Rychlejší přístup než prohlížeči!
25 vztahy: Římské právo, Berlín, Bologna, Filosofie práva, Frankfurt nad Mohanem, Halle, Jena, Landshut, Lipsko, Lotrinsko, Marburg, Právní dějiny, Teorie práva, Univerzita Marburg, Wilhelm von Humboldt, 1779, 1795, 1800, 1803, 1808, 1810, 1814, 1861, 21. leden, 25. říjen.
Římské právo
Gaius Avidius Cassius kolem roku 126 př. n. l. a připomíná Lex Cassia tabellaria z roku 137 př. n. l. Tento římský zákon nařizoval použití tajného hlasování soudních porot pro všechny procesy kromě případů zrady. Římské právo je právní systém, který se vyvinul ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Římské právo · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Berlín · Vidět víc »
Bologna
Bologna (emiliano-romagnolsky Bulåggna; česky Boloňa či zastarale Boloň) je hlavním městem regionu Emilia-Romagna a provincie Bologna v Itálii.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Bologna · Vidět víc »
Filosofie práva
#PŘESMĚRUJ Filozofie práva.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Filosofie práva · Vidět víc »
Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt nad Mohanem (česky zastarale též Frankobrod) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Frankfurt nad Mohanem · Vidět víc »
Halle
#PŘESMĚRUJ Halle (Saale).
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Halle · Vidět víc »
Jena
Jena je město na řece Sále v Durynsku ve Spolkové republice Německo.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Jena · Vidět víc »
Landshut
Landshut je město v Bavorsku, v jihovýchodní části Německa na řece Isar a je správní centrum regionu Dolního Bavorska.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Landshut · Vidět víc »
Lipsko
Lipsko (německy) je město s postavením samostatného městského okresu na severozápadě německé spolkové země Sasko.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Lipsko · Vidět víc »
Lotrinsko
Stanislavově náměstí v Nancy. Lotrinsko (v románské lotrinštině Louréne, v germánské lotrinštině Lothringe(n)) je bývalý region Francie.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Lotrinsko · Vidět víc »
Marburg
Marburg (česky též Marburk) je město v Hesensku na západě Německa, sídlo okresu Marburg-Biedenkopf a přirozené centrum středního Hesenska.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Marburg · Vidět víc »
Právní dějiny
Podstatou právních dějin (.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Právní dějiny · Vidět víc »
Teorie práva
Teorie práva je právní věda systematicky se zabývající veškerými právně relevantními skutečnostmi (hovoříme o tzv. právních jevech).
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Teorie práva · Vidět víc »
Univerzita Marburg
#PŘESMĚRUJ Marburská univerzita.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Univerzita Marburg · Vidět víc »
Wilhelm von Humboldt
Friedrich Wilhelm Christian Karl Ferdinand von Humboldt (22. června 1767 Postupim – 8. dubna 1835 Berlín) byl německý (pruský) diplomat, filozof, zakladatel Humboldtovy univerzity v Berlíně, přítel Goetha a Schillera a v neposlední řadě německý jazykovědec, který evropským zájemcům přiblížil baskičtinu.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a Wilhelm von Humboldt · Vidět víc »
1779
1779 (MDCCLXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a 1779 · Vidět víc »
1795
1795 (MDCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a 1795 · Vidět víc »
1800
1800 (MDCCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a 1800 · Vidět víc »
1803
1803 (MDCCCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a 1803 · Vidět víc »
1808
1808 (MDCCCVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a 1808 · Vidět víc »
1810
1810 (MDCCCX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a 1810 · Vidět víc »
1814
1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a 1814 · Vidět víc »
1861
1861 (MDCCCLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a 1861 · Vidět víc »
21. leden
21.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a 21. leden · Vidět víc »
25. říjen
25.
Nový!!: Friedrich Carl von Savigny a 25. říjen · Vidět víc »
Přesměrování zde:
Friedrich Karl von Savigny, Karl von Savigny, Von Savigny.
