Rychlejší přístup než prohlížeči!
305 vztahy: Absolutismus, Akvitánie, Alamani, Alexandre Millerand, Ancien régime, Anglie, Appeasement, Arabové, Archeologie, Ariánství, Aristide Briand, Augustus, Austrasie, Španělské kolonie, Španělsko, Československo, Člověk moudrý, Čtvrtá Francouzská republika, Řád templářů, Řím, Římané, Římskokatolická církev, Řehoř z Tours, Řekové, Édouard Herriot, Barbar, Bartolomějská noc, Bavorsko, Bůh, Belgie, Bitva na Katalaunských polích, Bitva u Kresčaku, Bitva u Sluys, Blois, Bonifác VIII., Bourboni, Británie (provincie), Burgundsko, Byzantská říše, Cagoulard, Calais, Camille Chautemps, Císař, Císařství, Cech, Centralismus, Centrální banka, Charles de Gaulle, Chlodvík I., Clo, ..., Dějiny Evropy, Dějiny Paříže, De facto, De iure, Doba bronzová, Domine salvum fac regem, Druhá světová válka, Druid, Ebro, Eduard III., Eneolit, Evropská unie, Feudalismus, Filip I. Kastilský, Filip II. August, Filip IV. Francouzský, Filip VI. Francouzský, Flanderské hrabství, Foederati, Fontainebleau, François Rabelais, Francie, Frankové, Franská říše, František I. Francouzský, Galie, Gallia Lugdunensis, Gallia Narbonensis, Galové, Gaston Doumergue, Germáni, Giovanni da Verrazzano, Habsburkové, Hereze, Historiografie, Hugo Kapet, Humanismus, Hunové, Imigrace, Itálie, Jacques Cartier, Jana I. Kastilská, Jazyk (lingvistika), Jean Mouton, Jindřich IV. Francouzský, Julius Caesar, Kamerun, Kanada, Kapetovci, Karel Martel, Karel V., Karel V. Francouzský, Karel Veliký, Karlovci, Karolínská renesance, Křesťanství, Křest, Keltové, Kněz, Kolektivní smlouva, Konkordát, Lascaux, Latina, Léno, Léon Blum, Leonardo da Vinci, Libanon, Lidová fronta (Francie), Louvre, Lucembursko, Ludvík XIV., Ludvík XV., Ludvík XVI., Lyon, Manýrismus, Maroko, Maxmilián I. Habsburský, Místní právo v Alsasku-Lotrinsku, Město, Megalitická kultura, Merovejci, Michel de Montaigne, Michelangelo Buonarroti, Milánské vévodství, Mladší paleolit, Moteto, Napoleon Bonaparte, Narbonne, Německo, Neandertálec, Neapolské království, Nejstarší paleolit, Neolit, Neolitická revoluce, Neustrie, Nicolas Sarkozy, Nizozemí (region), Normandie, Normanské ostrovy, Občanská společnost, Obchod, Orléans, Paříž, Paleolit, Parti communiste français, Paul Painlevé, Pátá Francouzská republika, Písmo, Pierre de Ronsard, Pierre Laval, Pipin III. Krátký, Poitiers, Polyteismus, Porúří, Pravěk, První Francouzská republika, První světová válka, Pyrenejský poloostrov, Raffael Santi, Rakouští Habsburkové, Raný novověk, Raný středověk, Raymond Poincaré, Rýn, Reformace, Remeš, Renesance, Rhôna, Romanizace (kultura), Salické právo, Sasko, Sýrie, Seznam zámků na Loiře, Skotsko, Slované, Soissons, Sovětský svaz, Spojené království, Spojené státy americké, Starověký Řím, Státní rozpočet, Stěhování národů, Střední paleolit, Středozemní moře, Stoletá válka, Svatá říše římská, Syagrius, Třetí stav, Tizian, Tours, Tribut, Valois, Vatikán, Válka o španělské dědictví, Východofranská říše, Veřejné výdaje, Velká francouzská revoluce, Velká hospodářská krize, Vercingetorix, Verdunská smlouva, Versailles (zámek), Versailleská smlouva, Vichistický režim na osvobozeném území v Africe 1942 až 1943, Vizigótská říše, Vojenská okupace, Vyhoštění kongregací z Francie, Vyhoštění kongregací z Francie (1880), Zámek Chambord, Zámek Chenonceau, Západořímská říše, Zápisky o válce galské, 1. století, 1. století př. n. l., 10. duben, 11. leden, 13. březen, 1337, 1340, 1346, 1347, 1356, 1360, 14. červenec, 1437, 1453, 1477, 1548, 1559, 16. listopad, 16. století, 1638, 1715, 1774, 1789, 1792, 18. leden, 1859, 1860, 1862, 1863, 1872, 1877, 1883, 19. červenec, 19. století, 1919, 1920, 1921, 1923, 1924, 1925, 1926, 1927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1933, 1934, 1935, 1936, 1937, 1938, 1943, 1945, 1950, 1957, 1958, 2. století, 2. století př. n. l., 20. století, 22. červen, 23. červenec, 26. duben, 27. červen, 3. století, 406, 451, 476, 486, 5. století, 511, 537, 6. únor, 6. století př. n. l., 687, 7. století, 7. století př. n. l., 732, 751, 8. listopad, 800, 843, 987. Rozbalte index (255 více) »
Absolutismus
Hyacinta Rigauda (ca 1700). Vladař je představen s odznaky svého majestátu v póze, která má kořeny už v antice. Obraz se stal příkladem pro panovnické portréty v celé Evropě. Absolutismus (z lat. absolutus – úplný, osvobozený, neomezený; absolvere – osvobodit, uvolnit, dokončit, ale také splatit) je historiografický termín označující formu vlády tradičně charakterizovanou ústředním postavením panovníka, hospodářským a politickým centralismem, důležitostí armády a správního aparátu, existencí dvora a státní církve.
Nový!!: Dějiny Francie a Absolutismus · Vidět víc »
Akvitánie
Akvitánie (francouzsky Aquitaine) je bývalý francouzský region, který byl rozdělen na pět departementů: Dordogne, Gironde, Landes, Lot-et-Garonne a Pyrénées-Atlantiques.
Nový!!: Dějiny Francie a Akvitánie · Vidět víc »
Alamani
Alamani (taktéž Alemani) byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.
Nový!!: Dějiny Francie a Alamani · Vidět víc »
Alexandre Millerand
Alexandre Millerand (10. února 1859 Paříž – 7. dubna 1943 Versailles) byl francouzský socialistický politik.
Nový!!: Dějiny Francie a Alexandre Millerand · Vidět víc »
Ancien régime
Ancien régime (fr. starý režim) označuje společenské a politické uspořádání ve Francii od konce 16. století do konce 18.
Nový!!: Dějiny Francie a Ancien régime · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: Dějiny Francie a Anglie · Vidět víc »
Appeasement
Polskem), je považována za politiku appeasementu Appeasement (francouzsky apaisement), česká výslovnost, označuje pacifistickou politiku 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.
Nový!!: Dějiny Francie a Appeasement · Vidět víc »
Arabové
arabského světa, souboru zemí s většinou arabského obyvatelstva Arabové jsou etnická skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě.
Nový!!: Dějiny Francie a Arabové · Vidět víc »
Archeologie
''Laténská socha z Mšeckých Žehrovic'' Archeologie (z řečtiny: αρχαίος (archaios).
Nový!!: Dějiny Francie a Archeologie · Vidět víc »
Ariánství
První nikajský koncil, který odsoudil ariánské učení Ariánství či arianismus je křesťanské teologické christologické učení nazvané podle alexandrijského kněze Areia (latinsky Arius, cca 260–336).
Nový!!: Dějiny Francie a Ariánství · Vidět víc »
Aristide Briand
Aristide Briand (28. března 1862 – 7. března 1932) byl francouzský socialistický politik, který byl šestkrát premiérem Francie.
Nový!!: Dějiny Francie a Aristide Briand · Vidět víc »
Augustus
Augustus (23. září 63 př. n. l. v Římě jako Gaius Octavius – 19. srpna 14 n. l. v Nole poblíž Neapole), známý také jako Gaius Julius Caesar Octavianus (česky Oktavián), byl prvním císařem římské říše a zakladatelem julsko-klaudijské dynastie, který vládl od roku 27 př. n. l. až do své smrti v roce 14.
Nový!!: Dějiny Francie a Augustus · Vidět víc »
Austrasie
Austrasie (starofrancouzsky Oster-rike, latinsky Austrasia, tj. v překladu „východní země“) bylo království, které tvořily severovýchodní části Francké říše v období Merovejců.
Nový!!: Dějiny Francie a Austrasie · Vidět víc »
Španělské kolonie
#PŘESMĚRUJ Španělské impérium.
Nový!!: Dějiny Francie a Španělské kolonie · Vidět víc »
Španělsko
Španělsko, plným názvem Španělské království (a), je stát v jihozápadní Evropě, přičemž část jejího území leží v Atlantském oceánu, Středozemním moři a Africe.
Nový!!: Dějiny Francie a Španělsko · Vidět víc »
Československo
Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.
Nový!!: Dějiny Francie a Československo · Vidět víc »
Člověk moudrý
Člověk moudrý nebo rozumný (Homo sapiens) je jediným žijícím druhem rodu Homo.
Nový!!: Dějiny Francie a Člověk moudrý · Vidět víc »
Čtvrtá Francouzská republika
Čtvrtá Francouzská republika byl politický režim ve Francii v letech 1946 až 1958.
Nový!!: Dějiny Francie a Čtvrtá Francouzská republika · Vidět víc »
Řád templářů
Řád templářů (francouzsky Ordre du Temple, latinsky Ordo militum Templariorum), celým názvem Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu (latinsky Pauperes commilitones Christi templique Salomonici), byl jeden z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku.
Nový!!: Dějiny Francie a Řád templářů · Vidět víc »
Řím
Císařský Řím. Tmavší oblast je území uvnitř hradeb ze 4. stol. př. n. l., světlejší uvnitř hradby z roku 275 Pantheon (Santa Maria Rotonda, 2. stol.) Koloseum Bazilika svatého Petra Řím (italsky a latinsky Roma, přezdívaný též Věčné město) je hlavní město Itálie, oblasti Lazio a provincie Roma.
Nový!!: Dějiny Francie a Řím · Vidět víc »
Římané
Starořímská rodina Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma).
Nový!!: Dějiny Francie a Římané · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: Dějiny Francie a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Řehoř z Tours
Řehoř z Tours také Gregorius z Tours rozený Gregorius Florentius (30. listopadu 538 Clermont-Ferrand – 17. listopadu 594 Tours) byl franský biskup a historik, což z něj učinilo předního preláta oblasti, kterou Římané dříve označovali jako Galii.
Nový!!: Dějiny Francie a Řehoř z Tours · Vidět víc »
Řekové
Řekové (Ἕλληνες) jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.
Nový!!: Dějiny Francie a Řekové · Vidět víc »
Édouard Herriot
Hrob Édouarda Herriota na hřbitově Loyasse v Lyonu Édouard Herriot (5. července 1872 – 26. března 1957) byl francouzský politik.
Nový!!: Dějiny Francie a Édouard Herriot · Vidět víc »
Barbar
kylixu z 5. století př. n. l. Barbar (řec. βαρβαρος, barbaros) je slovo neznámého původu, původně snad onomatopoické slovo, napodobující nesrozumitelnou „řeč“ cizinců, podobně jako české slovo „brblat“.
Nový!!: Dějiny Francie a Barbar · Vidět víc »
Bartolomějská noc
Françoise Duboise, dokončená před rokem 1584; nejznámější dobové zpodobnění události Bartolomějská noc je termín označující masakr hugenotů ve Francii v srpnu 1572.
Nový!!: Dějiny Francie a Bartolomějská noc · Vidět víc »
Bavorsko
Bavorsko, celým názvem Svobodný stát Bavorsko, je územně největší ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak druhá nejlidnatější spolková země.
Nový!!: Dějiny Francie a Bavorsko · Vidět víc »
Bůh
Michelangela Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu.
Nový!!: Dějiny Francie a Bůh · Vidět víc »
Belgie
Belgie, plným názvem Belgické království, je stát v severozápadní Evropě. Na severu sousedí s Nizozemskem, na východě s Německem, na jihovýchodě s Lucemburskem, na jihozápadě s Francií a na severozápadě se Severním mořem. Rozkládá se na ploše 30 689 km2 a žije v něm více než 11,5 milionu obyvatel, což z ní činí 22. nejhustěji osídlenou zemi světa a 6. nejhustěji osídlenou zemi Evropy s hustotou 376 ob./ km². Belgie je součástí oblasti známé jako Nizozemí, což je historicky poněkud větší region než skupina států Beneluxu, neboť zahrnoval i části severní Francie. Hlavním městem a největší metropolitní oblastí je Brusel; dalšími velkými městy jsou Antverpy, Gent, Charleroi, Lutych, Bruggy, Namur a Lovaň. Belgie je suverénní stát a federativní konstituční monarchie s parlamentním systémem. Její institucionální uspořádání je složité a je strukturováno na regionálním i jazykovém základě. Dělí se na tři značně autonomní regiony: Vlámský region (Flandry) na severu, Valonský region (Valonsko) na jihu a Region hlavního města Bruselu. Brusel je nejmenším a nejhustěji osídleným regionem a zároveň nejbohatším regionem z hlediska hrubého domácí produktu na obyvatele. Belgie je také domovem dvou hlavních jazykových společenství: vlámského společenství, které tvoří asi 60 % obyvatelstva, a francouzského společenství, které tvoří asi 40 % obyvatelstva. Ve východních kantonech existuje malé německy mluvící společenství, které tvoří přibližně jedno procento obyvatel. Region hlavního města Bruselu je oficiálně dvojjazyčný v francouzštině a nizozemštině, ačkoli většinovým jazykem a lingua franca je francouzština.
Nový!!: Dějiny Francie a Belgie · Vidět víc »
Bitva na Katalaunských polích
V bitvě na Katalaunských polích (20. června 451, někdy nazývané také bitva u Chalons nebo bitva národů) bylo odraženo vojsko krále Attily složené z Hunů a jim podřízených kmenů (Ostrogóti, Herulové, Skirové, Gepidové aj.) spojenými silami Římanů, Vizigótů, Alanů a Franků pod vedením římského velitele vojska (magister militum) Flavia Aetia.
Nový!!: Dějiny Francie a Bitva na Katalaunských polích · Vidět víc »
Bitva u Kresčaku
Bitva u Kresčaku se odehrála v sobotu 26. srpna 1346, v 9.
Nový!!: Dějiny Francie a Bitva u Kresčaku · Vidět víc »
Bitva u Sluys
Bitva u Sluys se vybojovala 24.
Nový!!: Dějiny Francie a Bitva u Sluys · Vidět víc »
Blois
Blois je francouzské město a správní středisko departementu Loir-et-Cher, v regionu Centre-Val de Loire, na severním břehu řeky Loiry, mezi městy Orléans a Tours.
Nový!!: Dějiny Francie a Blois · Vidět víc »
Bonifác VIII.
Bonifác VIII. (1235, Anagni – 11. října 1303, Řím), vlastním jménem Benedetto Caëtani byl papež od 24. prosince 1294 až do své smrti 11. října 1303.
Nový!!: Dějiny Francie a Bonifác VIII. · Vidět víc »
Bourboni
Bourboni nebo Bourbonové je zpravidla označována vedlejší linie rodu Kapetovců, která ve druhé polovině 16. století nastoupila na trůn Navarry a následně Francie.
Nový!!: Dějiny Francie a Bourboni · Vidět víc »
Británie (provincie)
Británie (latinsky Britannia) byla římská provincie, která se rozkládala na většině ostrova Velká Británie (kromě severní Kaledonie) a která se mezi léty 43 až 410 nacházela pod kontrolou římské říše.
Nový!!: Dějiny Francie a Británie (provincie) · Vidět víc »
Burgundsko
Burgundsko, francouzsky Bourgogne, frankoprovensálsky Borgogne) je historické území a bývalý francouzský region, jenž spojoval čtyři departementy: Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté svahy) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (71). Od roku 2016 byl spolu s regionem Franche-Comté sloučen do nového regionu Burgundsko-Franche-Comté.
Nový!!: Dějiny Francie a Burgundsko · Vidět víc »
Byzantská říše
Byzantská říše, zkráceně Byzanc, oficiálně však Římská říše (řecky Βασιλεία Ῥωμαίων, Basileía Rhōmaíōn, latinsky Imperium Romanum), historiky nazývána jako Východořímská říše (latinsky Imperium Romanum Orientale, Imperium Romanum pars Orientis) ještě v době existence západní části, byla v období pozdní antiky a středověku významná evropská mocnost a centrum (východního) křesťanského světa, rozprostírající se v oblastech východního Středomoří.
Nový!!: Dějiny Francie a Byzantská říše · Vidět víc »
Cagoulard
Cagoulard (český význam "zakuklenec") je člen tajné ultrapravicové organizace, která byla odhalena ve Francii v letech 1937 a 1938.
Nový!!: Dějiny Francie a Cagoulard · Vidět víc »
Calais
Calais (anglicky Calle) je město na severu Francie v departmentu Pas-de-Calais a regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Dějiny Francie a Calais · Vidět víc »
Camille Chautemps
Camille Chautemps (1. února 1885 Paříž – 1. července 1963 Washington) byl francouzský politik, významná osobnost francouzské třetí republiky.
Nový!!: Dějiny Francie a Camille Chautemps · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Dějiny Francie a Císař · Vidět víc »
Císařství
Mapa států, které byly v různých historických etapách císařstvím Císařství je státní geopolitický útvar resp.
Nový!!: Dějiny Francie a Císařství · Vidět víc »
Cech
Zikmundem III. lvovskému cechu klenotníků Cech byl středověké a raně novověké řemeslnické, obchodnické nebo zájmové sdružení, které hájilo práva a zájmy svých členů, dohlíželo na jakost a cenu výrobků, na výchovu učedníků a skládání mistrovských zkoušek.
Nový!!: Dějiny Francie a Cech · Vidět víc »
Centralismus
#PŘESMĚRUJ Centralizace.
Nový!!: Dějiny Francie a Centralismus · Vidět víc »
Centrální banka
Rezervní banky Indie, která je indickou ústřední bankou Centrální banka či ústřední banka, někdy též rezervní banka, monetární autorita nebo národní banka, je základní banka státu.
Nový!!: Dějiny Francie a Centrální banka · Vidět víc »
Charles de Gaulle
Charles André Joseph Marie de Gaulle (22. listopadu 1890 Lille – 9. listopadu 1970 Colombey-les-Deux-Églises) byl francouzský státník a voják.
Nový!!: Dějiny Francie a Charles de Gaulle · Vidět víc »
Chlodvík I.
Chlodvík I. také Hlōdowig, Chlodovech či Clovis (465–511) byl franský král z rodu Merovejců v letech 481 až 511.
Nový!!: Dějiny Francie a Chlodvík I. · Vidět víc »
Clo
Celnice mezi USA a Mexikem v Severní Americe Clo, resp.
Nový!!: Dějiny Francie a Clo · Vidět víc »
Dějiny Evropy
Abrahamem Orteliusem v roce 1595 Dějiny Evropy se zabývají objevováním a shromažďováním, studiem, organizováním a prezentací a výkladem minulých událostí a lidských poměrů v Evropě od počátku písemných záznamů.
Nový!!: Dějiny Francie a Dějiny Evropy · Vidět víc »
Dějiny Paříže
Znak města Paříže Dějiny Paříže jsou úzce spjaty s dějinami Francie.
Nový!!: Dějiny Francie a Dějiny Paříže · Vidět víc »
De facto
Zelenou linií pod správou OSN. De facto je latinský výraz vyjadřující „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.
Nový!!: Dějiny Francie a De facto · Vidět víc »
De iure
De iure je latinský výraz znamenající „podle práva“, čili v souladu s právem (i v případech, kdy se skutečnost nebo praxe odlišuje od právních předpisů a jiných regulací, případně reálně něco vůbec neexistuje), na rozdíl od výrazu de facto, který znamená „ve skutečnosti“ nebo „v praxi“.
Nový!!: Dějiny Francie a De iure · Vidět víc »
Doba bronzová
Doba bronzová je historické období, pro které je charakteristické dominantní využívání bronzu – slitiny mědi a cínu – pro výrobu důležitých potřeb.
Nový!!: Dějiny Francie a Doba bronzová · Vidět víc »
Domine salvum fac regem
Versailleském zámku Domine salvum fac regem (Hospodine, ochraňuj krále) je moteto, které v období starého režimu ve Francii sloužilo de facto jako královská hymna.
Nový!!: Dějiny Francie a Domine salvum fac regem · Vidět víc »
Druhá světová válka
Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt v letech 1939–1945, jehož se zúčastnila většina států světa.
Nový!!: Dějiny Francie a Druhá světová válka · Vidět víc »
Druid
rytině z 18. století reprodukující basreliéf z francouzského města Autun Druidi byli vysoce postavení jedinci v předkřesťanské keltské společnosti, kteří zastávali funkci kněží, věštců, soudců, básníků, léčitelů a učenců.
Nový!!: Dějiny Francie a Druid · Vidět víc »
Ebro
Ebro je řeka na severovýchodě Španělska, jedna z nejdelších a nejvýznamnějších řek na Pyrenejském poloostrově.
Nový!!: Dějiny Francie a Ebro · Vidět víc »
Eduard III.
Eduard III. (13. listopadu 1312, Windsor – 21. června 1377, Richmond) byl jeden z nejúspěšnějších králů Anglie ve středověku.
Nový!!: Dějiny Francie a Eduard III. · Vidět víc »
Eneolit
Eneolit (z latinského aeneus – měděný) či chalkolit (z řeckého chalkos – měděný, lithos – kámen), česky doba měděná, nebo také pozdní doba kamenná, je označení pro historické období v pravěku – závěrečnou fázi doby kamenné.
Nový!!: Dějiny Francie a Eneolit · Vidět víc »
Evropská unie
Evropská unie (EU) je oficiálně politická a ekonomická unie, která si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě.
Nový!!: Dějiny Francie a Evropská unie · Vidět víc »
Feudalismus
Tři stavy na středověké miniatuře Feudalismus neboli feudální zřízení je systém lenních vztahů charakteristický pro evropský, zejména vrcholný středověk.
Nový!!: Dějiny Francie a Feudalismus · Vidět víc »
Filip I. Kastilský
Filip I. Sličný (22. července 1478, Bruggy – 25. září 1506, Burgos) byl rakouský arcivévoda, vévoda burgundský, lucemburský, brabantský a geldernský, hrabě flanderský a holandský a kastilský a leónský spolukrál jako manžel Jany I. Kastilské pocházející z habsburské dynastie.
Nový!!: Dějiny Francie a Filip I. Kastilský · Vidět víc »
Filip II. August
Filip II.
Nový!!: Dějiny Francie a Filip II. August · Vidět víc »
Filip IV. Francouzský
Filip IV.
Nový!!: Dějiny Francie a Filip IV. Francouzský · Vidět víc »
Filip VI. Francouzský
Filip VI.
Nový!!: Dějiny Francie a Filip VI. Francouzský · Vidět víc »
Flanderské hrabství
Flanderské hrabství (nizozemsky Graafschap Vlaanderen, západovlámsky Groafschap Vloandern, francouzsky Comté de Flandre, latinsky Comitatus Flandriae), původně markrabství, byl politický útvar na západě dnešní Belgie.
Nový!!: Dějiny Francie a Flanderské hrabství · Vidět víc »
Foederati
Foederati (latinsky spojenci) byly vojenské jednotky barbarských kmenů, především germánského původu, včleňované na základě smlouvy (foedus) do římské armády.
Nový!!: Dějiny Francie a Foederati · Vidět víc »
Fontainebleau
Fontainebleau je město v jihovýchodní části metropolitní oblasti Paříže ve Francii v departmentu Seine-et-Marne a regionu Île-de-France.
Nový!!: Dějiny Francie a Fontainebleau · Vidět víc »
François Rabelais
François Rabelais (1494 nebo 1483 Chinon, Touraine – 9. dubna 1553 Paříž) byl francouzský spisovatel, právník, lékař, botanik a stavitel, autor slavného románu Gargantua a Pantagruel.
Nový!!: Dějiny Francie a François Rabelais · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Dějiny Francie a Francie · Vidět víc »
Frankové
Přibližná poloha původních franských kmenů Zbraně z franského šlechtického hrobu z merovejského období Vyobrazení různých Franků (400–600 n. l.) z 19. století Frankové (od slova frank, „troufalý“, „smělý“, nebo) tvořili volný svaz germánských kmenů, který byl poprvé zmiňován římskými zdroji ve 3. století v souvislosti s kmeny na středním (ripuárští Frankové, ripa.
Nový!!: Dějiny Francie a Frankové · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Dějiny Francie a Franská říše · Vidět víc »
František I. Francouzský
František I. Francouzský (12. září 1494 – 31. března 1547), přezdívaný „Rytířský král“Knecht, R.J. Francis I, (Cambridge University Press, 1984), 1–2.
Nový!!: Dějiny Francie a František I. Francouzský · Vidět víc »
Galie
Mapa Galie z 1. století př. n. l., znázorňující přibližné rozmístění keltských kmenů. Galie, latinsky Gallia, bylo ve starověku Římany užívané pojmenování dnešní Francie a přilehlých oblastí obývané převážně Kelty (latinsky Galli – Galové).
Nový!!: Dějiny Francie a Galie · Vidět víc »
Gallia Lugdunensis
Římského impéria roku 125 Gallia Lugdunensis, též Lyonská Galie, byla starořímská provincie, jež vznikla asi roku 22 př.
Nový!!: Dějiny Francie a Gallia Lugdunensis · Vidět víc »
Gallia Narbonensis
Gallia Narbonensis, česky Galie Narbonská, byla římská provincie ležící na území dnešní Provence a Languedocu v jižní Francii.
Nový!!: Dějiny Francie a Gallia Narbonensis · Vidět víc »
Galové
Rekonstrukce keltského karnyxu, keltské muzeum, Salcburk Galové byli příslušníci keltských kmenů obývajících Galii, území zhruba zahrnující dnešní Francii, Belgii, Švýcarsko a severní Itálii, kteří hovořili galským jazykem.
Nový!!: Dějiny Francie a Galové · Vidět víc »
Gaston Doumergue
Gaston Doumergue (1. srpna 1863, Aigues-Vives, Gard – 18. června 1937, tamtéž) byl politik a francouzský prezident v letech 1924 až 1931.
Nový!!: Dějiny Francie a Gaston Doumergue · Vidět víc »
Germáni
Římská bronzová soška germánského muže s vlasy upravenými ve svébský uzel border.
Nový!!: Dějiny Francie a Germáni · Vidět víc »
Giovanni da Verrazzano
Mapa první výpravy Giovanni da Verrazzano (někdy psáno Verrazano) (1485–1528) byl italský (florentský) mořeplavec, cestovatel a objevitel.
Nový!!: Dějiny Francie a Giovanni da Verrazzano · Vidět víc »
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Nový!!: Dějiny Francie a Habsburkové · Vidět víc »
Hereze
křižáky (vpravo). Galileo Galilei před soudem inkvizice Hereze (z řeckého αἵρεσις hairesis volba, výběr) označovalo původně filosofické směry, dnes obvykle odštěpený menšinový náboženský směr, který je v podstatném věroučném rozporu s oficiální církví.
Nový!!: Dějiny Francie a Hereze · Vidět víc »
Historiografie
Vermeerově obraze ''Alegorie malířství'' Dějepis (historická věda) je humanitní a společenská věda zkoumající dějiny (historii) člověka a jeho civilizace na základě studia různých pramenů a s použitím rozličných metod.
Nový!!: Dějiny Francie a Historiografie · Vidět víc »
Hugo Kapet
Hugo Kapet (Hugues Capet; 939–941, Dourdan – 24. října 996, Melun) byl král západofranské říše (987–996) z rodu Robertovců, který je považován za prvního francouzského krále a zakladatele dynastie Kapetovců.
Nový!!: Dějiny Francie a Hugo Kapet · Vidět víc »
Humanismus
Fridrichem III. (freska z dómské knihovny v Sieně, autorem je Pinturicchio) Humanismus (z latinského humanus, lidský) je pozdější označení pro filosofické, literární a kulturní hnutí, vzniklé v Itálii ve 14.
Nový!!: Dějiny Francie a Humanismus · Vidět víc »
Hunové
Hunové byli kočovný kmen či kmenový svaz, který mezi 4. a 6. stoletím žil ve střední Asii, na Kavkaze a ve východní Evropě.
Nový!!: Dějiny Francie a Hunové · Vidět víc »
Imigrace
Argentiny Mešita ve Vídni; vzrůstající počet přistěhovalců z arabského světa se projevil i na náboženském složení celé země. Imigrace neboli přistěhovalectví (opakem je emigrace) je proces, při němž se na území státu usazují obyvatelé přicházející ze zahraničí.
Nový!!: Dějiny Francie a Imigrace · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Dějiny Francie a Itálie · Vidět víc »
Jacques Cartier
Jacques Cartier (31. prosince 1491 Saint-Malo, Francie – 1. září 1557 Saint-Malo) byl francouzský námořník a objevitel, často označovaný za "objevitele Kanady".
Nový!!: Dějiny Francie a Jacques Cartier · Vidět víc »
Jana I. Kastilská
Jana I. Kastilská, řečená Šílená (Juana I Castilla la Loca, v poněmčené češtině též Johana Šílená; 6. listopadu 1479 Toledo – 12. dubna 1555 Tordesillas) byla kastilská a aragonská princezna a od roku 1504 královna Kastilie a Leónu, které vládla společně se svým manželem Filipem Sličným.
Nový!!: Dějiny Francie a Jana I. Kastilská · Vidět víc »
Jazyk (lingvistika)
Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat.
Nový!!: Dějiny Francie a Jazyk (lingvistika) · Vidět víc »
Jean Mouton
Jean Mouton, původním jménem Jean de Hollingue, byl francouzský hudební skladatel, narodil se poblíž Sameru kolem roku 1459 a zemřel v Saint-Quentinu 30.
Nový!!: Dějiny Francie a Jean Mouton · Vidět víc »
Jindřich IV. Francouzský
Jindřich IV. (13. prosince 1553 na zámku Pau, Navarra – 14. května 1610 v Paříži) byl francouzský král v letech 1589 až 1610.
Nový!!: Dějiny Francie a Jindřich IV. Francouzský · Vidět víc »
Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie.
Nový!!: Dějiny Francie a Julius Caesar · Vidět víc »
Kamerun
Kamerun, plným názvem Kamerunská republika, je prezidentská republika v rovníkové Africe.
Nový!!: Dějiny Francie a Kamerun · Vidět víc »
Kanada
Kanada (a, anglická výslovnost, francouzská výslovnost) je rozlohou druhá největší země světa (9,98 milionu kilometrů čtverečních), rozkládající se v severní části Severní Ameriky.
Nový!!: Dějiny Francie a Kanada · Vidět víc »
Kapetovci
Kapetovci jsou původem franský šlechtický rod, doložený již v 7. století.
Nový!!: Dějiny Francie a Kapetovci · Vidět víc »
Karel Martel
Karel Martel (688 – 16. či 22. října 741) byl franský vévoda, princ, válečník a od roku 718 až do své smrti majordomus Austrasie, Neustrie a faktický vládce Franské říše.
Nový!!: Dějiny Francie a Karel Martel · Vidět víc »
Karel V.
Karel V. Habsburský (24. února 1500 v Gentu – 21. září 1558 v San Jerónimo de Yuste, Extremadura) byl prvním španělským králem (jako Carlos I., 1516–1556), římským králem (od 1519), císařem římským (1531–1556), vévodou burgundským (1506–1556) a arcivévodou rakouským (1519–1521).
Nový!!: Dějiny Francie a Karel V. · Vidět víc »
Karel V. Francouzský
Karel V. Moudrý (21. ledna 1338 Vincennes – 16. září 1380 Nogent-sur-Marne) byl od roku 1364 francouzský král z dynastie Valois.
Nový!!: Dějiny Francie a Karel V. Francouzský · Vidět víc »
Karel Veliký
Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).
Nový!!: Dějiny Francie a Karel Veliký · Vidět víc »
Karlovci
Karlovská dynastie (Karlovci) byla panovnická dynastie z rodu mocných franských majordomů Pipinovců, která vládla ve Franské říši (rozdělené roku 843) v letech 751—987.
Nový!!: Dějiny Francie a Karlovci · Vidět víc »
Karolínská renesance
Karolínská renesance je označení pro obrodu kultury a vzdělanosti karolinské říše v západní Evropě přibližně v druhé polovině 8. století a v 9. století.
Nový!!: Dějiny Francie a Karolínská renesance · Vidět víc »
Křesťanství
Krista v pojetí ''Beau Dieu'' (Remeš, 13. stol.) Křesťanství (ze slova křesťan, odvozeného přes latinské christianus z řeckého χριστιανός s významem náležící Kristu či kristovec) je abrahámovské, monoteistické, historické (založené), misijní náboženství, soustředěné kolem života a učení Ježíše z Nazaretu, kterého chápe jako mesiáše (tj. Krista), spasitele světa a Božího syna.
Nový!!: Dějiny Francie a Křesťanství · Vidět víc »
Křest
Ježíš křtěný v Jordánu Křest (asi ze starohornoněmeckého Krist – Kristus; řecky βάπτισμα ponoření).
Nový!!: Dějiny Francie a Křest · Vidět víc »
Keltové
území, kde se dosud keltský jazyk používá ''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, Louvre. Keltové byli velkou skupinou indoevropských národů z Evropy, charakteristickou používáním keltských jazyků a dalšími kulturními podobnostmi.
Nový!!: Dějiny Francie a Keltové · Vidět víc »
Kněz
Římskokatoličtí kněží při mši Brahman v Dillí(Karnak) Kněz dnes znamená osobu, muže nebo ženu (kněžka), která je v daném náboženském společenství oprávněna a povolána konat náboženské obřady, zejména přinášet oběti, v některých křesťanských církvích sloužit svátostmi.
Nový!!: Dějiny Francie a Kněz · Vidět víc »
Kolektivní smlouva
Kolektivní smlouva je dvoustranné pracovněprávní jednání uzavírané mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, jehož obsahem jsou mzdové a další pracovní podmínky pro zaměstnance.
Nový!!: Dějiny Francie a Kolektivní smlouva · Vidět víc »
Konkordát
Konkordát (lat. concordatum souhlas, úmluva) je mezinárodní smlouva uzavřená mezi Svatým stolcem a jiným státem, která většinou řeší práva, záležitostí a svobody vyznání pro katolickou církev v daném státě.
Nový!!: Dějiny Francie a Konkordát · Vidět víc »
Lascaux
Lascaux (výslovnost) je jeskynní komplex v jihozápadní Francii proslavený díky jeskynním malbám.
Nový!!: Dějiny Francie a Lascaux · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Dějiny Francie a Latina · Vidět víc »
Léno
Léno (latina používá dva výrazy: feudum nebo beneficium, německy: Lehn, Lehen, francouzsky: fief) byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.
Nový!!: Dějiny Francie a Léno · Vidět víc »
Léon Blum
Léon Blum (9. dubna 1872, Paříž – 30. března 1950, Jouy-en-Josas u Versailles) byl francouzský politik a novinář, jako vedoucí Lidové fronty se stal v letech 1936 až 1938 premiérem Francie.
Nový!!: Dějiny Francie a Léon Blum · Vidět víc »
Leonardo da Vinci
Leonardo da Vinci, rodným jménem Leonardo di ser Piero (15. dubna 1452 Anchiano u Vinci, Itálie – 2. května 1519 Le Clos Lucé u Amboise, Francie) byl italský malíř, čelný představitel renesanční malby, mimo jiné autor nejslavnějšího obrazu všech dob, portrétu zvaného Mona Lisa (kolem 1503–07, Louvre, Paříž).
Nový!!: Dějiny Francie a Leonardo da Vinci · Vidět víc »
Libanon
Libanon, plným názvem Libanonská republika, je stát na Blízkém východě v jihozápadní Asii, při východním pobřeží Středozemního moře.
Nový!!: Dějiny Francie a Libanon · Vidět víc »
Lidová fronta (Francie)
Jako Lidová fronta se nazývá nejprve sdružení a posléze i vládní koalice francouzské levice v 30.
Nový!!: Dějiny Francie a Lidová fronta (Francie) · Vidět víc »
Louvre
Leonardo da Vinci, ''Mona Lisa'' (1503–1519) Chamurappiho zákoník (kolem 1750 př. n. l.) ''Níké Samothrácká'', asi 120 př. n. l. Venuše Miloská'', asi 130 př. n. l. Louvre je muzeum umění v Paříži.
Nový!!: Dějiny Francie a Louvre · Vidět víc »
Lucembursko
Lucembursko, plným názvem Lucemburské velkovévodství, je malý západoevropský vnitrozemský stát.
Nový!!: Dějiny Francie a Lucembursko · Vidět víc »
Ludvík XIV.
Ludvík XIV. (5. září 1638 Château de Saint-Germain-en-Laye – 1. září 1715 Versailles), řečený Král Slunce (le Roi Soleil), nebo též Ludvík Veliký (Louis le Grand), byl francouzský král z rodu Bourbonů, vládnoucí v letech 1643–1715.
Nový!!: Dějiny Francie a Ludvík XIV. · Vidět víc »
Ludvík XV.
Ludvík XV. (15. února 1710 Versailles – 10. května 1774 tamtéž), přezdívaný Ludvík Milovaný (le Bien-Aimé), byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1715–1774.
Nový!!: Dějiny Francie a Ludvík XV. · Vidět víc »
Ludvík XVI.
Ludvík XVI. (23. srpna 1754 – 21. ledna 1793) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1774–1792.
Nový!!: Dějiny Francie a Ludvík XVI. · Vidět víc »
Lyon
Staré město a poloostrov z Fourvière, v popředí katedrála Římské divadlo Radnice a opera Lyon v 17. století: v popředí Rhona, za poloostrovem a Saonou je Staré město a nad ním vrch Fourvière Lyon je historické město ve středovýchodní Francii, hlavní město regionu Auvergne-Rhône-Alpes a hlavní město metropole Lyonu.
Nový!!: Dějiny Francie a Lyon · Vidět víc »
Manýrismus
Pojem manýrismus má v umění dvojí význam.
Nový!!: Dějiny Francie a Manýrismus · Vidět víc »
Maroko
Maroko, plným názvem Marocké království (berbersky ⵜⴰⴳⵍⴷⵉⵜ ⵏ ⵍⵎⵖⵔⵉⴱ), je monarchie v oblasti Maghrebu na nejzazším severozápadě Afriky.
Nový!!: Dějiny Francie a Maroko · Vidět víc »
Maxmilián I. Habsburský
Maxmilián I., v české literatuře též jako Maximilián I. (německy Maximilian I., 22. března 1459, Vídeňské Nové Město – 12. ledna 1519, Wels) byl rakouský arcivévoda z rodu Habsburků, syn císaře Fridricha III. a Eleonory Portugalské.
Nový!!: Dějiny Francie a Maxmilián I. Habsburský · Vidět víc »
Místní právo v Alsasku-Lotrinsku
Vývoj hranic Alsaska a Lotrinska od roku 1871. Místní právo v Alsasku-Moselsku (též Místní právo v Alsasku-Lotrinsku) je právní systém ve Francii, který na původně od roku 1871 německým císařstvím anektovaných a posléze v roce 1918 navrácených francouzských teritoriích Alsaska-Lotrinska (dnešní departementy Bas-Rhin, Haut-Rhin a Moselle) zachovává platnost opatření zavedených německou správou v případech, kdy jsou tato pro obyvatele příznivější.
Nový!!: Dějiny Francie a Místní právo v Alsasku-Lotrinsku · Vidět víc »
Město
Bombaj (Mumbaí) – jedno z nejlidnatějších měst světa Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice.
Nový!!: Dějiny Francie a Město · Vidět víc »
Megalitická kultura
Vývoj evropské megalitické kultury Jako megalitická kultura se nepřesně označuje řada vzájemně nesouvisejících kultur z období pozdního neolitu, eneolitu a doby bronzové, jejichž jediným společným znakem jsou stavby z převážně velikých kamenných kvádrů a bloků (megality, resp. megalitické stavby).
Nový!!: Dějiny Francie a Megalitická kultura · Vidět víc »
Merovejci
Merovejci byla první dynastie vládnoucí Franské říši od nastoupení Chlodvíka roku 481 do nástupu dynastie Karlovců roku 751.
Nový!!: Dějiny Francie a Merovejci · Vidět víc »
Michel de Montaigne
Michel Eyquem de Montaigne (28. února 1533 – 23. září 1592) byl francouzský renesanční myslitel, humanista, skeptik.
Nový!!: Dějiny Francie a Michel de Montaigne · Vidět víc »
Michelangelo Buonarroti
Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni často označovaný jen jako Michelangelo (6. března 1475, Caprese – 18. února 1564, Řím) byl italský sochař, architekt, malíř, básník a přední představitel vrcholné italské renesance a manýrismu.
Nový!!: Dějiny Francie a Michelangelo Buonarroti · Vidět víc »
Milánské vévodství
Milánské vévodství (italsky Ducato di Milano, latinsky Ducatus Mediolani nebo Ducatus Mediolanensis) byl stát ležící v severní Itálii existující v letech 1395–1797. Milán byl součástí Svaté říše římské a vládlo zde několik dynastií. Ačkoliv během staletí se území ovládané milánskými vévody měnilo, většinou vévodství zabíralo většinu moderní Lombardie, včetně Milána a Pavie, tradiční centra starého Italského království. Do 16. století byla součástí Milánského vévodství také Parma, která se poté odštěpila a stala se centrem nového Parmského vévodství.
Nový!!: Dějiny Francie a Milánské vévodství · Vidět víc »
Mladší paleolit
#PŘESMĚRUJ Mladý paleolit.
Nový!!: Dějiny Francie a Mladší paleolit · Vidět víc »
Moteto
Moteto či motet (snad z latinského movere, hýbat se, anebo starofrancouzského mot, slovo, výrok) je označení několika skladebných forem sborové hudby, které se používaly v různých obdobích dějin hudby.
Nový!!: Dějiny Francie a Moteto · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Dějiny Francie a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Narbonne
Narbonne je město na jihu Francie v departementu Aude nedaleko města Béziers.
Nový!!: Dějiny Francie a Narbonne · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Dějiny Francie a Německo · Vidět víc »
Neandertálec
Neandertálec je pravěká forma člověka řazená buď do druhu Homo neanderthalensis, nebo poddruhu Homo sapiens neanderthalensis.
Nový!!: Dějiny Francie a Neandertálec · Vidět víc »
Neapolské království
Neapolské království (latinsky Regnum Neapolitanum, italsky Regno di Napoli), oficiálně Království sicilské (před majákem), bylo historickým státním útvarem na jihu Apeninského poloostrova s hlavním městem Neapolí v letech 1282–1816.
Nový!!: Dějiny Francie a Neapolské království · Vidět víc »
Nejstarší paleolit
Pěstní klín (západní Francie, před asi 0,5 mil. let) Nejstarší paleolit je nejstarší fáze paleolitu, kdy Homo habilis ("člověk zručný") začal poprvé používat nástroje (do současnosti se dochovala kamenná industrie).
Nový!!: Dějiny Francie a Nejstarší paleolit · Vidět víc »
Neolit
Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Nový!!: Dějiny Francie a Neolit · Vidět víc »
Neolitická revoluce
Neolitická revoluce je termín charakterizující přechod od společnosti lovců a sběračů k společnosti usedlé, jejíž hospodářství je založeno na zemědělství, které vyžaduje soukromé vlastnictví.
Nový!!: Dějiny Francie a Neolitická revoluce · Vidět víc »
Neustrie
Neustrie (latinsky Neustria či Neustrasia) byla v období 511–737 říše Franků v severozápadní části dnešní Francie mezi Loirou a Scheldou, které vládl rod Merovejců.
Nový!!: Dějiny Francie a Neustrie · Vidět víc »
Nicolas Sarkozy
Nicolas Sarkozy (výslovnost, plným jménem Nicolas Paul Stéphane Sarközy de Nagy-Bocsa) (* 28. ledna 1955, Paříž) je francouzský politik, bývalý prezident Francouzské republiky v letech 2007–2012, předseda bývalé strany Union pour un mouvement populaire (UMP) a zakladatel strany Les Républicains (LR).
Nový!!: Dějiny Francie a Nicolas Sarkozy · Vidět víc »
Nizozemí (region)
Nizozemí na mapě Evropy Satelitní pohled na Nizozemí Nizozemí je označení historického nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, zhruba odpovídající území dnešních států Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, pro které se vžil nový název Benelux.
Nový!!: Dějiny Francie a Nizozemí (region) · Vidět víc »
Normandie
mapa Normandie Mont-Saint-Michel jeden ze symbolů Normandie patřící mezi nejnavštěvovanější francouzské památky vůbec Normandská vlajka Normandie je historické území v severozápadní Francii u Lamanšského průlivu nazvané podle vikingského kmene Normanů.
Nový!!: Dějiny Francie a Normandie · Vidět víc »
Normanské ostrovy
Mapa území Francie s Normanskými ostrovy a Normandií Normanské ostrovy (anglicky Channel Islands) se nacházejí v Lamanšském průlivu nedaleko francouzského pobřeží poloostrova Cotentin.
Nový!!: Dějiny Francie a Normanské ostrovy · Vidět víc »
Občanská společnost
Občanská společnost je termín pocházející z 18. století, ačkoliv samotný institut občana je znám a prochází vývojem již od starověku.
Nový!!: Dějiny Francie a Občanská společnost · Vidět víc »
Obchod
Obchod neboli nákup a prodej, případně komerce, je lidská činnost, která spočívá ve směňování zboží nebo služeb za peníze (finanční transakce), případně za jiné zboží nebo služby (barterový obchod).
Nový!!: Dějiny Francie a Obchod · Vidět víc »
Orléans
Orléans (do češtiny někdy překládáno jako Orleán) je město ve Francii, od jehož názvu a názvu celé oblasti se v minulosti odvozoval šlechtický titul příslušející mladším synům z královského rodu – titul vévoda orleánský.
Nový!!: Dějiny Francie a Orléans · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Dějiny Francie a Paříž · Vidět víc »
Paleolit
Paleolit (z řeckého πάλαιος palaios – „starý“ a λίθος lithos – kámen) neboli starší doba kamenná je označení nejstaršího a nejdelšího (99 %) období lidských dějin.
Nový!!: Dějiny Francie a Paleolit · Vidět víc »
Parti communiste français
Francouzská komunistická strana (Parti communiste français, PCF) je francouzská parlamentní politická strana, v minulosti jedna z nejsilnějších západoevropských komunistických stran.
Nový!!: Dějiny Francie a Parti communiste français · Vidět víc »
Paul Painlevé
Paul Painlevé (5. prosince 1863 Paříž – 29. října 1933 Paříž) byl francouzský matematik a politik.
Nový!!: Dějiny Francie a Paul Painlevé · Vidět víc »
Pátá Francouzská republika
Pátá Francouzská republika je ústavní systém Francouzské republiky platný od 5. října 1958.
Nový!!: Dějiny Francie a Pátá Francouzská republika · Vidět víc »
Písmo
Přehled písma po světě Písmo podle směru zápisu Písmo se používá na vizuální zápis jazyka standardizovanými symboly.
Nový!!: Dějiny Francie a Písmo · Vidět víc »
Pierre de Ronsard
Pierre de Ronsard (11. září 1524, Château de la Possonnière – 28. prosince 1585, Priorat Saint-Cosme) byl francouzský básník.
Nový!!: Dějiny Francie a Pierre de Ronsard · Vidět víc »
Pierre Laval
Pierre Jean Mary Laval (28. června 1883, Châteldon, Puy-de-Dôme, Francie – 15. října 1945, Fresnes, Val-de-Marne, Francie) byl francouzský advokát a politik, jeden z čelných kolaborantů s nacistickým Německem.
Nový!!: Dějiny Francie a Pierre Laval · Vidět víc »
Pipin III. Krátký
Pipin III.
Nový!!: Dějiny Francie a Pipin III. Krátký · Vidět víc »
Poitiers
Katedrála z Grand‘rue Ukřižování, vitráž ze 12. století Notre-Dame-la-Grande, 11. století Poitiers je město ležící na řece Clain na západě centrální Francie, asi 320 km jihozápadně od Paříže.
Nový!!: Dějiny Francie a Poitiers · Vidět víc »
Polyteismus
římského náboženství, tj. ''Dii Consentes'',1. století př. n. l. Polyteismus, též polytheismus (ze starořeckého πολύ poly „mnoho“ a θεός theos „bůh“) či mnohobožství, je víra ve více božstev či jejich uctívání, jehož opakem je monoteismus – víra v jednoho Boha a jeho uctívání.
Nový!!: Dějiny Francie a Polyteismus · Vidět víc »
Porúří
Poloha Porúří v rámci Německa Porúří (německy Ruhrgebiet) je hustě obydlená oblast v Severním Porýní-Vestfálsku, skládající se z velkého počtu původně průmyslových měst.
Nový!!: Dějiny Francie a Porúří · Vidět víc »
Pravěk
Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma.
Nový!!: Dějiny Francie a Pravěk · Vidět víc »
První Francouzská republika
První republika, oficiálně Francouzská republika, byla vyhlášena 22. září 1792 právě ustanoveným Národním konventem.
Nový!!: Dějiny Francie a První Francouzská republika · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Dějiny Francie a První světová válka · Vidět víc »
Pyrenejský poloostrov
Pyrenejský poloostrov nebo též Iberský poloostrov (španělsky) se nachází na jihozápadě Evropy.
Nový!!: Dějiny Francie a Pyrenejský poloostrov · Vidět víc »
Raffael Santi
Raffael Santi, známý také jako Raffaello Sanzio da Urbino nebo jen Raphael (28. března 1483, Urbino – 6. dubna 1520, Řím), byl italský malíř a architekt v období vrcholné renesance.
Nový!!: Dějiny Francie a Raffael Santi · Vidět víc »
Rakouští Habsburkové
Ferdinand I. Habsburský Maxmilián II. Rudolf II. Matyáš Habsburský Ferdinand II. Štýrský Ferdinand III. Ferdinand IV. Leopold I. Josef I. Karel VI. Marie Terezie Rakouští Habsburkové byli členové Habsburské dynastie vládnoucí v rakouském arcivévodství, římsko-německém císařství, Zemích Koruny české, v Uhrách, Chorvatsku a na území k nim náležejícím.
Nový!!: Dějiny Francie a Rakouští Habsburkové · Vidět víc »
Raný novověk
Abraham Ortelius: Mapa Evropy, 1595. Pojmem raný novověk se v evropském dějepisectví rozumí obvykle epocha vymezená koncem středověku a francouzskou revolucí, tedy zhruba 16. až 18. století.
Nový!!: Dějiny Francie a Raný novověk · Vidět víc »
Raný středověk
Mapa Evropy v době kolem roku 814 Karel Veliký, první středověký římský císař Jako raný středověk označují historici období evropských dějin od 6.
Nový!!: Dějiny Francie a Raný středověk · Vidět víc »
Raymond Poincaré
Raymond Poincaré (20. srpen 1860, Bar-le-Duc – 15. října 1934, Paříž) byl francouzský konzervativní politik, prezident Francouzské republiky v letech 1913 až 1920 a předtím i poté celkově třikrát premiér.
Nový!!: Dějiny Francie a Raymond Poincaré · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Dějiny Francie a Rýn · Vidět víc »
Reformace
Reformace ve střední Evropě (1618) Reformace (lat. obnovení či oprava) byl rozkol v katolické církvi, který natrvalo změnil Evropu.
Nový!!: Dějiny Francie a Reformace · Vidět víc »
Remeš
Remeš (francouzsky Reims, latinsky Durocortorum) je historické město v severovýchodní Francii, asi 150 km severovýchodně od Paříže.
Nový!!: Dějiny Francie a Remeš · Vidět víc »
Renesance
Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14. do 16. století.
Nový!!: Dějiny Francie a Renesance · Vidět víc »
Rhôna
Rhôna, někdy též Rhona, je evropská řeka pramenící ve Švýcarsku.
Nový!!: Dějiny Francie a Rhôna · Vidět víc »
Romanizace (kultura)
Státy s romanskými jazyky Římská říše za vlády Trajána v roce 117 Romanizace byl proces postupného převládání římského vlivu v západní polovině Evropy, především na území podmaněném samotnými Římany, na němž zakládali římské provincie.
Nový!!: Dějiny Francie a Romanizace (kultura) · Vidět víc »
Salické právo
Chlodvík I. diktuje Lex Salicu Salické právo také Salický zákon(ík) či Sálský zákon, Lex Salica nebo Pactus legis Salicae je zákoník, který byl sepsán v letech 507–511 na příkaz merovejského krále Chlodvíka I. a je tak jedním z nejstarších dochovaných zákoníků.
Nový!!: Dějiny Francie a Salické právo · Vidět víc »
Sasko
Sasko, plným názvem Svobodný stát Sasko, je jedna ze 16 spolkových zemí Německa.
Nový!!: Dějiny Francie a Sasko · Vidět víc »
Sýrie
Sýrie, plným názvem Syrská arabská republika, je stát v jihozápadní Asii, řazený k zemím Blízkého východu – v jeho rámci spadá jak do území Mezopotámie, tak do Levanty.
Nový!!: Dějiny Francie a Sýrie · Vidět víc »
Seznam zámků na Loiře
Toto je seznam zámků nacházejících se v povodí francouzské řeky Loiry.
Nový!!: Dějiny Francie a Seznam zámků na Loiře · Vidět víc »
Skotsko
Skotsko (skotsky a anglicky Scotland, skotskou gaelštinou Alba) je jednou ze čtyř zemí konstituční monarchie Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, která se nachází v severní části ostrova Velká Británie.
Nový!!: Dějiny Francie a Skotsko · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Dějiny Francie a Slované · Vidět víc »
Soissons
Soissons je historické město ve Francii v departementu Aisne a v regionu Hauts-de-France.
Nový!!: Dějiny Francie a Soissons · Vidět víc »
Sovětský svaz
Sovětský svaz (Sovětskij Sojuz), plným názvem Svaz sovětských socialistických republik, zkratkou SSSR, byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího Ruského impéria.
Nový!!: Dějiny Francie a Sovětský svaz · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Dějiny Francie a Spojené království · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Dějiny Francie a Spojené státy americké · Vidět víc »
Starověký Řím
Starověký Řím (latinsky RōmaOficiální název státu od roku 100 př. n. l., zvláště na mincích.) byla starověká civilizace vzešlá z města Říma, založeného na Apeninském poloostrově dle legendy pravděpodobně roku 753 př. n. l. dvojčaty Romulem a Remem, jež expandovala do značné části antického světa a přetrvala až do 5. resp.
Nový!!: Dějiny Francie a Starověký Řím · Vidět víc »
Státní rozpočet
Státní rozpočet je plán finančního hospodaření státu, obvykle na jeden rok, který zajišťuje ekonomické, sociální a politické funkce státu.
Nový!!: Dějiny Francie a Státní rozpočet · Vidět víc »
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Nový!!: Dějiny Francie a Stěhování národů · Vidět víc »
Střední paleolit
Střední paleolit je období cca 250 000 – 40 000 let př.
Nový!!: Dějiny Francie a Střední paleolit · Vidět víc »
Středozemní moře
Středozemní moře je rozsáhlé vnitřní moře Atlantského oceánu, které se rozkládá mezi Evropou, Asií a Afrikou.
Nový!!: Dějiny Francie a Středozemní moře · Vidět víc »
Stoletá válka
Stoletá válka byl konflikt mezi Anglií a Francií v letech 1337–1453.
Nový!!: Dějiny Francie a Stoletá válka · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Dějiny Francie a Svatá říše římská · Vidět víc »
Syagrius
Syagriova říše Syagrius († 486/87) byl poslední samostatný římský vládce na území Západořímské říše.
Nový!!: Dějiny Francie a Syagrius · Vidět víc »
Třetí stav
Francouzské revoluce: Třetí stav nese na svých bedrech šlechtu a církev Třetí stav (francouzsky tiers état) bylo v dějinách Francie označení pro neprivilegovaný stav (ve srovnání se šlechtou a církví).
Nový!!: Dějiny Francie a Třetí stav · Vidět víc »
Tizian
Tizian (také Titian, plným jménem Tiziano Vecellio či Vecelli 1477/80, pravděpodobněji 1488/90Ricketts M. Tizian. In: Renesance. Mistři světového malířství. Vydalo REBO Productions CZ, 2005. Str. 373. Pieve di Cadore (Benátsko) – 27. srpen 1576 Benátky) byl benátský pozdně renesanční malíř, přední zástupce italské malby své doby.
Nový!!: Dějiny Francie a Tizian · Vidět víc »
Tours
Katedrála, západní průčelí (1426–1547) Interiér, chór (13. stol.) Kostel St. Julien Věž Karla Velikého Tourský groš (1270) ulička ve starém městě Tours je historické město v západní Francii, hlavní město departementu Indre-et-Loire.
Nový!!: Dějiny Francie a Tours · Vidět víc »
Tribut
Tribut (tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům.
Nový!!: Dějiny Francie a Tribut · Vidět víc »
Valois
Dynastie Valois či jen Valois byla vedlejší rodová linie francouzského královského rodu Kapetovců.
Nový!!: Dějiny Francie a Valois · Vidět víc »
Vatikán
Vatikán, plným názvem Městský stát Vatikán, je vnitrozemský městský stát tvořící enklávu uvnitř Říma, hlavního města Itálie.
Nový!!: Dějiny Francie a Vatikán · Vidět víc »
Válka o španělské dědictví
Válka o španělské dědictví (1701–1714) představovala největší ozbrojený konflikt první poloviny 18. století.
Nový!!: Dějiny Francie a Válka o španělské dědictví · Vidět víc »
Východofranská říše
Východofranská říše (též Východofrancká říše) je označení raně středověkého státu vzniklého roku 843 a později označovaného jako Německé království.
Nový!!: Dějiny Francie a Východofranská říše · Vidět víc »
Veřejné výdaje
Veřejné výdaje jsou souhrnné finanční prostředky vynaložené vládou daného státu na různé účely (obrana, bezpečnost, policie, zdravotnictví, sociální politika, platy státních úředníků, vzdělání, zahraniční politika, apod.). Sledují se za účelem zjištění hrubého domácího produktu metodou výdajovou.
Nový!!: Dějiny Francie a Veřejné výdaje · Vidět víc »
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Dějiny Francie a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »
Velká hospodářská krize
Velká hospodářská krize (někdy též světová hospodářská krize nebo velká deprese) je označení pro celosvětově rozsáhlou hospodářskou krizi následující po propadu akcií na americké burze (Wall Streetu) v říjnu 1929, která ovlivnila světové hospodářství, společnost i politiku 30. let a byla největší ekonomickou krizí 20.
Nový!!: Dějiny Francie a Velká hospodářská krize · Vidět víc »
Vercingetorix
Vercingetorix (asi 82 př. n. l. – 46 př. n. l. Řím) byl vůdcem a válečníkem galského kmene Arvernů.
Nový!!: Dějiny Francie a Vercingetorix · Vidět víc »
Verdunská smlouva
Rozdělení Franské říše Verdunskou smlouvou: Ludvík II. Němec ''oranžově'', Karel II. Holý ''modře'', Lothar I. ''zeleně'' Verdunská smlouva uzavřená v roce 843 ve městě Verdunu rozdělila Franskou říši na tři království ovládaná syny Ludvíka I. Pobožného.
Nový!!: Dějiny Francie a Verdunská smlouva · Vidět víc »
Versailles (zámek)
Zámek ve Versailles (francouzsky Château de Versailles) je zámek ve městě Versailles u Paříže, který vznikl v době vrcholu královské moci ve Francii jako symbol absolutistické monarchie.
Nový!!: Dějiny Francie a Versailles (zámek) · Vidět víc »
Versailleská smlouva
zámku ve Versailles ''The Signing of the Peace Treaty of Versailles'' Versailleská mírová smlouva byla nejdůležitější ze šesti mírových smluv uzavřených roku 1919 jako výsledek šestiměsíčního jednání na Pařížské mírové konferenci, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka mezi Státy Dohody a Centrálními mocnostmi.
Nový!!: Dějiny Francie a Versailleská smlouva · Vidět víc »
Vichistický režim na osvobozeném území v Africe 1942 až 1943
Vichistický režim na osvobozeném území v Africe 1942 až 1943 se udržel pod americkým protektorátem ještě několik měsíců po vylodění spojenců, v období od listopadu 1942 do dubna 1943.
Nový!!: Dějiny Francie a Vichistický režim na osvobozeném území v Africe 1942 až 1943 · Vidět víc »
Vizigótská říše
Vizigótská říše nebo Království Vizigótů (latinsky Regnum Visigothorum, gótsky Gutþiuda Þiudinassus) je označení pro raně středověké barbarské království germánských Vizigótů, které existovalo v jihozápadní Evropě přibližně v letech 418–720.
Nový!!: Dějiny Francie a Vizigótská říše · Vidět víc »
Vojenská okupace
Polsku (Brest-Litovsk, 20. září 1939) Vojenská okupace je dočasná kontrola nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.
Nový!!: Dějiny Francie a Vojenská okupace · Vidět víc »
Vyhoštění kongregací z Francie
Premiér Combes živil antiklerikální nálady a zejména on stál za vyhošťováním řeholníků Druhé vyhoštění řeholních kongregací z Francie je důsledkem zákona z 1.
Nový!!: Dějiny Francie a Vyhoštění kongregací z Francie · Vidět víc »
Vyhoštění kongregací z Francie (1880)
jezuitského kněze v jeho klášterní cele v rue de Sèvres v Paříži, 30. června 1880 v 6 hodin ráno (ilustrace Le Monde, 10. července 1880) dominikánského kláštera v Paříži (ilustrace Le Monde) karmelitánů z Montpellier 16. října 1880. kapucínském klášteře v Paříži (ilustrace Le Monde) Vyhoštění kongregací z roku 1880 je politická událost, která se odehrála ve Francii v období Třetí republiky a která spočívala v rozptýlení nepovolených převážně mužských náboženských kongregací katolické církve.
Nový!!: Dějiny Francie a Vyhoštění kongregací z Francie (1880) · Vidět víc »
Zámek Chambord
#PŘESMĚRUJ Chambord (zámek).
Nový!!: Dějiny Francie a Zámek Chambord · Vidět víc »
Zámek Chenonceau
#PŘESMĚRUJ Chenonceau (zámek).
Nový!!: Dějiny Francie a Zámek Chenonceau · Vidět víc »
Západořímská říše
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše.
Nový!!: Dějiny Francie a Západořímská říše · Vidět víc »
Zápisky o válce galské
C. Iulii Caesaris quae extant, 1678 Zápisky o válce galské (lat. Commentarii de bello Gallico) jsou nejproslulejším dílem římského politika, vojevůdce a spisovatele Gaia Julia Caesara.
Nový!!: Dějiny Francie a Zápisky o válce galské · Vidět víc »
1. století
1.
Nový!!: Dějiny Francie a 1. století · Vidět víc »
1. století př. n. l.
1.
Nový!!: Dějiny Francie a 1. století př. n. l. · Vidět víc »
10. duben
10.
Nový!!: Dějiny Francie a 10. duben · Vidět víc »
11. leden
11.
Nový!!: Dějiny Francie a 11. leden · Vidět víc »
13. březen
13.
Nový!!: Dějiny Francie a 13. březen · Vidět víc »
1337
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 1337 · Vidět víc »
1340
Rok 1340 (MCCCXL) byl přestupný rok začínající nedělí.
Nový!!: Dějiny Francie a 1340 · Vidět víc »
1346
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 1346 · Vidět víc »
1347
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 1347 · Vidět víc »
1356
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 1356 · Vidět víc »
1360
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 1360 · Vidět víc »
14. červenec
14.
Nový!!: Dějiny Francie a 14. červenec · Vidět víc »
1437
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 1437 · Vidět víc »
1453
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 1453 · Vidět víc »
1477
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 1477 · Vidět víc »
1548
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 1548 · Vidět víc »
1559
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 1559 · Vidět víc »
16. listopad
16.
Nový!!: Dějiny Francie a 16. listopad · Vidět víc »
16. století
Šestnácté století je období mezi 1. lednem 1501 a 31. prosincem 1600 našeho letopočtu.
Nový!!: Dějiny Francie a 16. století · Vidět víc »
1638
1638 (MDCXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Francie a 1638 · Vidět víc »
1715
1715 (MDCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Francie a 1715 · Vidět víc »
1774
1774 (MDCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Francie a 1774 · Vidět víc »
1789
1789 (MDCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dějiny Francie a 1789 · Vidět víc »
1792
1792 (MDCCXCII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Francie a 1792 · Vidět víc »
18. leden
18.
Nový!!: Dějiny Francie a 18. leden · Vidět víc »
1859
1859 (MDCCCLIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Francie a 1859 · Vidět víc »
1860
1860 (MDCCCLX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Francie a 1860 · Vidět víc »
1862
1862 (MDCCCLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Francie a 1862 · Vidět víc »
1863
1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dějiny Francie a 1863 · Vidět víc »
1872
1872 (MDCCCLXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Francie a 1872 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Francie a 1877 · Vidět víc »
1883
1883 (MDCCCLXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Francie a 1883 · Vidět víc »
19. červenec
19.
Nový!!: Dějiny Francie a 19. červenec · Vidět víc »
19. století
průmyslové revoluce a také 19. století Imperiální mocnosti kolem roku 1898 Devatenácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1801 a 31. prosincem 1900.
Nový!!: Dějiny Francie a 19. století · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Francie a 1919 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dějiny Francie a 1920 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Francie a 1921 · Vidět víc »
1923
1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Francie a 1923 · Vidět víc »
1924
1924 (MCMXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Francie a 1924 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dějiny Francie a 1925 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Francie a 1926 · Vidět víc »
1927
1927 (MCMXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Francie a 1927 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Francie a 1928 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Francie a 1929 · Vidět víc »
1930
1930 (MCMXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Francie a 1930 · Vidět víc »
1931
1931 (MCMXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Dějiny Francie a 1931 · Vidět víc »
1932
1932 (MCMXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Francie a 1932 · Vidět víc »
1933
1933 (MCMXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Francie a 1933 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Francie a 1934 · Vidět víc »
1935
1935 (MCMXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Francie a 1935 · Vidět víc »
1936
1936 (MCMXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Francie a 1936 · Vidět víc »
1937
1937 (MCMXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Francie a 1937 · Vidět víc »
1938
1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Dějiny Francie a 1938 · Vidět víc »
1943
1943 (MCMXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Francie a 1943 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Dějiny Francie a 1945 · Vidět víc »
1950
1950 (MCML) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Dějiny Francie a 1950 · Vidět víc »
1957
1957 (MCMLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Dějiny Francie a 1957 · Vidět víc »
1958
1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Dějiny Francie a 1958 · Vidět víc »
2. století
2.
Nový!!: Dějiny Francie a 2. století · Vidět víc »
2. století př. n. l.
2.
Nový!!: Dějiny Francie a 2. století př. n. l. · Vidět víc »
20. století
Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.
Nový!!: Dějiny Francie a 20. století · Vidět víc »
22. červen
22.
Nový!!: Dějiny Francie a 22. červen · Vidět víc »
23. červenec
23.
Nový!!: Dějiny Francie a 23. červenec · Vidět víc »
26. duben
26.
Nový!!: Dějiny Francie a 26. duben · Vidět víc »
27. červen
27.
Nový!!: Dějiny Francie a 27. červen · Vidět víc »
3. století
3.
Nový!!: Dějiny Francie a 3. století · Vidět víc »
406
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 406 · Vidět víc »
451
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 451 · Vidět víc »
476
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 476 · Vidět víc »
486
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 486 · Vidět víc »
5. století
5.
Nový!!: Dějiny Francie a 5. století · Vidět víc »
511
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 511 · Vidět víc »
537
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 537 · Vidět víc »
6. únor
6.
Nový!!: Dějiny Francie a 6. únor · Vidět víc »
6. století př. n. l.
Dionýsos asi 520 př. n. l. 6.
Nový!!: Dějiny Francie a 6. století př. n. l. · Vidět víc »
687
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 687 · Vidět víc »
7. století
7.
Nový!!: Dějiny Francie a 7. století · Vidět víc »
7. století př. n. l.
Sedmé století před naším letopočtem začalo v roce 700 př. n. l. a skončilo v roce 601 př. n. l. Bylo to období, kdy na Apeninském poloostrově vzkvétala civilizace Etrusků.
Nový!!: Dějiny Francie a 7. století př. n. l. · Vidět víc »
732
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 732 · Vidět víc »
751
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 751 · Vidět víc »
8. listopad
8.
Nový!!: Dějiny Francie a 8. listopad · Vidět víc »
800
Rok 800 (římskými číslicemi: DCCC) byl podle juliánského kalendáře přestupný rok, který započal pátkem.
Nový!!: Dějiny Francie a 800 · Vidět víc »
843
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 843 · Vidět víc »
987
Bez popisu.
Nový!!: Dějiny Francie a 987 · Vidět víc »
