Rychlejší přístup než prohlížeči!
50 vztahy: Antonín Gotthard Schaffgotsch, Arnošt Kryštof z Kounic, Šlechta, Štýrsko, Řád zlatého rouna, Říšská dvorní rada, Římskokatolická církev, Řezno, Císařský komorník, Dolní Rakousy, Dvorská komora, Dvorský hofmistr, Dvorský maršálek, František I. Rakouský, František Lobkowicz (genealog), František Serafín Orsini-Rosenberg, Habsburská monarchie, Jan Josef Khevenhüller-Metsch, Jan Zikmund Khevenhüller-Metsch, Khevenhüller-Metsch, Kníže, Korunní země, Korutany, Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat, Lichtenštejnové, Morava, Moravský Krumlov, Ostravská univerzita, Polní podmaršálek, Portugalsko, Rakousko, Rottalové, Sardinské království, Tajný rada, Vídeň, Zlín, Zlín (zámek), 1737, 1757, 1760, 1764, 1769, 1773, 1774, 1782, 1790, 1791, 1797, 22. prosinec, 3. červenec.
Antonín Gotthard Schaffgotsch
Antonín Gotthard hrabě Schaffgotsch (Antonín Gotthard říšský hrabě ze Schaffgotsche, svobodný pán z Kynastu a Greiffensteinu / Anton Gotthard Graf von Schaffgotsch, Freiherr zu Kynast und Greiffenstein) (16. dubna 1721, Vratislav – 28. ledna 1811, Vídeň) byl rakouský politik a dvořan.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Antonín Gotthard Schaffgotsch · Vidět víc »
Arnošt Kryštof z Kounic
Arnošt Kryštof hrabě (od roku 1794 kníže) z Kounic-Rietbergu (Ernst Christoph Graf (Fürst) von Kaunitz-Rietberg, 6. června 1737, Vídeň – 19. května 1797 tamtéž) byl moravský šlechtic, rakouský diplomat, politik a dvořan.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Arnošt Kryštof z Kounic · Vidět víc »
Šlechta
Italský šlechtic z 15. stol. Šlechta (též nobilita či aristokracie) je mocenský, vládní stav, třída, kasta, soubor jedinců, majících mocenské, právní výsady spojené se šlechtickým titulem a zpravidla i znakem rodu – erbem ve feudální společenské formaci.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Šlechta · Vidět víc »
Štýrsko
Štýrsko je spolková země na jihovýchodě Rakouska.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Štýrsko · Vidět víc »
Řád zlatého rouna
Kolana s odznakem rytíře Řádu zlatého rouna (Vídeňská klenotnice) Řád zlatého rouna je rytířský řád, založený roku 1430, a jako spolek rytířů organizovaný po vzoru duchovních rytířských řádů.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Řád zlatého rouna · Vidět víc »
Říšská dvorní rada
Trakt Říšské kanceláře (Reichskanzleitrakt) vídeňského Hofburgu, kde do roku 1806 zasedala Říšská dvorní rada Říšská dvorní rada, případně říšská dvorská rada, Reichshofrat (zkr. RHR) byla od roku 1495 vedle Říšského komorního soudu, s nímž si někdy konkurovala, jednou ze dvou nejvyšších soudů ve Svaté říši římské národa německého.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Říšská dvorní rada · Vidět víc »
Římskokatolická církev
Římskokatolická církev, označovaná také jako latinská církev (latinsky Ecclesia Latina) je největší autonomní (sui iuris) partikulární církev v rámci katolické církve, „bezpochyby, dalším rozšířením může být římská církev použita jako ekvivalent latinské církve pro patriarchát“ jejíž členové tvoří naprostou většinu z více než 1,3 miliardy pokřtěných římských katolíků ve společenství s papežem v Římě.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Římskokatolická církev · Vidět víc »
Řezno
Řezno (nebo, novolatinsky a v dalších románských jazycích Ratisbona) je bavorské město na Dunaji v Německu.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Řezno · Vidět víc »
Císařský komorník
Císařský komorník, případně císařský komoří (německy kaiserlicher Kämmerer), později císařsko-královský komorník (většinou zapisovaný jako c. k. komorník), případně císařsko-královský komoří (c. k. komoří) byl dvorský úřad původně zajišťující obsluhu v císařských pokojích, který se však od 20.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Císařský komorník · Vidět víc »
Dolní Rakousy
Dolní Rakousy či Dolní Rakousko je spolková země na severovýchodě Rakouska, obklopující svým územím metropoli Vídeň.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Dolní Rakousy · Vidět víc »
Dvorská komora
Dvorská komora (německy Hofkammmer) byl poradní orgán ve věcech finančních zřízený 1. ledna 1527 při dvoře Ferdinanda I. Jeden ze tří ústředních správních úřadů zřízený v předbělohorském období pro všechny země pod vládou Habsburků (ostatní byly tajná rada, dvorská rada vojenská).
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Dvorská komora · Vidět víc »
Dvorský hofmistr
Dvorský hofmistr nebo také nejvyšší hofmistr, královský hofmistr, případně hofmistr královského dvora (německy Oberhofmeister, latinsky magister curiae regiae) byl dvorským, nikoliv zemským úředníkem.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Dvorský hofmistr · Vidět víc »
Dvorský maršálek
Dvorský maršálek (německy Hofmarschall), případně dvorní maršálek nebo také nejvyšší maršálek, královský maršálek, případně maršálek královského dvora byl dvorským, nikoliv zemským úředníkem.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Dvorský maršálek · Vidět víc »
František I. Rakouský
František I. (12. února 1768, Florencie – 2. března 1835, Vídeň) byl v letech 1792–1835 král uherský, chorvatský a český, v letech 1804–1835 císař rakouský, od roku 1815 král lombardsko-benátský a jako František II. v letech 1792–1806 poslední císař Svaté říše římské.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a František I. Rakouský · Vidět víc »
František Lobkowicz (genealog)
František Lobkowicz (9. srpna 1927 Praha – 15. dubna 1998 Praha) byl potomek českého šlechtického rodu Lobkowiczů (dolnobeřkovické větve).
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a František Lobkowicz (genealog) · Vidět víc »
František Serafín Orsini-Rosenberg
František Serafín 2.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a František Serafín Orsini-Rosenberg · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Jan Josef Khevenhüller-Metsch
Jan Josef kníže Khevenhüller-Metsch (Johann Joseph Fürst von Khevenhüller-Metsch; 3. července 1706 Klagenfurt – 18. dubna 1776 Vídeň) byl rakouský šlechtic, diplomat, dvořan a státník, patřil k významným osobnostem doby vlády Marie Terezie.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Jan Josef Khevenhüller-Metsch · Vidět víc »
Jan Zikmund Khevenhüller-Metsch
Jan Zikmund Bedřich kníže Khevenhüller-Metsch (Johann Sigmund Friedrich Reichsfürst von Khevenhüller-Metsch, Graf von Hohen Osterwitz; 23. května 1732 Vídeň – 15. června 1801 Klagenfurt) byl rakouský šlechtic a diplomat ve službách Habsburků.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Jan Zikmund Khevenhüller-Metsch · Vidět víc »
Khevenhüller-Metsch
#PŘESMĚRUJ Khevenhüllerové.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Khevenhüller-Metsch · Vidět víc »
Kníže
hodnostní korunka mediatizovaných knížectví hodnostní klobouk Kníže, v ženské podobě kněžna, je označení vysokého šlechtického titulu.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Kníže · Vidět víc »
Korunní země
Chorvatsko-Slavonsko 18. Bosna a Hercegovina Habsburská monarchie se členila na různě velké územní celky, označované jako korunní země (německy Kronland, pl. Kronländer).
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Korunní země · Vidět víc »
Korutany
Korutany či Korutansko (německy Kärnten, slovinsky Koroška) jsou spolková země na jihu Rakouska.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Korutany · Vidět víc »
Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat
Leopold Vilém hrabě Krakowský z Kolowrat (31. prosince 1727 Praha – 2. listopadu 1809 Vídeň) byl český šlechtic z rodu Krakowských z Kolowrat, politik a zakladatel tabákové továrny a jehlové továrny, první svého druhu v Evropě, v Golčově Jeníkově.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat · Vidět víc »
Lichtenštejnové
Dolním Rakousku Vlajka Lichtenštejnska Zámek Valtice, hlavní sídlo rodiny Lichtenštejnů do roku 1945 Lichtenštejnové (či německy (von) Liechtenstein) je knížecí rod panující v Lichtenštejnsku a vlastnící další značný majetek zejména v Rakousku, dříve i na Moravě.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Lichtenštejnové · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Morava · Vidět víc »
Moravský Krumlov
Moravský Krumlov (německy Mährisch Kromau) je město v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji, 27 km jihozápadně od Brna na řece Rokytná.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Moravský Krumlov · Vidět víc »
Ostravská univerzita
Ostravská univerzita je veřejná vysoká škola sídlící v Ostravě, založena byla roku 1991.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Ostravská univerzita · Vidět víc »
Polní podmaršálek
Polní podmaršál(ek) (v němčině Feldmarschalleutnant, FML) byla generálská hodnost, například v rakouské císařsko-královské armádě, zpravidla velitel divize.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Polní podmaršálek · Vidět víc »
Portugalsko
Portugalsko, plným názvem Portugalská republika (portugalsky), je stát ležící na Pyrenejském poloostrově v jihozápadní Evropě, jehož území zahrnuje také makaronéská souostroví Azory a Madeira.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Portugalsko · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Rakousko · Vidět víc »
Rottalové
Rottalové (německy Rottal, ale též Rotthal či Rothal) byli původem rakouský šlechtický rod, od počátku 17. století usazený na Moravě.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Rottalové · Vidět víc »
Sardinské království
Sardinské království, též království Sardinie (italsky Regno di Sardegna), do roku 1479 známé jako Sardinsko-korsické království (latinsky Regnum Sardiniae et Corsicae); od roku 1848 pak jako sardinsko-piemontské, bylo v letech 1324–1861 království v severní Itálii, ze kterého později vzniklo Italské království a tím i dnešní italský stát.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Sardinské království · Vidět víc »
Tajný rada
Císařský tajný rada (německy kaiserlicher Geheimrat, starým pravopisem Geheimrath), později císařsko-královský tajný rada (většinou zapisovaný jako c. k. tajný rada) a konečně císařský a královský tajný rada (c. a k. tajný rada) byl původně rádcem císaře, členem dvorského úřadu zvaného tajná rada, který založil Ferdinand I. Habsburský (římským králem v letech 1531–1564, císařem od roku 1556) v roce 1527.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Tajný rada · Vidět víc »
Vídeň
Vídeň (rakousko-bavorsky Wean) je hlavní a největší město a jedna z devíti spolkových zemí Rakouska.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Vídeň · Vidět víc »
Zlín
Zlín (v letech 1949–1989 Gottwaldov) je statutární město na východě Moravy.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Zlín · Vidět víc »
Zlín (zámek)
Zámek Zlín je čtyřkřídlý zámek v barokně-klasicistním slohu s vnitřním nádvořím.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a Zlín (zámek) · Vidět víc »
1737
1737 (MDCCXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a 1737 · Vidět víc »
1757
1757 (MDCCLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a 1757 · Vidět víc »
1760
1760 (MDCCLX) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a 1760 · Vidět víc »
1764
1764 (MDCCLXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a 1764 · Vidět víc »
1769
1769 (MDCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a 1769 · Vidět víc »
1773
1773 (MDCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a 1773 · Vidět víc »
1774
1774 (MDCCLXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a 1774 · Vidět víc »
1782
1782 (MDCCLXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a 1782 · Vidět víc »
1790
1790 (MDCCXC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a 1790 · Vidět víc »
1791
1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a 1791 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a 1797 · Vidět víc »
22. prosinec
22.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a 22. prosinec · Vidět víc »
3. červenec
3.
Nový!!: František Xaver Khevenhüller-Metsch a 3. červenec · Vidět víc »
