Rychlejší přístup než prohlížeči!
74 vztahy: Češi, Česká státoprávní demokracie, České Budějovice, Československá národní demokracie, Berlín, Bohumil Němec, Děkan, Doktor medicíny, Filosof, Filosofie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, František Vejdovský, Fyziologie, Hluboká nad Vltavou, Insigniáda, Jan Nepomuk Langhans, Josef Zubatý, Kamil Henner (právník), Lipsko, Milada Marešová, Nacionalismus, Národní myšlenka, Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939), Národní sjednocení, Opatovice (Hrdějovice), Politik, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Profesor, První republika, Rektor, Revoluční národní shromáždění, Senát Parlamentu České republiky, Seznam rektorů Univerzity Karlovy, Spor o rukopisy, Univerzita Karlova, Utrecht, Vídeň, Vitalismus, Vlajka (hnutí), Volby do parlamentu Československé republiky 1920, Zákon o poměru pražských univerzit, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, 1857, 1876, 1877, 1882, 1885, 1888, 1889, ..., 1890, 1895, 1896, 1898, 1899, 1900, 1901, 1904, 1906, 1908, 1911, 1913, 1914, 1918, 1920, 1921, 1925, 1926, 1928, 1929, 1939, 1942, 20. říjen, 6. únor. Rozbalte index (24 více) »
Češi
Češi (archaicky Čechové) jsou západoslovanský národ, žijící převážně na území Česka.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Češi · Vidět víc »
Česká státoprávní demokracie
Zakladatel a předseda strany JUDr. Karel Kramář. Česká státoprávní demokracie (zkráceně ČStD) byla politická strana vytvořená 10. února 1918 sloučením 4 dosavadních stran: Mladočechů, Lidové strany pokrokové na Moravě, Státoprávně pokrokové strany (ta vznikla sloučením Strany státoprávně radikální a radikálně pokrokové) a části České strany pokrokové (realisté).
Nový!!: František Mareš (rektor) a Česká státoprávní demokracie · Vidět víc »
České Budějovice
České Budějovice (v místním nářečí Budějce;, popřípadě) jsou statutární město v okrese České Budějovice a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje.
Nový!!: František Mareš (rektor) a České Budějovice · Vidět víc »
Československá národní demokracie
Československá národní demokracie (ČsND), též Národní demokracie byla prvorepubliková konzervativně-nacionální strana.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Československá národní demokracie · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Berlín · Vidět víc »
Bohumil Němec
Bohumil Němec (12. března 1873 Prasek u Nového Bydžova – 7. dubna 1966 Havlíčkův Brod) byl český botanik, mykolog, pedagog, rektor University Karlovy, svobodný zednář a meziválečný československý politik, který v roce 1935 byl zvažován jako kandidát na prezidenta Československa.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Bohumil Němec · Vidět víc »
Děkan
Děkan (– obojí původním významem „hlava deseti“, převzato do ostatních jazyků:;; italsky a) je titul hodnostáře z univerzitního/vysokoškolského prostředí.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Děkan · Vidět víc »
Doktor medicíny
Lékařka – Virginia Apgarová Doktor medicíny (původně lat., zkratka MUDr. psaná před jménem) je akademický titul udělovaný absolventům vysoké školy v magisterském studijním programu v oblasti všeobecného lékařství.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Doktor medicíny · Vidět víc »
Filosof
#PŘESMĚRUJ Filozof Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Filosof · Vidět víc »
Filosofie
#PŘESMĚRUJ Filozofie Kategorie:Přesměrování z alternativního pravopisu.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Filosofie · Vidět víc »
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (FF MU) je jednou z deseti fakult Masarykovy univerzity.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Filozofická fakulta Masarykovy univerzity · Vidět víc »
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348 (zpočátku označovaná jako fakulta svobodných umění neboli artistická fakulta), je tradičním centrem české vzdělanosti a z hlediska vědeckého výkonu nejvýznamnější humanitní institucí v Česku.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »
František Vejdovský
František Vejdovský (24. října 1849 Kouřim farnosti Kouřim – 4. prosince 1939 Praha) byl český zoolog, profesor na Karlově univerzitě.
Nový!!: František Mareš (rektor) a František Vejdovský · Vidět víc »
Fyziologie
Fyziologie (z řeckého φύσις fýsis ‚živá příroda‘ a λόγος lógos ‚nauka‘, ‚věda‘) je biologický a lékařský vědní obor, který studuje fungování živých organismů a procesy, jež v nich probíhají na úrovni buněk, tkání resp.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Fyziologie · Vidět víc »
Hluboká nad Vltavou
Hluboká nad Vltavou (dříve Fronburg, německy Frauenberg) je město ležící v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, po obou březích řeky Vltavy zhruba 9 km severně od Českých Budějovic.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Hluboká nad Vltavou · Vidět víc »
Insigniáda
Insigniáda je označení pro boj o univerzitní insignie Univerzity Karlovy, který se odehrál v roce 1934.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Insigniáda · Vidět víc »
Jan Nepomuk Langhans
matriční zápis o narození a křtu Jana Nepomuka Langhanse, matrika N 1838-1891 obce Klášter (SOA Zámrsk) Ateliér J. F. Langhans: Ema Destinnová J. F. Langhans: Portrét neznámé dámy Jan Nepomuk Langhans (9. července 1851 Klášter u Vilémova – 22. března 1928 Černošice) byl český portrétní fotograf, zakladatel společnosti J. F. Langhans s vlastními ateliéry v Praze, Jindřichově Hradci, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Náchodě a v Mariánských Lázních.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Jan Nepomuk Langhans · Vidět víc »
Josef Zubatý
Jméno a příjmení Josef Zubatý má více nositelů.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Josef Zubatý · Vidět víc »
Kamil Henner (právník)
Vyšehradském hřbitově v Praze Kamil Henner (2. července 1861 Plzeň – 9. května 1928 Praha) byl český právník, profesor církevního práva na pražské univerzitě, ve školním roce 1914–1915 její rektor.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Kamil Henner (právník) · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Lipsko · Vidět víc »
Milada Marešová
Milada Marešová (16. listopadu 1901, Praha farnosti při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech – 19. února 1987, Praha) byla česká malířka a ilustrátorka.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Milada Marešová · Vidět víc »
Nacionalismus
Revoluce roku 1848 si kladla za cíl sjednocení Německa Nacionalismus, národovectví (z lat. natio, národ), jsou myšlenkové tendence, ideologie a politika zdůrazňující význam národa, tedy sounáležitost skupiny lidí, kteří obvykle (dle různé definice národa) sdílejí společný původ, historii, jazyk, kulturu a území.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Nacionalismus · Vidět víc »
Národní myšlenka
Národní myšlenka je název občanského sdružení, které vydává časopis a spravuje internetové stránky stejného jména.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Národní myšlenka · Vidět víc »
Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)
Národní shromáždění republiky Československé byl nejvyšší zákonodárný sbor Československa v letech 1920–1939.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939) · Vidět víc »
Národní sjednocení
Národní sjednocení byla nacionalisticky orientovaná politická strana působící v době 1. republiky.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Národní sjednocení · Vidět víc »
Opatovice (Hrdějovice)
Opatovice jsou malá vesnice, část obce Hrdějovice v okrese České Budějovice.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Opatovice (Hrdějovice) · Vidět víc »
Politik
První československé republiky. Politik, z řeckého politikos (πολιτικός – občanský, státní, veřejný), polites (πολίτης – občan, krajan), a polis (πόλις – město, obec, stát), je osoba aktivně angažovaná v ovlivňování veřejných pravidel a rozhodování, tj.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Politik · Vidět víc »
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky · Vidět víc »
Profesor
Profesor (z latinského profiteri, přibližně veřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnost vysokoškolského pedagoga, tedy vyšší než docent.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Profesor · Vidět víc »
První republika
První republika je označeníSpojení první republika (.
Nový!!: František Mareš (rektor) a První republika · Vidět víc »
Rektor
Rektor (z lat. rector magnificus, regere) je funkce zpravidla označující nejvyššího představitele vysoké školy.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Rektor · Vidět víc »
Revoluční národní shromáždění
Revoluční národní shromáždění, také Národní shromáždění československé, byl nejvyšší zastupitelský a zákonodárný orgán v době vzniku Československa v letech 1918–1920.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Revoluční národní shromáždění · Vidět víc »
Senát Parlamentu České republiky
Senát Parlamentu České republiky je horní komora Parlamentu České republiky.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Senát Parlamentu České republiky · Vidět víc »
Seznam rektorů Univerzity Karlovy
sv. Václavem, znak Univerzity Karlovy Toto je seznam rektorů Univerzity Karlovy v Praze.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Seznam rektorů Univerzity Karlovy · Vidět víc »
Spor o rukopisy
#PŘESMĚRUJ Spor o Rukopisy.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Spor o rukopisy · Vidět víc »
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Univerzita Karlova · Vidět víc »
Utrecht
Mapa Utrechtu (1649) Vodní kanál, tzv. gracht, v Utrechtu Utrecht (Oudegracht) Utrecht je čtvrté největší město v Nizozemsku, ležící ve stejnojmenné provincii.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Utrecht · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Vídeň · Vidět víc »
Vitalismus
Vitalismus (z latinského vita.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Vitalismus · Vidět víc »
Vlajka (hnutí)
Vlajka bylo malé československé nacionalistické a z části i fašistické hnutí a stejnojmenný časopis.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Vlajka (hnutí) · Vidět víc »
Volby do parlamentu Československé republiky 1920
Volby do parlamentu Československé republiky 1920 se konaly v dubnu 1920, přičemž volby do poslanecké sněmovny se odehrály v neděli 18. dubna 1920 a volby do senátu 25. dubna 1920.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Volby do parlamentu Československé republiky 1920 · Vidět víc »
Zákon o poměru pražských univerzit
Zákon č.
Nový!!: František Mareš (rektor) a Zákon o poměru pražských univerzit · Vidět víc »
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
1.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy · Vidět víc »
1857
1857 (MDCCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1857 · Vidět víc »
1876
1876 (MDCCCLXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1876 · Vidět víc »
1877
1877 (MDCCCLXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1877 · Vidět víc »
1882
1882 (MDCCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1882 · Vidět víc »
1885
1885 (MDCCCLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1885 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1888 · Vidět víc »
1889
1889 (MDCCCLXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1889 · Vidět víc »
1890
1890 (MDCCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1890 · Vidět víc »
1895
1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1895 · Vidět víc »
1896
1896 (MDCCCXCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1896 · Vidět víc »
1898
1898 (MDCCCXCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1898 · Vidět víc »
1899
1899 (MDCCCXCIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1899 · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1900 · Vidět víc »
1901
1901 (MCMI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1901 · Vidět víc »
1904
1904 (MCMIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1904 · Vidět víc »
1906
1906 (MCMVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1906 · Vidět víc »
1908
1908 (MCMVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1908 · Vidět víc »
1911
1911 (MCMXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1911 · Vidět víc »
1913
1913 (MCMXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1913 · Vidět víc »
1914
1914 (MCMXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1914 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1918 · Vidět víc »
1920
1920 (MCMXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1920 · Vidět víc »
1921
1921 (MCMXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1921 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1925 · Vidět víc »
1926
1926 (MCMXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1926 · Vidět víc »
1928
1928 (MCMXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1928 · Vidět víc »
1929
1929 (MCMXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1929 · Vidět víc »
1939
1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1939 · Vidět víc »
1942
1942 (MCMXLII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 1942 · Vidět víc »
20. říjen
20.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 20. říjen · Vidět víc »
6. únor
6.
Nový!!: František Mareš (rektor) a 6. únor · Vidět víc »
