Rychlejší přístup než prohlížeči!
28 vztahy: Académie des inscriptions et belles-lettres, Albánština, Aschaffenburg, August Schleicher, August Wilhelm Schlegel, Berlín, Fonologie, Indoevropeistika, Indoevropské jazyky, Keltské jazyky, Lingvistika, Londýn, Mahábhárata, Mohuč, Německo, Paříž, Pruská akademie věd, Sanskrt, Silvestre de Sacy, Srovnávací jazykověda, Staroslověnština, Wilhelm von Humboldt, William Jones (filolog), 14. září, 1791, 1816, 1867, 23. říjen.
Académie des inscriptions et belles-lettres
Institut de France v Paříži, sídlo Académie des inscriptions et belles-lettres Académie des inscriptions et belles-lettres (česky Akademie písemností a krásné literatury) byla založena v roce 1663 jako jedna z pěti akademií spadajících pod francouzský Institut de France.
Nový!!: Franz Bopp a Académie des inscriptions et belles-lettres · Vidět víc »
Albánština
Albánština (albánsky gjuha shqipe nebo shqip) je indoevropský jazyk, kterým mluví přes 6 milionů lidí v Albánii a Kosovu.
Nový!!: Franz Bopp a Albánština · Vidět víc »
Aschaffenburg
Aschaffenburg je město v německé spolkové zemi Bavorsko, na soutoku řek Mohan a Aschaff.
Nový!!: Franz Bopp a Aschaffenburg · Vidět víc »
August Schleicher
Schleicherovo dělení jazyků (In: ''Compendium der vergleichenden grammatik der indogermanischen sprachen'') August Schleicher (19. února 1821, Meiningen – 6. prosince 1868, Jena) byl německý jazykovědec, který je spolu s Franzem Boppem považován za průkopníka indoevropeistiky.
Nový!!: Franz Bopp a August Schleicher · Vidět víc »
August Wilhelm Schlegel
August Wilhelm von Schlegel (8. září 1767 Hannover – 12. května 1845 Bonn) byl německý literární historik, překladatel z angličtiny a španělštiny, spisovatel, indolog a filozof.
Nový!!: Franz Bopp a August Wilhelm Schlegel · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Franz Bopp a Berlín · Vidět víc »
Fonologie
Fonologie (fonémika) či hláskosloví je lingvistická věda, která podobně jako fonetika zkoumá zvukovou stránku přirozeného jazyka.
Nový!!: Franz Bopp a Fonologie · Vidět víc »
Indoevropeistika
Indoevropeistika, někdy též indoeuropeistika, je nauka zkoumající indoevropské jazyky.
Nový!!: Franz Bopp a Indoevropeistika · Vidět víc »
Indoevropské jazyky
Indoevropská jazyková rodina (tento pojem zavedl poprvé roku 1813 Thomas Young) je skupina jazyků, které se společně vyvíjely v rozsáhlých oblastech Eurasie z předpokládaného indoevropského prajazyka.
Nový!!: Franz Bopp a Indoevropské jazyky · Vidět víc »
Keltské jazyky
Místa v Evropě, kde dnes najdeme keltské národy. Keltské jazyky, které se vyvinuly z protokeltštiny, představují starobylou větev indoevropské jazykové rodiny.
Nový!!: Franz Bopp a Keltské jazyky · Vidět víc »
Lingvistika
Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.
Nový!!: Franz Bopp a Lingvistika · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Franz Bopp a Londýn · Vidět víc »
Mahábhárata
Rukodělná ilustrace zachycující bitvu na Kuruovském poli Krišna a Ardžuna v bitvě na Kuruovském poli Mahábhárata, doslova Velké vyprávění o Bháratovcích (dévanágarí: महाभारत) je spolu s Rámajánou jedním z hlavních staroindických eposů.
Nový!!: Franz Bopp a Mahábhárata · Vidět víc »
Mohuč
Mohuč (německy Mainz) je hlavní město německé spolkové země Porýní-Falc.
Nový!!: Franz Bopp a Mohuč · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Franz Bopp a Německo · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Franz Bopp a Paříž · Vidět víc »
Pruská akademie věd
Královská Pruská akademie věd byla založena 11. června 1700 braniborským kurfiřtem Fridrichem III. podle plánů Gottfrieda Wilhelma Leibnize a Daniela Ernsta Jablonského v Berlíně jako Kurfiřtská braniborská společnost věd.
Nový!!: Franz Bopp a Pruská akademie věd · Vidět víc »
Sanskrt
Sanskrt, v písmu dévanágarí संस्कृतम्, v transliteraci saṃskṛtam (IAST) či saṁskr̥tam (ISO 15919), v české transkripci samskrtam/sanskrtam, je jeden z nejstarších starých jazyků.
Nový!!: Franz Bopp a Sanskrt · Vidět víc »
Silvestre de Sacy
Antoine Isaac, baron Silvestre de Sacy (21. září 1758 Paříž – 21. února 1838 Paříž) byl francouzský filolog, překladatel a polyglot který je považován za zakladatele moderní arabistiky a který měl zásadní vliv na rozvoj orientalistiky.
Nový!!: Franz Bopp a Silvestre de Sacy · Vidět víc »
Srovnávací jazykověda
#PŘESMĚRUJ komparativní lingvistika.
Nový!!: Franz Bopp a Srovnávací jazykověda · Vidět víc »
Staroslověnština
Staroslověnština neboli stará církevní slovanština je nejstarší slovanský spisovný jazyk.
Nový!!: Franz Bopp a Staroslověnština · Vidět víc »
Wilhelm von Humboldt
Friedrich Wilhelm Christian Karl Ferdinand von Humboldt (22. června 1767 Postupim – 8. dubna 1835 Berlín) byl německý (pruský) diplomat, filozof, zakladatel Humboldtovy univerzity v Berlíně, přítel Goetha a Schillera a v neposlední řadě německý jazykovědec, který evropským zájemcům přiblížil baskičtinu.
Nový!!: Franz Bopp a Wilhelm von Humboldt · Vidět víc »
William Jones (filolog)
Jonesův hrob v Kalkatě Sir William Jones (28. září 1746 Londýn – 27. dubna 1794 Kalkata) byl anglický právník, indolog, indoevropeista, básník a šachový historik.
Nový!!: Franz Bopp a William Jones (filolog) · Vidět víc »
14. září
14.
Nový!!: Franz Bopp a 14. září · Vidět víc »
1791
1791 (MDCCXCI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Franz Bopp a 1791 · Vidět víc »
1816
1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Franz Bopp a 1816 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Franz Bopp a 1867 · Vidět víc »
23. říjen
23.
Nový!!: Franz Bopp a 23. říjen · Vidět víc »
