Rychlejší přístup než prohlížeči!
59 vztahy: Alžběta Žofie Meklenburská, Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská, Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský, Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský, August Vilém Pruský (1722–1758), Augusta Pruská, Augusta z Harrachu, Žofie Šarlota Hannoverská, Žofie Dorotea Hannoverská, Žofie Dorotea z Celle, Žofie Hannoverská, Bedřich August Hannoverský, Berlín, Braniborský kurfiřt, Dějiny Pruska, Eleonora Kateřina Falcká, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Frederika Meklenbursko-Střelická, Frederika Pruská, Fridrich Hesensko-Eschwegský, Fridrich I. Pruský, Fridrich II. Veliký, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém I. Braniborský, Fridrich Vilém III., Hohenzollernové, Jiří I., Kníže-biskup, Kristýna Frederika Württemberská, Kurfiřt, Ludvík Karel Pruský, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Luisa Henrietta Oranžská, Luisa Meklenbursko-Střelická, Marie Anna Hesensko-Homburská, Osnabrück, Osvícenství, Postupim, Pruský král, Prusko, Seznam braniborských panovníků, Seznam lucemburských panovníků, Seznam panovníků Nizozemska, Seznam pruských panovníků, Velká francouzská revoluce, Vilém I. Nizozemský, Vilém II. Hesenský, Vilém Pruský (1783–1851), ..., Vilemína Pruská (1774–1837), 16. listopad, 1744, 1765, 1769, 1786, 1797, 1840, 25. září. Rozbalte index (9 více) »
Alžběta Žofie Meklenburská
Alžběta Žofie Meklenburská (20. srpna 1613, Güstrow – 12. července 1676) byla brunšvicko-lüneburskou vévodkyní, německou básnířkou a skladatelkou.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Alžběta Žofie Meklenburská · Vidět víc »
Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská
Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská (24. května 1634, Nordborg – 4. února 1704, Wolfenbüttel) byla dánská princezna a členka rodu Schleswig-Holstein-Sonderburg-Norburg.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Alžběta Juliana Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Norburská · Vidět víc »
Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská (Elisabeth Christine Ulrike Prinzessin von Braunschweig-Wolfenbüttel; 9. listopadu 1746, Wolfenbüttel – 18. února 1840, Štětín) byla princezna brunšvicko-wolfenbüttelská, v letech (1765–1769) pruská korunní princezna.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Anton Ulrich (4. října 1633, Hitzacker – 27. března 1714, Salzdahlum) byl členem rodu Welfů, byl vévodou Brunšvicko-lüneburským a vládnoucím vévodou Brunšvicko-wolfenbüttelským od roku 1685 do roku 1702 společně se svým starším bratrem Rudolfem Augustem, a samostatně pak od roku 1704 až do své smrti.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Anton Ulrich Brunšvicko-Wolfenbüttelský · Vidět víc »
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský (něm. Ernst August, 20. listopadu 1629, Herzberg am Harz – 23. leden 1698, Herrenhausen) byl od roku 1679 brunšvicko-lüneburský vévoda a kníže calenberský a první hannoverský kurfiřt od roku 1692 do své smrti.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský · Vidět víc »
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a August Vilém Pruský (1722–1758) · Vidět víc »
Augusta Pruská
Augusta Pruská (1. května 1780 Postupim – 19. února 1841 Kassel) byla německou salonistkou a hesenskou kurfiřtkou.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Augusta Pruská · Vidět víc »
Augusta z Harrachu
Augusta hraběnka z Harrachu (německy Auguste Gräfin von Harrach) (30. srpna 1800, Drážďany – 5. června 1873, Bad Homburg vor der Höhe) byla šlechtična pocházející z českého rodu Harrachů a jako kněžna lehnická druhá manželka pruského krále a braniborského markraběte Bedřicha Viléma III.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Augusta z Harrachu · Vidět víc »
Žofie Šarlota Hannoverská
Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Žofie Šarlota Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea z Celle
Žofie Dorotea z Celle Žofie Dorotea z Celle, německy Prinzessin Sophie Dorothea von Braunschweig-Lüneburg-Celle (15. září 1666, Celle – 13. listopadu 1726, Ahlden) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a sňatkem hannoverská kurfiřtka a nekorunovaná královna Velké Británie.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Žofie Dorotea z Celle · Vidět víc »
Žofie Hannoverská
Žofie Hannoverská (14. října 1630, Haag – 8. června 1714, Hannover) byla rodem falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, matka britského krále Jiřího I.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Žofie Hannoverská · Vidět víc »
Bedřich August Hannoverský
Bedřich August Hannoverský, vévoda z Yorku a Albany (16. srpna 1763 Londýn – 5. ledna 1827 Londýn) byl britský a německý princ z Hannoverské dynastie.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Bedřich August Hannoverský · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Berlín · Vidět víc »
Braniborský kurfiřt
#PŘESMĚRUJ Seznam braniborských panovníků.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Braniborský kurfiřt · Vidět víc »
Dějiny Pruska
Znak Pruska Dějiny Pruska začínají již před naším letopočtem, když se ve východním Pobaltí usazují Prusové od nichž získalo území svoje jméno.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Dějiny Pruska · Vidět víc »
Eleonora Kateřina Falcká
Eleonora Kateřina Falcká (17. května 1626, Zámek Stegeborg, Švédsko – 3. března 1692, Osterholz-Scharmbeck, Německo) byla, po nástupu jejího bratra Karla X. Gustava na švédský trůn, princezna švédská.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Eleonora Kateřina Falcká · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Meklenbursko-Střelická (německy Friederike Prinzessin zu Mecklenburg von Preußen, plným jménem Friederike Luise Karoline Sophie Charlotte Alexandrine Herzogin zu Mecklenburg) (2. března 1778, Alten Palais, Hannover – 29. června 1841 tamtéž) byla sňatkem postupně princezna pruská, princezna zu Solms-Braunfels a hannoverská královna.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Frederika Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Frederika Pruská
Frederika Pruská (Frederika Šarlota Ulrika Kateřina; 7. května 1767, Charlottenburg – 6. srpna 1820, Surrey) se narodila jako pruská princezna, nejstarší dcera pruského krále Fridricha Viléma II. Sňatkem s princem Bedřichem Augustem, druhým synem krále Jiřího III., se stala také britskou princeznou.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Frederika Pruská · Vidět víc »
Fridrich Hesensko-Eschwegský
Fridrich Hesensko-Eschwegský (9. května 1617, Kassel – 24. září 1655, Poznaň) byl syn Mořice Hesensko-Kasselského a jeho druhé manželky Juliany, také první a poslední mužský představitel Hesensko-eschwegských.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Fridrich Hesensko-Eschwegský · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém I. Braniborský
Fridrich Vilém I., jinak nazývaný Velký kurfiřt (16. února 1620, Cölln an der Spree – 9. května 1688, Postupim) vládl v letech 1640–1688 v Braniborsku-Prusku.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Fridrich Vilém I. Braniborský · Vidět víc »
Fridrich Vilém III.
Fridrich Vilém III. (3. srpna 1770, Postupim, Prusko – 7. června 1840, Berlín, Prusko) byl v letech 1797 až 1840 pátý pruský král a braniborský markrabě, a jako Fridrich Vilém IV. v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Fridrich Vilém III. · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Hohenzollernové · Vidět víc »
Jiří I.
Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Jiří I. · Vidět víc »
Kníže-biskup
Atributy užívané knížaty-biskupy: klobouk s šesti střapci, kříž a berla reprezentuje duchovní správu biskupovu, meč, knížecí klobouk a plášť odkazuje na světskou správu Arcidiecéze a volební diecéze, stav z roku 1500 augsburský (1591–1598) Kníže-biskup (kníže biskup, německy Fürstbischof, latinsky Princeps Episcopus), popřípadě kníže-arcibiskup (německy Fürsterzbischof, latinsky Princeps Archiepiscopus) byl biskup (nebo arcibiskup), kterému příslušela též hodnost knížete a v řadě případů též svrchovaná či téměř nezávislá vláda ve vlastním knížectví nebo jiném feudálním teritoriu.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Kníže-biskup · Vidět víc »
Kristýna Frederika Württemberská
Kristýna Frederika Württemberská (28. února 1644 – 9. listopadu 1674) byla dcera württemberského vévody Eberharda III. a jeho ženy Anny Kateřiny ze Salm-Kyrburgu.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Kristýna Frederika Württemberská · Vidět víc »
Kurfiřt
Jindřicha VII. římským králem. ''Zleva'' (podle znaků): arcibiskupové kolínský, mohučský a trevírský, falckrabě rýnský, vévoda saský, markrabě braniborský, král český (Codex Balduineus). hodnostní klobouk Novější varianta kurfiřtského heraldického klobouku Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny – Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit panovníka Svaté říše římské.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Kurfiřt · Vidět víc »
Ludvík Karel Pruský
Ludvík Karel Pruský (Fridrich Ludvík Karel; 5. listopadu 1773, Postupim – 28. prosince 1796, Berlín) byl pruský princ, druhý syn a třetí potomek pruského krále Fridricha Viléma II. a jeho druhé manželky Frederiky Luisy Hesensko-Darmstadtské.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Ludvík Karel Pruský · Vidět víc »
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Luisa Henrietta Oranžská
Luisa (také Louisa) Henrietta Oranžská (či Oranžsko-Nassavská) (7. prosince 1627, Haag – 18. června 1667, Cölln), byla rodem nizozemská princezna z Oranžsko-Nassavské dynastie a sňatkem braniborská kurfiřtka a pruská vévodkyně.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Luisa Henrietta Oranžská · Vidět víc »
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Marie Anna Hesensko-Homburská
Marie Anna Hesensko-Homburská (13. října 1785, Bad Homburg vor der Höhe – 14. dubna 1846, Berlín) byla německou šlechtičnou a v letech 1810 až 1840 první dámou Pruska.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Marie Anna Hesensko-Homburská · Vidět víc »
Osnabrück
Radnice Osnabrück je německé město ve spolkové zemi Dolní Sasko.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Osnabrück · Vidět víc »
Osvícenství
d'Alembertovy Encyklopedie Osvícenství je intelektuální směr, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Osvícenství · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Postupim · Vidět víc »
Pruský král
Znak pruských králů Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Pruský král · Vidět víc »
Prusko
Prusko (zastarale a polsky Prusy, německy, lat. Borussia, Prutenia, prusky Prūsa, slezsky Praj(z)sko, švédsky Preussen, francouzsky Prusse, maďarsky Poroszország) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který měl po několik století zásadní vliv na německé a evropské dějiny.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Prusko · Vidět víc »
Seznam braniborských panovníků
Na této stránce naleznete chronologicky řazená braniborská markrabata a kurfiřty.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Seznam braniborských panovníků · Vidět víc »
Seznam lucemburských panovníků
Znak Lucemburska Lucemburské hrabství vzniklo roku 963 a bylo součástí Východofranské říše a později Svaté říše římské.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Seznam lucemburských panovníků · Vidět víc »
Seznam panovníků Nizozemska
Seznam nizozemských panovníků zahrnuje nizozemské místodržitele (severní provincie), holandské a nizozemské krále (a vládnoucí královny).
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Seznam panovníků Nizozemska · Vidět víc »
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Seznam pruských panovníků · Vidět víc »
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 a 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. do uchopení moci Napoleonem Bonapartem.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Velká francouzská revoluce · Vidět víc »
Vilém I. Nizozemský
Vilém I. Nizozemský, (Willem Frederik Prins van Oranje-Nassau), z dynastie Oranžsko-Nassavských (24. srpen 1772 Haag – 12. prosinec 1843 Berlín) byl mezi léty 1815–1840 král Nizozemska, lucemburský velkovévoda a limburský vévoda, v letech 1806–1815 to byl nizozemský místodržící v exilu.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Vilém I. Nizozemský · Vidět víc »
Vilém II. Hesenský
Vilém II.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Vilém II. Hesenský · Vidět víc »
Vilém Pruský (1783–1851)
Vilém Pruský (Fridrich Vilém Karel; 3. července 1783, Berlín – 28. září 1851, Berlín) byl pruský princ, nejmladší syn krále Fridricha Viléma II. a jeho druhé manželky Frederiky Luisy Hesensko-Darmstadtské.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Vilém Pruský (1783–1851) · Vidět víc »
Vilemína Pruská (1774–1837)
Frederika Luisa Vilemína (18. listopadu 1774, Postupim – 12. října 1837, den Haag) byla rodem pruská princezna a sňatkem nizozemská královna.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a Vilemína Pruská (1774–1837) · Vidět víc »
16. listopad
16.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a 16. listopad · Vidět víc »
1744
1744 (MDCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a 1744 · Vidět víc »
1765
1765 (MDCCLXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a 1765 · Vidět víc »
1769
1769 (MDCCLXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a 1769 · Vidět víc »
1786
1786 (MDCCLXXXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a 1786 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a 1797 · Vidět víc »
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a 1840 · Vidět víc »
25. září
25.
Nový!!: Fridrich Vilém II. a 25. září · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Bedřich Vilém II., Bedřich Vilém II. Pruský, Fridrich Vilém II. Pruský, Fridrich Vilém III. Braniborský.
