Rychlejší přístup než prohlížeči!
44 vztahy: Afekt, Antropologie, Étienne Bonnot de Condillac, Bůh, Berlín, Dessau, Emoce, Filologie, Gottfried Wilhelm Leibniz, Indie, Indologie, Johann Gottfried Herder, Lingvistika, Lipská univerzita, Londýn, Mechanismus (filosofie), Náboženský infoservis, Náboženství, Německo, Orientalistika, Otto Jespersen, Oxfordská univerzita, Paříž, Psychologie, Religionistika, Romantismus, Sanskrt, Spojené království, Srovnávací religionistika, Svobodné zednářství, Torst, Wilhelm Müller (básník), 1823, 1840, 1843, 1844, 1847, 1854, 1867, 1870, 1873, 1900, 28. říjen, 6. prosinec.
Afekt
Afekt (z latiny affectus) je základní jednotkou a zároveň stavebním kamenem všech afektivních jevů (afektivních procesů) – emocí, nálad a afektů.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Afekt · Vidět víc »
Antropologie
Antropologie (z řeckého ανθρωπος anthrópos člověk) je věda o člověku v nejširším slova smyslu.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Antropologie · Vidět víc »
Étienne Bonnot de Condillac
Étienne Bonnot de Condillac (30. září 1715, Grenoble – 3. srpen 1780, Lailly-en-Val) byl francouzský filozof, katolický kněz a encyklopedista.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Étienne Bonnot de Condillac · Vidět víc »
Bůh
Michelangela Bůh, bohyně či božstvo je bytost výjimečné moci, jež je předmětem náboženské úcty a kultu.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Bůh · Vidět víc »
Berlín
Berlín (německy Berlin, IPA) je hlavní a největší město Německa a zároveň městskou spolkovou zemí Spolkové republiky Německo. Hlavním městem Německa se stal roku 1991 a od znovusjednocení Německa 3. října 1990, a tím i obou částí města – západní a východní, patří Berlín mezi největší města v Evropě a je největším městem Evropské unie. Zcela jej obklopuje spolkový stát Braniborsko. Žije zde obyvatel. V metropolitní oblasti Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po Porúří druhou nejlidnatější oblastí v Německu. Ve 20. letech 20. století byl Berlín třetím největším městem na světě. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní. Berlín leží v rovině, na břehu řeky Sprévy, která se vlévá do Havoly – pravostranného přítoku Labe, v západní čtvrti Špandava. Mezi hlavní topografické rysy města patří mnoho jezer v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero Müggelsee. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří lesy, parky, zahrady, řeky, vodní kanály a jezera. Město leží v oblasti středoněmeckých dialektů, konkrétně existuje přímo berlínský, který je podskupinou lužických dialektů. Existence města je prvně doložena ze 13. století. Tehdy se zde křížily dvě důležité obchodní stezky. V 15. století se stalo hlavním městem Braniborského markrabství (1417–1701) a Pruského království (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku 1871, kdy se stalo hlavním městem Německé říše (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za Výmarské republiky (1918–1933) a Třetí říše (1933–1945). Po druhé světové válce bylo válkou poničené město rozděleno na čtyři sektory patřící vítězům druhé světové války. Sovětský sektor (Východní Berlín) se stal hlavním městem menšího východního Německa, kdežto metropolí západního Německa se stal Bonn. V té době část města, tzv. Západní Berlín, který vznikl z francouzské, britské a americké části, měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku 1961 odděleny Berlínskou zdí, která se stala symbolem studené války a její pád roku 1989 pak symbolem pádu komunismu v Evropě. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – Německý spolkový sněm, pro nějž byla rekonstruována budova Říšského sněmu. Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy. Ekonomika města je založena high-tech firmách a sektoru služeb, který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským dopravním uzlem letecké a železniční dopravy. Sám má velmi složitou síť veřejné dopravy. Berlín je domovem světově uznávaných univerzit, jako je Humboldtova univerzita, Svobodná univerzita Berlín, Univerzita umění v Berlíně nebo Technická univerzita Berlín. Berlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně Berlinale. Filmy se natáčí například ve studiích Babelsberg. Celkově je město stále oblíbenějším cílem filmařů. Známou lokalitou je Ostrov muzeí, kde se krom pěti slavných muzeí nachází i Berlínská katedrála. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO. Dalšími dvěma jsou paláce a parky v Postupimi a Berlíně a skupina modernistických budov z let 1913–1934. K dalším symbolům města patří Braniborská brána, třída Unter den Linden, Postupimské náměstí, Židovský památník, Vítězný sloup, East Side Gallery, Alexanderplatz a nedaleko stojící berlínský televizní vysílač, nejvyšší stavba v Německu s výškou 368 metrů. Na území města se nacházejí tři lokality světového kulturního dědictví UNESCO: Ostrov muzeí, Paláce a parky v Postupimi a Berlíně a Moderní berlínské bytové stavby.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Berlín · Vidět víc »
Dessau
Dessau (česky Desava) je město v německé Spolkové zemi Sasko-Anhaltsko ležící na soutoku řek Mulde a Labe.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Dessau · Vidět víc »
Emoce
Emoce (dle M. Macháče (1985) z lat. emovere – vzrušovat, dle M. Nakonečného (1997) lat. motio – pohyb, emoce latinsky jsou potom emotio) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy, zahrnující subjektivní zážitky libosti (sympatie) a nelibosti (averze), provázené fyziologickými změnami (změna srdečního tepu, změna rychlosti dýchání atd.), motorickými projevy (mimika, gestikulace), změnami pohotovosti a zaměřenosti.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Emoce · Vidět víc »
Filologie
Slovo filologie je řeckého původu (φίλος „přítel“, λόγος „slovo“) a znamená doslova „přátelství se slovem“, s naukou aj.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Filologie · Vidět víc »
Gottfried Wilhelm Leibniz
Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover, jeho jméno se někdy uvádí jako Leibnitz) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Gottfried Wilhelm Leibniz · Vidět víc »
Indie
Indie, plným názvem Indická republika, je sedmá největší a s téměř 1,5 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Indie · Vidět víc »
Indologie
Vincenc Lesný, český indolog, překladatel a orientalista Indologie, někdy též indická studia, je věda o jazycích, literaturách, dějinách a kulturách etnik žijících na indickém subkontinentu.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Indologie · Vidět víc »
Johann Gottfried Herder
Johann Gottfried von Herder (25. srpna 1744 Mohrungen, Východní Prusko – 18. prosince 1803 Výmar) byl německý spisovatel, filosof, průkopník preromantické estetiky v Německu a protestantský kazatel.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Johann Gottfried Herder · Vidět víc »
Lingvistika
Lingvistika (dříve psáno linguistika) neboli jazykověda je věda zkoumající přirozený jazyk.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Lingvistika · Vidět víc »
Lipská univerzita
Lipská univerzita (zkráceně AML) byla založena v roce 1409, a je proto po Univerzitě v Heidelbergu (1386) druhým nejstarším bez přerušení provozovaným vysokým učením na dnešním území Spolkové republiky Německo.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Lipská univerzita · Vidět víc »
Londýn
Londýn (s výslovností) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Londýn · Vidět víc »
Mechanismus (filosofie)
#PŘESMĚRUJ Mechanismus (filozofie).
Nový!!: Friedrich Max Müller a Mechanismus (filosofie) · Vidět víc »
Náboženský infoservis
#PŘESMĚRUJ Dingir_(časopis)#Náboženský_infoservis.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Náboženský infoservis · Vidět víc »
Náboženství
Různé náboženské symboly Argentině Anglikánské procesí ve Walsinghamu Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Náboženství · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Německo · Vidět víc »
Orientalistika
Orientalistika je interdisciplinární vědní obor zkoumající jazyky, historii, kulturu a společnost národů Orientu.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Orientalistika · Vidět víc »
Otto Jespersen
Jens Otto Harry Jespersen (16. července 1860 Randers, Severní Jutsko – 30. dubna 1943) byl dánský jazykovědec, který se specializoval především na obecnou lingvistiku a angličtinu.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Otto Jespersen · Vidět víc »
Oxfordská univerzita
Oxfordská univerzita (anglicky University of Oxford, často také Oxford University, Universitas Oxoniensis) je nejstarší univerzita v anglicky mluvící části světa a jedna z nejstarších univerzit vůbec.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Oxfordská univerzita · Vidět víc »
Paříž
Paříž, hlavní a zároveň největší město Francie, je správním centrem regionu Île-de-France, zahrnujícího Paříž a její předměstí, přičemž sama tvoří správní obvod se zvláštním statutem Ville de Paris („město Paříž“).
Nový!!: Friedrich Max Müller a Paříž · Vidět víc »
Psychologie
Řecké písmeno Psí bývá občas používáno jako symbol psychologiePsychologie (z řeckého ψυχή (psyché).
Nový!!: Friedrich Max Müller a Psychologie · Vidět víc »
Religionistika
Symboly představují (zleva doprava): 1. řada: křesťanství, judaismus, hinduismus 2. řada: islám, buddhismus, šintoismus 3. řada: sikhismus, bahá'í, džinismus Religionistika (z latinského slova religio) je věda, která se zabývá studiem náboženství.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Religionistika · Vidět víc »
Romantismus
Caspara Davida Friedricha ''Poutník nad mořem mlhy'' Romantismus je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Romantismus · Vidět víc »
Sanskrt
Sanskrt, v písmu dévanágarí संस्कृतम्, v transliteraci saṃskṛtam (IAST) či saṁskr̥tam (ISO 15919), v české transkripci samskrtam/sanskrtam, je jeden z nejstarších starých jazyků.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Sanskrt · Vidět víc »
Spojené království
Spojené království Velké Británie a Severního Irska, standardizovaným krátkým názvem Velká Británie a Severní Irsko, zkráceně také Spojené království nebo Velká Británie nebo jen Británie, je ostrovní stát v severozápadní Evropě, u severozápadního pobřeží kontinentální Evropy.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Spojené království · Vidět víc »
Srovnávací religionistika
Srovnávací religionistika je srovnávací metodika v religionistice.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Srovnávací religionistika · Vidět víc »
Svobodné zednářství
gnosis“ (řecky „poznání“), přisuzovány jsou i mnohé další významy. Používá se také varianta bez písmene „G“. Svobodné zednářství je uzavřená mezinárodní organizace, která je zasvěcena společnému cíli (morální a intelektuální zdokonalení lidstva) skrze rituály a obřady.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Svobodné zednářství · Vidět víc »
Torst
TORST je české nakladatelství vzniklé v roce 1990, se sídlem v Praze, na Novém Městě.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Torst · Vidět víc »
Wilhelm Müller (básník)
Wilhelm Müller, též Johann Ludwig Wilhelm Müller (7. října 1794 Dessau – 1. října 1827 tamtéž) byl německý pozdně romantický básník se vztahem k západním Čechám.
Nový!!: Friedrich Max Müller a Wilhelm Müller (básník) · Vidět víc »
1823
1823 (MDCCCXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Friedrich Max Müller a 1823 · Vidět víc »
1840
1840 (MDCCCXL) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Friedrich Max Müller a 1840 · Vidět víc »
1843
1843 (MDCCCXLIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Friedrich Max Müller a 1843 · Vidět víc »
1844
1844 (MDCCCXLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Friedrich Max Müller a 1844 · Vidět víc »
1847
1847 (MDCCCXLVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Nový!!: Friedrich Max Müller a 1847 · Vidět víc »
1854
1854 (MDCCCLIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Nový!!: Friedrich Max Müller a 1854 · Vidět víc »
1867
1867 (MDCCCLXVII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.
Nový!!: Friedrich Max Müller a 1867 · Vidět víc »
1870
1870 (MDCCCLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.
Nový!!: Friedrich Max Müller a 1870 · Vidět víc »
1873
1873 (MDCCCLXXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Nový!!: Friedrich Max Müller a 1873 · Vidět víc »
1900
1900 (MCM) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Friedrich Max Müller a 1900 · Vidět víc »
28. říjen
28.
Nový!!: Friedrich Max Müller a 28. říjen · Vidět víc »
6. prosinec
6.
Nový!!: Friedrich Max Müller a 6. prosinec · Vidět víc »
