Rychlejší přístup než prohlížeči!
16 vztahy: Academia, Fulda, Karolina (písmo), Křest čtrnácti českých knížat roku 845, Letopisy, Marginální, Německo, Přemyslovci, Polabští Slované, Sélestat, Slované, Východofranská říše, Velkomoravská říše, 714, 882, 901.
Academia
Academia je české nakladatelství a knihkupectví, které v roce 1953 zřídila Československá akademie věd (ČSAV).
Nový!!: Fuldské letopisy a Academia · Vidět víc »
Fulda
Fulda je starobylé a významné německé město, deváté největší město v Hesensku, sídlo římskokatolické diecéze a tradiční církevní metropole.
Nový!!: Fuldské letopisy a Fulda · Vidět víc »
Karolina (písmo)
Karolina z 11. století Zlatý žaltář z roku 795 Trevírský evnageliář Ada z konce 8. století Karolina (také karolínská, dříve okrouhlá minuskula) je knižní i listinné písmo užívané téměř v celé Evropě od 8. do 12. století.
Nový!!: Fuldské letopisy a Karolina (písmo) · Vidět víc »
Křest čtrnácti českých knížat roku 845
alt.
Nový!!: Fuldské letopisy a Křest čtrnácti českých knížat roku 845 · Vidět víc »
Letopisy
Tacitus, Letopisy, konec 11. knihy a začátek 12. knihy, v ms. Florencie, Biblioteca Medicea Laurenziana, Plut. 68,2, sv. 6v. Letopisy neboli anály (z latinského – rok) jsou strukturované historické prameny, kde jsou dějiny zaznamenávány rok po roce.
Nový!!: Fuldské letopisy a Letopisy · Vidět víc »
Marginální
Marginální (z lat. marginalis od margo, okraj) znamená mezní, okrajový a užívá se v různých souvislostech.
Nový!!: Fuldské letopisy a Marginální · Vidět víc »
Německo
Německo, plným názvem Spolková republika Německo, je stát v západní části střední Evropy.
Nový!!: Fuldské letopisy a Německo · Vidět víc »
Přemyslovci
Přemyslovci byli první česká knížecí a královská dynastie (tzv. odnepaměti až do 4. srpna 1306), dále vládli také v Rakouských zemích (1251–1278), Polsku (1300–1306) a Uhersku (1301–1305).
Nový!!: Fuldské letopisy a Přemyslovci · Vidět víc »
Polabští Slované
Území Polabských Slovanů se zeleně vyznačenými lesy Polabští Slované bylo etnikum západních Slovanů, které obývalo území dnešní Spolkové republiky Německa v oblasti mezi řekami Labem, Sálou a Odrou v době raného a vrcholného středověku.
Nový!!: Fuldské letopisy a Polabští Slované · Vidět víc »
Sélestat
Sélestat je francouzská obec v departementu Bas-Rhin v regionu Grand Est.
Nový!!: Fuldské letopisy a Sélestat · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Fuldské letopisy a Slované · Vidět víc »
Východofranská říše
Východofranská říše (též Východofrancká říše) je označení raně středověkého státu vzniklého roku 843 a později označovaného jako Německé království.
Nový!!: Fuldské letopisy a Východofranská říše · Vidět víc »
Velkomoravská říše
Velkomoravská říše (zkráceně Velká Morava,, – megáli Moravía) je pozdější historické označení pro první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě (užívá se také označení „stát Mojmírovců“, oficiální název neexistuje nebo není znám).
Nový!!: Fuldské letopisy a Velkomoravská říše · Vidět víc »
714
Bez popisu.
Nový!!: Fuldské letopisy a 714 · Vidět víc »
882
Bez popisu.
Nový!!: Fuldské letopisy a 882 · Vidět víc »
901
Bez popisu.
Nový!!: Fuldské letopisy a 901 · Vidět víc »
