Rychlejší přístup než prohlížeči!
31 vztahy: An-chuej, Šan-si, Šen-si, Číňané, Čchang Jü-čchun, Čchen Jou-liang, Če-ťiang, Ču Jou-tun, Ču Su, Říše Sung (1355–1367), Che-nan, Chung-wu, Džentry, Dynastie Jüan, Feng-jang, Fu Jou-te, Jung-le, Kchaj-feng, Království Wu (1363–1367), Lan Jü, Liao-che, Mandžusko, Mongolsko, Peking, Povstání rudých turbanů, Sü Ta, Ting-jüan (okres), Velká čínská zeď, 1330, 1395, 22. únor.
An-chuej
An-chuej je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky.
Nový!!: Feng Šeng a An-chuej · Vidět víc »
Šan-si
Šan-si (čínsky: 山西; pinyin: Shānxī) je provincie na severu Čínské lidové republiky.
Nový!!: Feng Šeng a Šan-si · Vidět víc »
Šen-si
Šen-si (tradiční znaky: 陝西; zjednodušené znaky: 陕西; pinyin: Shǎnxī) je provincie Čínské lidové republiky.
Nový!!: Feng Šeng a Šen-si · Vidět víc »
Číňané
„Číňané“ je, podobně jako například „Britové“, časté, ale nejednoznačné označení.
Nový!!: Feng Šeng a Číňané · Vidět víc »
Čchang Jü-čchun
Čchang Jü-čchun (1330 – 9. srpna 1369) byl čínský generál období válek v nichž říše Jüan ztratila Čínu.
Nový!!: Feng Šeng a Čchang Jü-čchun · Vidět víc »
Čchen Jou-liang
Čchen Jou-liang (1320 – 23. srpna 1363) byl na sklonku vlády dynastie Jüan jedním z vůdců vzbouřenců v povstání rudých turbanů a zakladatel povstaleckého státu a dynastie Velká Chan (Ta Chan).
Nový!!: Feng Šeng a Čchen Jou-liang · Vidět víc »
Če-ťiang
Če-ťiang je provincie Čínské lidové republiky.
Nový!!: Feng Šeng a Če-ťiang · Vidět víc »
Ču Jou-tun
Ču Jou-tun (7. února 1379 – 8. července 1439), kníže z Čou, byl nejstarší syn Ču Sua, prvního knížete z Čou a pátého syna Chung-wua, prvního císaře říše Ming.
Nový!!: Feng Šeng a Ču Jou-tun · Vidět víc »
Ču Su
Ču Su (9. srpna 1361 – 2. září 1425) byl čínský princ a vojevůdce, pátý syn Chung-wua, prvního císaře a zakladatele říše Ming.
Nový!!: Feng Šeng a Ču Su · Vidět víc »
Říše Sung (1355–1367)
Říše Sung, plným názvem říše velká Sung, byla jedním z krátkodobě existujících povstaleckých států existujících v Číně během povstání rudých turbanů v závěrečné fázi trvání říše Jüan.
Nový!!: Feng Šeng a Říše Sung (1355–1367) · Vidět víc »
Che-nan
Che-nan (čínskými znaky: 河南; pin-jinem: Hénán) je provincie Čínské lidové republiky ve středojižní Číně.
Nový!!: Feng Šeng a Che-nan · Vidět víc »
Chung-wu
Císař Chung-wu (21. října 1328 – 24. června 1398), vlastním jménem Ču Jüan-čang, známý též pod chrámovým jménem Tchaj-cu, byl zakladatel a první císař čínské dynastie Ming.
Nový!!: Feng Šeng a Chung-wu · Vidět víc »
Džentry
Džentry nebo gentry je označení pro anglickou nižší šlechtu, přeneseně je používáno pro obdobné společenské vrstvy jiných evropských i neevropských zemí.
Nový!!: Feng Šeng a Džentry · Vidět víc »
Dynastie Jüan
Dynastie Jüan (mongolština: 60px) byla mongolská dynastie, která v letech 1271–1368 vládla říši Jüan.
Nový!!: Feng Šeng a Dynastie Jüan · Vidět víc »
Feng-jang
Feng-jang je okres ležící v městské prefektuře Čchu-čou v provincii An-chuej Čínské lidové republiky.
Nový!!: Feng Šeng a Feng-jang · Vidět víc »
Fu Jou-te
Fu Jou-te (1327 – 20. prosince 1394) byl čínský vojevůdce, jeden z předních generálů Chung-wua, prvního císaře říše Ming.
Nový!!: Feng Šeng a Fu Jou-te · Vidět víc »
Jung-le
Císař Jung-le (2. května 1360 Jing-tchien (dnes Nanking) – 12. srpna 1424 Jü-mu-čchuan (severně od Dolonu)) vlastním jménem Ču Ti vládl v letech 1402–1424 Číně jako třetí císař říše Ming. Byl čtvrtý syn Chung-wua, zakladatele a prvního císaře dynastie Ming. Od roku 1370 nosil titul kníže z Jen, od roku 1380 sídlil v Pekingu a strážil severovýchodní pohraničí. V 80. a 90. letech 14. století vynikl v bojích s Mongoly a projevil se jako talentovaný vojevůdce, populární mezi vojáky, a úspěšný státník. Roku 1399 se vzbouřil proti svému synovci, novému císaři Ťien-wenovi. V občanské válce, kterou nazval kampaň ťing-nan, kampaň za uklidnění nepořádků, po třech letech urputných bojů zvítězil a roku 1402 se prohlásil za císaře. Po převzetí vlády s novým rokem vyhlásil éru „Věčného štěstí“, Jung-le. Název éry je používán i jako jméno císaře. Jeho vláda je občas vnímána jako „druhé založení“ mingské dynastie, jelikož ostře změnil politický kurs svého otce. Po nástupu na trůn se musel vypořádat s následky občanské války. Severočínský venkov byl boji poničen, hospodářství zde trpělo nedostatkem pracovních sil. Císař se rozhodl posílit a stabilizovat ekonomiku, ale nejdříve umlčet jakýkoli odpor. Očistil státní správu jak od stoupenců Ťien-wena, tak od zkorumpovaných a neloajálních úředníků. Vláda ostře zasáhla i proti tajným společnostem a banditům. Snažil se pozvednout hospodářství podporou produkce potravin i tkanin. Využívala se neobdělávaná půda, kultivovaly nové pozemky v bohatých oblastech delty Jang-c'-ťiang. Jung-le snížil význam Nankingu, když roku 1403 vyhlásil rozhodnutí o povýšení Pekingu na hlavní město. Výstavba nové metropole v letech 1407–1420 každodenně zaměstnala stovky tisíc pracovníků. V centru Pekingu se nacházelo vlastní středisko moci – úřednické Císařské město a uprostřed něj Zakázané město – palácové sídlo samotného císaře a jeho rodiny. Nechal zrekonstruovat Velký kanál, potřebný k zásobování metropole i armád na severu. Císař podporoval konfuciánství i buddhismus. Dva tisíce učenců zaměstnal sestavením obrovité Encyklopedie Jung-le, která výrazně překonala všechny dosavadní encyklopedie, včetně Čtyř velkých knih Sungů z 11. století. Přikázal setřídit texty neokonfuciánců a využít je jako učební příručky pro výuku budoucích úředníků. Úřednické zkoušky v tříletém cyklu přinášely kvalifikované absolventy, kteří zaplnili státní aparát. Byl známý tvrdým trestáním selhání a rychlým povýšením úspěšných služebníků. Přestože se, stejně jako jeho otec, neváhal v případě potřeby násilně vypořádat s odpůrci, opustil jeho politiku častých čistek. Ministři zastávali svá místa dlouhá léta, státní správa získala na profesionalitě a stabilnosti. Nicméně nejenom úředníci se těšili přízni a podpoře císaře. Říši vládl do značné míry „z koňského sedla“, cestoval mezi oběma hlavními městy, stejně jako císaři říše Jüan, a opakovaně vedl vojenská tažení do Mongolska. Úředníci se stavěli proti takovému chování, cítíce ohrožení z toho plynoucím vlivem eunuchů a vojenských špiček, skupin, jejichž moc závisela na císařské přízni. Výrazně aktivizoval zahraniční politiku ve snaze o posílení a konsolidaci hegemonního postavení ve východní Asii. Diplomatická poselstva a vojenské expedice mířily do „všech čtyř stran světa“. Početné mise navštívily řadu blízkých i vzdálených zemí včetně Mandžuska, Koreje, Japonska, Filipín, i timúrovskou říši ve střední Asii. Proslulé námořní plavby Čeng Chea dosáhly břehů jihovýchodní Asie, Indie, Persie a východní Afriky. Vážnou hrozbu bezpečnosti říše představovali Mongolové, rozdělení na tři skupiny – Urianchajci na jihovýchodě byli většinou loajální, východní Mongolové a západní Ojrati problematičtí. Mingská Čína je střídavě podporovala a stavěla proti sobě. Jung-le osobně vedl pět tažení do Mongolska. Samotný přesun metropole z Nankingu do Pekingu byl diktován nutností stále držet pod dohledem neklidné severní sousedy. Jung-le byl zkušený vojevůdce a armádě věnoval velkou pozornost. Přesto jeho války neskončily dobře. Válka ve Vietnamu se táhla od počátečního vpádu roku 1407 do konce jeho vlády. Čtyři roky po císařově smrti nezbylo mingské armádě než odtáhnout zpět do Číny. Jeho mongolská tažení nezměnila poměr sil a nezajistila bezpečnost severní hranice. Zemřel roku 1424, je pohřben v Čchang-ling, největší z hrobek mingských císařů ležících nedaleko Pekingu.
Nový!!: Feng Šeng a Jung-le · Vidět víc »
Kchaj-feng
Kchaj-feng je čínské město ve východní části provincie Che-nan na jižním břehu Žluté řeky.
Nový!!: Feng Šeng a Kchaj-feng · Vidět víc »
Království Wu (1363–1367)
Království Wu bylo jedním z krátkodobých povstaleckých států existujících v Číně během povstání rudých turbanů, v závěrečné fázi trvání říše Jüan.
Nový!!: Feng Šeng a Království Wu (1363–1367) · Vidět víc »
Lan Jü
Lan Jü († 22. března 1393) byl čínský vojevůdce, jeden z předních generálů Chung-wua, zakladatele a prvního císaře říše Ming. Vojenský talent a podpora jeho příbuzného, generála Čchang Jü-čchuna, mu zajistila vysoké postavení v mingské armádě. Během 80. let 14. století se vypracoval mezi nejpřednější vojevůdce říše, roku 1393 však upadl v nemilost, byl obviněn ze spiknutí a pokusu o puč a popraven. Popravena byla i jeho rodina a široký okruh příbuzných a podřízených, počet obětí čistky dosáhl několika tisíc lidí.
Nový!!: Feng Šeng a Lan Jü · Vidět víc »
Liao-che
Liao-che je řeka na severovýchodě ČLR (Liao-ning).
Nový!!: Feng Šeng a Liao-che · Vidět víc »
Mandžusko
Historická mapa Mandžuska (červeně), Ruska (růžově), Japonska, Koreje a Mongolska Mandžusko (česky dříve častěji Mančurie či Mandžursko, zjednodušená čínština, tradiční čínština:, pchin-jin Mǎnzhōu) je historická oblast na severovýchodě Číny, případně i v přilehlé části Ruska, o rozloze kolem 1,5 milionu km².
Nový!!: Feng Šeng a Mandžusko · Vidět víc »
Mongolsko
Mongolsko je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem (3 000 km) a na jihu s Čínskou lidovou republikou (4 760 km).
Nový!!: Feng Šeng a Mongolsko · Vidět víc »
Peking
Peking je hlavní město Čínské lidové republiky.
Nový!!: Feng Šeng a Peking · Vidět víc »
Povstání rudých turbanů
Povstání rudých turbanů bylo povstalecké hnutí v Číně proti mongolské nadvládě, které začalo roku 1351 a skončilo pádem jejich říše Jüan a založením čínské říše Ming roku 1368. Povstání začalo roku 1351 jako rolnické vzpoury vedené různými náboženskými a sektářskými skupinami, především společností Bílého lotosu; postupně se rozrůstalo a vtahovalo do sebe stále širší vrstvy obyvatelstva. Účastnilo se ho velké množství různých skupin, jejichž vůdci se prohlašovali králi či císaři, odvozovali svůj původ od sungských vládců, opírali se o legendy a mystická proroctví. S růstem lidového hnutí boje na obou stranách přerostly v občanskou válku – mezi sebou bojovali jak vzbouření mongolští generálové, tak i čínští vůdci různých skupin Rudých turbanů a protimongolské opozice, přičemž občas uzavírali spojenectví s mongolskými generály. Z válek vyšel vítězně Ču Jüan-čang, který se zpočátku usadil v Nankingu, po upevnění své moci rozbil vojska ostatních vůdců Rudých turbanů a dalších povstaleckých států, roku 1368 se prohlásil císařem nové dynastie Ming a dobyl mongolské hlavní město Ta-tu. Během několika dalších let konsolidoval svoji moc obsazením zbývajících oblastí Číny.
Nový!!: Feng Šeng a Povstání rudých turbanů · Vidět víc »
Sü Ta
Sü Ta (1332–1385) byl čínský generál, jeden ze zakladatelů říše Ming.
Nový!!: Feng Šeng a Sü Ta · Vidět víc »
Ting-jüan (okres)
Na mapě Čchu-čou je Ting-jüan vyznačen číslem 7 Okres Ting-jüan je okres Čínské lidové republiky patřící k prefektuře Čchu-čou v provincii An-chuej.
Nový!!: Feng Šeng a Ting-jüan (okres) · Vidět víc »
Velká čínská zeď
Etapy budování Velké zdi: žlutá - Čchin, červená - Ťin, modrá - Ming Strážní věž poblíž Pekingu Vnitřek strážní věže poblíž Pekingu Snímek Velké zdi pořídil radar raketoplánu Endeavour 10. dubna 1994, verze ve falešných barvách Velká čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou.
Nový!!: Feng Šeng a Velká čínská zeď · Vidět víc »
1330
Bez popisu.
Nový!!: Feng Šeng a 1330 · Vidět víc »
1395
Bez popisu.
Nový!!: Feng Šeng a 1395 · Vidět víc »
22. únor
22.
Nový!!: Feng Šeng a 22. únor · Vidět víc »
