47 vztahy: Akkalská sámština, Baltofinské jazyky, Baltské státy, Erzja, Estonština, Fennoskandinávie, Finština, Finsko-laponské jazyky, Finsko-volžské jazyky, Inarijská sámština, Ingrijština, Jižní sámština, Karelština, Kemijská sámština, Kildinská sámština, Komi (jazyk), Komi-permjačtina, Kvenština, Livonština, Lulejská sámština, Marijština, Meščerština, Meänkieli, Merja, Mokša (jazyk), Mordvinské jazyky, Muromština, Permské jazyky, Pitejská sámština, Rusko, Sámské jazyky, Seto, Severní sámština, Skoltská sámština, Terská sámština, Udmurtština, Ugrické jazyky, Ugrofinské jazyky, Umejská sámština, Uralské jazyky, Východosámské jazyky, Võro, Vepština, Votština, Západosámské jazyky, 2003, 29. prosinec.
Akkalská sámština
Akkalská sámština je mrtvý východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Akkalská sámština · Vidět víc »
Baltofinské jazyky
Baltofinské jazyky jsou skupinou jazyků patřící do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Baltofinské jazyky · Vidět víc »
Baltské státy
Poloha Baltských států v Evropě USA George W. Bush (2005) Název Baltské státy, také známé jako Pobaltské země, Pobaltské republiky, Pobaltské národy nebo jednoduše Pobaltí, je společné označení pro Litvu, Lotyšsko a Estonsko, tři menší suverénní státy na východním pobřeží Baltského moře.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Baltské státy · Vidět víc »
Erzja
Erzja (erzjansky эрзянь кель) je ugrofinský jazyk, spadající do skupiny mordvinských jazyků.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Erzja · Vidět víc »
Estonština
Oblast jižní estonštiny Estonština (estonsky eesti keel) je jazyk baltofinské větve ugrofinských jazyků.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Estonština · Vidět víc »
Fennoskandinávie
Skandinávie a Fennoskandinávie Fennoskandinávie je oblast, která v užším pojetí zahrnuje Skandinávii (mimo nejjižnějšího cípu Švédska), Finsko, Karélii a poloostrov Kola.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Fennoskandinávie · Vidět víc »
Finština
Finština (zast. čuchonština) je státní jazyk Finska, kde s ní hovoří přibližně 5 milionů mluvčích.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Finština · Vidět víc »
Finsko-laponské jazyky
Finsko-laponské jazyky (neboli Finsko-sámské jazyky) jsou podskupinou finsko-volžských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Finsko-laponské jazyky · Vidět víc »
Finsko-volžské jazyky
Finsko-volžské jazyky jsou podskupinou finsko-permských jazyků ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Finsko-volžské jazyky · Vidět víc »
Inarijská sámština
Inarijská sámština (anarâškielâ, finsky inarinsaame) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Inarijská sámština · Vidět víc »
Ingrijština
Název ingrijština (nebo také inkerština, inkerijština) může znamenat.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Ingrijština · Vidět víc »
Jižní sámština
Jižní sámština (Åarjelsaemien gïele) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Jižní sámština · Vidět víc »
Karelština
Karelština (karjalan kieli) patří k baltofinským jazykům ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Karelština · Vidět víc »
Kemijská sámština
Kemijská sámština je mrtvý východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Kemijská sámština · Vidět víc »
Kildinská sámština
Kildinská sámština (Кӣллт са̄мь кӣлл, „Kiillt saam' kiill“) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralských jazyků.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Kildinská sámština · Vidět víc »
Komi (jazyk)
Komi (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk či komijština je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Komi (jazyk) · Vidět víc »
Komi-permjačtina
Komi-permjačtina (též permjačtina, permská komijština nebo permština, komi-permjacky, Perem Komi kyv) je ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny, jímž mluví asi 63 tisíc lidí v Komi-Permjackém autonomním okruhu v Rusku.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Komi-permjačtina · Vidět víc »
Kvenština
Kvenština (kv. kvääni, kainun kieli) neboli kvenská finština je ugrofinský jazyk, jímž mluví Kvenové v severním Norsku, konkrétně ve Finnmarce a Troms.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Kvenština · Vidět víc »
Livonština
Livonština (līvõ kēļ) je mrtvý ugrofinský jazyk užívaný v západní pobřežní části historického Livonska (dnešní Lotyšsko a Estonsko, zejména v okolí – jinak německojazyčné – Rigy).
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Livonština · Vidět víc »
Lulejská sámština
Lulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky, do skupiny sámských jazyků.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Lulejská sámština · Vidět víc »
Marijština
Marijština (lužnomarijsky марий йылме – „marij jylme“, horskomarijsky мары йӹлмӹ – „mary jÿlmÿ“, rusky марийский язык) je ugrofinský jazyk patřící do skupiny finsko-volžských jazyků.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Marijština · Vidět víc »
Meščerština
Meščerština je vymřelý ugrofinský jazyk finsko-volžské jazykové podskupiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Meščerština · Vidět víc »
Meänkieli
Meänkieli (doslova „náš jazyk“) neboli tornedalská finština (švédsky tornedalsfinska) je ugrofinský jazyk, kterým se hovoří v nejsevernější oblasti Švédska v kraji Norrbotten, podél údolí řeky Torne (finsky Tornionjoki, v meänkieli Tornionväylä), tzv.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Meänkieli · Vidět víc »
Merja
Ruska okolo roku 800. Území Merjů je vybarveno fialově. Merja či merjanština je vymřelý ugrofinský jazyk z uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Merja · Vidět víc »
Mokša (jazyk)
Jazyk mokša patří do finsko-volžské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Mokša (jazyk) · Vidět víc »
Mordvinské jazyky
Mordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Mordvinské jazyky · Vidět víc »
Muromština
Muromština je mrtvý jazyk spadající do finsko-volžské podskupiny ugrofinských jazyků.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Muromština · Vidět víc »
Permské jazyky
Permské jazyky tvoří spolu s finsko-volžskými jazyky finsko-permskou větev ugrofinských jazyků.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Permské jazyky · Vidět víc »
Pitejská sámština
Pitejská sámština (bidumsámegiella) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Pitejská sámština · Vidět víc »
Rusko
Rusko, plným názvem Ruská federace, je stát ve Východní Evropě a Severní Asii.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Rusko · Vidět víc »
Sámské jazyky
Sámské, saamské neboli laponské jazyky je skupina ugrofinské větve uralských jazyků, kterým hovoří Sámové převážně v Laponsku, severní Evropě (v částech severního Finska, Norska, Švédska a úplného severozápadu Ruska).
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Sámské jazyky · Vidět víc »
Seto
Seto je město v prefektuře Aiči v Japonsku.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Seto · Vidět víc »
Severní sámština
rozšíření severní sámštiny označuje č. '''5''' Severní sámština (severos. davvisámegiella nebo jen sámegiella) je nejrozšířenějším sámským jazykem.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Severní sámština · Vidět víc »
Skoltská sámština
Skoltská sámština (sääʹmǩiõll) je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Skoltská sámština · Vidět víc »
Terská sámština
Terská sámština (saa'mekiill) je východosámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Terská sámština · Vidět víc »
Udmurtština
Udmurtština (удмурт кыл, udmurt kyl) je finsko-permský jazyk, kterým mluví Udmurti, původní obyvatelé Udmurtska (součást Ruska), kde je ustanovena jako úřední jazyk spolu s ruštinou.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Udmurtština · Vidět víc »
Ugrické jazyky
Ugrické jazyky jsou skupinou jazyků spadající do uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Ugrické jazyky · Vidět víc »
Ugrofinské jazyky
Ugrofinské jazyky tvoří společně se samojedskými jazyky uralskou jazykovou rodinu.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Ugrofinské jazyky · Vidět víc »
Umejská sámština
Umejská sámština je sámský jazyk z ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Umejská sámština · Vidět víc »
Uralské jazyky
Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Uralské jazyky · Vidět víc »
Východosámské jazyky
Východosámské jazyky tvoří spolu s západosámskými jazyky sámskou větev ugrofinských jazyků.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Východosámské jazyky · Vidět víc »
Võro
Slovo Võro má několik významů.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Võro · Vidět víc »
Vepština
Šoltozeru (vepsky Šoutjärv’, rusky Шёлтозеро) Vepština Petrozavodsk) Vepština (vepsky vepsän kel’, rusky вепсский язык) je baltofinský jazyk, který patří do ugrofinské větve uralské jazykové rodiny.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Vepština · Vidět víc »
Votština
Votština (votsky, psáno také jako) je ugrofinský jazyk, jímž se mluví v oblasti severozápadního Ruska, konkrétně ve dvou vesnicích, Krakolje a Lužicy.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Votština · Vidět víc »
Západosámské jazyky
Západosámské jazyky tvoří spolu s východosámskými jazyky sámskou větev ugrofinských jazyků.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a Západosámské jazyky · Vidět víc »
2003
Rok 2003 (MMIII) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a 2003 · Vidět víc »
29. prosinec
29.
Nový!!: Finsko-permské jazyky a 29. prosinec · Vidět víc »