Rychlejší přístup než prohlížeči!
30 vztahy: August Bebel, Berlín, Gustav Bauer, Gustav Stresemann, Hans Luther, Heidelberg, Hermann Müller, Hugo Haase, Joseph Wirth, Konstantin Fehrenbach, Maxmilián Bádenský, Němci, Německé císařství, Německý kancléř, Nezávislá sociálně demokratická strana Německa, Paul von Hindenburg, Philipp Scheidemann, Sociálnědemokratická strana Německa, Výmarská republika, Vilém II. Pruský, Wilhelm Cuno, Wilhelm Marx, 11. únor, 1871, 1918, 1919, 1925, 28. únor, 4. únor, 9. listopad.
August Bebel
Ferdinand August Bebel (22. únor 1840, Deutz, Pruské království – 13. srpen 1913, Passugg, Švýcarsko) byl německý politik, spisovatel a marxistický filosof.
Nový!!: Friedrich Ebert a August Bebel · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Friedrich Ebert a Berlín · Vidět víc »
Gustav Bauer
Gustav Adolf Bauer (6. ledna 1870, Darkehmen, Německo – 16. září 1944, Berlín, Německo) byl německý sociálně demokratický politik období Výmarské republiky, v letech 1919-1920 působil jako říšský kancléř.
Nový!!: Friedrich Ebert a Gustav Bauer · Vidět víc »
Gustav Stresemann
Gustav Stresemann (10. května 1878 – 3. října 1929) byl německý liberální státník a nejvýraznější postava meziválečné zahraniční politiky Výmarské republiky.
Nový!!: Friedrich Ebert a Gustav Stresemann · Vidět víc »
Hans Luther
Hans Luther (10. března 1879, Berlín, Německo – 11. května 1962, Düsseldorf, Západní Německo) byl německý právník, politik a finančník, v letech 1925 a 1926 působil jako německý kancléř.
Nový!!: Friedrich Ebert a Hans Luther · Vidět víc »
Heidelberg
Heidelberg je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko.
Nový!!: Friedrich Ebert a Heidelberg · Vidět víc »
Hermann Müller
Hermann Müller (18. května 1876, Mannheim – 20. března 1931, Berlín) byl německý sociálnědemokratický politik, v roce 1920 a v letech 1928–1930 zastával funkci říšského kancléře Německa.
Nový!!: Friedrich Ebert a Hermann Müller · Vidět víc »
Hugo Haase
Hrob Huga Haaseho na berlínském ústředním hřbitově Hugo Haase (29. září 1863 Allenstein, Východní Prusko - 7. listopad 1919 Berlín, Výmarská republika) byl německý právník, politik a pacifista.
Nový!!: Friedrich Ebert a Hugo Haase · Vidět víc »
Joseph Wirth
Joseph Wirth, celým jménem Karl Joseph Wirth, (6. září 1879, Freiburg im Breisgau, Německo – 3. ledna 1956, tamtéž) byl německý politik období Výmarské republiky, v letech 1921–1922 působil jako říšský kancléř.
Nový!!: Friedrich Ebert a Joseph Wirth · Vidět víc »
Konstantin Fehrenbach
Konstantin Fehrenbach, též Constantin Fehrenbach (11. ledna 1852, Bonndorf im Schwarzwald, Německo - 26. března 1926, Freiburg im Breisgau, Německo) byl německý politik období Výmarské republiky, v letech 1920-1921 působil jako říšský kancléř.
Nový!!: Friedrich Ebert a Konstantin Fehrenbach · Vidět víc »
Maxmilián Bádenský
Maxmilián Alexander Friedrich Wilhelm princ a markrabě Badenský (znám také jako Max von Baden) (10. červenec 1867 – 6. listopad 1929) byl posledním kancléřem Německé říše v roce 1918 a posledním následníkem trůnu Bádenského velkovévodství.
Nový!!: Friedrich Ebert a Maxmilián Bádenský · Vidět víc »
Němci
Němci jsou germánská etnická skupina původně žijící ve střední Evropě, obývající především území Německa, které je jím obýváno téměř výlučně.
Nový!!: Friedrich Ebert a Němci · Vidět víc »
Německé císařství
Německé císařství (zkráceně Německo, oficiálně Německá říše, Deutsches ReichHerbert Tuttle wrote in September 1881 that the term "Reich" does not literally connote an empire as has been commonly assumed by English-speaking people. The term "Kaiserreich" literally denotes an empire – particularly a hereditary empire led by an emperor, although "Reich" has been used in German to denote the Roman Empire because it had a weak hereditary tradition. In the case of the German Empire, the official name was Deutsches Reich, which is properly translated as "German Empire" because the official position of head of state in the constitution of the German Empire was officially a "presidency" of a confederation of German states led by the King of Prussia who would assume "the title of German Emperor" as referring to the German people, but was not emperor of Germany as in an emperor of a state. — "." Harper's New Monthly Magazine. vol. 63, issue 376, pp. 591–603; here p. 593. někdy též Imperiální Německo) byl německý národní stát, který existoval od sjednocení Německa v roce 1871 až do abdikace císaře Viléma II. v roce 1918.
Nový!!: Friedrich Ebert a Německé císařství · Vidět víc »
Německý kancléř
Německý kancléř, zkráceně také jen kancléř (Kanzler), je hlavou celoněmecké vlády od vzniku Německého císařství v roce 1871.
Nový!!: Friedrich Ebert a Německý kancléř · Vidět víc »
Nezávislá sociálně demokratická strana Německa
Nezávislá sociálně demokratická strana Německa (USPD) byla levicově orientovaná politická strana v Německé říši a ve Výmarské republice.
Nový!!: Friedrich Ebert a Nezávislá sociálně demokratická strana Německa · Vidět víc »
Paul von Hindenburg
Albert Meyer Paul von Hindenburg (celým jménem Paul Ludwig Hans Anton von Beneckendorff und von Hindenburg; 2. října 1847, Posen – 2. srpna 1934, Neudeck) byl německý polní maršál, významná osobnost první světové války a v letech 1925–1934 prezident Německa.
Nový!!: Friedrich Ebert a Paul von Hindenburg · Vidět víc »
Philipp Scheidemann
Philipp Heinrich Scheidemann (26. července 1865, Cassel, Německo – 29. listopadu 1939, Kodaň, Dánsko) byl německý sociálně demokratický politik a publicista.
Nový!!: Friedrich Ebert a Philipp Scheidemann · Vidět víc »
Sociálnědemokratická strana Německa
August Bebel (1863) Sociálnědemokratická strana Německa (německy Sozialdemokratische Partei Deutschlands, zkratkou SPD) je německá levicová politická strana, nejstarší a nejpočetnější strana v Německu a jedna z nejstarších až do současnosti existujících stran na světě.
Nový!!: Friedrich Ebert a Sociálnědemokratická strana Německa · Vidět víc »
Výmarská republika
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933.
Nový!!: Friedrich Ebert a Výmarská republika · Vidět víc »
Vilém II. Pruský
Vilém II. Pruský (1908) Vilém II.
Nový!!: Friedrich Ebert a Vilém II. Pruský · Vidět víc »
Wilhelm Cuno
Wilhelm Carl Josef Cuno (2. července 1876, Suhl, Německo – 3. ledna 1933, Aumühle, Německo) byl německý politik období Výmarské republiky, v letech 1922-1923 působil jako říšský kancléř.
Nový!!: Friedrich Ebert a Wilhelm Cuno · Vidět víc »
Wilhelm Marx
Wilhelm Marx (15. ledna 1863, Kolín nad Rýnem, Německo – 5. srpna 1946, Bonn, Západní Německo) byl německý právník a politik za stranu Centrum.
Nový!!: Friedrich Ebert a Wilhelm Marx · Vidět víc »
11. únor
11.
Nový!!: Friedrich Ebert a 11. únor · Vidět víc »
1871
1871 (MDCCCLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Friedrich Ebert a 1871 · Vidět víc »
1918
1918 (MCMXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Friedrich Ebert a 1918 · Vidět víc »
1919
1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Friedrich Ebert a 1919 · Vidět víc »
1925
1925 (MCMXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Friedrich Ebert a 1925 · Vidět víc »
28. únor
28.
Nový!!: Friedrich Ebert a 28. únor · Vidět víc »
4. únor
4.
Nový!!: Friedrich Ebert a 4. únor · Vidět víc »
9. listopad
9.
Nový!!: Friedrich Ebert a 9. listopad · Vidět víc »
