Rychlejší přístup než prohlížeči!
93 vztahy: Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský, August Vilém Pruský (1722–1758), Augusta z Harrachu, Šarlota z Hanau-Lichtenbergu, Žofie Šarlota Hannoverská, Žofie Dorotea Hannoverská, Žofie Dorotea z Celle, Berlín, Bitva u Jeny, Bitva u Saalfeldu, Bitva u Slavkova, Bonn, Braniborský kurfiřt, Dělení Polska, Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská, Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská, Frederika Hesensko-Darmstadtská, Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská, Frederika Meklenbursko-Střelická, Fridrich I. Pruský, Fridrich II. Veliký, Fridrich Vilém I., Fridrich Vilém II., Fridrich Vilém IV., Gerhard von Scharnhorst, Grande Armée, Habsburská monarchie, Hannoversko, Heinrich Friedrich Karl vom und zum Stein, Hohenzollernové, Humboldtova univerzita, Jiří I., Johann Gottfried Schadow, Karl August von Hardenberg, Karolína Falcko-Zweibrückenská, Karolína Nasavsko-Saarbrückenská, Klaipėda, Koblenz, Korunovace, Království Velké Británie, Kristýna Luisa Öttingenská, Kristián III. Falcko-Zweibrückenský, Labe, Louis Berthier, Ludvík Ferdinand Pruský (1772–1806), Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský, Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská, Luisa Meklenbursko-Střelická, ..., Luteránství, Morganatické manželství, Napoleon Bonaparte, Napoleonovo ruské tažení, Pevnost (stavba), Postupim, Pruské království, Pruský král, První Francouzská republika, Rýn, Reforma, Reformovaná církev, Ruské impérium, Seznam braniborských panovníků, Seznam pruských panovníků, Svatá říše římská, Tylžský mír, Ultimátum, Unter den Linden, Východní Prusko, Vratislav (město), Wilhelm von Humboldt, 11. březen, 16. březen, 1770, 1793, 1797, 1806, 1807, 1810, 1812, 1813, 1814, 1815, 1817, 1824, 1840, 24. únor, 24. prosinec, 3. srpen, 7. červen, 9. červenec, 9. únor. Rozbalte index (43 více) »
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (14. dubna 1696, Wolfenbüttel – 6. března 1762, Braunschweig), byla Brunšvicko-wolfenbüttelská princezna a vévodkyně.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský
Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský (15. prosince 1667, Gotha – 12. září 1739, Einhausen) byl od roku 1678 hesensko-darmstadtským lankrabětem.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
August Vilém Pruský (1722–1758)
August Vilém Pruský (August Wilhelm; 9. srpna 1722, Berlín – 12. červen 1758, Oranienburg) byl pruský princ, druhorozený syn pruského krále Fridricha Viléma I. a otec krále Fridricha Viléma II. Jeho sourozenci byli mj.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a August Vilém Pruský (1722–1758) · Vidět víc »
Augusta z Harrachu
Augusta hraběnka z Harrachu (německy Auguste Gräfin von Harrach) (30. srpna 1800, Drážďany – 5. června 1873, Bad Homburg vor der Höhe) byla šlechtična pocházející z českého rodu Harrachů a jako kněžna lehnická druhá manželka pruského krále a braniborského markraběte Bedřicha Viléma III.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Augusta z Harrachu · Vidět víc »
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Šarlota z Hanau-Lichtenbergu · Vidět víc »
Žofie Šarlota Hannoverská
Žofie Šarlota Hannoverská (30. října 1668, zámek Iburg, Bad Iburg – 1. února 1705, Hannover) byla sňatkem braniborská kurfiřtka, pruská vévodkyně a později královna.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Žofie Šarlota Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover – 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Žofie Dorotea Hannoverská · Vidět víc »
Žofie Dorotea z Celle
Žofie Dorotea z Celle Žofie Dorotea z Celle, německy Prinzessin Sophie Dorothea von Braunschweig-Lüneburg-Celle (15. září 1666, Celle – 13. listopadu 1726, Ahlden) byla rodem brunšvicko-lüneburská princezna a sňatkem hannoverská kurfiřtka a nekorunovaná královna Velké Británie.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Žofie Dorotea z Celle · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Berlín · Vidět víc »
Bitva u Jeny
Bitva u Jeny byla střetem napoleonských válek, který se odehrál 14. října 1806.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Bitva u Jeny · Vidět víc »
Bitva u Saalfeldu
Bitva u Saalfeldu byla bitvou napoleonských válek, k níž došlo 10. října 1806 mezi Francií a Pruskem.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Bitva u Saalfeldu · Vidět víc »
Bitva u Slavkova
Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů nebo zřídka bitvou u Brna, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova), bylo jedno z hlavních střetnutí napoleonských válek a jedna z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na území Česka.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Bitva u Slavkova · Vidět víc »
Bonn
Bonn je město v Německu, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, ležící 20 km jihovýchodně od Kolína nad Rýnem.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Bonn · Vidět víc »
Braniborský kurfiřt
#PŘESMĚRUJ Seznam braniborských panovníků.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Braniborský kurfiřt · Vidět víc »
Dělení Polska
Trojí dělení Polska Dělení Polska neboli Trojí dělení Polska je historický pojem označující sérii anexí území Polsko-litevské unie v letech 1772, 1793 a 1795.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Dělení Polska · Vidět víc »
Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská
Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská (28. listopadu 1661 – 15. listopadu 1705) byla německou šlechtičnou a sňatkem s Arnoštem Ludvíkem hesensko-darmstadtskou lankraběnkou.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská · Vidět víc »
Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská
Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská (12. srpna 1676, Ansbach – 13. března 1731, Hanau) byla dcerou markraběte Jana Fridricha Braniborsko-Ansbašského (1654–1686) a jeho první manželky Johany Alžběty Bádensko-Durlašské (1651–1680).
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská · Vidět víc »
Frederika Hesensko-Darmstadtská
Frederika Hesensko-Darmstadtská (20. srpna 1752 – 22. května 1782) byla členkou rodu Hesenských.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Frederika Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská (16. října 1751 Prenzlau – 25. února 1805 Montbijou, Berlín) byla sňatkem s Fridrichem Vilémem II. pruskou královnou.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská · Vidět víc »
Frederika Meklenbursko-Střelická
Frederika Meklenbursko-Střelická (německy Friederike Prinzessin zu Mecklenburg von Preußen, plným jménem Friederike Luise Karoline Sophie Charlotte Alexandrine Herzogin zu Mecklenburg) (2. března 1778, Alten Palais, Hannover – 29. června 1841 tamtéž) byla sňatkem postupně princezna pruská, princezna zu Solms-Braunfels a hannoverská královna.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Frederika Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Fridrich I. Pruský
Fridrich I., též Bedřich I. (německy Friedrich I., 11. červenec 1657, Königsberg – 25. únor 1713, Berlín) byl poslední pruský vévoda (1688–1701) a první pruský král (1701–1713), braniborský kurfiřt a markrabě jako Fridrich III. (1688–1713), kníže oranžský (1702–1713) a kníže neuchâtelský (1707–1713).
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Fridrich I. Pruský · Vidět víc »
Fridrich II. Veliký
Fridrich II.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Fridrich II. Veliký · Vidět víc »
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I. (14. srpna 1688, Berlín – 31. května 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Fridrich Vilém I. · Vidět víc »
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém II.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Fridrich Vilém II. · Vidět víc »
Fridrich Vilém IV.
Fridrich Vilém IV. nebo počeštěně Bedřich Vilém IV. (Friedrich Wilhelm von Hohenzollern, 15. října 1795 Berlín – 2. ledna 1861 Postupim) byl v letech 1840–1861 pruský král a v letech 1840–1848 též neuchâtelský kníže.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Fridrich Vilém IV. · Vidět víc »
Gerhard von Scharnhorst
Gerhard Johann David von Scharnhorst (12. listopadu 1755 Bordenau – 28. června 1813 Praha) byl pruský generál, náčelník pruského generálního štábu.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Gerhard von Scharnhorst · Vidět víc »
Grande Armée
Grande Armée, česky Velká armáda byla pozemní císařská armáda Napoleona Bonaparte během napoleonských válek.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Grande Armée · Vidět víc »
Habsburská monarchie
Habsburská monarchie (německy Habsburgermonarchie) či hovorově Rakouská monarchie (německy Österreichische Monarchie), popř.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Habsburská monarchie · Vidět víc »
Hannoversko
Hannoversko je historická země na severozápadě Německa, při pobřeží Severního moře, jejímž historickým hlavním městem je Hannover, po němž získalo území svůj název.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Hannoversko · Vidět víc »
Heinrich Friedrich Karl vom und zum Stein
Fridrich Vilém III. s královnou Luisou (1799) S. Ščukin: Car Alexandr I. (1809) Heinrich Friedrich Karl vom und zum Stein (25. října 1757 Nassau u Koblenze – 29. června 1831 Selm (Vestfálsko), zámek Cappenberg) byl německý politik, známý jako reformátor Pruska.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Heinrich Friedrich Karl vom und zum Stein · Vidět víc »
Hohenzollernové
Dynastie Hohenzollernů (německy: Haus Hohenzollern) či jen Hohenzollernové je německá dynastie švábského původu.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Hohenzollernové · Vidět víc »
Humboldtova univerzita
Humboldtova univerzita v Berlíně (Humboldt-Universität zu Berlin, Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis, zkráceně HU Berlin) je nejstarší berlínská univerzita.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Humboldtova univerzita · Vidět víc »
Jiří I.
Jiří I. (28. května 1660 – 11. června 1727) byl od roku 1698 vévoda brunšvicko-lüneburský od roku 1708 kurfiřt hannoverský a od 1. srpna 1714 panovník Království Velké Británie a Irska.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Jiří I. · Vidět víc »
Johann Gottfried Schadow
Johann Gottfried Schadow (20. května 1764, Berlín – 27. ledna 1850, Berlín) byl německý sochař, nejvýznamnější představitel německého klasicismu v této oblasti umění.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Johann Gottfried Schadow · Vidět víc »
Karl August von Hardenberg
Karl August von Hardenberg, (od roku 1814 kníže z Hardenbergu; 31. května 1750 Essenrode - 26. listopadu 1822 Janov) byl německý státník a reformátor Pruska.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Karl August von Hardenberg · Vidět víc »
Karolína Falcko-Zweibrückenská
Karolína Falcko-Zweibrückenská (9. března 1721, Štrasburk – 30. března 1774, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lantkraběte a jednou z nejučenějších žen své doby.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Karolína Falcko-Zweibrückenská · Vidět víc »
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská (12. srpna 1704 – 25. března 1774) byla sňatkem zweibrückenská falckraběnka.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Karolína Nasavsko-Saarbrückenská · Vidět víc »
Klaipėda
Klaipėda (litevsky; česky někdy uváděno jako Klajpeda; německy Memel nebo Memelburg; polsky: Kłajpeda) je jediný litevský námořní přístav v Baltském moři a nejstarší město na území dnešní Litvy, dnes třetí největší město.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Klaipėda · Vidět víc »
Koblenz
Koblenz (do roku 1926 Coblenz, česky též Koblenec) je historicky významné německé město ve spolkové zemi Porýní-Falci, ve kterém žije obyvatel.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Koblenz · Vidět víc »
Korunovace
Eduarda Gurka Korunovace Matyáše římskoněmeckým císařem v roce 1612 na dobovém mědirytu Korunovace (též investitura) panovníka je slavnostní ceremoniál, při kterém je korunován panovník, nejvyšší politická postava v zemi.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Korunovace · Vidět víc »
Království Velké Británie
Království Velké Británie, oficiálně jen Velká Británie (anglicky Great Britain), byl samostatný stát, který existoval v letech 1707 až 1801.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Království Velké Británie · Vidět víc »
Kristýna Luisa Öttingenská
Kristýna Luisa Öttingenská Erb Kristýna Luisa Öttingenská (20./21. března 1671, Oettingen in Bayern – 3./12. září 1747, Blankenburg) byla provdaná brunšvicko-wolfenbüttelská vévodkyně a babička české a uherské královny Marie Terezie.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Kristýna Luisa Öttingenská · Vidět víc »
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
Kristián III.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Kristián III. Falcko-Zweibrückenský · Vidět víc »
Labe
Labské louce Ústí Ploučnice do Labe v Děčíně U ústí Labe u Cuxhavenu Labe (rod střední;, rod ženský, výslovnost) je jednou z největších řek a vodních cest Evropy.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Labe · Vidět víc »
Louis Berthier
Louis Alexandre Berthier (20. listopadu 1753 Versailles – 1. června 1815 Bamberk za nejasných okolností) byl napoleonský velitel, dosáhnuvší hodnosti maršál Francie, suverénní kníže z Neuchâtelu, kníže z Wagramu a vévoda z Valanginu.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Louis Berthier · Vidět víc »
Ludvík Ferdinand Pruský (1772–1806)
Ludvík Ferdinand Pruský (Fridrich Ludvík Kristián; 18. listopadu 1772, Berlín – 10. října 1806, Bitva u Saalfeldu) byl pruský princ a voják Napoleonských válek.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Ludvík Ferdinand Pruský (1772–1806) · Vidět víc »
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík IX.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Ludvík VIII.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský · Vidět víc »
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská (29. ledna 1722 – 13. ledna 1780, Berlín) byla sňatkem s Augustem Vilémem pruskou princeznou.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská · Vidět víc »
Luisa Meklenbursko-Střelická
Luisa Meklenbursko-Střelická (Luise Auguste Wilhelmine Amalie Herzogin zu Mecklenburg-Strelitz, také Königin Luise von Preußen; 10. března 1776 Hannover – 19. července 1810 zámek Hohenzieritz, Braniborsko) byla rodem meklenburská princezna a jako manželka pruského krále Fridricha Viléma III. pruská královna.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Luisa Meklenbursko-Střelická · Vidět víc »
Luteránství
Martin Luther Luteránství, luterství či luteranismus je křesťanským protestantským vyznáním vycházející z odkazu a teologie Martina Luthera, Phillippa Melanchthona a luterské reformace.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Luteránství · Vidět víc »
Morganatické manželství
Morganatické manželství či morganatický sňatek (latinsky matrimonium morganaticum, pravděpodobně odvozeno z gótského slova morgjan, „zkrátit“ nebo „omezit“; nebo z ekvivalentu německého Morgengabe; „Jitřní dar“; existují další označení jako nerovnorodý sňatek, mesalianční manželství nebo manželství na levou ruku / Ehe zur linken Hand) je v kruzích evropské šlechty takové manželství (sňatek), v němž jeden z partnerů je z hlediska společenské hierarchie (sociální třídy) nižšího původu než druhý (např. baronka a kníže) a právo dané země s takovouto skutečností zároveň spojuje významná omezení pro „níže postaveného“ partnera i případné potomstvo.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Morganatické manželství · Vidět víc »
Napoleon Bonaparte
80-85983-31-1) s. 268, heslo: Napoleonská heraldika:" ''Sám Napoleon hned poté, co se stal roku 1804 císařem, nepřevzal znak své rodiny, ale začal užívat orla s blesky ve spárech po vzoru starých římských legií.''" Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 Ajaccio – 5. května 1821 Svatá Helena) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Napoleon Bonaparte · Vidět víc »
Napoleonovo ruské tažení
Napoleonovo ruské tažení, Francouzské tažení do Ruska, „francouzsko–ruská válka“ nebo též (v ruské historiografii) Vlastenecká válka byla vojenská operace během napoleonských válek, při které se síly Francouzského císařství pokusily dobýt Ruské impérium.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Napoleonovo ruské tažení · Vidět víc »
Pevnost (stavba)
Novodobá pevnost Hochwald, součást Maginotovy linie hora Ralsko Pevnost je rozsáhlá vojenská stavba se silnými obrannými prvky a poměrně početnou posádkou, která je koncipována tak, aby byla schopna dlouhodobě samostatně odolávat nepřátelským útokům a obléhání.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Pevnost (stavba) · Vidět víc »
Postupim
Historická pohlednice města(kolem roku 1900) Postupim je hlavní město spolkové země Braniborsko, a to od jejího obnovení v roce 1990.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Postupim · Vidět víc »
Pruské království
Pruské království (Königreich Preußen, též Königreich Preussen) byl německý stát, který existoval od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Pruské království · Vidět víc »
Pruský král
Znak pruských králů Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Pruský král · Vidět víc »
První Francouzská republika
První republika, oficiálně Francouzská republika, byla vyhlášena 22. září 1792 právě ustanoveným Národním konventem.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a První Francouzská republika · Vidět víc »
Rýn
Rýn (jméno pochází z keltského Renos) je řeka v Západní Evropě, která patří mezi nejdelší evropské řeky.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Rýn · Vidět víc »
Reforma
Reforma je přeměna, změna, úprava, zlepšení v jakékoliv oblasti života, které nemá vliv na funkční základ oné oblasti.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Reforma · Vidět víc »
Reformovaná církev
Pomník kalvínských teologů v Ženevě Reformované církve vzešly ze švýcarské reformace 16.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Reformovaná církev · Vidět víc »
Ruské impérium
Ruské impérium neboli Ruská říše, běžně také carské Rusko, byl státní útvar pokrývající území Eurasie a část Severní Ameriky, který vznikl roku 1721 po skončení Severní války a existoval do roku 1917, kdy byla po Únorové revoluci vyhlášena Ruská republika pod vedením prozatímní vlády.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Ruské impérium · Vidět víc »
Seznam braniborských panovníků
Na této stránce naleznete chronologicky řazená braniborská markrabata a kurfiřty.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Seznam braniborských panovníků · Vidět víc »
Seznam pruských panovníků
Malý znak Pruska Seznam pruských panovníků zahrnuje postupně vládnoucí pruské vévody, krále, pruské krále vládnoucí jako německé císaře a pretendenty pruského trůnu po roce 1918.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Seznam pruských panovníků · Vidět víc »
Svatá říše římská
Svatá říše římská (latinsky Sacrum Imperium Romanum, německy Heiliges Römisches Reich) je název zaniklého mnohonárodnostního, později velmi volného svazku mnoha politických útvarů, který se rozkládal ve střední Evropě v letech 962–1806.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Svatá říše římská · Vidět víc »
Tylžský mír
Tylžský mír byl uzavřen v Tylži (tehdy pruské město Tilsit, nyní Sovětsk na hranici Kaliningradské oblasti Ruska s Litvou) mezi Francií a Ruskem 7.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Tylžský mír · Vidět víc »
Ultimátum
Kuronském poloostrově) Ultimátum je požadavek, jehož splnění je požadováno v určité době a jehož nesplnění je následováno sankcemi vůči tomu, kdo má ultimátum splnit.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Ultimátum · Vidět víc »
Unter den Linden
Unter den Linden („Pod lipami“) je bulvár v berlínském obvodu Mitte.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Unter den Linden · Vidět víc »
Východní Prusko
Východní Prusko je historické území ve střední Evropě, bývalá provincie Pruska, potažmo Německa.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Východní Prusko · Vidět víc »
Vratislav (město)
Vratislav (polsky,, slezskoněmecky Brassel) je město v jihozápadním Polsku, sídlo Dolnoslezského vojvodství a historické hlavní město Slezska.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Vratislav (město) · Vidět víc »
Wilhelm von Humboldt
Friedrich Wilhelm Christian Karl Ferdinand von Humboldt (22. června 1767 Postupim – 8. dubna 1835 Berlín) byl německý (pruský) diplomat, filozof, zakladatel Humboldtovy univerzity v Berlíně, přítel Goetha a Schillera a v neposlední řadě německý jazykovědec, který evropským zájemcům přiblížil baskičtinu.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a Wilhelm von Humboldt · Vidět víc »
11. březen
11.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 11. březen · Vidět víc »
16. březen
16.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 16. březen · Vidět víc »
1770
1770 (MDCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 1770 · Vidět víc »
1793
1793 (MDCCXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 1793 · Vidět víc »
1797
1797 (MDCCXCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 1797 · Vidět víc »
1806
1806 (MDCCCVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 1806 · Vidět víc »
1807
1807 (MDCCCVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 1807 · Vidět víc »
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 1810 · Vidět víc »
1812
1812 (MDCCCXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 1812 · Vidět víc »
1813
1813 (MDCCCXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 1813 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 1814 · Vidět víc »
1815
1815 (MDCCCXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 1815 · Vidět víc »
1817
1817 (MDCCCXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 1817 · Vidět víc »
1824
1824 (MDCCCXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 1824 · Vidět víc »
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 1840 · Vidět víc »
24. únor
24.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 24. únor · Vidět víc »
24. prosinec
24.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 24. prosinec · Vidět víc »
3. srpen
3.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 3. srpen · Vidět víc »
7. červen
7.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 7. červen · Vidět víc »
9. červenec
9.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 9. červenec · Vidět víc »
9. únor
9.
Nový!!: Fridrich Vilém III. a 9. únor · Vidět víc »
