Rychlejší přístup než prohlížeči!
93 vztahy: Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660), Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská, Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Alžběta Stuartovna, Amálie zu Solms-Braunfels, Anglie, Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská, Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský, August II. Silný, Žofie Šarlota Hannoverská, Žofie Dorotea Hannoverská, Žofie Dorotea z Celle, Žofie Hannoverská, Červený šátek, Berlín, Bitva u Štěrbohol, Bitva u Chotusic, Bitva u Kolína, Bitva u Lovosic, Bitva u Mollwitz, Christian Wolff, Cirksenové, Doba pobělohorská, Drážďany, Elegance, Empirismus, Exulanti, Flétna, Francie, Francouzština, Frederik Hendrik Oranžský, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Fridrich Falcký, Fridrich I. Pruský, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém I. Braniborský, Fridrich Vilém II., Friedrichův Hradec, Habsburská monarchie, Hohenzollernové, Homosexualita, Immanuel Kant, Index librorum prohibitorum, Jiří Brunšvicko-Lüneburský, Jiří I., Jiří Vilém Braniborský, Johann Sebastian Bach, Josef II., Karolína Falcko-Zweibrückenská, Kateřina II. Veliká, ..., Kostřín, Kurfiřt, Latina, Lilek brambor, Luisa Henrietta Oranžská, Melancholie, Metafyzika, Němčina, Neuchâtel (kanton), Niccolò Machiavelli, Osvícenství, Polsko, Postupim, Princ, Pruské království, Prusko, První dělení Polska, Racionalismus, Rakousko, Sanssouci, Saské kurfiřtství, Sedmiletá válka, Seznam pruských panovníků, Slezsko, Stanislav I. Leszczyński, Válka o bavorské dědictví, Války o rakouské dědictví, Východní Frísko, Vilemína Pruská (1709–1758), Voltaire, 12. červen, 17. srpen, 1712, 1728, 1730, 1732, 1733, 1736, 1740, 1786, 18. století, 24. leden, 31. květen. Rozbalte index (43 více) »
Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660)
Alžběta Šarlota Falcká (Elisabeth Charlotte von der Pfalz) (19. listopadu 1597 Neumarkt, Horní Falc – 25. dubna 1660 Krosno Odrzańskie) byla pruská vévodkyně a braniborská kurfiřtka, matka braniborského „Velkého kurfiřta“ Fridricha Viléma I.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Alžběta Šarlota Falcká (1597–1660) · Vidět víc »
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská (Elisabeth Christine von Braunschweig-Wolfenbüttel-Bevern) (8. listopadu 1715 – 13. ledna 1797, Berlín) byla rodem princezna Brunšvicko-Wolfenbüttelská a sňatkem s pruským králem Fridrichem II. Velikým pruská královna.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská · Vidět víc »
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Alžběta Kristýna (28. srpna 1691 Brunšvik – 21. prosince 1750 Vídeň) byla brunšvicko-wolfenbüttelskou princeznou z dynastie Welfů a provdanou císařovnou Svaté říše římské, královnou německou, českou, uherskou, chorvatskou, sardinskou, neapolskou a sicilskou.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Alžběta Stuartovna
Alžběta Stuartovna (19. srpna 1596, Fife, Skotsko – 13. února 1662, Londýn) byla dcera skotského a později také anglického krále Jakuba I. Stuarta a Anny Dánské.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Alžběta Stuartovna · Vidět víc »
Amálie zu Solms-Braunfels
Amálie zu Solms-Braunfels (31. srpna 1602, Braunfels – 8. září 1675, den Haag), hraběnka Solms-Braunfels, byla manželka Frederika Hendrika Oranžského, nizozemského místodržitele.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Amálie zu Solms-Braunfels · Vidět víc »
Anglie
Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Anglie · Vidět víc »
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská (30. července 1601, Darmstadt – 6. května 1659, Herzberg am Harz) byla dcerou lankraběte Ludvíka V. Hesensko-Darmstadtského a Magdaleny Braniborské.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský (něm. Ernst August, 20. listopadu 1629, Herzberg am Harz – 23. leden 1698, Herrenhausen) byl od roku 1679 brunšvicko-lüneburský vévoda a kníže calenberský a první hannoverský kurfiřt od roku 1692 do své smrti.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský · Vidět víc »
August II. Silný
Fridrich August I., známý jako August II.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a August II. Silný · Vidět víc »
Žofie Šarlota Hannoverská
Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Žofie Šarlota Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea z Celle
Žofie Dorotea z Celle Žofie Dorotea z Celle, německy Prinzessin Sophie Dorothea von Braunschweig-Lüneburg-Celle (15. září 1666, Celle – 13. listopadu 1726, Ahlden) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a sňatkem hannoverská kurfiřtka a nekorunovaná královna Velké Británie.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Žofie Dorotea z Celle · Vidět víc »
Žofie Hannoverská
Žofie Hannoverská (14. října 1630, Haag – 8. června 1714, Hannover) byla rodem falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, matka britského krále Jiřího I.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Žofie Hannoverská · Vidět víc »
Červený šátek
pruské armády Červený šátek na krku býval viditelným znakem rekruta (odvedence do armády) pruské infanterie.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Červený šátek · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Berlín · Vidět víc »
Bitva u Štěrbohol
Bitva u Štěrbohol se odehrála 6. května 1757.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Bitva u Štěrbohol · Vidět víc »
Bitva u Chotusic
Fridrich II. Veliký Karel Lotrinský Mapa bitvy 17. května 1742 se u obce Chotusice, nedaleko Čáslavi, na tehdejším Chrudimsku, střetla vojska pruského krále Fridricha II. s habsburskou armádou Karla Lotrinského, švagrem rakouské panovnice Marie Terezie, v bitvě, která měla definitivně rozhodnout o osudu Slezska.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Bitva u Chotusic · Vidět víc »
Bitva u Kolína
Památník bitvy u vesnice Křečhoř Památník bitvy, Bedřichov Bitva u Kolína proběhla 18. června 1757, kdy se nedaleko Kolína střetla vojska pruského krále Fridricha II. s rakouskou armádou polního maršála Leopolda Dauna, posílenou o saské jezdecké pluky.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Bitva u Kolína · Vidět víc »
Bitva u Lovosic
Bitva u Lovosic byla první bitva sedmileté války.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Bitva u Lovosic · Vidět víc »
Bitva u Mollwitz
Bitva u Mollwitz (Molvic), svedená 10. dubna 1741, byla prvním větším střetnutím rakouských a pruských vojsk ve válce o rakouské dědictví.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Bitva u Mollwitz · Vidět víc »
Christian Wolff
Christian Wolff (24. ledna 1679 Vratislav – 9. května 1754 Halle) byl německý osvícenský filozof.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Christian Wolff · Vidět víc »
Cirksenové
Cirksenové byli rodem vládnoucím ve Východním Frísku do roku 1744, kdy zemřel poslední mužský člen rodu.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Cirksenové · Vidět víc »
Doba pobělohorská
kostele Panny Marie Vítězné Doba pobělohorská je označení pro období české historie po bitvě na Bílé hoře v roce 1620, jejíž důsledky měly zásadní vliv na politické, náboženské, společenské i kulturní poměry českých zemí.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Doba pobělohorská · Vidět víc »
Drážďany
Drážďany (původně Drežďany od praslovanského slova drezga: „les, houština“) jsou zemské hlavní město Svobodného státu Sasko.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Drážďany · Vidět víc »
Elegance
''Elegance epochy'' od Frédérica Soulacroixe Pythagorovy věty. Elegance (z lat.) je abstraktní pojem z oblasti estetiky.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Elegance · Vidět víc »
Empirismus
Empirismus (řecky ἐμπειρισμός ze zkušenosti) je směr v teorii poznání různých filozofických soustav, který pokládá smyslovou zkušenost za jediný zdroj poznatků.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Empirismus · Vidět víc »
Exulanti
Exulanti jsou náboženští vyhnanci 16.–18.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Exulanti · Vidět víc »
Flétna
Barokní flétny John William Godward: ''Sladká siesta letního dne'', 1891 Flétna je dechový hudební nástroj.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Flétna · Vidět víc »
Francie
Francie, plným názvem Francouzská republika je stát nacházející se především v západní Evropě.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Francie · Vidět víc »
Francouzština
Francouzština (dříve též nazývaná franštinaNapř. ještě v roce 1991 vydaná učebnice Franština pro mediky (Brno, Masarykova univerzita)) je románský jazyk, je státním jazykem např.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Francouzština · Vidět víc »
Frederik Hendrik Oranžský
Frederik Hendrik (29. ledna 1584 Delft – 14. března 1647 den Haag) byl kníže oranžský a v letech 1625–1647 místodržitel Hollandu, Zeelandu, Utrechtu, Gelderlandu a Overijsselu.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Frederik Hendrik Oranžský · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Fridrich Falcký
Fridrich Falcký, též Bedřich Falcký (26. srpna 1596, lovecký zámeček Deinschwang u Ambergu – 29. listopadu 1632, Mohuč), byl vévoda a kurfiřt falcký (jako Fridrich V.), vůdce Protestantské unie a na přelomu let 1619–1620 král český.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Fridrich Falcký · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Fridrich Vilém I. Braniborský · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Friedrichův Hradec
#PŘESMĚRUJ Grodziec (Ozimek) Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Friedrichův Hradec · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Hohenzollernové · Vidět víc »
Homosexualita
Symboly pro ženskou (vlevo) a mužskou (vpravo) homosexualitu Duhová vlajka je symbolem homosexuálního (též LGBT) hnutí Homosexualita (z řeckého homós stejný a latinského sexus, pohlaví) v nejširším pojetí označuje princip vazby osob/tvorů/prvků vykazujících totožnou charakteristiku pohlavnosti (stejné pohlaví).
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Homosexualita · Vidět víc »
Immanuel Kant
Immanuel Kant (22. dubna 1724 Královec – 12. února 1804 Královec) byl německý filozof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století a novější filozofii vůbec.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Immanuel Kant · Vidět víc »
Index librorum prohibitorum
Index librorum prohibitorum („Seznam zakázaných knih“) byl v letech 1559–1966 oficiálním seznamem publikací, které katolická církev věřícím zakazovala číst.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Index librorum prohibitorum · Vidět víc »
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
Jiří Brunšvicko-Lüneburský (17. února 1582, Celle – 12. dubna 1641, Hildesheim) vládl od roku 1635 jako calenberský kníže.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Jiří Brunšvicko-Lüneburský · Vidět víc »
Jiří I.
Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Jiří I. · Vidět víc »
Jiří Vilém Braniborský
Jiří Vilém Braniborský (3. listopadu 1595, Cölln an der Spree – 1. prosince 1640, Královec, Prusko) byl braniborský markrabě, kurfiřt a pruský vévoda v letech 1619–1640.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Jiří Vilém Braniborský · Vidět víc »
Johann Sebastian Bach
Místa, kde J. S. Bach během svého života pobýval Johann Sebastian Bach (německá výslovnost: IPA:,; 31. březnaživotní data jsou sjednocena podle gregoriánského kalendáře, který byl v luteránských zemích zaveden až za Bachova života; podle juliánského kalendáře šlo o 21. březen 1685 Eisenach – 28. července 1750 Lipsko) byl německý hudební skladatel a virtuos hry na klávesové nástroje, považovaný za jednoho z největších hudebních géniů všech dob a završitele barokního hudebního stylu.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Johann Sebastian Bach · Vidět víc »
Josef II.
Velký osobní znak císaře Josefa II. Josef II. (13. března 1741 Vídeň – 20. února 1790 Vídeň) byl v letech 1765 až 1790 císař Svaté říše římské a v letech 1780 až 1790 král uherský a (nekorunovaný) král český, markrabě moravský a arcivévoda rakouský.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Josef II. · Vidět víc »
Karolína Falcko-Zweibrückenská
Karolína Falcko-Zweibrückenská (9. března 1721, Štrasburk – 30. března 1774, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lantkraběte a jednou z nejučenějších žen své doby.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Karolína Falcko-Zweibrückenská · Vidět víc »
Kateřina II. Veliká
Kateřina II. (2. května 1729 Štětín – Petrohrad), známá též jako Kateřina Veliká, nebo rusky Jekatěrina Alexejevna, rodným jménem Sofie Frederika Augusta, byla mezi lety 1762 až 1796 ruskou carevnou – nejdéle vládnoucí panovnicí této země.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Kateřina II. Veliká · Vidět víc »
Kostřín
Kostřín je město na soutoku Odry a Warty v polském Lubušském vojvodství.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Kostřín · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Kurfiřt · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Latina · Vidět víc »
Lilek brambor
Lilek brambor, též brambor obecný či brambor hlíznatý (Solanum tuberosum), v běžné řeči jen brambor nebo také brambora, případně i v mnoha lidových a nářečních názvech, ale nejčastěji v množném čísle brambory, je víceletá hlíznatá rostlina z čeledi lilkovité, pěstovaná jako jednoletá plodina.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Lilek brambor · Vidět víc »
Luisa Henrietta Oranžská
Luisa (také Louisa) Henrietta Oranžská (či Oranžsko-Nassavská) (7. prosince 1627, Haag – 18. června 1667, Cölln), byla rodem nizozemská princezna z Oranžsko-Nassavské dynastie a sňatkem braniborská kurfiřtka a pruská vévodkyně.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »
Melancholie
Domenico Fetti: ''Melancholie'', cca 1622. Pojem melancholie (ze slov μέλας (melas), „černý“, a χολή (cholé) „žluč“) označuje v dnes běžném užití duševní stav zádumčivosti či trudnomyslnosti a nečinnosti, zpravidla bez zřejmého přímého podnětu.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Melancholie · Vidět víc »
Metafyzika
Metafyzika (z řeckého τὰ μετὰ τὰ φύσικα ta meta ta fysika to, co je za fyzickým) je filosofická disciplína, která zkoumá základní kategorie, jsoucno a bytí v jeho obecnosti, až po bytí nejvyššího jsoucna – Boha (přirozená teologie).
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Metafyzika · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Němčina · Vidět víc »
Neuchâtel (kanton)
Neuchâtel (francouzsky, italsky a rétorománsky,, švýcarskou němčinou Nöieburg, plným názvem Republika a kanton Neuchâtel) je kanton, který se nachází na západě Švýcarska ve francouzsky mluvící části nazývané Romandie.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Neuchâtel (kanton) · Vidět víc »
Niccolò Machiavelli
Niccolò Machiavelli (3. května 1469 – 21. června 1527, Florencie) byl italský politik, filozof, diplomat, spisovatel, historik, vojenský teoretik a polyhistor žijící v období renesance.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Niccolò Machiavelli · Vidět víc »
Osvícenství
d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Osvícenství · Vidět víc »
Polsko
Polsko, plným názvem Polská republika je stát v severní části střední Evropy.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Polsko · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Postupim · Vidět víc »
Princ
prince z Walesu Princ je titul označující mužské potomky císaře, krále, velkovévody, vévody, knížete a lantkraběte.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Princ · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Pruské království · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Prusko · Vidět víc »
První dělení Polska
První dělení Polska proběhlo v roce 1772 jako první ze tří dělení, která měla za následek zánik Polsko-litevské unie roku 1795.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a První dělení Polska · Vidět víc »
Racionalismus
Vila v racionalistickém stylu Racionalismus (z lat. rationalis, rozumový) znamená ve filosofii směr, který stojí v protikladu k empirismu a učí, že jediným zdrojem spolehlivých poznatků a kritériem pravdy je rozum, abstraktní myšlení.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Racionalismus · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Rakousko · Vidět víc »
Sanssouci
Zámek Sanssouci (něm. Schloss Sanssouci) je letní zámecké sídlo založené Hohenzollerny ve východní části parku Sanssouci v Postupimi (něm. Potsdam) v německé spolkové zemi Braniborsko, (něm. Brandenburg).
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Sanssouci · Vidět víc »
Saské kurfiřtství
Saské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Sachsen, latinsky Saxonia Electoralis) byl státní útvar na území dnešního Německa a jedno z kurfiřtství Svaté říše římské.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Saské kurfiřtství · Vidět víc »
Sedmiletá válka
Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století – Velkou Británií, Pruskem, Portugalskem a některými německými státy jako předně Hannoverskem na straně jedné, Francií, Svatou říší římskou (Rakouskem a Saskem), Ruskem, Švédskem a Španělskem na straně druhé.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Sedmiletá válka · Vidět víc »
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Seznam pruských panovníků · Vidět víc »
Slezsko
pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska(slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod., slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Slezsko · Vidět víc »
Stanislav I. Leszczyński
Stanisław Bogusław Leszczyński, jako král Stanislav I. (20. října 1677 Lvov – 23. února 1766, Lunéville), byl polský král, litevský velkokníže a vévoda lotrinský.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Stanislav I. Leszczyński · Vidět víc »
Válka o bavorské dědictví
Válka o bavorské dědictví (1778 – 1779) byla v řadě čtvrtá dědičná rozepře mezi Pruskem stárnoucího, šestašedesátiletého krále Fridricha II. zvaného Veliký a Rakouskou monarchií v čele s císařovnou Marií Terezií a jejím synem římskoněmeckým císařem Josefem II. V průběhu konfliktu, jehož dějištěm se stalo zejména území severních a severovýchodních Čech, neproběhly žádné rozsáhlé či generální bitvy, samotné vojenské operace se omezily na období několika měsíců, ale průběh střetnutí předznamenával nový charakter válečnictví, a to poziční válku.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Válka o bavorské dědictví · Vidět víc »
Války o rakouské dědictví
Války o rakouské dědictví je souhrnné označení pro války z let 1740 až 1748, které vypukly po smrti římského císaře Karla VI., když Bavorsko a Sasko odmítly uznat Pragmatickou sankci a nástupnictví Marie Terezie v Habsburské monarchii a pruský král Fridrich II. vznesl územní nároky na Slezsko.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Války o rakouské dědictví · Vidět víc »
Východní Frísko
Radnice v Emdenu Východní Frísko je historické území v Německu, dnes součástí spolkové země Dolní Sasko.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Východní Frísko · Vidět víc »
Vilemína Pruská (1709–1758)
Vilemína Pruská Vilemína Pruská, německy Friederike Sophie Wilhelmine von Preußen (3. července 1709, Postupim – 14. října 1758, Bayreuth) byla rodem pruská princezna a sňatkem bayreuthská markraběnka a hudební skladatelka.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Vilemína Pruská (1709–1758) · Vidět víc »
Voltaire
Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet (21. listopadu 1694, Paříž – 30. května 1778, Paříž), byl osvícenský francouzský filozof, básník a spisovatel.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a Voltaire · Vidět víc »
12. červen
12.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a 12. červen · Vidět víc »
17. srpen
17.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a 17. srpen · Vidět víc »
1712
1712 (MDCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a 1712 · Vidět víc »
1728
1728 (MDCCXXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a 1728 · Vidět víc »
1730
1730 (MDCCXXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a 1730 · Vidět víc »
1732
1732 (MDCCXXXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a 1732 · Vidět víc »
1733
1733 (MDCCXXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a 1733 · Vidět víc »
1736
1736 (MDCCXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a 1736 · Vidět víc »
1740
1740 (MDCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a 1740 · Vidět víc »
1786
1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a 1786 · Vidět víc »
18. století
Osmnácté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1701 a 31. prosincem 1800.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a 18. století · Vidět víc »
24. leden
24.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a 24. leden · Vidět víc »
31. květen
31.
Nový!!: Fridrich II. Veliký a 31. květen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Bedřich II. Veliký, Bedřich Veliký, Fridrich II. Pruský, Fridrich IV. Braniborský, Fridrich Veliký.
