Rychlejší přístup než prohlížeči!
115 vztahy: Administrativní dělení Číny, Americký dolar, An-chuej, Anchuejská klika, Ústřední revoluční základna, Šang-žao, Šen-čen, Šestnáct států, Ťia Čching-lin, Ťiang-si, Čang-čou, Čína, Čínská občanská válka, Čínská republika (1912–1949), Čínské znaky, Čínský jüan, Čínsko-francouzská válka, Čchao-čou, Čchüan-čou, Če-ťiang, Říše Čching, Říše Ming, Říše Tchang, Chang-čou, Chang-čou (zátoka), Chanové, Che Kuo-čchiang, Chuaj-che, Chuejové, Druhá čínsko-japonská válka, Dynastie Čchin, Ekonomický sektor, Fu-čou, Fu-čou (Ťiang-si), Fu-ťien (Tchaj-wan), Hakka, Hokkien, Hrubý domácí produkt, ISO 3166-2:CN, Jang-c’-ťiang, Jihočínská hornatina, Jihočínské moře, Jihovýchodní Asie, Kan-čou, Kao-cu (Chan), Komandérie, Komunistická strana Číny, Koruna česká, Království Čchu, Království Wu, ..., Ku-lou, Kuang-tung, Latinka, Letectvo Čínské lidové republiky, Lung-jen, Ma-cu (souostroví), Mandžuové, Mateřská škola, Městská prefektura, Metro, Mezinárodní letiště Čchüan-čou Ťin-ťiang, Mezinárodní letiště Fu-čou Čchang-le, Mezinárodní letiště Sia-men Kao-čchi, Miaové, Min (Deset říší), Min (jazyk), Min-ťiang (Fu-ťien), Min-jüe, Nan-pching, Nanking, Nerovné smlouvy, Ning-te, Období Jara a podzimu, Období válčících států, Okres Ťin-men, Okres Lien-ťiang, Pchin-jin, Pchu-tchien, Plavby Čeng Chea, Primární sektor, Provincie v Číně, Provincie v Čínské lidové republice, San-ming, Süan-cung, Sekundární sektor, Seznam čínských administrativních jednotek podle počtu obyvatel, Seznam čínských administrativních jednotek podle rozlohy, Si Ťin-pching, Sia-men, Siamenská univerzita, Siang Jü, Siang-čcheng, Sinchajská revoluce, Spojené státy americké, Střední škola, Subprovinční město, Tchaj-wan, Tchaj-wan (ostrov), Tchajwanský průliv, Tchu-lou, Terciární sektor, Východní Čína, Východočínské moře, Vláda jedné strany, Vlhké subtropické podnebí, Vysokorychlostní trať Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen, Vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou, Vysokorychlostní trať Fu-čou – Sia-men, Wang Čao-kuo, Wu-i, Wu-ti (Chan), Základní škola, Zemědělství, 334 př. n. l., 473 př. n. l.. Rozbalte index (65 více) »
Administrativní dělení Číny
Mapa administrativního dělení ČLR Administrativní členění Čínské lidové republiky zahrnuje následkem velké rozlohy země a vysokého počtu obyvatel několik úrovní.
Nový!!: Fu-ťien a Administrativní dělení Číny · Vidět víc »
Americký dolar
Vývoj kurzu USD od roku 2014 vůči České koruněhttp://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/devizove-kurzy-ke-konci-mesice-249/usd/ USD - Devizové kurzy ke konci měsíce-ekonomika ČNB, kurzy.cz Americký dolar je oficiální měna Spojených států amerických i některých dalších zemí (Panama, Ekvádor, Salvador, Východní Timor a Zimbabwe se tak rozhodly nezávisle, některé státy dřívějších amerických teritorií v Tichomořských ostrovech si po získání nezávislosti nepřijaly vlastní měnu), další státy pak mají svou měnu pevně vázánu na kurz amerického dolaru.
Nový!!: Fu-ťien a Americký dolar · Vidět víc »
An-chuej
An-chuej je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky.
Nový!!: Fu-ťien a An-chuej · Vidět víc »
Anchuejská klika
Tuan Čchi-žuej Anchuejská klika (zjednodušené znaky: 皖系军阀, tradiční znaky: 皖系軍閥, pchin-jin: Wǎn xì jūnfá) byla vojenská skupina vedená Tuan Čchi-žuejem, která vznikla v období vlády Severních militaristů po rozštěpení Pejjangské kliky v roce 1917.
Nový!!: Fu-ťien a Anchuejská klika · Vidět víc »
Ústřední revoluční základna
#PŘESMĚRUJ Centrální sovětská oblast.
Nový!!: Fu-ťien a Ústřední revoluční základna · Vidět víc »
Šang-žao
Šang-žao (pchin-jinem Shàngráo) je městská prefektura v Čínské lidové republice, kde patří do provincie Ťiang-si.
Nový!!: Fu-ťien a Šang-žao · Vidět víc »
Šen-čen
Šen-čen (pinyin: Shēnzhèn; český přepis: Šen-čen) je jedno z největších měst v Číně a jedno z nejrychleji rostoucích na světě.
Nový!!: Fu-ťien a Šen-čen · Vidět víc »
Šestnáct států
Šestnáct států je tradiční označení pro krátce trvající státy existující v severní Číně v letech 304–439.
Nový!!: Fu-ťien a Šestnáct států · Vidět víc »
Ťia Čching-lin
Ťia Čching-lin (* 13. března 1940) je bývalý čínský komunistický politik, původně inženýr-strojař vstoupil roku 1985 do politiky na provinční úrovni, do vyšších úřadů se propracoval začátkem 90.
Nový!!: Fu-ťien a Ťia Čching-lin · Vidět víc »
Ťiang-si
Ťiang-si je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky.
Nový!!: Fu-ťien a Ťiang-si · Vidět víc »
Čang-čou
Čang-čou (pchin-jinem Zhāngzhōu) je městská prefektura v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a Čang-čou · Vidět víc »
Čína
Čína, plným názvem Čínská lidová republika, zkratkou ČLR (mezinárodně ''CN''), je stát ležící ve východní Asii.
Nový!!: Fu-ťien a Čína · Vidět víc »
Čínská občanská válka
Čínská občanská válka byla občanská válka probíhající na území pevninské Číny mezi vládou Čínské republiky, vedené Kuomintangem, a Komunistickou stranou Číny.
Nový!!: Fu-ťien a Čínská občanská válka · Vidět víc »
Čínská republika (1912–1949)
Čínská republika (中華民國|Čung-chua Min-kuo) byl stát, který se rozkládal na většině území dnešní Čínské lidové republiky.
Nový!!: Fu-ťien a Čínská republika (1912–1949) · Vidět víc »
Čínské znaky
Čínské znaky (pinyin: Hànzì, český přepis: Chan-c', – Kandži, – Hanča) jsou písemná soustava, která je používána pro zápis čínských jazyků (čínštiny, kantonštiny aj.), částečně japonštiny, příležitostně korejštiny a v minulosti též vietnamštiny.
Nový!!: Fu-ťien a Čínské znaky · Vidět víc »
Čínský jüan
Čínský jüan (čínsky: 元 nebo 圆; pinyin: yuán), oficiálním názvem žen-min-pi (čínsky: 人民幣; pinyin: rénmínbì; volný překlad: lidová měna), je oficiální platidlo v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a Čínský jüan · Vidět víc »
Čínsko-francouzská válka
Čínsko-francouzská válka, též sino-francouzská válka a tonkinská válka, se odehrála od srpna 1884 do dubna 1885 mezi Třetí francouzskou republikou a čínskou říší dynastie Čching (a jejích více či méně vazalů) o nadvládu nad Tonkinem (sever Vietnamu).
Nový!!: Fu-ťien a Čínsko-francouzská válka · Vidět víc »
Čchao-čou
Čchao-čou (pchin-jinem Cháozhōu) je městská prefektura v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a Čchao-čou · Vidět víc »
Čchüan-čou
Čchüan-čou je městská prefektura v provincii Fu-ťien v Čínské lidové republice na březích Tchajwanského průlivu.
Nový!!: Fu-ťien a Čchüan-čou · Vidět víc »
Če-ťiang
Če-ťiang je provincie Čínské lidové republiky.
Nový!!: Fu-ťien a Če-ťiang · Vidět víc »
Říše Čching
Říše Velká Čching, po dobytí Číny též Říše středu, byl oficiální název multikulturního, původem mandžuského, státu čchingské dynastie Aisin Gioro, který počínaje rokem 1644 během několika desetiletí ovládl čínskou říši Ming a panoval Číňanům a dalším národům do začátku 20.
Nový!!: Fu-ťien a Říše Čching · Vidět víc »
Říše Ming
Říše Ming (čínsky: znaky tradiční 明國, zjednodušené 明国, pinyin Míng Guó, český přepis Ming Kuo), plným názvem Říše Velká Ming (čínsky: znaky zjednodušené 大明国, tradiční 大明國, pinyin Dà Míng Guó, český přepis Ta Ming Kuo; také anachronicky čínsky: znaky zjednodušené 大明帝国, tradiční 大明帝國, pinyin Dà Míng Dìguó, český přepis Ta Ming Tikuo) byl čínský stát nazvaný podle vládnoucí dynastie Ming (čínsky: znaky 明朝, pinyin Míng Cháo, český přepis Ming Čchao).
Nový!!: Fu-ťien a Říše Ming · Vidět víc »
Říše Tchang
Říše Tchang byl čínský stát existující v letech 618–907.
Nový!!: Fu-ťien a Říše Tchang · Vidět víc »
Chang-čou
Chang-čou (čínsky:; pinyin: Hángzhōu) je město v Čínské lidové republice, v jejímž administrativním systému je hlavním a zároveň nejlidnatějším městem provincie Če-ťiang.
Nový!!: Fu-ťien a Chang-čou · Vidět víc »
Chang-čou (zátoka)
Chang-čou (pchin-jinem Hángzhōu Wān) je zátoka Východočínského moře na hranici Šanghaje a provincie Če-ťiang Čínské lidové republiky.
Nový!!: Fu-ťien a Chang-čou (zátoka) · Vidět víc »
Chanové
Chanové (zjednodušená čínština: 汉族 či 汉人, tradiční čínština: 漢族 či 漢人, pchin-jin: hànzú či hànrén) jsou čínská etnická skupina a daleko nejpočetnější etnická skupina na světě.
Nový!!: Fu-ťien a Chanové · Vidět víc »
Che Kuo-čchiang
Che Kuo-čchiang (* 1. října 1943) je bývalý čínský komunistický politik, původně inženýr-chemik přešel roku 1980 do provinční správy v Šan-tungu.
Nový!!: Fu-ťien a Che Kuo-čchiang · Vidět víc »
Chuaj-che
Chuaj-che je řeka v provinciích Che-nan, An-chuej a Ťiang-su na východě ČLR.
Nový!!: Fu-ťien a Chuaj-che · Vidět víc »
Chuejové
Chuejové (pchin-jin Huízú) je etnická menšina v Číně, odlišující se od svého chanského okolí zejména svou muslimskou vírou a zvyky z ní vyplývajícími.
Nový!!: Fu-ťien a Chuejové · Vidět víc »
Druhá čínsko-japonská válka
Druhá čínsko-japonská válka (7. červenec 1937 – 2. září 1945) byla válečným konfliktem mezi Čínskou republikou a Japonským císařstvím.
Nový!!: Fu-ťien a Druhá čínsko-japonská válka · Vidět víc »
Dynastie Čchin
Dynastie Čchin (čínsky 秦朝; pinyin Qín Cháo; český přepis čchin čchao; Wade-Giles Ch’in Ch’ao), byla v letech 221–206 př. n. l. první císařskou dynastií vládnoucí sjednocené Číně.
Nový!!: Fu-ťien a Dynastie Čchin · Vidět víc »
Ekonomický sektor
Ekonomické nebo také hospodářské sektory rozdělují ekonomické subjekty do několika menších částí dle jejich činnosti.
Nový!!: Fu-ťien a Ekonomický sektor · Vidět víc »
Fu-čou
Fu-čou je hlavní a největší město čínské provincie Fu-ťien se statusem městské prefektury.
Nový!!: Fu-ťien a Fu-čou · Vidět víc »
Fu-čou (Ťiang-si)
Fu-čou (pchin-jinem Fǔzhōu) je město a městská prefektura v Čínské lidové republice v provincii Ťiang-si.
Nový!!: Fu-ťien a Fu-čou (Ťiang-si) · Vidět víc »
Fu-ťien (Tchaj-wan)
Tchaj-wanu. Fu-ťien (čínsky:; pinyin: Fújiàn) je bývalá správní jednotka Čínské republiky (Tchaj-wanu).
Nový!!: Fu-ťien a Fu-ťien (Tchaj-wan) · Vidět víc »
Hakka
Hakka (či hakkština, v hakkštině Hak-kâ-fa nebo Hak-kâ-va) je jeden z hlavních dialektů čínštiny, kterým mluví převážně Hakkové především v jižní Číně, dále ve východní a jihovýchodní Asii a v ostatních diasporách na celém světě.
Nový!!: Fu-ťien a Hakka · Vidět víc »
Hokkien
Hokkien (/ˈhɒkiɛn/) je dialekt jižního Minu (čínsky v českém přepisu min-nan, pchin-jinem mǐnnán). Pochází z Čínské lidové republiky, provincie Fu-ťien, z městské prefektury Čchüan-čou (čínsky pchin-jinem Quánzhōu, znaky 泉州). Patří do sino-tibetské jazykové rodiny. Nejvíce se jím mluví na Tchaj-wanu, kde se projevuje v subdialektu zvaném Tchajwanský hokkien nebo tchajwanština. Další oblasti, kde se používá hokkien jsou čínské diaspory v Malajsii, Singapuru, Indonésii, Filipínách a dalších částech Jihovýchodní Asie.
Nový!!: Fu-ťien a Hokkien · Vidět víc »
Hrubý domácí produkt
HDP v Evropě podle parity kupní síly HDP ve světě v roce 2014 dle nominální hodnoty a parity kupní síly podle Světové banky HDP jednotlivých států USA ve srovnání s HDP ostatních zemí světaČesko je na místě Kentucky Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického) je finální celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území.
Nový!!: Fu-ťien a Hrubý domácí produkt · Vidět víc »
ISO 3166-2:CN
Mapa provincií Čínské lidové republiky Kódy ISO 3166-2 pro Čínskou lidovou republiku identifikují 23 provincií (včetně Tchaj-wanu), 4 přímo spravovaná města, 5 autonomních oblastí a 2 zvláštní autonomní oblasti (stav v roce 2017).
Nový!!: Fu-ťien a ISO 3166-2:CN · Vidět víc »
Jang-c’-ťiang
Pramenný ledovec řeky Jang-c’-ťiang (tibetsky: འབྲི་ཆུ, Dřičhu), popř.
Nový!!: Fu-ťien a Jang-c’-ťiang · Vidět víc »
Jihočínská hornatina
Jihočínská hornatina (čínsky 东南丘陵, pinyin Dōngnán Qiūlíng, český přepis Tung-nan čchiou-ling, doslova Jihovýchodní pahorkatina), je rozsáhlé pásmo pahorkatin, vrchovin a hornatin v jihovýchodní Číně.
Nový!!: Fu-ťien a Jihočínská hornatina · Vidět víc »
Jihočínské moře
Jihočínské moře je polouzavřené okrajové moře Tichého oceánu.
Nový!!: Fu-ťien a Jihočínské moře · Vidět víc »
Jihovýchodní Asie
Jihovýchodní Asie na mapě světa Jihovýchodní Asie (podrobná mapa) Jihovýchodní Asie (v koloniálním období se používal pojem Východní Indie) je subregion Asie zahrnující země, které leží východně od Indie a jižně od Číny.
Nový!!: Fu-ťien a Jihovýchodní Asie · Vidět víc »
Kan-čou
Kan-čou (čínsky: znaky zjednodušené 赣州, tradiční 贛州, pinyin Gànzhōu) je městská prefektura v provincii Ťiang-si Čínské lidové republiky.
Nový!!: Fu-ťien a Kan-čou · Vidět víc »
Kao-cu (Chan)
Kao-cu (256 př. n. l. – 1. června 195 př. n. l.), vlastním jménem Liou Pang, zdvořilostním jménem Ťi, posmrtným jménem Kao chuang-ti (byl zakladatel a první císař dynastie Chan. Vynikl v povstání proti říši Čchin, po jejím pádu vládl od roku 206 př. n. l. jako král z Chan části západní Číny. Vzápětí zahájil válku proti svému dřívějšímu spolubojovníku Siang Jüovi, kterého v urputných bojích porazil a roku 202 př. n. l. se prohlásil císařem sjednocené Číny.
Nový!!: Fu-ťien a Kao-cu (Chan) · Vidět víc »
Komandérie
Komandérie ťün byly historické správní celky v Číně.
Nový!!: Fu-ťien a Komandérie · Vidět víc »
Komunistická strana Číny
Komunistická strana Číny (čínsky: 中国共产党; pinyin: Zhōngguó Gòngchǎndǎng; český přepis: Čung-kuo Kung-čchan-tang; zkratka: 中共) je zakládající a vládnoucí politickou stranou Čínské lidové republiky.
Nový!!: Fu-ťien a Komunistická strana Číny · Vidět víc »
Koruna česká
Koruna česká je (od měnové odluky 8. února 1993) měnová jednotka České republiky (se zkratkou Kč, mezinárodně v ISO 4217 CZK).
Nový!!: Fu-ťien a Koruna česká · Vidět víc »
Království Čchu
Čchu (楚) bylo království v oblasti současné jižní Číny během Období Jara a Podzimu (722–481 př. n. l.) a Období válčících států (481–212 př. n. l.). Původně bylo známé jako Ťing (荆) a později jako Ťing-čchu (荆楚). Na vrcholu své moci zahrnovalo jeho území současné provincie ČLR Chu-nan, Chu-pej, Čchung-čching, Che-nan, Šanghaj a části provincie Ťiang-su. Hlavním městem království byl Jing.
Nový!!: Fu-ťien a Království Čchu · Vidět víc »
Království Wu
Wu byl stát v oblasti současné Číny během Období Jara a Podzimu (722-481 př. n. l.) Jeho území se nacházelo v oblasti ústí řeky Jang-c’-ťiang, východně od státu Čchu.
Nový!!: Fu-ťien a Království Wu · Vidět víc »
Ku-lou
Ku-lou je čínské místopisné jméno, které může označovat.
Nový!!: Fu-ťien a Ku-lou · Vidět víc »
Kuang-tung
Kuang-tung je provincie Čínské lidové republiky ve středojižní Číně.
Nový!!: Fu-ťien a Kuang-tung · Vidět víc »
Latinka
Latinka (popř. latinské písmo) je široce používaným písmem pro zápis mnoha jazyků po celém světě, zejména v zemích, které používají latinkovou abecedu.
Nový!!: Fu-ťien a Latinka · Vidět víc »
Letectvo Čínské lidové republiky
#PŘESMĚRUJ Letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády.
Nový!!: Fu-ťien a Letectvo Čínské lidové republiky · Vidět víc »
Lung-jen
Lung-jen je městská prefektura v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a Lung-jen · Vidět víc »
Ma-cu (souostroví)
Souostroví Ma-cu (– Ma-cu lie-tao, pchin-jinem Mǎzǔ Lièdǎo, tchajwansky Má-chó͘-tó) je souostroví v Tchajwanském průlivu složené z devatenácti ostrovů a ostrůvků s celkovou plochou 29,6 čtverečních kilometrů.
Nový!!: Fu-ťien a Ma-cu (souostroví) · Vidět víc »
Mandžuové
Mandžuové je národnost historicky pocházející z Mandžuska, dnes převážně žijící v severní Číně.
Nový!!: Fu-ťien a Mandžuové · Vidět víc »
Mateřská škola
Mateřská škola v Turecku Mateřská škola ve státech střední Evropy znamená předškolní zařízení pro děti od 3 do 7 let.
Nový!!: Fu-ťien a Mateřská škola · Vidět víc »
Městská prefektura
Subprovinční města Městská prefektura je správní jednotka v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a Městská prefektura · Vidět víc »
Metro
Ečs - nejstarší typ vozů pražského metra Metro (franc. Chemin de fer métropolitain, angl. Metropolitan Railway – metropolitní železnice), neboli podzemní dráha, je druh kolejové dráhy a na ní provozované městské hromadné dopravy.
Nový!!: Fu-ťien a Metro · Vidět víc »
Mezinárodní letiště Čchüan-čou Ťin-ťiang
Mezinárodní letiště Čchüan-čou Ťin-ťiang (IATA: JJN, ICAO: ZSQZ) je mezinárodní letiště u města Čchüan-čou v provincii Fu-ťien v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a Mezinárodní letiště Čchüan-čou Ťin-ťiang · Vidět víc »
Mezinárodní letiště Fu-čou Čchang-le
Mezinárodní letiště Fu-čou Čchang-le (IATA: FOC, ICAO: ZSFZ) je mezinárodní letiště u Fu-čou, hlavního města provincie Fu-ťien v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a Mezinárodní letiště Fu-čou Čchang-le · Vidět víc »
Mezinárodní letiště Sia-men Kao-čchi
Mezinárodní letiště Sia-men Kao-čchi (IATA: XMN, ICAO: ZSAM) je mezinárodní letiště v Sia-menu v provincii Fu-ťien v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a Mezinárodní letiště Sia-men Kao-čchi · Vidět víc »
Miaové
Miao (čínsky: znaky 苗, pinyin Miáo;; thajsky: แม้ว (Maew) or ม้ง (Mong)) je národ, žijící v hornatých oblastech Číny, Vietnamu, Laosu, Barmy a Tchaj-wanuTAPP, N. Encyclopaedia Britannica.
Nový!!: Fu-ťien a Miaové · Vidět víc »
Min (Deset říší)
Stát Min byl v letech 909–945 jedním z jihočínských států období Pěti dynastií a deseti říší.
Nový!!: Fu-ťien a Min (Deset říší) · Vidět víc »
Min (jazyk)
Min je čínský jazyk, nebo spíše skupina jazyků, kterou mluví přibližně 70 milionů lidí v provincii Fu-ťien v jihovýchodní Číně, dále na severovýchodě provincie Kuang-tung, na jihu provincie Če-ťiang, na části ostrova Chaj-nan a na Tchaj-wanu.
Nový!!: Fu-ťien a Min (jazyk) · Vidět víc »
Min-ťiang (Fu-ťien)
Min-ťiang je řeka na jihovýchodě ČLR (Fu-ťien).
Nový!!: Fu-ťien a Min-ťiang (Fu-ťien) · Vidět víc »
Min-jüe
Min-jüe byl starověký stát rozkládající se ve 3.
Nový!!: Fu-ťien a Min-jüe · Vidět víc »
Nan-pching
Nan-pching je městská prefektura v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a Nan-pching · Vidět víc »
Nanking
Nanking (česky Nan-ťing) je hlavní město čínské provincie Ťiang-su.
Nový!!: Fu-ťien a Nanking · Vidět víc »
Nerovné smlouvy
Pekingské smlouvy v roce 1860 Nerovné smlouvy (anglicky Unequal Treaties, čínsky 不平等条约, francouzsky Traités inégaux, japonsky 不平等条約, korejsky 불평등 조약, rusky Неравные договоры) je název mezinárodních smluv, uzavíraných mezi západními mocnostmi (Britská říše, Francie, Ruská říše, Spojené státy, Prusko resp. Německá říše, Portugalsko, Nizozemí, Itálie, Španělsko, Belgie a Rakousko-Uhersko) a státy východní Asie (Čchingská říše, Japonsko a Korea) v 19. století a počátkem 20. století, od konce 19.
Nový!!: Fu-ťien a Nerovné smlouvy · Vidět víc »
Ning-te
Ning-te je městská prefektura v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a Ning-te · Vidět víc »
Období Jara a podzimu
#PŘESMĚRUJ Období Jar a podzimů.
Nový!!: Fu-ťien a Období Jara a podzimu · Vidět víc »
Období válčících států
Čínské státy v 5. století př. n. l. na přelomu období Letopisů (Jar a podzimů) a období Válčících států Období válčících států (TZ: 戰國時代; ZZ: 战国时代; pinyin: zhànguó shídài; český přepis: Čankuo š’taj) označuje úsek čínských dějin přibližně mezi lety 475 (či 403) a 221 př. n. l. Čína se v předcházejícím období Jara a Podzimu skládala z mnoha malých států (až 170) ovládaných jednotlivými aristokratickými rodinami, které spolu různě navazovaly spojenectví, či proti sobě bojovaly a postupně se skládaly ve větší státní celky.
Nový!!: Fu-ťien a Období válčících států · Vidět víc »
Okres Ťin-men
Okres Ťin-men (nebo, znaky 金門縣, pchin-jin Jīnmén xiàn, tchajwansky Kim-mn̂g-kōan) je okres Tchaj-wanu, tvořený stejnojmenným souostrovím, které se nachází těsně před pobřežím Čínské lidové republiky, ve vzdálenosti 10 km od města Sia-men.
Nový!!: Fu-ťien a Okres Ťin-men · Vidět víc »
Okres Lien-ťiang
Okres Lien-čchiang (čínsky 連江縣, tongyong pinyin Liánjiang siàn, tchajwansky Liân-kang-kōan) je okres na Tchaj-wanu.
Nový!!: Fu-ťien a Okres Lien-ťiang · Vidět víc »
Pchin-jin
Pchin-jin, též pinyin (čínsky 拼音, v samotném pchin-jinu pīnyīn, doslova „hláskování“; celým názvem schéma čínské hláskové abecedy, čínsky 汉语拼音方案, hànyǔ pīnyīn fāng'àn, chan-jü pchin-jin fang-an) je oficiální systém romanizace standardní čínštiny v kontinentální Číně a do určité míry na Tchaj-wanu.
Nový!!: Fu-ťien a Pchin-jin · Vidět víc »
Pchu-tchien
Pchu-tchien () je městská prefektura v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a Pchu-tchien · Vidět víc »
Plavby Čeng Chea
džunek Čeng Chea na čínském dřevotisku ze začátku 17. století Plavby Čeng Chea (doslova „Čeng Cheovy plavby do Západního oceánu“) je označení pro sedm výprav čínského loďstva do jihovýchodní Asie a Indického oceánu vypravených mingskými císaři Jung-lem a Süan-tem.
Nový!!: Fu-ťien a Plavby Čeng Chea · Vidět víc »
Primární sektor
Zpracovávání dřeva Primární sektor v ekonomii zahrnuje jakýkoli průmysl, který se podílí na těžbě a sběru přírodních zdrojů.
Nový!!: Fu-ťien a Primární sektor · Vidět víc »
Provincie v Číně
obrys.
Nový!!: Fu-ťien a Provincie v Číně · Vidět víc »
Provincie v Čínské lidové republice
#PŘESMĚRUJ Provincie v Číně.
Nový!!: Fu-ťien a Provincie v Čínské lidové republice · Vidět víc »
San-ming
San-ming je městská prefektura v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a San-ming · Vidět víc »
Süan-cung
Süan-cung (čínsky: znaky 玄宗, pinyin Xuánzōng); 8. září 685 – 3. května 762) vlastním jménem Li Lung-ťi (čínsky: znaky 李隆基, pinyin Lǐ Lōngjī), v letech 690–705 Wu Lung-ťi (čínsky: znaky 武隆基, pinyin Wǔ Lōngjī) z dynastie Tchang vládl v letech 712–756 tchangské Číně. Z císařů tchangské dynastie vládl nejdéle. Z počátku vládl mocnému a bohatému státu, nicméně prosperita se neudržela a panování Süan-cunga skončilo zkázou způsobenou povstáním An Lu-šana. To je podle Süan-cungovy třetí éry známo také jako „povstání éry Tchien-pao“.
Nový!!: Fu-ťien a Süan-cung · Vidět víc »
Sekundární sektor
náhled Sekundární sektor (sekundární sféra světového hospodářství, sekundér) zahrnuje průmyslovou výrobu, stavebnictví, někdy také nákladní dopravu a těžební průmysl.
Nový!!: Fu-ťien a Sekundární sektor · Vidět víc »
Seznam čínských administrativních jednotek podle počtu obyvatel
Toto je seznam všech čínských administrativních jednotek seřazených podle počtu obyvatel.
Nový!!: Fu-ťien a Seznam čínských administrativních jednotek podle počtu obyvatel · Vidět víc »
Seznam čínských administrativních jednotek podle rozlohy
#PŘESMĚRUJ Administrativní dělení Číny.
Nový!!: Fu-ťien a Seznam čínských administrativních jednotek podle rozlohy · Vidět víc »
Si Ťin-pching
Si Ťin-pching (* 15. června 1953 Peking) je čínský politik a státník, od listopadu 2012 generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny a předseda Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny, a od března 2013 prezident Čínské lidové republiky a předseda Ústřední vojenské komise ČLR.
Nový!!: Fu-ťien a Si Ťin-pching · Vidět víc »
Sia-men
Sia-men (ZZ 厦门, TZ 廈門, pinyin Xiàmén; doslova „Brána Velkého domu“; dříve též podle místní výslovnosti známé pod jménem Amoy) je přístavní město při Tchajwanském průlivu v provincii Fu-ťien v jihovýchodní Číně.
Nový!!: Fu-ťien a Sia-men · Vidět víc »
Siamenská univerzita
Siamenská univerzita je univerzita v Sia-menu v provincii Fu-ťien v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a Siamenská univerzita · Vidět víc »
Siang Jü
Siang Jü (232 př. n. l. – 202 př. n. l.), vlastním jménem Siang Ťi, zdvořilostním jménem Jü, byl čínský vojevůdce a státník období rozpadu říše Čchin.
Nový!!: Fu-ťien a Siang Jü · Vidět víc »
Siang-čcheng
Siang-čcheng může být.
Nový!!: Fu-ťien a Siang-čcheng · Vidět víc »
Sinchajská revoluce
Sinchajská revoluce nebo také První čínská revoluce je politický převrat, který se odehrál v letech 1911-1912 v Číně.
Nový!!: Fu-ťien a Sinchajská revoluce · Vidět víc »
Spojené státy americké
Spojené státy americké, zkráceným názvem Spojené státy, zkratkou USA (nebo také US), jsou demokratická federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se mezi Atlantským oceánem na východě a Tichým oceánem na západě.
Nový!!: Fu-ťien a Spojené státy americké · Vidět víc »
Střední škola
Střední škola poskytuje sekundární vzdělávání (3. stupeň v mezinárodní klasifikaci ISCED).
Nový!!: Fu-ťien a Střední škola · Vidět víc »
Subprovinční město
Subprovinční město je typ správní jednotky v Čínské lidové republice.
Nový!!: Fu-ťien a Subprovinční město · Vidět víc »
Tchaj-wan
Tchaj-wan nebo Taiwan (čínsky hanyu pinyin Táiwān, tongyong pinyin Táiwan, znaky nebo, tchajwansky Tâi-oân), plným názvem Čínská republika (tongyong pinyin Jhonghuá Mínguó, tchajwansky Tiong-hoâ Bîn-kok), je ostrovní stát rozkládající se na stejnojmenném ostrově Tchaj-wan (dříve nazývaném Formosa) a dalších ostrovech u jihovýchodního pobřeží Číny.
Nový!!: Fu-ťien a Tchaj-wan · Vidět víc »
Tchaj-wan (ostrov)
Satelitní snímek Tchaj-wanu (NASA). Tchaj-wan (též Formosa, TZ: 臺灣, ZZ: 台湾, hanyu pinyin Táiwān, tongyong pinyin Táiwan, Wade-Giles T'ai-wan, tchajwansky Tâi-oân) je ostrov ve východní Asii.
Nový!!: Fu-ťien a Tchaj-wan (ostrov) · Vidět víc »
Tchajwanský průliv
Tchajwanský průliv (TZ: 臺灣海峽, ZZ: 台湾海峡, hanyu pinyin Táiwān Hǎixiá, tongyong pinyin Táiwan Hǎisiá, český přepis Tchaj-wan chaj-sia, tchajwansky O·-chúi-kau, Tâi-ôan Hái-kiap) je 160 km široká úžina, která spojuje Východočínské moře s Jihočínským a odděluje ostrov Tchaj-wan od provincie Fu-ťien na čínské pevnině.
Nový!!: Fu-ťien a Tchajwanský průliv · Vidět víc »
Tchu-lou
Tchu-lou je zvláštní druh hliněných obydlí, typický pro čínské etnikum Hakka.
Nový!!: Fu-ťien a Tchu-lou · Vidět víc »
Terciární sektor
Terciární sektor nebo také sektor služeb je v 21.
Nový!!: Fu-ťien a Terciární sektor · Vidět víc »
Východní Čína
Úřední definice Východní Číny: část ovládaná Čínskou lidovou republikou je vyznačena tmavší barvou, část ovládaná Čínskou republikou světlejší barvou Východní Čína je označení pro příbřežní oblast na východě Čínské lidové republiky.
Nový!!: Fu-ťien a Východní Čína · Vidět víc »
Východočínské moře
Východočínské moře (TZ: 東海, ZZ: 东海, hanyu pinyin Dōng Hǎi, tongyong pinyin Dong Hǎi, český přepis Tung-chaj, tchajwansky Tang-hái, japonsky 東シナ海, romaji Higashi Shina Kai, korejsky 동중국해, transliterováno Dong Jungguk Hae) je moře mezi Čínou, Koreou, japonskými ostrovy Kjúšú a Rjúkjú a Tchaj-wanem.
Nový!!: Fu-ťien a Východočínské moře · Vidět víc »
Vláda jedné strany
Státy podle formy vlády. Současné režimy vlády jedné strany jsou vyobrazeny hnědě Vláda jedné strany je politický režim, ve kterém v čele státu (vlády) stojí jediná politická strana, která disponuje politickou hegemonií.
Nový!!: Fu-ťien a Vláda jedné strany · Vidět víc »
Vlhké subtropické podnebí
Tmavší barvou Cfa a světlejší Cwa. Vlhké subtropické podnebí (zkratky Cfa, Cwa) je podle Köppenovy klasifikace podnebí typ subtropického podnebí, který je charakterizován horkými a vlhkými léty a mírnými zimami.
Nový!!: Fu-ťien a Vlhké subtropické podnebí · Vidět víc »
Vysokorychlostní trať Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen
Vysokorychlostní trať Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen, dříve také zvaná Jihovýchodní pobřežní trať, nebo také Železniční trať Chang-čou – Šen-čen je dvoukolejná elektrifikovaná vysokorychlostní trať vedoucí podél jihovýchodního pobřeží Číny.
Nový!!: Fu-ťien a Vysokorychlostní trať Chang-čou – Fu-čou – Šen-čen · Vidět víc »
Vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou
Vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou, někdy také zvaná Zvláštní osobní trať Che-fu, je dvoukolejná elektrifikovaná vysokorychlostní trať v Číně spojující Che-fej, hlavní město provincie An-chuej, a Fu-čou, hlavní město provincie Fu-ťien.
Nový!!: Fu-ťien a Vysokorychlostní trať Che-fej – Fu-čou · Vidět víc »
Vysokorychlostní trať Fu-čou – Sia-men
Vysokorychlostní trať Fu-čou – Sia-men, někdy také zvaná Zvláštní osobní trať Fu-čou – Sia-men, zkráceně Fu-sia, je dvoukolejná elektrifikovaná vysokorychlostní trať v Číně spojující nejlidnatější pobřežní města v provincii Fu-ťien.
Nový!!: Fu-ťien a Vysokorychlostní trať Fu-čou – Sia-men · Vidět víc »
Wang Čao-kuo
Wang Čao-kuo (* 14. července 1941) je bývalý čínský komunistický politik.
Nový!!: Fu-ťien a Wang Čao-kuo · Vidět víc »
Wu-i
Wu-i je pohoří na severní hranici čínské provincie Fu-ťien s provincií Ťiang-si.
Nový!!: Fu-ťien a Wu-i · Vidět víc »
Wu-ti (Chan)
Wu-ti (156 – 87 př. n. l.), vlastním jménem Liou Čche, plným posmrtným jménem Siao-wu-ti (byl sedmý císař dynastie Chan, vládnoucí v letech 141–87 př. n. l. Vládl mimořádně dlouho – 54 let. Během jeho panování říše Chan získala nová území, císař vybudoval silný centralizovaný stát prostřednictvím omezením moci lenních knížat a reorganizace správy ideologicky podepřené konfucianismem, který se stal státní ideologií.
Nový!!: Fu-ťien a Wu-ti (Chan) · Vidět víc »
Základní škola
Základní škola - Brno Základní škola je všeobecně vzdělávací škola primárního vzdělávání, která odpovídá 1.
Nový!!: Fu-ťien a Základní škola · Vidět víc »
Zemědělství
kombajnem, doprovázeným traktorem s vlekem. Zemědělství je věda a umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat.
Nový!!: Fu-ťien a Zemědělství · Vidět víc »
334 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Fu-ťien a 334 př. n. l. · Vidět víc »
473 př. n. l.
Bez popisu.
Nový!!: Fu-ťien a 473 př. n. l. · Vidět víc »
