Rychlejší přístup než prohlížeči!
89 vztahy: Alžběta Sasko-Hildburghausenská, Anglie, Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Arnošt August II. Sasko-Výmarsko-Eisenašský, August Vilém Pruský (1722-1758), Augusta Sasko-Výmarská, Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská, Šarlota Pruská (1860–1919), Žofie Dorota Württemberská, Bedřiška Braniborsko-Schwedtská, Berlín, Bernard III. Sasko-Meiningenský, Bitva u Hradce Králové, Císař, Chirurgie, Diagnóza, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich II. Evžen Württemberský, Fridrich Karel Hesenský, Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém III., Hermína Reusská, Hohenzollernové, Hrtan, Irena Hesensko-Darmstadtská, Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský, Jindřich Pruský (1862–1929), Kanyla, Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský, Karel II. Meklenbursko-Střelický, Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický, Karolína Falcko-Zweibrückenská, Kateřina II. Veliká, Konstantin I. Řecký, Konzervatismus, Korunní princ, Král, Královská Výsost, Leonhard von Blumenthal, Liberalismus, Londýn, Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Luisa Hesensko-Darmstadtská (1757–1830), Luisa Meklenbursko-Střelická, Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská, Marie Pavlovna Romanovová, Markéta Pruská, Militarismus, ..., Německé císařství, Otto von Bismarck, Pacifismus, Pavel I. Ruský, Petr III. Ruský, Postupim, Prusko, Prusko-francouzská válka, První světová válka, Rakousko, Rakovina, Robert von Puttkamer, San Remo, Seznam hlav řeckého státu, Seznam představitelů Německa, Seznam pruských panovníků, Sofie Pruská, St James's Palace, Stratég, Tracheotomie, Výsost, Veličenstvo, Viktorie, Viktorie (britská královna), Viktorie Pruská, Viktorie Sasko-Koburská, Vilém I. Pruský, Vilém II. Pruský, 15. červen, 18. červen, 18. říjen, 1831, 1858, 1866, 1870, 1871, 1887, 1888, 9. březen. Rozbalte index (39 více) »
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
Alžběta Albertina Sasko-Hildburghausenská (4. srpna 1713, Hildburghausen, Durynsko, Německo – 29. června 1761, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla princezna Sasko-Hildburghausenská a v manželství vévodkyně Meklenbursko-Střelická.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Alžběta Sasko-Hildburghausenská · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Anglie · Vidět víc »
Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (24. října 1739, Wolfenbüttel – 10. dubna 1807, Výmar) byla německá princezna a hudební skladatelka.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Arnošt August II. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Arnošt August II.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Arnošt August II. Sasko-Výmarsko-Eisenašský · Vidět víc »
August Vilém Pruský (1722-1758)
#PŘESMĚRUJ August Vilém Pruský (1722–1758).
Nový!!: Fridrich III. Pruský a August Vilém Pruský (1722-1758) · Vidět víc »
Augusta Sasko-Výmarská
Augusta Sasko-Výmarská, plným jménem: Augusta Marie Luise Katharina von Sachsen-Weimar-Eisenach (30. září 1811 Výmar – 7. ledna 1890 Berlín) byla rodem saská princezna a sňatkem s pruským králem a německým císařem Vilémem I. pruská královna a německá císařovna.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Augusta Sasko-Výmarská · Vidět víc »
Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská (Auguste Viktoria Friederike Luise Feodora Jenny; 22. říjen 1858, Lubsko, Prusko – 11. duben 1921, Doorn, Nizozemsko) byla poslední německá císařovna a pruská královna. Byla první manželkou posledního německého císaře a pruského krále Viléma II.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská · Vidět víc »
Šarlota Pruská (1860–1919)
Šarlota Pruská (Viktorie Alžběta Augusta Šarlota Pruská, 24. července 1860, Postupim — 1. listopadu 1919, Baden-Baden) byla vnučka britské královny Viktorie, manželka Bernarda III. a tím pádem také poslední vévodkyně Sasko-meiningenská.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Šarlota Pruská (1860–1919) · Vidět víc »
Žofie Dorota Württemberská
Žofie Dorota Württemberská (25. října 1759, Štětín – 5. listopadu 1828, Pavlovsk) byla württemberská princezna, která se provdala za ruského cara Pavla I. a přijala jméno Marie Fjodorovna.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Žofie Dorota Württemberská · Vidět víc »
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Bedřiška Dorota Sofie Braniborsko-Schwedtská (18. prosince 1736, Schwedt – 9. března 1798, Stuttgart) byla hohenzollernská princezna, neteř pruského krále Fridricha II. ''Velikého'' a provdaná württemberská vévodkyně.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Bedřiška Braniborsko-Schwedtská · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Berlín · Vidět víc »
Bernard III. Sasko-Meiningenský
Bernard III.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Bernard III. Sasko-Meiningenský · Vidět víc »
Bitva u Hradce Králové
Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) byla po bitvě u Lipska druhá největší bitva 19.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Bitva u Hradce Králové · Vidět víc »
Císař
Obecná hodnostní koruna císařství vychází tvarově z mitrové koruny rakouského a ruského císaře. Vedle této obecné koruny užívali císařové v erbu také své koruny v reálné podobě Císař je nejvyšší panovnická hodnost.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Císař · Vidět víc »
Chirurgie
Chirurg a průkopník kardiochirurgie Michael E. DeBakey náhled Chirurgie je pojem pocházející ze starořeckého termínu cheirourgia, vzniklého kombinací slov cheir (ruka) a ergein (pracovat) (doslova tedy „ruční práce“).
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Chirurgie · Vidět víc »
Diagnóza
Diagnóza (z řec. διαγνώσις dia-gnósis, roz-poznání, rozlišení, vyšetření) znamená soustavné určování a klasifikaci nějakého obvykle nežádoucího stavu, zejména nemoci, případně i poruchy nebo poškození.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Diagnóza · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich II. Evžen Württemberský
Fridrich II.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Fridrich II. Evžen Württemberský · Vidět víc »
Fridrich Karel Hesenský
Fridrich Karel Hesenský (německy Friedrich Karl Ludwig Konstantin von Hessen; finsky Fredrik Kaarle; 1. května 1868 Panker – 28. května 1940 Kassel) byl německý šlechtic a voják, na konci první světové války nakrátko také finský král (říjen až prosinec 1918).
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Fridrich Karel Hesenský · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Hermína Reusská
Hermína Reusská (17. prosince 1887 – 7. srpna 1947), ovdovělá kněžna Schönaich-Carolath, byla druhou manželkou Viléma II. Pruského, za kterého se provdala čtyři roky po jeho abdikaci.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Hermína Reusská · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Hohenzollernové · Vidět víc »
Hrtan
Hrtan (larynx) je chrupavkami vyztužená trubice, kterou prochází vzduch do průdušnice a následně do plic.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Hrtan · Vidět víc »
Irena Hesensko-Darmstadtská
Irena Hesensko-Darmstadtská (německy Irene Luise Maria Anna Prinzessin von Hessen und bei Rhein) (11. června 1866, Darmstadt – 11. listopadu 1953) byla rodem hesenská a sňatkem pruská princezna.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Irena Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský (11. července 1722, Darmstadt – 21. června 1782, Darmstadt) byl hesensko-darmstadtským princem.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Jindřich Pruský (1862–1929)
Princ Jindřich Pruský (německy Albert Wilhelm Heinrich von Preußen; 14. srpna 1862 Berlín – 20. dubna 1929 Barkelsby) byl mladší bratr německého císaře Viléma II. z rodu Hohenzollernů a pruský princ.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Jindřich Pruský (1862–1929) · Vidět víc »
Kanyla
Kanyla Kanyla (z latinského „cannulae“, píšťalky) je trubice, která se vsouvá do těla (lidského nebo zvířecího), obvykle pro zavádění nebo odstraňování tekutin nebo získávání informací.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Kanyla · Vidět víc »
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Karel Bedřich Sasko-Výmarsko-Eisenašský (německy Carl Friedrich von Sachsen-Weimar-Eisenach, 2. února 1783, Výmar – 8. července 1853, Výmar) byl v letech 1828 až 1853 sasko-výmarsko-eisenašským velkovévodou.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský · Vidět víc »
Karel II. Meklenbursko-Střelický
Karel II. (10. října 1741 – 6. listopadu 1816) byl meklenbursko-střelický velkovévoda vládnoucí v letech 1794 až 1816.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Karel II. Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický (Herzog Carl Ludwig Friedrich zu Mecklenburg, Prinz von Mirow) 23. února 1708, Neustrelitz, Meklenbursko-Přední Pomořansko – 5. června 1752, Mirow, Meklenbursko-Přední Pomořansko) byl člen dynastie Meklenburských a otec Šarloty, královny Británie a Hannoverska.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický · Vidět víc »
Karolína Falcko-Zweibrückenská
Karolína Falcko-Zweibrückenská (9. března 1721, Štrasburk – 30. března 1774, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lantkraběte a jednou z nejučenějších žen své doby.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Karolína Falcko-Zweibrückenská · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Konstantin I. Řecký
Konstantin I. (2. srpna 1868, Athény, Řecko – 11. ledna 1923, Palermo, Itálie) byl řecký král v letech 1913–1917 a 1920–1922.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Konstantin I. Řecký · Vidět víc »
Konzervatismus
Edmund Burke, zakladatel konzervativního myšlení Konzervatismus nebo konservativismus (z lat. conservare, uchovávat) je vedle liberalismu a socialismu jednou ze tří hlavních politických ideologií.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Konzervatismus · Vidět víc »
Korunní princ
William, princ z Walesu, následník britského trůnu Korunní princ je označení následníka trůnu.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Korunní princ · Vidět víc »
Král
Český král Jiří z Poděbrad alt.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Král · Vidět víc »
Královská Výsost
Jeho/Její královská Výsost (anglicky: His/Her Royal Highness (HRH); německy: Königliche Hoheit (KH)) je oslovení používané v monarchiích nebo v panovnických rodech pro korunního prince, korunní princeznu a ostatní syny a dcery vládnoucího krále.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Královská Výsost · Vidět víc »
Leonhard von Blumenthal
Leonhard von Blumenthal (30. červenec 1810 Schwedt - 22. prosinec 1900 Quellendorf) byl pruský polní maršál.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Leonhard von Blumenthal · Vidět víc »
Liberalismus
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Liberalismus · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Londýn · Vidět víc »
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík IX.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Luisa Hesensko-Darmstadtská (1757–1830)
Luisa Hesensko-Darmstadtská (30. ledna 1757, Berlín – 14. října 1830) byla dcera Ludvika IX., lankraběte Hesensko-Darmstadtského, a jeho manželky Karolíny, hraběnky Falcko-Zweibrückenské.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Luisa Hesensko-Darmstadtská (1757–1830) · Vidět víc »
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská (16. března 1729 – 11. března 1818) byla dědičkou baronství Broich a sňatkem hesensko-darmstadtskou princeznou.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská · Vidět víc »
Marie Pavlovna Romanovová
#PŘESMĚRUJ Marie Pavlovna Ruská.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Marie Pavlovna Romanovová · Vidět víc »
Markéta Pruská
Markéta Pruská (Markéta Beatrice Feodora Pruská, 22. dubna 1872, Postupim — 22. ledna 1954, Kronberg im Taunus) byla dcera Fridricha III., německého císaře, a jeho manželky Viktorie Sasko-Koburské, která byla dcerou britské královny Viktorie.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Markéta Pruská · Vidět víc »
Militarismus
Severní Koreji SS na Reichsparteitagu 1935 Vojenská přehlídka v Moskvě Militarismus (z lat. militaris, vojenský) je takové pojetí a praxe politiky, v němž stojí na předním místě vojenská síla a armáda.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Militarismus · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Německé císařství · Vidět víc »
Otto von Bismarck
Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen, Pruské království – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatel sjednoceného Německa.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Otto von Bismarck · Vidět víc »
Pacifismus
Jeden ze symbolů míru, spojovaný s pacifismem (původně logo britské kampaně ''Campaign for Nuclear Disarmament, navržený v roce 1958 Geraldem Holtomem Mezináboženská setkání v Assisi Pacifismus (z lat. pacificus, smiřující, od pacem facere, sjednat mír) je postoj, který odmítá válku a násilí; je přesvědčen o možnosti mírumilovného řešení mezinárodních sporů za každých podmínek a okolností.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Pacifismus · Vidět víc »
Pavel I. Ruský
Pavel I. Petrovič (Petrohrad – tamtéž) byl ruský car z dynastie holštýnsko‑gotorpských Romanovců.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Pavel I. Ruský · Vidět víc »
Petr III. Ruský
Petr III.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Petr III. Ruský · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Postupim · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Prusko · Vidět víc »
Prusko-francouzská válka
Prusko-francouzská válka nebo francouzsko-německá válka,, ve Francii často označovaná jako válka z roku 1870 (guerre de 1870), byl konflikt mezi Druhým francouzským císařstvím (později Třetí republikou) a německými státy severoněmeckého spolku vedenými pruským královstvím.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Prusko-francouzská válka · Vidět víc »
První světová válka
První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka) byl globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a První světová válka · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Rakousko · Vidět víc »
Rakovina
Normální buňky reagují na neopravitelné poškození programovou smrtí – apoptózou. Nádorové buňky jsou k mechanismům apoptózy jen omezeně vnímavé Rakovina nebo přesněji nádorové onemocnění je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá populace vlastních buněk organismu se vymkne kontrole a začne relativně autonomně růst, ačkoli za normálních okolností jsou buňky schopny svou mutaci detekovat a opravit, nebo samy sebe zničit apoptózou.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Rakovina · Vidět víc »
Robert von Puttkamer
Robert Viktor von Puttkamer (5. květen 1828, Frankfurt nad Odrou – 15. březen 1900, Karzin, Pomořany) byl pruský státník.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Robert von Puttkamer · Vidět víc »
San Remo
#PŘESMĚRUJ Sanremo.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a San Remo · Vidět víc »
Seznam hlav řeckého státu
Seznam hlav řeckého státu od jeho založení po současnou dobu.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Seznam hlav řeckého státu · Vidět víc »
Seznam představitelů Německa
Seznam představitelů Německa je přehled hlav v čele Německa od vzniku Německého císařství v roce 1871 až po současnost.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Seznam představitelů Německa · Vidět víc »
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Seznam pruských panovníků · Vidět víc »
Sofie Pruská
Sofie Pruská (Sofie Dorotea Ulrika Alice, řecky: Σοφία;; 14. června 1870, Postupim – 13. ledna 1932, Frankfurt nad Mohanem) byla v letech 1913 až 1917 a v letech 1920 až 1922 jako manželka krále Konstantina I. řeckou královnou.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Sofie Pruská · Vidět víc »
St James's Palace
St.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a St James's Palace · Vidět víc »
Stratég
Stratég (starořecky: στρατηγός, stratégos (novořecky: stratigós), mn. č. starořec.: στρατηγοί, stratégoi (novořec.: stratijí)) byl ve starověkém Řecku titul velitele armády.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Stratég · Vidět víc »
Tracheotomie
Tracheotomie Tracheotomie je chirurgický zákrok, který slouží k otevření přístupu (vytvoření otvoru) do průdušnice a k zajištění dýchání.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Tracheotomie · Vidět víc »
Výsost
Výsost (obvykle předchází Jeho nebo Její) je šlechtický, resp.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Výsost · Vidět víc »
Veličenstvo
Veličenstvo (obvykle předchází Jeho nebo Její) je panovnický titul (oslovení) který přísluší zejména králům a císařům.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Veličenstvo · Vidět víc »
Viktorie
Vlastní dívčí jméno Viktorie pochází z latiny, kde victoria znamená „vítězství“.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Viktorie · Vidět víc »
Viktorie (britská královna)
Královna Viktorie (24. května 1819, Londýn, Spojené království – 22. ledna 1901, ostrov Wight), narozená jako Alexandrina Victoria, byla královna Spojeného království Velké Británie a Irska od 20. června 1837 a první císařovna Indie od 1. května 1876, obojí do své smrti.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Viktorie (britská královna) · Vidět víc »
Viktorie Pruská
Viktorie Pruská (Frederika Amálie Vilemína Viktorie; 12. dubna 1866, Postupim – 13. listopadu 1929, Bonn) byla druhou dcerou německého císaře a pruského krále Fridricha III. a jeho manželky Viktorie Sasko-Koburské, dcery královny Viktorie.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Viktorie Pruská · Vidět víc »
Viktorie Sasko-Koburská
Viktorie, královská princezna (Victoria Adelaida Marie Luisa; 21. listopadu 1840, Buckinghamský palác, Londýn – 5. srpna 1901, Kronberg im Taunus), byla jako manželka německého císaře Fridricha III. německá císařovna a pruská královna.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Viktorie Sasko-Koburská · Vidět víc »
Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín – 9. března 1888, Berlín) byl pruský král (1861–1888) a první německý císař (1871–1888).
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Vilém I. Pruský · Vidět víc »
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a Vilém II. Pruský · Vidět víc »
15. červen
15.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a 15. červen · Vidět víc »
18. červen
18.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a 18. červen · Vidět víc »
18. říjen
18.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a 18. říjen · Vidět víc »
1831
1831 (MDCCCXXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a 1831 · Vidět víc »
1858
1858 (MDCCCLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a 1858 · Vidět víc »
1866
1866 (MDCCCLXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a 1866 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a 1870 · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a 1871 · Vidět víc »
1887
1887 (MDCCCLXXXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a 1887 · Vidět víc »
1888
1888 (MDCCCLXXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a 1888 · Vidět víc »
9. březen
9.
Nový!!: Fridrich III. Pruský a 9. březen · Vidět víc »
