Sdělení

326 vztahy: Absolutně černé těleso, Abstrakce, Agrofyzika, Akreční disk, Akustika, Albert Einstein, Alessandro Volta, Ampérův zákon, André-Marie Ampère, Antihmota, Aplikovaná fyzika, Archaismus, Archimédés, Aristotelés, Astrofyzika, Astronomie, Atlantis (raketoplán), Atom, Atomová fyzika, Atomové jádro, Atomový orbital, Šíření tepla, Šipka času, Barva, Biofyzika, Biologie, Biotův–Savartův zákon, Bohrův model atomu, Boltzmannův faktor, Boseho–Einsteinův kondenzát, Boseho–Einsteinovo rozdělení, Boson, Brownův pohyb, Casimirův jev, Charles-Augustin de Coulomb, Chemická vazba, Chemie, Civilizace, Coulombův zákon, D'Alembertův princip, Deformace, Derivace, Dielektrikum, Difrakce světla, Difuze, Dilatace času, Diracova rovnice, Dozimetrie, E=mc², Einsteinův princip relativity, ..., Ekonofyzika, Ekvipartiční teorém, Elektřina, Elektrická indukce, Elektrické napětí, Elektrický obvod, Elektrický potenciál, Elektrický proud, Elektrický proud v kapalinách, Elektrický proud v pevných látkách, Elektrický proud v plynech, Elektrický vodič, Elektrodynamika, Elektromagnetické pole, Elektromagnetické záření, Elektromagnetismus, Elektron, Elektronový obal, Elektroslabá interakce, Elektrostatika, Elektrotechnika, Elementární částice, Energie, Energie vakua, Entropie, Erwin Schrödinger, Exaktní, Experiment, Experimentální fyzika, Fáze (termodynamika), Fázový přechod, Fázový prostor, Fermatův princip, Fermiho plyn, Fermiho–Diracovo rozdělení, Fermion, Filozofie, Fotoelektrický jev, Fotometrie, Foton, Fotonika, Fotovoltaika, Fraktál, Fresnelovy rovnice, Fyzika kondenzovaného stavu, Fyzika nízkých teplot, Fyzika pevných látek, Fyzika polymerů, Fyzikální chemie, Fyzikální konstanty, Fyzikální olympiáda, Fyzikální pole, Galaxie, Galileiho princip relativity, Galileo Galilei, Gama záblesk, Gaussův zákon elektrostatiky, Geofyzika, Geometrická optika, Gibbsův zákon fází, Gottfried Wilhelm Leibniz, Gravitační vlny, Gravitace, Grupa, Hamiltonova funkce, Hamiltonova–Jacobiho rovnice, Hans Christian Ørsted, Heinrich Rudolf Hertz, Heliocentrismus, Henri Becquerel, Hermann Minkowski, Hmota, Hmotnost, Huygensův princip, Hvězda, Hybnost, Hyperonová hvězda, Infinitezimální počet, Inflace (kosmologie), Informační věda, Integrál, Intenzita elektrického pole, Interference, Interpretace kvantové mechaniky, Ionizace, Ionizující záření, Iontová vazba, Isaac Newton, Itálie, Jaderná fyzika, Jaderná reakce, Jaderný reaktor, James Clerk Maxwell, Jas, Jazyk (lingvistika), Jáchymov, Johannes Kepler, John von Neumann, Joseph John Thomson, Joseph Louis Lagrange, Julian Schwinger, Kalibrační invariance, Kapalina, Kartézská soustava souřadnic, Keplerovy zákony, Kinetická teorie látek, Kmitání, Koherence (vlnění), Kontrakce délek, Kontroverze, Kosmická struna, Kosmický raketoplán, Kosmologie, Kosmonautika, Kovalentní vazba, Kovová vazba, Kryptografie, Krystalografická soustava, Krystalografie, Krystalová mřížka, Kulový blesk, Kvantová chemie, Kvantová chromodynamika, Kvantová elektrodynamika, Kvantová fyzika, Kvantová gravitace, Kvantová mechanika, Kvantová teorie pole, Kvark, Kvarková hvězda, Lagrangeova funkce, Lambda-CDM model, Laser, Lékařství, Leonhard Euler, Lepton, Liouvilleův teorém, Lorentzova transformace, M-teorie, Magnetická indukce, Magnetismus, Makroskopický a mikroskopický, Marie Curie-Skłodowská, Matematika, Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení, Maxwellovy rovnice, Měsíc, Mechanické vlnění, Mechanika, Mechanika hmotného bodu, Mechanika tekutin, Mechanika tuhého tělesa, Metamateriál, Meteorologie, Michael Faraday, Mikuláš Koperník, Molekula, Molekulová fyzika, Nanotechnologie, Nelineární systém, Newtonův gravitační zákon, Newtonovy pohybové zákony, Niels Bohr, Obecná teorie relativity, Oblak, Obloha, Ohmův zákon, Optika, Optoelektronika, Osmotický tlak, Paul Dirac, Pásová struktura, Příroda, Pesimismus, Pevná látka, Pevnost (fyzika), Pierre Curie, Pierre Simon de Laplace, Planckův vyzařovací zákon, Planeta, Planetologie, Plazma, Plyn, Počítačová simulace, Poissonova závorka, Polarizace (elektrodynamika), Polarizace (vlnění), Povrchové napětí, Pozitronová emisní tomografie, Poznání, Práce (fyzika), Pružnost, Radioaktivita, Radiotechnika, Radium, Rayleighův rozptyl, Redukcionismus, Reliktní záření, René Descartes, Renesance, Rentgenové záření, Reologie, Richard Feynman, Samoorganizace, Síla, Schrödingerova rovnice, Silná interakce, Skupenství, Slabá interakce, Sluneční soustava, Snellův zákon, Speciální teorie relativity, Spektrální čára, Spektroskopie, Spektroskopie nukleární magnetické rezonance, Spin, Spintronika, Spontánní narušení symetrie, Stacionární magnetické pole, Standardní model, Statika, Statistická fyzika, Stavová rovnice, Stefanův–Boltzmannův zákon, STS-98, Supernova, Supersymetrie, Supratekutost, Supravodivost, Svítivost, Světlo, Světový rok fyziky 2005, Symetrie, Technika, Teleportace, Temná energie, Temná hmota, Teorém Noetherové, Teoretická fyzika, Teoretická mechanika, Teorie chaosu, Teorie superstrun, Teorie všeho, Teorie velkého sjednocení, Tepelný stroj, Teplo, Teplota, Termika, Termodynamický děj, Termodynamický zákon, Termodynamika, UNESCO, Urychlovač částic, Vakuum, Vágnost, Věda, Vědecká metoda, Vektorový potenciál, Velký třesk, Vesmír, Viskozita, Vlnoplocha, Vlnová rovnice, Werner Heisenberg, Wilhelm Conrad Röntgen, William Rowan Hamilton, Záření, Základní interakce, Zákon elektromagnetické indukce, Země, Zrcadlo, Zvuk, 1895, 1905, 20. století, 2005. Rozbalte index (276 více) » « Zmenšit index

Absolutně černé těleso

Absolutně černé těleso, černé těleso a nebo černý zářič je ideální těleso, které pohlcuje veškeré záření všech vlnových délek, dopadající na jeho povrch.

Nový!!: Fyzika a Absolutně černé těleso · Vidět víc »

Abstrakce

mentálních modelů je první předpoklad k racionálnímu myšlení. Abstrakce (z lat. abs-trahere, odtáhnout, odvléci, oddělit) ve filozofii označuje buď důležitý moment procesu poznání při přechodu od smyslového k racionálnímu poznání, nebo jako hotový výsledek tohoto procesu.

Nový!!: Fyzika a Abstrakce · Vidět víc »

Agrofyzika

Agrofyzika je relativně málo známá vědní disciplína na hranici mezi fyzikou a agronomií.

Nový!!: Fyzika a Agrofyzika · Vidět víc »

Akreční disk

Umělecká představa akrečního disku (červeně) s černou dírou a hvězdou hlavní posloupnosti Akreční disk je disková struktura vytvořená z rozptýleného materiálu obíhajícího okolo centrálního tělesa.

Nový!!: Fyzika a Akreční disk · Vidět víc »

Akustika

Umělý všesměrový zdroj zvuku v akustické bezodrazové komoře sloužící ke studiu akustiky Akustika je rozsáhlý vědní obor, zabývající se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením, vnímáním zvuku sluchem a přenosu prostorem až po vnímání lidskými smysly.

Nový!!: Fyzika a Akustika · Vidět víc »

Albert Einstein

Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob.

Nový!!: Fyzika a Albert Einstein · Vidět víc »

Alessandro Volta

Alessandro Giuseppe Antonio Anastasio Volta (18. února 1745 Como, Milánské vévodství – 5. března 1827 Como, Lombardsko-benátské království) byl italský fyzik proslulý svými objevy v oboru elektřiny.

Nový!!: Fyzika a Alessandro Volta · Vidět víc »

Ampérův zákon

pravidla pravé ruky. Ampérův zákon celkového proudu (někdy psáno jako Ampèrův) je fundamentálním vztahem popisujícím magnetické pole a jeho vztah k elektrickému proudu, kterým je vytvářené.

Nový!!: Fyzika a Ampérův zákon · Vidět víc »

André-Marie Ampère

André-Marie Ampère (20. ledna 1775 Lyon – 10. června 1836 Marseille) byl francouzský matematik a fyzik, který proslul zejména svými pracemi z oblasti magnetismu a elektrodynamiky.

Nový!!: Fyzika a André-Marie Ampère · Vidět víc »

Antihmota

Antihmota je druh látky, která je složena z antičástic k běžným částicím, tzn.

Nový!!: Fyzika a Antihmota · Vidět víc »

Aplikovaná fyzika

magnetické rezonance Aplikovaná fyzika je mezioborový (interdisciplinární) obor na rozhraní fyziky, technických oborů, a případně medicíny.

Nový!!: Fyzika a Aplikovaná fyzika · Vidět víc »

Archaismus

Archaismus je označení pro zastaralý jazykový prvek (z dřívější podoby jazyka).

Nový!!: Fyzika a Archaismus · Vidět víc »

Archimédés

Archimédés ze Syrakus, řecky Αρχιμήδης, latinsky Archimedes (287 př. n. l.Tento rok byl udán až Ioannem Tzsetzem ve 12. století. Přestože je často uváděn v encyklopediích, je některými vědci považován za smyšlený – 212 př. n. l. Syrakusy) byl řecký matematik, fyzik, filozof, vynálezce a astronom.

Nový!!: Fyzika a Archimédés · Vidět víc »

Aristotelés

Lysippos: Aristotelés (římská kopie) Aristotelés ze Stageiry (též Aristoteles) byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.

Nový!!: Fyzika a Aristotelés · Vidět víc »

Astrofyzika

světelných let od Země Astrofyzika (dříve též kosmická fyzika) je vědní obor ležící na rozhraní fyziky a astronomie.

Nový!!: Fyzika a Astrofyzika · Vidět víc »

Astronomie

Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i radioteleskopy. Astronomie, řecky αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, česky též hvězdářství, je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry.

Nový!!: Fyzika a Astronomie · Vidět víc »

Atlantis (raketoplán)

Raketoplán Atlantis při startu mise STS-27 Floridě Atlantis (ev. č. OV-104) je čtvrtý raketoplán NASA.

Nový!!: Fyzika a Atlantis (raketoplán) · Vidět víc »

Atom

Atom (z řeckého ἄτομος, átomos – nedělitelný) je nejmenší částice běžné hmoty, částice, kterou už chemickými prostředky dále nelze dělit (ovšem fyzikálními ano – viz např. jaderná reakce) a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.

Nový!!: Fyzika a Atom · Vidět víc »

Atomová fyzika

Atomová fyzika (též fyzika atomu nebo atomistika) je část fyziky zabývající se studiem elektronového obalu atomů.

Nový!!: Fyzika a Atomová fyzika · Vidět víc »

Atomové jádro

helia Atomové jádro je vnitřní kladně nabitá část atomu a tvoří jeho hmotnostní i prostorové centrum.

Nový!!: Fyzika a Atomové jádro · Vidět víc »

Atomový orbital

Atomové a molekulové orbitaly Atomový orbital (též pouze atomový orbit) je funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v elektronovém obalu atomu.

Nový!!: Fyzika a Atomový orbital · Vidět víc »

Šíření tepla

Šíření tepla (někdy též sdílení tepla) je jedním ze způsobů přenosu energie.

Nový!!: Fyzika a Šíření tepla · Vidět víc »

Šipka času

Šipka nebo šíp času (angl. arrow of time nebo time’s arrow – časová šipka) je obrazné vyjádření pro „směr“ plynutí času, pro jeho nesymetrickou povahu.

Nový!!: Fyzika a Šipka času · Vidět víc »

Barva

Barva je kvalita (subjektivního) vjemu elektromagnetického záření konkrétní vlnové délky nebo součtu různých záření dopadajících na sítnici oka (v rámci zrakovým systémem vnímatelného spektra), který je vytvořen zrakovým centrem mozku.

Nový!!: Fyzika a Barva · Vidět víc »

Biofyzika

Biofyzika je mezioborová disciplína (hraniční obor) zkoumající biologické objekty a problémy fyzikálními metodami.

Nový!!: Fyzika a Biofyzika · Vidět víc »

Biologie

Biologie (z řeckého jako život a jako věda – tedy životověda – věda zkoumající život) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí, od chemických dějů v organismech probíhajících na úrovni atomů a molekul, až po celé ekosystémy.

Nový!!: Fyzika a Biologie · Vidět víc »

Biotův–Savartův zákon

Biotův–Savartův zákon (také někdy nazývaný Biotův–Savartův–Laplaceův zákon, v některých zdrojích uváděný také jako Savartův–Biotův zákon) popisuje magnetickou indukci, která vzniká díky pohybujícímu se náboji.

Nový!!: Fyzika a Biotův–Savartův zákon · Vidět víc »

Bohrův model atomu

Bohrův model atomu je model atomu, který vytvořil v roce 1913 dánský fyzik Niels Bohr.

Nový!!: Fyzika a Bohrův model atomu · Vidět víc »

Boltzmannův faktor

Boltzmannův faktor ve fyzice je bezrozměrný výraz pojmenovaný po rakouském fyzikovi Ludwigu Boltzmannovi.

Nový!!: Fyzika a Boltzmannův faktor · Vidět víc »

Boseho–Einsteinův kondenzát

Boseho-Einsteinův kondenzát Boseho-Einsteinův kondenzát je látka tvořená bosony při teplotě blížící se absolutní nule (0 kelvinů neboli −273,15 °C).

Nový!!: Fyzika a Boseho–Einsteinův kondenzát · Vidět víc »

Boseho–Einsteinovo rozdělení

Porovnání průběhu funkcí odpovídajících Boseho–Einsteinovu resp. Fermi–Diracovu rozdělení Boseho–Einsteinovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z bosonů, tedy částic se symetrickou vlnovou funkcí a celočíselným spinem.

Nový!!: Fyzika a Boseho–Einsteinovo rozdělení · Vidět víc »

Boson

Bosony (čteno bozony) jsou částice, které mají symetrickou vlnovou funkci a celočíselný spin.

Nový!!: Fyzika a Boson · Vidět víc »

Brownův pohyb

Znázornění Brownova pohybu na záznamu polohy nahodile se pohybující částice. Zobrazení téhož pohybu nezávisle v 32, 256 a 2048 krocích je znázorněno postupně světlejšími barvami Brownův pohyb je náhodný pohyb mikroskopických částic v kapalném nebo plynném médiu.

Nový!!: Fyzika a Brownův pohyb · Vidět víc »

Casimirův jev

Příklad Casimirova jevu Casimirův jev (Casimirův efekt, Casimirova síla) se vysvětluje jako projev existence párů virtuálních částic ve vakuu.

Nový!!: Fyzika a Casimirův jev · Vidět víc »

Charles-Augustin de Coulomb

Charles-Augustin de Coulomb (14. června 1736, Angoulême – 23. srpna 1806, Paříž) byl zakladatelem elektrostatiky a kvantitativních metod uvnitř ní.

Nový!!: Fyzika a Charles-Augustin de Coulomb · Vidět víc »

Chemická vazba

Chemická vazba je silová interakce poutající navzájem sloučené atomy, která je energeticky stabilizuje a vede ke vzniku molekuly.

Nový!!: Fyzika a Chemická vazba · Vidět víc »

Chemie

Piktogram chemie Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty.

Nový!!: Fyzika a Chemie · Vidět víc »

Civilizace

řecké starověké civilizaceInků. Civilizace (z latinského civis) je pojem označující vysokou úroveň duchovního a materiálního pokroku živočichů.

Nový!!: Fyzika a Civilizace · Vidět víc »

Coulombův zákon

Fyzikální nákres ke Coulombovu zákonuCoulombův zákon nebo Coulombův zákon inverzních čtverců je základní fyzikální zákon popisující síly, které působí mezi elektricky nabitými částicemi.

Nový!!: Fyzika a Coulombův zákon · Vidět víc »

D'Alembertův princip

d'Alembertův princip je důležité tvrzení týkající se zákonů pohybu v klasické mechanice.

Nový!!: Fyzika a D'Alembertův princip · Vidět víc »

Deformace

Pojmem deformace tělesa rozumíme změnu jeho tvaru.

Nový!!: Fyzika a Deformace · Vidět víc »

Derivace

Graf funkce (černě) a její tečna (červeně). Sklon tečny odpovídá derivaci funkce ve vyznačeném bodě Derivace je důležitý pojem matematické analýzy a základ diferenciálního počtu.

Nový!!: Fyzika a Derivace · Vidět víc »

Dielektrikum

Dielektrikum je i obyčejný papír (přesněji celulóza), ale pro zlepšení dielektrických vlastností se napouští různými látkami, např. pryskyřicemi Dielektrikum je látka (izolant), která má schopnost polarizace (tedy být polarizována).

Nový!!: Fyzika a Dielektrikum · Vidět víc »

Difrakce světla

#PŘESMĚRUJ Ohyb světla.

Nový!!: Fyzika a Difrakce světla · Vidět víc »

Difuze

Difuze je proces samovolného rozptylování částic v prostoru.

Nový!!: Fyzika a Difuze · Vidět víc »

Dilatace času

Dilatace času (čili roztažení, zpomalení času) je fyzikální jev pozorovaný u všech objektů, které vzhledem k pozorovateli.

Nový!!: Fyzika a Dilatace času · Vidět víc »

Diracova rovnice

Diracova rovnice je kvantová relativistická rovnice, popisující chování hmotných částic se spinem ½.

Nový!!: Fyzika a Diracova rovnice · Vidět víc »

Dozimetrie

Dozimetrie je oblast fyziky zabývající se vlastnostmi ionizujícího záření, veličinami charakterizujícími procesy vzniku a interakce ionizujícího záření s látkou a metodami měření těchto veličin.

Nový!!: Fyzika a Dozimetrie · Vidět víc »

E=mc²

#PŘESMĚRUJ E.

Nový!!: Fyzika a E=mc² · Vidět víc »

Einsteinův princip relativity

Einsteinův princip relativity (též speciální princip relativity) je fyzikální princip, který říká, že fyzikální zákony jsou stejné ve všech inerciálních vztažných soustavách.

Nový!!: Fyzika a Einsteinův princip relativity · Vidět víc »

Ekonofyzika

Ekonofyzika je interdisciplinární obor, který propojuje problémy ekonomie a ekonometrie s metodami vyvinutými v oblasti fyziky, zejména statistické fyziky.

Nový!!: Fyzika a Ekonofyzika · Vidět víc »

Ekvipartiční teorém

vibračních módech Ekvipartiční teorém v termodynamice kvantitativně spojuje teplotu systému s průměrnou energií jednotlivých stupňů volnosti.

Nový!!: Fyzika a Ekvipartiční teorém · Vidět víc »

Elektřina

Elektřina je definována jako souhrn projevů elektrostatického pole (z nichž mezi prvními byly silové účinky vyvolané třením izolantůPříruční slovník naučný. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. Heslo Elektřina, s. 657: „Elektřina, název pro souhrn jevů a stavů zvaných elektrické. Elektr. stav byl nejprve pozorován podle silových účinků, které lze vyvolat třením látek,… (např. jantar, řec. élektron). … Tělesa nabitá stejnými druhy e. (stejnojmenné, souhlasné náboje) se odpuzují, tělesa nabitá různými druhy e. (nestejnojmenné, nesouhlasné náboje) se přitahují. Původní teorie e. byla fluidová (viz fluidum). Současná teorie e. je elektronová. (…)“ a následná polarizace látek) a elektrodynamických jevů včetně elektromagnetismu.

Nový!!: Fyzika a Elektřina · Vidět víc »

Elektrická indukce

Elektrická indukce je vektorová fyzikální veličina charakterizující elektrické pole bez započtení vlivu el.

Nový!!: Fyzika a Elektrická indukce · Vidět víc »

Elektrické napětí

Elektrické napětí je jedna ze základních veličin při studiu a využívání elektřiny.

Nový!!: Fyzika a Elektrické napětí · Vidět víc »

Elektrický obvod

Schéma nejjednoduššího uzavřeného elektrického obvodu Elektrický obvod je vodivé spojení elektrických prvků, a to jak vodivých, např.

Nový!!: Fyzika a Elektrický obvod · Vidět víc »

Elektrický potenciál

Elektrický potenciál je skalární fyzikální veličina, která popisuje potenciální energii jednotkového elektrického náboje v elektrostatickém poli.

Nový!!: Fyzika a Elektrický potenciál · Vidět víc »

Elektrický proud

Elektrický proud je uspořádaný pohyb nosičů elektrického náboje prošlého za jednotku času daným průřezem elektrického vodiče.

Nový!!: Fyzika a Elektrický proud · Vidět víc »

Elektrický proud v kapalinách

Elektrický proud v kapalinách je možný jen tehdy, vyskytují-li se v kapalině volné částice s elektrickým nábojem.

Nový!!: Fyzika a Elektrický proud v kapalinách · Vidět víc »

Elektrický proud v pevných látkách

Elektrický proud v pevných látkách může protékat, ale nemusí.

Nový!!: Fyzika a Elektrický proud v pevných látkách · Vidět víc »

Elektrický proud v plynech

Elektrický oblouk mezi dvěma elektrodami Elektrický proud v plynech se za normálních podmínek nevyskytuje, ale může se vyskytovat za zvláštních podmínek.

Nový!!: Fyzika a Elektrický proud v plynech · Vidět víc »

Elektrický vodič

Elektrický vodič Elektrický vodič je látka schopná vedení elektrického proudu.

Nový!!: Fyzika a Elektrický vodič · Vidět víc »

Elektrodynamika

Elektrodynamika je část fyziky, která se zabývá proměnnými elektrickými a magnetickými poli.

Nový!!: Fyzika a Elektrodynamika · Vidět víc »

Elektromagnetické pole

Elektromagnetické pole je fyzikální pole, které vyjadřuje působení elektrické a magnetické síly v prostoru.

Nový!!: Fyzika a Elektromagnetické pole · Vidět víc »

Elektromagnetické záření

Část viditelného spektra Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole.

Nový!!: Fyzika a Elektromagnetické záření · Vidět víc »

Elektromagnetismus

Elektromagnetismem se rozumí soubor jevů, ve kterém se projevuje vzájemná souvislost elektřiny a magnetismu.

Nový!!: Fyzika a Elektromagnetismus · Vidět víc »

Elektron

Elektron je subatomární částice se záporným elektrickým nábojem.

Nový!!: Fyzika a Elektron · Vidět víc »

Elektronový obal

Atom vodíku obsahuje pouze jeden proton a jeden elektron. Pravděpodobný výskyt elektronu je schematicky naznačená šedá oblast kolem atomového jádra. Elektronový obal je systém elektronů vázaných k jádru atomu, které obklopuje a zaujímá většinu prostoru atomu.

Nový!!: Fyzika a Elektronový obal · Vidět víc »

Elektroslabá interakce

Elektroslabá interakce je teoretickým sjednocením elektromagnetické a slabé interakce.

Nový!!: Fyzika a Elektroslabá interakce · Vidět víc »

Elektrostatika

Elektrostatika je část fyziky, která studuje elektrické jevy, které souvisejí s (časově) ustáleným (neměnným) vzájemným silovým působením elektricky nabitých částic a těles.

Nový!!: Fyzika a Elektrostatika · Vidět víc »

Elektrotechnika

Elektrotechnika je vědní a technický obor, který se zabývá technickými aplikacemi elektromagnetismu, mimo jiné výrobou, rozvodem a přeměnou elektrické energie v jiné druhy energie, konstrukcí sdělovacích, zabezpečovacích, výpočetních a jiných elektrických zařízení.

Nový!!: Fyzika a Elektrotechnika · Vidět víc »

Elementární částice

Elementární částice (též fundamentální nebo základní částice) je ve fyzice částice hmoty, jejíž vnitřní struktura je neznámá, a není tedy známo, zda se skládá z jiných částic.

Nový!!: Fyzika a Elementární částice · Vidět víc »

Energie

Energie je skalární fyzikální veličina, která popisuje schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci.

Nový!!: Fyzika a Energie · Vidět víc »

Energie vakua

Teorie, že vakuum má energii, vychází z Heisenbergova principu neurčitosti, z toho, že ve vakuu může vzniknout částice a její antičástice, které okamžitě zase zaniknou bez produkce energie.

Nový!!: Fyzika a Energie vakua · Vidět víc »

Entropie

Termodynamický systém s nízkou entropií - „zúženým“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy „vysokou“ schopností konat práci Termodynamický systém s vysokou entropií - „rozšířeným“ rozložením pravděpodobnosti, a tedy nízkou schopností konat práci Entropie je jedním ze základních a nejdůležitějších pojmů ve fyzice, teorii pravděpodobnosti a teorii informace, matematice a mnoha dalších oblastech vědy teoretické i aplikované.

Nový!!: Fyzika a Entropie · Vidět víc »

Erwin Schrödinger

Busta Schrödingera – univerzita ve Vídni Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger (12. srpna 1887 Vídeň – 4. ledna 1961 Vídeň) byl rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky, který se proslavil především formulací nerelativistické vlnové rovnice pro popis hmotných částic, kterou na jeho počest nazýváme Schrödingerova rovnice.

Nový!!: Fyzika a Erwin Schrödinger · Vidět víc »

Exaktní

Exaktní (lat. exactus od exigó, vyžaduji, zkoumám, měřím) znamená přesný.

Nový!!: Fyzika a Exaktní · Vidět víc »

Experiment

Crookesův mlýnek dokazuje, že lze energii světla převést přímo na mechanický pohyb Experiment (česky též vědecký pokus) je soubor jednání a pozorování, jehož účelem je ověřit (verifikovat) nebo vyvrátit (falzifikovat) hypotézu nebo poznatek, které něco tvrdí o příčinných vztazích určitých fenoménů.

Nový!!: Fyzika a Experiment · Vidět víc »

Experimentální fyzika

Experimentální fyzika je spolu s teoretickou fyzikou jednou ze dvou hlavních metod zkoumání fyziky.

Nový!!: Fyzika a Experimentální fyzika · Vidět víc »

Fáze (termodynamika)

Příklad termodynamiky V termodynamice označuje pojem fáze část termodynamického systému, tedy části prostoru vyplněného látkovým prostředím, ve které jsou fyzikální vlastnosti látky (jako např. hustota, modul pružnosti/modul objemové pružnosti, magnetická permeabilita, index lomu) a chemické složení v zásadě stejné.

Nový!!: Fyzika a Fáze (termodynamika) · Vidět víc »

Fázový přechod

Fázový přechod je fyzikální pojem, označující skokovou změnu makroskopických vlastností termodynamického systému (fáze) při změně nějaké termodynamické proměnné (např. teploty).

Nový!!: Fyzika a Fázový přechod · Vidět víc »

Fázový prostor

Jako fázový prostor se ve fyzice nazývá prostor proměnných q^i (tedy zobecněných souřadnic) a p_i (tedy zobecněných hybností).

Nový!!: Fyzika a Fázový prostor · Vidět víc »

Fermatův princip

Snellova zákona lomu. Fermatův princip je fyzikální tvrzení, které zformuloval Pierre de Fermat a které shrnuje základní zákony geometrické optiky do následující věty: Extrémem je ve většině případů minimum.

Nový!!: Fyzika a Fermatův princip · Vidět víc »

Fermiho plyn

Fermiho plyn je kvantový plyn tvořený fermiony.

Nový!!: Fyzika a Fermiho plyn · Vidět víc »

Fermiho–Diracovo rozdělení

Porovnání průběhu funkcí odpovídajících Boseho–Einsteinovu resp. Fermi–Diracovu rozdělení Fermiho–Diracovo rozdělenív závislosti na teplotě Fermiovo–Diracovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z fermionů, tedy částic s antisymetrickou vlnovou funkcí a poločíselným spinem.

Nový!!: Fyzika a Fermiho–Diracovo rozdělení · Vidět víc »

Fermion

Fermiony jsou částice pojmenované podle italského fyzika Enrica Fermiho (proto bývají někdy také označovány jako Fermiho částice), které mají poločíselný spin (1/2, 3/2, 5/2, …, v jednotkách Planckovy konstanty vydělené 2π).

Nový!!: Fyzika a Fermion · Vidět víc »

Filozofie

Filozofie (ve stylově příznakové podobě také filosofie, původem z řeckého φιλοσοφία, filosofía, „láska k moudrosti“) je systematické, racionální a kritické studium obecných a základních otázek, jako jsou otázky existence, rozumu, poznání, hodnot, mysli a jazyka.

Nový!!: Fyzika a Filozofie · Vidět víc »

Fotoelektrický jev

Schéma fotoefektu Fotoelektrický jev či fotoefekt je fyzikální jev, při němž jsou elektrony uvolňovány z obalu atomu a následně mohou být emitovány (vyzařovány) z látky (nejčastěji z kovu) v důsledku absorpce elektromagnetického záření (např. rentgenové záření nebo viditelného světla) látkou.

Nový!!: Fyzika a Fotoelektrický jev · Vidět víc »

Fotometrie

Fotometrie je část optiky, která zkoumá světlo z hlediska jeho působení na zrakový orgán.

Nový!!: Fyzika a Fotometrie · Vidět víc »

Foton

V částicové fyzice je foton (z řeckého φως, světlo) elementární částice, kterou popisujeme kvantum elektromagnetické energie.

Nový!!: Fyzika a Foton · Vidět víc »

Fotonika

Fotonika je obor na rozhraní fyzikálních a technických věd, který se zabývá vlastnostmi a metodami využití fotonů.

Nový!!: Fyzika a Fotonika · Vidět víc »

Fotovoltaika

Solární elektrárna Nellis na letecké základně Nellis v USA. Tento fotovoltaický systém sleduje pohyb Slunce po obloze České Skalici o výkonu 2800 kW ve špičce Fotovoltaika je metoda přímé přeměny slunečního záření na elektřinu (stejnosměrný proud) s využitím fotoelektrického jevu na velkoplošných polovodičových fotodiodách.

Nový!!: Fyzika a Fotovoltaika · Vidět víc »

Fraktál

Detail Mandelbrotovy množiny, jednoho z nejznámějších fraktálů Fraktál je podle původní Mandelbrotovy definice množina, jejíž Hausdorffova dimenze je větší než dimenze topologická.

Nový!!: Fyzika a Fraktál · Vidět víc »

Fresnelovy rovnice

Fresnelovy rovnice (případně Fresnelovy vzorce) udávají intenzitu odraženého a lomeného světla.

Nový!!: Fyzika a Fresnelovy rovnice · Vidět víc »

Fyzika kondenzovaného stavu

Fyzika kondenzovaného stavu se zabývá vlastnostmi látek v kondenzovaném stavu, tj.

Nový!!: Fyzika a Fyzika kondenzovaného stavu · Vidět víc »

Fyzika nízkých teplot

#PŘESMĚRUJ Kryogenika.

Nový!!: Fyzika a Fyzika nízkých teplot · Vidět víc »

Fyzika pevných látek

Fyzika pevných látek je část fyziky, která studuje makroskopické vlastnosti pevných látek, přičemž se vlastnosti pevných látek pokouší popsat pomocí kvantově mechanických modelů, které pevnou látku chápou jako skupinu velkého počtu částic.

Nový!!: Fyzika a Fyzika pevných látek · Vidět víc »

Fyzika polymerů

Fyzika polymerů je oblast fyziky zkoumající polymery, jejich kolísání, mechanické vlastnosti i kinetiku reakcí zahrnující degradaci a polymeraci polymerů, respektive monomerů.

Nový!!: Fyzika a Fyzika polymerů · Vidět víc »

Fyzikální chemie

Fyzikální chemie je interdisciplinární obor chemie.

Nový!!: Fyzika a Fyzikální chemie · Vidět víc »

Fyzikální konstanty

Na této stránce je seznam fyzikálních konstant.

Nový!!: Fyzika a Fyzikální konstanty · Vidět víc »

Fyzikální olympiáda

Fyzikální olympiáda je po olympiádě matematické druhá nejstarší česká oborová olympiáda, ve školním roce 2018/19 se konal již jubilejní 60.

Nový!!: Fyzika a Fyzikální olympiáda · Vidět víc »

Fyzikální pole

Pole je ve fyzice forma hmoty, odlišná od látky, zprostředkující silové působení mezi látkovými částicemi nebo jimi tvořenými vázanými soustavami (např. gravitační pole, elektrické pole, magnetické pole, pole jaderných sil, atp.). Vlastnosti fyzikálních polí v tomto smyslu popisujeme makroskopicky pomocí fyzikálních veličin charakterizujících toto silové působení, či kvantově jako výměnu zprostředkujících (intermediálních) polních částic.

Nový!!: Fyzika a Fyzikální pole · Vidět víc »

Galaxie

Spirální galaxie s příčkou NGC 1300, vzdálená 61 milionů světelných let Nepravidelná galaxie NGC 6745, vzdálená přes 200 milionů světelných let Galaxie je gravitačně vázaný systém hvězd, hvězdných zbytků, mezihvězdné hmoty, kosmického prachu a temné hmoty.

Nový!!: Fyzika a Galaxie · Vidět víc »

Galileiho princip relativity

Galileiho princip relativity (též klasický princip relativity) je fyzikální princip, který říká, že zákony mechaniky mají stejný tvar ve všech inerciálních vztažných soustavách.

Nový!!: Fyzika a Galileiho princip relativity · Vidět víc »

Galileo Galilei

Galileo Galilei (15. února 1564, Pisa – 8. ledna 1642, Arcetri) byl toskánský astronom, filosof a fyzik těsně spjatý s vědeckou revolucí.

Nový!!: Fyzika a Galileo Galilei · Vidět víc »

Gama záblesk

Dosvit objektu po gama záblesku Gama záblesk (někdy ve zkratce GRB z anglického) je označení pro astronomický jev, při kterém se uvolní nesmírné množství energie ve formě gama záření, což na Zemi pozorujeme jako záblesk v gama oboru spektra.

Nový!!: Fyzika a Gama záblesk · Vidět víc »

Gaussův zákon elektrostatiky

Gaussův zákon elektrostatiky vyjadřuje vztah mezi tokem elektrické intenzity a elektrickým nábojem.

Nový!!: Fyzika a Gaussův zákon elektrostatiky · Vidět víc »

Geofyzika

Příklad geofyzikálního měření Geofyzika je multidisciplinární věda, která se věnuje aplikaci znalostí fyzikálních procesů na vznik a vývoj planety Země.

Nový!!: Fyzika a Geofyzika · Vidět víc »

Geometrická optika

Geometrická optika (též zvaná paprsková optika) je částí optiky, která se zabývá studiem šíření světla v prostředí, jehož rozměry jsou velké ve srovnání s vlnovou délkou světla.

Nový!!: Fyzika a Geometrická optika · Vidět víc »

Gibbsův zákon fází

Gibbsův zákon fází představuje kritérium rovnováhy v heterogenních soustavách.

Nový!!: Fyzika a Gibbsův zákon fází · Vidět víc »

Gottfried Wilhelm Leibniz

Gottfried Wilhelm von Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover, jeho jméno se někdy uvádí jako Leibnitz) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině.

Nový!!: Fyzika a Gottfried Wilhelm Leibniz · Vidět víc »

Gravitační vlny

Schéma gravitačních vln vyvolávané dvěma vzájemně obíhajícími hmotnými objekty (hvězdy, černé díry) Gravitační vlny jsou rychlostí světla se šířící vlnění gravitace, která se podle obecné teorie relativity projevuje zakřivením časoprostoru.

Nový!!: Fyzika a Gravitační vlny · Vidět víc »

Gravitace

Gravitace je přírodní jev, který se projevuje jako vzájemné přitažlivé působení (interakci) všech objektů, které mají hmotnost nebo energii.

Nový!!: Fyzika a Gravitace · Vidět víc »

Grupa

Rubikovy kostky tvoří grupu Grupa je v matematice algebraická struktura tvořená množinou spolu s binární operací, která je asociativní, má neutrální prvek a každý prvek má svou inverzi.

Nový!!: Fyzika a Grupa · Vidět víc »

Hamiltonova funkce

Hamiltonova funkce (též označovaná jako hamiltonián - pod tímto pojmem však bývá obvykle myšlen Hamiltonův operátor) označuje ve fyzice funkci vyjadřující energii fyzikálního systému v zobecněných souřadnicích a hybnostech.

Nový!!: Fyzika a Hamiltonova funkce · Vidět víc »

Hamiltonova–Jacobiho rovnice

Hamiltonova–Jacobiho rovnice je rovnice, která představuje netradiční formulaci klasické mechaniky pouze pomocí jedné nelineární parciální diferenciální rovnice pro akci.

Nový!!: Fyzika a Hamiltonova–Jacobiho rovnice · Vidět víc »

Hans Christian Ørsted

Oerstedův pokus Hans Christian Ørsted nebo Oersted (14. srpna 1777 Rudkøbing, Langeland – 9. března 1851 Kodaň) byl dánský fyzik, chemik Studoval na Univerzitě v Kodani.

Nový!!: Fyzika a Hans Christian Ørsted · Vidět víc »

Heinrich Rudolf Hertz

#PŘESMĚRUJ Heinrich Hertz.

Nový!!: Fyzika a Heinrich Rudolf Hertz · Vidět víc »

Heliocentrismus

Sluneční soustava V astronomii je heliocentrismus modelem stavícím Slunce do středu sluneční soustavy a celého vesmíru.

Nový!!: Fyzika a Heliocentrismus · Vidět víc »

Henri Becquerel

Antoine Henri Becquerel (15. prosince 1852 Paříž – 25. srpna 1908 Le Croisic) byl francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku, kterou získal v roce 1903 za objev přirozené radioaktivity společně s Marií Curie-Sklodowskou a jejím manželem Pierrem Curie.

Nový!!: Fyzika a Henri Becquerel · Vidět víc »

Hermann Minkowski

Hermann Minkowski (22. červen 1864 Aleksotas – 12. leden 1909 Göttingen) byl matematik německo-polsko-židovského původu narozený v Kaunasu.

Nový!!: Fyzika a Hermann Minkowski · Vidět víc »

Hmota

Hmota je důležitý pojem fyziky, jeho význam se však zejména ve 20.

Nový!!: Fyzika a Hmota · Vidět víc »

Hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty.

Nový!!: Fyzika a Hmotnost · Vidět víc »

Huygensův princip

Lom vlnění, jak ho popisuje Huygensův princip. Difrakce, jak ji popisuje Huygensův princip.Huygensův princip popsaný Christianem Huygensem popisuje jednu z představ o šíření vlnění.

Nový!!: Fyzika a Huygensův princip · Vidět víc »

Hvězda

ESA) rudého obra Vyobrazení Slunce, hvězdy hlavní posloupnosti typu G, v nepravých barvách Hvězda nebo zastarale stálice je plazmové (plynné), přibližně kulovité těleso ve vesmíru, které má vlastní zdroj viditelného záření, drží ho pohromadě jeho vlastní gravitace a má hmotnost 0,08 až 300 hmotností Slunce.

Nový!!: Fyzika a Hvězda · Vidět víc »

Hybnost

Hybnost je fyzikální veličina, která je mírou posuvného pohybu tělesa a je součinem jeho hmotnosti a rychlosti.

Nový!!: Fyzika a Hybnost · Vidět víc »

Hyperonová hvězda

Hyperonová hvězda je hypotetický stav, ve kterém se nachází jádro hvězdy po supernově, když jeho hmotnost byla vyšší než 2× hmotnost Slunce a přitom nižší než Tolmanova–Oppenheimerova–Volkoffova mez (občas nazývaná Landauova-Opppenheimerova-Volkoffova mez), tedy 3–5 Sluncí.

Nový!!: Fyzika a Hyperonová hvězda · Vidět víc »

Infinitezimální počet

Infinitezimální počet neboli kalkul(us) je obor matematiky, blízký matematické analýze, jehož hlavními částmi jsou diferenciální a integrální počet s důležitými pojmy derivace a integrálu, které propojuje tzv.

Nový!!: Fyzika a Infinitezimální počet · Vidět víc »

Inflace (kosmologie)

Inflace je teorie z oboru kosmologie, podle níž v raném vesmíru nastala fáze, kdy se prostor exponenciálně rozpínal.

Nový!!: Fyzika a Inflace (kosmologie) · Vidět víc »

Informační věda

Informační věda (anglicky Information science, německy Informationswissenschaft, francouzsky Science de l'information nebo Sciences de l'information et des bibliothèques či Sciences de l'information, documentation, popřípadě Sciences de l’information et de la communication) je v nejširším pojetí chápána jako obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní), v užším významu pak jako věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti.

Nový!!: Fyzika a Informační věda · Vidět víc »

Integrál

Integrál jako plocha pod křivkou Animace souvislosti plochy pod grafem funkce (určitý integrál) a primitivní funkcí (neurčitý integrál). Integrál je jeden ze základních pojmů matematiky.

Nový!!: Fyzika a Integrál · Vidět víc »

Intenzita elektrického pole

Intenzita elektrického pole (též elektrická intenzita) je vektorová fyzikální veličina, vyjadřující velikost a směr elektrického pole.

Nový!!: Fyzika a Intenzita elektrického pole · Vidět víc »

Interference

Interference (interferenční jev) znamená vzájemné ovlivňování, prolínání nebo střetávání jevů či hmoty.

Nový!!: Fyzika a Interference · Vidět víc »

Interpretace kvantové mechaniky

Interpretace kvantové mechaniky jsou filozofické pokusy o vysvětlení fyzikální podstaty reality v mikrosvětě.

Nový!!: Fyzika a Interpretace kvantové mechaniky · Vidět víc »

Ionizace

Ionizační energie neutrálních prvků. Ionizace je proces, při kterém se z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly stává iont.

Nový!!: Fyzika a Ionizace · Vidět víc »

Ionizující záření

Mezinárodní výstražný symbol, označující zdroj ionizujícího záření. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Ionizující záření je souhrnné označení pro záření, jehož kvanta mají energii postačující k ionizaci atomů nebo molekul ozářené látky.

Nový!!: Fyzika a Ionizující záření · Vidět víc »

Iontová vazba

Vytváření iontové vazby mezi atomy lithia a fluoru Iontová vazba (heteropolární) je druh vnitromolekulární chemické vazby, která vzniká v případě, že rozdíl elektronegativit atomů účastnících se vazby, přesahuje 1,67.

Nový!!: Fyzika a Iontová vazba · Vidět víc »

Isaac Newton

Isaac Newton (– v Londýně) byl anglický fyzik, matematik (působící v Cambridge na stolici Lukasiánského profesora), astronom, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osobností v dějinách lidstva.

Nový!!: Fyzika a Isaac Newton · Vidět víc »

Itálie

Itálie, plným názvem Italská republika, je stát ležící v jižní a západní Evropě.

Nový!!: Fyzika a Itálie · Vidět víc »

Jaderná fyzika

Jaderná fyzika (též fyzika atomového jádra nebo nukleonika) je část fyziky, která se zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.

Nový!!: Fyzika a Jaderná fyzika · Vidět víc »

Jaderná reakce

Jaderná reakce je radioaktivní přeměna atomových jader vyvolaná působením jiného jádra nebo částice (včetně fotonu).

Nový!!: Fyzika a Jaderná reakce · Vidět víc »

Jaderný reaktor

Vertikální řez reaktorovou nádobou VVER-1000, kterou jsou vybaveny například oba dva Temelínské reaktory. Pozice: 1) Pohony řídících tyčí 2) Vrchní část reaktoru 3,4) Vstupní a výstupní nátrubky 5) Šachta reaktoru 6,7) Oblast aktivní zóny Jaderný reaktor je zařízení, které umožňuje řízené uvolnění jaderné energie, která je následně využívána pro výrobu elektrické energie, výzkum, vzdělávání atd.

Nový!!: Fyzika a Jaderný reaktor · Vidět víc »

James Clerk Maxwell

''Stužka'', první barevná fotografie, 1861 James Clerk Maxwell (13. června 1831 Edinburgh – 5. listopadu 1879 Cambridge) byl skotský všestranný fyzik.

Nový!!: Fyzika a James Clerk Maxwell · Vidět víc »

Jas

Jas je jedna z fotometrických veličin, definovaná jako měrná veličina svítivosti.

Nový!!: Fyzika a Jas · Vidět víc »

Jazyk (lingvistika)

Jazyk a písmo pojí velmi těsný vztah Jazyk je abstraktní struktura (řád mezi vhodnými primitivy) schopná nést informaci, a tak ji uchovávat a přenášet – sdělovat.

Nový!!: Fyzika a Jazyk (lingvistika) · Vidět víc »

Jáchymov

Jáchymov (německy Sankt Joachimsthal) je lázeňské město v okrese Karlovy Vary, nedaleko hranic s Německem, 7 km od hraničního přechodu Boží Dar.

Nový!!: Fyzika a Jáchymov · Vidět víc »

Johannes Kepler

Keplerův model sluneční soustavy z ''Mysterium Cosmographicum'' (1596) Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrolog, astronom, optik a evangelický teolog.

Nový!!: Fyzika a Johannes Kepler · Vidět víc »

John von Neumann

John von Neumann (maďarsky Neumann János, 28. prosince 1903 Budapešť, Rakousko-Uhersko – 8. února 1957 Washington, D.C., Spojené státy americké) byl americký matematik maďarského původu, který značnou mírou přispěl k oborům jako jsou kvantová fyzika, funkcionální analýza, teorie množin, ekonomie, informatika, numerická analýza, hydrodynamika, statistika a mnoho dalších matematických disciplín.

Nový!!: Fyzika a John von Neumann · Vidět víc »

Joseph John Thomson

Sir Joseph John Thomson (18. prosince 1856 – 30. srpna, 1940) byl anglický experimentální fyzik, který objevil elektron v roce 1897 při studiu elektrické vodivosti plynů, přesněji vlastností katodového záření.

Nový!!: Fyzika a Joseph John Thomson · Vidět víc »

Joseph Louis Lagrange

#PŘESMĚRUJ Joseph-Louis Lagrange.

Nový!!: Fyzika a Joseph Louis Lagrange · Vidět víc »

Julian Schwinger

Julian Seymour Schwinger (12. února 1918 – 16. července 1994) byl americký teoretický fyzik.

Nový!!: Fyzika a Julian Schwinger · Vidět víc »

Kalibrační invariance

Kalibrační invariance ve fyzice označuje invarianci teorie pole vůči kalibrační transformaci.

Nový!!: Fyzika a Kalibrační invariance · Vidět víc »

Kapalina

Vznik kapky vody Kapalina neboli kapalná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky relativně blízko sebe, ale nejsou vázány v pevných polohách a mohou se pohybovat v celém objemu.

Nový!!: Fyzika a Kapalina · Vidět víc »

Kartézská soustava souřadnic

Body v rovinné kartézské soustavě souřadnic Kartézská soustava souřadnic je taková soustava souřadnic, u které jsou souřadnicové osy vzájemně kolmé přímky, které se protínají v jednom bodě – počátku soustavy souřadnic.

Nový!!: Fyzika a Kartézská soustava souřadnic · Vidět víc »

Keplerovy zákony

Keplerovy zákony jsou tři fyzikální zákony popisující pohyb planet kolem Slunce.

Nový!!: Fyzika a Keplerovy zákony · Vidět víc »

Kinetická teorie látek

Kinetická teorie látek je teorie, která spojuje makroskopicky pozorovaný stav látky s mikroskopickým pohybem částic, z nichž je daná látka složena.

Nový!!: Fyzika a Kinetická teorie látek · Vidět víc »

Kmitání

pružině Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu.

Nový!!: Fyzika a Kmitání · Vidět víc »

Koherence (vlnění)

Koherencí rozumíme vzájemnou souvislost fáze a amplitudy vlnění vycházejících buď ze dvou různých míst na povrchu zářícího tělesa (koherence prostorová) nebo vlnění vycházejícího z jednoho místa, avšak s určitým časovým odstupem (koherence časová).

Nový!!: Fyzika a Koherence (vlnění) · Vidět víc »

Kontrakce délek

Kontrakce délek je fyzikální jev, který popisuje speciální teorie relativity na základě Lorentzových transformací.

Nový!!: Fyzika a Kontrakce délek · Vidět víc »

Kontroverze

Kontroverze (z lat. controversio, od contra-vertere, obrátit proti, nesprávně kontraverze) znamená významnější a delší názorový spor, obvykle vedený na veřejnosti.

Nový!!: Fyzika a Kontroverze · Vidět víc »

Kosmická struna

Kosmická struna je topologický defekt vznikající pravděpodobně v raném vesmíru jako důsledek fázového přechodu vakua spojeného s narušením kalibrační symetrie.

Nový!!: Fyzika a Kosmická struna · Vidět víc »

Kosmický raketoplán

Columbia Kosmický raketoplán je dopravní prostředek určený k dopravě na orbitální dráhu kolem Země.

Nový!!: Fyzika a Kosmický raketoplán · Vidět víc »

Kosmologie

Vývoj vesmíru podle současných teorií Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem.

Nový!!: Fyzika a Kosmologie · Vidět víc »

Kosmonautika

ISS v srpnu 2005 Kosmonautika je oblast vědy a techniky, která se zabývá cestováním mimo zemskou atmosféru.

Nový!!: Fyzika a Kosmonautika · Vidět víc »

Kovalentní vazba

Kovalentní vazba (homopolární) je vnitromolekulární forma chemické vazby, kterou lze charakterizovat sdílením jednoho nebo více párů elektronů mezi dvěma prvky.

Nový!!: Fyzika a Kovalentní vazba · Vidět víc »

Kovová vazba

Kovová vazba je specifický typ chemické vazby, která se ustavuje mezi atomy kovů.

Nový!!: Fyzika a Kovová vazba · Vidět víc »

Kryptografie

Šifrovací stroj Enigma Kryptografie neboli šifrování je nauka o metodách utajování smyslu zpráv převodem do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí.

Nový!!: Fyzika a Kryptografie · Vidět víc »

Krystalografická soustava

Sůl kamenná - krychlová krystalografická soustava Krystalografická soustava (též krystalová soustava) klasifikuje krystalické pevné látky podle jejich symetrie.

Nový!!: Fyzika a Krystalografická soustava · Vidět víc »

Krystalografie

Ledové krystalky Krystalografie (řecky krústallos - česky čirý led nebo skalní krystal, gráphein - česky psát) je věda, která se zabývá studiem krystalů, jejich reálnou a ideální strukturou, vývojem, tvorbou, poruchami, jejich vlastnostmi a uspořádáním atomů v krystalických pevných látkách.

Nový!!: Fyzika a Krystalografie · Vidět víc »

Krystalová mřížka

Krystalová mřížka diamantu (krychlová) Krystalová mřížka je množina určitých myšlených abstraktních bodů, pomocí nichž se popisuje struktura krystalu neboli vzájemná poloha částic v krystalu.

Nový!!: Fyzika a Krystalová mřížka · Vidět víc »

Kulový blesk

Kulový blesk na rytině z 19. století. Kulový blesk je vzácný přírodní atmosférický elektrický fenomén (tzv. elektrometeor), který dosud není dostatečně prozkoumán a vysvětlen.

Nový!!: Fyzika a Kulový blesk · Vidět víc »

Kvantová chemie

Model atomu Helia Kvantová chemie je obor teoretické chemie, který využívá kvantovou mechaniku a teorii kvantového pole k řešení chemických problémů.

Nový!!: Fyzika a Kvantová chemie · Vidět víc »

Kvantová chromodynamika

Kvantová chromodynamika (QCD) je kalibrační teorie interakcí barevných kvarků, antikvarků a gluonů.

Nový!!: Fyzika a Kvantová chromodynamika · Vidět víc »

Kvantová elektrodynamika

Kvantová elektrodynamika (anglická zkratka „QED“) je nauka o pohybu elektrických nábojů (nabitých těles) v obecně proměnných elektromagnetických polích.

Nový!!: Fyzika a Kvantová elektrodynamika · Vidět víc »

Kvantová fyzika

Kvantová fyzika je soustavou fyzikálních teorií, která souběžně s teorií relativity ve 20. století předefinovala do té doby platné základy klasické fyziky.

Nový!!: Fyzika a Kvantová fyzika · Vidět víc »

Kvantová gravitace

Kvantová gravitace je soubor otázek ve fyzice, k jejichž vyřešení je třeba zahrnout jak správnou teorii gravitace, kterou je s velkou přesností obecná teorie relativity Alberta Einsteina, tak i kvantovou mechaniku.

Nový!!: Fyzika a Kvantová gravitace · Vidět víc »

Kvantová mechanika

akustice. Kvantová mechanika je vedle kvantové teorie pole součástí kvantové teorie, což je základní fyzikální teorie, která zobecnila a rozšířila klasickou mechaniku, zejména na atomové a subatomové úrovni.

Nový!!: Fyzika a Kvantová mechanika · Vidět víc »

Kvantová teorie pole

Kvantová teorie pole je obecný teoretický rámec pro popis fyzikálních systémů s mnoha interagujícími částicemi.

Nový!!: Fyzika a Kvantová teorie pole · Vidět víc »

Kvark

Proton složený ze dvou „u“ kvarků a jednoho „d“ kvarku Kvarky jsou podle standardního modelu částicové fyziky elementární částice, ze kterých se skládají hadrony (tedy například protony a neutrony).

Nový!!: Fyzika a Kvark · Vidět víc »

Kvarková hvězda

Kvarková hvězda je hypotetický typ hvězdy, která je složená z kvarků, které odolávají tlaku gravitace.

Nový!!: Fyzika a Kvarková hvězda · Vidět víc »

Lagrangeova funkce

Lagrangeova funkce nebo také lagrangián/lagranžián, popř.

Nový!!: Fyzika a Lagrangeova funkce · Vidět víc »

Lambda-CDM model

#PŘESMĚRUJ Model ΛCDM.

Nový!!: Fyzika a Lambda-CDM model · Vidět víc »

Laser

Helium-neonový laser Červený (660 & 635 nm), zelený (532 & 520 nm) a modrofialový (445 & 405 nm) laser Laser (akronym z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. „zesilování světla stimulovanou emisí záření“) je optický zdroj elektromagnetického záření tj.

Nový!!: Fyzika a Laser · Vidět víc »

Lékařství

Lékaři při operaci Lékařství nebo medicína (z lat. ars medicina, umění léčit) je aplikovaná biologická věda o zdraví, stavech a chorobných procesech člověka, o způsobech léčení a předcházení nemocem.

Nový!!: Fyzika a Lékařství · Vidět víc »

Leonhard Euler

Leonhard Paul Euler (německá výslovnost: IPA:,; 15. dubna 1707 Basilej, Švýcarsko – 18. září 1783 Petrohrad, Rusko) byl průkopnický švýcarský matematik a fyzik.

Nový!!: Fyzika a Leonhard Euler · Vidět víc »

Lepton

Ve fyzice je lepton částice, na kterou nepůsobí silná jaderná síla (silná interakce).

Nový!!: Fyzika a Lepton · Vidět víc »

Liouvilleův teorém

Liouvilleův teorém je mechanický princip, který má uplatnění zejména ve statistické fyzice.

Nový!!: Fyzika a Liouvilleův teorém · Vidět víc »

Lorentzova transformace

Lorentzova transformace je soustava rovnic umožňující pomocí souřadnic x, y, z, t nějaké události U v inerciální vztažné soustavě S vyjádřit souřadnice x', y', z', t' téže události v jiné inerciální vztažné soustavě S', která se vzhledem k původní soustavě S pohybuje rychlostí v. Podle týchž pravidel jako události se transformují i všechny ostatní čtyřvektory.

Nový!!: Fyzika a Lorentzova transformace · Vidět víc »

M-teorie

M-teorie je fyzikální teorie, která sjednocuje všechny konzistentní verze teorie superstrun.

Nový!!: Fyzika a M-teorie · Vidět víc »

Magnetická indukce

Magnetická indukce je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje silové účinky magnetického pole na pohybující se částici s nábojem nebo magnetickým dipólovým momentem.

Nový!!: Fyzika a Magnetická indukce · Vidět víc »

Magnetismus

Magnetické siločáry dlouhého magnetu znázorněné pomocí železných pilin na papíře Magnetismus je fyzikální jev projevující se primárně silovým působením na pohybující se nositele elektrického náboje (nabité částice).

Nový!!: Fyzika a Magnetismus · Vidět víc »

Makroskopický a mikroskopický

Jako makroskopické se označují fyzikální objekty, které jsou pozorovatelné pouhým okem.

Nový!!: Fyzika a Makroskopický a mikroskopický · Vidět víc »

Marie Curie-Skłodowská

Marie Curie-Skłodowská, rozená Maria Salomea Skłodowska, v polštině Maria Skłodowska-Curie (7. listopadu 1867 Varšava, Kongresové Polsko – 4. července 1934 Passy, Haute-Savoie, Francie), byla významná polská vědkyně.

Nový!!: Fyzika a Marie Curie-Skłodowská · Vidět víc »

Matematika

Ilustrace šíře matematických disciplín Matematika (z řeckého (mathématikos).

Nový!!: Fyzika a Matematika · Vidět víc »

Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení

Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení popisuje ve statistické fyzice systémy složené z klasických rozlišitelných částic, tedy systémy, u kterých není nutno uvažovat kvantování fázového prostoru a spinovou závislost statistiky.

Nový!!: Fyzika a Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení · Vidět víc »

Maxwellovy rovnice

James Clerk Maxwell Maxwellovy rovnice jsou základní zákony elektromagnetického pole, které James Clerk Maxwell představil v roce 1864 a poté v roce 1865 publikoval.

Nový!!: Fyzika a Maxwellovy rovnice · Vidět víc »

Měsíc

Měsíc je jediná známá přirozená družice Země.

Nový!!: Fyzika a Měsíc · Vidět víc »

Mechanické vlnění

Vyvolané vlnění Mechanické vlnění je děj, při němž se kmitání částic šíří látkovým prostředím.

Nový!!: Fyzika a Mechanické vlnění · Vidět víc »

Mechanika

Mechanika je obor fyziky, který se zabývá mechanickým pohybem, tedy přemísťováním těles v prostoru a čase a změnami velikostí a tvarů těles.

Nový!!: Fyzika a Mechanika · Vidět víc »

Mechanika hmotného bodu

Mechanika hmotného bodu je část mechaniky, která studuje vlastnosti a příčiny pohybu hmotného bodu.

Nový!!: Fyzika a Mechanika hmotného bodu · Vidět víc »

Mechanika tekutin

Mechanika tekutin (též mechanika kapalin a plynů) je část mechaniky, která se zabývá mechanickými vlastnostmi tekutin, tj.

Nový!!: Fyzika a Mechanika tekutin · Vidět víc »

Mechanika tuhého tělesa

Mechanika tuhého tělesa (mechanika dokonale tuhého tělesa, popř. také stereomechanika) je část mechaniky, která se zabývá pohybem tuhého tělesa a silami na ně působícími.

Nový!!: Fyzika a Mechanika tuhého tělesa · Vidět víc »

Metamateriál

Umělecké ztvárnění materiálu, který láme světlo tak, jak v přírodě není možné.Metamateriál je uměle vyrobený kompozitní materiál, který díky své vnitřní struktuře získává neobvyklé a nové elektrické a magnetické vlastnosti a také některé optické charakteristiky (permitivitu, permeabilitu, index lomu), které se u běžných přírodních látek nevyskytují.

Nový!!: Fyzika a Metamateriál · Vidět víc »

Meteorologie

Meteorologie je věda zabývající se atmosférou.

Nový!!: Fyzika a Meteorologie · Vidět víc »

Michael Faraday

Michael Faraday (22. září 1791, Newington, Anglie – 25. srpna 1867) byl anglický chemik a fyzik.

Nový!!: Fyzika a Michael Faraday · Vidět víc »

Mikuláš Koperník

Mikuláš Koperník (nebo,; 19. února 1473, Toruň – 24. května 1543, Frombork) byl astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie (tzv. koperníkovský obrat).

Nový!!: Fyzika a Mikuláš Koperník · Vidět víc »

Molekula

Různá vyobrazení molekul Molekula je částice složená z atomů nebo iontů.

Nový!!: Fyzika a Molekula · Vidět víc »

Molekulová fyzika

Molekulová fyzika (též molekulární fyzika) je část fyziky, která zkoumá látky na úrovni atomů a molekul a vlastnosti látek bezprostředně vycházející z jejich struktury.

Nový!!: Fyzika a Molekulová fyzika · Vidět víc »

Nanotechnologie

Jako nanotechnologie se obecně označuje technický obor, který se zabývá tvorbou a využíváním technologií v měřítku řádově nanometrů (obvykle cca 1–100 nm), tzn.

Nový!!: Fyzika a Nanotechnologie · Vidět víc »

Nelineární systém

Nelineární systém je v matematice a vědě takový systém, ve kterém změna výstupu není proporcionální ke změně na vstupu.

Nový!!: Fyzika a Nelineární systém · Vidět víc »

Newtonův gravitační zákon

Newtonův gravitační zákon graficky Newtonův gravitační zákon je fyzikální zákon, který popisuje gravitaci jako přitažlivou sílu – gravitační sílu, kterou na sebe působí tělesa v závislosti na svých hmotnostech a vzájemné vzdálenosti.

Nový!!: Fyzika a Newtonův gravitační zákon · Vidět víc »

Newtonovy pohybové zákony

latině v původním vydání ''Philosophiae Naturalis Principia Mathematica'' (1687) Newtonovy pohybové zákony jsou fyzikální zákony formulované Isaacem Newtonem.

Nový!!: Fyzika a Newtonovy pohybové zákony · Vidět víc »

Niels Bohr

Niels Henrik David Bohr (7. října 1885 Kodaň – 18. listopadu 1962 Kodaň) byl dánský myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky.

Nový!!: Fyzika a Niels Bohr · Vidět víc »

Obecná teorie relativity

prostoročasu a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace. jazyk.

Nový!!: Fyzika a Obecná teorie relativity · Vidět víc »

Oblak

kumulus, které se tvoří za pěkného počasí stratokumulus shora > Oblak estetika Oblak je viditelná soustava malých částic vody nebo ledu (případně jiných látek) v atmosféře Země nebo jiných planet.

Nový!!: Fyzika a Oblak · Vidět víc »

Obloha

Typická denní obloha Obloha za větrného oblačného počasí Bouřková obloha Pohled na oblohu do zenitu Obloha při západu Slunce Obloha nebo také nebe (archaicky, knižně a básnicky firmament z lat. firmamentum vzpěra, sloup nebo nebeská klenba).

Nový!!: Fyzika a Obloha · Vidět víc »

Ohmův zákon

Ohmův zákon: vztahy mezi proudem, napětím a odporem jsou lineární a dají se zapsat ve trojím tvaru Ohmův zákon: zdroj napětí, měřič proudu ('''A'''), rezistor a paralelně měřič napětí ('''V''') Demonstrace Ohmova zákona: proud elektrolytu (slané vody) představuje elektrický odpor; čím je delší, tím menší je (při stálém napětí) intenzita elektrického proudu obvodem Ohmův zákon je jeden ze základních fyzikálních zákonů, který vyjadřuje závislost proudu mezi dvěma body na vodiči na přiloženém napětí a na odporu vodiče: I.

Nový!!: Fyzika a Ohmův zákon · Vidět víc »

Optika

Optika (z řeckého optikós, což znamená „týkající se vidění“, od óps znamenající „oko, zrak“) je disciplína fyziky, která se v původním smyslu zabývá světlem, jeho šířením v různých prostředích a na jejich rozhraních, zabývá se vzájemným působením světla a látky, zkoumá podstatu světla a další jevy, které se světlem souvisejí.

Nový!!: Fyzika a Optika · Vidět víc »

Optoelektronika

Optoelektronika je oblast elektroniky, která se zabývá interakcí světla s elektronickými prvky.

Nový!!: Fyzika a Optoelektronika · Vidět víc »

Osmotický tlak

práci proti síle gravitační se nazývá osmotická sila. Tato síla je funkcí chemických vlastností systému. Průchod rozpouštědla se zastaví, když rozdíl koncentrací poklesne natolik, že se osmotická síla sníží na velikost opačně působící gravitační síly. Osmotický tlak je tlak, který způsobuje přirozený jev zvaný osmóza, pronikání rozpouštědla přes polopropustnou membránu do roztoku, ve kterém je vyšší koncentrace rozpuštěných molekul nebo iontů.

Nový!!: Fyzika a Osmotický tlak · Vidět víc »

Paul Dirac

Paul Adrien Maurice Dirac (čti) (8. srpna 1902 – 20. října 1984) byl britský vědec, matematik a teoretický fyzik, který se zabýval kvantovou teorií, obecnou teorií relativity a kosmologií.

Nový!!: Fyzika a Paul Dirac · Vidět víc »

Pásová struktura

Pásová struktura různých materiálůPásová struktura odpovídá přípustným energetickým stavům všech elektronů v kondenzovaných (pevných) krystalických látkách.

Nový!!: Fyzika a Pásová struktura · Vidět víc »

Příroda

Příroda znamená v nejužším významu slova volně žijící ekosystém s určitou mírou biodiverzity, v širším pojetí pak může znamenat celou biosféru, či dokonce hmotný svět (fysis), tedy předmět zájmu přírodních věd.

Nový!!: Fyzika a Příroda · Vidět víc »

Pesimismus

Podle pesimisty je sklenice napůl ''prázdná''. Pesimismus (z lat. pessimum, to nejhorší), česky škarohlídství, znamená obecný postoj a přesvědčení, že věci jsou špatné nebo zlé a budou patrně ještě horší.

Nový!!: Fyzika a Pesimismus · Vidět víc »

Pevná látka

Led je voda v pevném stavu Pevná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice látky vázány ve svých „pevných“ polohách, kolem kterých kmitají.

Nový!!: Fyzika a Pevná látka · Vidět víc »

Pevnost (fyzika)

Pevnost je fyzikální vlastnost pevných látek, vyjadřující jejich odolnost vůči vnějším silám.

Nový!!: Fyzika a Pevnost (fyzika) · Vidět víc »

Pierre Curie

Pierre Curie (15. května 1859 Paříž, Francie – 19. dubna 1906 Paříž) byl francouzský fyzik a chemik, manžel Marie Curie-Skłodowské.

Nový!!: Fyzika a Pierre Curie · Vidět víc »

Pierre Simon de Laplace

#PŘESMĚRUJ Pierre-Simon Laplace.

Nový!!: Fyzika a Pierre Simon de Laplace · Vidět víc »

Planckův vyzařovací zákon

Závislost intenzity záření ''I'' absolutně černého tělesa o frekvenci ''ω'' na frekvenci ''ω''. Planckův vyzařovací zákon vyjadřuje závislost spektrální hustoty intenzity záření absolutně černého tělesa na (úhlové) frekvenci ω.

Nový!!: Fyzika a Planckův vyzařovací zákon · Vidět víc »

Planeta

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés – „tulák“) nebo oběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou i měsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetí vesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu své soustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc).

Nový!!: Fyzika a Planeta · Vidět víc »

Planetologie

sluneční soustavy. Planetologie – nebo také planetární vědy – byla dříve součástí astronomie, avšak se začátkem průzkumu ostatních těles sluneční soustavy automatickými sondami v 60.

Nový!!: Fyzika a Planetologie · Vidět víc »

Plazma

Slunce je z plazmatu Plazmastřední rod; 2.

Nový!!: Fyzika a Plazma · Vidět víc »

Plyn

Schéma kinetické teorie plynů. Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou.

Nový!!: Fyzika a Plyn · Vidět víc »

Počítačová simulace

Počítačová simulace je simulace, při níž je modelem počítačový program, který se pokouší simulovat abstraktní model určitého systému.

Nový!!: Fyzika a Počítačová simulace · Vidět víc »

Poissonova závorka

Poissonova závorka označuje matematický výraz používaný v matematice a klasické mechanice (konkrétně v Hamiltonovské mechanice), kde se využívá k popisu časového vývoje dynamického systému.

Nový!!: Fyzika a Poissonova závorka · Vidět víc »

Polarizace (elektrodynamika)

V elektrodynamice je polarizace vlastnost vlnění, jako je světlo, a jiného elektromagnetického záření.

Nový!!: Fyzika a Polarizace (elektrodynamika) · Vidět víc »

Polarizace (vlnění)

#PŘESMĚRUJ Polarizace (elektrodynamika).

Nový!!: Fyzika a Polarizace (vlnění) · Vidět víc »

Povrchové napětí

Voda tvořící kapky Povrchové napětí je efekt, při kterém se povrch kapalin chová jako elastická blána (tloušťky 10−9 až 10−8 m) a snaží se dosáhnout co možná nejhladšího stavu s minimální plochou.

Nový!!: Fyzika a Povrchové napětí · Vidět víc »

Pozitronová emisní tomografie

Přístroj PET Pozitronová emisní tomografie (PET) je lékařská zobrazovací metoda, která spadá do oboru nukleární medicína.

Nový!!: Fyzika a Pozitronová emisní tomografie · Vidět víc »

Poznání

Poznání (kognice) znamená jak proces nabývání znalostí (poznávání), tj.

Nový!!: Fyzika a Poznání · Vidět víc »

Práce (fyzika)

Práce ve fyzikálním smyslu vyjadřuje dráhový účinek působení síly na těleso nebo na silové pole, při kterém dochází k pohybu nebo deformaci tohoto tělesa resp.

Nový!!: Fyzika a Práce (fyzika) · Vidět víc »

Pružnost

Pružnost (též elasticita či tuhost) je část mechaniky, která studuje vztahy mezi deformacemi těles a vnějšími silami, které na toto těleso působí.

Nový!!: Fyzika a Pružnost · Vidět víc »

Radioaktivita

Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál. Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO). Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech. Radioaktivita neboli radioaktivní přeměna (nepřesně radioaktivní rozpad)U radioaktivní přeměny beta prostřednictvím záchytu elektronu nebo u inverzní přeměny beta se nejedná o rozpad, ale jde v podstatě o jadernou reakci, do které vstupuje jádro a další částice.

Nový!!: Fyzika a Radioaktivita · Vidět víc »

Radiotechnika

Radiotechnika je jeden z hlavních oborů elektrotechniky zabývající se přenosem informace pomocí elektromagnetického vlnění – radiových vln.

Nový!!: Fyzika a Radiotechnika · Vidět víc »

Radium

Radium (chemická značka Ra, Radium) je 6.

Nový!!: Fyzika a Radium · Vidět víc »

Rayleighův rozptyl

Načervenalé sluneční světlo těsně nad obzorem a modrá barva nebe jsou důsledkem Rayleighova rozptylu. Rayleighův rozptyl je rozptyl světla nebo jiného elektromagnetického záření na částicích podstatně menších než vlnová délka záření.

Nový!!: Fyzika a Rayleighův rozptyl · Vidět víc »

Redukcionismus

Redukcionismus (z lat. reductio, přivedení nazpět) je výkladový postup a myšlenkový směr, který se snaží vysvětlovat složité skutečnosti převedením na jednoduché části zejména rozkladem a tvrzením, že celek není „nic než“ soubor částí.

Nový!!: Fyzika a Redukcionismus · Vidět víc »

Reliktní záření

Reliktní záření (kosmické mikrovlnné pozadí) je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru ze všech směrů a je považováno za pozůstatek konce velkého třesku, kdy se záření oddělilo od hmoty prvotních atomů.

Nový!!: Fyzika a Reliktní záření · Vidět víc »

René Descartes

René Descartes (lat. Renatus Cartesius) (31. března 1596 La Haye, dnes Descartes, poblíž Tours – 11. února 1650, Stockholm) byl francouzský filosof, matematik a fyzik.

Nový!!: Fyzika a René Descartes · Vidět víc »

Renesance

Brunelleschiho kopule je jednou z prvních a zároveň nejznámějších renesančních staveb, byla postavena v letech 1420–1434 Michelangelův David, vytesaný v letech 1501–1504, je jedním z proslulých děl renesančního sochařství Renesance (též renezance) je evropský umělecký sloh, který se rozšířil z Itálie a trval přibližně od 14. do 16. století.

Nový!!: Fyzika a Renesance · Vidět víc »

Rentgenové záření

Rentgenový snímek ulity Rentgenové záření (starším názvem záření X či paprsky X nebo RTG) je forma elektromagnetického záření o vlnových délkách 10 nanometrů až 1 pikometr.

Nový!!: Fyzika a Rentgenové záření · Vidět víc »

Reologie

Euklidova hmota Pascalova hmota Hookova hmota Reologie je vědní obor mechaniky spojitých prostředí (mechaniky kontinua), který se věnuje zkoumání a modelování deformačních vlastností látek, zejména závislosti deformace, napětí a času.

Nový!!: Fyzika a Reologie · Vidět víc »

Richard Feynman

Richard Phillips Feynman (11. května 1918 New York – 15. února 1988 Los Angeles) byl americký teoretický fyzik, známý především pro svou práci na formulaci kvantové mechaniky pomocí dráhových integrálů, teorii kvantové elektrodynamiky, fyzice supratekutosti hélia při teplotě blízké absolutní nule, a fyzice částic, pro kterou navrhl partonový model.

Nový!!: Fyzika a Richard Feynman · Vidět víc »

Samoorganizace

Samoorganizace je proces, při němž vzájemným působením mezi složkami neuspořádaného systému vzniká nějaká podoba řádu.

Nový!!: Fyzika a Samoorganizace · Vidět víc »

Síla

Síla je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí.

Nový!!: Fyzika a Síla · Vidět víc »

Schrödingerova rovnice

Schrödingerova rovnice je pohybová rovnice nerelativistické kvantové teorie.

Nový!!: Fyzika a Schrödingerova rovnice · Vidět víc »

Silná interakce

Silná interakce, či silná (jaderná) síla, je nejsilnější ze všech základních interakcí působících mezi částicemi hmoty.

Nový!!: Fyzika a Silná interakce · Vidět víc »

Skupenství

Skupenství neboli stav je konkrétní forma látky, charakterizovaná především uspořádáním částic v látce a projevující se typickými vlastnostmi.

Nový!!: Fyzika a Skupenství · Vidět víc »

Slabá interakce

Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty.

Nový!!: Fyzika a Slabá interakce · Vidět víc »

Sluneční soustava

Planety a trpasličí planety sluneční soustavy. Velikost objektů je v měřítku, vzdálenosti mezi nimi nikoliv Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází planeta Země.

Nový!!: Fyzika a Sluneční soustava · Vidět víc »

Snellův zákon

Snellův zákon patří k základním zákonům popisujícím šíření vlnění, které přechází (tzv. lomem) přes rozhraní z jednoho prostředí do jiného prostředí, kde se skokově mění optické vlastnosti prostředí.

Nový!!: Fyzika a Snellův zákon · Vidět víc »

Speciální teorie relativity

Speciální teorie relativity (STR) je fyzikální teorie publikovaná roku 1905 Albertem Einsteinem pod názvem O elektrodynamice pohybujících se těles, která nahrazuje Galileiho princip relativity zohledněním důsledků plynoucích z novějších poznatků o šíření světla.

Nový!!: Fyzika a Speciální teorie relativity · Vidět víc »

Spektrální čára

Spektrální čára je tmavá nebo světlá čára v jinak spojitém spektru, která je výsledkem nadbytku nebo nedostatku fotonů v úzkém frekvenčním pásmu v porovnání s okolními frekvencemi pozorovaného paprsku.

Nový!!: Fyzika a Spektrální čára · Vidět víc »

Spektroskopie

Lineární viditelné spektrum Spektroskopie je fyzikální obor, který se zabývá studiem interakce světla s látkou, tedy elektromagnetického záření se vzorkem.

Nový!!: Fyzika a Spektroskopie · Vidět víc »

Spektroskopie nukleární magnetické rezonance

Spektroskopie nukleární magnetické resonance neboli NMR spektroskopie (zkratka NMR pochází z angl. Nuclear magnetic resonance (spectroscopy)) je fyzikálně-chemická metoda využívající interakce atomových jader (s nenulovým jaderným spinem, např. 13C) s magnetickým polem.

Nový!!: Fyzika a Spektroskopie nukleární magnetické rezonance · Vidět víc »

Spin

Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná.

Nový!!: Fyzika a Spin · Vidět víc »

Spintronika

Spintronika je obor elektroniky využívající spinu elektronů k uchovávání, přenosu a zpracování informace.

Nový!!: Fyzika a Spintronika · Vidět víc »

Spontánní narušení symetrie

Potenciál vedoucí ke spontánnímu narušení symetrie (potenciál mexického klobouku). Minima potenciálu je dosaženo ve stavu s nenulovým parametrem asymetrie (v údolí kolem středového kopce). Základní stav je tedy asymetrický a degenerovaný. Spontánní narušení symetrie je fyzikální jev, mající význam především v oblasti částicové fyziky, jejíž aplikaci právě v tomto oboru nalezl americký vědec japonského původu Jóichirem Nambu, za což dostal Nobelovu cenu za fyziku v roce 2008.

Nový!!: Fyzika a Spontánní narušení symetrie · Vidět víc »

Stacionární magnetické pole

Stacionární magnetické pole je takové magnetické pole, jehož magnetická indukce a tok se s časem nemění.

Nový!!: Fyzika a Stacionární magnetické pole · Vidět víc »

Standardní model

Přehled vzájemného ovlivňování mezi částicemi popisovanými Standardním modelem. Standardní model, přesněji standardní model částicové fyziky nebo standardní model částic a interakcí je teorie, která popisuje silnou, slabou a elektromagnetickou interakci a elementární částice, které tvoří veškerou hmotu.

Nový!!: Fyzika a Standardní model · Vidět víc »

Statika

Příklad nosníku v rovnováze, suma sil i momentů je rovna nule. Statika je částí mechaniky, která se zabývá hmotnými tělesy nacházejícími se v relativním klidu k určité vztažné soustavě, dále silami, které mezi takovýmito tělesy působí a rovnováhou celého systému.

Nový!!: Fyzika a Statika · Vidět víc »

Statistická fyzika

Statistická fyzika je jednou z centrálních oblastí teoretické fyziky.

Nový!!: Fyzika a Statistická fyzika · Vidět víc »

Stavová rovnice

Stavovou rovnicí se v termodynamice označuje rovnice, která určuje vztah mezi jednotlivými stavovými veličinami charakterizujícími daný termodynamický systém.

Nový!!: Fyzika a Stavová rovnice · Vidět víc »

Stefanův–Boltzmannův zákon

Stefanův–Boltzmannův zákon publikovaný roku 1879 Ludwigem Boltzmannem a Jožefem Stefanem popisuje celkovou intenzitu záření absolutně černého tělesa.

Nový!!: Fyzika a Stefanův–Boltzmannův zákon · Vidět víc »

STS-98

STS-98 byla mise amerického raketoplánu Atlantis, jejímž hlavním cílem bylo připojit americký laboratorní modul Destiny k Mezinárodní vesmírné stanici.

Nový!!: Fyzika a STS-98 · Vidět víc »

Supernova

Zbytky Keplerovy supernovy, SN 1604. Termín supernova nebo výbuch supernovy (exploze supernovy) se v astronomii vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost nakonec v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.

Nový!!: Fyzika a Supernova · Vidět víc »

Supersymetrie

V částicové fyzice označuje supersymetrie symetrii mezi bosony (částice s celočíselným spinem zprostředkovávající interakce, např. gluon, foton či graviton) a fermiony (částice s poločíselným spinem tvořících hmotu, např. kvarky či elektron).

Nový!!: Fyzika a Supersymetrie · Vidět víc »

Supratekutost

Hélium II se „vyplazí“ po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu – po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. Rollinova vrstva též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo. Fázový diagram helia Supratekutá látka nebo též supratekutina (z lat. supra.

Nový!!: Fyzika a Supratekutost · Vidět víc »

Supravodivost

LHC. levitující nad magnety Supravodivý magnet Supravodivost je jev kvantové mechaniky, při němž materiál ochlazený pod svou kritickou teplotu (TC) vede elektrický proud bez odporu, takže se žádná energie neztrácí přeměnou na Jouleovo teplo.

Nový!!: Fyzika a Supravodivost · Vidět víc »

Svítivost

Svítivost udává intenzitu světelného toku v daném směru (vztažnou na prostorový úhel).

Nový!!: Fyzika a Svítivost · Vidět víc »

Světlo

Rudolfina (2015) Noční osvětlení ve městě (výše) i v přístavu, Štětín (Polsko) Světlo je viditelná část elektromagnetického záření.

Nový!!: Fyzika a Světlo · Vidět víc »

Světový rok fyziky 2005

Rok 2005 byl mezinárodní unií čisté a aplikované fyziky (IUPAP) vyhlášen jako světový rok fyziky.

Nový!!: Fyzika a Světový rok fyziky 2005 · Vidět víc »

Symetrie

Symetrie je jeden z ústředních pojmů vědy, zejména pak teoretické fyziky, matematiky a geometrie 20.

Nový!!: Fyzika a Symetrie · Vidět víc »

Technika

španělskou královskou mincovnu Slovo Technika pochází z řeckého slova τεχνη/techné, jehož význam je blízký slovům dovednost, řemeslo nebo umění.

Nový!!: Fyzika a Technika · Vidět víc »

Teleportace

Teleportace je metoda nepřímého přemisťování objektů, při kterém je místo samotného předmětu přenášena informace o něm a podle ní je pak na místě určení stejný předmět vytvořen.

Nový!!: Fyzika a Teleportace · Vidět víc »

Temná energie

Grafické znázornění předpokládaného rozložení hmoty a energie ve vesmíru v současné době a před 13,7 miliardami let. Temná energie nebo také skrytá energie je hypotetická energie rovnoměrně rozložená v prostoru (kosmologická konstanta) nebo nerovnoměrně rozložená (kvintesence), zavedená jako teoretický koncept pro vysvětlení zrychlování rozpínání se vesmíru.

Nový!!: Fyzika a Temná energie · Vidět víc »

Temná hmota

kupy galaxií CL0024+17.http://www.astro.cz/clanek/2780 Hubble „viděl“ prstenec temné hmoty - astro.cz odkazuje na Astrophysical Journal Rotační křivka typické spirální galaxie demonstrující rozdíl mezi gravitačním působením viditelné hmoty a pozorovanou křivkou rychlostí. Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.

Nový!!: Fyzika a Temná hmota · Vidět víc »

Teorém Noetherové

Teorém Noetherové je významnou větou teoretické mechaniky říkající, že každé spojité lokální symetrii, vůči které jsou invariantní rovnice popisující fyzikální systém, přísluší veličina, která se zachovává.

Nový!!: Fyzika a Teorém Noetherové · Vidět víc »

Teoretická fyzika

Teoretická fyzika se snaží racionálně, často pomocí matematických vztahů, vysvětlit fyzikální jevy pozorované v přírodě.

Nový!!: Fyzika a Teoretická fyzika · Vidět víc »

Teoretická mechanika

Teoretická mechanika (též analytická mechanika) je označení, které se užívá pro matematické formulace klasické mechaniky.

Nový!!: Fyzika a Teoretická mechanika · Vidět víc »

Teorie chaosu

Lorenzův atraktor popisuje pohyb systému ve stavovém prostoru. Zde pro počáteční hodnoty ''r''.

Nový!!: Fyzika a Teorie chaosu · Vidět víc »

Teorie superstrun

Teorie strun, resp.

Nový!!: Fyzika a Teorie superstrun · Vidět víc »

Teorie všeho

Teorie všeho je ve fyzice pojem pro teorie, které by do jediného matematicky konzistentního rámce zahrnuly zákony pro všechny dosud známé základní interakce, a to na všech úrovních a škálách organizace hmoty.

Nový!!: Fyzika a Teorie všeho · Vidět víc »

Teorie velkého sjednocení

Teorie velkého sjednocení nebo Velká sjednocená teorie (zkratka GUT) je jednou z jednotných teorií pole.

Nový!!: Fyzika a Teorie velkého sjednocení · Vidět víc »

Tepelný stroj

Tepelný stroj je stroj, který pracuje na základě prvního termodynamického zákona, podle něhož je možné vzájemně přeměnit teplo na vnitřní energii anebo práci.

Nový!!: Fyzika a Tepelný stroj · Vidět víc »

Teplo

Teplo (Q – calorique – Kalorika) (dříve nebo v pozměněném smyslu tepelná energieNormy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie, jejíž podstatou není ani práce \sum_i A_i \cdot \mathrma_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv.

Nový!!: Fyzika a Teplo · Vidět víc »

Teplota

pokojové teploty Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty.

Nový!!: Fyzika a Teplota · Vidět víc »

Termika

Termika je fyzikální oblast, která se zabývá studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou.

Nový!!: Fyzika a Termika · Vidět víc »

Termodynamický děj

Termodynamický děj (též tepelný děj) je děj, při kterém se mění stav tělesa (mění se některé ze stavových veličin).

Nový!!: Fyzika a Termodynamický děj · Vidět víc »

Termodynamický zákon

Termodynamický zákon, zákon termodynamiky, termodynamický princip, dříve též hlavní termodynamická věta je některý ze základních přírodních zákonů týkajících se termodynamiky.

Nový!!: Fyzika a Termodynamický zákon · Vidět víc »

Termodynamika

Sadiho Carnota o termodynamice s titulem: ''Réflexions sur la puissance motrice du feu, et sur les machines propres à developper cette puissance'' Termodynamika je obor fyziky, který se zabývá procesy a vlastnostmi látek a polí spojených s teplem a tepelnými jevy; je součástí termiky.

Nový!!: Fyzika a Termodynamika · Vidět víc »

UNESCO

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře.

Nový!!: Fyzika a UNESCO · Vidět víc »

Urychlovač částic

Urychlovač částic, zkráceně jen urychlovač, je technické zařízení, používané pro dodání kinetické energie nabitým částicím.

Nový!!: Fyzika a Urychlovač částic · Vidět víc »

Vakuum

Školní vývěva k demonstračním účelům Vakuum (z lat. vacuus, prázdný) česky též vzduchoprázdno znamená prázdný prostor, ve fyzice prostor s velmi malou hustotou částic.

Nový!!: Fyzika a Vakuum · Vidět víc »

Vágnost

Vágnost (rozmazanost, mlhavost, neurčitost) je primárně filtrem přirozeného lidského poznání, další úlohy vágnosti jsou z něj odvozeny, jsou sekundární.

Nový!!: Fyzika a Vágnost · Vidět víc »

Věda

Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace (aplikované vědy).

Nový!!: Fyzika a Věda · Vidět víc »

Vědecká metoda

Vědecká metoda je posloupnost nebo sada procesů, používaných při vědeckém výzkumu.

Nový!!: Fyzika a Vědecká metoda · Vidět víc »

Vektorový potenciál

Ve vektorovém počtu je vektorový potenciál takové vektorové pole, jehož rotací je dané vektorové pole.

Nový!!: Fyzika a Vektorový potenciál · Vidět víc »

Velký třesk

Podle teorie velkého třesku vznikl vesmír z nekonečně husté singularity. Vesmír se s postupem času rozpíná, čímž se objekty od sebe vzdalují. Teorie velkého třesku je fyzikální teorie, která předpokládá, že vesmír měl na počátku extrémně vysokou hustotu a teplotu a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání.

Nový!!: Fyzika a Velký třesk · Vidět víc »

Vesmír

datum přístupu.

Nový!!: Fyzika a Vesmír · Vidět víc »

Viskozita

Simulace dvou látek s rozdílnou viskozitou. Horní kapalina má nižší viskozitu, dolní kapalina má vyšší viskozitu Viskozita (také vazkost) je fyzikální veličina udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny.

Nový!!: Fyzika a Viskozita · Vidět víc »

Vlnoplocha

Jako vlnoplocha se označuje množina bodů prostoru, které při vlnění kmitají se stejnou fází.

Nový!!: Fyzika a Vlnoplocha · Vidět víc »

Vlnová rovnice

Puls na struně s upevněnými konci modelovaný jednorozměrnou vlnovou rovnicí. Vlnová rovnice je významnou parciální diferenciální rovnicí druhého řádu hyperbolického typu, která charakterizuje dynamiku vlnění, ať už v akustice, optice, elektromagnetismu či mechanice.

Nový!!: Fyzika a Vlnová rovnice · Vidět víc »

Werner Heisenberg

Werner Karl Heisenberg (5. prosince 1901 Würzburg – 1. února 1976 Mnichov) byl německý teoretický fyzik, matematik a filozof, jemuž byla za podíl na objevu kvantové mechaniky v roce 1932 udělena Nobelova cena za fyziku.

Nový!!: Fyzika a Werner Heisenberg · Vidět víc »

Wilhelm Conrad Röntgen

Wilhelm Conrad Röntgen (27. března 1845 Lennep, dnes místní část města Remscheid, Prusko – 10. února 1923 Mnichov, Německo)| Biografie na stránkách Nobelovy nadace byl německý fyzik, který 8.

Nový!!: Fyzika a Wilhelm Conrad Röntgen · Vidět víc »

William Rowan Hamilton

Sir William Rowan Hamilton (4. srpna 1805, Dublin – 2. září 1865, Dublin) byl irský matematik, fyzik a astronom.

Nový!!: Fyzika a William Rowan Hamilton · Vidět víc »

Záření

Viditelné spektrum je jen velmi malou částí celkového rozsahu elektromagnetického záření Záření neboli radiace je emise energie ve formě vlnění nebo částic skrze prostor nebo hmotu.

Nový!!: Fyzika a Záření · Vidět víc »

Základní interakce

Základní interakce nebo základní síly jsou v částicové a kvantové fyzice obvykle čtyři základní síly, pomocí kterých lze vysvětlit všechny fyzikální jevy na Zemi i ve vesmíru.

Nový!!: Fyzika a Základní interakce · Vidět víc »

Zákon elektromagnetické indukce

Zákon elektromagnetické indukce je fyzikální zákon, který vyslovil v r. 1831 Michael Faraday.

Nový!!: Fyzika a Zákon elektromagnetické indukce · Vidět víc »

Země

Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život.

Nový!!: Fyzika a Země · Vidět víc »

Zrcadlo

Zrcadlo Zrcadlo je dostatečně hladký povrch odrážející světlo, čímž vzniká obraz předmětů umístěných před zrcadlem.

Nový!!: Fyzika a Zrcadlo · Vidět víc »

Zvuk

Fonograf – předchůdce gramofonu Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem.

Nový!!: Fyzika a Zvuk · Vidět víc »

1895

1895 (MDCCCXCV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Nový!!: Fyzika a 1895 · Vidět víc »

1905

1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Nový!!: Fyzika a 1905 · Vidět víc »

20. století

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000.

Nový!!: Fyzika a 20. století · Vidět víc »

2005

Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendáře začal v sobotu 1.

Nový!!: Fyzika a 2005 · Vidět víc »

Přesměrování zde:

Dějiny fyziky, Fysik, Fysika, Fyzik, Fyzička, Silozpyt.

Uniepedie je mapa koncept nebo sémantické sítě organizovány jako encyklopedie nebo slovníku. To dává stručný definici každého pojmu a jeho vztahů.

Toto je obrovská on-line mentální mapa, která slouží jako základ pro koncepčních diagramů. Je to zdarma k použití a každý článek nebo dokument lze stáhnout. Je to nástroj, zdroj nebo odkaz na studium, výzkum, vzdělání, učení, nebo učení, které mohou být použity učiteli, pedagogy, žáky a studenty; pro akademický svět: pro školní, základním, středním, střední školy, střední, vysoké školy, technické vzdělání, vysoké školy, univerzity, vysokoškolák, mistři nebo doktorandském studiu; po dokladech, zprávy, projekty, nápady, dokumentace, průzkumy, souhrny, nebo práce. Zde je definice, vysvětlení, popis, nebo význam každá významná, na které budete potřebovat informace, a seznam jejich přidružené pojmů jako slovníčku. K dispozici v čeština, angličtina, španělština, portugalština, japonština, čínština, francouzština, němčina, italština, polština, nizozemština, ruština, arabština, hindština, švédština, ukrajinština, maďarština, katalánština, hebrejština, dánština, finština, indonéština, norština, rumunština, turečtina, vietnamština, korejština, thajština, řecký, bulharský, chorvatský, slovák, lithuanian, filipínský, lotyšský, estonština a slovinský. Více jazyků brzy.

Všechny informace se extrahuje z Wikipedie, a je k dispozici pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported.

Uniepedie není podporována ani spojena s nadací Wikimedia Foundation.

Google Play, Android a logo Google Play jsou ochranné známky společnosti Google Inc.

Zásady ochrany osobních údajů

OdchozíPřicházející