Rychlejší přístup než prohlížeči!
48 vztahy: Aquileia, Aquilejský patriarchát, Avaři, Belluno, Benátská republika, Berengar I., Cividale del Friuli, Dalmácie, Franská říše, Furlanština, Furlanská marka, Furlansko-Julské Benátsko, Gorice a Gradiška, Habsburkové, Italština, Itálie, Jaderské moře, Karel Veliký, Kvarnerský záliv, Langobardi, Langobardské království, Latina, Livenza, Lombardsko-benátské království, Marka (území), Markrabství Istrie, Milán, Morava, Němčina, Odorik z Pordenone, Panonie, Přemysl Otakar II., Piava, Polabí, Pordenone, Provincie Terst, Rakousko, Rétorománština, Slované, Slovinština, Slovinsko, Soča, Stěhování národů, Tagliamento, Terst, Udine, 1863, 1945.
Aquileia
Aquileia (furlansky Aquilee, nebo Aquilea) je italské město, které je součástí územního spolku obcí Agro Aquileiese v autonomním regionu Furlansko-Julské Benátsko.
Nový!!: Furlansko a Aquileia · Vidět víc »
Aquilejský patriarchát
Aquilejský patriarchát (Patriarcato di Aquileia, Patriarchatus Aquileiensis), ve 13. století též jako Patria del Friuli, Patria Fori Iulii nebo Patria Foriiulii, je někdejší diecéze a církevní stát Svaté říše římské se sídlem v italské Aquileii.
Nový!!: Furlansko a Aquilejský patriarchát · Vidět víc »
Avaři
Avaři byli kočovné etnikum mongolského původu, které pocházelo přibližně z oblasti dnešního Mongolska a Mandžuska.
Nový!!: Furlansko a Avaři · Vidět víc »
Belluno
Belluno je italské město, hlavní město stejnojmenné provincie, ležící v Benátsku.
Nový!!: Furlansko a Belluno · Vidět víc »
Benátská republika
Benátská republika (benátsky Repùblega de Venèsia), plným jménem Nejjasnější republika benátská (benátsky Serenìsima Respùblica de Venexia) neboli La Serenissima, též známa jako „Nejjasnější republika sv.
Nový!!: Furlansko a Benátská republika · Vidět víc »
Berengar I.
Berengar I., též Berengar I.
Nový!!: Furlansko a Berengar I. · Vidět víc »
Cividale del Friuli
Dóm a Ponte del Diavolo Tempietto longobardo, reliéf Cividale del Friuli (furlansky Cividât, slovinsky Čedad, latinsky Civitate Forum Iulia) je město v severní Itálii v kraji Furlansko-Julské Benátsko, 15 kilometrů od provinčního města Udine.
Nový!!: Furlansko a Cividale del Friuli · Vidět víc »
Dalmácie
Dalmácie (chorvatsky Dalmacija, italsky Dalmazia, německy Dalmatien) je historická země při východním pobřeží Jaderského moře, rozdělená dnes mezi Chorvatsko (většina území) a Černou Horu.
Nový!!: Furlansko a Dalmácie · Vidět víc »
Franská říše
Franská nebo Francká říše, Franské království, zkráceně Franky (latinsky Francia), jsou souhrnná označení pro různě rozlehlý státní útvar západní Evropy zvaný Království Franků (latinsky Regnum Francorum) v raném středověku 6. do 10. století, které bylo pod nadvládou franské dynastie Merovejců a později Karlovců.
Nový!!: Furlansko a Franská říše · Vidět víc »
Furlanština
Rétorománské jazyky Furlanština, též friulština (furlansky furlan nebo marilenghe doslova „mateřština“, italsky friulano, anglicky Friulian), je románský jazyk, jímž se mluví v částech italské oblasti Furlansko-Julské Benátsko (přibližně v okruhu 30 až 60 km. okolo města Udine).
Nový!!: Furlansko a Furlanština · Vidět víc »
Furlanská marka
Verdunské smlouvě uzavřená roku 843 Furlanská marka byla marka Karolínské říše založena v roce 776 jako následník Furlanského vévodství Langobardského proti Slovanům a Avarům.
Nový!!: Furlansko a Furlanská marka · Vidět víc »
Furlansko-Julské Benátsko
Furlansko-Julské Benátsko (také Furlansko a Julské Benátsko) je autonomní region Itálie.
Nový!!: Furlansko a Furlansko-Julské Benátsko · Vidět víc »
Gorice a Gradiška
Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca, italsky Principesca Contea di Gorizia e Gradisca, slovinsky Poknežena grofija Goriška in Gradiščanska, furlansky Gurize e Gardiscje) je historické hrabství o rozloze 2 918 km², dnes rozdělené mezi Slovinsko, k němuž patří většina území, a Itálii, k níž náleží menší jihozápadní část území; italská část je součástí autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia).
Nový!!: Furlansko a Gorice a Gradiška · Vidět víc »
Habsburkové
Habsburkové byli panovnický rod, jeden z nejvýznamnějších v evropské historii, jehož někteří členové vládli i území dnešního Česka jako císařové Svaté říše římské a čeští králové.
Nový!!: Furlansko a Habsburkové · Vidět víc »
Italština
Mapa italských dialektů Mapa italských dialektů Italština (archaicky vlaština, tak se ale někdy označuje také arumunština) je románský jazyk, kterým mluví asi 76 - 100 milionů mluvčích.
Nový!!: Furlansko a Italština · Vidět víc »
Itálie
Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.
Nový!!: Furlansko a Itálie · Vidět víc »
Jaderské moře
Jaderské či Jadranské moře neboli poněkud hovorově Jadran (zastarale Adriatické mořehttp://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej.
Nový!!: Furlansko a Jaderské moře · Vidět víc »
Karel Veliký
Karel I. Veliký (2. dubna 748 – 28. ledna 814 Cáchy) byl franský král a první středověký římský císař (800–814).
Nový!!: Furlansko a Karel Veliký · Vidět víc »
Kvarnerský záliv
Mapa Kvarnerského zálivu Kvarnerský záliv je záliv v Chorvatsku.
Nový!!: Furlansko a Kvarnerský záliv · Vidět víc »
Langobardi
Langobarské državy v Itálii: Langobarská království ''(Neustria, Austria s Tuscia)'' a langobardská vévodství Spoleto a Benevento Langobardi byli příslušníci germánských kmenů, kteří mezi lety 568 až 774 vládli většině Apeninského poloostrova, kde založili Langobardské království.
Nový!!: Furlansko a Langobardi · Vidět víc »
Langobardské království
Langobardské království či říše Langobardů nebo království Langobardů (Regnum Langobardorum), později pojmenované Království (celé) Itálie (Regnum totius Italiae) byl státní útvar a raně středověké království založené germánským kmenem Langobardů na Apeninském poloostrově v druhé půli 6. století.
Nový!!: Furlansko a Langobardské království · Vidět víc »
Latina
Latina (lingua Latina) je italický jazyk z indoevropské rodiny jazyků, kterým se mluvilo ve starověkém Římě.
Nový!!: Furlansko a Latina · Vidět víc »
Livenza
Livenza (furlansky Livence, benátsky Łivensa) je řeka v severovýchodní Itálii (Furlansko-Julské Benátsko a Benátsko).
Nový!!: Furlansko a Livenza · Vidět víc »
Lombardsko-benátské království
Království lombardsko-benátské (italsky, německy) bylo politickým celkem, který vznikl v severní Itálii po porážce Napoleona Bonaparta podle rozhodnutí Vídeňského kongresu z 9.
Nový!!: Furlansko a Lombardsko-benátské království · Vidět víc »
Marka (území)
Marka bylo ve středověku pohraniční území či politická jednotka při hranici říše.
Nový!!: Furlansko a Marka (území) · Vidět víc »
Markrabství Istrie
Markrabství Istrie (italsky Margraviato d'Istria, chorvatsky Markgrofovija Istra, slovinsky Mejna grofovija Istra, německy Markgrafschaft Istrien), dříve Istrijská marka, byla historická země rozkládající se z větší části na poloostrově Istrie a také na přilehlých ostrovech v Jaderském moři.
Nový!!: Furlansko a Markrabství Istrie · Vidět víc »
Milán
Milán (v milánském dialektu Milane, česky též Miláno) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán).
Nový!!: Furlansko a Milán · Vidět víc »
Morava
Morava je region na východě území České republiky a historická země Koruny české a prvního období dějin Československa (do roku 1928).
Nový!!: Furlansko a Morava · Vidět víc »
Němčina
Němčina, německy Deutsch, je západogermánský jazyk, jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný germanistika.
Nový!!: Furlansko a Němčina · Vidět víc »
Odorik z Pordenone
Blahoslavený Odorik z Pordenone (latinsky Odoricus Boemus de Portu Naonis), v českých překladech díla také Oldřich, Čech z Furlánska (vydání z roku 1962) či ve vydání z roku 1998 Oldřich, Čech z Pordenone (1271/1286 – 1331) byl středověký mnich a misionář, autor cestopisu o navštívených zemích.
Nový!!: Furlansko a Odorik z Pordenone · Vidět víc »
Panonie
legií Římská říše kolem roku 120, červeně zvýrazněna provincie Panonie Panonie (latinsky Pannonia) byla mezi léty 9–433 provincií římské říše, jež zhruba do poloviny 1. století nesla název Illyricum inferius.
Nový!!: Furlansko a Panonie · Vidět víc »
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II., řečený král železný a zlatý, (1233 Městec Králové – 26. srpna 1278 Suché Kruty) byl pátý český král, moravský markrabě, rakouský vévoda, štýrský vévoda, korutanský vévoda a kraňský markrabě z rodu Přemyslovců.
Nový!!: Furlansko a Přemysl Otakar II. · Vidět víc »
Piava
Piava (též Plavá) je řeka na severu Itálie (Benátsko – provincie Belluno, Treviso Venezia).
Nový!!: Furlansko a Piava · Vidět víc »
Polabí
Zemědělská výroba v Polabí (Přerov nad Labem) Polabí je území v Čechách podél řeky Labe zhruba mezi městy Jaroměř a Lovosice (v užším pojetí jen po Štětí).
Nový!!: Furlansko a Polabí · Vidět víc »
Pordenone
Pordenone je italské město antického původu v regionu Furlansko-Julské Benátsko se středověkým historickým centrem, v současnosti je průmyslovým centrem regionu.
Nový!!: Furlansko a Pordenone · Vidět víc »
Provincie Terst
Terst (Provincia di Trieste, slovinsky Tržaška pokrajina, česky Provincie Terst) je bývalá provincie na jihovýchodě italské autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko.
Nový!!: Furlansko a Provincie Terst · Vidět víc »
Rakousko
Rakousko, plným názvem Rakouská republika, je vnitrozemský stát ve střední Evropě, ležící ve východních Alpách.
Nový!!: Furlansko a Rakousko · Vidět víc »
Rétorománština
Rétorománština, také románština (rétorománsky) je počtem mluvčích velmi malý jazyk, jímž hovoří asi 0,5 % obyvatel Švýcarska, především v kantonu Graubünden (rétorománsky). Je jedním z úředních jazyků tohoto kantonu (spolu s němčinou a italštinou) a od roku 1999 jedním ze čtyř úředních jazyků Švýcarské konfederace, předtím od roku 1938 národní řeč.
Nový!!: Furlansko a Rétorománština · Vidět víc »
Slované
Slované jsou etnická a jazyková skupina Indoevropanů, hovořící slovanskými jazyky z větší rodiny balto-slovanských jazyků. Historicky obývají Eurasii od střední, jihovýchodní a východní Evropy až do severovýchodní Evropy, severní Asie (Sibiř) a střední Asie (zejména Kazachstán) a také západní Evropu (zejména východní Německo) a západní Asii (včetně Anatolie). Do historie výrazně poprvé vstoupili na počátku 6. století, kdy započala jejich expanze do velké části Evropy (střední, jihovýchodní a východní). V důsledku zejména pozdější imigrace existují velké slovanské diaspory v Severní Americe, zejména ve Spojených státech a Kanadě. Slované obývají okolo poloviny území Evropy a jsou největší etnolingvistickou skupinou v Evropě, následovanou Germány a románskými národy. "We could say that contemporary Europe is made up of three large groups of peoples, divided on the criteria of their origin and linguistic affiliation. They are the following: the Romanic or neo-Latin peoples (Italians, Spaniards, Portuguese, French, Romanians, etc.), the Germanic peoples (Germans proper, English, Dutch, Danes, Norwegians, Swedes, Icelanders, etc.), and the Slavic peoples (Russians, Ukrainians, Belorussians, Poles, Czechs, Slovaks, Bulgarians, Serbs, Croats, Slovenians, etc.)" V dnešní době bývají Slované děleni na východní (Bělorusové, Rusové a Ukrajinci), západní (Češi, Lužičtí Srbové, Poláci, Slováci) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Bosňáci a Makedonci). Kromě toho existují uvnitř uvedených etnik skupiny, které jsou někdy považovány za samostatné národy, resp. jsou národy ve stavu zrodu a jejich etnicita je předmětem sporů (Černohorci, Gorani, Kašubové, Moravané, Pomaci, Rusíni, Slezané). V minulosti patřily mezi Slovany i kmeny zaniklé ve středověku, jako polabští a pobaltští Slované (a v jejich rámci další kmeny). Slovanské národy mohou být dále děleny podle tradičního náboženství. Pravoslavné křesťanství je nejčastější a zahrnuje Bělorusy, Bulhary, Černohorce, Makedonce, Rusy, Rusíny, Srby a Ukrajince. Druhým nejběžnějším náboženstvím je římský katolicismus tradiční u Chorvatů, Čechů, Kašubů, Poláků, Slezanů, Slováků, Moravanů a Slovinců. Existují také významné protestantské menšiny, zejména mezi západními Slovany (Češi, Lužičtí Srbové, Slováci). Mezi jižními Slovany se v době osmanské nadvlády rozšířil islám, který vyznávají například Bosňáci, Pomaci (bulharští muslimové), Gorani a Torbešové. Moderní slovanské národy a etnické skupiny se značně liší jak geneticky, tak kulturně, a vztahy mezi nimi – dokonce v rámci jednotlivých skupin – sahají od etnické solidarity až k vzájemnému nepřátelství.
Nový!!: Furlansko a Slované · Vidět víc »
Slovinština
Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk.
Nový!!: Furlansko a Slovinština · Vidět víc »
Slovinsko
Slovinsko, plným názvem Slovinská republika je stát na jihu střední Evropy.
Nový!!: Furlansko a Slovinsko · Vidět víc »
Soča
Soča je řeka ve Slovinsku a v Itálii (oblast Furlansko-Julské Benátsko).
Nový!!: Furlansko a Soča · Vidět víc »
Stěhování národů
římské říše Pojmem stěhování národů se označují rozsáhlé migrace obyvatelstva (tzv. barbarských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem starověku a počátkem středověku.
Nový!!: Furlansko a Stěhování národů · Vidět víc »
Tagliamento
Tagliamento je řeka ve Furlansku v severovýchodní Itálii.
Nový!!: Furlansko a Tagliamento · Vidět víc »
Terst
Terst (a, a) je přístavní město u Jaderského moře v Itálii, přímo na hranici se Slovinskem.
Nový!!: Furlansko a Terst · Vidět víc »
Udine
Udine (přízvuk je na první slabice tzn. ùdine, furlansky Udin, slovinsky Videm (zastarale česky Videm nebo Vidim), latinsky Utinum) je historické město v severovýchodní Itálii, v oblasti Furlansko-Julské Benátsko (do roku 2018 i správní středisko bývalé stejnojmenné provincie).
Nový!!: Furlansko a Udine · Vidět víc »
1863
1863 (MDCCCLXIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.
Nový!!: Furlansko a 1863 · Vidět víc »
1945
1945 (MCMXLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Nový!!: Furlansko a 1945 · Vidět víc »
