · Vidět víc »
Jordanes
Jordanes (– po roce 552) byl byzantský byrokrat a historik, patrně ostrogótského původu.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Jordanes · Vidět víc »
Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Karpaty · Vidět víc »
Lípa (rod)
náhled Lípa (Tilia) je rod opadavých stromů.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Lípa (rod) · Vidět víc »
Lužická kultura
Rozšíření lužické kultury (zeleně) Lužická kultura, lužický kulturní komplex či kultura lužických popelnicových polí je archeologická kultura doby bronzové a železné, jež byla rozšířena ve střední Evropě od 14. století př. n. l. do 4. století př. n. l. a náležela do širší skupiny kultur popelnicových polí, které od mladší doby bronzové sídlily ve velké části Evropy.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Lužická kultura · Vidět víc »
Lubor Niederle
Lubor Niederle (pseudonym též L. Novotný, 20. září 1865, Klatovy – 14. června 1944, Praha) byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Lubor Niederle · Vidět víc »
Mohyla
Bílé hoře v Praze Baba u Vitína, okres České Budějovice Mohyla (taktéž tumulus nebo kurgan) je uměle navršený násep z kamení a/nebo hlíny obvykle nad jedním či více hroby.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Mohyla · Vidět víc »
Neurové
Podle Hérodota žili severně od území Skythů (viz nápis Scythia, Hérodotova mapa světa, 5. stol. př. n. l.) Neurové (starořecky:,, česky též Nerjani) byl dávný národ, který měl obývat území kolem pramenů řek Tyras (řeka Dněstr) a Hypanis (řeka Kubáň nebo Jižní Bug), nyní v západní části Ukrajiny nebo ještě dál severněji až v dnešním Bělorusku.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Neurové · Vidět víc »
Noricum
Noricum bylo keltské království (latinsky Regnum Noricum), přesněji federace třinácti keltských a ilyrských kmenů, jež byla později začleněna do Římské říše jako její provincie.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Noricum · Vidět víc »
Odra
Pramen řeky Odry. Kůrovcové kalamity) vojenském újezdu Libavá Opavou Ostrava, soutok Odry a Opavy Odra (slezsky Uodra;; dolnolužickosrbsky Wodra; latinsky ve starověku Viadua, Viadrus, latinsky ve středověku Odera, Oddera) je řeka ve Střední Evropě.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Odra · Vidět víc »
Ostrogóti
Švédska Ostrogóti (též Východní Gótové) byli raní Germáni, kteří tvořili jednu z hlavních větví východogermánských Gótů (další hlavní větev byli Vizigóti).
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Ostrogóti · Vidět víc »
Přelidnění
V některých zemích (např. Indie) přibývá ve městech obyvatelstva tak rychle, že stávající infrastruktura nedostačuje a lidé si staví vlastní nuzná obydlí hned za stávající zástavbou. Rychlý růst obyvatelstva zde posiluje ještě prudká a živelná urbanizace Celkový počet obyvatel Země v čase Tempo růstu od roku 1950 (červeně) a prognóza budoucího růstu (modře) Termín přelidnění (nebo překročení limitů lidské populace) označuje takový stav lidské populace, kdy je příliš velká na to, aby byla dlouhodobě udržitelná v daném prostředí.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Přelidnění · Vidět víc »
Plinius starší
Gaius Plinius Secundus, známý též jako Plinius Maior, česky Plinius Starší, (23 Novum Comum – 24. srpna 79 Stabie) byl římský válečník a filosof, autor nejvýznamnější přírodovědné encyklopedie starého Říma, Naturalis historia (dokončeno roku 77), která měla 37 svazků.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Plinius starší · Vidět víc »
Pohřeb
Jana Pavla II. Pohřeb (lat. funus) může znamenat.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Pohřeb · Vidět víc »
Pohřeb žehem
#přesměruj Kremace.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Pohřeb žehem · Vidět víc »
Praslovanština
Praslovanština je vymřelý jazyk z rodiny indoevropských jazyků, společný prajazyk dávných Slovanů, z něhož se později vyvinuly všechny ostatní slovanské jazyky.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Praslovanština · Vidět víc »
Przeworská kultura
#PŘESMĚRUJ Převorská kultura.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Przeworská kultura · Vidět víc »
Raný středověk
Mapa Evropy v době kolem roku 814 Karel Veliký, první středověký římský císař Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 6.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Raný středověk · Vidět víc »
Sarmati
Přibližné rozšíření východoíránských jazyků Zobrazení Sarmata z římského sarkofágu, 2. století n. l. Sarmati byl původem íránský kočovný a pastevecký lid, příbuzný se Skyty, Médy a Peršany.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Sarmati · Vidět víc »
Sklavíni
Jedna z možných podob slovanské migrace v 5.--10. století Sklavíni, latinsky Sclaveni, řecky Sklabenoi, bylo především byzantské označení pro slovanské kmeny, které v raném středověku podnikaly nájezdy na Balkánský poloostrov a osidlovaly ho.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Sklavíni · Vidět víc »
Skytové
Skytové, též Skythové, někdy také označovaní jako Pontští Skythové, byl starověký východoíránský jezdecký kočovný národ, který během 9. století př. n. l. až 8. století př. n. l. pronikl ze střední Asie do stepí severního Černomoří na území dnešní Ukrajiny a jížního Ruska, kde zůstal usazen od 7.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Skytové · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Slované · Vidět víc »
Slovanská jména
Většina slovanských jmen se skládá ze dvou slov, z nichž jedno je obvykle zpodstatnělé sloveso (těšit, klát, vítat, slavit) a druhé nějaké podstatné jméno, či zájmeno, které naznačuje, co s ním ten dotyčný dělá (např. Vladislav – Slaví (oslavuje) vládu, Vojtěch – Těší (utěšuje) voj (míněno bojový), Bořivoj – Boří voj).
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Slovanská jména · Vidět víc »
Slovanské jazyky
Slovanské jazyky představují jednu ze skupin indoevropských jazyků.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Slovanské jazyky · Vidět víc »
Staří Slované
Staří Slované byli indoevropské národy, které žily v období stěhování národů a raného středověku (přibližně od 5. do 10. století našeho letopočtu) ve střední, východní a jihovýchodní Evropě a prostřednictvím slovanských států položily základy slovanským národům raného a vrcholného středověku.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Staří Slované · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Starověký Řím · Vidět víc »
Středověk
Přebohatých hodinek vévody z Berry'' z počátku 15. století Středověk je tradiční označení dějinné epochy mezi koncem antické civilizace (starověku) a začátkem novověku, které se poprvé objevilo v období renesance.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Středověk · Vidět víc »
Ukrajina
Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Ukrajina · Vidět víc »
Visla
Visla v Krakově Ústí Narwe do Visly Visla u města Grudziądz Visla je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Visla · Vidět víc »
Vislanští Venedové
Římská říše pod vládou Hadriána (vládl 117-138). Venedové jsou uvedeni na horní Visle v dnešním Polsku a na Volyni na dnešní Ukrajině. Vislanští Venedové byl indoevropský kmen žijící na územní dnešní Volyně, v povodí Visly a u Gdaňského zálivu zmiňovaný římskými autory 1. - 2. století.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Vislanští Venedové · Vidět víc »
Vrba
Vrba (Salix) je obsáhlý rod dvoudomých opadavých dřevin z čeledi vrbovitých.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Vrba · Vidět víc »
Wendové
Wendové je historické označení pro Slovany, především žijící v sousedství Němců.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Wendové · Vidět víc »
Zarubiněcká kultura
Oblast rozšíření zarubiněcké kultury (červená) Zarubiněcká kultura je archeologická kultura doby železné existující od konce 3. století př. n. l. do 2. století n. l. v dnešním Bělorusku a na Ukrajině.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a Zarubiněcká kultura · Vidět víc »
551
Bez popisu.
Nový!!: Etnogeneze Slovanů a 551 · Vidět víc »