Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

František Horváth

Index František Horváth

František Horváth (1855, Banská Bystrica – 4. dubna 1939, Košice) byl slovenský houslista a primáš.

25 vztahy: Anglie, Československo, Banská Bystrica, Bratislava, Budapešť, Eduard VI., Eiffelova věž, Housle, Hrabě, Košice, Lidová píseň, Londýn, Ostrava, Paříž, Praha, Slovenský biografický slovník, Slovensko, Uhersko, 1855, 1873, 1885, 1886, 1918, 1939, 4. duben.

Anglie

Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Nový!!: František Horváth a Anglie · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Nový!!: František Horváth a Československo · Vidět víc »

Banská Bystrica

Banská Bystrica (česky též Báňská Bystřice či Banská Bystřice) je krajské a okresní město na Slovensku ve Slovenském rudohoří na řece Hron, 165 km severovýchodně od Bratislavy, sídlo banskobystrické diecéze a Univerzity Mateja Bela.

Nový!!: František Horváth a Banská Bystrica · Vidět víc »

Bratislava

Bratislava (do roku 1919 /, do roku 1919 Prešpurk) je hlavní a největší město Slovenska, centrum Bratislavského kraje a historická metropole někdejších žup Prešpurské a Bratislavské.

Nový!!: František Horváth a Bratislava · Vidět víc »

Budapešť

Maďarský parlament Termální lázně Széchenyi Budapešť je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země, 9. největší město Evropské unie.

Nový!!: František Horváth a Budapešť · Vidět víc »

Eduard VI.

Eduard VI. (12. října 1537, Hampton Court Palace – 6. července 1553, Greenwich Palace) byl třetí anglický král z rodu Tudorovců, který nastoupil na trůn v devíti letech po smrti svého otce Jindřicha VIII. V době své vlády byl pro nezletilost zastupován regentskou radou, v jejímž čele stál v letech 1547 až 1549 jeho strýc Eduard Seymour, vévoda ze Somersetu, a v letech 1550 až 1553 John Dudley, vévoda z Northumberlandu.

Nový!!: František Horváth a Eduard VI. · Vidět víc »

Eiffelova věž

Eiffelova věž je ocelová věž v Paříži, v současnosti nejznámější pařížská dominanta.

Nový!!: František Horváth a Eiffelova věž · Vidět víc »

Housle

Housle jsou strunný smyčcový nástroj se čtyřmi strunami laděnými v čistých kvintách: g, d¹, a¹, e².

Nový!!: František Horváth a Housle · Vidět víc »

Hrabě

Heraldická koruna pro šlechtický titul ''hrabě''. Hrabě je titul (hodnost) příslušníka vyšší šlechty.

Nový!!: František Horváth a Hrabě · Vidět víc »

Košice

Hlavní ulice od divadla k severu Košice jsou druhé nejlidnatější město Slovenska a přirozená metropole východoslovenského regionu.

Nový!!: František Horváth a Košice · Vidět víc »

Lidová píseň

Lidové písně jsou takové písně, u kterých není znám jejich původní autor, jedná se vždy o písně anonymní.

Nový!!: František Horváth a Lidová píseň · Vidět víc »

Londýn

Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.

Nový!!: František Horváth a Londýn · Vidět víc »

Ostrava

Ostrava je statutární, krajské a univerzitní město v okrese Ostrava-město na severovýchodě Česka v Moravskoslezském kraji, poblíž hranice s Polskem.

Nový!!: František Horváth a Ostrava · Vidět víc »

Paříž

Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).

Nový!!: František Horváth a Paříž · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Nový!!: František Horváth a Praha · Vidět víc »

Slovenský biografický slovník

Slovenský biografický slovník je rozsáhlé šestisvazkové lexikografické dílo, které v letech 1986–1994 vydal slovenský Národní biografický ústav se sídlem v Martině.

Nový!!: František Horváth a Slovenský biografický slovník · Vidět víc »

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě.

Nový!!: František Horváth a Slovensko · Vidět víc »

Uhersko

Uhersko či Uhry (maďarsky Magyarország, německy Ungarn, latinsky Hungaria), oficiálním názvem Uherské království (Magyar Királyság;Maďarština má pro výraz „uherský“ a „maďarský“ totéž slovo, Magyar Királyság je tedy možné přeložit jako „Uherské království“ i „Maďarské království“. Čeština je jeden z mála jazyků, který rozlišuje pojem „uherský“, vztažený k mnohonárodnostnímu státu do roku 1918, a „maďarský“ pro národní stát Maďarů existující následně. Výraz Maďarské království se tak užívá jen pro státní útvar existující v letech 1920–1946. To lépe odpovídá odlišnému charakteru těchto státních útvarů, na druhé straně to však poněkud zastírá kontinuitu mezi Uherskem a Maďarskem, které jsou z maďarského hlediska tímtéž státem, jen odlišného územního rozsahu. Regnum Hungariae), byl historický mnohonárodnostní státní útvar s maďarskou hegemonií, rozkládající se od 10. století do roku 1918 na pomezí střední a jihovýchodní Evropy, konkrétně na území dnešního Maďarska a Slovenska a dále v částech dnešního Rumunska (Banát, Sedmihradsko), Rakouska (Burgenland a malé části Dolních Rakous),Jižně od Dunaje položené nezastavěné okrajové části katastrů obce Wolfsthal a města Hainburg an der Donau – viz mapy a a, jakož i okrajové části území obcí Angern an der March, Drösing, Dürnkrut, Engelhartstetten, Jedenspeigen, Marchegg, Ringelsdorf-Niederabsdorf, Weiden an der March Polska (malé části Spiše a Oravy – dnes v Malopolském vojvodství), Ukrajiny (Podkarpatská Rus), Srbska (Banát a Bačka – dnes ve Vojvodině), Chorvatska (Baranja, Mezimuří) a Slovinska (Zámuří).

Nový!!: František Horváth a Uhersko · Vidět víc »

1855

1855 (MDCCCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: František Horváth a 1855 · Vidět víc »

1873

1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Nový!!: František Horváth a 1873 · Vidět víc »

1885

1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Nový!!: František Horváth a 1885 · Vidět víc »

1886

1886 (MDCCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.

Nový!!: František Horváth a 1886 · Vidět víc »

1918

1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: František Horváth a 1918 · Vidět víc »

1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: František Horváth a 1939 · Vidět víc »

4. duben

4.

Nový!!: František Horváth a 4. duben · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »