Logo
Uniepedie
Sdělení
Nyní na Google Play
Nový! Ke stažení Uniepedie na vašem zařízení se systémem Android™!
Nainstalovat
Rychlejší přístup než prohlížeči!
 

František I. z Lichtenštejna

Index František I. z Lichtenštejna

František I. (Franz I., 28. srpna 1853 hrad Liechtenstein u Mödlingu poblíž Vídně – 25. červenec 1938 zámek Valtice) byl příslušník rodu Lichtenštejnů, diplomat a panující lichtenštejnský kníže v letech 1929 až 1938.

52 vztahy: Alois II. z Lichtenštejna, Alois Lexa von Aehrenthal, Anšlus, Anton Wolkenstein-Trostburg, Švýcarsko, Československo, Říšská rada (Rakousko), Elsa von Gutmann, František Ferdinand d'Este, František Josef I., František Josef II., Františka Kinská z Vchynic a Tetova, Jan II. z Lichtenštejna, Kancléř, Karel VI., Lichtenštejnové, Liechtenstein (hrad), Mödling, Mikuláš II. Alexandrovič, Nacismus, Panská sněmovna, Petrohrad, Pozemková reforma v Československu, Praha, Privilegium, Rakouská akademie věd, Rakouské císařství, Rakousko-uherská koruna, Rakousko-Uhersko, Schellenberg, Seznam lichtenštejnských knížat, Seznam rakousko-uherských velvyslanců v Rusku, Valtice, Valtice (zámek), Vasilij Alexejevič Bilbasov, Vídeň, Vídeňská univerzita, Vranov (okres Brno-venkov), Wilhelm Gutmann, 1719, 1853, 1894, 1898, 1907, 1911, 1923, 1929, 1938, 22. červenec, 25. červen, ..., 25. červenec, 28. srpen. Rozbalte index (2 více) »

Alois II. z Lichtenštejna

Alois II.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Alois II. z Lichtenštejna · Vidět víc »

Alois Lexa von Aehrenthal

Alois Leopold Jan Křtitel hrabě Lexa z Aehrenthalu (Aloys Leopold Johann Baptist Graf Lexa von Aehrenthal) (27. září 1854 Hrubá Skála – 17. února 1912 Vídeň) byl český šlechtic a rakousko-uherský diplomat.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Alois Lexa von Aehrenthal · Vidět víc »

Anšlus

Rozloha Třetí říše v roce 1939, po anšlusu Rakouska, anexi Sudet a Česko-Slovenska Anšlus, německy Anschluss (do reformy němčiny v roce 1996 psáno Anschluß, výslovnost dle IPA) je německý výraz pro připojení, do jiných jazyků převzaté jinak běžné slovo označuje připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Anšlus · Vidět víc »

Anton Wolkenstein-Trostburg

Antonín hrabě Wolkenstein-Trostburg (Anton Karl Simon Graf von Wolkenstein-Trostburg) (2. srpna 1832, Prunéřov – 5. prosince 1913, Castel Ivano, Rakousko-Uhersko, dnes Itálie) byl rakousko-uherský diplomat ze staré šlechtické rodiny.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Anton Wolkenstein-Trostburg · Vidět víc »

Švýcarsko

Švýcarsko (zastarale Švýcary), plným názvem Švýcarská konfederace, je vnitrozemský stát ve střední Evropě.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Švýcarsko · Vidět víc »

Československo

Československo (v některých obdobích Česko-Slovensko) byl stát ve střední Evropě, který existoval v letech 1918–1992, s výjimkou období druhé světové války (1939–1945), kdy však měl svoji exilovou vládu v zahraničí.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Československo · Vidět víc »

Říšská rada (Rakousko)

Říšská rada (německy Reichsrat) byl nejvyšší zákonodárný sbor Rakouského císařství, fungující od roku 1861 do roku 1918 (po přijetí rakousko-uherského vyrovnání roku 1867 šlo o zákonodárný sbor předlitavské části Rakouska-Uherska).

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Říšská rada (Rakousko) · Vidět víc »

Elsa von Gutmann

Elsa von Gutmann (vlastním jménem Elisabeth, 6. ledna 1875, Vídeň – 28. září 1947, Vitznau, Švýcarsko) byla kněžna z Lichtenštejna.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Elsa von Gutmann · Vidět víc »

František Ferdinand d'Este

František Ferdinand Karel Ludvík Josef Maria arcivévoda Rakouský-Este (18. prosince 1863 Štýrský Hradec – 28. června 1914 Sarajevo) byl následník rakousko-uherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. V zemích Koruny české vlastnil panství a zámky Konopiště a Chlum u Třeboně.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a František Ferdinand d'Este · Vidět víc »

František Josef I.

František Josef I. (18. srpna 1830 zámek Schönbrunn, Vídeň – 21. listopadu 1916 tamtéž) z rodu Habsbursko-lotrinského byl v letech 1848–1916 císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský atd.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a František Josef I. · Vidět víc »

František Josef II.

František Josef II., kníže z Lichtenštejna (německy Franz Joseph Maria Aloys Alfred Karl Johannes Heinrich Michael Georg Ignaz Benediktus Gerhardus Majella, Fürst von und zu Liechtenstein; 16. srpna 1906, zámek Frauenthal, Rakousko-Uhersko – 13. listopadu 1989, Grabs) byl lichtenštejnským knížetem od roku 1938 až do své smrti.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a František Josef II. · Vidět víc »

Františka Kinská z Vchynic a Tetova

Františka Kinská z Vchynic a Tetova (Franziska Kinsky von Wchinitz und Tettau, 8. srpna 1813, Vídeň – 5. února 1881, tamtéž) byla kněžna z Lichtenštejna.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Františka Kinská z Vchynic a Tetova · Vidět víc »

Jan II. z Lichtenštejna

Jan II.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Jan II. z Lichtenštejna · Vidět víc »

Kancléř

Kancléř (latinsky cancellarius) je oficiální titul, který se užívá většinou v zemích, jejichž civilizace přímo či nepřímo navazuje na civilizaci Římské říše.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Kancléř · Vidět víc »

Karel VI.

Karel VI. (1. října 1685 Vídeň – 20. října 1740 tamtéž) byl nejmladší syn císaře Leopolda I. a jeho manželky Eleonory Falcko-Neuburské.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Karel VI. · Vidět víc »

Lichtenštejnové

Dolním Rakousku Vlajka Lichtenštejnska Zámek Valtice, hlavní sídlo rodiny Lichtenštejnů do roku 1945 Lichtenštejnové (či německy (von) Liechtenstein) je knížecí rod panující v Lichtenštejnsku a vlastnící další značný majetek zejména v Rakousku, dříve i na Moravě.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Lichtenštejnové · Vidět víc »

Liechtenstein (hrad)

Hrad Liechtenstein leží v Dolních Rakousích, nedaleko obce Maria Enzersdorf, jež tvoří součást jižního předměstí Vídně.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Liechtenstein (hrad) · Vidět víc »

Mödling

Mödling je rakouské okresní město ve spolkové zemi Dolní Rakousko.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Mödling · Vidět víc »

Mikuláš II. Alexandrovič

Alix Hesensko-Darmstadtskou a dcerou Olgou, (1896), The Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada Svatý Mikuláš II.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Mikuláš II. Alexandrovič · Vidět víc »

Nacismus

Třetí říše, symbol nacistické ideologie Nacionální socialismus, zkráceně nacismus, je krajně pravicováM.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Nacismus · Vidět víc »

Panská sněmovna

Budova rakousko-uherského parlamentu v Vídni Bývalý sál panské sněmovny, zničený za náletu během druhé světové války a následně modernizovaný Panská sněmovna (německy Herrenhaus) byla horní komora Říšské rady (Reichsrat), parlamentu Rakouska-Uherska.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Panská sněmovna · Vidět víc »

Petrohrad

Petrohrad (v českém přepisu Sankt-Petěrburg, rusky hovorově zkracováno na – Pitěr) je, s populací čítající přes 5 milionů obyvatel, druhým největším městem Ruska.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Petrohrad · Vidět víc »

Pozemková reforma v Československu

Agrární strany. Pozemková reforma spočívala ve vyvlastnění či zestátnění či znárodnění (řečí zákona záborem) a následném přerozdělení pozemků, zejména zemědělských a lesních.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Pozemková reforma v Československu · Vidět víc »

Praha

Praha (v češtině, slovenštině, ukrajinštině a běloruštině; v germánských jazycích a v srbochorvatštině Prag; v ostatních slovanských a románských jazycích Praga, anglicky a francouzsky Prague, v ostatních jazycích podle těchto tří variant) je hlavní město a současně největší město Česka, zároveň je 15. největším městem Evropské unie.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Praha · Vidět víc »

Privilegium

Privilegium (pochází z latinských slov lex privata) je obecně výsada nebo výhoda určité skupiny nebo jednotlivců oproti ostatním.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Privilegium · Vidět víc »

Rakouská akademie věd

Rakouská akademie věd (zkráceně ÖAW) je největší vědeckou institucí neuniverzitního typu v Rakousku.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Rakouská akademie věd · Vidět víc »

Rakouské císařství

Rakouské císařství byl poloúřední název užívaný v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/9 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království).

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Rakouské císařství · Vidět víc »

Rakousko-uherská koruna

Rakouská strana bankovky 10 korun Uherská strana bankovky 10 korun Rakousko-uherská koruna (německy Österreichisch-ungarische Krone, maďarsky osztrák-magyar korona) byla měna Rakouska-Uherska od 2. srpna 1892 do rozpadu říše v roce 1918.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Rakousko-uherská koruna · Vidět víc »

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko, plným názvem Rakousko-uherská monarchie, byl státní útvar, reálná unie Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli '''Předlitavska''' (nepřesně Rakouska) a Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (nepřesně Uherska), existující od 8. června 1867 do 31. října 1918.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Rakousko-Uhersko · Vidět víc »

Schellenberg

Schellenberg je obec v nížinaté oblasti Lichtenštejnska na břehu Rýna.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Schellenberg · Vidět víc »

Seznam lichtenštejnských knížat

Znak Lichtenštejnů Rod Lichtenštejnů (dnešní vládnoucí knížecí rod v Lichtenštejnsku), po kterém je knížectví mezi Švýcarskem a Rakouskem od roku 1719 pojmenováno, pochází z panství Liechtenstein v Dolním Rakousku, kde se nachází stejnojmenný rodový hrad.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Seznam lichtenštejnských knížat · Vidět víc »

Seznam rakousko-uherských velvyslanců v Rusku

Toto je chronologický přehled diplomatických zástupců habsburské monarchie v Ruském impériu od vzniku Rakouska-Uherska do začátku první světové války.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Seznam rakousko-uherských velvyslanců v Rusku · Vidět víc »

Valtice

Valtice (v místním nářečí Valčice) jsou malé vinařské město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 9 km západně od Břeclavi, u hranic s Rakouskem, v oblasti Valticka.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Valtice · Vidět víc »

Valtice (zámek)

Zámek Valtice je barokní zámek, stojící v městě Valtice v okrese Břeclav v České republice.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Valtice (zámek) · Vidět víc »

Vasilij Alexejevič Bilbasov

Vasilij Alexejevič Bilbasov (rusky Василий Алексеевич Бильбасов, 19. června 1838, Poltava – 24. června 1904, Pavlovsk) byl ruský historik a publicista, specialista na vládu Kateřiny II. Veliké.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Vasilij Alexejevič Bilbasov · Vidět víc »

Vídeň

Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Vídeň · Vidět víc »

Vídeňská univerzita

Vídeňská univerzita je s přibližně 90 000 studenty a více než 10 000 zaměstnanci největší veřejnou vzdělávací a výzkumnou institucí v Rakousku i ostatních německy mluvících zemích.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Vídeňská univerzita · Vidět víc »

Vranov (okres Brno-venkov)

Vranov je obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Vranov (okres Brno-venkov) · Vidět víc »

Wilhelm Gutmann

Wilhelm Isak Wolf rytíř von Gutmann (13. srpna 1826, Lipník nad Bečvou – 17. května 1895, Vídeň) byl moravský a rakouský podnikatel a průmyslník židovského původu.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a Wilhelm Gutmann · Vidět víc »

1719

1719 (MDCCXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a 1719 · Vidět víc »

1853

1853 (MDCCCLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a 1853 · Vidět víc »

1894

1894 (MDCCCXCIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a 1894 · Vidět víc »

1898

1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a 1898 · Vidět víc »

1907

1907 (MCMVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a 1907 · Vidět víc »

1911

1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a 1911 · Vidět víc »

1923

1923 (MCMXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a 1923 · Vidět víc »

1929

1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a 1929 · Vidět víc »

1938

1938 (MCMXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a 1938 · Vidět víc »

22. červenec

22.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a 22. červenec · Vidět víc »

25. červen

25.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a 25. červen · Vidět víc »

25. červenec

25.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a 25. červenec · Vidět víc »

28. srpen

28.

Nový!!: František I. z Lichtenštejna a 28. srpen · Vidět víc »

OdchozíPřicházející
Ahoj! Jsme na Facebooku teď! »