Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Stažení
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

Finština

Index Finština

Finština (zast. čuchonština) je úřední jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.

92 vztahy: Abeceda, Abessiv, Ablativ, Adessiv, Aglutinační jazyk, Akuzativ, Allativ, Angličtina, Anglická abeceda, Archaismus, Švédsko, Čas (mluvnice), Baltofinské jazyky, Baltské jazyky, Car, Dvojhláska, Elativ, Essiv, Evropská unie, Finnmark, Finsko, Genitiv, Germánské jazyky, Hanza, Hláska, Illativ, Imperfektum, Indoevropské jazyky, Inessiv, Instruktiv, Intonace (lingvistika), Italština, Japonština, Jméno (mluvnice), Jmenný rod, Kalevala, Karélie, Kmitání, Komitativ, Latinka, Lativ, Lokál, Mikael Agricola, Mluvnický pád, Němčina, Nominativ, Norsko, Nový zákon, Partitiv, Přídavné jméno, ..., Přípona (mluvnice), Příslovce, Přítomný čas, Přízvuk, Předložka, Předmět (mluvnice), Perfektum, Perifráze, Plusquamperfektum, Podstatné jméno, Postpozice, Pravopis, Préteritum, Prolativ, Ruština, Rusko, Samohláska, Severogermánské jazyky, Skloňování, Slabika, Složenina, Slovesný rod, Slovesný způsob, Sloveso, Slovo, Souhláska, Tornské údolí, Translativ, Turečtina, Ugrické jazyky, Ugrofinské jazyky, Uralské jazyky, Výslovnost, Věta (lingvistika), Zájmeno, 1548, 16. století, 1809, 1863, 1883, 1893, 20. století. Rozbalte index (42 více) »

Abeceda

Vzorník písma Abeceda, řídce i „alfabeta“, je uspořádaná sada znaků – písmen, jimiž se při zápisu řeči, v písmu graficky vyjadřují fonémy, zpravidla hlásky (některé jen souhlásky) a případně slabiky.

Nový!!: Finština a Abeceda · Vidět víc »

Abessiv

Abessiv (zkratka ABE nebo ABES, z latinského abesse) je mluvnický pád, vyjadřující nedostatek nebo nepřítomnost něčeho.

Nový!!: Finština a Abessiv · Vidět víc »

Ablativ

Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, který se objevuje v některých jazycích, např.

Nový!!: Finština a Ablativ · Vidět víc »

Adessiv

Adessiv (zkratka ADE nebo ADES, z lat. adesse) je mluvnický pád, používaný v některých ugrofinských jazycích, jako např.

Nový!!: Finština a Adessiv · Vidět víc »

Aglutinační jazyk

Aglutinační jazyk používá pro vyjádření gramatických funkcí afixy (tj. předpony, přípony a vpony), které se přidávají ke kmeni.

Nový!!: Finština a Aglutinační jazyk · Vidět víc »

Akuzativ

Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích.

Nový!!: Finština a Akuzativ · Vidět víc »

Allativ

Allativ (zkratka ALL, z lat. allāt-, afferre "přinášet") je lokální mluvnický pád.

Nový!!: Finština a Allativ · Vidět víc »

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se vyvinul na území Anglie.

Nový!!: Finština a Angličtina · Vidět víc »

Anglická abeceda

Jako anglická abeceda se označuje nejzákladnější část latinské abecedy, což je 26 základních písmen bez diakritiky (popř. 26 malých a 26 velkých písmen), která jsou používána v anglických slovech.

Nový!!: Finština a Anglická abeceda · Vidět víc »

Archaismus

Archaismus je označení pro zastaralý jazykový prvek.

Nový!!: Finština a Archaismus · Vidět víc »

Švédsko

Švédsko (oficiálně Švédské království), v místní řeči, je jedním ze severských států na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Nový!!: Finština a Švédsko · Vidět víc »

Čas (mluvnice)

Čas (tempus) v lingvistice znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat.

Nový!!: Finština a Čas (mluvnice) · Vidět víc »

Baltofinské jazyky

Baltofinské jazyky jsou skupinou jazyků patřící do uralské jazykové rodiny.

Nový!!: Finština a Baltofinské jazyky · Vidět víc »

Baltské jazyky

Baltské jazyky na pobřeží Baltu Baltské jazyky jsou skupina jazyků v indoevropské jazykové rodině, které kdysi používaly baltské národy (Baltové) na území rozprostírajícím se od Visly až po hranice Estonska.

Nový!!: Finština a Baltské jazyky · Vidět víc »

Car

Car byl titul panovníka v Rusku a Bulharsku (z latinského caesar, císař).

Nový!!: Finština a Car · Vidět víc »

Dvojhláska

Dvojhláska (diftong) je typ hlásek s tónovou strukturou, kde dochází k plynulému spojení dvou vokalických pozic do jednoho slabičného jádra.

Nový!!: Finština a Dvojhláska · Vidět víc »

Elativ

Elativ (zkratka ELA, z lat. efferre) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je "z místa pryč".

Nový!!: Finština a Elativ · Vidět víc »

Essiv

Essiv (zkratka ESS) je mluvnický pád, vyjadřuje dočasný, přechodný nebo náhodný stav.

Nový!!: Finština a Essiv · Vidět víc »

Evropská unie

Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.

Nový!!: Finština a Evropská unie · Vidět víc »

Finnmark

Finnmark Fylke, sámsky Finnmárkku fylka, je kraj v severní části Norska.

Nový!!: Finština a Finnmark · Vidět víc »

Finsko

Finská republika (zastarale Čuchonsko) je severská země v severovýchodní Evropě, kterou omývá Baltské moře na jihozápadě, Finský záliv na jihovýchodě a Botnický záliv na západě.

Nový!!: Finština a Finsko · Vidět víc »

Genitiv

Genitiv (zkratka GEN, česky též původník, roditel či přisvojník) je mluvnický pád, v češtině 2.

Nový!!: Finština a Genitiv · Vidět víc »

Germánské jazyky

němčina Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků.

Nový!!: Finština a Germánské jazyky · Vidět víc »

Hanza

Hanza (též hansa, něm. Hanse, staroněm. Hansa, odtud přešlo do češtiny – skupina, spolek, houf) znamenala svazek německých obchodních měst, která provozovala dálkový obchod.

Nový!!: Finština a Hanza · Vidět víc »

Hláska

Hláska je základní jednotka (segment) zvukové stránky řeči, kterou se zabývá fonetika a fonologie.

Nový!!: Finština a Hláska · Vidět víc »

Illativ

Illativ (zkratka ILL, z lat. illatus) je lokální mluvnický pád, jehož základním významem je směr dovnitř něčeho.

Nový!!: Finština a Illativ · Vidět víc »

Imperfektum

Imperfektum je jeden z minulých časů, kterým jazyky, jež ho mají, zpravidla označují minulý děj, který v minulosti trval nebo se opakoval.

Nový!!: Finština a Imperfektum · Vidět víc »

Indoevropské jazyky

Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.

Nový!!: Finština a Indoevropské jazyky · Vidět víc »

Inessiv

Inessiv (zkratka INE nebo INES, z latinského inesse) je lokální mluvnický pád.

Nový!!: Finština a Inessiv · Vidět víc »

Instruktiv

Instruktiv je mluvnický pád s významem způsobu nebo prostředku.

Nový!!: Finština a Instruktiv · Vidět víc »

Intonace (lingvistika)

Intonace v lingvistice znamená změny tónu (melodie) v průběhu řeči.

Nový!!: Finština a Intonace (lingvistika) · Vidět víc »

Italština

Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.

Nový!!: Finština a Italština · Vidět víc »

Japonština

Japonské dialekty Japonské dialekty Japonština (日本語, nihongo) je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí.

Nový!!: Finština a Japonština · Vidět víc »

Jméno (mluvnice)

Ta slova nebo ucelená slovní spojení, která vykazují gramatické kategorie pádu, čísla a jmenného rodu (včetně nesklonných), se souhrnně nazývají jména.

Nový!!: Finština a Jméno (mluvnice) · Vidět víc »

Jmenný rod

Jmenný rod (lat. genus nominis či jen genus) je mluvnická kategorie jmen (lat. nomina), tedy podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen, číslovek a případně dalších slovních druhů, která ovlivňuje jejich skloňování a také tvary sloves, zejména příčestí.

Nový!!: Finština a Jmenný rod · Vidět víc »

Kalevala

Into Konrad Inha: Bratři Poavila a Triihvo Jamanen přednášejí tradiční finskou lidovou poezii Kalevala v obci Uhtua, dnes Republika Karélie, 1894 Kalevala je karelo-finský národní epos sestavený Eliasem Lönnrotem z ústní slovesnosti Finů a Karelů.

Nový!!: Finština a Kalevala · Vidět víc »

Karélie

Ladožské Karélii. Karélie (karelsky a Karjala, Карелия či historicky Кoрелa, Karelen) je země Karelů.

Nový!!: Finština a Karélie · Vidět víc »

Kmitání

pružině Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu.

Nový!!: Finština a Kmitání · Vidět víc »

Komitativ

Komitativ (latinsky comitatus, zkratka KOM) je mluvnický pád, který označuje příslovečné určení společenství.

Nový!!: Finština a Komitativ · Vidět víc »

Latinka

Latinka (popř. latinské písmo) je nejpoužívanější písmo na světě.

Nový!!: Finština a Latinka · Vidět víc »

Lativ

Lativ (zkratka LAT) je mluvnický pád, který vyjadřuje pohyb na nějaké místo.

Nový!!: Finština a Lativ · Vidět víc »

Lokál

Lokál (také lokativ, zkratka LOC, česky též místník) je mluvnický pád vyjadřující obvykle umístění v objektu, jehož pojmenování ohýbá.

Nový!!: Finština a Lokál · Vidět víc »

Mikael Agricola

Mikael Agricola (1510, Pernaja – 9. dubna 1557, Kuolemajärvi) byl finský básník, tvůrce spisovné finštiny „otec finské literatury“.

Nový!!: Finština a Mikael Agricola · Vidět víc »

Mluvnický pád

Pád je morfologická kategorie, kterou flexivní jazyky obvykle vyjadřují vztah jmen (nomin) ke slovesu či jiným větným členům.

Nový!!: Finština a Mluvnický pád · Vidět víc »

Němčina

Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.

Nový!!: Finština a Němčina · Vidět víc »

Nominativ

Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus od nominare.

Nový!!: Finština a Nominativ · Vidět víc »

Norsko

Norsko (zastarale Norvežsko, v místní jazykové verzi bokmål celým názvem Kongeriket Norge (Norské království), ve verzi nynorsk Kongeriket Noreg, v řeči národnostní menšiny Sámů Norka) je stát ve Skandinávii.

Nový!!: Finština a Norsko · Vidět víc »

Nový zákon

Papyrový zlomek Nového zákona (2Kor 11,33–12,9, kolem roku 200) Nový zákon je soubor 27 knih, které tvoří druhou část křesťanské Bible.

Nový!!: Finština a Nový zákon · Vidět víc »

Partitiv

Partitiv (zkratka PART nebo PTV) je mluvnický pád, který označuje „část celku“, „neurčité množství něčeho“.

Nový!!: Finština a Partitiv · Vidět víc »

Přídavné jméno

Přídavné jméno (též adjektivum, z latinského nomen adiectivum, Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu – Anotátorská příručka, Marie Mikulová a kol.

Nový!!: Finština a Přídavné jméno · Vidět víc »

Přípona (mluvnice)

Pojmem přípona se v lingvistice označuje jednotlivý morfém (tzv. derivativní sufix), který se nachází ve slově, za kořenem slova, nejde-li o další kořen slova nebo o koncovku.

Nový!!: Finština a Přípona (mluvnice) · Vidět víc »

Příslovce

Příslovce (adverbium) je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a vlastností.

Nový!!: Finština a Příslovce · Vidět víc »

Přítomný čas

Přítomný čas (prézens (2. pád prézentu), z lat. praesens) je slovesný čas, který v různých jazycích vyjadřuje především v současnosti probíhající děje nebo trvající stavy.

Nový!!: Finština a Přítomný čas · Vidět víc »

Přízvuk

Slovní přízvuk (akcent) je fonetický důraz na určitou slabiku slova, větný přízvuk (stress) je důraz na určitou část věty.

Nový!!: Finština a Přízvuk · Vidět víc »

Předložka

Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh.

Nový!!: Finština a Předložka · Vidět víc »

Předmět (mluvnice)

Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici).

Nový!!: Finština a Předmět (mluvnice) · Vidět víc »

Perfektum

Perfektum je slovesný čas, který v některých jazycích vyjadřuje ukončenost minulého děje.

Nový!!: Finština a Perfektum · Vidět víc »

Perifráze

Perifráze je druh tropu.

Nový!!: Finština a Perifráze · Vidět víc »

Plusquamperfektum

Plusquamperfektum je předminulý čas sloves, kterým se v některých jazycích vyjadřuje děj, který předcházel jinému minulému ději.

Nový!!: Finština a Plusquamperfektum · Vidět víc »

Podstatné jméno

Podstatné jméno (též substantivum) je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

Nový!!: Finština a Podstatné jméno · Vidět víc »

Postpozice

Postpozice je pozice za něčím.

Nový!!: Finština a Postpozice · Vidět víc »

Pravopis

Pravopis (též ortografie či starším pravopisem orthografie, z řeckého, což je složenina ze slov (orthos) správný a (grafos) píšící), je ustálený způsob záznamu zvukové podoby spisovného jazyka systémem grafických znaků.

Nový!!: Finština a Pravopis · Vidět víc »

Préteritum

Préteritum (z latinského praeteritum „to, co přešlo, pominulo“) je gramatický termín označující jeden z minulých časů.

Nový!!: Finština a Préteritum · Vidět víc »

Prolativ

Prolativ (zkratka PROL) je mluvnický pád, který vyjadřuje způsob nebo prostředek.

Nový!!: Finština a Prolativ · Vidět víc »

Ruština

Ruština (rusky) je nejužívanější slovanský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor, zvaný rusistika.

Nový!!: Finština a Ruština · Vidět víc »

Rusko

Rusko, oficiálním názvem Ruská federace (Rossijskaja federacija), je s rozlohou 17 125 191 km² největší stát světa.

Nový!!: Finština a Rusko · Vidět víc »

Samohláska

Samohlásky (vokály) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem je tón, na rozdíl od souhlásek nevzniká při jejich artikulaci šum.

Nový!!: Finština a Samohláska · Vidět víc »

Severogermánské jazyky

Rozšíření Severogermánské jazyky jsou větví germánských jazyků, které spadají do indoevropské jazykové rodiny.

Nový!!: Finština a Severogermánské jazyky · Vidět víc »

Skloňování

Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod.

Nový!!: Finština a Skloňování · Vidět víc »

Slabika

Slabika je nejmenší organizační jednotka řeči, kterou vyslovujeme, část slova vyslovená jedním nárazem dechového proudu.

Nový!!: Finština a Slabika · Vidět víc »

Složenina

Složenina (kompozitum) je v lingvistice lexém (slovo), který se skládá z nejméně dvou jiných lexémů (slov).

Nový!!: Finština a Složenina · Vidět víc »

Slovesný rod

Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves.

Nový!!: Finština a Slovesný rod · Vidět víc »

Slovesný způsob

Způsob (modus) je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru.

Nový!!: Finština a Slovesný způsob · Vidět víc »

Sloveso

Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).

Nový!!: Finština a Sloveso · Vidět víc »

Slovo

Slovo je skupina hlásek tvořící ustálený celek a mající určitý ustálený význam, je označované za jednotku slovní zásoby.

Nový!!: Finština a Slovo · Vidět víc »

Souhláska

Souhlásky (konsonanty) jsou takové hlásky, jejichž charakteristickým rysem (na rozdíl od samohlásek) je šum, který vzniká specifickým postavením či pohybem mluvidel.

Nový!!: Finština a Souhláska · Vidět víc »

Tornské údolí

Poloha řeky Torne Tornské údolí (fin. Tornionjokilaakso, šv. Tornedalen) je údolí ležící na hranicích Finska a Švédska.

Nový!!: Finština a Tornské údolí · Vidět víc »

Translativ

Translativ je pád označující změnu stavu podstatného jména, do češtiny tedy přeložitelný spojením typu stávající se X nebo změněný za X a podobně.

Nový!!: Finština a Translativ · Vidět víc »

Turečtina

Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie.

Nový!!: Finština a Turečtina · Vidět víc »

Ugrické jazyky

Ugrické jazyky jsou skupinou jazyků spadající do uralské jazykové rodiny.

Nový!!: Finština a Ugrické jazyky · Vidět víc »

Ugrofinské jazyky

Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.

Nový!!: Finština a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »

Uralské jazyky

Uralské jazyky tvoří samostatnou rodinu.

Nový!!: Finština a Uralské jazyky · Vidět víc »

Výslovnost

Výslovnost slov, vět a celé řeči je způsob, kterým jedinec vytváří zvuky, z nichž se skládá mluvená řeč.

Nový!!: Finština a Výslovnost · Vidět víc »

Věta (lingvistika)

Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.

Nový!!: Finština a Věta (lingvistika) · Vidět víc »

Zájmeno

Zájmeno (náměstka, nástupka, pronomen, z latinského pro-nomen - „za-jméno“) je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhů.

Nový!!: Finština a Zájmeno · Vidět víc »

1548

Bez popisu.

Nový!!: Finština a 1548 · Vidět víc »

16. století

Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.

Nový!!: Finština a 16. století · Vidět víc »

1809

1809 (MDCCCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Finština a 1809 · Vidět víc »

1863

1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: Finština a 1863 · Vidět víc »

1883

1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: Finština a 1883 · Vidět víc »

1893

1893 (MDCCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: Finština a 1893 · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Finština a 20. století · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Finská gramatika, Finský jazyk.

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »