Rychlejší přístup než prohlížeči!
35 vztahy: Ante Trumbić, Říšská rada (Rakousko), Benkovac, Chorvati, Dalmatský zemský sněm, Dalmácie, Diokleciánův palác, Dubrovník, Epigrafika, Josip Smodlaka, Království chorvatsko-slavonské, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Kurie (volby), Mihovil Pavlinović, Otto Benndorf, Předlitavsko, Rakousko-Uhersko, Salona, Solin, Split, Stjepan Radić, Strana práva, Vídeňská univerzita, Volby do Říšské rady 1907, Vranjic, Záhřeb, 1846, 1885, 1887, 1889, 1907, 1910, 1934, 29. červenec, 4. říjen.
Ante Trumbić
Ante Trumbić (17. května 1864 Split – 17. listopadu 1938 Záhřeb) byl chorvatský politik v dobách Rakouska-Uherska i Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Nový!!: Frane Bulić a Ante Trumbić · Vidět víc »
Říšská rada (Rakousko)
Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).
Nový!!: Frane Bulić a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »
Benkovac
Benkovac je město v chorvatské Dalmácii, administrativně je součástí Zadarské župy.
Nový!!: Frane Bulić a Benkovac · Vidět víc »
Chorvati
Chorvati (zastarale Charváti, chorvatsky Hrvati) jsou jihoslovanský národ, žijící především na pomezí střední a jižní Evropy.
Nový!!: Frane Bulić a Chorvati · Vidět víc »
Dalmatský zemský sněm
Dalmatský zemský sněm (chorvatsky Dalmatinski sabor) byl volený zákonodárný sbor v korunní zemi Dalmácie v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918.
Nový!!: Frane Bulić a Dalmatský zemský sněm · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Frane Bulić a Dalmácie · Vidět víc »
Diokleciánův palác
Diokleciánův palác (chorvatsky Dioklecijanova palača) je starořímský palác v chorvatském Splitu, který byl vystavěn římským císařem Diokleciánem ve 4. století.
Nový!!: Frane Bulić a Diokleciánův palác · Vidět víc »
Dubrovník
Dubrovník (chorvatsky Dubrovnik, a Ragusa) je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie.
Nový!!: Frane Bulić a Dubrovník · Vidět víc »
Epigrafika
Datace vytesaná do kamene Epigrafika (z řeckého επιγραφή, epigraphé, nápis) je věda o nápisech.
Nový!!: Frane Bulić a Epigrafika · Vidět víc »
Josip Smodlaka
Josip Smodlaka (9. listopadu 1869 Imotski – 31. května 1956) byl jugoslávský politik chorvatské národnosti.
Nový!!: Frane Bulić a Josip Smodlaka · Vidět víc »
Království chorvatsko-slavonské
Království chorvatsko-slavonské, též Trojjediné království chorvatské, slavonské a dalmatské bylo mezi lety 1868–1918 autonomní korunní zemí v rámci rakousko-uherského Zalitavska.
Nový!!: Frane Bulić a Království chorvatsko-slavonské · Vidět víc »
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
#PŘESMĚRUJ Království Jugoslávie.
Nový!!: Frane Bulić a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců · Vidět víc »
Kurie (volby)
Volební kurie je typ volebního systému, v němž jsou voliči rozděleni do několika skupin (kurií), které volí odděleně a jejichž zvolení zástupci pak v zákonodárném sboru tvoří oddělenou skupinu.
Nový!!: Frane Bulić a Kurie (volby) · Vidět víc »
Mihovil Pavlinović
Mihovil Pavlinović (28. ledna 1831 Podgora – 18. května 1887 Podgora) byl rakouský kněz a politik chorvatské národnosti z Dalmácie, v 2.
Nový!!: Frane Bulić a Mihovil Pavlinović · Vidět víc »
Otto Benndorf
Otto Benndorf, celým jménem Friedrich August Otto Benndorf (13. září 1838, Greiz – 2. ledna 1907, Vídeň) byl německý a rakouský klasický archeolog, klasický filolog, zakladatel a první ředitel Rakouského archeologického Institutu ve Vídni a univerzitní pedagog.
Nový!!: Frane Bulić a Otto Benndorf · Vidět víc »
Předlitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní.
Nový!!: Frane Bulić a Předlitavsko · Vidět víc »
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.
Nový!!: Frane Bulić a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »
Salona
Salona (někdy též Salon, Σάλωνα) je zaniklé město při pobřeží Jaderského moře nedaleko Splitu v dnešním Chorvatsku.
Nový!!: Frane Bulić a Salona · Vidět víc »
Solin
Solin (latinsky a) je město v Chorvatsku, ve Splitsko-dalmatské župě na pobřeží Kaštelského zálivu.
Nový!!: Frane Bulić a Solin · Vidět víc »
Split
Split je město ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží Jaderského moře.
Nový!!: Frane Bulić a Split · Vidět víc »
Stjepan Radić
Střelba v jugoslávském parlamentu v roce 1928 - konec jedné etapy v dějinách státu a také i Stjepana Radiće, který byl zastřelen Stjepan Radić (Trebarjevo Desno u Sisaku 11. červen 1871 – 8. srpen 1928, Záhřeb) byl chorvatský politik v časech království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Nový!!: Frane Bulić a Stjepan Radić · Vidět víc »
Strana práva
Strana práva (chorvatsky Stranka prava) byla politická strana působící v Chorvatsku (které tehdy zaujímalo území víceméně od Rijeky až po Zemun) od roku 1861 až do roku 1929 v době Jugoslávského království.
Nový!!: Frane Bulić a Strana práva · Vidět víc »
Vídeňská univerzita
Vídeňská univerzita je s přibližně 90 000 studenty a více než 10 000 zaměstnanci největší veřejnou vzdělávací a výzkumnou institucí v Rakousku i ostatních německy mluvících zemích.
Nový!!: Frane Bulić a Vídeňská univerzita · Vidět víc »
Volby do Říšské rady 1907
Volby do Říšské rady roku 1907 byly volby konané 14. a 23. května 1907 v Předlitavsku.
Nový!!: Frane Bulić a Volby do Říšské rady 1907 · Vidět víc »
Vranjic
Vranjic (italsky Vragnizza) je vesnice na stejnojmenném poloostrově v Kaštelském zálivu ve Splitsko-dalmatské župě v Chorvatsku.
Nový!!: Frane Bulić a Vranjic · Vidět víc »
Záhřeb
Záhřeb je hlavní a největší město Chorvatska.
Nový!!: Frane Bulić a Záhřeb · Vidět víc »
1846
1846 (MDCCCXLVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Frane Bulić a 1846 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Frane Bulić a 1885 · Vidět víc »
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Frane Bulić a 1887 · Vidět víc »
1889
1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Frane Bulić a 1889 · Vidět víc »
1907
1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Frane Bulić a 1907 · Vidět víc »
1910
1910 (MCMX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Frane Bulić a 1910 · Vidět víc »
1934
1934 (MCMXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Frane Bulić a 1934 · Vidět víc »
29. červenec
29.
Nový!!: Frane Bulić a 29. červenec · Vidět víc »
4. říjen
4.
Nový!!: Frane Bulić a 4. říjen · Vidět víc »
